Nejvyšší správní soud

4 As 110/2022

Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, podléhá přezkumné pravomoci správních soudů dle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to i pokud se jedná o dokumentaci týkající se výkonu funkce opatrovníka dítěte v občanském soudním řízení.

10 Ads 525/2021

Splnění podmínek pro přiznání tzv. invalidního důchodu z mládí podle § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vylučuje současné přiznání „řádného“ invalidního důchodu podle § 38 a násl. téhož zákona, a to i v případě, že žadatel o řádný invalidní důchod získal (např. na základě dobrovolného přihlášení se k důchodovému pojištění podle téhož zákona ve znění účinném do 31. 1. 2018) potřebnou dobu pojištění. Na základě principu asimilace faktů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení dopadá stejný důsledek i na situaci, ve které o přiznání českého řádného invalidního důchodu žádá poživatel např. slovenského invalidního důchodu z mládí.

10 As 175/2022

8 As 29/2021

Ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ani žádné jiné ustanovení tohoto či jiného zákona nestanoví jakoukoli lhůtu (či skutečnost), která by časově omezovala právo vyvlastňovaného podat žádost o zrušení vyvlastnění. Je-li naplněna alespoň jedna podmínka (kvalifikovaná skutečnost) stanovená v § 26 odst. 1 téhož zákona a vyvlastňovaný podá bezvadnou žádost, nemá vyvlastňovací úřad žádné správní uvážení stran svého rozhodnutí a musí rozhodnout o zrušení vyvlastnění. Použití této přísné právní úpravy by však bylo možné odepřít v případech, kdy by žádost o zrušení vyvlastnění byla podána v rozporu s její podstatou, smyslem a účelem (šlo by o zneužití práva).

1 Azs 171/2022

5 Azs 219/2022

1 Afs 432/2020

Obecně závazná vyhláška obce přijatá podle § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jež ukládá povinnost uhradit místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku i vlastníkům, kteří za totéž již v minulosti obci zaplatili v rámci soukromoprávního vztahu (prostřednictvím zvýšení kupní ceny při prodeji pozemku), je v rozporu s ústavním principem rovnosti podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod.

4 As 422/2021

Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, z důvodu vyslovení vážných výhrad k jejich práci ani z jiných důvodů nad rámec vymezený v § 6 odst. 2 tohoto zákona.

2 Afs 351/2020

Tytéž částky a za totéž období nemohou být duplicitně úročeny jak úrokem dle § 254 odst. 1 daňového řádu ve znění účinném do 31. 12. 2020, tak úrokem dle § 254 odst. 2 daňového řádu. Pokud tedy správce daně přizná daňovému subjektu zvýšený úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 2 daňového řádu již v důsledku zrušení exekučního titulu (rozhodnutí o stanovení daně), nemá daňový subjekt nárok na další úrok v důsledku následného zrušení exekučního příkazu. Daňovému subjektu tak náleží buď úrok dle § 254 odst. 1 daňového řádu (pokud neoprávněně stanovenou daň uhradil dobrovolně), nebo dle § 254 odst. 2 daňového řádu (pokud neoprávněně stanovenou daň neuhradil dobrovolně); souběh těchto nároků je však vyloučen.

6 Afs 171/2022

Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené lhůtě až po vrácení vratitelného přeplatku. Teprve v tomto okamžiku jej lze použít pro úhradu nedoplatku na dani.

5 Azs 33/2022

8 Afs 26/2021

5 Azs 246/2022

Vol 1/2022

Běh lhůty pro podání návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta podle § 87 odst. 2 ve spojení s § 97a odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, se odvíjí od prvního vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Případné opakované vyhlášení výsledků voleb nezahajuje běh nové lhůty.

2 Afs 396/2020

2 Afs 246/2020

9 Azs 144/2022

V případě vyostření konfliktu, který nemá charakter totálního konfliktu (např. zintenzivnění bojů o Náhorní Karabach v září 2022), až v průběhu řízení o kasační stížnosti žadatele o mezinárodní ochranu nepocházejícího z oblasti tohoto konfliktu, není možné bez dalšího prolomit § 75 odst. 1 a § 109 odst. 5 s. ř. s.

10 Azs 161/2022

I. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud dodrželo požadavky na pravidelnost přezkumu statusu bezpečné země původu podle čl. 37 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany ve spojení s § 86 odst. 4 citovaného zákona. Ministerstvo tedy musí přezkoumat bezpečnost země alespoň jednou za kalendářní rok. Musí též soustavně sledovat situaci v bezpečné zemi původu a v případě náhlých či významných změn situace zvážit přehodnocení bezpečnosti. II. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud při označení bezpečné země původu vycházelo též z čl. 37 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany. Podle čl. 37 odst. 3 směrnice se hodnocení bezpečnosti země původu zakládá mj. na informacích z jiných členských států, od Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Rady Evropy. Z těchto zdrojů musí ministerstvo při hodnocení bezpečnosti země původu pravidelně vycházet. Pokud z nich naopak plynou poznatky o tom, že konkrétní země není nebo nemusí být bezpečná, musí ministerstvo případné označení země původu za bezpečnou důkladně vysvětlit. III. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pouze pokud informace o zemi zařazené na seznam bezpečných zemí původu, které jsou součástí správního spisu, dokládají, že tato země skutečně splňuje podmínky podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a § 2 odst. 1 písm. k) citovaného zákona.

6 As 68/2022

I. Jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce vládou je výkonem veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a správní soudy mají pravomoc tento postup přezkoumávat. II. Jmenování nejvyššího státního zástupce je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. III. Nejvyšším státním zástupcem může být jmenována pouze osoba, která vykonává funkci státního zástupce [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství].

2 Azs 178/2022

I. Oprávnění podat v členském státě opravný prostředek podle čl. 29 směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími se vztahuje pouze na žadatele, kteří jsou z dočasné ochrany vyloučeni ve smyslu čl. 28 odst. 1 citované směrnice. Žadatelé, kteří dočasnou ochranu nezískají z důvodu, že již dočasnou ochranou disponují, avšak v jiném členském státě Evropské unie, přitom nejsou z dočasné ochrany vyloučeni ve smyslu čl. 28 odst. 1 citované směrnice.; II. Závěr o nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, z důvodu, že dočasná ochrana již byla žadatelům udělena v jiném členském státě, není způsobilý zasáhnout do základních práv žadatelů, a proto lze připustit, aby zákon v těchto případech vyloučil soudní přezkum.

8 Afs 106/2020

10 As 211/2022

Rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti [čl. 62 písm. g) Ústavy] není rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví, neboť prezident republiky při udělení milosti nevystupuje jako správní orgán, ale jako orgán ústavní (§ 4 odst. 1 a § 65 odst. 1 s. ř. s).

4 Ao 7/2021

Akcesoričnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy, tj. jeho reálný význam pro rozhodnutí o žalobě proti úkonu správního orgánu, kterým bylo opatření obecné povahy vůči navrhovateli použito, je zvláštní podmínkou řízení o incidenčním návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s.

1 Azs 84/2022

I. Částečná mobilizace v Ruské federaci je obecně známou skutečností, která může být relevantním důvodem pro žádost o udělení mezinárodní ochrany (§ 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Není však již obecně známou skutečností, jaký je skutečný rozsah mobilizace a jaké důsledky do práv žadatele bude mít. Posuzovat tato specifika mobilizace, a to, zda následný výkon vojenské služby může vést k přímé či nepřímé účasti žadatele na válečných zločinech či zločinech proti lidskosti, přísluší primárně správnímu orgánu, nikoliv soudu. II. Podá-li stěžovatel neprodleně poté, co mu bude doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, novou žádost o udělení mezinárodní ochrany a opírá-li ji o změnu bezpečnostní situace v Ruské federaci, která vyšla najevo v nynějším řízení před Nejvyšším správním soudem, představuje tato žádost projev vůle dle § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy (§ 3 odst. 2 téhož zákona). Správní orgán bude muset tuto žádost posoudit jako přípustnou s ohledem na závazek non

2 As 49/2022

I. Pokud mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a určitými osobami proběhne komunikace týkající se údajného soutěžně závadného jednání soutěžitele a stane se podkladem pro rozhodnutí nebo jiný postup Úřadu, musí být záznam o ní poté, co pominou případné důvody jeho udržení v tajnosti za účelem využití momentu překvapení (typicky proto, aby mohlo být efektivně provedeno šetření podle § 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže), soutěžiteli zpřístupněn a případně umožněn výslech osob, jež se komunikace měly účastnit. Eventuální nedostatky při zaznamenání obsahu komunikace mohou být následně kompenzovány zejména provedením výslechu osob, jež se komunikace účastnily, vyjma případů, že by tyto nedostatky samy o sobě vedly k tomu, že by podklad pro postup Úřadu (typicky právě pro šetření podle § 21f téhož zákona) byl nedostatečný (například rozhodné podezření by nebylo dostatečně konkrétně vymezeno).; II. Časové vymezení domnělého protisoutěžního jednání není pro účely vymezení rozsahu a účelu šetření podle § 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, nezbytnou charakteristikou pro jeho individualizaci.

1 As 168/2022

V řízení o přestupcích podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, lze provést rekognici podle fotografií a její výsledky použít jako důkaz, a to za analogického použití § 104b trestního řádu. Správní orgán však musí dodržet pravidla podle trestního řádu, pokud jde o počet osob na fotografiích, jejich podobnost, výslech svědků před vlastní rekognicí a nepřípustnost jejího opakování.

7 As 371/2020

7 Afs 204/2020

I. Cílem osvobození podle § 71 odst. 1 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, které má předobraz v čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, není zajistit, aby měl každý konečný spotřebitel možnost obdržet lihová aromata za cenu bez spotřební daně, nýbrž zajistit, aby byla osvobozená lihová aromata využita zákonem stanoveným způsobem.; II. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, svazující uplatnění osvobození lihových aromat od spotřební daně s jejich bezprostředním použitím, představuje přiměřenou podmínku, která je nezbytná pro zajištění řádného výběru daně tak, aby daňové zvýhodnění bylo uplatněno pouze v případech, kdy jsou lihová aromata využita zákonem stanoveným způsobem.

5 As 65/2021

Zadá-li zadavatel veřejnou zakázku, u níž minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace nastaví nepřiměřeně (a ve výsledku diskriminačně), dopustí se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Posouzení přiměřenosti (a tím i zákonnosti) technické kvalifikace je primárně posouzením právním, při němž je potřeba vycházet ze složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky [§ 73 odst. 6 písm. b) téhož zákona]; v úvahu je však nutno vzít i dopady do hospodářské soutěže, včetně dosavadního fungování trhu a jeho případného faktického omezení jen na dodavatele z předcházejících období.

8 Afs 301/2020

Povinnost postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, měli pouze zadavatelé, kteří naplňovali podmínky § 2 tohoto zákona. Osobní působnost tohoto zákona nebylo možné rozšiřovat (např. dobrovolným podřízením se tomuto zákonu nebo stanovením povinnosti postupovat podle tohoto zákona v rozhodnutí o poskytnutí dotace).

7 Afs 85/2022

8 Afs 41/2021

Soudy ve správním soudnictví mají pravomoc podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. přezkoumávat rozhodnutí o nevyloučení majetku z daňové exekuce

5 Azs 88/2020

Pokud byl žadatel o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu řádně předvolán k účastnickému výslechu dle § 169 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 14. 8. 2017, a k tomuto výslechu se bez náležité omluvy nebo dostatečných důvodů nedostavil, byl správní orgán oprávněn mu udělit pořádkovou pokutu dle § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu nebo ho nechat dle § 60 správního řádu předvést, nebyl však oprávněn jeho žádost zamítnout dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky s tím, že se žadatel na požádání správního orgánu nedostavil k pohovoru.

8 Azs 183/2022

Jestliže cizinec pozbyl postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze mu toto postavení obnovit, a to ani přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Jeho přiznání může vést pouze k tomu, že podle § 78b citovaného zákona Ministerstvo vnitra rozhodne na žádost cizince o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou (tedy po dobu řízení o kasační stížnosti).

6 As 101/2022

U přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, spočívajícího v nepravdivém obvinění jiného z přestupku se při posuzování viny nestačí zabývat pouze otázkou, zda osoba, kterou pachatel obvinil, skutečně spáchala přestupek, případně zda za něj byla odsouzena. Je nutné zároveň prokázat, že si pachatel byl vědom, že jinou osobu obviňuje nepravdivě.

3 As 15/2022

Osvědčení o státním občanství vydané dle § 47 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, je správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

2 As 11/2019

5 Azs 153/2020

I. Byl-li žadatel o mezinárodní ochranu vystaven v zemi původu jakožto „osoba politicky nespolehlivá“ policejní šikaně v podobě opakovaného předvolávání na policii a krátkodobého zadržování nejen při jakémkoli skutečném či domnělém přestupku žadatele, ale i v souvislosti s probíhajícími či očekávanými protirežimními aktivitami jiných osob, může takové jednání v závislosti na konkrétních skutkových okolnostech dosahovat intenzity pronásledování ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, i v případech, kdy proti žadateli nebylo užito fyzického násilí. II. Zatímco pro posouzení otázky, zda má žadatel o mezinárodní ochranu odůvodněný strach z pronásledování z důvodu zastávání určitých politických názorů ve smyslu § 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, není v souladu s § 28 odst. 5 téhož zákona podstatné, zda žadatel skutečně tyto politické názory, které vedou k pronásledování, zastává, pokud mu je původce pronásledování připisuje, k závěru o pronásledování za uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) téhož zákona je nezbytné, aby žadatel nějakou formu aktivity spočívající v uplatňování politických práv a svobod projevil.

6 Ads 138/2022

Zaměstnavatel, který se zaměstnancem dohodne splatnost mzdy za práci přesčas později, než stanoví § 141 odst. 1 zákoníku práce, za měsíc, v němž má zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas, se nedopouští přestupku dle § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, neboť zákoník práce takovou odchylnou dohodu o splatnosti mzdy za práci přesčas nezakazuje.

2 Afs 194/2020

6 As 79/2021

Stavební úřad není povinen zkoumat, zda bylo usnesení shromáždění vlastníků jednotek předložené stavebníkem v řízení přijato tříčtvrtinovou většinou hlasů všech vlastníků jednotek potřebnou pro schválení stavebních úprav společných částí domu (§ 11 odst. 5 věta druhá zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). Neplatnost přijatého usnesení je oprávněn zkoumat toliko soud v občanském soudním řízení zahájeném v šestiměsíční prekluzivní lhůtě běžící ode dne přijetí usnesení (§ 11 odst. 3 věta třetí a čtvrtá téhož zákona).

3 Afs 24/2021

6 Ads 77/2022

Žádost o náhradu nákladů vynaložených na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během pobytu pojištěnce v cizině (§ 14 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), je oprávněn podat pouze pojištěnec, nikoli jiná pojišťovna, která měla s pojištěncem sjednáno cestovní pojištění. Její žádost je proto zjevně právně nepřípustná a řízení o ní je třeba podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavit.

2 As 167/2020

I. Přestupek podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, spočívající v tom, že fyzická osoba nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 téhož zákona o zápis změny vlastníka silničního vozidla, je přestupkem trvajícím. II. Je věcí zmocnitele, aby ověřil, že zmocněnec (§ 33 odst. 1 správního řádu) jednal na jeho pokyn tak, jak měl, ví-li zmocnitel, že má veřejnoprávní povinnost, která musí být splněna.

10 As 410/2021

Skutková podstata přestupku porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je formulována abstraktně, dává proto větší prostor pro zkoumání materiální stránky přestupku (tj. společenské škodlivosti jednání podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) než jiné, konkrétně formulované skutkové podstaty.

2 As 180/2022

10 As 34/2022

I. Obec se proti nezahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, může bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. i z toho důvodu, že se na území obce nachází stavba, která je v rozporu s územním plánem obce. II. Proti nezahájení řízení o zákazu užívání stavby podle § 134 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, lze také podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. III. Ne každé technické či provozní zařízení, které je instalováno do uzavřeného prostoru, je stavbou podle § 2 odst. 3, resp. stavební úpravou podle § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. To, zda je technické zařízení uvnitř již existující stavby stavební úpravou, závisí na okolnostech konkrétní věci.

8 As 288/2019

S ohledem na charakter bezpečnostního řízení vedeného podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, může být podkladem pro rozhodování Národního bezpečnostního úřadu i odposlech a záznam telekomunikačního provozu pořízený podle § 88 trestního řádu.

8 As 20/2020

Správní orgán může v řízení o žádosti o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace podle § 142 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, určit, že veřejně přístupná účelová komunikace existuje i tehdy, bude-li ve správním řízení prokázáno, že je dána nutná komunikační potřeba nemovitosti ve vlastnictví některého z účastníků řízení a nikoliv žadatele.

7 Azs 117/2022