Nejvyšší správní soud

6 Afs 125/2020

V odůvodnění zajišťovacího příkazu (§ 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), který byl vydán až po rozhodnutí o stanovení daně, není třeba dovozovat přiměřenou pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu v určité výši stanovena, a to ani tehdy, pokud rozhodnutí o stanovení daně dosud nenabylo právní moci.

1 As 387/2019

I. Registrační značka silničního vozidla, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická osoba, je osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Poskytnutí osobních údajů žadateli při vyřízení jeho žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může být nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. pouze tehdy, pokud je zásah dostatečně individualizován, tj. je-li subjekt údajů pro žadatele bez dostatečných překážek ztotožnitelný. V případě registrační značky vozidla je takovou překážkou povinnost žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel prokázat právní zájem na jejich získání, což předpokládá existenci užšího vztahu (např. odpovědnostního) mezi danými osobami, nikoliv pouze znalost registrační značky vozidla.

1 Afs 271/2017

I. Nesporná část uplatňovaného nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty může být vrácena tehdy, pokud ji nebude možné v dalším průběhu řízení zpochybnit, tj. pokud se tato část nestane součástí zdanitelných plnění prověřovaných během daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností a nebude zasažena daňovým podvodem nebo získána zneužívajícím způsobem. II. Nesporná část nadměrného odpočtu nemůže být založena na zdanitelných plněních, která správce daně může v budoucnu zpochybnit. Zpravidla půjde o zdanitelná plnění nějak spjatá s prověřovanou částí nadměrného odpočtu, např. stejnými subjekty u vstupů či výstupů, obdobným ekonomickým modelem plnění apod. III. Je povinností správce daně, aby případnou možnost vzniku pochybností popsal a vysvětlil, proč zdanitelná plnění nejsou nesporná, ač jsou prozatímně vyňata z kontrolních postupů. To platí i tehdy, pokud se daňový subjekt domáhá rozšíření nesporné části nadměrných odpočtů či jejího určení v situaci, kdy byly zahájeny kontrolní postupy dopadající na celé zdaňovací období.

5 Ads 414/2019

Řízení, ve kterém soud přezkoumává rozhodnutí zdravotní pojišťovny o uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 44 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Nevztahuje se na ně proto věcné osvobození od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

10 Afs 25/2019

Při posuzování žádosti právnické osoby o prominutí daně nebo příslušenství daně (§ 259c odst. 2 ve spojení s § 259c odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) správce daně zkoumá, zda se závažného porušení daňových nebo účetních předpisů v posledních třech letech dopustili a) samotný žádající daňový subjekt, b) současní členové jeho statutárního orgánu či c) právnické osoby, jejichž statutárním orgánem (či členem statutárního orgánu) je (či byl v předcházejících třech letech) žádající daňový subjekt nebo jeho současný statutární orgán nebo současný člen jeho statutárního orgánu. Tato podmínka tzv. spolehlivosti se naopak nezjišťuje u osob, které ve statutárním orgánu žádajícího subjektu sice během posledních tří let působily, ale v okamžiku posuzování žádosti zde již nefigurují.

Ars 6/2019

Pokud třetí osoba bez předchozí registrace podle § 16e zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, zveřejňuje způsobem, který by jinak bylo možno pokládat za volební kampaň, sdělení v neprospěch osoby, která ještě není formálně kandidátem, tedy není uvedena na již registrované

15 Af 134/2017

Zřejmý omyl podle § 165 odst. 3 daňového řádu musí mít další kvalitu přidanou k prostému omylu spočívající v tom, že bez hlubšího zkoumání a dokazování bude seznatelné, že se jednalo o omyl. Obvykle bude k prokázání zřejmého omylu správci daně dostačovat předložení několika listin, ze kterých bude omyl jasně patrný. Koncepce zřejmého omylu podle § 165 odst. 3 daňového řádu nepočítá s rozsáhlým dokazováním skutkových okolností.

6 As 276/2019

Pro posouzení souladu změny úžívání stavby s územně plánovací dokumentací (§ 126 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) je rozhodující přípustné funkční využití plochy stanovené v územně plánovací dokumentaci, nikoli faktický stav v území.

9 Ads 30/2019

Jestliže rodič z objektivních důvodů nemůže osobně celodenně a řádně pečovat o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině (např. z důvodu jeho pobytu v nemocnici), rozumí se „nejmladším dítětem, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek“ (§ 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), to dítě do čtyř let věku, o které rodič skutečně pečuje.

2 Azs 344/2018

Pro účely rozhodnutí o žádosti cizince o zaměstnaneckou kartu podle § 42g odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba řádně zjistit, jakým způsobem má být pracovní síla cizince využita. Práce v zemědělství mohou být zajišťovány různými právními a faktickými způsoby a je zásadně na vůli jednotlivých zainteresovaných subjektů, jaký způsob zvolí. Jedna a tatáž faktická činnost (např. sběr plodin z pole) může být vykonávána nejrůznějšími formami soukromoprávních vztahů (typicky zaměstnaneckým vztahem k majiteli či nájemci pole, agenturním zaměstnancem či zaměstnanci jiného podnikatele) a není na tom nic nezákonného ani nežádoucího.

8 Afs 4/2020

Je-li daňový subjekt v likvidaci a nezvolí si zmocněnce, doručuje se jemu osobně na adresu jeho sídla (§ 45 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), a nikoli jeho likvidátorovi. Likvidátor totiž není zástupcem daňového subjektu (§ 25 ve spojení s § 41 odst. 1 daňového řádu), nýbrž osobou oprávněnou za něj jednat ve smyslu § 24 odst. 2 daňového řádu.

1 Azs 200/2020

Přerušením řízení se nestaví lhůta, ve které je nadřízený správní orgán povinen rozhodnout o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Pokud v den podání žaloby na ochranu proti nečinnosti tato lhůta již uplynula a nadřízený správní orgán o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dosud nerozhodl, je bezvýsledně vyčerpán prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 věty první s. ř. s., a to bez ohledu na to, zda je řízení, ve kterém k tvrzené nečinnosti dochází, přerušeno.

25 Ad 1/2020

I. „Změnou systemizace“ se v jiných ustanoveních zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, než jsou jeho § 17 a § 18, rozumí i (nová) systemizace ve smyslu § 17 téhož zákona, resp. její obsahová změna oproti systemizaci předchozí. II. Stanoví-li stát odlišný obsah služebního místa podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, představuje to jednostrannou změnu služebního místa. Takto podstatná změna je však bez souhlasu státního zaměstnance nemyslitelná, neboť obsahová náplň služebního místa je esenciální náležitostí vztahu státu a státního zaměstnance podle zákona o státní službě.

10 As 200/2020

Z § 63 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), zakládajícího vyvratitelnou právní domněnku trvalosti stavby, nelze dovozovat důsledky pro otázky dočasnosti či trvalosti stavby ve smyslu stavebněprávním.

49 Ad 26/2019

I. Příjem plynoucí osobě nepatřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, je započitatelným příjmem podle § 7 odst. 2 písm. h) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu [nikoliv podle § 7 odst. 2 písm. m) tohoto zákona], a nelze jej bez dalšího ztotožňovat s částkou příspěvku na péči vypláceného osobě, jíž je péče poskytována. Pro účely započtení lze od něj odečíst výdaje na dosažení, zajištění a udržení právě takových příjmů, tedy jakékoliv výdaje, jež umožňují poskytovateli péče nabýt či uchovat si postavení osoby, které je z důvodu této péče poskytován příjem. II. Skutečnost, že je osoba evidována jako osoba poskytující osobní péči osobě pobírající příspěvek na péči, bez dalšího neznamená, že pečující osoba dosahuje z důvodu takto poskytované péče příjmu ve výši příspěvku na péči vypláceného opečovávané osobě. III. To, že žadatel o dávku příspěvku na živobytí má vyšší příjmy, než tvrdí, je povinen prokazovat úřad práce, zatímco důkazní břemeno k otázce vynaložení výdajů a jejich souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů z důvodu poskytované péče nese žadatel o takový příspěvek.

15 Af 125/2017

V souladu s čl. 16 odst. 3 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 138/1974 Sb.) podléhá odměna osoby s bydlištěm v České republice, která vykonává zaměstnání na palubě plavidla používaného ve vnitrozemské vodní dopravě v Nizozemském království, zdanění v České republice, a to bez ohledu na charakter plavidla, na kterém je zaměstnání vykonáváno.

9 Afs 81/2020

Prekluzivní lhůta

29 Ad 5/2018

I. (Předběžné) šetření stížnosti podle disciplinárního řádu České lékařské komory je správním řízením podle § 9 správního řádu. II. Pojem „právní zástupce“ uvedený v disciplinárním řádu České lékařské komory je zjevně širší než pojem „advokát“ a pro účely zastoupení v disciplinárním řízení je nelze ztotožňovat.

33 Ad 7/2019

Poživatel slovenského invalidního důchodu pro tzv. invaliditu z mládí (invalidní důchod v mimořádných případech), na nějž vznikl nárok před 31. 12. 1992 v době existence společného československého státu, a který je kontinuálně vyplácen za podmínek čl. 33 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.) slovenským nositelem pojištění, nemá nárok na přiznání souběžné dávky v invaliditě (invalidního důchodu) z českého systému důchodového pojištění, a to ani v případě, že splňuje podmínku potřebné české doby pojištění získané po datu 31. 12. 1992.

10 As 181/2019

Kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle § 103 s. ř. s., a bude proto jako nepřípustná odmítnuta (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady (§ 109 odst. 1 s. ř. s.) není v takové situaci namístě.

5 Azs 107/2020

I. Zajištění nezletilých cizinců bez doprovodu, u nichž jsou důvodné pochybnosti o jejich věku, je třeba vnímat jako předběžné rozhodnutí s cílem zatímně upravit poměry – a to do doby, než tyto pochybnosti budou potvrzeny, anebo vyvráceny; tomu musí odpovídat doba zajištění za účelem správního vyhoštění stanovená v souladu s § 124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, která by se měla pohybovat v řádu jednotek dnů, nikoli týdnů či měsíců. II. V žalobě proti rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 ve spojení s § 124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze napadat existenci důvodných pochybností, že jde o nezletilého cizince, důvod a dobu zajištění, včetně jeho alternativ a vůbec potenciality správního vyhoštění, nikoli však samotné umístění (či přemístění) do konkrétního zařízení pro zajištění cizinců, resp. porušení některého z režimových opatření v tomto zařízení.

9 Azs 63/2020

Umístění (či přemístění) cizince do zařízení pro zajištění cizinců nesplňujícího podmínky zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a mezinárodních smluv o ochraně lidských práv může představovat nezákonný zásah a být jako takové samostatně přezkoumáno v řízení podle § 82 a násl. s. ř. s.

4 Afs 89/2020

Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019 je třeba aplikovat per analogiam

46 A 72/2017

Účastníkem územního řízení, jehož předmětem je umístění stavby studně, je podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, i vlastník nebo oprávněný z jiného věcného práva k sousedním stavbám, sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, který může být územním rozhodnutím přímo dotčen na svých právech. Právo osoby bude dotčeno i tehdy, jestliže v důsledku umístění stavby podle územního rozhodnutí bude omezena možnost účastníka řízení nakládat s podzemními vodami spojená s vlastnickým či jiným věcným právem k sousedícímu pozemku či stavbě.

1 Afs 438/2017

Z § 115 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vyplývá, že provádí-li odvolací orgán v odvolacím řízení dokazování dle § 115 odst. 1 téhož zákona, je povinen daňový subjekt seznámit nejen s výčtem a obsahem provedených důkazů, ale i se závěry, které z nich pro zjištěný skutkový stav dovozuje, resp. s úvahami, jimiž se při hodnocení důkazů řídil.

2 Afs 47/2018

Změní-li se v průběhu řízení před správním orgánem či krajským soudem právní úprava, která by pro posouzení věci mohla být relevantní

8 Azs 339/2019

I. Odkladný účinek je možno přiznat v řízení o kasační stížnosti ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu i v těch situacích, kdy o odkladném účinku krajský soud vůbec nerozhodoval nebo návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl (§ 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 s. ř. s.). II. Obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 s. ř. s.).

5 As 219/2019

Obecný zákaz uvádět léčebná tvrzení – tedy informace, které připisují potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit – podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dopadá i na tvrzení uvedená na tzv. on hold

1 Afs 22/2020

Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty (tj. vydat „částečný“ platební výměr), může se daňový subjekt bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. Rozhodne-li správce daně posléze v průběhu řízení před krajským soudem o celém nadměrném odpočtu (tedy jeho sporné i nesporné části), a ukončí tak svou nečinnost, soud k návrhu žalobce připustí za splnění podmínek § 95 o. s. ř., užitého přiměřeně dle § 64 s. ř. s., změnu žaloby na ochranu proti nečinnosti na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s., domáhá-li se žalobce určení, že k zásahu do jeho práv došlo zadržováním nesporné části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, resp. nevydáním částečného platebního výměru, a tato tvrzení obsahovala již původní žaloba.

4 As 432/2019

Osobní předložení občanského průkazu při oznamování změny místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) nelze nahradit ověřením totožnosti prostřednictvím elektronického podpisu na podání zaslaném datovou schránkou.

6 As 88/2020

Je-li jedno opatření obecné povahy nahrazeno obsahově obdobným opatřením obecné povahy v časovém intervalu, který reálně znemožňuje soudní přezkum prvního opatření, připustí soud změnu původního návrhu na zrušení prvního opatření (§ 95 odst. 2 o. s. ř. použitý přiměřeně podle § 64 s. ř. s). Neučiní-li to, a naopak návrh odmítne pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v neexistenci napadeného prvního opatření obecné povahy, poruší tím právo na spravedlivý proces a na účinnou soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

10 Afs 366/2019

Jen proto, že se stavba stala po roce 2014 součástí pozemku, na němž je zřízena (§ 506 odst. 1 ve spojení s § 3058 odst. 1 občanského zákoníku), nelze podrobit zdanění příjem do té doby daňově osvobozený [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].

5 Azs 220/2019

I. Z hlediska přiměřenosti dopadů rozhodnutí o správním vyhoštění je v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/2001 Sb. m. s.) nezbytné zvažovat, jak se toto rozhodnutí dotkne nezletilých dětí cizince. II. Kritérium nejlepšího zájmu dítěte má v řízení o správním vyhoštění zásadní význam a je třeba ho brát za středobod úvah o přiměřenosti dopadů daného rozhodnutí dle § 119a odst. 2 ve spojení s § 174a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky; to ovšem neznamená, že by po důsledném posouzení individuálních okolností věci jiný konkurující zájem (například zájem státu na správním vyhoštění cizince) nemohl převážit.

2 Ads 335/2018

Srovnatelnost mzdových podmínek ve smyslu § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, mezi tzv. agenturními a tzv. kmenovými zaměstnanci neznamená, že na obdobných pracovních pozicích musí být zaměstnanci z těchto dvou skupin odměňováni obdobně: znamená, že pokud jsou na obdobných pozicích odměňováni rozdílně, musí k tomu existovat ekonomicky racionální a obecně pochopitelné důvody, spočívající v rozdílech v přínosu té či oné kategorie pracovníků pro jejich zaměstnavatele (resp. pro uživatele v případě zaměstnanců agenturních).

1 Afs 368/2019

Nezávislost a oddělenost řízení o zajištěných vybraných výrobcích od řízení o stanovení daně znamená, že po dobu soudního přezkumu rozhodnutí o zabrání či propadnutí vybraných výrobků se nestaví běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně dle § 148 odst. 4 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (či § 41 s. ř. s.).

55 A 43/2020

Prominout zmeškání lhůty dle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2, nelze automaticky: žadatel musí naopak tvrdit a osvědčit, že mu bylo provedení zmeškaného úkonu „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ v důsledku mimořádného opatření. Žadatel je tedy povinen tvrdit a osvědčit skutečnosti, které nasvědčují tomu, že omezení plynoucí z mimořádného opatření měla zásadní dopad na jeho možnost provést zmeškaný úkon.

5 As 138/2020

I. Rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu (vydané podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) ani krizové opatření vlády, jímž byl [s odkazem na § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení] stanoven zákaz vstupu na území ČR a zákaz vycestování z území ČR, nelze považovat za opatření obecné povahy ve smyslu § 4 odst. 2 písm. c) a § 101a s. ř. s. II. Vydání opatření obecné povahy nelze ani poté, kdy je zrušeno správním orgánem, který ho vydal, považovat za nezákonný zásah správního orgánu, proti němuž by bylo možné se domáhat ochrany zásahovou žalobou dle § 82 a násl. s. ř. s.

8 Afs 58/2019

I. Při vzniku daňové ztráty je pro běh lhůty pro stanovení daně rozhodné zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, a poslední zdaňovací období, za které ji bylo možné uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně (§ 34 ve spojení § 38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Vznikne-li daňovému subjektu v průběhu zdaňovacích období, během nichž lze uplatnit daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, další daňová ztráta, nedochází k tzv. řetězení ztrát a tato skutečnost nemá za následek prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž vznikla daňová ztráta poprvé. II. Pro běh lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém daňová ztráta vznikla, není rozhodné, zda daňový subjekt daňovou ztrátu zcela nebo zčásti v některém z následujících zdaňovacích období skutečně uplatnil jako položku odčitatelnou od základu daně, nýbrž to, že tak mohl učinit (§38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

6 As 268/2019

Šiřitelem reklamy ve smyslu § 1 odst. 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je pouze osoba, která reklamu šíří vědomě. Není jím naopak poskytovatel služby, která spočívá v ukládání informací poskytovaných uživatelem (§ 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti).

6 Afs 129/2019

I. Rozhodnutí Finančního analytického úřadu (dříve Ministerstva financí, finančního analytického útvaru) o odložení splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. i § 67 správního řádu. II. Podmínkou pro vydání rozhodnutí o odložení splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, není oznámení podezřelého obchodu podle § 18 odst. 1 tohoto zákona. III. Podezřelý obchod ve smyslu § 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nezahrnuje pouze obchody ve smyslu § 4 odst. 1 tohoto zákona, ale i jiné skutečnosti, které mohou nasvědčovat podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že užité prostředky jsou určeny k financování terorismu. IV. V odůvodnění rozhodnutí o odložení splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, není nutné vymezovat důvody a okolnosti šetření, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Stačí, obsahuje-li rozhodnutí informace o tom, na základě jakého právního předpisu bylo vydáno, o povinné osobě a o klientovi, o majetku, jehož se týká, a o rozsahu či podmínkách odložení splnění příkazu klienta. V. Rozhodnutí o odložení splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nemusí specifikovat konkrétní příkaz klienta, jehož splnění má být odloženo, mělo by však vymezit rozsah odkladu splnění příkazu klienta, ledaže by Finanční analytický úřad osvědčil, že nemohl mít ani rámcovou představu o výši výnosů z prošetřované trestné činnosti. VI. Prolomení povinnosti mlčenlivosti podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se vztahuje i na soudy rozhodující ve správním soudnictví.

6 As 171/2019

I. Za předběžnou otázku (§ 57 správního řádu), kvůli které by bylo možné přerušit spojené územní a stavební řízení (§ 94j a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), nelze považovat fakt, že probíhá změna územního plánu, jež by měla beze všech pochyb vyloučit přípustnost projednávaného záměru v dané ploše. II. Námitky budoucích imisí (zápach, hluk a obtěžování hmyzem) a snížení ceny okolních pozemků mají sice převážně soukromoprávní povahu, přesto se s nimi musí stavební úřad vypořádat (§ 89 odst. 6 věta druhá a § 114 odst. 3 věta druhá zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Občanskoprávní námitku, na jejímž řešení se účastníci nedokázali dohodnout, nejprve stavební úřad posoudí z hlediska veřejného práva (tj. na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem), a pokud neshledá rozpor s veřejným právem, který by bránil umístění stavby do území nebo jejímu povolení, učiní si následně o důvodnosti občanskoprávní námitky úsudek z hlediska soukromého práva, a to analogicky podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pokud hrozí, že budou v důsledku umístění stavby vnikat na pozemek jiného vlastníka tzv. nepřímé imise

7 As 556/2018

Není v rozporu s principy předvídatelnosti či právní jistoty, pokud je studentu veřejné vysoké školy stanoven poplatek za delší studium podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nikoli ve výši účinné v době jeho přijetí ke studiu, ale v aktuální výši zveřejněné včas v souladu s § 58 odst. 5 téhož zákona.

45 Af 34/2017

Kontaktní orgán či pověřený správce daně je při vyřizování žádosti o vymáhání finanční pohledávky podle § 17 zákona č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, oprávněn postupovat dle § 154 odst. 2 daňového řádu (ve spojení s § 2 zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek), a tedy převést přeplatek na osobním daňovém účtu daňového subjektu na úhradu zahraničního nedoplatku.

1 Azs 43/2020

Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany nelze podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zastavit pro nepřípustnost žádosti podle § 10a odst. 1 písm. a) téhož zákona, jestliže je žadatel občanem Evropské unie a současně státním příslušníkem třetí země, vůči které tvrdí důvody pro udělení mezinárodní ochrany, a jeho situace mu fakticky znemožňuje poskytnutí ochrany členským státem EU, jehož je občanem, například z důvodu držení ve vazbě v extradičním řízení. Správní orgán je v takovém případě povinen meritorně posoudit důvody udělení mezinárodní ochrany ve vztahu k této třetí zemi.

8 Afs 274/2022

Právní úprava § 254a odst. 3 daňového řádu ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, podle níž byl úrok z daňového odpočtu ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 2 procentní body, byla v souladu s právem Evropské unie. Pokrývala průměrné náklady na úvěry poskytované nefinančním podnikům (požadavek rozsudku Soudního dvora ze dne 23. 4. 2020, Sole-Mizo

1 As 311/2019

Povinnost dopravce zajistit, aby ve vozidle byl při provozu záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do 30. 4. 2013 je splněna pouze předložením dokladů předepsaných přímo použitelným nařízením Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. Jiná podnikatelská činnost dopravce či vypracování jiných evidenčních dokladů jeho zaměstnanci ho této povinnosti nezbavuje. Pozdější předkládání předepsaných dokladů nebo předkládání jiných dokladů uvedených v § 1b vyhlášky č. 478/2000 Sb. nemá vliv na vznik odpovědnosti dopravce za delikt podle § 35 odst. 2 písm. h) zákona o silniční dopravě.

5 Azs 189/2015

I. Osobu, které správní orgán odňal azyl podle § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a která je uprchlíkem ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (kvalifikační směrnice), nelze navrátit do země původu, ve které by mohla být vystavena trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Této osobě musí být na území České republiky zachována práva uvedená v čl. 14 odst. 6 kvalifikační směrnice a práva stanovená Úmluvou o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.), k jejichž požívání se nevyžaduje zákonný pobyt – taková osoba má postavení tzv. light II. Při posouzení, zda azylant spáchal zvlášť závažný zločin ve smyslu § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je nutné vzít v úvahu, nejen to, zda by jeho čin bylo možno jako takový kvalifikovat podle § 14 odst. 3 za středníkem zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, nýbrž i povahu a závažnost konkrétního trestného činu, způsobenou újmu a povahu a výši uloženého trestu. III. Pojmem „bezpečnost státu“ podle § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je míněna „národní bezpečnost“, která může být ohrožena především jednáním závažné povahy, jež přímo nebo nepřímo ohrožuje nezávislost, územní celistvost nebo ústavní pořádek (vládu) státu (např. špionáž, sabotáž vojenských zařízení či teroristická činnost). Zvlášť závažný zločin spadající do kategorie obecné kriminality sám o sobě nepředstavuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

2 As 280/2019

I. Poskytování stravy vězňům je faktickým jednáním věznice vůči odsouzenému při výkonu vrchnostenské veřejné správy nad odsouzenými. Neposkytnutí stravy, jakou předepisuje zákon, proto může být podle své povahy nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. II. Podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, má odsouzený, v rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, právo na to, aby věznice přihlížela k jeho kulturním a náboženským tradicím při poskytování stravy. Vězeňská služba má tedy učinit vše, co je v jejích rozumných možnostech, aby i v těchto podmínkách mohl jednotlivec žít v souladu se svým přesvědčením. Pokud věznice sama nemůže připravit vegetariánskou stravu, má nabídnout vězni alternativy, na základě nichž si může tuto stravu obstarat (např. jejím nákupem v kantýně, případně dovozem zvenčí). V těchto případech je třeba hledat a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi zájmy věznice a ostatních odsouzených a zvláštními zájmy toho, kdo se chce stravovat vegetariánsky.

2 Ads 258/2018

Skutečnost, že žadatel nemá bydliště a vede tulácký způsob života, nemůže být sama o sobě dostatečným důvodem pro nepřiznání příspěvku na živobytí podle § 21 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Takovým důvodem však je skutečnost, že žadatel je schopen si s ohledem na své poměry (věk, zdravotní stav apod.) prostředky k živobytí opatřit sám.

5 As 170/2019

I. Informace o tom, zda byl ředitel krajského ředitelství Policie České republiky členem či kandidátem Komunistické strany Československa (před 1. 1. 1990), je osobním údajem o veřejně činné osobě ve smyslu § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který povinný subjekt musí aktivně vyhledat (např. v osobním spisu či dalších dostupných dokumentech) a poskytnout žadateli o tuto informaci. Zjistí-li povinný subjekt, že se v jeho dispozici požadovaná informace nenachází, je povinen vyvinout patřičné úsilí k tomu, aby ji získal; teprve pokud se mu to nepodaří, rozhodne o odmítnutí žádosti o poskytnutí této informace podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. II. Základním předpokladem pro tzv. informační příkaz soudu dle § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je to, že napadené rozhodnutí žalovaného, resp. povinného subjektu, není zatíženo vadou řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.