Nejvyšší správní soud

8 As 28/2005

V případě, že vlastník dočasné stavby v průběhu řízení o jejím odstranění podle § 88 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z r. 1976 podá žádost o změnu užívání této stavby nebo prodloužení doby jejího trvání, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti. Pokud této žádosti stavební úřad vyhoví, řízení o odstranění zastaví; v opačném případě v řízení o odstranění stavby pokračuje.

10 Ca 101/2006

Lhůty pro vyřizování odvolání uvedené v pokynu Ministerstva financí D-125, o stanovení lhůt pro vyřizování odvolání proti vyměření a dodatečnému vyměření daně, a určené finančním úřadům a finančním ředitelstvím (tedy maximálně šest měsíců mimo odůvodněné mimořádné případy) zavazují i Ministerstvo financí, jestliže rozhoduje jako odvolací orgán v daňovém řízení.

1 As 1/2006

Ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, neopravňuje správní orgán zrušit předchozí rozhodnutí nebo opatření přijatá podle § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona; takové zrušující rozhodnutí je nicotné pro nedostatek pravomoci.

2 Afs 113/2006

Rozhodnutí správce daně o zamítnutí žádosti daňového subjektu o vydání souhlasu se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku, resp. jiné evidence, podle § 35 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.

10 Ca 22/2006

Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, držitel licence podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, je povinen plnit i povinnosti dané mu vedle tohoto zákona i zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů. V případě uvedení kontrolovaných výrobků na civilní trh v České republice musí dbát na to, aby tyto výrobky přezkoušel Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, a byly tak ověřeny technické požadavky na ně kladené. Účelem zkoušky je zjištění, zda výrobky splňují test bezpečnosti pro další distribuci a nakládání s nimi.

15 Ca 216/2005

Ustanovením § 48 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je postihováno pouze takové provozování kursových sázek, které je v rozporu se zákonem, s podmínkami uloženými v povolení ministerstva a s herním plánem. Proto lze nesplnění povinnosti vyplývající provozovateli z jeho vnitřních předpisů (v tomto případě z návštěvního řádu schváleného ministerstvem) sankcionovat pouze v případě, kdyby tyto povinnosti byly zároveň obsaženy v citovaném zákoně, v podmínkách provozování kursových sázek stanovených v povolení ministerstva nebo v jím schváleném herním plánu. Sankci dle citovaného zákonného ustanovení by bylo možné aplikovat na porušení interních předpisů provozovatele pouze tehdy, pokud by se tyto předpisy staly součástí povolení ministerstva nebo herního plánu, neboť v takovém případě by provozování kursových sázek bylo v rozporu rovněž s těmito dokumenty.

3 Ao 1/2007

Územní plán velkého územního celku schválený usnesením zastupitelstva kraje v roce 2006 není opatřením obecné povahy, a není zde tedy dána pravomoc soudu dle § 4 odst. 2 písm. c) s. ř. s. k jeho přezkumu v řízení dle § 101a a násl. s. ř. s.

15 Ca 201/2006

O promlčení (v soukromoprávním smyslu) se v předpisech veřejného práva jedná pouze tehdy, pokud takový předpis v rámci ustanovení pojednávajících o promlčení stanoví, že správní orgán přihlíží k promlčení jen k námitce účastníka řízení. Pokud takovéto ustanovení veřejnoprávní předpis neobsahuje, je tím de facto Pětiletá lhůta k předepsání a vymáhání pojistného na zdravotní pojištění stanovená v § 16 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je lhůtou prekluzivní, a nikoliv promlčecí. Pojistné na zdravotní pojištění je tak nutno ve lhůtě pěti let ode dne splatnosti předepsat pravomocně; nestačí tedy, aby v této lhůtě bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí o předepsání pojistného.

15 Ca 225/2006

Provozovatelem výherních hracích přístrojů, který je osvobozen od daně z přidané hodnoty, může být pouze osoba, které bylo vydáno povolení k provozování této činnosti podle zákona ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a která platí správní poplatky. Jiné osoby zajišťující provozování výherních hracích přístrojů od daně z přidané hodnoty osvobozeny nejsou.

6 Ads 4/2006

Požadavek rovnosti v právech jako princip ústavního pořádku (čl. 1 Ústavy) ve spojení s čl. 95 Ústavy umožňuje soudu nepřihlédnout k podzákonné normě (nařízení vlády) v rozsahu, ve kterém tato norma nezajišťuje v oblasti sociální rovné postavení všech osob účastných soudní rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, které byly postiženy perzekucemi komunistického režimu.

3 Ads 19/2006

Při posuzování nároku na příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, nelze na základě rozhodnutí soudu podle § 2 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, o uložení trestu za trestný čin nepodléhající rehabilitaci, odečíst tuto dobu od celkové doby strávené ve výkonu trestu nebo ve vazbě za situace, kdy je prokázáno, že trest za tento trestný čin uložený v původním řízení ve skutečnosti v důsledku rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii nebyl vykonán.

2 Afs 125/2005

O stavbu podléhající dani z nemovitostí podle § 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, se jedná tehdy, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: jedná se o stavbu ve smyslu občanského práva a bylo na ni vydáno kolaudační rozhodnutí.

4 As 75/2006

I. Žadatel o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění je legitimován k žalobě proti zamítavému rozhodnutí správního orgánu, tvrdí-li, že v řízení o jeho žádosti byla porušena jeho práva účastníka správního řízení; rozhodnutí o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 122 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, je třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a není vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví, byť je založeno na správním uvážení. Každé správní uvážení má své meze, vyplývající z ústavních principů, v prvé řadě zákazu libovůle, principu rovnosti a zákazu diskriminace. Dodržení těchto mezí musí podléhat soudnímu přezkumu. II. Výluka ze soudního přezkumu podle § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se na rozhodnutí ve věci zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nevztahuje.

8 Ans 4/2006

Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, zakládá subjektu údajů veřejné subjektivní právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, jemuž odpovídá povinnost úřadu o žádosti rozhodnout. Naopak oznámení o neoprávněném nakládání s osobními údaji jiného subjektu údajů je pouze podnětem, resp. stížností [§ 29 odst. 1 písm. c) citovaného zákona], s nimiž zákon účinky návrhu na zahájení řízení nespojuje.

3 Ads 102/2006

Žádost o přiznání invalidního důchodu, podanou na předepsaném formuláři podle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, nerozlišujícím mezi druhy invalidních důchodů, nelze z hlediska vnitrostátních orgánů posuzovat jako žádost směřující toliko k přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu, nýbrž jako žádost o přiznání invalidního důchodu obecně. Je na správních orgánech, aby se podanou žádostí zabývaly a posoudily ji z hlediska splnění podmínek nároku na plný nebo částečný invalidní důchod podle § 38 a § 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud Česká správa sociálního zabezpečení, jako rozhodující správní orgán, takto podanou žádost zúžila a posoudila ji jen z hlediska naplnění podmínek nároku na plný invalidní důchod, je taková vada řízení důvodem pro zrušení rozhodnutí.

62Ca 2/2007

Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, zakládá subjektu údajů veřejné subjektivní právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, jemuž odpovídá povinnost úřadu o žádosti rozhodnout. Naopak oznámení o neoprávněném nakládání s osobními údaji jiného subjektu údajů je pouze podnětem, resp. stížností [§ 29 odst. 1 písm. c) citovaného zákona], s nimiž zákon účinky návrhu na zahájení řízení nespojuje.

8 As 44/2005

Rozhodnutí o zastavení řízení [§ 35 odst. 3 stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.)] je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

8 Afs 94/2005

Je-li jako námitka proti exekučnímu příkazu uplatněna soudem dosud neřešená sporná soukromoprávní otázka (zde: existence obchodní smlouvy a pohledávky z ní), musí ji správce daně vyřešit jako otázku předběžnou postupem podle § 28 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků; neobstojí názor, že k jejímu řešení nemá pravomoc. Úsudek o sporné otázce, který si učiní správce daně, nemá judikátní účinky; rozhodne-li později orgán, který k tomu pravomoc má, o otázce judikátním způsobem, může to založit důvod k obnově řízení.

1 Afs 64/2006

Pokud je v daňovém řízení spolehlivě prokázáno, že ačkoli daňový subjekt tvrdí, že platně odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávek, přesto mu bylo nadále plněno z uzavřené smlouvy, je správný postup správce daně, pokud při stanovení základu daně z příjmů vychází z § 23 odst. 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

10 Ca 167/2005

Základní povinností odborného lesního hospodáře je ve smyslu § 37 odst. 1 a § 52 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, garantovat vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese a důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm. Pokud odborný lesní hospodář na základě smlouvy s vlastníkem lesa v lese přímo hospodaří, tedy provádí těžbu, pěstební činnost a další hospodářské činnosti v lese, přičemž opakovaně nerespektuje povinnosti, které pro hospodaření v lese stanoví vlastníkovi lesa lesní zákon, pak tímto jednáním závažným způsobem porušuje své povinnosti odborného lesního hospodáře, a jsou tak naplněny podmínky pro odnětí licence odborného lesního hospodáře podle § 45 odst. 1 písm. d) lesního zákona.

10 Ca 188/2005

Pouhé zjištění, že celkový objem práce přesčas u jednotlivých zaměstnanců překračuje limity pro nařízenou práci přesčas dle § 96 odst. 1 zákoníku práce (č. 65/1965 Sb.), nepostačuje pro závěr, že se zaměstnavatel dopustil porušení tohoto ustanovení. Je totiž třeba dále zkoumat, zda se v daném případě nejednalo o práci přesčas vykonávanou se souhlasem zaměstnanců ve smyslu § 96 odst. 2 a 4 téhož zákona.

8 As 62/2005

Výklad pojmu mravnosti nemůže být předmětem znaleckého posudku, ale je to naopak správní orgán a posléze soud, který mu přiřazuje konkrétní význam a obsah.

10 Ca 378/2006

Jestliže jednotlivé odstavce § 60 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, stanoví jiné zákonné rozmezí pro uložení sankce za porušení povinností v tom kterém odstavci uvedených, nelze se při ukládání sankce za správní delikt od takto vymezené pravomoci pro ukládání sankcí odchýlit. Takový postup by byl v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Proto za naplnění skutkové podstaty správního deliktu vymezeného v § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (tj. zařazení do vysílání od 6.00 hodin do 22.00 hodin pořadů a upoutávek, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých), nelze uložit pokutu podle § 60 odst. 1 písm. l) téhož zákona (tj. nedodržení povinností stanovených pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů).

10 Ca 144/2005

Požadavek na poskytnutí anonymizovaných pravomocných rozsudků ve věcech určitého druhu nemůže být odmítnut obecně s tím, že jde o informace o „rozhodovací činnosti soudů“ ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť takový výklad tohoto pojmu je výkladem nepřípustně rozšiřujícím. Vždy je nutno jednoznačně zjistit nezbytnost a konkrétní důvod vedoucí k omezení práva na takovouto informaci a posoudit, zda by omezením tohoto práva nedošlo k nepřiměřenému ohrožení zájmů chráněných jinými předpisy či zásahu do práv jiných osob. V tomto smyslu zavazuje povinné subjekty § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

6 Ca 214/2005

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, povolení obnovy řízení jako mimořádného opravného prostředku spojuje s tím, že po pravomocně ukončeném daňovém řízení se objeví nové skutečnosti nebo důkazy, to znamená takové, které nebyly v době vydání předmětného rozhodnutí správnímu orgánu k dispozici a nemohly být bez zavinění daňového subjektu uplatněny. Z toho vyplývá, že za novou skutečnost či důkaz nelze považovat interpretaci dokladu založeného ve správním spise správním orgánem.

2 Afs 159/2005

Za protiústavní nelze považovat skutečnost, že § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1. 1. 1997 do 31. 12. 2006, za rozlišovací kritéria pro stanovení výše penále považoval toliko výši daňového nedoplatku a dobu prodlení a za rozhodné nepovažoval, zda a případně v jakém rozsahu došlo k faktickému snížení celkových daňových příjmů státu při zohlednění případné změny výše daňové povinnosti jiných daňových subjektů, která by nastala, nedostal-li by se daňový dlužník, který má penále platit, do prodlení.

6 Ads 74/2005

Byla-li žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. zamítnuta z toho důvodu, že se opírala pouze o rozhodnutí soudu o povolení obnovy řízení a zproštění žalobce z obžaloby, nebrání rozhodnutí správního orgánu o nové žádosti v téže věci opírající se o usnesení soudu, podle něhož je žalobce účasten podle § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, soudní rehabilitace, překážka věci pravomocně rozhodnuté.

15Ca 287/2006

Povinnost podat daňové přiznání po prohlášení konkursu ve smyslu § 40 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tíží úpadce i za situace, kdy byl prohlášený konkurs posléze zrušen rozhodnutím odvolacího soudu (§ 45 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, zejména věta za středníkem).

1 Azs 96/2005

Účastník správního řízení má právo klást svědkům otázky, i když je jejich výslech prováděn mimo ústní jednání. O takto prováděném důkazu musí být včas vyrozuměn.

4 Ans 3/2006

I. Lhůta pro podání kasační stížnosti podle § 106 odst. 2 s. ř. s. znovu běží od doručení opravného usnesení pouze ve vztahu k výroku, který byl tímto usnesením opraven, případně ve vztahu k výroku, jenž je na opraveném výroku závislý. II. Proti opravnému usnesení podle § 54 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost přípustná, a to i v případě, že byl opravován výrok o náhradě nákladů řízení; předmětem přezkumu však je pouze splnění podmínek pro provedení opravy. III. Oprava výroku rozhodnutí nemůže spočívat v jeho nahrazení výrokem odlišného znění, neboť důvodem opravy výroku rozhodnutí podle § 54 odst. 4 s. ř. s. může být toliko písařská nebo početní chyba či nesprávnost, která je zřejmá.

15 Ca 50/2006

Zřídí-li obec školskou právnickou osobu, která je právnickou osobou v její přímé řídící a kontrolní působnosti, představuje odvolání ředitele tohoto zařízení pracovněprávní úkon učiněný jeho zřizovatelem, a nikoliv úkon orgánu územní samosprávy učiněný v rámci výkonu veřejné moci (§ 166 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona).

Aprk 1/2007

Z § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vyplývá, že účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, může podat návrh, aby soud určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům, v případě, že podal stížnost na průtahy v řízení u příslušného orgánu státní správy soudů, a ta jím nebyla, podle jeho názoru, řádně vyřízena; to znamená, že sice byla vyřízena, ale on se závěry vyřízení nesouhlasí, nebo nebyla ve lhůtě stanovené zákonem vyřízena vůbec. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, nelze podat současně se stížností na průtahy v řízení u příslušného orgánu státní správy soudů, protože pak pro jeho věcné projednání nejsou splněny podmínky stanovené v citovaném ustanovení.

7 Ca 10/2004

I. Povinnost dědice uhradit státu daň vzniklou před smrtí fyzické osoby (§ 57 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nastává až právní mocí rozhodnutí soudu o vypořádání dědictví. II. Hradit penále neuhrazené daňové povinnosti zůstavitele je povinností dědice. Pokud dědic povinnost zaplatit daňové povinnosti zůstavitele nesplní, je daňovým dlužníkem. Proto je nutné takové penále evidovat na osobním účtu dědice a nikoliv zůstavitele.

10 Ca 330/2006

Přiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života cizince ve smyslu § 119 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je rozhodnutí o správním vyhoštění cizince pouze tehdy, je-li takovým rozhodnutím dosaženo spravedlivé rovnováhy mezi zájmem státu na ochraně veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku či veřejného zdraví na straně jedné a zájmem cizince na ochraně soukromého a rodinného života na straně druhé. Vždy je tedy třeba zvažovat závažnost spáchaného deliktu či jiného rizika, které cizinec pro zákonem chráněný veřejný zájem představuje, ve vztahu k jeho osobním a rodinným vazbám na území České republiky.

22 Ca 258/2005

Zákonná fikce

Nad 48/2006

Z kontextuálního výkladu § 32 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, vyplývá, že určení místní příslušnosti krajského soudu podle obvodu, v němž má žalobce pobyt, se týká pouze řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu – tedy žaloby ve smyslu části třetí hlavy II. dílu 1 s. ř. s., nikoliv řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu – část třetí hlava II. díl 3 s. ř. s. Pro řízení o žalobě žadatele o azyl dle části třetí hlavy II. dílu 3 s. ř. s. není stanovena zvláštní odchylná úprava oproti obecnému určení místní příslušnosti dle § 7 odst. 2 s. ř. s.

4 As 7/2006

Ohrožení důvěry v řádný výkon advokacie, jako jedna z podmínek pro vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou z důvodu podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, musí být vyvoláno konkrétní trestnou činností tohoto advokáta, za kterou byl pravomocně odsouzen. Splnění této podmínky musí být v rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu advokátů řádně odůvodněno.

11 Ca 294/2006

Ustanovení § 101 písm. c) správního řádu z roku 2004 umožňuje správnímu orgánu novým rozhodnutím z vážných důvodů dodatečně stanovit nebo změnit lhůtu ke splnění povinnosti, stanoví-li tuto možnost zákon. Toto ustanovení tak slouží zejména k odstranění tvrdosti původního rozhodnutí a umožňuje dodatečně změnit lhůtu ke splnění povinnosti. Bezprostředně tak souvisí s § 68 odst. 2 správního řádu, podle kterého výroková část rozhodnutí obsahuje mimo jiné lhůtu ke splnění povinnosti, která se rozhodnutím ukládá, popřípadě též jiné údaje potřebné k řádnému splnění této povinnosti. Takovým novým rozhodnutím o změně lhůty k vycestování nemění a ani nemůže měnit obsah výrokové části rozhodnutí, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území České republiky. Tyto výroky původního rozhodnutí, proti nimž měl žalobce právo podat odvolání ve správním řízení i žalobu ve správním soudnictví, nabyly právní moci a vydáním nového rozhodnutí o změně lhůty k vycestování nejsou dotčeny.

4 As 72/2006

I. Ustanovení § 11 odst. 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, nutno interpretovat tak, že byla-li proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 téhož zákona podána žaloba, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vydat rozhodnutí podle § 11 odst. 8 téhož zákona. II. V situaci, kdy je navrženo přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a správní orgán byl v řízení podle § 108 s. ř. s. krajským soudem řádně vyzván, aby předložil správní spis týkající se souzené věci, a správní orgán předloží jen fragment

1 As 46/2006

I. Dodatečné stavební povolení může být vydáno jen při splnění podmínek daných stavebním zákonem a příslušným prováděcím předpisem, tj. pouze v případě, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby, resp. dodatečné povolení změny stavby, a předloží k ní podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. II. Rozhodnutí, kterým se dodatečně stavba nebo její změna povoluje, musí mít obsahově stejné náležitosti jako stavební povolení. Nelze připustit výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, resp. její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li totiž norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel o stavební povolení postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval (argumentum a minori ad maius

15Ca 13/2006

Údaje zaznamenané v evidenci vozidel na příslušném dopravním oddělení nemají žádný právní význam pro určení, zda došlo k uskutečnění zdanitelného plnění v případě prodeje automobilu, když rozhodným v tomto směru je to, zda došlo k převodu vlastnického práva (ke kterému dochází okamžikem hmotného či symbolického převzetí vozidla, pokud není smluvně či zákonem stanoveno jinak), a taktéž nemají žádný právní význam pro určení, kdy došlo k uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, když rozhodným v tomto směru je datum úhrady kupní ceny vozidla.

62Ca 21/2006

I. Pro uvedení, že došlo k porušení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, konkrétním úkonem zadavatele, postačí dle § 101 odst. 1 téhož zákona zjištění, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený v citovaném zákoně. Pro uložení pokuty za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto zákona však musí být prokázáno, že k porušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem ("podstatně"). Tento kvalifikovaný způsob je naplněn tehdy, pokud v důsledku konkrétního porušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek. II. Závěr o uložení pokuty za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, musí být opřen o zjištění správního orgánu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v citovaném zákoně, a v důsledku toho konkrétní nabídka mohla být vyhodnocena jinak, než by byla vyhodnocena za situace, pokud by k takovému pochybení ze strany zadavatele nedošlo.

3 Ads 53/2006

Osoby rehabilitované podle § 33 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, mají nárok na příplatek k důchodu podle § 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb. tím spíše, že novelou provedenou nařízením vlády č. 405/2005 Sb. vznikl nárok na tento příplatek k důchodu i osobám nezákonně zbaveným osobní svobody nebo majetku, u nichž vůbec nebylo zahájeno trestní stíhání, a byly rehabilitovány postupem podle § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

3 As 71/2006

Není přípustné, aby nesprávný procesní postup soudu šel k tíži účastníka řízení. Pokud se správní žalobou podanou nesprávně u okresního soudu tento soud nenaložil v souladu s § 104b odst. 1 o. s. ř., nýbrž procesně zcela vadně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Městskému soudu v Praze, nelze z takového postupu dovozovat ztrátu lhůty pro podání správní žaloby, pokud byla žaloba k okresnímu soudu podána včas.

2 As 64/2005

Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.

5 Afs 101/2006

I. Skutečnost, zda osoba je či není plátcem daně z přidané hodnoty dle § 5 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, nebylo možno dovozovat z toho, zda je či není zapsána jako plátce daně z přidané hodnoty v registru plátců, ale bylo nutno vycházet ze skutkového stavu, který prokazatelně existoval, tedy z toho, zda osoba podléhající dani překročila zákonem stanovený obrat. II. Zatímco v případě dobrovolné registrace se osoba stává plátcem daně až dnem uvedeným v osvědčení o registraci (nikoli zpětně) a rozhodnutí má zásadně konstitutivní III. Vyjdou-li v řízení o vrácení nadměrného odpočtu, kdy jedním ze zákonných předpokladů jeho uplatnění a vrácení je, že doklad vystavil plátce daně z přidané hodnoty, najevo pochybnosti o tom, zda osoba, která jej vystavila, je či není plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno nejprve spolehlivě vyřešit a postavit najisto tuto otázku.

6 As 14/2006

Při hodnocení splnění podmínek § 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, mohou správní orgány přihlížet i k jednání posuzovaného, pro které byl trestně stíhán a trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu amnestie. Z hlediska hodnocení bezpečnostního rizika dle § 23 odst. 2 písm. d) citovaného zákona není podstatný výsledek trestního řízení, nýbrž posouzení, zda jednání, jež bylo předmětem trestního stíhání, nevypovídá o chování či způsobu života posuzovaného, které by mohlo mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost skutečnosti utajovat.

2 Aps 1/2006

Nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního není sdělení stavebního úřadu podle § 57 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976 o tom, že proti provedení ohlášené stavební úpravy nemá námitek.

11 Ca 53/2006

I. Hromadné garáže jsou svojí povahou specifickým nebytovým prostorem, u něhož ustupuje do pozadí skutečnost, že konkrétní subjekt je současně spoluvlastníkem nebytové jednotky jako celku, ve prospěch užitné hodnoty věci, tj. oprávnění v hromadných garážích parkovat na konkrétním parkovacím místě s cílem ho užívat pro své potřeby. II. Osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění platném v roce 2003, se vztahuje i na dosud neužívané části stavby ve spoluvlastnictví, pokud lze ideální spoluvlastnický podíl promítnout do konkrétní části stavby (např. konkrétní garážové stání v hromadné garáži). Osvobození podle uvedeného ustanovení lze proto přiznat i každému převodu spoluvlastnického podílu na nebytové jednotce, pokud se jedná o první převod podílu, jehož obsahem je užívání konkrétní části stavby (např. konkrétního parkovacího místa v hromadné garáži), která dosud nebyla nikým jiným užívána.

31 Ca 71/2006

Ze skutečnosti, že k vystavení faktury došlo až po lhůtě stanovené v § 12 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, nelze bez dalšího dovozovat, že obchodní transakci nelze považovat za podnikání a ve vazbě na to ani za uskutečněné zdanitelné plnění.