Nejvyšší správní soud

1 Afs 207/2023

9 Ao 37/2021

8 Afs 189/2020

Ars 6/2023

Obvyklou úplatnost, která je jedním z definičních znaků volební kampaně podle § 16 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je nutné zkoumat podle charakteru posuzované činnosti. Práce dobrovolníků v nestátních neziskových organizacích je samostatnou formou svobody politického projevu a je bezúplatná.

8 Ads 390/2021

Asistent sociální péče může být účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pouze za předpokladu, že poskytuje jedné konkrétní osobě v příslušném stupni závislosti osobní péči v takovém časovém rozsahu, který mu brání ve výkonu výdělečné činnosti.

3 Afs 176/2022

6 As 97/2023

I. Pokud řidič pozbyl řidičské oprávnění dosažením hranice dvanácti bodů podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, také kvůli bodům zaznamenaným na základě rozhodnutí, kterým mu trestní soudy uložily zákaz řízení všech motorových vozidel, nejde o porušení zásady ne bis in idem II. Pozbude-li řidič podle § 94a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, řidičské oprávnění okamžikem právní moci rozhodnutí, kterým mu soud uložil trest zákazu řízení všech motorových vozidel, a zároveň řidič jednáním, pro které byl daným rozhodnutím odsouzen, dosáhl hranice dvanácti bodů, běží roční doba, po kterou podle § 123d odst. 1 uvedeného zákona nemůže požádat o vrácení řidičského oprávnění, už od okamžiku pozbytí řidičského oprávnění, nikoliv až uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení podle § 123c odst. 3 téhož zákona.

3 Ads 261/2022

I. Rozhodnout o ručení za úhradu pokuty podle § 141a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, lze pouze v rozsahu, který odpovídá (samostatně uložitelné) pokutě za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo § 140 odst. 1 písm. e) citovaného zákona a rovněž poměrům ručitele. II. V řízení podle § 141a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, může ručitel kromě zpochybnění zákonných předpokladů vzniku ručení vznést také veškeré námitky, které mohla v přestupkovém řízení uplatnit osoba obviněná z přestupku.

4 As 102/2023

Z § 57 odst. 1 ani z jiného ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nevyplývá povinnost cyklisty použít stezku pro chodce a cyklisty.

2 As 309/2023

2 As 97/2023

9 Afs 88/2022

9 Afs 203/2023

Opatření poskytovatele dotace

2 As 108/2023

Účelem dohodovacího řízení podle § 136 odst. 6 správního řádu prováděného v rámci pořizování územně plánovací dokumentace k projednání rozporu dle § 4 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, není pouze přezkoumání zákonnosti stanoviska dotčeného orgánu jeho nadřízeným orgánem, nýbrž též posouzení přijatelnosti jiného řešení sporného prvku, které se odchyluje od návrhu územně plánovací dokumentace, jestliže možnost takového jiného řešení vyplývá z podkladů či předložených vyjádření.

Ars 2/2023

I. Je-li v období volební kampaně propagován kandidát politické strany nebo hnutí způsobem, který je obvykle poskytován za úplatu, tak, že jsou vychvalovány jeho osobní vlastnosti a zkušenosti, jedná se zpravidla o volební kampaň podle § 16 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, i když tato propagace není výslovně spojena s politickou stranou či hnutím (tzv. osobní kampaň). Výjimku budou představovat pouze ty případy, kdy je zcela evidentní, že se s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci nejedná o cílenou propagaci tohoto kandidáta. II. Povinnost uvést informace o zadavateli a zpracovateli podle § 16 odst. 6 věty první zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, dopadá na všechny účastníky volební kampaně, tedy i na kandidáta politického hnutí.

1 As 211/2022

I. Z odůvodnění opatření obecné povahy, kterým dochází k omezení určitých činností na vymezeném území, musí být zřejmé, proč bylo nezbytné přijmout stanovená omezení v daném rozsahu a podobě. To platí i v případě, že je nutné zároveň chránit utajované informace, které se týkají vlastností vojenského leteckého zařízení. Část odůvodnění opatření obecné povahy lze učinit v některém ze stupňů utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. II. Na soudní přezkum opatření obecné povahy (§ 101a a násl. s. ř. s.) se přiměřeně užijí východiska judikatury týkající se rozhodnutí založených na utajovaných informacích. Poskytnout soudu v utajovaném režimu potřebné informace nad rámec odůvodnění opatření obecné povahy je však možné pouze za účelem ověření věrohodnosti utajovaných informací, na nichž je opatření obecné povahy založeno. Pokud však příslušné informace zcela chybí již v samotném odůvodnění opatření obecné povahy, nelze tento nedostatek napravit až v rámci soudního řízení.

2 As 244/2023

I. Předmětem řízení podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je požadavek na uznání konkrétního zahraničního vysokoškolského vzdělání. Žadatel ve své žádosti identifikuje toto vzdělání (diplom) a může uvést účel požadované nostrifikace. V jeho dispozici ovšem není určit, jakým způsobem má správní orgán toto vzdělání věcně posuzovat. II. Účinné právo výslovně nestanoví obsah osvědčení podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Je proto na správním orgánu, aby sám zvolil a patřičně odůvodnil, jakým způsobem zpřesní účinky nostrifikace zahraničního vysokoškolského vzdělání. Musí však zohlednit nejen průběh, kvalitu a strukturu absolvovaného studia, ale též žadatelem uvedený účel, za nímž požadoval jeho uznání. III. Správním orgánem užitá kategorie pro specifikaci uznaného zahraničního vysokoškolského vzdělání (např. oblast vzdělávání, obor studia či studijní program) musí svou určitostí umožňovat, aby osvědčení podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, mohlo žadateli sloužit k naplnění požadovaného účelu. Posouzením této otázky je správní orgán povinen se zabývat v rozsahu odpovídajícím míře konkrétnosti, s jakou žadatel účel požadovaného uznání ve své žádosti precizoval. Pokud žádný neuvedl, správní orgán uznané vzdělání (diplom) v osvědčení specifikuje toliko v obecné rovině.

2 Afs 132/2020

5 Azs 50/2021

Požádal-li cizinec o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemůže s ním policie paralelně vést řízení a vydat rozhodnutí o správním vyhoštění [zde dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] dříve, než Ministerstvo vnitra rozhodne o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany; teprve v případě negativního rozhodnutí (neudělení mezinárodní ochrany, případně zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné anebo zastavení řízení) může policie vydat rozhodnutí o správním vyhoštění, jak vyplývá ze závěrů rozsudku velkého senátu Soudního dvora ze dne 9. 11. 2023, CD, C-257/22.

6 As 285/2021

Vedlejšímu účastníkovi stavebního řízení, kterému bylo v prvním stupni doručováno veřejnou vyhláškou dle § 144 odst. 6 správního řádu, musí být poté, co podá odvolání, doručováno individuálně.

10 Afs 27/2023

I. Mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, se vykládají podle pravidel stanovených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu (č. 15/1988 Sb.). Při výkladu mezinárodní smlouvy soudy přednostně použijí obecné výkladové pravidlo (čl. 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu). Doplňkové výkladové prostředky nastupují jen tehdy, pokud si soud chce potvrdit správnost svého výkladu, odstranit nejasnost či nejednoznačnost nebo se vyhnout zřejmě protismyslnému či nerozumnému výkladu (čl. 32 Vídeňské úmluvy o smluvním právu). II. Doplňkovými prostředky výkladu [čl. 32 Vídeňské úmluvy o smluvním právu (č. 15/1988 Sb.)] mohou být také modelová smlouva o zamezení dvojího zdanění a komentář k ní. Modelová smlouva a komentář nejsou formálním pramenem práva ani závazným nástrojem při výkladu mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. III. Vychází-li smlouva o zamezení dvojího zdanění [zde Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 124/1995 Sb.)] z modelové smlouvy, přednost má ta verze komentáře, která byla aktuální v době uzavření mezinárodní smlouvy. Pozdější verze komentáře lze použít, pokud poskytují odůvodněný výklad, blíže osvětlují a rozvádí předchozí názory a nejsou v rozporu s komentářem aktuálním v době uzavření smlouvy.

2 Ads 105/2023

Důvod odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání dle § 63 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, spočívající v tom, že agentura práce „jinak poruší povinnost podle tohoto zákona“, je možné aplikovat jen na ty případy, kdy agentura práce poruší ustanovení citovaného zákona související se zprostředkováním zaměstnání, a po posouzení přiměřenosti zásahu v podobě odnětí povolení ve vztahu k závažnosti protiprávního jednání.

4 As 333/2021

8 As 137/2022

8 Azs 140/2022

7 As 199/2022

5 As 84/2022

I. K řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni v přezkumném řízení (§ 7 odst. 2 s. ř. s.). II. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému soudu (§ 7 odst. 6 věta první s. ř. s.) rozhodne krajský soud v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné (§ 60 s. ř. s., tedy zásadně podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě).

3 Azs 195/2022

8 Afs 80/2021

I. Správce daně nemusí posuzovat přijatá preventivní opatření daňového subjektu v případě, že se daňový subjekt účastnil podvodu na DPH záměrně, což vyplývá z toho, že se k tomu buď sám dozná, nebo pokud je jediné logické vysvětlení jeho počínání to, že o podvodu věděl (§ 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). II. Účast daňového subjektu na podvodu na DPH primárně prokazuje správce daně. Ten však není povinen domýšlet veškeré varianty skutkového stavu, které mohly nastat. Pokud zjištěný skutkový stav svědčí tomu, že se daňový subjekt podvodu vědomě účastnil, avšak daňový subjekt tvrdí, že má pro své jednání logické vysvětlení, pak jej z povahy věci k tomuto tvrzení tíží i důkazní povinnost (§ 92 daňového řádu).

4 As 293/2022

3 Azs 412/2021

6 As 263/2022

Nárok na výstrojní zabezpečení vzniká vojáku z povolání za každý odsloužený měsíc služby. Před novelou vyhlášky č. 266/1999 Sb. byl vyjádřen opakovaným připisováním stanoveného počtu bodů na elektronické konto. Přidělené body se okamžikem jejich připsání na elektronické konto staly nárokem na vydání vojenské výstroje v podobě naturálního plnění, anebo v podobě náhrady v penězích za podmínek stanovených § 91 odst. 2 větou druhou zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (nebylo-li možno výstrojní náležitosti poskytnout v podobě naturálního plnění). Tento nárok (ať má být uspokojen v naturální, anebo peněžité podobě) má majetkovou povahu, a tedy podléhá promlčení (§ 159 až § 161 zákona o vojácích z povolání).

5 Ads 399/2021

Pokud vznikne některému z rodičů, kteří mají bydliště v České republice, nárok na rodičovský příspěvek dle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a to z důvodu péče o dítě rovněž s bydlištěm v České republice, a zároveň jednomu z rodičů vznikne nárok na rodinnou dávku obdobnou rodičovskému příspěvku na totéž dítě dle vnitrostátních právních předpisů jiného členského státu, kde jsou oba rodiče zaměstnáni, je dle čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení státem primárně příslušným k poskytnutí dané rodinné dávky členský stát zaměstnání rodičů. Pokud by ovšem celková výše rodičovského příspěvku, která by jinak náležela jednomu z uvedených rodičů v České republice, převyšovala celkovou výši obdobné rodinné dávky, jež byla rodičům poskytnuta v primárně příslušném členském státu, je příslušný správní orgán v České republice dle čl. 68 odst. 2 citovaného nařízení povinen poskytnout oprávněnému rodiči vyrovnávací doplatek ve výši uvedeného rozdílu.

2 Azs 103/2021

Je-li podmínkou prodloužení pobytového titulu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neexistence pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin (§ 37 odst. 1 citovaného zákona), resp. trestní zachovalost (§ 174 odst. 1 téhož zákona), probíhající trestní řízení se žadatelem o prodloužení pobytového titulu není řízením o předběžné otázce, na jejímž vyřešení je správní orgán závislý [§ 57 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Správní orgán na základě presumpce

2 As 94/2023

Držitel zbrojní licence je podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, povinen ohlásit policii každou změnu ráže zbraně, nikoliv jen takovou, která je spojena se změnou kategorie zbraně.

5 As 318/2021

1 Azs 106/2023

I. Definice rodinného příslušníka občana EU podle § 15a odst. 2 písm. a) bodu 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 1. 8. 2021, který využil své právo volného pohybu, je transpozicí definice další oprávněné osoby podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Členské státy nejsou oprávněny uložit pro její naplnění dodatečné kritérium, které směrnice nestanoví. Nemohou tedy ani požadovat, aby rodinný příslušník občana EU prokázal, že měl v zemi, ve které žil ve společné domácnosti s občanem EU, povolen pobyt. II. Český zákonodárce prostřednictvím § 15a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 1. 8. 2021, rozšířil působnost vnitrostátní úpravy transponující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států i na rodinné příslušníky, kteří odvíjí svou žádost o pobytové oprávnění od občanů České republiky, kteří nevyužili své právo volného pohybu, a právo EU tak musí být zohledněno i v těchto případech. S ohledem na toto vnitrostátní dorovnání a skutečnost, že situaci obou kategorií rodinných příslušníků občanů EU (České republiky) upravují stejná a nutně i stejně vykládaná ustanovení, nemůže být podmínka předchozího povolení k pobytu na území České republiky vyžadována ani pro naplnění definice rodinného příslušníka občana České republiky, který nevyužil svého práva volného pohybu.

2 Afs 323/2021

Na přenechání technického zhodnocení nájemcem pronajímateli za úplatu při ukončení nájmu nemovité věci se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

9 As 149/2023

Krajský soud nemůže zrušit rozhodnutí správního orgánu bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost a současně posoudit některé žalobní námitky věcně. Věcné projednání námitek se má provádět při jednání, nejsou-li splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s.

10 As 111/2022

I. Cesta zpravidla bude veřejně přístupnou komunikací (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) navzdory tomu, že vlastník pozemku, přes nějž cesta prochází, nesouhlasí s jejím veřejným užíváním jen v určitém období roku (zde: v zimě, a to kvůli provozu lyžařských vleků). Takový nesouhlas totiž míří na rozsah užívání cesty a režim provozu na ní, který se může v čase měnit; nelze jej řešit v řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace, jehož výsledkem je deklaratorní II. Alternativní trasou ke sporné veřejně přístupné účelové komunikaci (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) nemůže být taková cesta, jejíž užívání omezuje v zájmu ochrany životního prostředí (zde: kvůli klidovému režimu na tokaništích tetřívka obecného) obecně závazný právní předpis.

9 Azs 194/2023

9 As 188/2023

Skutečnost, že o protiprávním jednání osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, rozhodoval v rámci řízení o přestupku obecní úřad s rozšířenou působností, nezakládá dle citovaného zákona nicotnost tohoto rozhodnutí, nýbrž nezákonnost, ke které lze přihlédnout pouze k námitce účastníka řízení.

8 As 68/2022

Stavební úřad nezatíží řízení vadou, pokud nerozhodne o povolení kácení dřevin v situaci, kdy si stavebník nepožádá o závazné stanovisko ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru dle § 8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V takovém případě stavební úřad sám nezkoumá, zda stavební záměr kácení dřevin vyžaduje. Jeho rozhodnutí neobsahuje výrok o povolení ke kácení dřevin a stavebník není na jeho základě ke kácení dřevin oprávněn.

10 As 50/2023

I. Při přezkumu utajovaných informací platí zásada plné jurisdikce II. Hrubé porušení povinností člena Rady Energetického regulačního úřadu podle § 17b odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění účinném do 31. 12. 2021, se vykládá v souladu s unijním právem. Pochybení podle vnitrostátního práva ve smyslu čl. 35 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou [dnes čl. 57 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] nemusí mít povahu trestního či jiného veřejnoprávního deliktu.

9 Afs 95/2021

Pokud se v souvislosti se stanovením daně vede před soudem ve správním soudnictví řízení, které bylo zahájeno po 31. 12. 2010, nestaví se lhůta pro stanovení daně podle § 41 s. ř. s., ale podle § 148 odst. 4 daňového řádu. V tom případě se však nestaví nejdelší možná lhůta pro stanovení daně podle § 148 odst. 5 daňového řádu.

8 Azs 279/2022

6 As 24/2021

6 As 180/2022

8 As 284/2022

Při ukládání nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023, nemá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prostor pro správní uvážení, zda nápravné opatření uloží. Nemůže proto posuzovat, zda je ukládané nápravné opatření přiměřené. Úvahy o přiměřenosti při ukládání nápravného opatření se naproti tomu uplatní v případě nesouladu zadávacích podmínek s těmi ustanoveními zákona, u nichž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje, zda nesoulad zadávací podmínky s daným ustanovením dosahuje takové intenzity, že již představuje rozpor se zákonem. Stejně tak platí, že pokud by došlo jen k formálnímu rozporu se zněním zákona, ale daná zadávací podmínka by nijak nenarušovala ani neohrožovala zájem chráněný zákonem, nejednalo by se o porušení zákona.

6 As 386/2021