kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

(2) Hodnota naturálií se oceňuje částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.

(1) Průměrná denní pracovní změna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započítatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy

(2) Jestliže družstevník v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, určí se průměrná denní pracovní odměna jen ze započitatelných příjmů za dobu práce v družstvu po skončení učebního poměru.

(3) Byl-li družstevnici po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.

(4) Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou anebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona),určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

(5) Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva, určí se průměrná denní pracovní odměna též z pracovních odměn (prémií) včetně doplatků dosažených za část rozhodného období v družstvu, z něhož přestoupil; totéž platí obdobně, jestliže družstvo v rozhodném období zavedlo soustavu peněžního odměňování. Jestliže družstevník vstoupil do družstva během rozhodného období, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po vstupu do družstva.

(6) Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

(2) Jestliže družstevník byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu), odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které byl družstevník zaměstnán.

(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(4) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru. Při strojovém způsobu výpočtu může se zaokrouhlení provést až při výsledném výpočtu dávky.

(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) se započítávají do doby pracovní činnosti v družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do šesti týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3) Družstevníku, který byl pracovně činný v družstvu ke dni 31. března 1962, se započtou do doby pracovní činnosti v družstvu všechny doby uvedené v odstavci 1 získané před tímto dnem.

(1) Byla-li družstevníku do doby pracovní činnosti v družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i doby činností, které tam byly započitatelné.

(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (§ 4 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná*), se nezapočítávají do doby pracovní činnosti v družstvu.

(1) Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví podle délky doby pracovní činnosti v družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.

(2) Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu pracovní činnosti v družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny.

(3) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

(1) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

(1) O plné (částečné) invaliditě rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

(2) Byl-li členu družstva, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod [odstavec 1 písm. a)], zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve. Opis rozhodnutí o přiznání důchodu se doručí též orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(3) Rozhodne-li okresní posudková komise z podnětu lékařské poradní komise [odstavec 1 písm. b)], že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, zastaví se výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(4) Podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, vydanému podle odstavce 3, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že není plně invalidní (částečně invalidní) a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je plně invalidní (částečně invalidní), zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy toto rozhodnutí bylo doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že je částečně invalidní (plně invalidní), zastaví se výplata nemocenského po uplynutí měsíce ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však podpůrčí doba již dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

(5) Rozhodnutí posudkové komise se sdělí účastníku řízení, je-li přítomen jednání, ústně. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), poučí posudková komise účastníka řízení, že její rozhodnutí mu bude vydáno písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodu. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), vydá posudková komise účastníku řízení rozhodnutí vždy písemně, a to nejpozději do tří dnů. Rozhodla-li posudková komise, že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, poučí ho o zastavení výplaty nemocenského a doporučí mu, aby požádal o přiznání invalidního (částečně invalidního) důchodu. Opis rozhodnutí se doručí též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

(3) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů podle § 37.

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Je-li družstevnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje

(2) Jako doba studia se posuzuje také

(1) Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání.

(2) Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují:

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavci 1, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

(1) V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

(2) V měsíci, v němž vstoupil do družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

(1) Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem, včetně odměn poskytovaných podílem na produkci zemědělských plodin (§ 1); peněžní náhrady za nevydané naturálie se za peněžní pracovní odměny nepovažují.

(2) Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny, a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(3) Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky československé za každé výplatní období.

(4) Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplacených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky československé.

(5) Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavec 4).

(6) Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.

(7) Při nedostatku prostředků na běžném účtě družstva na úhradu všech splatných závazků má příspěvek přednostní pořadí podle předpisů pro financování a úvěrování jednotných zemědělských družstev.

(1) Členská schůze družstevníků stanoví počet členů komise a volí její členy; předsedu komise volí z členů představenstva družstva. K jednání o věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru*).

(2) Sociální komise družstva rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže

(3) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, přiznávají dávky ze zabezpečení v nemoci a dávky ze zabezpečení matky a dítěte předseda a tajemník sociální komise, jestliže je sociální komise tím pověří.

(4) Sociální komise družstva dále

(5) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 vykonává sociální komise družstva působnost orgánu zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(6) Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí. Pro výplatu nemocenského za určité období je kromě toho třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o úmrtí.

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který družstevnici vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*) Družstvo uvede na tiskopise, ze kterého důvodu a od kterého dne byla družstevnice převedena na jinou práci, jakou práci dosud konala a na jakou byla převedena.

(2) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při narození dítěte se uplatňuje předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o narození dítěte.

(4) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí být osvědčeny doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3) Ekonom družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3) Sociální komise jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem družstva. Ekonom učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom za to, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

(4) Vyhoví-li sociální komise žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje.

(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

(6) O jednání sociální komise vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá, nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom družstva. Podpisuje je předseda sociální komise a ekonom.

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom družstva.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

(1) Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení, prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

(2) Ekonom družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom zato, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

(1) Družstva vedou

(2) Družstevník je povinen družstvu sdělit a osvědčit údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3) Administrativní práce spojené s prováděním zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zajišťuje ekonom družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.