kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

(1) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:

(2) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen „započitatelné příjmy“) a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.

(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň

(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.

(5) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva

(6) Při trvalé změně základní pracovní odměny ⁶) se zjišťují započitatelné příjmy

(7) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.

(8) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.

(9) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobné započitatelné příjmy zjišťují znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud člen družstva neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3.

(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona), dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě), také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

(2) Jestliže družstevník byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu), odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které byl družstevník zaměstnán.

(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(4) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.

(5) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(6) Částka 150 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1 a § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona) nebo jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).

(7) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(8) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách,³) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.

(1) Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil,⁴) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely. Nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

(2) Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.

(1) Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu náleží nemocenské, jestliže aspoň po dobu tří kalendářních měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti odpracoval v každém z těchto měsíců nejméně 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách nejméně 120 Kčs. Trvala-li v některém z těchto měsíců pracovní neschopnost po celý měsíc, považuje se v takovém měsíci podmínka pracovní činnosti za splněnou.

(2) Z pracovní činnosti poživatele starobního důchodu, při které se podle zvláštních předpisů⁵) poskytuje důchod v nezměněné výši, neplyne ochranná lhůta.

(1) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 8.

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského se rozumí úraz, který se podle předpisů o sociálním zabezpečení posuzuje jako pracovní úraz. ⁷)

(2) Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.

(1) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu) a jemuž z tohoto zaměstnání vznikl nárok na nemocenské podle předpisů platných pro pracovníky, se poskytuje nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, jen pokud toto nemocenské je vyšší, a to v částce, o kterou převyšuje nemocenské poskytované podle předpisů platných pro pracovníky. Skončila-li však výplata nemocenského jen proto, že podpůrčí doba v těchto předpisech stanovená je kratší než podpůrčí doba stanovená v předpisech o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků a již uplynula, poskytuje se od skončení výplaty nemocenského poskytovaného dosud podle předpisů platných pro pracovníky nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, a to v plné výši.

(2) Začne-li student nebo žák, který je členem družstva, po dobu školních prázdnin nebo po jejich část pracovat v družstvu, poskytuje se při pracovní neschopnosti (karanténě) nemocenské z této činnosti nejdéle do konce školních prázdnin; po skončení školních prázdnin se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání i ve studiu, v nástupu do zaměstnání nebo ve výkonu práce v družstvu po skončení studia.

(1) O plné (částečné) invaliditě rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

(2) Byl-li členu družstva, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod [odstavec 1 písm. a)], zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve. Opis rozhodnutí o přiznání důchodu se doručí též orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(3) Rozhodne-li okresní posudková komise z podnětu lékařské poradní komise [odstavec 1 písm. b)], že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, zastaví se výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(4) Podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, vydanému podle odstavce 3, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že není plně invalidní (částečně invalidní) a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je plně invalidní (částečně invalidní), zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy toto rozhodnutí bylo doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že je částečně invalidní (plně invalidní), zastaví se výplata nemocenského po uplynutí měsíce ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však podpůrčí doba již dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

(5) Rozhodnutí posudkové komise se sdělí účastníku řízení, je-li přítomen jednání, ústně. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), poučí posudková komise účastníka řízení, že její rozhodnutí mu bude vydáno písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodu. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), vydá posudková komise účastníku řízení rozhodnutí vždy písemně, a to nejpozději do tří dnů. Rozhodla-li posudková komise, že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, poučí ho o zastavení výplaty nemocenského a doporučí mu, aby požádal o přiznání invalidního (částečně invalidního) důchodu. Opis rozhodnutí se doručí též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - úprava pracovních podmínek, která spočívá

(4) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se pro účely důchodového zabezpečení kladou některé dny na roveň odpracovaným dnům.⁸)

(5) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3).

(6) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1a. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(7) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 6. Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 5.

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo tří let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje též

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž člen družstva, které ověřuje nebo zavedlo se souhlasem příslušných orgánů jednotnou soustavu odměňování za práci, odpracoval pracovní úvazek vyplývající pro něj z předpisů upravujících pracovní dobu členů jednotných zemědělských družstev, ⁹) a jde-li o člena jiného družstva, pracovní úvazek vyplývající pro něj z družstevních předpisů. Nepracoval-li člen družstva po celou stanovenou pracovní dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost člena družstva v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání a doba, po kterou členka družstva nepracovala z důvodu péče o dítě do tří let věku.

(1) V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

(2) V měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo vystoupil z družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.

(3) Jako odpracované dny se posuzují také dny po skončení členství v jiném družstvu, jestliže mezidobí, kdy družstevník v družstvu nepracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro dny od skončení zaměstnání, popřípadě jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.

(4) V měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracovaných dnů (včetně dnů podle předchozích odstavců), přídavky na děti náležejí, i když zabezpečení družstevníka netrvalo celý měsíc.

(1) Jestliže družstevník pobíral na dítě přídavky, které měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, považuje se za přeplatek jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti ze zabezpečení jiného družstevníka nebo jestliže byly poskytovány přídavky, ačkoliv náleželo výchovné.

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

(1) Členská schůze družstevníků stanoví počet členů komise a volí její členy; předsedu komise volí z členů představenstva družstva. K jednání o věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru*).

(2) Sociální komise družstva rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže

(3) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, přiznávají dávky ze zabezpečení v nemoci a dávky ze zabezpečení matky a dítěte předseda a tajemník sociální komise, jestliže je sociální komise tím pověří.

(4) Sociální komise družstva dále

(5) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 vykonává sociální komise družstva působnost orgánu zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(6) Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí. Pro výplatu nemocenského za určité období je kromě toho třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o úmrtí.

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který družstevnici vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*) Družstvo uvede na tiskopise, ze kterého důvodu a od kterého dne byla družstevnice převedena na jinou práci, jakou práci dosud konala a na jakou byla převedena.

(2) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při narození dítěte se uplatňuje předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o narození dítěte.

(4) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí být osvědčeny doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3) Ekonom družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3) Sociální komise jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem družstva. Ekonom učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom za to, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

(4) Vyhoví-li sociální komise žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje.

(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

(6) O jednání sociální komise vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá, nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom družstva. Podpisuje je předseda sociální komise a ekonom.

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom družstva.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3) Výsledné částky jednotlivých výplat dávek se zaokrouhlují na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

(4) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

(1) Družstva vedou

(2) Družstevník je povinen družstvu sdělit a osvědčit údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3) Administrativní práce spojené s prováděním zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zajišťuje ekonom družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.