HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
§ 4
(1) Kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilý a musí mít
a) koncesi, pokud je provozování silniční dopravy pro cizí potřeby živností,
5) nebo
b) povolení od dopravního úřadu v ostatních případech.
(2) Pro vymezení odpovědného zástupce dopravce v případech podle
§ 4 odst. 1 písm. b) platí
§ 11 živnostenského zákona obdobně.
§ 4a
Finanční způsobilost
(1) Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu autobusy a tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel, musí prokázat finanční způsobilost. Prokazování finanční způsobilosti se nevztahuje na veřejnou linkovou dopravu, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost.
(2) Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy.
(3) Finanční způsobilost se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Vychází se z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu.
(4) Finanční způsobilost se prokazuje dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese
5) k provozování dopravy.
(5) Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. července roku následujícího.
(6) Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
§ 5
Dobrá pověst
(1) Dobrou pověst pro účely tohoto zákona má osoba,
a) která je bezúhonná podle živnostenského zákona,
5)
b) které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy živnostenské oprávnění,
c) která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, a
d) které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese
1. z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo
2. proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.
(2) U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce,
5) pokud je ustanoven.
(3) U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce,
5) je-li ustanoven.
(4) Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(5) Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let.
§ 6
Odborná způsobilost
(1) Odbornou způsobilost k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen „odborná způsobilost“) prokazuje žadatel osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů stanovených prováděcím předpisem. Odborná způsobilost musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(2) U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti podle
odstavce 1 vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny.
(3) Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy.
(4) U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce,
5) pokud je ustanoven.
(5) U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce,
5) je-li ustanoven.
(6) Zkoušky uvedené v
odstavci 1 skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení.
(7) Odbornou způsobilost z předmětů stanovených prováděcím předpisem nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, pokud výuka zajišťuje znalosti požadované z hlediska odborné způsobilosti.
(8) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek odborné způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(9) Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě odborné způsobilosti prokázané podle
odstavce 1 i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy.
(10) Podmínku praxe v provozování silniční dopravy prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy.
§ 7
Povolovací řízení
(1) O povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona, rozhoduje dopravní úřad podle místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele.
(2) Povolení se uděluje na základě žádosti osoby, která hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby.
(3) Podrobnější podmínky pro vydávání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby stanoví prováděcí předpis.
§ 8
Stanovisko k rozhodování o koncesi
(1) Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese
5) dopravní úřad uvede
a) zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti,
b) zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje,
c) druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje,
d) u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována,
e) dobu, na kterou se stanovisko vydává,
f) zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost,
g) zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe.
(2) Příslušným pro vydání stanoviska podle
odstavce 1 je
a) dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby,
b) dopravní úřad určený podle kritérií stanovených ve zvláštním právním předpisu
5b), jde-li o zahraniční osobu.
(3) Dopravní úřad vydává stanovisko podle
odstavce 1 nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let.
(4) Bylo-li stanovisko podle
odstavce 1 vydáno na dobu určitou, zašle příslušný dopravní úřad živnostenskému úřadu, který vydal koncesi, 30 dní před koncem doby stanovené ve stanovisku stanovisko nové.
§ 9
Povinnosti podnikatele v silniční dopravě
(1) Podnikatel v silniční dopravě je povinen označit vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které používá k podnikání, svým obchodním jménem. Způsob označení stanoví prováděcí předpis.
(2) Podnikatel je dále povinen zajistit, aby
a) stav technické základny pro silniční dopravu odpovídal vybaveností a rozsahem jím provozované silniční dopravě,
b) v každém vozidle používaném k podnikání byl při jeho provozu doklad o oprávnění k podnikání (koncesní listina, licence) nebo osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě,
c) práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba bezúhonná,
5)
d) práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním vozidlem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala pouze osoba bezúhonná
5), která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu,
e) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba
1. starší 21 let,
3. spolehlivá,
4. která má průkaz o způsobilosti řidiče vykonávat taxislužbu.
(3) Za spolehlivou se nepovažuje osoba,
a) která má v evidenční kartě řidiče záznam o tom, že jí byl soudem za spáchání trestného činu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jehož výkon skončil v posledních třech letech nebo od jehož výkonu bylo v posledních třech letech podmíněně upuštěno, nebo
b) která má v evidenční kartě řidiče záznam o uložení sankce za přestupek spáchaný v posledních třech letech spočívající v požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky před řízením motorového vozidla nebo v jeho průběhu nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, nebo
c) která v posledních třech letech provozovala silniční dopravu pro cizí potřeby neoprávněně, nebo
d) která se v posledních třech letech opakovaně dopustila jednání, za které jí byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy s výjimkou sankce za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona
5a), nebo
e) která se jako řidič vozidla taxislužby v průběhu posledních tří let dopustila jednání, za nějž byla provozovateli taxislužby pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy, nebo
f) které byla v posledních třech letech odejmuta koncese nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy souvisejícími s provozováním silniční dopravy,
g) které byl odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby podle
§ 21 odst. 9 věty druhé, a to do doby, než jí je průkaz navrácen.
(4) Podnikatel je povinen dodržovat následující podmínky:
a) doprava nesmí být provozována po uplynutí doby uvedené ve stanovisku dopravního úřadu,
b) opravy vozidel (s výjimkou drobných oprav) musí být prováděny na plochách k tomu určených; doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory musí být archivován po dobu 2 let,
c) odstavení a dlouhodobé stání vozidel, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, musí být zajištěno mimo veřejně přístupné pozemní komunikace, v prostorách k tomu určených,
d) před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku, typ a užitnou hmotnost a nahlásit do třiceti dnů každou změnu v těchto údajích.
§ 9a
Osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě
(1) Osvědčení vydává příslušný dopravní úřad na základě žádosti dopravce. Dopravce musí mít ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě.
(2) Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování městské autobusové dopravy,
a) je držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti,
b) je držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy.
(3) Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která uvedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci.
(4) V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu výše uvedených dokladů, a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny.
HLAVA DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO OSOBNÍ DOPRAVU
Linková osobní doprava
§ 10
(1) Dopravce, který má koncesi nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a hodlá provozovat linkovou osobní dopravu, může zahájit její provoz pouze na základě licence k provozování linkové osobní dopravy (dále jen „licence“) udělené dopravním úřadem nebo Ministerstvem dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu.
(2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy rozhodují o licenci na základě žádosti dopravce. Žádost o udělení licence musí obsahovat:
a) doklad o vydání koncese nebo povolení,
b) formu linkové osobní dopravy, včetně určení, zda jde o městskou, vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu,
c) u zvláštní formy linkové dopravy kategorie cestujících a údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat,
d) návrh jízdního řádu, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,
e) trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“) a informaci o časovém rozložení spojů linky,
f) návrh tarifu, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,
g) návrh smluvních přepravních podmínek, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,
h) denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku každého z řidičů, bezpečnostní přestávky; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu,
(3) K rozhodování o udělení licence je příslušný dopravní úřad, v jehož územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka, s výjimkou mezinárodní linkové osobní dopravy, kde je k rozhodování příslušné Ministerstvo dopravy a spojů.
§ 11
(1) Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy předloží žádost o udělení licence ke stanovisku dopravním úřadům, v jejichž územním obvodu budou umístěny zastávky (dále jen „dotčený úřad“).
(2) Dotčené úřady jsou povinny vydat stanovisko ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti o udělení licence. Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Příslušný dopravní úřad je vázán stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě podle
§ 12 odst. 3 písm. a).
(3) Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření
a) obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky,
b) příslušnému orgánu Policie České republiky z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
c) správci pozemní komunikace,
6)
d) majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence.
Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů.
(4) Na vydání stanoviska se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 12
(1) Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrostátní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. Pro projednání žádosti o udělení licence platí pro příslušný dopravní úřad ustanovení
§ 11 odst. 3 obdobně.
(2) Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy vázat udělení licence na souhlas dopravce s provozováním jiné linky nebo vedením linky odlišné od žádosti dopravce nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (
§ 19). V tomto případě dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu.
(3) Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů licenci neudělí, jestliže:
a) přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou zajištěny provozem jiné veřejné osobní dopravy, která je finančně podporována krajem nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi,
b) nesouhlasil-li dopravce s vázáním udělení licence podle
odstavce 2,
c) nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu,
e) v případě mezinárodní linkové dopravy též tehdy, jsou-li v přepravním spojení, kde má být linka vedena, přepravní potřeby uspokojivě zajištěny nejméně dvěma mezinárodními linkami provozovanými nejméně čtyřmi různými dopravci.
(4) Dopravní úřad a Ministerstvo dopravy a spojů mohou v rozhodnutí o udělení licence stanovit podmínky provozování linkové osobní dopravy.
(5) Ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb může rozhodnout Ministerstvo dopravy a spojů o prodloužení platnosti udělené licence pro mezinárodní linkovou dopravu na dobu nejvýše 90 dnů od podání žádosti, aniž by dodrželo postup uvedený v
§ 11 a lhůtu uvedenou v
odstavci 1.
§ 13
V rozhodnutí o licenci dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy uvede:
a) formu linkové osobní dopravy, včetně údaje, zda jde o městskou, vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu; u zvláštní linkové dopravy kategorie cestujících,
b) označení a vedení linky,
c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech,
d) dobu, na kterou se licence uděluje,
e) případný rozsah bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f) další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.
§ 14
(1) Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence.
(2) V rámci řízení o změně rozhodnutí podle
odstavce 1 mohou dopravní úřad a Ministerstvo dopravy uložit dopravci rozšíření podmínek nebo jejich změnu oproti předchozímu rozhodnutí o udělení licence.
§ 15
Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy licenci může odejmout, jestliže držitel licence
a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
b) neplní podmínky stanovené v licenci,
c) nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence,
d) o odejmutí licence požádal.
§ 16
Licence pozbývá platnosti:
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) zánikem koncese nebo povolení,
c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
d) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,
e) rozhodnutím dopravního úřadu nebo rozhodnutím Ministerstva dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, o odejmutí licence.
§ 17
Jízdní řád
(1) Dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.
(2) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.
(3) Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy v Obchodním věstníku.
(4) Z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.
(5) Ustanovení
odstavců 2 a
3 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města.
(6) Způsob zpracování, obsah, vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis.
§ 18
Povinnosti dopravce ve veřejné linkové dopravě
Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen
a) zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence,
b) vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif,
c) provozovat dopravu podle schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu,
d) spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif a nebrání-li tomu okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit nebo jim zabránit,
e) označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy pouze názvem cílové zastávky spoje; označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti,
f) zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena, na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky; u zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné,
g) zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě,
h) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit,
i) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 18a
Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy
(1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna
a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,
b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla,
c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího aby se prokázal osobními údaji podle
odstavce 3 písm. c).
(2) Pro účely podání návrhu na zahájení řízení o zaplacení jízdného a přirážky podle zvláštního právního předpisu
10a) proti cestujícímu, který nezaplatil jízdné a přirážku, je dopravce prostřednictvím osoby pověřené statutárním orgánem oprávněn vyžadovat doplnění, popřípadě upřesnění zjištěných osobních údajů v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu a u osob do 18 let jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu zákonného zástupce z informačního systému evidence obyvatel vedeného podle zvláštního právního předpisu.
10b)
(3) Cestující je povinen
a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,
b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu,
12) uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem, číslo tohoto osobního dokladu, a v případě cestujícího, který ještě nedosáhl věku 18 let, též jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu jeho zákonného zástupce,
d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v
písmenu c),
e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících.
(4) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč.
(5) Porušení povinností cestujícího podle
odstavce 3, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.
11)
§ 18b
Přepravní řád
(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif. V přepravním řádu se uvede zejména
a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku,
b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců),
c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení,
d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy,
e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy,
f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci,
g) podmínky přepravy zvířat,
h) podmínky přepravy autobusových zásilek.
(2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. c),
f),
g) a
h).
§ 18c
Náhradní autobusová doprava
(1) Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze.
(2) Provozovatel drážní dopravy podle
odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.
1) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky.
(3) Provozovatel drážní dopravy podle
odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy „náhradní doprava“. Ustanovení
§ 18 písm. e) se použijí přiměřeně.
(4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.
§ 19
Závazky veřejné služby
(1) Závazek poskytovat veřejné služby
13) ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá kraj.
(2) V případě, že závazkem veřejné služby podle
odstavce 3 vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.
(3) Závazek veřejné služby
13) ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá kraj s dopravcem za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje.
(4) Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné linkové dopravy s veřejnou drážní osobní dopravou.
§ 19a
Dopravní obslužnost
(1) Základní dopravní obslužností území kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.
(2) Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou.
(3) Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy. Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné osobní dopravy.
(4) Obecní úřad předkládá kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné linkové dopravě a informuje kraj o místních přepravních podmínkách a o veřejném zájmu na přepravních potřebách obyvatel obce.
§ 19b
Prokazatelná ztráta
(1) Prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové dopravě tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů vynaložených dopravcem na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem při plnění závazků veřejné služby.
(2) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí kraj ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování dopravní obslužnosti veřejnou vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské linkové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města.
(3) Povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Kraj uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady.
(4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje, nebo ze státního rozpočtu.
(5) Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.
(6) Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis.
§ 19c
Ostatní dopravní obslužnost
(1) Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.
(2) Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně
§ 19,
19a a
19b.
§ 20
Vlastníci a správci pozemních komunikací
(1) Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět umístění zařízení pro označení zastávky jen v nezbytně nutném rozsahu. Vznikne-li vlastníku pozemní komunikace v důsledku umístění zařízení pro označení zastávky majetková újma, je zřizovatel označníku zastávky povinen zaplatit za vzniklou újmu náhradu.
(2) Umístění označníku zastávky podle
odstavce 1 není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu.
6)
§ 21
Taxislužba
(1) Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které je pro tyto účely evidováno dopravním úřadem. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby vozidlo taxislužby bylo při výkonu taxislužby, kterým se rozumí nabízení nebo vykonávání přepravních služeb, označeno střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ a vybaveno úředně ověřeným a zaplombovaným taxametrem
6a), jehož nedílnou součástí je tiskárna a paměťová jednotka schopná uchovávat denní a měsíční zaznamenané hodnoty o provozu vozidla alespoň po dobu pěti let ode dne jejich záznamu. Podrobnosti o náležitostech svítilny a způsobu jejího používání stanoví prováděcí právní předpis. Vozidlo, které je opatřeno střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy bez zakrytí této střešní svítilny.
(3) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při výkonu taxislužby používal taxametr uvedený v
odstavci 2 a po ukončení jízdy bez vyzvání vydal cestujícímu nepoškozený a čitelný doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru. Podrobnosti o užití taxametru, náležitostech „Uživatelské a evidenční knihy taxametru“, která musí být při výkonu taxislužby ve vozidle, a náležitostech dokladu o výši jízdného stanoví prováděcí právní předpis. Doklad o zaplacení jízdného, jakož i denní hodnoty o provozu vozidla zaznamenané na paměťové jednotce jsou jiným dokladem sloužícím k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jeho kontrole podle zvláštního právního předpisu
6b).
(4) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby k výkonu taxislužby bylo užito pouze vozidel označených a vybavených předepsaným způsobem. Způsob označení vozidla, požadavky na vybavení vozidla taxislužby doklady a dalšími náležitostmi stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Provozovatel taxislužby je povinen dopravnímu úřadu příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi předem písemně oznámit zahájení výkonu taxislužby. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede
a) obchodní firmu, popřípadě název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba,
b) číslo, pod kterým byla vydána koncese,
c) jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, adresu pro doručování a rodné číslo všech řidičů taxislužby,
d) předpokládané datum zahájení provozování taxislužby.
(6) Písemné oznámení podle
odstavce 5 provozovatel taxislužby doloží
a) úředně ověřenou kopií koncesní listiny,
b) výpisem z evidence Rejstříku trestů všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, který není starší než 3 měsíce,
c) doklady dosvědčujícími spolehlivost všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá,
d) jednou fotografií takové osoby, jež vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštním předpisem
6c),
e) údaji o tovární značce, státní poznávací nebo registrační značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým hodlá provozovat taxislužbu.
(7) Provozovatel taxislužby je dále povinen do sedmi dnů písemně oznámit příslušnému dopravnímu úřadu veškeré změny údajů uvedených v
odstavcích 5 a
6 a datum případného ukončení provozování taxislužby.
(8) Dopravní úřad vydá provozovateli taxislužby průkazy o způsobilosti řidičů taxislužby znějící na jména osob uvedených v písemném oznámení, jestliže jsou starší 21 let a je u nich splněna podmínka bezúhonnosti a spolehlivosti. Dopravní úřad je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů ode dne, kdy obdržel písemné oznámení provozovatele taxislužby, včetně souvisejících dokladů. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby jsou veřejnou listinou a vydávají se s platností na dobu pěti let. Vzor průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Dopravní úřad příslušný podle
odstavce 5 rozhodne o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, jestliže zjistí, že osoba řidiče nesplňuje podmínku bezúhonnosti či spolehlivosti. Dopravní úřad příslušný podle
odstavce 5 rozhodne dále o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby z důvodů podle
odstavce 13; v tomto případě dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče odebere na dobu dvou let.
(10) Průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven,
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby,
(11) Provozovatel taxislužby je povinen
a) zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby; podrobnosti k umístění průkazu ve vozidle stanoví prováděcí právní předpis,
b) zajistit, aby při nabízení přepravních služeb na území Hlavního města Prahy nebo statutárních měst měl řidič u sebe originál nebo úředně ověřenou kopii platného osvědčení obce o úspěšném vykonání zkoušky podle
§ 21a odst. 1, pokud obec využila oprávnění podle
§ 21a odst. 1,
c) do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skutečnostech nasvědčujících ztrátě bezúhonnosti či spolehlivosti řidiče taxislužby, který pro něj taxislužbu vykonává, učinit o tom písemné oznámení dopravnímu úřadu příslušnému podle
odstavce 5,
d) do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle
odstavce 5 ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby,
e) do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle
odstavce 5 skutečnost, že mu řidič vozidla taxislužby nepředal průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, který je dopravce povinen odevzdat podle
odstavce 12,
f) v případě vyřazení vozidla taxislužby z evidence zajistit okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru.
(12) Provozovatel taxislužby je povinen odevzdat průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby dopravnímu úřadu příslušnému podle
odstavce 5 nejpozději do sedmi kalendářních dnů poté, co
a) osoba, na jejíž jméno byl průkaz vydán, přestala vykonávat pro provozovatele taxislužby práci řidiče taxislužby,
b) uplynula doba platnosti průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby,
c) nabylo právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby,
d) nalezne nebo jinak získá zpět průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, jehož ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití písemně oznámil dopravnímu úřadu,
e) nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení této živnosti,
f) písemně oznámil živnostenskému úřadu ukončení nebo přerušení provozování této živnosti.
(13) Kontrolní orgán je oprávněn zadržet průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na místě samém z důvodů
a) poškození cestujícího na ceně jízdného,
b) nevydání cestujícímu dokladu o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru,
c) uvedení nepravdivých údajů na dokladu o zaplacení jízdného,
d) výkonu práce řidiče taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky podle
§ 21a odst. 1 na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce,
e) neumožnění výkonu státního dozoru v silniční dopravě ve smyslu ustanovení
§ 34,
f) užití vozidla v silničním provozu, označeného nebo vybaveného způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby,
g) neplatnost průkazu.
(14) Na zadržení průkazu na místě samém se nevztahuje správní řád. Kontrolní orgán řidiči vystaví na místě samém písemné potvrzení, například formou protokolu. Kontrolní orgán písemně oznámí zadržení průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby příslušnému dopravnímu úřadu; oznámení předá spolu se zadrženým průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení průkazu. Příslušný dopravní úřad je do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení průkazu povinen zahájit řízení o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby. Lhůta je zachována, pokud v její poslední den je oznámení o zahájení správního řízení odevzdáno k poštovní přepravě. Pokud bude rozhodnuto o odebrání průkazu, dopravní úřad jej po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zašle dopravnímu úřadu, který jej vydal. Rozhodne-li dopravní úřad o vrácení zadrženého průkazu, vrátí jej bez zbytečného odkladu jeho držiteli.
(15) Řidič taxislužby je povinen nejpozději do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odebrání průkazu řidiče taxislužby předat tento průkaz provozovateli taxislužby, na základě jehož oznámení podle
§ 21 odst. 5 byl průkaz vystaven. Provozovatel taxislužby, kterému byl předán průkaz řidiče taxislužby, je povinen předat tento průkaz dopravnímu úřadu, který průkaz vystavil.
§ 21a
(1) Hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20 000 mohou stanovit v samostatné působnosti
6d) obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydá obec účastníkovi zkoušky osvědčení a vyznačí v něm časový a územní rozsah jeho platnosti. Obec zašle kopii vydaného osvědčení dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nachází. Osvědčení je veřejnou listinou.
(2) Obec je oprávněna v samostatné působnosti
6d) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro stanoviště vozidel taxislužby podmínky pro uzavření smlouvy s právnickými nebo fyzickými osobami o užívání stanoviště, podmínky užívání stanoviště a Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby včetně cenových podmínek. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.
§ 21b
Příležitostná osobní silniční doprava
(1) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným.
(2) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu.
(3) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy.
(4) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby
a) koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla,
b) přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla.