Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění06.05.2011 – 31.12.2011
120/2011 Sb.

kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Historické znění
120
VYHLÁŠKA
ze dne 29. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 11, § 13 odst. 5, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10 a § 36 odst. 7 zákona:
Čl. I
1. V příloze č. 9 části 2 v tabulce č. 1 řádek 32 zní:
32.Uhlovodíky C10-C40C10-C40mg/l
“.
2. V příloze č. 9 části 2 se v tabulce č. 1 doplňují řádky č. 50 a 51, které znějí:
50.Pesticid jednotlivý1)PJmg/l
51.Hliník1)Almg/l
“.
3. V příloze č. 9 části 2 v tabulce č. 1 text poznámek pod tabulkou č. 1 zní:
„Poznámky k tabulce č. 1:
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující limit uvedený v příloze č. 13 k této vyhlášce v tabulce č. 1 pro kategorii A1.
Pořadové číslo ukazatele:
Ukazatel 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.
Ukazatel 34 je vyjádřen jako součet pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území.
Ukazatel 50: sledují se všechny pesticidy s pravděpodobným výskytem. Aldrin, dieldrin, heptachlor a hektachlorepoxid mají limit stanovený podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.“.
4. V příloze č. 9 části 2 v tabulce č. 4 text poznámek pod tabulkou č. 4 zní:
„Poznámky k tabulce č. 4:
1. Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
Rozšíření rozsahu rozborů surové vody a zařazení dalších ukazatelů do monitorovacího a provozního rozboru:
1. Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4). Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.
2. Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.“.
6. Příloha č. 13 zní:
„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
ČÁST 1
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
Pořadové
číslo
UkazatelJednotkaA1A2A3
meznímeznímezní
1.Reakce vodypH6,5-9,55-6,5
9,5-10
< 5 nebo
< 10
2.Barvamg/l Pt20100200
3.Nerozpuštěné látky suš.mg/l10
4.Teplota°C202525
5.*KonduktivitamS /m125125125
6.Pachstupeň258
7.Dusičnanymg/l505050
8.Fluoridymg/l1,51,51,5
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,010,020,03
10.Železo celkovémg/l0,212
11.Manganmg/l0,050,51,5
12.Měďmg/l0,050,050,1
13.Zinekmg/l355
14.Bormg/l111
15.Beryliummg/l0,0020,0020,002
16.Niklmg/l0,020,030,03
17.Arsenmg/l0,010,010,02
18.Kadmiummg/l0,0050,0050,005
19.Chrom veškerýmg/l0,050,050,05
20.Olovomg/l0,010,0250,05
21.Selenmg/l0,010,010,01
22.Rtuťmg/l0,0010,0010,001
23.Kyanidy veškerémg/l0,050,050,05
24.*Síranymg/l250250250
25.*Chloridymg/l100100250
26.Tenzidy aniontovémg/l0,20,20,5
27.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,050,050,5
28.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,10,10,2
29.Pesticidní látky celkemµg/l0,50,50,5
30.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l31015
31.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C
s vyloučením nitrifikace
mg/l357
32.Amonné iontymg/l0,513
33.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l5710
34.Huminové látkymg/l2,55,08,0
35.Koliformní bakterieKTJ/100 ml50500050000
36.Termotolerantní
koliformní bakterie
KTJ/ 100 ml20200020000
37.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/ 100 ml20100010000
38.Mikroskopický obrazjedinci/ml503000
5001)
10000
1 0001)
39.Pesticid jednotlivý2)µg/l0,10,10,5
40.Hliníkmg/l0,21,02,0
1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu (> stupeň 5), který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace.
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Mezní hodnoty se nemění do doby, kdy bude provedeno na centrální úrovni vyhodnocení vazeb těchto dvou stanovení.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jakosti a referenční metody jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:
UkazatelJednotkaA1A2A3
Železomg/l0,2520
Manganmg/l0,051,02,0
Sulfanmg/lplatí limity pachu
ČÁST 2
STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2
Pro kategoriiTypy úprav
A1Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, při čemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.
Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2.
ČÁST 3
ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedeným v tabulkách č.1a a 1b, a to s četnosti minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2) Upřesnění kategorie
a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce.
b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů získaných za období posledních 2 let. V případě podzemní vody se vychází z hodnot získaných za období posledních 2 až 5 let.
3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek);
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5;
Odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
Iu,p = Iu1 a100+Iu2 b100 + Iu3 c100+ Iu4 d100 ,
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.“.
7. Příloha č. 14 zní:
„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY
Tabulka č. 1
MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST
UkazatelJednotkaMez
stanovitelnosti
Přesnost
+/-
Správnost
+/-
1.Reakce vody0.10.2
2.Barvamg/l Pt210%20%
3.Nerozpuštěné látkymg/l310%20%
4.Teplota°C5%10%
5.KonduktivitamS/m5%10%
6.Pachstupeň
7.Dusičnanymg/l210%20%
8.Fluoridymg/l0,210%20%
9.Adsorbovatelné
org. vázané
halogeny (AOX)
mg/l0,0120%25%
10.Železo celkovémg/l0,0510%20%
11.Manganmg/l0,0115%25%
12.Měďmg/l0,0115%25%
13.Zinekmg/l0,0115%25%
14.Bormg/l0,0510%20%
15.Beryliummg/l0,000520%30%
16.Niklmg/l0,00120%30%
17.Arsenmg/l0,00120%30%
18.Kadmiummg/l0,000520%30%
19.Chrom veškerýmg/l0,00120%30%
20.Olovomg/l0,00120%30%
21.Selenmg/l0,00120%30%
22.Rtuťmg/l0,000220%30%
23.Baryummg/l0,0115%25%
24.Kyanidy veškerémg/l0,00520%25%
25.Síranymg/l1010%20%
26.Chloridymg/l1010%10%
27.Tenzidy aniontovémg/l0,0210%20%
28.Fenoly jednosytnémg/l0,00220%25%
29.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,120%25%
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,0230%50%
31.Pesticidní látky celkemµg/l0,130%50%
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l0,510%20%
33.Nasycení kyslíkem%10%20%
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/l10%20%
35.Amonné iontymg/l0,0510%20%
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l110%20%
37.Huminové látkymg/l0,510%20%
38.Koliformní bakterieKTJ/100ml
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100ml
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100ml
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000ml
42.Mikroskopický obrazjedinci/ml
43.Pesticid jednotlivýµg/l0,0130%50%
44.Hliníkmg/l0,00520%25%
Pro účely této tabulky se rozumí:
a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;
b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;
c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.
Tabulka č. 2
REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY
UkazatelJednotkaPracovní postup podle
1.Reakce vodyČSN ISO 10523
2.Barvamg/l PtČSN EN ISO 7887
3.Nerozpuštěné látkymg/lČSN EN 872
4.Teplota°CČSN 75 7342
5.KonduktivitamS/mČSN EN 27888
6.PachstupeňČSN EN 1622
7.Dusičnanymg/lČSN ISO 7890-3
ČSN EN ISO 10304-1
ČSN EN ISO 13395
ČSN 75 7455
8.Fluoridymg/lČSN ISO 10359-1
ČSN EN ISO 10304-1
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/lČSN EN ISO 9562
10.Železo celkovémg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 6332
11.Manganmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
12.Měďmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
13.Zinekmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
14.Bormg/lČSN ISO 9390
ČSN EN ISO 11 885
15.Beryliummg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
16.Niklmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
17.Arsenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11969
ČSN EN ISO 11885
18.Kadmiummg/lČSN EN ISO 5961
ČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
19.Chrom veškerýmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN EN 1233
20.Olovomg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
21.Selenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 9965
22.Rtuťmg/lČSN 75 7440
ČSN EN 1483
ČSN ISO 5666-2
ČSN EN 12338
23.Baryummg/lČSN EN ISO 11885
24.Kyanidy veškerémg/lČSN EN ISO 14403
25.Síranymg/lČSN ISO 10 304-1
26.Chloridymg/lČSN ISO 9297
ČSN EN ISO 15682
ČSN EN ISO 10304-1
27.Tenzidy aniontovémg/lČSN EN 903
28.Fenoly jednosytnémg/lČSN ISO 6439
ČSN EN ISO 14402
ČSN ISO 8165-1
29.Uhlovodíky C10-C40mg/lČSN EN ISO 9377-2
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/lČSN 75 7554
ČSN EN ISO 17993
31.Pesticidní látky celkemµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/lČSN EN ISO 8467
33.Nasycení kyslíkem%ČSN EN 25 813
ČSN EN 25 814
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/lČSN EN 1899-1
ČSN EN 1899-2
35.Amonné iontymg/lČSN ISO 7150-1
ČSN EN ISO 11732
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/lČSN EN 1484
37.Huminové látkymg/lČSN 75 7536
38.Koliformní bakterieKTJ/100mlČSN EN ISO 9308-1
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100mlČSN 75 7835
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100mlČSN EN ISO 7899-1 ČSN EN ISO 7899-2
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000mlČSN ISO 19250
42.Mikroskopický obrazjedinci/mlČSN 75 7712
43.Pesticid jednotlivýµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
ČSN EN ISO 11369
44.Hliníkmg/lČSN EN ISO 15 586
ČSN ISO 10 566
ČSN EN ISO 12020
ČSN EN ISO 11885
“.
8. V příloze č. 15 se za bod 5 doplňuje bod 6, který zní:
„6. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v tabulce se používají podle metodiky ministerstva také pro výpočet zvýšených nákladů na čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním.“.
9. V příloze č. 15 v tabulce Orientační ukazatele pro stanovení přípustné míry znečištění pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace (koncentrační limity) se slova
Nepolární extrahovatelné látkyNEL10
nahrazují slovy
Uhlovodíky C10-C40C10-C4010
“.
10. Příloha č. 18 zní:
„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A. Právnická osoba:
Obchodní firma nebo název:
Sídlo:
Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno a příjmení:
Obchodní firma:
Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa místa trvalého pobytu:
Místo podnikání:
2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:
Č.j.:
Datum schválení:
Razítko vlastníka a podpis statutárního zástupce:
Poř. č.Majetek podle skupin pro vybrané údaje majetkové evidenceHodnota jako součet hodnot položek uvedených
ve vybraných údajích majetkové evidence
v mil.Kč
na 2 desetinná místa
Vyhodnocení stavu majetku vyjádřené
v % opotřebení. Výsledek Impairmentu
v %
Teoretická doba akumulace prostředků
v počtu
roků
Délka
potrubí
v roce schválení plánu
v km
Finanční prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací
v mil. Kč na 2 desetinná místa
201120122013201420152016-2020
123456789101112
2Vodovody přiváděcí řady+
3+ rozvodná vodovodní síť++
4Úpravny vody0+
5+ zdroje bez úpravy++
6Kanalizace, přiváděcí stoky+
7+ stoková síť++
8Čistírny odpadních vod0+
9++
10Vodovody celkem
11Kanalizace celkem
12CELKEM
13Celkem řádky 2, 4, 6, 8 ++
14Celkem řádky 3, 5, 7, 9 ++++
* Obnovou je pro tento účel myšlena taková výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace, ČOV, kterou lze vymezit samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence (VÚME), případně jako inventárně vymezenou a sledovanou část majetku vlastníka, za účelem získání nové životnosti stavby i technologie a tím i zachování dobrého stavu celého systému vodovodu nebo kanalizace.
+ Finanční prostředky získané z vodného a stočného; v komentáři vlastník popíše zdroje této hodnoty (nájemné, odpisy účetní, opravy, popř. prostředky účelově určené pro obnovu tímto plánem.
++ Finanční prostředky ostatní - jedná se o jiné než získané z vodného a stočného; v komentáři vlastník popíše způsob členění a stanovení této hodnoty (např. dotace, zdroje z příjmů obcí, úvěry atd.)
Sloupce
1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek ve vybraných údajích majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Majetek se ocení v cenách stanovených ministerstvem podle dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací. Tyto ceny jsou ministerstvem nejméně každých pět let aktualizovány. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí dle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
4. Vlastník si dle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti Vyhodnocení je možné i jako výsledek Impairmentu.
5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 - opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let; úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let; kanalizační síť 90 let; čistírny odpadních vod 40 let.
6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci - přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.
5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
A. majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené aktuální pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Aktuální hodnota se podle cen uvedených v metodickém pokynu ministerstva stanovených na základě dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací; tyto ceny jsou nejméně každé 3 roky aktualizovány. Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle aktuální hodnoty. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům - například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“.
D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.
6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří vyúčtování podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně nákladů.
9. Č. j. a datum schválení:
10. Otisk razítka a podpis vlastníka:“.
11. V příloze č. 19 v tabulce č. 2a v řádku 11.b sloupci 2 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“ a za řádek 11.b se vkládá řádek 11.c, který zní:
11.cProstředky uvedené v plánu financování obnovy a skutečnost jejich čerpánímil. Kč
“.
12. V příloze č. 19 v tabulce č. 2a v řádku 13 sloupci 2b se text „řádku D, F + H“ doplňuje o číslici „I*“ a pod tabulkou č. 2a se doplňují slova „* Pouze pro případy kalkulace a skutečnosti ceny u vody odpadní převzaté k čištění.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů — znění k 06.05.2011 – 31.12.2011 | Paragrafiq