k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

(1) Lov do sítí se provádí

(2) Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou¹) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.

(3) Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen „rybníkář“) na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.

(4) Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.

(1) Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb a lipana. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.

(2) Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).

(3) Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.

(1) Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.

(2) Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou

(3) Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.

(1) Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.

(2) V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.

(1) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. e) nebo f) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.

(3) Uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) a odstavci 2 pro občany členských států Evropské unie stanoví zvláštní právní předpis.³)

(4) Organizováním přípravného školení a zkoušek na rybářského hospodáře mohou být pověřeny

(5) Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(6) Zkoušky sestávají ze dvou částí

(7) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.

(8) Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu padesáti let.

(9) V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(10) V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(11) Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(12) Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.

(13) Uchazeč obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele a předseda zkušební komise. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce na rybářského hospodáře je uveden v příloze č. 2.

(14) Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.

(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména

(2) Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.

(3) Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.

(4) Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.

(5) Věkové kategorie vysazovaných ryb pro účely vyhodnocování jsou uvedeny v příloze č. 4.

(1) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.

(2) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe.

(3) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné činnosti nebo pro hospodaření v chráněných rybích oblastech.

(4) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona, lze kromě důvodů uvedených v odstavci 3 povolit též, došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, nebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.

(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let nebo 1 roku ode dne jeho vydání.

(2) Rybářský lístek se vydává podle vzoru uvedeného v příloze č. 6.

(3) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci, vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku. Vzor osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku a rozsah znalostí potřebných pro jeho vydání jsou uvedeny v příloze č. 6.

(4) Kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 splňuje osoba, která je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží nebo doloží osvědčení o vykonání zkoušky na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž.

(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku.

(6) Cizinci se vydá rybářský lístek, prokáže-li se

(1) Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

(3) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

(1) Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

(3) Údaje obsažené v odstavcích 1 a 2 jsou uvedeny ve středoevropském čase.

(1) Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:

(2) Od 16. března do 15. června jsou

(3) Od 1. ledna do 15. června jsou

(4) Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen

(5) Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena

(6) Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen

(7) Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen

(1) Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.

(2) Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov na umělou mušku, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).

(3) Techniky lovu ryb na udici, povolené technické prostředky k lovu a jiné způsoby lovu v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.

(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.

(5) Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.

(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.⁷)

(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které

(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.

(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.⁹)

(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu

(2) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. a) smí být používány nejvýše 2 udice, u každé z nich nejvýše dva návazce s jednoduchými háčky nebo jeden návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. K lovu lze použít nástrahu rostlinného nebo živočišného původu neohrožující kvalitu vod. Při lovu na přirozenou nástrahu mohou být použity víceháčkové systémy s maximálně třemi háčky (jedno až trojháčky). Za nástražní rybky nemohou být použity ryby lososovité a lipan, druhy chráněné a ryby nedosahující nejmenší lovné míry.

(3) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. b) smí být používána jen jedna udice s jedním návazcem. Za nástrahu lze použít třpytku, umělou nebo přirozenou nástrahu. Vláčecí nástrahy mohou mít podle své konstrukce maximálně tři háčky (dvojháčky, trojháčky).

(4) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. c) smí být použita jen jedna udice s nejvýše třemi návazci s tím, že na každém návazci lze použít jen jeden jednoháček nebo dvojháček, nebo trojháček podle použité nástrahy. Za nástrahy lze použít jen umělou mušku nebo živý nebo mrtvý hmyz.

(5) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(6) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité a lipan, může si osoba provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 5 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých a lipana nebo jejich kombinaci, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(7) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 5 a 6 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu ryb lososovitých a lipana

(2) Vyskytují-li se v pstruhovém rybářském revíru i jiné ryby než lososovité nebo lipan, je povoleným způsobem lovu

(3) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. a) smí být používána jen jedna udice, kterou lovící drží v ruce, a to s jedním návazcem s jednoduchým háčkem, dvojháčkem nebo trojháčkem podle použité vláčecí nástrahy.

(4) Vyskytuje-li se ve pstruhovém rybářském revíru štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, může být jejich lov na udici prováděn způsoby a nástrahami povolenými k lovu ryb lososovitých nebo ryb nedravých. Tyto ryby si po ulovení osoba provádějící lov ryby vždy přisvojí.

(5) Při lovu na položenou a plavanou smí být používány nejvýše 2 udice, u každé z nich nejvýše dva návazce s jednoduchými háčky, nebo jeden návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. K lovu lze použít výhradně nástrahy rostlinného původu.

(6) Při lovu přívlačí smí být používána jen jedna udice. Je povoleno používat vláčecí nástrahy opatřené nejvýše dvěma jednoháčky, dvojháčky nebo trojháčky podle použité nástrahy.

(7) Při lovu na umělou mušku smí být použita jen jedna udice s nejvýše třemi návazci s tím, že na každém návazci lze použít jen jeden jednoháček. Za nástrahu lze použít jen jednoháčkové mušky.

(8) V pstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví ve více rybářských revírech, nejvýše tři kusy lososovitých druhů ryb a lipana nebo jejich kombinaci. Přisvojením si povoleného množství uvedených druhů ryb denní lov končí. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(9) Osoba provádějící lov si z nedravých druhů ryb v jednom dnu může přisvojit nejvýše 7 kg bez ohledu na to, v kolika revírech v příslušném dni lovila. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. V denním úlovku smí být nejvýše dva kapři.

(10) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 8 a 9 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona

(2) Uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 a v § 26 odst. 2 pro občany členských států Evropské unie stanoví zvláštní právní předpis.³)

(3) Odborný kurz a zkoušku rybářské stráže podle odstavce 1 písm. d) mohou organizovat

(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).

(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.

(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti

(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět 70 % ze 40 předložených otázek. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.

(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.

(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.

(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.

(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které podepisuje předseda. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce rybářské stráže je uveden v příloze č. 10.

(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.

(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z jednotlivých částí zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 19 odst. 3) a uchovává po dobu padesáti let.

(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

(1) Průkaz rybářské stráže je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu rybářské stráže fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka příslušného rybářského orgánu. V pravé části průkazu rybářské stráže je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul rybářské stráže a obvod její působnosti (rybářský revír nebo rybník). V dolní části průkazu rybářské stráže je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně průkazu rybářské stráže je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA – PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“; pod tímto pruhem je vepsáno jméno a příjmení/název uživatele rybářského revíru nebo vlastníka rybníka, název a sídlo příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal, datum vydání a číslo jednací. Ve středu je podpis a razítko příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal. Zadní strana průkazu rybářské stráže je opatřena barevným obrazcem jako ochranným prvkem.

(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.

(3) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je barvy zelenošedé. Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné a přípustné oděvní součásti uvedené v příloze č. 12.

(2) Sako je bez nárameníků s límcem a tmavozeleným lemováním kapes a klop.

(3) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.

(4) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno v příloze č. 12. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.¹¹)

(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.

(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.

(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

(1) Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12. 2004.

(2) Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.