kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění

(1) Na základě všeobecného zdravotního pojištění se pojištěncům poskytuje zdravotní péče za plnou nebo částečnou úhradu. Její rozsah a úroveň jsou dány charakterem postižení zdravotního stavu pojištěnce a objemem finančních zdrojů na její úhradu.

(2) Plně hrazený je finančně nejméně náročný z možných způsobů zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady postupu dané současným stupněm poznání a dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby.

(3) Částečně hrazený je takový způsob zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady dané současným stupněm poznání, dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby, ale je finančně náročnější než způsob podle odstavce 2.

(4) Při částečně hrazené péči tvoří výši úhrady pojištěncem rozdíl mezi maximální cenou výkonu a cenou výkonu hrazenou příslušnou zdravotní pojišťovnou. Maximální cena výkonu se vypočte tak, že se bodové hodnocení příslušného zdravotního výkonu uvedené v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „seznam výkonů“)¹) vynásobí maximální cenou bodu stanovenou cenovým výměrem Ministerstva financí a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů. Částka, kterou uhradí příslušná zdravotní pojišťovna za výkon, se vypočte tak, že se bodové hodnocení zdravotního výkonu podle předchozí věty vynásobí cenou bodu sjednanou zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěnec pojištěn, se smluvním zdravotnickým zařízením a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů.

(5) Kategorizace zdravotních výkonů s rozdělením na výkony částečně hrazené, nehrazené nebo hrazené za určených podmínek, je stanovena v příloze č. 1 tohoto nařízení. Zdravotní výkony neuvedené v příloze č. 1 hradí zdravotní pojišťovny plně, jsou-li uvedeny v seznamu výkonů.¹)

(1) Má-li ošetřující lékař pochybnosti o tom, zda se jedná o zdravotní výkon spadající do zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním (dále jen „hrazená péče“), nebo potřebuje-li nutně vzhledem k míře postižení zdravotního stavu pojištěnce provést výkon nad tento rámec, vyžádá si před jeho provedením konzultaci revizního lékaře zdravotní pojišťovny, kterou si pojištěnec zvolil (dále jen „revizní lékař“). Pokud je pojištěnci vzhledem k míře postižení jeho zdravotního stavu proveden neodkladný zdravotní výkon nad rámec hrazené péče, oznámí tuto skutečnost ošetřující lékař po provedení výkonu reviznímu lékaři. Revizní lékař posoudí odůvodněnost takového zdravotního výkonu. Zdravotní výkon uznaný revizním lékařem uhradí zdravotní pojišťovna ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením. Zdravotní výkon, který nebyl revizním lékařem uznán, zdravotní pojišťovna nehradí; v takovém případě nese náklady zdravotního výkonu zdravotnické zařízení ošetřujícího lékaře.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na případy týkající se provedení nutného a neodkladného výkonu, který není obsažen v seznamu výkonů, ale je podle ošetřujícího lékaře v zájmu zdraví pojištěnce. Takový výkon je hrazen ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením.

(3) Ošetřujícím lékařem podle odstavců 1 a 2 je lékař, který má pojištěnce v péči.

(1) V rámci hrazené péče se u pojištěnců provádějí preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky provádí zvolený praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, ženský lékař a zubní lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé, že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v dále uvedených lhůtách v požadovaném rozsahu vyšetřen.

(2) U pojištěnců se provádí preventivní prohlídka:

(3) V oboru stomatologie se provádí preventivní prohlídka:

(4) V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně.

(5) Rozsah preventivních prohlídek podle předchozích odstavců ve vztahu k věku je stanoven v příloze č. 2 tohoto nařízení.

(1) Hrazená péče zahrnuje též vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti přenosným nemocem.²) Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do potřebné zdravotní péče nezahrnují.

(2) Hrazená péče zahrnuje rovněž:

(3) Hrazená péče nezahrnuje:

(1) V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách:

(2) Výběr pojištěnců do dispenzární péče provádějí ošetřující lékaři.

(3) Podmínky a rozsah dispenzární péče jsou stanoveny v příloze č. 3 tohoto nařízení.

(1) Jednotlivá léčiva a prostředky zdravotnické techniky (dále jen „léčiva a prostředky“) včetně výše a způsobu jejich úhrady zdravotní pojišťovnou jsou uvedeny v seznamu léčiv a prostředků.⁶)

(2) Zdravotní pojišťovna hradí léčiva a prostředky předepsané nebo poskytnuté smluvními zdravotnickými zařízeními podle zvláštních předpisů.¹⁵)

(1) Zdravotní pojišťovna hradí dopravu pojištěnce, je-li indikován ošetřujícím lékařem doprovod, i dopravu průvodce na území České republiky, popřípadě na území Slovenské republiky, pokud tak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a Slovenské republiky, do smluvního zdravotnického zařízení, ze smluvního zdravotnického zařízení do místa trvalého nebo přechodného pobytu nebo do ústavu sociální péče, mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a v rámci smluvního zdravotnického zařízení, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Pokud k onemocnění došlo v místě přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického zařízení do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo přechodného pobytu, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Doprava se provádí vozidly smluvní dopravní zdravotní služby a je hrazena podle seznamu výkonů.¹)

(2) Dopravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno požadovanou zdravotní péči poskytnout.

(3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy

(4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky dopravu transfúzních přípravků, speciálních léčiv, tkání a orgánů k transplantaci, jakož i dopravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu.

(1) Indikovanou dopravu lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem hradí zdravotní pojišťovna podle seznamu výkonů.¹)

(2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na dopravu podle § 10, rozhodne pro dopravu soukromým vozidlem a pokud ošetřující lékař takovou dopravu schválí, má nárok na náhradu cestovních nákladů podle seznamu výkonů.¹)

(1) Hrazená péče zahrnuje též zdravotní výkony provedené v rámci

(2) Hrazená péče zahrnuje i neodkladné zdravotní výkony provedené při pohotovostní službě lékařem i mimo jeho odbornost.

(1) Zdravotní péči poskytují především ve zdravotnických zařízeních, ale podle potřeby též v bytě pojištěnce, nebo na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci,⁷) popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Hrazená péče je pojištěnci poskytována zpravidla na základě doporučení nebo objednání praktickým nebo jiným ošetřujícím lékařem.

(3) Bez předchozího doporučení zvoleným praktickým lékařem pro děti a dorost, praktickým lékařem pro dospělé, ženským lékařem, zubním lékařem nebo jiným ošetřujícím lékařem je hrazená péče poskytována

(4) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, hradí pojištěnec při vyžádání zdravotní péče bez předchozího doporučení vždy zvýšené náklady za poskytnutí takové péče podle seznamu výkonů.¹)

(1) Základní komplexní zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich praktický lékař. Tímto lékařem se rozumí praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost.

(2) Při převzetí do péče vyplní lékař podle § 4 odst. 1 registrační list, jehož kopii zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Současně si vyžádá od lékaře, který měl pojištěnce v péči v předcházejícím období, informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Tento lékař je povinen zvolenému lékaři tyto informace předat písemně. Zvolený lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek.

(3) Praktický lékař je povinen zajišťovat péči o pojištěnce, které má ve své péči, včetně návštěvní služby pro tyto pojištěnce, v místě uvedeném na registračním listu.

(1) Pojištěnci, kteří se opakovaně nebo dlouhodobě zdržují v místě odlišném od místa trvalého pobytu, jsou oprávněni zvolit si praktického, zubního a ženského lékaře dosažitelného v tomto místě. Pojištěnci si mohou tohoto lékaře zvolit s upozorněním na potřebu pouze přechodné péče a na již provedenou volbu lékaře v místě trvalého pobytu. V tomto případě je lékař poskytující zdravotní péči v místě trvalého pobytu povinen předat zvolenému lékaři lékařskou zprávu, popřípadě výpis ze zdravotnické dokumentace.

(2) Lékař po ukončení přechodné péče zasílá výpis ze zdravotnické dokumentace pojištěnce lékaři, u něhož je provedena základní volba.

(1) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí odborné péče, doporučí praktický lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno odbornou péči na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení⁹) tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí odborným lékařem zasílá praktický lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení.

(2) V indikovaných případech ošetřující lékař dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce v jiném zdravotnickém zařízení; to platí i pro dojednání péče ústavní. Dojednání odborné péče se vztahuje i na případy, kdy je pojištěnec odesílán do spádového zdravotnického zařízení.¹⁰)

(3) Odborný lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje praktického lékaře, popřípadě vyžaduje-li to povaha onemocnění též odborného lékaře, který má pojištěnce ve své péči, o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi praktickým lékařem a lékařem závodní preventivní péče.

(1) Hrazenou péčí je i zvláštní forma ambulantní péče poskytovaná jako

(2) Zdravotní péče podle odstavce 1 zajišťuje pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci, hrazenou zdravotní péči v jejich vlastním sociálním prostředí.

(1) Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do psychiatrické léčebny.

(2) Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by odložením nástupu byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.¹¹)

(3) Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně dokumentováno. V tom případě je pojištěnci předána zpráva pro ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne.

(1) Je-li při přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt průvodce dítěte mladšího 6 let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení. V případě dítěte staršího 6 let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.

(2) Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího 6 let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé [§ 27 odst. 3 písm. a)] a péče v odborných léčebných ústavech (§ 22 a § 27a odst. 2) hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.

(1) Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím lékařem nemocnice nebo odborného léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího lékaře oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče a součinnosti odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá oddělení konsiliární služby pro hospitalizované pojištěnce.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na jiné oddělení, je nutno přeložení předem konzultovat s vedoucím lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem.

(3) Z léčebných důvodů je možno pojištěnce propustit do domácího ošetření na propustku. Po dobu trvání propustky není zdravotnické zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně náklady za ústavní péči s výjimkou léčiv a prostředků, kterými pojištěnce na propustku vybaví.

(1) Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven při propuštění léčivy a prostředky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu.

(2) Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného.¹²)

(3) Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád a odmítá zásadním způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení.

(4) Ošetřujícím lékařům se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu.

(5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.

(6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje okresní úřad, v hlavním městě Praze obvodní úřad, podle místa pobytu pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.¹⁹)

(1) Lázeňskou péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu navrhuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí zdravotní pojišťovna. Návrh na lázeňskou péči se podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny. Současně je určován i stupeň naléhavosti [odstavec 3 písm. a)].

(2) Nemoci, u nichž se lázeňská péče poskytuje pojištěncům, indikační předpoklady, délka léčebného pobytu, typ lázeňské péče a seznam lázeňských míst České republiky, kde je příslušná lázeňská péče poskytována, jsou stanoveny v příloze č. 4 tohoto nařízení (dále jen „Indikační seznam“).

(3) Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako:

(4) Dětem a dorostu do 19 let se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3 písm. a), pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 3 písm. b). Přeložení pojištěnce ve věku do 19 let z nemocnice do léčebny revizní lékař neposuzuje.

(5) U nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3 písm. a), jestliže ji navrhl nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání.

(6) Způsob poskytnutí lázeňské péče podle odstavce 3 navrhuje ošetřující lékař a schvaluje revizní lékař podle Indikačního seznamu. Podle odstavce 3 písm. a) může být lázeňská péče poskytnuta i na návrh jiného ošetřujícího lékaře, než je uvedeno v Indikačním seznamu, pokud je indikace podložena příslušným odborným nálezem.

(1) Revizní lékaři a odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti určení zdravotní pojišťovnou (dále jen „odborní pracovníci“) kontrolují, zda

(2) Ke splnění úkolů uvedených v odstavci 1 jsou revizní lékaři a odborní pracovníci oprávněni vstupovat do zdravotnického zařízení. Výkon činnosti revizního lékaře a odborných pracovníků nesmí narušit prováděný léčebný výkon.

(3) Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování zdravotní péče, zdravotní pojišťovna takovou péči neuhradí.

(1) Zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech jako zvláštní položky:

(2) Zvláštní položky se předepisují na platné tiskopisy s výrazným vyznačením charakteru zvláštní položky.

(3) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je předepsání zvláštní položky vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Zdravotní pojišťovna hradí zvláštní položky v plném rozsahu nebo za finanční spoluúčasti pojištěnce.

(1) Z rozpočtu zřizovatele se hradí také zdravotnická záchranná služba¹⁶) a pohotovostní služby, s výjimkou hrazené zdravotní péče poskytované podle § 12.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost občanů platit úhrady za zdravotní péči podle zvláštních předpisů.