222
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 25. července 1996,
kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 7 a § 17 odst. 6 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech:
Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
§ 1
(1) Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů prováděném v rámci odborného dozoru a zkoušení1) se používají postupy uvedené v této vyhlášce.
(2) Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje odběr dílčích vzorků, odběr souhrnných vzorků a konečných vzorků, uchovávání a označování konečných vzorků včetně vyhotovení protokolu o jejich odběru.
§ 2
(1) Při odběru dílčího vzorku, za který se považuje hmotnostní část jedné partie získaná jedním náběrem, se používají pomůcky a zařízení uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Minimální počet dílčích vzorků podle druhu krmiva, doplňkové látky a premixu a v návaznosti na hmotnost nebo počet obalů vzorkované partie je uveden v příloze č. 2 sloupci 2 této vyhlášky.
(3) U krmiv, doplňkových látek a premixů balených do obalů o hmotnosti nižší než 1 kg nebo o objemu nižším než 1 litr se považuje za dílčí vzorek vždy obsah jednoho balení, například obsah jedné krabice, sáčku nebo bloku krmiva.
(4) Postup odběru dílčích vzorků podle odstavců 2 a 3 se nevztahuje na odběr dílčích vzorků pro posouzení homogenity2) doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva vyrobeného s použitím premixu.
(5) Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu se odebírají dílčí vzorky nejméně z pěti obalů.
(6) Pokud při odběru dílčích vzorků neumožňuje velikost, uložení a přístupnost partie krmiva, doplňkové látky nebo premixu odběr vzorků ze všech míst partie, vzorkuje se a označí za vzorkovanou partii ta její část nebo hmotnost, z níž byly dílčí vzorky odebrány.
§ 3
(1) Při odběru dílčích vzorků tvoří celková hmotnost všech odebraných dílčích vzorků jedné partie krmiva, doplňkové látky nebo premixu souhrnný vzorek; jeho minimální hmotnost je stanovena v příloze č. 3 sloupci 2 této vyhlášky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu a pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech.
(3) Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu tvoří dílčí vzorky z jednoho obalu vždy jeden souhrnný vzorek.
(4) Při odběru vzorků pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech je stanoven minimální počet souhrnných vzorků, který je uveden v příloze č. 4 sloupci 2 této vyhlášky; minimální hmotnost těchto vzorků nesmí být menší než čtyři kilogramy nebo u kapalných forem nesmí být objem menší než čtyři litry.
§ 4
(1) Ze souhrnného vzorku se přímo nebo po redukci vyhotoví nejméně tři konečné vzorky, které tvoří množství souhrnného vzorku určené pro zkoušení; minimální hmotnost konečného vzorku je uvedena v příloze č. 5 sloupci 2 této vyhlášky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na souhrnné vzorky při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu, u nichž souhrnný vzorek tvoří současně konečný vzorek.
(3) Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů je uveden v příloze č. 6.
§ 5
(1) Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů se konečné vzorky uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsných a uzavíratelných obalech. Obaly s konečnými vzorky se uzavřou a uzávěr obalu se opatří plombou nebo pečetí tak, aby bylo vyloučeno otevření obalu bez poškození pečetě nebo plomby. Pečeť nebo plomba se zajistí tak, aby nebyla po otevření obalu použitelná.
(2) Konečné vzorky se při odběru označují nejméně těmito údaji:
a) názvem vzorkovaného krmiva, doplňkové látky nebo premixu,
b) obchodním jménem a sídlem právnické osoby, která zajistila odběr konečného vzorku při odběru vzorků na vyžádání,
c) jménem a příjmením (dále jen „jméno“) fyzické osoby, která prováděla odběr.
(3) Označení vzorku se zajistí tak, aby bylo pevně spojeno se vzorkem, jeho pečetí nebo plombou.
§ 6
(1) Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů se ke každému vyhotovení konečného vzorku připojí protokol o odběru vzorku.
(2) Protokol obsahuje vždy tyto údaje:
a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, která dodala, dovezla nebo vyrobila vzorkované krmivo, doplňkovou látku nebo premix,
b) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, pokud jí bylo vzorkované krmivo, doplňková látka nebo premix dodán,
c) název vzorkovaného krmiva, doplňkové látky nebo premixu a hmotnost nebo objem vzorkované partie,
d) datum odběru vzorku,
e) sídlo orgánu odborného dozoru,1) který zajistil odběr vzorku,
f) jméno fyzické osoby, která prováděla odběr,
g) místo uložení partie,
h) plán vzorkování s uvedením míst odběru dílčích vzorků, pokud byl zpracován,
i) důvod vzorkování.
Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
§ 7
(1) K laboratornímu zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, které zahrnuje jejich chemické, fyzikální, smyslové a speciální zkoušení, se v rámci provádění odborného dozoru a zkoušení1) používají národní metodické postupy (dále jen „národní metody“) a v případech, kdy nelze použít národní metodu nebo vyžaduje-li to mezinárodní obchodní styk, se používají mezinárodní metodické postupy (dále jen „mezinárodní metody“).
(2) Seznam a principy metod používaných k laboratornímu zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů jsou uvedeny v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky s označením A pro národní metody a B pro mezinárodní metody.
§ 8
(1) Pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, s výjimkou fyzikálního, smyslového a speciálního zkoušení, se konečný vzorek upravuje na zkušební vzorek. Zkušební vzorek je reprezentativní část konečného vzorku upravená způsobem uvedeným v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2) V případě, že nelze provést úpravu vzorku bez ovlivnění obsahu jeho vlhkosti, předsuší se vzorek podle postupu stanoveného v příloze č. 7 této vyhlášky.
(3) Vzorek se upravuje tak, aby nedošlo k jeho znečištění nebo ke změně jeho složení. Při zkoušení látek v koncentracích nižších než 10-3 g/kg je nutno vyloučit znečištění vzorků látkami pocházejícími z použitých pomůcek, přístrojů nebo z okolního prostředí. Mletí, promíchávání a prosévání se provádí co nejrychleji, aby byl vzorek co nejméně vystaven vlivu vzduchu a světla. Na úpravu vzorku nelze použít mlýnky ani jiné přístroje, které by mohly způsobit zahřátí vzorku nad 40 ⁰C. Vzorek zvláště citlivý na zahřátí se rozdrtí ručně.
§ 9
(1) Konečné vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů se uchovávají tak, aby nebylo ovlivněno jejich složení. Způsoby uchovávání vzorků jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.
(2) Vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů podléhající zkáze se nejdéle do 24 hodin upraví tak, aby mohly být použity ke zkoušení v původním stavu anebo se předsuší; vydělená část vlhkého vzorku se uloží v neprodyšném obalu v chladicím boxu při teplotě 0 až + 5 ⁰C minimálně po dobu, než bude ukončeno zkoušení vzorku.
Chemické zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
§ 10
(1) K chemickému zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů se používají výhradně chemikálie analyticky čisté nebo chemicky čisté, není-li v přílohách č. 7 až 14 stanoveno jinak. Při stanovení stopových prvků se čistota zkušebních chemikálií ověřuje samostatným pokusem (slepý pokus).
(2) Pro přípravu roztoků, pro ředění, oplachování nebo promývání se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda anebo rozpouštědlo nebo ředidlo uvedené v přílohách č. 7 až 14.
(3) Koncentrace roztoků se uvádí buď v hmotnostních procentech, nebo počtem molů látky rozpuštěných v 1 litru roztoku. Ředění kapalných látek se vyjadřuje součtem v závorce, kde prvá číslice uvádí počet jednotek objemu ředěné kapalné látky a druhá počet jednotek objemu vody nebo jiné látky uvedené v přílohách č. 7 až 14.
§ 11
(1) Výsledkem chemické zkoušky krmiva, doplňkové látky a premixu je průměrná hodnota získaná nejméně ze dvou analýz provedených na dvou navážkách vzorku, pokud se výsledky analýz neodchylují o větší hodnotu, než je hodnota opakovatelnosti uvedená v přílohách č. 7 až 14.
(2) Výsledek chemické zkoušky se vyjadřuje v jednotkách uvedených ve zvláštním právním předpise.3) Při stanovení původní vlhkosti krmiva, doplňkové látky nebo premixu se výsledky přepočítávají na původní sušinu.
§ 12
Zkoušení homogenity2) doplňkových látek a přidaných aminokyselin v premixech nebo krmivech s použitím premixů se provádí pomocí doplňkové látky nebo přidané aminokyseliny, které jsou způsobilé udržet krátkodobě radioaktivitu, nebo pokud nejsou radioaktivně značené, vykazují při laboratorním zkoušení nejmenší analytickou toleranci pro ověřovaný obsah.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1996.
Ministr:
Ing. Lux v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Pomůcky a zařízení pro odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
1. K odběru dílčích vzorků se používají:
a) vertikální dvouplášťové vzorkovače, dělené nebo nedělené, s účinnou výškou odpovídající výšce vzorkované partie,
b) jednoplášťové vzorkovače pro horizontální odběr vzorků,
c) lopatky vhodných rozměrů s rovným dnem a okraji zdviženými do pravého úhlu,
d) vzorkovací krabice vhodných rozměrů,
e) mechanická zařízení, která jsou uváděna do pohybu obsluhou nebo se pohybují samostatně,
f) násoska nebo čerpadlo s uzávěrem pro kontinuální odběr vzorku u tekutých nebo polotekutých krmiv.
2. K odběru vzorků statkových objemných krmiv lze použít i jiné pomůcky a zařízení než jsou uvedeny v bodě 1.
3. K redukci souhrnných a konečných vzorků lze použít děliče vzorků.
4. Vzorky se odebírají a sestavují tak, aby nedošlo oproti vzorkované partii k nežádoucím změnám, a aby nebyly znečištěny jinými materiály. Použité pomůcky a pracovní plochy, kde se vzorky zpracovávají, jakož i obaly musí být čisté a suché.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Minimální počty dílčích vzorků
| Druh a rozsah partie | Minimální počet dílčích vzorků |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná krmiva volně ložená nebo v obalech nad 100 kg: | |
| - zelená píce konzervovaná silážováním | 20 |
| - pastevní porost | 50 |
| - jiná krmiva: | |
| do 2,5 t | 7 |
| nad 2,5 t | druhá odmocnina z 20tinásobku hmotnosti partie v tunách, zaokrouhleno na celá čísla, nejvýše však 40 |
| 2. Pevná krmiva balená do obalů: | |
| - balení do hmotnosti 1 kg | 4 obaly |
| - balení o hmotnosti nad 1 kg | |
| do 4 balení | všechny obaly |
| 5 až 16 balení | 4 obaly |
| více než 16 balení | druhá odmocnina z počtu balení (obalů), zaokrouhleno na celá čísla, nejvýše však 20 obalů; |
| při odběru vzorků na stanovení nežádoucích nebo zakázaných látek nejvýše 40 obalů | |
| 3. Tekutá a polotekutá krmiva: | |
| - balení o obsahu do 1 litru | 4 obaly |
| - balení o obsahu nad 1 litr | |
| do 4 balení | všechny obaly |
| 5 až 16 balení | 4 obaly |
| více než 16 balení | druhá odmocnina z počtu obalů, zaokrouhleno na celá čísla, nejvýše však 20 obalů |
| 4. Krmiva v blocích a lizy | 1 blok ( liz ) z každé partie o 25 jednotkách, nejvýše 4 bloky ( lizy ) |
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Minimální hmotnost souhrnného vzorku
| Druh a rozsah partie | Minimální hmotnost souhrnného vzorku nebo počet (balení, kusy a jiné) |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná krmiva volně ložená nebo krmiva v obalech nad 100 kg hmotnosti: | |
| - seno, sláma | 1 kg |
| - ostatní krmiva | 4 kg |
| 2. Krmiva balená do obalů o hmotnosti: | |
| - do 1 kg | obsah 4 balení |
| - nad 1 kg | 4 kg |
| 3. Tekutá nebo polotekutá krmiva: | |
| - nádoby do obsahu 1 litr | obsah 4 nádob |
| - nádoby s obsahem nad 1 litr | 4 litry |
| 4. Krmiva v blocích a lizy o hmotnosti (bloku, kusu): | |
| - do 1 kg | 4 kusy (bloky) |
| - nad 1 kg | 4 kg |
| 5. Doplňkové látky: | |
| - pevná forma | 0,2 kg |
| - tekutá forma | 0,2 litru |
| 6. Premixy: | |
| - pevná forma | 1 kg |
| - tekutá forma | 1 litr |
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Minimální počet souhrnných vzorků pro stanovení nežádoucích a zakázaných látek a produktů
| Druh a rozsah partie | Minimální počet souhrnných vzorků z každé partie |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná krmiva volně ložená nebo v obalech nad 100 kg o celkové hmotnosti: | |
| - do 1 tuny | 1 |
| - od 1,0 do 10 tun | 2 |
| - od 10,0 do 40 tun | 3 |
| - nad 40,0 tun | 4 |
| 2. Krmiva balená do obalů o hmotnosti nižší než 100 kg: | |
| - do 16 obalů | 1 |
| - od 17 do 200 obalů | 2 |
| - od 201 do 800 obalů | 3 |
| - nad 800 obalů | 4 |
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Minimální hmotnost konečného vzorku
| Druh a rozsah partie | Minimální hmotnost konečného vzorku |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná krmiva: | |
| - seno, sláma | 0,25 kg |
| - pastevní porost, zelená píce, konzervovaná píce a jiná šťavnatá krmiva | 1 kg |
| - jiná krmiva | 0,5 kg |
| 2. Tekutá a polotekutá krmiva | 0,5 litru |
| 3. Doplňkové látky | 0,05 kg |
| 4. Premixy | 0,25 kg |
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů a krmných směsí s použitím premixů
1. Dílčí vzorky s vyjímkou dílčích vzorků pro stanovení přítomnosti a obsahu nežádoucích látek, zakázaných látek a produktů jakož i dílčích vzorků pro stanovení homogenity premixů a krmných směsí s použitím premixů se odebírají nahodile tak, aby zahrnovaly celou vzorkovanou partii. Hmotnost nebo objem jednotlivých odebraných dílčích vzorků je přibližně stejný. Při odběru dílčích vzorků se dále dodržuje:
a) U krmiv v obalech nad 100 kg se každý obal hypoteticky rozdělí na přibližně stejné díly v takovém počtu, kolik dílčích vzorků je stanoveno odebrat podle přílohy č.2 ve sloupci 2. Obdobně se postupuje při odběru vzorků v případě, že je partie vzorkována z toku krmiva dynamickým způsobem nebo u volně ložených krmiv.
b) U krmiv, doplňkových látek a premixů v obalech se odebírá z každého obalu určeného pro vzorkování nejméně jeden dílčí vzorek; obsah obalu se odděleně vyprázdní a poté se odebere dílčí vzorek.
c) U tekutých nebo polotekutých krmiv se odebírají dílčí vzorky po rovnoměrném promíchání obsahu obalů určených k odběru dílčích vzorků. Z každého obalu se odebírá nejméně jeden dílčí vzorek. Obdobně se postupuje při odběru dílčích vzorků v případě, že partie je vzorkována z toku krmiva dynamickým způsobem.
d) U tekutých nebo polotekutých krmiv, která nelze rovnoměrně promíchat, se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek obalů. Ustanovení se nevztahuje na odběr tekutých a polotekutých krmiv v případě odběru vzorků z toku krmiva dynamickým způsobem, při němž se zpravidla u těchto krmiv neodebírají dílčí vzorky v počáteční fázi toku krmiva. V těchto případech však objem souhrnného vzorku musí být nejméně 10 litrů.
e) U krmiv v blocích nebo u lizů se odebírá jeden díl z každého bloku nebo lizu určeného pro odběr vzorku.
f) U pastevních porostů se za dílčí vzorek považuje jedna plná hrst porostu.
2. Partie krmiv, doplňkových látek a premixů, u kterých má být stanovena přítomnost nebo obsah nežádoucích a zakázaných látek a produktů, se rozděluje do přibližně stejných dílů, odpovídajících předpokládanému počtu souhrnných vzorků podle přílohy č.3 ve sloupci 2. Celkový počet dílčích vzorků stanovený podle přílohy č.2 ve sloupci 2 se rovnoměrně rozděluje na všechny díly vzorkované partie. Dílčí vzorky z jednotlivých dílů nelze smíchávat.
3. Dílčí vzorky z každého jednotlivého dílu vzorkované partie odebrané podle bodu 2 se skládají do souhrnného vzorku, který se samostatně upraví, a podle plánu vzorkování míst odběru dílčích vzorků se označí příslušným číslem dílu partie, ze které vznikly.
4. Souhrnné vzorky se upravují promícháním, až jsou rovnoměrné. Pokud se v souhrnném vzorku vyskytují hrudky, odděleně se rozdrtí a následně promíchají se zbývající částí souhrnného vzorku. Hmotnost nebo objem souhrnného vzorku se zmenšuje mechanickým děličem nebo čtvrcením až na hmotnost dva kilogramy nebo na objem dva litry.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Úprava konečných vzorků krmiv,doplňkových látek a premixů k laboratornímu zkoušení
1. Obecné postupy úpravy vzorků
1.1. Krmiva, doplňkové látky a premixy se upravují podle požadavku na jejich zkoušení. Úprava vzorků se volí podle jejich konzistence, struktury, vlhkosti a obsahu tuku.
1.2. Konečný vzorek se důkladně promíchá na suché, hladké a čisté podložce. Pak se kvartací po rozprostření do nízké vrstvy a postupném odstraňování dvou protilehlých částí děleného vzorku nebo pomocí mechanického děliče rozdělí na dva stejné díly. Podle hmotnosti konečného vzorku se dělení na dva stejné díly opakuje tak dlouho, až jeden díl odpovídá hmotnosti, nezbytné pro zkušební vzorek. Hmotnost zkušebního vzorku musí reprezentovat minimálně 100 g sušiny konečného vzorku.
Jestliže hmotnost konečného vzorku nepřesahuje 500 g sušiny vzorku, považuje se celý konečný vzorek za část, ze které bude připraven zkušební vzorek a nemusí být jeho hmotnost redukována. U konečného vzorku, který nelze dokonale promíchat bez předchozí úpravy velikosti částic, je nutné nejdříve celý vzorek vhodně upravit tak, aby byl velikostí částic stejnorodý. Úpravy se mohou týkat předsušení, odtučnění, rozřezání apod.
1.3. Konečný vzorek mimo části, která byla vyčleněna jako zkušební vzorek, se uloží do vhodné, čisté, suché, vzduchotěsně uzavíratelné nádobky. Ponechá se bez úpravy a slouží pro smyslové nebo fyzikální zkoušky, případně pro mikroskopické vyšetření apod.
1.4. Zkušební vzorek se upravuje mletím tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a representovaly konečný vzorek. Zkušební vzorek po úpravě musí obsahovat částice, které propadnou drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, není-li stanoveno jinak.
1.5. Stanovuje-li se obsah původní vlhkosti konečného vzorku, je nutné ihned po otevření obalu vzorku oddělit část pro toto stanovení, nebyla-li již oddělena při vzorkování, a provést potřebnou úpravu.
2. Úprava konečného vzorku předsoušením
Jestliže vlhkost konečného vzorku znemožňuje úpravu zkušebního vzorku mletím a nebo by byl mletím ovlivněn některý ze sledovaných znaků, upravuje se konečný vzorek předsoušením.
Pracovní postup
Konečný vzorek se odsype na čistou vysoušecí misku a rozprostře se rovnoměrně po celé ploše tak, aby výška vrstvy byla maximálně 20 mm. Z konečného vzorku se odebírá takové množství, aby se předsoušením získalo asi 200 g předsušeného vzorku.
Misky se vzorkem se suší při teplotě (55 ± 5) °C, až do získání pevné drtitelné konzistence, přičemž se periodicky vzorek promíchává. Po předsušení se vzorek ponechá na misce vychladnout a asi 12 hodin kondicionovat do rovnovážné laboratorní vlhkosti. Během sušení i kondicionace nesmí dojít ke ztrátám rozprášením nebo k nežádoucímu znečištění vzorku.
Z takto upraveného konečného vzorku se upraví zkušební vzorek podle odstavce 1.4. této přílohy.
3. Speciální postupy úpravy vzorků
3.1. Úprava konečného vzorku odtučněním
Účel, rozsah a princip
U suchých vzorků s relativně vysokým obsahem tuku je nutné před vlastní přípravou provést jejich odtučnění částečnou extrakcí.
Podstatou tohoto způsobu úpravy je částečné odtučnění vzorku za účelem snížení obsahu tuku.
Větší podíl tuku se odextrahuje diethyléterem, petroléterem nebo hexanem a rozbor vzorku se provede v částečně odtučněném vzorku. Obsahy složek, zjištěné rozborem částečně odtučněného vzorku, se přepočtou na obsahy v konečném neodtučněném vzorku.
K odtučnění vzorku se používá extrakční zařízení v bezpečnostním provedení (Soxhlet apod.).
3.2. Úprava konečného vzorku předsoušením s nasávací hmotou
Účel, rozsah a princip
Postup se používá u vzorků řídké konzistence, u kterých vysoký obsah tuku neumožňuje přímé předsoušení. Vzorek se upraví vhodným nasávacím materiálem (např. pilinami z tvrdého dřeva, nejlépe bukového), předem zanalyzovanými na obsahy všech složek, které mají být stanoveny. Podstatou tohoto způsoby úpravy je nasátí tukové složky krmiva do nasávacího materiálu, který tuk neobsahuje a tím snížení poměrného zastoupení tuku ve vzorku. Obsahy složek, stanovených ve směsi vzorku a nasávací hmoty se přepočítávají na obsahy v konečném vzorku.
3.3. Úprava konečného vzorku mixováním
Účel, rozsah a princip
Pokud se krmivo zkouší v původním stavu bez předsoušení a má tekutou nebo pastovitou strukturu, provede se úprava vzorku mixováním. Mixuje se tak dlouho, až nejsou patrny zjevné rozdíly ve velikosti částic nebo v různorodosti materiálu.
3.4. Úprava konečného vzorku drcením
Účel, rozsah a princip
Pokud krmivo vykazuje hrudkovitou strukturu nebo je ve formě granulí nebo výlisků, které zabraňují předsoušení nebo mletí, provede se úprava drcením.
3.5. Úprava konečného vzorku s obsahem močoviny
Účel, rozsah a princip
Pokud krmivo obsahuje více než 5 g močoviny v 1 kg, upravuje se celý nezmenšený konečný vzorek mletím podle postupu, uvedeném v odstavci 1.4. této přílohy.
Zkušební vzorek se získá po promíchání a následné kvartaci vzorku upraveného mletím.
3.6. Úprava konečného vzorku živočišného nebo rostlinného tuku a oleje
Účel, rozsah a princip
Zkušební vzorek se získá ze zhomogenizovaného konečného vzorku. Jestliže to postup zkoušky vyžaduje, izolují se nerozpustné částice filtrací a voda se odstraní sušením bezvodým síranem solným. Metoda není vhodná pro emulgované tuky.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Uchovávání vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
1. Uskladnění konečných a zkušebních vzorků se zajišťuje tak, aby nedocházelo ke změnám sledovaných znaků, kromě znaků, u kterých nelze změně zabránit, jako je číslo kyselosti tuku, přítomnost škůdců, mikrobiální hodnoty, obsahy specificky účinných látek podléhajících rozkladu, pach apod..
Konzervační prostředky nebo přípravky proti škůdcům mohou být použity, pokud neovlivní sledované jakostní znaky.
1.1. Vzorky, které jsou určeny k analýzám na obsah vitamínů nebo na světlo obzvlášť citlivých substancí, musí být uchovány v hnědých skleněných obalech.
1.2. Teplota skladovacího prostoru by neměla přestoupit 25 °C a relativní vlhkost vzduchu by neměla být vyšší než 60 %.
1.3. Vzorky živočišných a rostlinných tuků a olejů se uchovávají v inertním a vzduchotěsném obalu v chladničce, při teplotě max. 10 °C a chráněny před světlem. Přednostně se uchovává ta část konečného vzorku, která nebyla podrobena zkouškám, ovlivňujícím její složení. Za výše uvedených podmínek se vzorky uchovávají 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře. Po této době se považují za vzorky podléhající zkáze.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů chemického zkoušení krmiv
| Název postupu | označení postupu | ||
|---|---|---|---|
| 1. | Vlhkost, těkavé látky | ||
| 1.1. | Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech | A | B |
| 1.2. | Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích | A | B |
| 1.3. | Stanovení obsahu vlhkosti a obsahu těkavých látek v olejnatých semenech | A | |
| 2. | Dusíkaté sloučeniny | ||
| 2.1. | Stanovení obsahu dusíkatých látek | A | B |
| 2.2. | Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové | A | B |
| 2.3. | Stanovení obsahu bílkovin | A | B |
| 2.4. | Stanovení obsahu aminokyselin | A | B |
| 2.5. | Stanovení obsahu močoviny | A | B |
| 2.6. | Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách | A | B |
| 2.7. | Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek (nebílkovinných dusíkatých látek) | A | B |
| 2.8. | Stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech | A | B |
| 2.9. | Ureázový test | A | |
| 2.10. | Stanovení obsahu biuretu | A | |
| 3. | Tuk | ||
| 3.1. | Stanovení obsahu tuku | A | B |
| 3.2. | Stanovení obsahu tuku v olejnatých semenech | A | |
| 3.3. | Stanovení čísla kyselosti tuku | A | |
| 3.4. | Stanovení obsahu lecitinu | A | |
| 3.5. | Stanovení obsahu nerozpustných nečistot | A | |
| 3.6. | Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek | A | |
| 3.7. | Stanovení peroxidového čísla | A | |
| 4. | Polysacharidy | ||
| 4.1. | Stanovení obsahu vlákniny | A | B |
| 5. | Bezdusíkaté látky výtažkové | ||
| 5.1. | Stanovení obsahu škrobu | A | B |
| 5.2. | Stanovení obsahu škrobu - pankreatický postup | B | |
| 5.3. | Stanovení obsahu cukrů | A | B |
| 5.4. | Stanovení obsahu laktosy | A | B |
| 5.5. | Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových výpočtem | A | |
| 5.6. | Stanovení obsahu cukrů polarizací | A | B |
| 5.7. | Stanovení obsahu redukujících látek | A | |
| 6. | Popel | ||
| 6.1. | Stanovení obsahu popele | A | B |
| 6.2. | Stanovení obsahu popele v tucích | A | |
| 6.3. | Stanovení obsahu nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové | A | B |
| 7. | Makroelementy | ||
| 7.1 | Stanovení obsahu celkového fosforu | A | B |
| 7.2. | Stanovení obsahu vápníku | A | B |
| 7.3. | Stanovení obsahu hořčíku | A | B |
| 7.4. | Stanovení obsahu draslíku | A | B |
| 7.5. | Stanovení obsahu sodíku | A | B |
| 7.6. | Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů | A | B |
| 7.7. | Stanovení obsahu celkových uhličitanů | A | B |
| 7.8. | Stanovení obsahu oxidů křemíku, železa,hliníku, vápníku a hořčíku (ve vápencích) | A | B |
| 7.9. | Stanovení celkového obsahu síry | A | B |
| 8. | Mikroelementy | ||
| 8.1. | Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku | A | |
| 8.2. | Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku včetně obsahu vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku | B | |
| 9. | Kyselost | ||
| 9.1. | Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu | A | |
| 9.2. | Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích | A | |
| 10. | Nežádoucí látky | ||
| 10.1. | Stanovení obsahu alkaloidů v lupině | B | |
| 10.2. | Stanovení obsahu kyanovodíku | B | |
| 10.3. | Stanovení obsahu hořčičného oleje | A | B |
| 10.4. | Stanovení obsahu theobrominu | B | |
| 10.5. | Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce | A | B |
| 10.6. | Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu | A | B |
| 10.7. | Stanovení obsahu kyseliny erukové | A | |
| 10.8. | Stanovení obsahu olova a kadmia | A | |
| 10.9. | Stanovení obsahu ricinu | A | B |
| 10.10. | Stanovení obsahu fluoru | B | |
| 10.11. | Stanovení obsahu reziduí organochlorových a organofosfátových pesticidů | B | |
| 10.12. | Stanovení obsahu hexachlorbenzenu | B | |
| 10.13. | Stanovení obsahu chlordanu | B | |
| 10.14. | Stanovení obsahu dusitanů | B | |
| 10.15. | Stanovení obsahu rtuti | A | |
| 10.16. | Stanovení obsahu aflatoxinu B1 | B | |
| 10.17. | Stanovení obsahu arsenu | B | |
| 11. | Zkoušení siláží | ||
| 11.1. | Zkoušení jakosti siláží | A | B |
1. Vlhkost, těkavé látky
1.1. Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti v krmivech, premixech a doplňkových látkách. Postup je použitelný pro stanovení obsahu vlhkosti všech druhů krmiv, premixů a doplňkových látek s výjimkou olejnatých semen.
Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek po vysušení vzorku za předepsané teploty podle druhu vzorku krmiva, doplňkové látky nebo premixu.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,2 %.
1.2. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích
Účel, rozsah a princip
Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích.
Obsah vlhkosti a těkavých látek se odpaří sušením při (103 ± 2) °C a úbytek hmotnosti se stanoví vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vlhkosti:
| do 2 % | 10 % relat. |
| nad 2 % | 0,2 % abs. |
1.3. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech
Účel, rozsah a princip
Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech.
Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek se provádí buď z materiálu tak, jak byl získán (čistá semena včetně nečistot) nebo, pokud je to požadováno, ze samotných čistých semen sušením při teplotě (103±2) °C v sušárně při atmosférickém tlaku do konstantní hmotnosti, vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí pro všechny obsahy vlhkosti překročit 0,2 %
2. Dusíkaté sloučeniny
2.1. Stanovení obsahu dusíkatých látek
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek v krmivech podle Kjeldahla.
Postup stanovení obsahu dusíkatých látek je použitelný pro všechny obsahy dusíkatých látek ve všech krmivech, kromě stanovení obsahu dusíku v dusičnanech, dusitanech, popř. azo nebo hydrazosloučeninách.
Po mineralizaci vzorku horkou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru se vytěsní amoniak hydroxidem sodným. Dusíkaté látky se stanoví titračně alkalimetricky (acidimetricky).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:
| do 200 g/kg | 2 g/kg |
| od 201 g/kg do 400 g/kg | 1 % relat. |
| nad 400 g/kg | 4 g/kg |
2.2. Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové v krmivech. Postup stanovení je použitelný pro všechny obsahy a všechny druhy krmiv, s výjimkou krmiv s aditivním obsahem močoviny a krmiv minerálních.
Obsah dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu v kyselině chlorovodíkové se stanoví po 48 hodinové inkubaci vzorku s pepsinem při 40 °C metodou podle Kjeldahla.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové:
| do 200 g/kg | 4 g/kg |
| od 201 do 400 g/kg | 2 % relat. |
| nad 400 g/kg | 8 g/kg |
2.3. Stanovení obsahu bílkovin
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu bílkovin v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva organického původu.
Obsah bílkovin se stanoví metodou podle Barnsteina po jeho oddělení od dusíkatých látek nebílkovinného původu vysrážením měďnatou solí.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.4. Stanovení obsahu aminokyselin
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu aminokyselin v krmivech.
Aminokyseliny (glycin, alanin, serin, threonin, valin, isoleucin, leucin, lysin, arginin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, fenylalanin, tyrosin, histidin, prolin, cystin, methionin a tryptofan) uvolněné ze vzorku, se stanoví metodou kapalinové chromatografie a jejich obsah se vypočte porovnáním se standardem.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 5 % relat.
2.5. Stanovení obsahu močoviny
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu močoviny v krmivech s aditivním obsahem této látky. Močovina se stanoví, po vyčeření vodního výluhu vzorku Carresovými činidly, reakcí s p-dimethylaminobenzaldehydem spektrofotometricky při vlnové délce 420 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.6. Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách. Je použitelný pro obsahy amoniaku, vyjádřené jako NH3, do hodnoty 2 500 mg/kg.
Amoniak se ze vzorku extrahuje do vodního výluhu, vytěsní se oxidem hořečnatým a stanoví se titračně alkalimetricky (acidimetricky).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 10% relativních.
2.7. Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek vyjádřených jako amoniak v krmivech.
Vzorek se extrahuje vodou, těkavé dusíkaté látky se uvolní uhličitanem draselným a pomocí mikrodifuze se jímají do roztoku kyseliny borité a jsou stanoveny kyselinou sírovou titračně.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí přesáhnout při obsahu amoniaku:
| do 10 g/kg | 10 % relat. |
| vyšším než 10 g/kg | 1,0 g/kg |
2.8. Stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech do hodnoty aktivity ureázy 1 mgN/g/min při 30 oC.
Aktivita ureázy se stanoví titračně alkalimetricky určením množství amoniakálního dusíku, uvolněného z roztoku močoviny jedním gramem zkoušeného vzorku za jednu minutu při teplotě 30 oC.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.9. Ureázový test
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech.
Aktivita ureázy se stanoví titračně alkalimetricky určením množství amoniaku, uvolněného z roztoku močoviny ureázou ze zkoušeného vzorku za 1 hodinu.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.10. Stanovení obsahu biuretu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu biuretu v močovině.
Postup je založen na tvorbě barevného komplexu biuretu se síranem měďnatým a měření absorbance vybarveného roztoku při vlnové délce 540 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,3 g/kg.
3. Tuk
3.1. Stanovení obsahu tuku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu tuku (hexanového, petroletherového a diethyletherového extraktu) v krmivech. Postup není vhodný pro stanovení obsahu tuku v olejninách.
Tuk ze vzorku se izoluje buď přímou extrakcí příslušným extrakčním činidlem nebo extrakcí po předběžné hydrolýze, a obsah tuku se stanoví vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsah tuku:
| do 50 g/kg | 2 g/kg |
| od 51 do 100 g/kg | 4 % relat. |
| nad 100 g/kg | 4 g/kg |
3.2. Stanovení obsahu tuku v olejnatých semenech
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu tuku (hexanového nebo petroletherového extraktu) v olejnatých semenech.
Obsah tuku („oleje“) se stanoví po extrakci vzorku hexanem nebo petroletherem na vhodném zařízení, následným oddestilováním extrakčního činidla a zvážením vysušeného vyextrahovaného tuku.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit hodnotu 4 g/kg.
3.3. Stanovení čísla kyselosti tuku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení čísla kyselosti tuku v krmivech.
Číslo kyselosti tuku se stanoví po rozpuštění tuku vyextrahovaného z krmiva ve směsi extrakčního činidla s ethylalkoholem titračně alkalimetricky. Způsob extrakce tuku závisí na druhu zkoušeného krmiva.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku pro hodnoty větší než 4 mg KOH/g (resp. 0,07 mmol/g) nesmí překročit 15% relativních
3.4. Stanovení obsahu lecitinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu lecitinu v krmivech.
Stanoví se obsah látek rozpustných v acetonu, obsah látek nerozpustných v benzenu nebo toluenu a obsah vlhkosti s těkavými látkami a jejich součet se odečte od 100.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 10 g/kg
3.5. Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v tucích a olejích
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nerozpustných nečistot v živočišných a rostlinných tucích nebo olejích.
Obsah nerozpustných nečistot se stanoví rozpuštěním vzorku v přebytku n-hexanu nebo petroletheru nebo diethyletheru, filtrací získaného roztoku a zvážením vysušeného filtru s nerozpustnými nečistotami.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nerozpustných nečistot:
| do 3,0 g/kg | 0,2 g/kg nerozpustných nečistot |
| nad 3,0 g/kg | 0,5 g/kg nerozpustných nečistot |
3.6. Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek v tucích a olejích
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení nezmýdelnitelného podílu v živočišných a rostlinných tucích a olejích. Postup není použitelný pro vosky a dává přibližné výsledky u tuků s vyšším obsahem nezmýdelnitelného podílu, např. u tuků pocházející z mořských živočichů.
Tuk nebo olej se zmýdelní varem s ethanolickým roztokem hydroxidu draselného pod zpětným chladičem. Nezmýdelnitelný podíl se vyextrahuje z roztoku mýdla diethyletherem a po oddestilování rozpouštědla a vysušení se zváží.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nezmýdelnitelných látek:
| do 50 g/kg | 0,5 g/kg |
| od 50 do 100 g/kg | 1 g/kg |
3.7. Stanovení peroxidového čísla
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení peroxidového čísla v živočišných a rostlinných tucích a olejích.
Peroxidové číslo se určí reakcí chloroformového extraktu vzorku s jodidem draselným v roztoku kyseliny octové a chloroformu a následnou titrací uvolněného jodu odměrným roztokem thiosíranu sodného.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí přesáhnout při hodnotě:
| méně než 0,5 mmol/kg hodnotu | 0,1 mmol/kg |
| od 0,5 do 3 mmol/kg hodnotu | 0,2 mmol/kg |
| od 3 do 6 mmol/kg hodnotu | 0,5 mmol/kg |
| větší než 6 mmol/kg hodnotu | 1,0 mmol/kg |
4. Polysacharidy
4.1. Stanovení obsahu vlákniny
Účel, rozsah a princip
Používají se dvě modifikace postupu, pro manuální a pro přístrojové provedení. Postupy jsou použitelné pro všechna krmiva, kde obsah vlákniny je vyšší než 10 g/kg.
Obsah vlákniny se stanoví vážkově jako nezhydrolyzovatelný zbytek vzorku po kyselé a alkalické hydrolýze, od kterého se odečte obsah popela.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsahy vlákniny:
| do 100 g/kg | 4 g/kg |
| nad 100 g/kg | 4 % relat. |
5. Bezdusíkaté látky výtažkové
5.1. Stanovení obsahu škrobu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu škrobu v krmivech. Postup nelze použít pro krmiva s relativně vysokým obsahem polymerů fruktosy, a to pro krmiva obsahující řepné řízky a bulvy, skrojky, jakož i zdrtky těchto plodin, dále kvasnice a krmiva bohatá na inulin.
Škrob se stanoví polarimetricky po hydrolýze vzorku kyselinou chlorovodíkovou a odstranění bílkovin Carresovými činidly, změřením optické otáčivosti a provedením korekce na opticky aktivní látky rozpustné ve směsi ethylalkohol-voda.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsahy škrobu:
| nižší než 400 g/kg | 4 g/kg |
| vyšší než 400 g/kg | 1 % relat. |
5.2. Stanovení obsahu škrobu - pankreatický postup
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení škrobu a výšemolekulárních degradačních produktů škrobu v krmivech obsahujících řepné řízky, skrojky, rajčatovou pastu, sušené kvasnice a krmiva bohatá na inulín. Stanovení škrobu v těchto materiálech se provádí pouze tehdy, jestliže mikroskopické vyšetření prokáže přítomnost dostatečného množství škrobu.
Cukry přítomné ve vzorku se extrahují roztokem ethylalkoholu. Škrob v extrakčním zbytku se rozloží pankreatinem, vzniklé cukry se hydrolyzují kyselinou chlorovodíkovou a vzniklá glukosa se stanoví Luff-Schoorlovou metodou. Obsah škrobu se zjistí vynásobením množství glukosy konstantním faktorem.
Opakovatelnost
Nestanovena
5.3. Stanovení obsahu cukrů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cukrů v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva a pro všechny obsahy cukrů.
Obsah cukrů se stanoví v ethanolickém extraktu vzorku titračně jodometricky postupem podle Luff-Schoorla.
Opakovatelnost
Nestanovena
5.4. Stanovení obsahu laktosy
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu laktosy v krmivech. Postup je použitelný pro krmiva obsahující více než 5 g laktosy v 1 kg krmiva.
Laktosa se spolu s ostatními cukry vyextrahuje ze vzorku vodou, extrakt se vystaví fermentačnímu účinku kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které ponechají laktosu v nezměněném stavu. Po vyčeření Carresovými činidly se laktosa stanoví titračně jodometricky podle Luff-Schoorla.
Opakovatelnost
Nestanovena
5.5. Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových
Účel, rozsah a princip
Postup uvádí způsob výpočtu obsahu bezdusíkatých látek výtažkových z výsledků stanovení základních složek krmiv, a to vlhkosti, dusíkatých látek (N x 6,25), tuku, popele a vlákniny, případně močoviny a amoniaku.
Opakovatelnost
Nestanovena
5.6. Stanovení obsahu cukrů polarizací
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cukrů polarizací v krmném cukru, melase a mléce.
Pro stanovení obsahu cukrů se využívá jejich schopnosti otáčet rovinu polarizovaného světla úměrně druhu a obsahu cukrů v roztoku.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku pro všechny obsahy cukrů nesmí překročit 1 g/kg
5.7. Stanovení redukujících látek v cukru a melase
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu redukujících látek v surovém a afinovaném cukru a řepné melase.
Cukerný roztok se povaří s Ofnerovým roztokem a vyloučený oxid měďný se stanoví jodometrickou titrací.
Opakovatelnost
Nestanovena
6. Popel
6.1. Stanovení obsahu popela
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu popela v krmivech. Postup je použitelný pro všechna krmiva a pro všechny obsahy popela.
Obsah popela se stanoví vážkově jako zbytek hmoty po zpopelnění při teplotě 550 °C do konstantní hmotnosti za předepsaných podmínek.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu popela:
| do 30 g/kg | 3 g/kg |
| od 31 do 50 g/kg | 10 relat. |
| od 51 do 200 g/kg | 5 g/kg |
| od 201 do 400 g/kg | 2,5 % relat. |
| nad 400 g/kg | 10 g/kg |
6.2. Stanovení obsahu popela v tucích
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu popela. Postup je použitelný pro všechny živočiné a rostlinné tuky a oleje, včetně kyselých tuků.
Vzorek tuku se spálí při určené teplotě a získaný zbytek se určí vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu popela v tucích:
| do 1 g/kg | 20% relat. |
| nad 1 g/kg | 15% relat. |
6.3. Stanovení obsahu nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové v krmivech a premixech. Postup je použitelný pro všechny hodnoty podílu popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové.
Obsah nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové se stanoví vážkově jako zbytek po rozpuštění popela nebo přímo rozpuštění vzorku v kyselině chlorovodíkové.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové:
| do 10 g/kg | 1 g/kg |
| od 11 do 50 g/kg | 10 % relat. |
| od 51 do 200 g/kg | 5 g/kg |
| od 201 do 400 g/kg | 2,5 % relat. |
| nad 400 g/kg | 10 g/kg |
7. Makroelementy
7.1. Stanovení obsahu celkového fosforu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu celkového fosforu v krmivech a premixech.
Obsah celkového fosforu se stanoví po reakci s molybdátovanadátovým činidlem spektrofotometricky nebo po vysrážení chinolinovým činidlem vážkově.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními spektrofotometrickými stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu celkového fosforu:
| do 50 g/kg | 3 % relat. |
| nad 50 g/kg | 0,15 g/kg |
Opakovatelnost pro vážkový postup nestanovena
7.2. Stanovení obsahu vápníku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu vápníku v krmivech a premixech od obsahu vápníku 0,5 g/kg.
Obsah vápníku se stanoví z chloridového výluhu popela vzorku nebo u minerálních krmiv po rozpuštění vzorku v kyselině chlorovodíkové. Stanoví se titračně manganometricky nebo vážkově jako síran vápenatý nebo metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) nebo titračně chelatometricky (pro krmné směsi).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními manganometrickými stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vápníku:
| pod 50 g/kg | 1 g/kg |
| nad 50 g/kg | 2 % relat. |
Opakovatelnost pro postup vážkový, spektrometrický (AAS) a chelatometrický nestanovena.
7.3. Stanovení obsahu hořčíku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu hořčíku v krmivech a premixech.
Postup je vhodný zejména pro obsahy hořčíku do 50 g/kg.
Obsah hořčíku se stanoví po mineralizaci vzorku (organická krmiva) nebo po přímém rozpouštění (minerální krmiva) v chloridovém výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS).
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro všechny obsahy hořčíku 5 % relat.
7.4. Stanovení obsahu draslíku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu draslíku v krmivech a premixech.
Obsah draslíku se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku metodou emisní plamenové spektrometrie.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu draslíku:
| od 2 do 50 g/kg | 10 % relat. |
| nad 50 g/kg | 5 g/kg |
7.5. Stanovení obsahu sodíku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu sodíku v krmivech a premixech.
Obsah sodíku se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku metodou emisní plamenové spektrometrie.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu sodíku:
| od 2 g/kg do 50 g/kg | 10 % relat. |
| nad 50 g/kg | 5 g/kg |
7.6. Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení ve vodě rozpustných chloridů v krmivech a premixech.
Postup zahrnuje použití pro všechna krmiva a premixy a všechny obsahy ve vodě rozpustných chloridů.
Chloridy se stanoví nepřímou argentometrickou titrací podle Volharda z vodního výluhu vzorku po vyčeření Carresovými činidly.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu chloridů pro obsahy:
| do 10 g/kg | 0,5 g/kg |
| nad 10 g/kg | 5 % relat. |
| u obsahu chloridů v rybích moučkách | 10 % relat. |
7.7. Stanovení obsahu celkových uhličitanů
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkových uhličitanů v krmných směsích a minerálních krmivech a je použitelný pro obsahy od 5 do 100 g/kg.
Obsah celkových uhličitanů se stanoví po rozkladu vzorku kyselinou chlorovodíkovou a vzniklý oxid uhličitý se změří volumetricky nebo manometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
7.8. Stanovení obsahu oxidů křemíku, železa, hliníku, vápníku a hořčíku (ve vápencích)
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení uvedených oxidů ve vápencích.
Po rozkladu vzorku tavením se stanoví obsah oxidu křemičitého vážkově. Ve filtrátu po stanovení oxidu křemičitého se stanoví oxid železitý a hlinitý vážkově. Ve filtrátu po stanovení oxidu železitého a hlinitého se stanoví oxid vápenatý a hořečnatý titračně chelatometricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu křemičitého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 2 g/kg.
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidů železa a hliníku prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu oxidů:
| do 10 g/kg | 0,7 g/kg |
| od 10,1 do 25 g/kg | 1,0 g/kg |
| od 25,1 do 50 g/kg | 1,5 g/kg |
| od 50,1 do 100 g/kg | 2,5 g/kg |
| nad 100 g/kg | 4,0 g/kg |
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu vápenatého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 4,5 g/kg.
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu hořečnatého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu:
| do 10 g/kg | 1,5 g/kg |
| nad 10 g/kg | 3 g/kg |
7.9. Stanovení celkového obsahu síry
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu síry v krmivech. Je vhodný pro všechny obsahy síry v krmivech.
Obsah síry se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku a přidání roztoku chloridu barnatého vážkově jako síran barnatý.
Opakovatelnost
Nestanovena
8. Mikroelementy
8.1. Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení mědi, železa, manganu a zinku v krmivech a premixech. Lze stanovit všechny formy uvedených prvků.
Obsah mědi, železa, manganu a zinku se stanoví po mineralizaci vzorku (u organických krmiv) nebo po přímém rozpouštění (u minerálních krmiv) v chloridovém výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS).
Opakovatelnost
Nestanovena
8.2. Stanovení obsahu manganu, zinku, mědi a železa, včetně obsahu hořčíku, draslíku, sodíku a vápníku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje stanovení obsahu mikroprvků manganu, zinku, mědi, železa a makroprvků hořčíku, draslíku, sodíku a vápníku v krmivech a premixech.
Uvedené prvky se stanoví po mineralizaci vzorku (u organických krmiv) nebo po přímém rozpuštění ( u minerálních krmiv), případně po odstranění oxidu křemičitého metodou atomové absorpční spektrofotometrie.
Vzorek se převede do roztoku kyselinou chlorovodíkovou, pokud je třeba po zpopelnění, případně po odstranění oxidu křemičitého, a uvedené prvky se stanoví po vhodném naředění metodou atomové absorpční spektrometrie.
Opakovatenost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro stanovení obsahu vápníku, železa, draslíku, hořčíku a manganu 0,11.X1) mg/kg
pro stanovení obsahu mědi, sodíku a zinku 0,15.X1) mg/kg
1) X je výsledek stanovení.
Uvedená opakovatelnost platí pro obsahy
| vápníku | od 1 do 300 g/kg |
| mědi | od 15 do 15 000 mg/kg |
| železa | od 2 000 do 30 000 mg/kg |
| hořčíku | od 1 do 110 g/kg |
| manganu | od 15 do 15 000 mg/kg |
| sodíku | od 2 do 250 g/kg |
| zinku | od 25 do 15 000 mg/kg |
9. Kyselost
9.1. Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu. Je použitelný pro všechna krmiva s vyjímkou stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích.
Volná kyselost vodního výluhu se stanoví přímo alkalimetrickou titrací vodního výluhu vzorku do hodnoty pH = 8,5 nebo na indikátor fenolftalein.
Vázaná kyselost vodního výluhu se stanoví po uvolnění vazeb vnitřní neutralizace formaldehydem alkalimetrickou titrací do hodnoty pH = 8,5 nebo na indikátor fenolftalein.
Celková kyselost vodního výluhu se určí součtem výsledků volné a vázané kyselosti vodního výluhu.
Opakovatenost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro všechny hodnoty kyselosti 15 % relativních
9.2. Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích. Je použitelný pro všechny druhy mléčných krmných směsí a všechny obsahy kyselosti.
Kyselost vodního výluhu se stanoví ve vodním výluhu vzorku přímo alkalimetrickou titrací na indikátor fenolftalein pomocí určení bodu ekvivalence srovnávacím roztokem kobaltnaté soli.
Opakovatelnost
Nestanovena
10. Nežádoucí látky
10.1. Stanovení obsahu alkaloidů v lupině
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu alkaloidů v semenech lupiny.
Alkaloidy se vyluhují ze vzorku směsí diethyletheru a chloroformu, extrahují se kyselinou chlorovodíkovou a potom se vysráží kyselinou tetrakis(triwolframato)křemičitou H4[Si(W3O10)4]. Sraženina se zpopelní a akaloidy se stanoví jako zbytek po spálení vážkově.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.2. Stanovení obsahu kyanovodíku
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kyanovodíku (volného i vázaného v glukosinolátech ) v krmivech, zejména v lněném semeni, maniokové mouce a v některých druzích bobů.
Vzorek se rozmíchá ve vodě, kyanovodík se uvolní enzymaticky a vodní parou se předestiluje do okyseleného roztoku dusičnanu stříbrného. Kyanid stříbrný se oddělí filtrací a zbylý dusičnan stříbrný se stanoví titračně thiokyanatanem amonným.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.3. Stanovení obsahu hořčičného oleje (allylisothiokyanát)
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu hořčičného oleje v pokrutinách a extrahovaných šrotech z olejnatých semen rodu Brassica a Sinapis a v krmných směsích, které tyto pokrutiny nebo extrahované šroty obsahují. Hořčičný olej se vyjadřuje jako allylisothiokyanát.
Hořčičný olej se enzymaticky uvolní, vytěsní destilací a po reakci s dusičnanem stříbrným se stanoví obsah allylisothiokyanátu titračně.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.4. Stanovení obsahu theobrominu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu theobrominu v krmivech a premixech.
Obsah theobrominu se stanoví po extrakci ze vzorku směsným rozpouštědlem chloroform-amoniak metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) na reversní fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.5. Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nejdůležitějších glukosinolátů v řepce a jejích produktech.
Obsah glukosinolátů se stanoví po enzymatické hydrolýze v prostředí pufru metodou plynové chromatografie.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.6. Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu (goitrin)
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vinylthiooxazolidonu (VOT) v krmivech a je použitelný pro obsahy VOT nad 200 mg/kg.
Ze vzorku krmiva je enzymaticky uvolněn 2-hydroxy-3-butenyl-isothiokyanát, ze kterého vzniká VOT a jeho obsah se stanoví metodou plynové chromatografie nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Opakovatelnost
Nestanovena
10.7. Stanovení obsahu kyseliny erukové
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení kyseliny erukové ve všech druzích rostlinných tuků a olejů různého stupně čistoty. Obsah kyseliny erukové ( kyseliny cis, trans-11 dokosenové a kyseliny cis,trans 13-dokosenové) je vyjádřen jako hmotnostní podíl mastných kyselin C 22 : 1 z celého spektra mastných kyselin ve vzorku.
Obsah kyseliny erukové se stanoví po esterifikaci mastných kyselin metodou plynové chromatografie.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.8. Stanovení obsahu kadmia a olova
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kadmia a olova v krmivech. Postup není vhodný pro premixy.
Obsah olova a kadmia se stanoví v dusičnanovém výluhu popela metodou atomové absorpční spektrometrie nebo anodické rozpouštěcí voltametrie s předkoncentrací na visící rtuťové kapkové elektrodě.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.9. Stanovení obsahu ricinových slupek
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ricinových slupek.
Ricinové slupky se uvolní vařením zkušebního vzorku v kyselém a alkalickém prostředí a jejich obsah se stanoví vážkově.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.10. Stanovení obsahu fluoru
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení fluoru v krmivech.
Obsah fluoru se stanoví v chloridovém výluhu popela iontově selektivní elektrodou.
Opakovatelnost
Nezjištěna
10.11. Stanovení obsahu reziduí organochlorových a organofosfátových pesticidů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu aldrinu, dieldrinu, DDT, DDE, TDE, endrinu, heptachloru, hexachlorcyklohexanu (HCH) a polychlorovaných bifenylů (PCB) v krmivech.
Rezidua pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) se extrahují z krmiv vhodným rozpouštědlem a v extraktu se stanoví jejich obsah pomocí chromatografických metod (papírové, tenkovrstevné nebo plynové).
Opakovatelnost
Nezjištěna
10.12. Stanovení obsahu hexachlorbenzenu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu hexachlorbenzenu (HCB) v tucích. Obsah hexachlorbenzenu (HCB) se stanoví po přečištění a extrakci metodou plynové chromatografie.
Opakovatelnost
Nezjištěna
10.13. Stanovení obsahu dusitanů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusitanů v krmivech.
Ve filtrátu alkalického výluhu vzorku se obsah dusitanů stanoví po diazotaci kyselinou sulfanilovou a následné kopulaci s N-naftyl-1-etylendiamindihydrochloridem spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Nezjištěna
10.14. Stanovení obsahu rtuti
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu rtuti v krmivech.
Obsah rtuti v krmivech se stanoví metodou studených par na rtuťovém analyzátoru TMA.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.15. Stanovení obsahu aflatoxinu B1
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení aflatoxinu B1 v krmivech, včetně těch, která obsahují slupky citrusů. Limit detekce je 1 µg/kg.
Vzorek krmiva se extrahuje chloroformem, získaný extrakt se zfiltruje a přečistí na florisilové koloně s náplní C18. Konečné rozdělení a stanovení se provede metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) za použití reverzní fáze a postkolonové derivatizace jodem a fluorescenční detekce.
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu aflatoxinu B1:
| od 10 µg/kg do 20 µg/kg | 50 % relat. |
| od 20 µg/kg do 50 µg/kg | 10 µg/kg |
| nad 50 µg/kg | 20 % relat. |
10.16. Stanovení obsahu arsenu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu arsenu v krmivech.
Ve vzorku se po rozkladu kyselinou dusičnou v uzavřeném systému stanoví obsah arsenu metodou atomové absorpční spektrometrie s hydridovou technikou.
Opakovatelnost
Nezjištěna
11. Zkoušení siláží
11.1. Zkoušení jakosti siláží
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro zkoušení jakosti silážovaných krmiv. Postupy zkoušení jsou použitelné pro všechny druhy silážovaných krmiv.
Ze vzorku siláže se připraví vodní výluh. Ve výluhu se určí hodnota pH elektrometricky, obsah amoniaku se stanoví difuzní Conwayovou metodou, obsah alkoholu se stanoví metodou plynové chromatografie a obsah silážních kyselin metodou kapilární izotachoforézy.
Stanovení stlačitelnosti u řízkových siláží se provádí samostatně.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit u stanovení
| pH | 0,05 |
| formolové titrace | 0,1 |
| obsahu amoniaku jako NH3 | 0,1 |
| obsahu silážních kyselin | 1,0 |
U stanovení obsahu alkoholu a stlačitelnosti siláží nestanoveno.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů chemického zkoušení doplňkových látek, premixů a krmných směsí s použitím premixů
| Název postupu | Označení postupu | ||
|---|---|---|---|
| 1. | Stimulátory růstu | ||
| 1.1. | Stanovení obsahu avilamycinu | A | |
| 1.2. | Stanovení obsahu avoparcinu | A | B |
| 1.3. | Stanovení obsahu flavofosfolipolu | A | |
| 1.4. | Stanovení obsahu olachindoxu | A | B |
| 1.5. | Stanovení obsahu monensinu | A | |
| 1.6. | Stanovení obsahu monensinu | B | |
| 1.7. | Stanovení obsahu salinomycinu | A | |
| 1.8. | Stanovení obsahu salinomycinu | B | |
| 1.9. | Stanovení obsahu tylosinu | A | |
| 1.10. | Stanovení obsahu virginiamycinu | A | B |
| 1.11. | Stanovení obsahu zinkbacitracinu | A | |
| 1.12. | Stanovení obsahu zinkbacitracinu | B | |
| 2. | Antikokcidika | ||
| 2.1. | Stanovení obsahu amprolia | A | |
| 2.2. | Stanovení obsahu amprolia | B | |
| 2.3. | Stanovení obsahu diclazurilu | A | |
| 2.4. | Stanovení obsahu lasalocidu | A | |
| 2.5. | Stanovení obsahu maduramicinu | A | |
| 2.6. | Stanovení obsahu metylbenzochátu | A | |
| 2.7. | Stanovení obsahu narasinu | A | |
| 2.8. | Stanovení obsahu narasinu | B | |
| 2.9. | Stanovení obsahu nikarbazinu | A | |
| 2.10. | Stanovení obsahu nikarbazinu | B | |
| 2.11. | Stanovení obsahu robenidinu | A | B |
| 2.12. | Stanovení obsahu sulfaqinoxalinu | B | |
| 2.13. | Stanovení obsahu meticlorpindolu | A | |
| 2.14. | Stanovení obsahu meticlorpindolu | B | |
| 2.15. | Stanovení obsahu kurasanu | A | |
| 2.16. | Stanovení obsahu salinomycinu - je uvedeno v části 1.7 a 1.8 této přílohy | ||
| 2.17. | Stanovení obsahu monensinu - je uvedeno v části 1.5 a 1.6 této přílohy | ||
| 2.18. | Stanovení obsahu dinitolmidu | B | |
| 2.19. | Stanovení obsahu furazolidonu | B | |
| 2.20. | Stanovení obsahu decoquinátu | B | |
| 2.21. | Stanovení obsahu arprinocidu | B | |
| 2.22. | Stanovení obsahu ethopabátu | B | |
| 3. | Chemoterapeutika | ||
| 3.1. | Stanovení obsahu dimetridazolu | A | |
| 3.2. | Stanovení obsahu dimetridazolu | B | |
| 3.3. | Stanovení obsahu nifursolu | B | |
| 4. | Vitaminy | ||
| 4.1. | Stanovení obsahu vitaminu A | A | |
| 4.2. | Stanovení obsahu vitaminu A | A | |
| 4.3. | Stanovení obsahu vitaminu A | B | |
| 4.4. | Stanovení obsahu vitaminu E | A | |
| 4.5. | Stanavení obsahu přidaného vitaminu E | A | |
| 4.6. | Stanovení obsahu vitaminu E | B | |
| 4.7. | Stanovení obsahu cholinu | B | |
| 4.8. | Stanovení obsahu pantothenanu vápenatého | A | |
| 4.9. | Stanovení obsahu vitaminů B1,B2,B6 | A | |
| 4.10. | Stanovení obsahu vitaminu B2 | A | |
| 4.11. | Stanovení obsahu vitaminu B1 | B | |
| 4.12. | Stanovení obsahu vitaminu B6 | A | |
| 4.13. | Stanovení obsahu vitaminu C | A | |
| 4.14. | Stanovení obsahu vitaminu C | B | |
| 4.15. | Stanovení obsahu vitaminu K3 | A | |
| 4.16. | Stanovení obsahu vitaminu K3 | B | |
| 5. | Mikroelementy | ||
| 5.1. | Stanovení obsahu manganu, zinku, železa a mědi je uvedeno v příloze č.9, část 8 této vyhlášky | ||
| 5.2. | Stanovení obsahu kobaltu | B | |
| 5.3. | Stanovení obsahu selenu | B | |
| 5.4. | Stanovení obsahu jodu | B | |
| 6. | Vehikula a pojiva | ||
| 6.1. | Stanovení obsahu oxidu křemičitého je uvedeno v příloze č.9, část 7 této vyhlášky | ||
| 6.2. | Stanovení obsahu oxidu hlinitého je uvedeno v příloze č.9, část 7 této vyhlášky | ||
| 7. | Výpočty | ||
| 7.1. | Vyhodnocování a výpočet výsledků stanovení obsahu doplňkových látek difuzní plotnovou metodou | A | |
| 8. | Antioxidanty | ||
| 8.1. | Stanovení obsahu etoxyquinu | B | |
| 8.2. | Stanovení obsahu butylhydroxytoluenu, butylhydroxyanisolu a galátů | B | |
| 9. | Barviva | ||
| 9.1. | Stanovení obsahu kapsantinu v paprice | B | |
| 9.2. | Stanovení obsahu nativních a přidaných karotenoidů | B | |
| 10. | Konzervanty | ||
| 10.1. | Stanovení obsahu kyseliny mravenčí | B | |
| 10.2. | Stanovení obsahu oxidu siřičitého | B | |
| 10.3. | Stanovení obsahu formaldehydu | A | |
| 11. | Zchutňovadla | ||
| 11.1. | Stanovení obsahu sacharinu | B | |
| 12. | Mikrobiotika | ||
| 12.1. | Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Streptococcus | B | |
| 12.2. | Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Bacillus | B | |
1. Stimulátory růstu
1.1. Stanovení obsahu avilamycinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu avilamycinu v premixech a krmných směsích.
Obsah avilamycinu se stanoví difuzním plotnovým postupem na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Micrococcus luteus ATCC 10 240.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.2. Stanovení obsahu avoparcinu
Účel, rozsah a princip
Používají se tři zkušební postupy, z nichž dva pro stanovení avoparcinu v premixech bez i za přítomnosti ionoforových kokcidiostatik, třetí pro stanovení obsahu avoparcinu v krmivech. Po rozpuštění stanovené navážky vzorku premixu nebo krmiva ve směsi aceton-voda-kyselina chlorovodíková se obsah avoparcinu stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Bacillus subtilis ATCC 6633 mikrobiologickou difúzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.3. Stanovení obsahu flavofosfolipolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu flavofosfolipolu v premixech.
Obsah flavofosfolipolu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Staphylococcus aureus ATCC 6538 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.4. Stanovení obsahu olachindoxu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu olachindoxu v premixech a krmných směsích.
Obsah olachindoxu se stanoví po extrakci směsí aceton-voda a vyčeření Carresovými činidly metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.5. Stanovení obsahu monensinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu monensinu v premixech a krmných směsích.
Obsah monensinu se stanoví na základě jeho inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Bacillus subtilis ATCC 6633 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.6. Stanovení obsahu monensinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu monensinu v premixech a krmných směsích.
Obsah monensinu se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem hexan-octan ethylnatý metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reversní fázi s postkolonovou derivatizací.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.7. Stanovení obsahu salinomycinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu salinomycinu v premixech a krmných směsích.
Obsah salinomycinu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Bacillus subtilis ATCC 6633 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.8. Stanovení obsahu salinomycinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu salinomycinu v premixech a krmných směsích.
Obsah salinomycinu se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem hexan-octan ethylnatý metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reversní fázi s postkolonovou derivatizací.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.9. Stanovení obsahu tylosinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu tylosinu v premixech a krmných směsích.
Obsah tylosinu se stanoví po extrakci vzorku ethylalkoholem na základě inhibičního účinku na růst testovaného mikroorganismu Micrococcus varians ATCC 9341 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.10. Stanovení obsahu virginiamycinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu virginiamycinu v premixech a krmných směsích.
Obsah virginiamycinu se stanoví po extrakci vzorku směsí kyseliny citronové a acetonu na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Micrococcus varians ATCC 9341 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu virginamycinu:
| do 10 mg/kg | 2 mg/kg |
| od 10 do 25 mg/kg | 20 % relat. |
| od 25 do 50 mg/kg | 5 mg/kg |
| nad 50 mg/kg | 10 % relat. |
1.11. Stanovení obsahu zinkbacitracinu difuzí na agaru
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení zinkbacitracinu v premixech.
Obsah zinkbacitracinu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Micrococcus luteus ATCC 10 240 difúzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
1.12. Stanovení obsahu zinkbacitracinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení zinkbacitracinu v krmivech a premixech. Mez stanovitelnosti je obsah zinkbacitracinu 5 mg/kg.
Obsah zinkbacitracinu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Micrococcus luteus ATCC 10 240 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu zinkbacitracinu:
| do 10 mg/kg | 2 mg/kg |
| od 10 mg/kg do 25 mg/kg | 20 % relat. |
| od 25 mg/kg do 50 mg/kg | 5 mg/kg |
| nad 50 mg/kg | 10 % relat. |
2. Antikokcidika
2.1. Stanovení obsahu amprolia
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amprolia v premixech a v krmných směsích.
Obsah amprolia se stanoví po extrakci ethylalkoholem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie nebo metodou izotachoforetickou nebo po reakci s acetylaminonitrothiazolem spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.2. Stanovení obsahu amprolia
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amprolia v premixech a krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 40 mg/kg amprolia.
Obsah amprolia se stanoví po extrakci methylalkoholem spektrofotometrickou metodou.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu amprolia:
| do 100 mg/kg | 10 mg/kg |
| od 100 do 5 000 mg/kg | 10% relat. |
| od 5 000 do 10 000 mg/kg | 500 mg/kg |
| nad 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
2.3. Stanovení obsahu diclazurilu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu diclazurilu v premixech pro obsahy 20 mg/kg až 4 000 mg/kg.
Obsah diclazurilu se stanoví po extrakci methylalkoholem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s iontovými páry na reverzní fázi s použitím UV detekce.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.4. Stanovení obsahu lasalocidu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu lasalocidu v premixech a krmných směsích.
Obsah lasalocidu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Bacillus subtilis ATCC 6633 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.5. Stanovení obsahu maduramicinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu maduramicinu v premixech a v krmných směsích.
Obsah maduramicinu se stanoví po extrakci vzorku směsí acetonitrilu s dichlormethanem, derivatizaci dansylhydrazinem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi s použitím fluorimetrické nebo UV detekce.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.6. Stanovení obsahu methylbenzochátu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu methylbenzochátu v krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
Obsah methylbenzochátu se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem methanolkyselina methansulfonová metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.7. Stanovení obsahu narasinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu narasinu v premixech a krmných směsích.
Obsah narazinu se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Bacillus subtilis ATCC 6633 difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.8. Stanovení obsahu narasinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu narasinu v premixech a krmných směsích.
Obsah narasinu se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem hexan-octan ethylnatý metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi s postkolonovou derivatizací.
Opakovatelnost.
Nestanovena
2.9. Stanovení obsahu nikarbazinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nikarbazinu v premixech a krmných směsích.
Obsah nikarbazinu se stanoví spektrofotometricky po extrakci n-hexanem a chromatografické separaci v prostředí alkalického roztoku chloridu draselného.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.10. Stanovení obsahu nikarbazinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nikarbazinu v premixech a krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 20 mg/kg.
Obsah nikarbazinu se stanoví po extrakci dimethylformamidem spektrofotometricky při 430 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nikarbazinu:
| pod 100 mg/kg | 10 mg/kg |
| od 100 do 5 000 mg/kg | 10 % relat. |
| od 5 000 do 10 000 mg/kg | 500 mg/kg |
| nad 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
2.11. Stanovení obsahu robenidinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu robenidinu v premixech a krmných směsích.
Obsah robenidinu se stanoví po extrakci vzorku okyseleným methylalkoholem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) na reverzní fázi s použitím UV detekce.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.12. Stanovení sulfaquinoxalinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu sulfaquinoxalinu v premixech a krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 20 mg/kg.
Obsah sulfaquinoxalinu se stanoví po extrakci vzorku dimethyformamidem s chloroformem a po jeho alkalické hydrolýze diazotací a kopulací N-2-aminoethyl-1-naftylaminem, spektrofotometricky při vlnové délce 545 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu sulfaquinoxalinu:
| 20 až 100 mg/kg | 10 mg/kg |
| 100 až 5 000 mg/kg | 10 % relat. |
| 5 000 až 10 000 mg/kg | 500 mg/kg |
| nad 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
2.13. Stanovení obsahu meticlorpindolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu meticlorpindolu v premixech a krmných směsích.
Obsah meticlorpindolu se stanoví po extrakci vzorku směsí methylalkoholu a hydroxidu amonného metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu meticlorpindolu:
| pod 100 mg/kg | 5 mg/kg |
| nad 100 mg/kg | 5 % relat. |
2.14. Stanovení obsahu meticlorpindolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu meticlorpindolu v premixech a krmných směsích.
Meticlorpindol se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem methanol-chloroformamoniak po následném přečištění chromatografií na pevné fázi spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
2.15. Stanovení obsahu kurasanu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení kurasanu v premixech.
Obsah kurasanu se stanoví po extrakci hexanem spektrofotometricky v UV oblasti při vlnové délce 361 nm.
Opakovatelnost.
Nestanovena
2.16. Stanovení obsahu salinomycinu
Postup stanovení obsahu salinomycinu je uveden v části 1 této přílohy.
2.17. Stanovení obsahu monenzinu
Postup stanovení obsahu monenzinu je uveden části 1 této přílohy.
2.18. Stanovení dinitolmidu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dinitolmidu v premixech a krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 40 mg/kg.
Obsah dinitolmidu se stanoví po extrakci vzorku acetonitrilem spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dinitolmidu:
| pod 100 mg/kg | 10 mg/kg |
| od 100 do 5 000 mg/kg | 10 % relat. |
| od 5 000 do 10 000 mg/kg | 500 mg/kg |
| nad 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
2.19. Stanovení obsahu furazolidonu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu furazolidonu v krmivech a premixech. Mez stanovitelnosti je 10 mg/kg.
Vzorek je extrahován acetonem a po reakci s močovinou je obsah furazolidonu stanoven spektrofotometricky při vlnové délce 375 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu furazolidonu:
| od 10 do 20 mg/kg | 50 % relat. |
| od 20 do 100 mg/kg | 10 mg/kg |
| od 100 do 5 000 mg/kg | 10 % relat. |
| od 5 000 do 10 000 mg/kg | 500 mg/kg |
| nad 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
2.20. Stanovení obsahu decoquinátu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu decoquinátu v premixech a krmných směsích.
Vzorek se extrahuje methanolickým roztokem chloridu vápenatého a obsah decoquinátu se stanoví fluorometricky.
Opakovatelnost.
Nestanovena
2.21. Stanovení obsahu arprinocidu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu arprinocidu v premixech a krmných směsích.
Vzorek se extrahuje chloroformem a obsah arprinocidu se stanoví metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí při 254 nm.
Opakovatelnost
Nezjištěna
2.22. Stanovení obsahu ethopabátu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ethopabátu v krmivech.
Obsah, který se stanoví po extrakci vzorku směsí methylalkohol - voda a přečištění chromatografií na pevné fázi metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s použitím UV detekce při 280 nm.
Opakovatelnost
Nezjištěna
3. Chemoterapeutika
3.1. Stanovení obsahu dimetridazolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dimetridazolu v krmivech a krmných směsích.
Obsah dimetridazolu se stanoví polarograficky po extrakci kyselinou chlorovodíkovou v prostředí octanu sodného.
Opakovatelnost
Nestanovena
3.2. Stanovení obsahu dimetridazolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dimetridazolu v krmných směsích.
Obsah dimetridazolu se stanoví po extrakci vzorku methylalkoholem a přečištění chromatografií na pevné fázi spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dimetridazolu:
| do 4 mg/kg | 50 % relat. |
| od 4 do 10 mg/kg | 2 mg/kg |
| od 10 do 25 mg/kg | 20 % relat. |
| od 25 do 50 mg/kg | 5 mg/kg |
| od 50 do 5000 mg/kg | 10 % relat. |
| od 5000 do 10000 mg/kg | 500 mg/kg |
| od 10 000 mg/kg | 5 % relat. |
3.3. Stanovení obsahu nifursolu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nifursolu v premixech a krmných směsích.
Nifursol se extrahuje z krmiva dimethylformamidem. Obsah nifursolu se po reakci s fenylhydrazinem stanoví spektrofotometricky při 555 nm.
Opakovatelnost
Nezjištěna
4. Vitaminy
4.1. Stanovení obsahu vitaminu A
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu A v premixech a krmných směsích.
Obsah vitaminu A se stanoví po alkalické hydrolýze a následné extrakci na pevné fázi a po převedení do organického rozpouštědla metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí při 254 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.2. Stanovení obsahu vitaminu A
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu A v premixech a v krmných směsích.
Obsah vitaminu A se stanoví v premixech po alkalické hydrolýze a následné extrakci do organického rozpouštědla spektrofotometricky. Po odstranění interferujících látek chromatografií na pevné fázi je postup použitelný i pro krmné směsi.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.3. Stanovení obsahu vitaminu A
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu A v premixech a krmných směsích.
Obsah vitaminu A se stanoví po alkalické hydrolýze a následné extrakci organickým rozpouštědlem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.4 Stanovení obsahu vitaminu E
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu E v premixech a krmných směsích.
Obsah vitaminu E se stanoví po alkalické hydrolýze a následné extrakci na pevné fázi a převedení do organického rozpouštědla metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na normální fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.5. Stanovení obsahu přidaného vitaminu E
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu přidaného vitaminu E v premixech a krmných směsích.
Obsah přidaného vitaminu E se stanoví metodou plynové chromatografie po extrakci vzorku diethyletherem nebo hexanem přímo, popř. po přečištění na sloupci oxidu hlinitého.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.6. Stanovení obsahu vitaminu E
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu E v premixech a krmných směsích.
Obsah vitaminu E se stanoví po alkalické hydrolýze a následné extrakci organickým rozpouštědlem metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.7. Stanovení obsahu cholinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cholinu v premixech a krmných směsích.
Obsah cholinu se stanoví po alkalické hydrolýze vzorku hydroxidem barnatým a po přečištění na ionexu spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.8. Stanovení obsahu pantothenanu vápenatého
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu pantothenanu vápenatého v premixech.
Obsah pantothenanu vápenatého se stanoví na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Saccharomyces carlsbergensis 4288 (ATCC 9080) difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.9. Stanovení vitaminů B1, B2 a B6
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminů B1, B2 a B6 v premixech a krmných směsích.
Vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a B6 (pyridoxin) se extrahují ze vzorku krmiva vodou a po hydrolýze kyselinou chloristou se obsah stanoví metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s využitím iontových párů na reverzní fázi. Detekce vitaminu B2 a B6 se provádí přímo fluorimetricky, zatímco vitamin B1 se před detekcí nejprve oxiduje derivatizačním činidlem v reakční smyčce postkolonové derivatizace.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.10. Stanovení obsahu vitaminu B2
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu B2 v premixech.
Obsah vitaminu B2 se stanoví fluorimetricky v mírně okyseleném prostředí na základě fluorescence při vlnové délce 440 nm nebo difuzní plotnovou metodou na základě inhibičního účinku na růst testovacího mikroorganismu Lactobacillus rhamnosus ATCC 7469 (CCM 1825).
Opakovatelnost
Nestanovena
4.11. Stanovení obsahu vitaminu B1
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu B1 v premixech a krmných směsích.
Mez stanovitelnosti je 5 mg/kg.
Vzorek se převede do roztoku horkou zředěnou kyselinou sírovou s následující enzymatickou hydrolýzou. Po alkalické oxidaci se vzniklý thiochrom extrahuje isobutylalkoholem a obsah vitaminu B1 se stanoví fluorimetricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vitaminu B1:
| do 500 mg/kg | 10 % relat. |
| nad 500 mg/kg | 5 % relat. |
4.12. Stanovení obsahu vitaminu B6
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu B6 v premixech.
Vitamin B6 ve všech jeho formách se stanoví na základě stimulačního účinku na testovací mikroorganismus kvasinky Saccharomyces carlsbergensis 4228 (ATCC 9080) difuzní plotnovou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.13. Stanovení obsahu vitaminu C
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu C v premixech.
Obsah vitaminu C se stanoví v prostředí kyseliny metafosforečné a ethylalkoholu polarograficky metodou vnitřního standardu.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.14. Stanovení obsahu vitaminu C
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu C v premixech a krmných směsích. Mez stanovitelnosti je 5 mg/kg.
Obsah vitaminu C se stanoví po extrakci a přečištění na chromatografické koloně spektrofotometricky.
Pro krmiva s obsahem nižším než 10 000 mg/kg vitaminu C se hydrazonová forma po eluci z chromatografické kolony izoluje pomocí chromatografie na tenké vrstvě.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.15. Stanovení obsahu vitaminu K3
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu K3 v premixech.
Obsah vitaminu K3 se stanoví po extrakci směsí ethylalkohol - kyselina metafosforečná polarografickou metodou.
Opakovatelnost
Nestanovena
4.16. Stanovení obsahu vitaminu K3
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vitaminu K3 v premixech a krmných směsích.
Mez stanovitelnosti je 1 mg/kg.
Po extrakci vzorku ethylalkoholem se stanoví obsah vitaminu K3 spektrofotometricky při vlnové délce 635 nm.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vitaminu K3:
| do 10 mg/kg | 20 % relat. |
| od 10 do 14 mg/kg | 2 mg/kg |
| od 14 do 100 mg/kg | 15 % relat. |
| od 100 do 150 mg/kg | 15 mg/kg |
| nad 150 mg/kg | 10 % relat. |
5. Mikroelementy
5.1. Stanovení obsahu manganu, zinku, železa a mědi
Postup stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku je uvedena v příloze č. 9, část 8 této vyhlášky.
5.2. Stanovení kobaltu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kobaltu v premixech a v krmných směsích.
Stanovení je založeno na principu tvorby barevného komplexu kobaltu s 2-nitroso-1-naftolem jehož absorbance se měří spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu kobaltu:
| do 5 mg/kg | 50 % relat. |
| od 5 do 10 mg/kg | 2,5 mg/kg |
| od 10 do 30 mg/kg | 25 % relat. |
| od 30 do 50 mg/kg | 7,5 mg/kg |
| nad 50 mg/kg | 15 % relat. |
5.3. Stanovení obsahu selenu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení selenu v premixech a krmných směsích.
Ve vzorku se po rozkladu kyselinou dusičnou v uzavřeném systému stanoví obsah selenu metodou atomové absorpční spektrometrie s hydridovou technikou.
Opakovatelnost
Nezjištěna
5.4. Stanovení obsahu jodu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu jodu v premixech.
Vzorek se mineralizuje po přídavku ethanolického roztoku hydroxidu draselného při 520 °C.
Jodidy se zoxidují manganistanem draselným na jodičnany. Po přidání jodidu draselného se uvolní jod, který se stanoví titrací thiosíranem sodným.
Opakovatelnost
Nestanovena
6. Vehikula a pojiva
6.1. Stanovení oxidu křemičitého
Postup stanovení obsahu oxidu křemičitého je uveden v příloze č. 9, část 7 této vyhlášky.
6.2. Stanovení oxidu hlinitého
Postup stanovení obsahu oxidu hlinitého je uveden v příloze č. 9, část 7 této vyhlášky.
7. Výpočty
7.1. Vyhodnocování a výpočet výsledků stanovení doplňkových látek difuzní plotnovou metodou
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje uzančně závazný způsob pro vyhodnocování a výpočet výsledku při stanovení obsahu doplňkových látek v premixech a krmných směsích difuzní plotnovou metodou.
Průměry inhibičních nebo stimulačních zón, vzniklých při stanovení doplňkových látek difuzní plotnovou metodou, se měří pomocí odpichovátka s přesností nejméně na 0,1 mm. Ze souboru takto získaných hodnot se vypočítá aritmetický průměr pro každou koncentraci zkoušeného vzorku i standardu.
8. Antioxidanty
8.1. Stanovení obsahu ethoxyquinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ethoxyquinu v krmivech a v premixech.
Ethoxyquin je ze vzorku extrahován methylalkoholem a alikvotní podíl extraktu se po zředění vodou reextrahuje do petroletheru a obsah ethoxyquinu se stanoví fluorimetricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
8.2. Stanovení obsahu butylhydroxytoluenu, butylhydroxyanisolu a galátů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu butylhydroxytoluenu, butylhydroxyanisolu a galátů v tucích.
Vzorek se rozpustí v hexanu a butylhydroxytoluenu, butylhydroxyanisol a galáty se extrahují acetonitrilem. Vlastní stanovení se provádí metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s použitím UV detekce při 280 nm.
Opakovatelnost
Nezjištěna
9. Barviva
9.1. Stanovení kapsantinu v paprice
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu barviva vyjádřeného jako kapsantin, který je převažujícím barvivem papriky.
Obsah kapsantinu se stanoví po extrakci vzorku benzenem metodou podle Benedikta spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Nestanovena
9.2. Stanovení obsahu nativních a přidaných karotenoidů
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahů esterů kyseliny apo-karotinové, citranaxantinu a kantaxantinu, popř. karoténů, veškerých xantofylů, luteinu a zeaxantinu.
Vzorek se extrahuje rozpouštědlem, přečistí se chromatografií na pevné fázi a obsah příslušného barviva se stanoví spektrofotometricky.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu karotenoidů prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 15 % relativních.
10. Konzervanty
10.1. Stanovení obsahu kyseliny mravenčí
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kyseliny mravenčí v silážích.
Kyselina mravenčí se stanovuje metodou podle Fuchse. Těkavé kyseliny, vydestilované ze vzorku, se podrobí reakci s manganistanem draselným. Kyselina mravenčí je jako jediná oxidována v neutrálním nebo slabě alkalickém prostředí.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.2. Stanovení obsahu oxidu siřičitého
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu oxidu siřičitého v krmivech.
Oxid siřičitý se uvolní po okyselení vzorku krmiva a jímá se do roztoku elektrolytu. Obsah oxidu siřičitého se stanoví metodou diferenční pulzní polarografie.
Opakovatelnost
Nestanovena
10.3. Stanovení obsahu formaldehydu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu formaldehydu v krmivech.
Ze vzorku se po okyselení kyselinou fosforečnou izoluje formaldehyd destilací s vodní parou a formaldehyd se v destilátu stanoví po reakci s kyselinou chromotropovou spektrofotometricky při 570 nm.
Opakovatelnost
Nestanovena
11. Zchutňovadla
11.1. Stanovení obsahu sacharinu
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu sacharinu v krmivech a premixech.
Sacharin se extrahuje z vodného roztoku vzorku krmiva chloroformem a jeho obsah se stanoví metodou diferenční pulzní polarografie.
Opakovatelnost
Nezjištěna
12. Mikrobiotika
12.1. Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Streptococcus
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení počtu zárodků kmene Streptococcus skupiny D v premixech a v krmných směsích.
Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Streptococcus se provádí na selektivních půdách podle Slanetze a Bartleye. Naočkované půdy jsou kultivovány při 37 °C ± 1°C. Růst a počty kolonií se vyhodnocují po dvou a čtyřdenní kultivaci.
Opakovatelnost
Nestanovena
12.2. Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Bacillus
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení počtu zárodků kmene Bacillus v premixech a v krmivech.
Stanovení počtu zárodků bakterií kmene Bacillus se provádí po anaerobní kultivaci na krevním agaru při 37 °C. Počty kolonií, charakteristické pro dané mikroorganismy, se vyhodnocují po 18 až 24 hodinách.
Opakovatelnost
Nestanovena
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů fyzikálního zkoušení krmiv
| Název postupu | Označení postupu |
|---|---|
| 1. Stanovení odrolu lisovaných krmiv | A |
| 2. Stanovení zrnitosti | A |
| 3. Stanovení ferromagnetických příměsí | A |
1. Stanovení odrolu lisovaných krmiv
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení odrolu u granulovaných krmiv. Postup je použitelný pro všechny druhy krmiv a premixů.
Odrol se stanoví vážkově jako sypký podíl po oddělení granulí na předepsaném sítu.
2. Stanovení zrnitosti
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení zrnitosti sypkých krmiv. Postup je použitelný pro všechny druhy krmiv a premixů.
Zrnitost se stanoví vážkově jako hmotnostní podíly částic různých velikostí prosévací zkouškou konečného vzorku na předepsaných sítech.
3. Stanovení feromagnetických příměsí
Účel, rozsah a princip
Postup specifikuje podmínky pro stanovení feromagnetických příměsí. Postup je použitelný pro všechny druhy krmiv a premixů.
Ferromagnetické příměsi se stanoví vážkově na základě svých magnetických vlastností po separaci ze vzorku krmiva magnetem.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů smyslového zkoušení krmiv
| Název postupu | Označení postupu |
|---|---|
| 1. Posuzování barvy, struktury a konzistence | A |
| 2. Posuzování pachu | A |
1. Posuzování barvy,struktury a konzistence
Princip
Posuzují se a stanoví odchylky od barvy typické pro dané krmivo, u struktury a konzistence kvalita opracování krmných surovin, případné porušení původního stavu krmiva, u lisovaných krmiv velikost granulí.
2. Posuzování pachu
Princip
Posuzuje se druh a intenzita pachu v původním stavu a po zahřátí a odchylky od pachu, který je pro dané krmivo typický.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
Seznam postupů speciálního zkoušení krmiv
| Název postupu | Označení postupu | |
|---|---|---|
| 1. | Mikroskopie krmiv | A |
| 2. | Stanovení škůdců v obilovinách, luštěninách a olejninách | A |
| 3. | Stanovení škůdců v krmných směsích | A |
| 4. | Stanovení snětivosti pšenice | A |
| 5. | Stanovení druhové čistoty, nečistot a škodlivých nečistot u obilovin, luštěnin a olejnin | A |
1. Mikroskopie krmiv
Slouží k identifikaci jednotlivých druhů krmiv a k určení přítomnosti semen a plodů, uvedených jako nežádoucí látky ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č.194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech. Buněčné struktury se posuzují mikroskopicky porovnáním s preparáty připravenými z jednotlivých druhů krmiv, zbavených všech cizích příměsí.
2. Stanovení škůdců v obilovinách, luštěninách a olejninách
Princip
Živí škůdci se zjišťují po prosátí vzorku v propadu, popř. v podílu na sítě buď pouhým okem, popř. pomocí lupy nebo stereoskopickým mikroskopem. Seznam škůdců je uveden v příloze č.2 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech.
3. Stanovení škůdců v krmných směsích
Princip
Živí škůdci se zjišťují po prosátí vzorku v propadu, popř. v podílu na sítě buď pouhým okem, popř. pomocí lupy nebo stereoskopickým mikroskopem. Seznam škůdců je uveden v příloze č.2 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech.
4. Stanovení snětivosti pšenice
Princip
Za snětivou se považuje pšenice, která obsahuje zrna napadená snětí, snětivé kuličky, případně vykazuje pach po sněti.
Konečný vzorek se vysype na světlou podložku a smyslově se posuzuje zamazání zrn spórami sněti, výskyt snětivých kuliček a pachu po sněti. Jestliže vzorek vykazuje kterýkoliv z uvedených znaků, označí se pšenice za snětivou.
5. Stanovení druhové čistoty, nečistot a škodlivých nečistot u obilovin, luštěnin a olejnin
Princip
Mechanicky nebo ručně se z poměrné části konečného vzorku oddělí nečistoty a škodlivé nečistoty se vyjadřují jako % podíl.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 222/1996 Sb.
Zkoušení homogenity
1. Homogenita premixů, kompletních a doplňkových krmiv
Zkoušení homogenity se uskutečňuje pomocí značkovací látky, dávkované do premixu, kompletního nebo doplňkového krmiva. Tato látka musí být stanovitelná chemickými, fyzikálněchemickými nebo fyzikálními metodami zkoušení, uvedenými v přílohách 7 až 10 této vyhlášky. Homogenita se zkouší v rámci jedné jednotky nebo více jednotek při hodnocení homogenity partie.
Zkoušení homogenity v jednotce
Pro test homogenity materiálu v jednotce se z této jednotky odebere nD dílčích vzorků, každý z nich se samostatně upraví a připraví se nD zkušebních vzorků. Ze získaných výsledků zkoušek x1, x2, x3......xnDse stanoví výraz analýza rozptylu A:
A=1nD-1∑i=1nDx2i-12nD∑i=1nDxi2
Pro odhad rozptylu zkoušek sA 2 se provede nA zkoušek na témže zkušebním vzorku a s pomocí výsledků zkoušek xA1, xA2, xA3....xAn se určí odhad sA 2 tohoto A rozptylu:
sA= 1nA-1 ∑i=1nAxAi2 1nA ∑i=1nA2 xAi2
Materiál v jednotce se považuje za homogenní pouze tehdy, kdy platí:
AsA2 F0.05 f1= nD-1; f2= nA-1
kde F0.05(f1, f2) jsou uvedeny v tabulkách. Nejmenší počet dílčích vzorků nD je pět.
Zkoušení homogenity partie tvořené více jednotkami
Pro test homogenity vzorkované partie se vybere nJ jednotek a z každé z nich se odebere jediný dílčí vzorek, který se samostatně upraví a tím se získá nJ zkušebních vzorků. Z výsledků zkoušek x1, x2, x3......xnJ se stanoví analýza rozptylu C:
C= 1nJ-1 ∑i=1nJxi2 - 1nJ ∑i=1nJxi2
Materiál v jednotkách se považuje za homogenní pouze tehdy, když platí:
CsC2 F0.05(f1=nJ-1;f2=nC-1),
kde F0.05(f1, f2) jsou uvedeny v tabulkách.
Počet vzorkovaných jednotek je následující:
| Počet jednotek v partii | Počet vzorkovaných jednotek | Počet jednotek v partii | Počet vzorkovaných jednotek |
|---|---|---|---|
| do 25 | 5 | 301 - 500 | 13 |
| 26 - 540 | 6 | 501 - 800 | 16 |
| 51 - 100 | 7 | 801 - 1300 | 20 |
| 101 - 200 | 9 | 1301 - 3200 | 24 |
| 201 - 300 | 11 | 3201 - 8000 | 28 |