26
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. prosince 1992,
kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 3 a 4 znějí:
„(3) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a policejními institucemi a s bezpečnostními sbory jiných států.
(4) Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále jen „policisté“).“.
2. § 2 odst. 1 a 2 znějí:
„(1) Policie plní tyto úkoly:
a) chrání bezpečnost osob a majetku;
b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;
c) vede boj proti terorismu;
d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;
e) koná vyšetřování a vyhledávání o trestných činech;
f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;
g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;
h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu;
i) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;
j) odhaluje přestupky, a pokud tak stanoví zvláštní zákon,1) přestupky objasňuje;
k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;2)
l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;
m) vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;
n) získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící ochraně ekonomických zájmů České republiky;
o) na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;
p) zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání.“.
(2) Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.3) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“) může pověřit policii plněním úkolů státní správy ve věcech cestovních dokladů a pobytu cizinců a uprchlíků, uložených obecně závazným právním předpisem ministerstvu.“.
3. § 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Organizace a řízení policie
(1) Policie je podřízena ministerstvu.
(2) V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie, služba dopravní policie, ochranná služba, služba ochrany ekonomických zájmů, služba cizinecké a pohraniční policie a letecká služba.
(3) Policie se organizačně člení na Policejní prezídium České republiky a na další útvary s územní působností, které zřizuje ministerstvo; útvarem s územní působností na území České republiky je též zásahová jednotka rychlého nasazení.
(4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí prezident; policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů v ministerstvu nebo v útvarech vyšetřování.
(6) Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra (dále jen „ministr“) se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.
(7) V čele služeb uvedených v odstavci 2 a v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.
(8) Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident; ředitele útvaru ochranné služby uvedeného v odstavci 7 jmenuje a odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.“.
4. V § 4 odst. 3 ve větě druhé se středník nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „stejně tak jsou povinny vyhovět obdobným požadavkům vyšetřovatelů a útvarů vyšetřování ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky a Slovenské republiky.“.
5. V § 12 odst. 1 se na konci připojuje nová věta, která zní: „Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.“.
6. § 13 odst. 1 a 2 znějí:
„(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu,
a) přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku,
b) od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,
c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
d) která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,
e) která má na místě veřejně přístupném zbraň (17 odst. 2) a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
f) která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události,
aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.“.
7. V § 14 odst. 1 písm. c) se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) byla přistižena při spáchání trestného činu;
e) na základě kriminalisticky doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.“.
8. V § 15 odst. 1 se slova „na území České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „na území České republiky“.
Poznámka č. 6 pod čarou zní:
„6) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.
9. § 15 odst. 2 zní:
„(2) Policista je rovněž oprávněn zajistit osobu,
a) která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna, nebo
b) o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.“.
10. § 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin a zajištění podle odstavce 2 nejdéle 30 dnů od okamžiku omezení osobní svobody.“.
11. Za § 20 se vkládají § 20a, 20b a 20c, které znějí:
㤠20a
Oprávnění k držení nebezpečných látek
Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti apod. držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy,8a) padělky peněz, známek a cenných papírů.
§ 20b
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy
(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.
(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.
§ 20c
Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic
Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překračováním státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.“.
Poznámka č. 8a pod čarou zní:
„8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.“.
12. V § 23 se za slovo „munice,“ vkládají slova „jakož i při boji proti terorismu“.
13. V § 33 odst. 1 a 2 se text „je služba kriminální policie a služba ochrany ekonomických zájmů oprávněna“ nahrazuje textem „jsou služba kriminální policie, služba ochrany ekonomických zájmů a útvar policie pro odhalování trestných činů spáchaných policisty, zřízený ministerstvem, oprávněny“.
14. § 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Operativní technika
Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při
a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,
b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů
v případech, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.“.
15. V § 36 odst. 1 se čárka za slovem „nutnou“ nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „nejdéle však na šest měsíců.“.
16. § 36 odst. 3 zní:
„(3) Povolení vydávají prokurátoři, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České republiky.“.
17. V § 36 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.
(5) Prokurátor stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 2.
(6) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.
(7) V průběhu používání operativní techniky je služba kriminální policie nebo služba ochrany ekonomických zájmů povinna soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit.
(8) O ukončení používání operativní techniky informují služby uvedené v odstavci 7 prokurátora, který povolení vydal.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako nový odstavec 9 a slovo „ministra“ se v něm nahrazuje slovem „prokurátora“. Dosavadní odstavec 9 se vypouští. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako nový odstavec 10. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako § 36a odst. 1 až 3.
18. V § 39 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů9) nezastaví;“.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).
19. V § 39 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.“.
20. V § 39 odst. 3 se slova „až f)“ nahrazují slovy „až g)“.
21. Za § 39 se vkládá § 39a, který zní:
㤠39a
(1) Policisté zařazení v zásahových jednotkách služby pořádkové policie a v zásahové jednotce rychlého nasazení, v ochranné službě, jakož i ve službě cizinecké a pohraniční policie na letištích jsou oprávněni používat speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní při zákrocích k ochraně životů a zdraví osob a k ochraně majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Speciální donucovací prostředky jsou:
a) dočasně zneschopňující prostředky;
b) speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně nebo speciální zbraně podle tohoto zákona;
c) speciální úderné prostředky.
(3) Speciální zbraně jsou:
a) odstřelovací puška;
b) broková zbraň;
c) zbraň s tlumičem zvuku;
d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle;
e) mechanická střelná zbraň;
f) speciálně upravená střelná zbraň;
g) výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.
(4) Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a) a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i policisté neuvedení v odstavci 1, pokud byli k jejich používání zvlášť vycvičeni.
(5) Použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní se řídí ustanovením § 38 odst. 2 až 5, § 39 a § 40 až 42 tohoto zákona.“.
22. Za hlavu třetí se vkládá hlava třetí A, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA TŘETÍ A
ZÁSAHOVÉ JEDNOTKY SLUŽBY POŘÁDKOVÉ POLICIE A ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ
§ 42a
(1) Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen „zásahové jednotky“) zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s územní působností s výjimkou Policejního prezídia České republiky.
(2) O vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.
(3) O vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.
(4) O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.
§ 42b
(1) Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:
a) teroristům;
b) únoscům osob a dopravních prostředků;
c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.
(2) Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.
(3) Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.
(4) Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.
§ 42c
(1) Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.
(2) Policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení jsou oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze při zákrocích podle § 42b odst. 1.“.
23. Za § 50 se vkládá § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Povolávání vojáků k plnění úkolů policie
(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem19) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.
(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.
(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.
(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.“.
Poznámka č. 19 pod čarou zní:
„19) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).“.
24. § 53 se vypouští.
Čl. II
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se část věty, která zní: „rozsah, v němž jedná jménem policie ředitel útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stanoví ministr se souhlasem prezidenta České republiky.“.
2. V § 3 uvozovací větě se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
3. V § 11 se slova „prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „prezidentu České republiky“.
4. V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Policistovi po dobu zastupování jiného policisty v jeho funkci a po dobu pověření výkonem funkce náleží funkční plat podle odstavce 3 od prvního dne zastupování nebo pověření výkonem funkce, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž zastupování nebo pověření výkonem funkce skončilo. Policistovi rovněž přísluší příplatek za vedení ve výši určené služebním funkcionářem.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
5. § 114 včetně nadpisu zní:
㤠114
Odchodné
(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2, náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let. Základní výše odchodného činí částku ve výši posledního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního služebního příjmu, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Základní výše odchodného podle odstavce 1 se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl policista alespoň po jednu polovinu této doby zařazen ve výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.
(3) Výše odchodného nesmí přesáhnout šestinásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu.
(4) Pokud byl policista propuštěn z důvodu uvedeného v § 106 odst. 1 písm. c), snižuje se odchodné vypočtené podle odstavců 1 až 3 o jednu třetinu. Výše takto sníženého odchodného nesmí být nižší než poslední hrubý služební příjem.
(5) Policistovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, pokud mu zákon tento nárok zachová.“.
6. § 116 odst. 4 zní:
„(4) Příspěvek nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod.“.
7. § 117 odst. 1 zní:
„(1) Příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu.“.
8. V § 117 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.“.
9. § 119 odst. 1 zní:
„(1) Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení.13)“.
10. V § 154 odst. 1 se na konci připojují slova: „jde-li o službu konanou v době do 31. prosince 1992“.
11. Za § 157 se vkládají § 157a a 157b, které včetně nadpisu znějí:
„Přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. ledna 1993
§ 157a
Pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu ve Sboru národní bezpečnosti, ve Federálním policejním sboru, ve Sboru hradní policie, v Policii České republiky nebo ve Sboru nápravné výchovy vyměřen vyšší, než jaký náleží podle § 116 a 117, nebo pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv podle § 116 a 117 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající ustanovení § 116 a 117, nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. března 1993; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.
§ 157b
(1) Služební poměr policisty, který byl do 31. prosince 1992 občanem České a Slovenské Federativní Republiky, skončí dnem 30. června 1993, nebude-li policista k tomuto dni občanem České republiky.
(2) Nároky související se skončením služebního poměru policisty podle odstavce 1 se posuzují, jako by služební poměr skončil na žádost policisty.“.
Čl. III
(1) Policista, který byl do 31. prosince 1992 příslušníkem Federálního policejního sboru nebo Sboru hradní policie, přijatý do služebního poměru příslušníka Policie České republiky dnem 1. ledna 1993, může být při přijetí zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty1) na dobu nejdéle šesti měsíců, není-li možné ho ustanovit do funkce.2)
(2) Do doby ustanovení do funkce vykonává policista uvedený v odstavci 1, zařazený v záloze pro přechodně nezařazené policisty, činnosti uložené mu služebním funkcionářem, který rozhodl o jeho přijetí do služebního poměru; přitom se mu poskytuje záloha na služební příjem ve výši základního tarifu ze šesté platové třídy a hodnostní plat podle zvláštního předpisu.3) Při stanovení hodnostního platu podle tohoto ustanovení se vychází z hodnosti dosažené v bývalém Federálním policejním sboru nebo Sboru hradní policie.
(3) Odmítne-li policista uvedený v odstavci 1 složit služební přísahu nebo požádá-li policista zařazený v záloze pro přechodně nezařazené policisty podle odstavce 2 o uvolnění ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky, považuje se pro účely stanovení výše nároků souvisících se skončením služebního poměru4) záloha podle odstavce 2 za hrubý služební příjem.
(4) Služební příjem ve výši přiznané při ustanovení do funkce podle odstavce 2 se policistovi poskytne již od 1. ledna 1993; pokud byla poskytnutá záloha na služební příjem podle odstavce 2 vyšší, není policista povinen rozdíl vrátit.
Čl. IV
(1) Ministr vnitra a v rozsahu jím stanoveném též policejní prezident může odvolat policistu z dosavadní funkce nebo ustanovit policistu do funkce bez služebního hodnocení,5) nejpozději však do 31. prosince 1993, jestliže je to potřebné a účelné v zájmu plnění úkolů, které byly Policii České republiky svěřeny.
(2) Policista odvolaný z funkce podle odstavce 1 musí být neprodleně ustanoven do jiné funkce nebo zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty na dobu nejdéle dvou kalendářních měsíců následujících po odvolání z funkce; tuto dobu může v mimořádných případech prodloužit ministr vnitra, nejvýše však o dva měsíce.
(3) Není-li možné zařadit policistu zařazeného do zálohy pro přechodně nezařazené policisty podle odstavce 2 do jiné funkce do konce doby uvedené v odstavci 2, může být policista propuštěn ze služebního poměru; služební poměr skončí v takovém případě posledním dnem této doby.
(4) Policistovi propuštěnému ze služebního poměru podle odstavce 3 náleží odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu za podmínek stanovených zvláštními předpisy,6) jako kdyby byl propuštěn podle § 106 odst. 1 písm. a) zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
Čl. V
(1) Zřizuje se policejní vysoká škola7) s názvem Policejní akademie České republiky.
(2) Sídlem Policejní akademie České republiky je Praha.
Čl. VI
Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie, se s účinností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
1. Za § 4 se vkládá § 4a, který včetně poznámky č. 2a zní:
㤠4a
Policejní vysoká škola uskutečňuje obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, po jehož ukončení vydává vysvědčení, popřípadě přiznává titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc“).2a)
„2a) § 21 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb.“.
2. § 7 se vypouští.
Čl. VII
(1) Na dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona se zřizují vojska ministerstva vnitra České republiky jako část ozbrojených sil České republiky.1)
(2) Voják vojsk ministerstva vnitra, který byl do 31. prosince 1992 ve služebním poměru vojáka z povolání v útvarech umístěných na území České republiky, se dnem účinnosti tohoto zákona stává vojákem z povolání vojsk ministerstva vnitra České republiky; služební poměr vojáků z povolání se řídí zvláštním zákonem.2)
(3) Vojáci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali základní službu u útvarů vojsk ministerstva vnitra umístěných na území České republiky, dokončí tuto službu v délce stanovené zvláštním zákonem3) u útvarů vojsk ministerstva vnitra České republiky nebo útvarů Armády České republiky.
(4) Pro vojáka z povolání vojsk ministerstva vnitra České republiky, který bude přijat bezprostředně po dni zániku vojsk ministerstva vnitra České republiky do služebního poměru příslušníka Policie České republiky, platí ustanovení čl. III přiměřeně.
(5) Vojáci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali základní službu u útvarů služby cizinecké a pohraniční policie Federálního policejního sboru umístěných na území České republiky, dokončí tuto službu v délce stanovené zvláštním zákonem3) u útvarů služby cizinecké a pohraniční policie Policie České republiky.
Čl. VIII
Zrušují se:
1. Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, a předpisy vydané k jeho provedení.
2. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění zákona č. 245/1992 Sb., a předpisy vydané k jeho provedení.
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou čl. VIII bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1993.
Uhde v. r.
Klaus v. r.
1) § 24 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2) § 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
3) Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
4) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb.
6) § 114 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb.
Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb.
Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb.
1) Část 1 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).
2) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.