kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících

„(3) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a policejními institucemi a s bezpečnostními sbory jiných států.

(4) Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále jen „policisté“).“.

„(1) Policie plní tyto úkoly:

a) chrání bezpečnost osob a majetku;

b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;

c) vede boj proti terorismu;

d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;

e) koná vyšetřování a vyhledávání o trestných činech;

f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;

g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;

h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu;

i) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;

j) odhaluje přestupky, a pokud tak stanoví zvláštní zákon,¹) přestupky objasňuje;

k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;²)

l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;

m) vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;

n) získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící ochraně ekonomických zájmů České republiky;

o) na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;

p) zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání.“.

㤠3

Organizace a řízení policie

(1) Policie je podřízena ministerstvu.

(2) V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie, služba dopravní policie, ochranná služba, služba ochrany ekonomických zájmů, služba cizinecké a pohraniční policie a letecká služba.

(3) Policie se organizačně člení na Policejní prezídium České republiky a na další útvary s územní působností, které zřizuje ministerstvo; útvarem s územní působností na území České republiky je též zásahová jednotka rychlého nasazení.

(4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí prezident; policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů v ministerstvu nebo v útvarech vyšetřování.

(6) Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra (dále jen „ministr“) se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.

(7) V čele služeb uvedených v odstavci 2 a v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.

(8) Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident; ředitele útvaru ochranné služby uvedeného v odstavci 7 jmenuje a odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.“.

„(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.

(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu,

a) přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku,

b) od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,

c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,

d) která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,

e) která má na místě veřejně přístupném zbraň (17 odst. 2) a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,

f) která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události,

aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.“.

„d) byla přistižena při spáchání trestného činu;

e) na základě kriminalisticky doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.“.

Poznámka č. 6 pod čarou zní:

„⁶) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.

„(2) Policista je rovněž oprávněn zajistit osobu,

a) která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna, nebo

b) o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.“.

„(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin a zajištění podle odstavce 2 nejdéle 30 dnů od okamžiku omezení osobní svobody.“.

㤠20a

Oprávnění k držení nebezpečných látek

Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti apod. držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy,^8a) padělky peněz, známek a cenných papírů.

§ 20b

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy

(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.

§ 20c

Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic

Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překračováním státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.“.

Poznámka č. 8a pod čarou zní:

„^8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.“.

㤠35

Operativní technika

Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů

v případech, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.“.

„(3) Povolení vydávají prokurátoři, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České republiky.“.

„(4) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(5) Prokurátor stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 2.

(6) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(7) V průběhu používání operativní techniky je služba kriminální policie nebo služba ochrany ekonomických zájmů povinna soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit.

(8) O ukončení používání operativní techniky informují služby uvedené v odstavci 7 prokurátora, který povolení vydal.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako nový odstavec 9 a slovo „ministra“ se v něm nahrazuje slovem „prokurátora“. Dosavadní odstavec 9 se vypouští. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako nový odstavec 10. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako § 36a odst. 1 až 3.

„g) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů⁹) nezastaví;“.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).

㤠39a

(1) Policisté zařazení v zásahových jednotkách služby pořádkové policie a v zásahové jednotce rychlého nasazení, v ochranné službě, jakož i ve službě cizinecké a pohraniční policie na letištích jsou oprávněni používat speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní při zákrocích k ochraně životů a zdraví osob a k ochraně majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Speciální donucovací prostředky jsou:

a) dočasně zneschopňující prostředky;

b) speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně nebo speciální zbraně podle tohoto zákona;

c) speciální úderné prostředky.

(3) Speciální zbraně jsou:

a) odstřelovací puška;

b) broková zbraň;

c) zbraň s tlumičem zvuku;

d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle;

e) mechanická střelná zbraň;

f) speciálně upravená střelná zbraň;

g) výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.

(4) Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a) a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i policisté neuvedení v odstavci 1, pokud byli k jejich používání zvlášť vycvičeni.

(5) Použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní se řídí ustanovením § 38 odst. 2 až 5, § 39 a § 40 až 42 tohoto zákona.“.

„HLAVA TŘETÍ A

ZÁSAHOVÉ JEDNOTKY SLUŽBY POŘÁDKOVÉ POLICIE A ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ

§ 42a

(1) Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen „zásahové jednotky“) zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s územní působností s výjimkou Policejního prezídia České republiky.

(2) O vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.

(3) O vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.

(4) O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.

§ 42b

(1) Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:

a) teroristům;

b) únoscům osob a dopravních prostředků;

c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.

(2) Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

(3) Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.

(4) Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.

§ 42c

(1) Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.

(2) Policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení jsou oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze při zákrocích podle § 42b odst. 1.“.

㤠50a

Povolávání vojáků k plnění úkolů policie

(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem¹⁹) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.

(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.

(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.

(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.“.

Poznámka č. 19 pod čarou zní:

„¹⁹) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).“.