Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.2020. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.

Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění05.08.2005 – 31.12.2005zrušeno 31.12.2020

294/2005 Sb.

o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Historické znění05.08.2005 – 31.12.2005

Toto není aktuální verze. Přejít na aktuální znění →

294

VYHLÁŠKA

ze dne 11. července 2005

o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 14 odst. 5, § 19 odst. 3, § 21 odst. 5, § 22 odst. 2, § 35 odst. 3, § 45 odst. 3 a § 51 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 167/2002 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

VYHLÁŠKA O PODMÍNKÁCH UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKY A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ NA POVRCHU TERÉNU

Hlava I

Předmět úpravy a základní pojmy

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a v souladu s nimi upravuje

a) technické požadavky na skládky odpadů (dále jen „skládky“) a podmínky jejich provozování,

b) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,

c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti a způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení k využívání a odstraňování odpadů,

d) technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů,

e) požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky,

f) požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky,

g) způsob vytváření a čerpání finanční rezervy,

h) obsah plánu úprav skládky

a dále stanoví

i) technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) inertním odpadem – odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně. Inertní odpad nehoří ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje, ve vodě se snadno nerozpouští, nepodléhá biologickému ani chemickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví. Koncentrace škodlivin ve výluhu a v sušině tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad. Směsné odpady se nepovažují za odpad inertní,

b) biologicky rozložitelným odpadem – jakýkoli aerobně nebo anaerobně rozložitelný odpad,

c) kapalným odpadem – odpad ve skupenství kapalném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005) příloha B,

d) vodným výluhem – roztok, který byl připraven ze vzorku odpadu podle ČSN EN 12 457-4 (83 8005),

e) stabilizací odpadu – technologie úpravy odpadu spočívající ve využití fyzikálních, chemických nebo biologických postupů, vedoucích k trvale omezenému uvolňování škodlivin z odpadu do jednotlivých složek životního prostředí v souladu s požadavky tohoto i zvláštních právních předpisů²),

f) úpravou směsného komunálního odpadu³) před jeho uložením na skládku – vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu, komodit určených ke zpětnému odběru podle § 38 odst. 1 zákona a využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. b), § 17 odst. 4 zákona, případně vytřídění dalších složek,

g) výluhovou třídou – množina nejvýše přípustných hodnot koncentrací ukazatelů vybraných škodlivin v prvním vodném výluhu odpadu připraveném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005),

h) skládkovým plynem – plyn, který se vyvíjí z odpadu uloženého na skládce biologickými i chemickými pochody,

i) ukládáním odpadů na skládkách – odstraňování odpadů způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D1 a D5,

j) využíváním odpadů na povrchu terénu, uvedeným v příloze č. 3 zákona pod kódem R10 vyjma aplikace na zemědělskou půdu – rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven,

k) rekultivací – uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání,

l) kritickými ukazateli – limitní hodnoty koncentrace škodlivin a biologických činitelů vybraných na základě znalosti technologie vzniku odpadu, jejichž stanovení je nutné a postačující pro pravidelné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do zařízení bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pro příslušné zařízení touto vyhláškou požadovány,

m) hodnocením přijatelnosti odpadů do zařízení – proces, jehož prvním krokem je zpracování základního popisu odpadu původcem nebo oprávněnou osobou, druhým pravidelné ověřování kvality průběžně nebo opakovaně vznikajících odpadů původcem nebo oprávněnou osobou, která odpad převzala do vlastnictví, a třetím kontrola při přejímce odpadu v zařízení,

n) zařízením – skládky, povrchové doly, lomy, pískovny a další místa na povrchu terénu, kde jsou odpady využívány k zasypávání, rekultivacím a jiným povrchovým úpravám,

o) nereaktivním nebezpečným odpadem – odpad podle § 4 odst. a) zákona, který při normálních klimatických podmínkách nehoří, ve vodě se snadno nerozpouští ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje v prostředí místa, kam je ukládán, s jinými odpady nebo věcmi, s nimiž přijde do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví,

p) sektorem skládky – místně vymezená část skládky, která slouží k ukládání odpadů srovnatelných svým původem, složením a vlastnostmi, a která svým technickým provedením zabezpečí oddělené ukládání těchto odpadů uvnitř jedné skládky a zabrání kontaktu, případně smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky po celou dobu jejich uložení,

q) základním popisem odpadu – průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 1 na základě všech dostupných informací o odpadu, za jehož úplnost a pravdivost odpovídá původce nebo oprávněná osoba, která základní popis odpadu předává s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení,

r) dodávkou odpadu – každý náklad odpadu přijatý do zařízení najednou od jednoho dodavatele,

s) opakovanými dodávkami odpadu – pravidelně i nepravidelně se opakující dodávky jednoho druhu odpadu, stejných vlastností, vznikající v neměnném technologickém procesu jednomu původci,

t) odpadem z azbestu – nebezpečné odpady katalogových čísel³) 06 13 04, 10 13 09, 16 01 11, 16 02 12, 16 02 15, 16 11 01, 16 11 03, 16 11 05, 17 06 01, 17 06 05, 17 09 03, pokud nebezpečnou látkou, kterou obsahují, je azbest.

Hlava II

Odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky

(K § 14 odst. 5 a § 21 odst. 5 zákona)

§ 3

Technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu

(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitorování a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek.

(2) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na skupiny:

a) skupina S-inertní odpad – určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a). Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,

b) skupina S-ostatní odpad – určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO. Tato skupina se dále dělí na podskupiny:

1. S-OO1 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 4, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7,

2. S-OO2 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 7 písm. c) přílohy č. 4, nereaktivních nebezpečných odpadů a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7,

3. S-OO3 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,

c) skupina S-nebezpečný odpad – určená pro nebezpečné odpady. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.

(3) Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů³), podle jejich skutečných vlastností⁴), podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle přílohy č. 2, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 3, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 4 a 5.

(4) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrukce skládky.

(5) Každá ze skládek může mít zřízeny sektory určené pro oddělené ukládání odpadů, srovnatelných svým složením a vlastnostmi, uvnitř jedné skládky, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání smíchání a sloučení odpadů do nich ukládaných po celou dobu jejich uložení.

(6) Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku nebo do jiných zařízení podle § 2 písm. n) se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č. 1.

§ 4

Způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti, seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky, a další podmínky pro ukládání odpadů na skládky

(1) Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost odborných pracovišť se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o akreditaci pracoviště. Tato podmínka se nevztahuje na metody stanovení kritických ukazatelů neuvedených v přílohách č. 2, 4 a 10.

(2) Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. Vzor protokolu o odběru vzorků je uveden ve zvláštním právním předpise⁵).

(3) Odpady se na jednotlivé skupiny skládek podle § 3 odst. 2 ukládají podle kritérií stanovených pro tyto skupiny v příloze č. 4.

(4) Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin nebo se na skládky ukládají jen za určitých podmínek, je uveden v příloze č. 5.

(5) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 6.

(6) Odpady s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek kategorie ostatní odpad s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být přijímány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti. Odpady zařazené do vyšší třídy vyluhovatelnosti nesmějí být přijímány na skládky odpovídající nižší třídě vyluhovatelnosti.

(7) Na skládky skupiny S-ostatní odpad lze nebezpečné odpady ukládat pouze tehdy, když

a) splňují podmínky a kritéria stanovené v bodě 7 písm. b) a c) přílohy č. 4,

b) jsou upraveny stabilizací, která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky a jejich vodný výluh nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty výluhové třídy II, nebo

c) jsou umístěny v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S-nebezpečný odpad, nebo

d) splňují podmínky stanovené v § 7, v případě, že jde o odpad z azbestu.

(8) V souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a provozním řádem skládky je možné odpady uvedené v příloze č. 8, nevhodné k jejich materiálovému využití, za podmínek uvedených v příloze č. 8, ukládat na skládky všech skupin bez zkoušek.

§ 5

Obsah plánu úprav skládky

(1) Plán úprav skládky obsahuje tyto identifikační údaje:

a) firma, právní forma a sídlo, je-li provozovatel skládky, který jej předkládá (dále jen „předkladatel“), právnickou osobou; jméno a příjmení, místo podnikání, je-li předkladatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání,

b) identifikační číslo předkladatele, bylo-li přiděleno,

c) označení a adresa skládky,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem předkladatele,

e) kopie podnikatelského oprávnění nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo kopie zřizovací listiny předkladatele,

f) jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle § 15 odst. 6 zákona, pokud předkladatel má podle § 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře,

g) dosavadní skupina skládky podle § 3 odst. 2,

h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, které jsou na skládce ukládány.

(2) Posouzení shody technického zabezpečení stavu skládky s požadavky stanovenými v § 3 předkladatel provede vyplněním přílohy č. 9, která je nedílnou součástí tohoto plánu.

Hlava III

Zvláštní požadavky na ukládání odpadů na skládky

(K § 21 odst. 5, § 22 odst. 2, § 35 odst. 3, § 45 odst. 3)

§ 6

Technické požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky

(1) Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být využity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 lze využít k tomuto účelu pouze za podmínek v této části přílohy stanovených a v souladu s provozním řádem skládky.

(2) Odpad ukládaný na skládku jako technologický materiál na zajištění skládky včetně odpadů využívaných při uzavírání a rekultivaci skládky k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, jak jsou definovány technickou normou ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek, musí splňovat všechny podmínky stanovené v příloze č. 4 pro příslušnou skupinu skládky a odpovídat požadavkům projektové dokumentace skládky.

(3) Množství technologického materiálu na zajištění skládky za účelem jejího technického zabezpečení podle § 45 odst. 3 zákona může dosahovat nejvýše 25 % objemu všech odpadů uložených na skládce za každý kalendářní rok.

§ 7

Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky

(1) Odpady z azbestu mohou být ukládány pouze na skládkách kategorie S-OO a S-NO při splnění následujících požadavků:

a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 3 a požadavky zvláštních právních předpisů⁶),

b) odpad přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech⁷),

c) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí být pravidelně zkrápěna,

d) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu,

e) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po uzavření skládky.

(2) Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem⁸).

(3) Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona.

§ 8

Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů

Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě stabilizací některým z postupů uvedených v příloze č. 6.

§ 9

Technické požadavky na ukládání odpadů upravených stabilizací na skládky

(1) Nebezpečné odpady, upravené stabilizací podle § 4 odst. 7 písm. b), mohou být ukládány na skládkách skupiny S-ostatní odpad až po ukončení technologického procesu stabilizace a dosažení nejvýše přípustných hodnot výluhu odpadu stanovené výluhové třídy.

(2) Způsob hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku je stanoven v příloze č. 7.

Hlava IV

Způsob vytváření a čerpání finanční rezervy

(K § 51 odst. 5 zákona)

§ 10

Způsob vytváření finanční rezervy

(1) Podrobnosti týkající se tvorby finanční rezervy, její průkaznosti a zrušení se řídí zvláštním právním předpisem⁹).

(2) U nově zřizovaných skládek vzniká povinnost vytvářet finanční rezervu dnem zahájení navážení odpadů na skládku.

§ 11

Způsob čerpání finanční rezervy

(1) Žádost provozovatele skládky o souhlas příslušného krajského úřadu s čerpáním z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona musí obsahovat

a) stavební povolení ke stavebním pracím pro účely rekultivace skládky¹⁰),

b) projektovou dokumentaci rekultivačních prací, rozpočtové náklady a časový harmonogram rekultivačních prací,

c) výpis stavu finančních prostředků uložených na vázaném bankovním účtu ne starší než 3 měsíce.

(2) Prostředky finanční rezervy se postupně čerpají v souladu s projektovou dokumentací skládky až do výše 90 % rozpočtových prostředků na uzavření a provedení rekultivačních prací, nejvýše však do výše 90 % finanční rezervy vytvořené ke dni podání žádosti o uvolnění prostředků z ní, a zbývajících 10 % bude uvolněno až po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí¹⁰) o řádném provedení stavby a stavebních prací potřebných k rekultivaci a asanaci skládky.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně i na čerpání prostředků finanční rezervy na postupné uzavírání jednotlivých částí skládky za podmínek stanovených v odstavci 1.

(4) Čerpání finančních prostředků se provádí a kontroluje v termínech stanovených krajským úřadem v rozhodnutí o souhlasu k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona.

Hlava V

Technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

(K § 19 odst. 3 zákona)

§ 12

Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

(1) Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, směsné komunální odpady a odpady uvedené v příloze č. 5, nejde-li o odpady stanovené v bodech B2 a B4, v souladu s provozním řádem zařízení.

(2) Obsahy škodlivin v sušině odpadů a výsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu nesmějí překročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v příloze č. 10. Ve vztahu k předpokládanému budoucímu využití místa, v němž se zařízení k využívání odpadů nachází, a v souladu s ustanovením § 75 písm. b) zákona mohou být stanoveny i další ukazatele, neuvedené v příloze č. 10, pokud je jejich sledování, včetně stanovení limitních hodnot, nezbytné z hlediska ochrany zdraví lidí a ochrany životního prostředí.

(3) Údaje o odpadu, nutné pro posouzení jeho přijatelnosti do zařízení k využívání na povrchu terénu, se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je uveden v bodě 2 přílohy č. 1.

(4) Využívání odpadů na povrchu terénu musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů²) na ochranu zdraví a životního prostředí a s ustanovením § 75 písm. b) zákona ve vztahu k předpokládanému místu využití odpadu na povrchu terénu.

§ 13

Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů k uzavírání a rekultivacím skládek

(1) Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2.

(2) Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1 přílohy č. 11.

§ 14

Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu kromě uzavírání a rekultivace skládek

(K § 19 odst. 3)

(1) Odpady využívané k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2 přílohy č. 11.

(2) Odpady využívané k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků, s výjimkou rekultivace skládek, musí splňovat podmínky stanovené v bodě 3 přílohy č. 11.

Hlava VI

Způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení

[K § 21 odst. 5 písm. c)]

§ 15

(1) Způsob prokazování splnění kritérií pro přijetí odpadů do zařízení podle § 2 písm. o) a postup provozovatele zařízení při přejímce odpadů do zařízení je stanoven v příloze č. 1.

(2) Odpady, které mohou být přijímány od nepodnikajících fyzických osob na skládky bez zkoušek, je-li jejich seznam součástí schváleného provozního řádu zařízení, jsou uvedeny v příloze č. 8.

(3) Analytické metody, ekotoxikologické a mikrobiologické testy pro stanovení ukazatelů přijatelnosti odpadů do zařízení jsou uvedeny v příloze č. 12, s výjimkou metod pro stanovení kritických ukazatelů, které nejsou stanoveny v přílohách č. 2 a 4.

(4) Přijatelnost odpadů na skládky se prokazuje splněním podmínek a kritérií stanovených pro jednotlivé skupiny skládek v § 3 odst. 2 a v příloze č. 4.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.

§ 16

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se za slova „provozovatel zařízení“ doplňují slova „a dodavatel (vlastník) odpadů“.

2. V § 8 odstavec 2 zní:

„(8) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona vést evidenci osob, od kterých vykoupil věci jako odpady následujících druhů odpadů podle Katalogu odpadů:

Kód druhu odpadu	Název druhu odpadu
17 04 01	měď, bronz, mosaz
17 04 02	hliník
17 04 03	olovo
17 04 04	zinek
17 04 06	cín
17 04 07	směsi kovů (17 04 01 – 06)
17 04 11	kabely
16 01 17	železné kovy
16 01 18	neželezné kovy
17 04 05	železo a ocel
17 04 07	směsné kovy
20 01 40	kovy“.

3. V § 9 se odstavec 2 a označení odstavce 1 zrušují.

4. Část třetí se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 až 8 zrušuje.

5. V § 17 odst. 4 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“.

6. § 17a se včetně poznámek pod čarou č. 10e až 10h zrušuje.

7. V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „(obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba,“ nahrazují slovy „(IČ, název provozovny, adresa provozovny, kód ORP (SOP) a IČZÚJ provozovny, je-li oprávněnou osobou právnická osoba,“.

8. V § 22 odst. 2 se slovo „provozoven“ nahrazuje slovem „zařízení“.

9. V § 22 se na konci odstavce 2 doplňují věty „U zařízení pro mobilní sběr odpadů se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla firmy, která provozování mobilního zařízení zajišťuje. V případě, že firma má provozovnu a provoz mobilního zařízení je zajišťován touto provozovnou, zasílá roční hlášení o odpadech tato provozovna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému podle sídla provozovny. Stavební firma zasílá jedno roční hlášení za všechny stavby realizované na území jednoho obecního úřadu obce s rozšířenou působností tomuto úřadu souhrnně.“.

10. Část osmá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12 až 14 zrušuje.

13. Přílohy č. 4 až 12 a příloha č. 28 se zrušují.

14. V příloze č. 5 se ve vysvětlivkách nahrazuje slovo „Hydroprojekt“ slovy „Hydroprojekt CZ“.

15. V příloze č. 19 a v příloze č. 19A ve formuláři v kolonce „Evidenci vyplnil“ se za slovo „Fax“ doplňuje slovo „e-mail“.

16. V příloze č. 20 listu č. 3 za nadpis tabulky „Údaje ročních hodnot složení kalu“ se do závorky doplňuje text „(vyplňuje se pouze pro kaly využívané na zemědělské půdě)“.

17. V příloze č. 20 listu č. 1 Způsobu vyplňování formuláře se u položky „Samostatná provozovna“ nahrazují slova „podle § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů“ slovy „podle zvláštních právních předpisů (např. podle § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů).“ a doplňuje se věta „U mobilních zařízení na úpravu, využívání a odstraňování odpadů se v celé této pravé části formuláře vyplňují údaje o místě nakládání s odpady v zařízení.“.

18. V příloze č. 20 listu č. 2 Způsobu vyplňování formuláře, ve druhém řádku sloupce 8, v příloze č. 20A listu č. 3 Způsob vyplňování formuláře ve sloupci č. 8 a v příloze č. 20B listu č. 3 Způsob vyplňování formuláře ve sloupci č. 8 se slova „obchodní název každé oprávněné osoby (příjemce odpadu)“ nahrazují slovy „název provozovny nebo místa nakládání s odpady“.

19. V příloze č. 20A listu č. 3 Způsobu vyplňování formuláře se slova „ve sloupci č. 10“ nahrazují slovy „ve sloupci č. 9“.

20. V přílohách č. 20, 20A a 20B ve způsobu vyplňování v tabulkách č. 1 se v řádku „Dovoz odpadu“ doplňuje text „z členského státu EU“ na znění: „Dovoz odpadu z členského státu EU“ a v řádku „Vývoz odpadu“ se doplňuje text „z členského státu EU“ na znění: „Vývoz odpadu z členského státu EU“.

21. V přílohách č. 20, 20A a 20B ve způsobu vyplňování se na konci tabulek č. 1 doplňují řádky:

Dovoz odpadu do státu, který není členským státem EU	XN16
Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU	XN17

22. V příloze č. 22 se na konci tabulky „Kódy zařízení k úpravě, využívání a odstraňování odpadů“ doplňuje řádek:

zpracování elektroodpadů

23. V příloze č. 24 se nadpis „Tabulka kódů zařízení“ nahrazuje nadpisem „Tabulka kódů shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, mobilních zařízení pro sběr odpadů, sběrných míst a skladů odpadů“ a na konec této tabulky se doplňuje řádek:

sklad elektroodpadů

S12

24. V příloze č. 25 části E) se v textu v závorce za slova „§ 78 odst. 2 písm. c), e), i), j)“ vkládá slovo „k)“ a za slova „§ 79 odst. 1 písm. b)“ se vkládá slovo „c)“.

25. V příloze č. 25 se na konci tabulky doplňuje řádek č. 50

Počet vydaných povolení na překročení limitních hodnot ukazatelů podle přílohy
č. 4 bodu 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky
a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady

26. V příloze č. 26 v položce č. 6. Dopravce 1 a v položce č. 7. Dopravce**) se slova „SPZ návěsu“ nahrazují slovy „Registrační číslo návěsu“.

27. V příloze č. 26 ve Způsobu vyplňování evidenčního listu v položce č. 6. Dopravce 1, v řádku Ulice, místo, PSČ se slova „oprávněné osoby“ nahrazují slovem „dopravce“.

28. V příloze č. 27 v posledním řádku sloupce „Samostatná provozovna dopravce“ se doplňují slova „Celkový počet vozidel provozovny přepravující odpady“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou § 16 bodů č. 11 a 12 a přílohy č. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Ministr:

RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti

1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu

Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č.7. Pro filtraci výluhu určeného k ekotoxikologickým testům se použijí papírové filtry se střední velikostí póru 5μm.

2. Analytické metody

Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.

3. Třídy vyluhovatelnosti

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1.

Tabulka č. 2.1.

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti

ukazatel	Třídy vyluhovatelnosti
	I	IIa	IIb	III
	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
DOC(rozpuštěný organický uhlík)	50	80	80	100
Fenolový index	0,1
Chloridy	80	1500	1500	2 500
Fluoridy	1	30	15	50
sírany	100	3000	2 000	5 000
As	0,05	2,5	0,2	2,5
Ba	2	30	10	30
Cd	0,004	0,5	0,1	0,5
Cr celkový	0,05	7	1	7
Cu	0,2	10	5	10
Hg	0,001	0,2	0,02	0,2
Ni	0,04	4	1	4
Pb	0,05	5	1	5
Sb	0,006	0,5	0,07	0,5
Se	0,01	0,7	0,05	0,7
Zn	0,4	20	5	20
Mo	0,05	3	1	3
RL (rozpuštěné látky)¹⁾	400	8 000	6 000	10 000
pH		≥6	≥6

Poznámka k tabulce č. 2.1.:

¹⁾ Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů.

4. Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů

Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky

Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.

Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.

1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu

Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.

2. Slučitelnost odpadů

Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména:

2.1 odpady upravené – stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),

2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),

2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek,

2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky

1. Na skládky všech skupin nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č.5.

2. U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č.3.

3. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 pod kódem D9, nesmějí být ukládány na skládky skupiny S-IO a S-OO3. Na skládky skupin S-OO1, S-OO2 nebo S-NO se ukládají podle třídy vyluhovatelnosti.

4. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací v odděleném sektoru skládky odpadů.

5. Podmínky a kritéria pro přijetí inertního odpadu na skládku skupiny S - inertní odpad:

a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,

b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo I,

c) odpad nesmí obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v následující tabulce č. 4.1.

Tabulka č. 4.1.

Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
BTEX	mg/kg sušiny	6
Uhlovodíky C10 – C40	mg/kg sušiny	500
PAU	mg/kg sušiny	80
PCB	mg/kg sušiny	1
TOC	mg/kg sušiny	30 000¹⁾ (3%)

Poznámka k tabulce č. 4.1.:

¹⁾ V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že je hodnota DOC ≤ 50 mg/l

Použité zkratky

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

TOC - celkový organický uhlík

DOC - rozpuštěný organický uhlík

6. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S-ostatní odpad (S-OO1):

a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,

b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa,

c) obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje,

d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

7. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S-ostatní odpad (S-OO2):

a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,

c) obsah TOC v sušině opadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje,

d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

8. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (S-OO3):

a) na tuto skupinu skládek nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,

b) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,

c) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa,

d) biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj.snížit tento podíl do roku 2010 na 75%, do roku 2013 na 50% a do roku 2020 na 35% celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995),

e) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

9. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S -nebezpečný odpad (S-NO):

a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,

c) nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo ukazatel TOC v sušině vyšší než 5%. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty ukazatele TOC lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 100 mg/l,

d) odpady s azbestem jsou ukládány v souladu s § 7.

10. Nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů stanovených v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 pro příslušné skupiny skládek, je možné pouze za následujících podmínek:

a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 jsou splněny,

b) překročení nepředstavuje podle posouzení rizik (§ 12 odst. 4) zvýšené riziko ohrožení životního prostředí,

c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců, uvedené v provozním řádu skládky,

d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 - C40,

e) v případě společného ukládání ostatních odpadů a nebezpečných odpadů na skládkách S-OO nesmí být zvýšen ukazatel DOC a upravena hodnota pH,

f) na skládkách nebezpečných odpadů S – NO nelze zvýšit ukazatel DOC,

g) bude ohlášeno vyplněním kolonky F na formuláři přílohy č. 25 zvláštního právního předpisu¹²).

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek

A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin nebo využívat na povrchu terénu

1. Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona).

2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi.

3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost.

4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.

5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.

6. Veškerá léčiva a návykové látky¹³).

7. Biocidy (pesticidy)¹⁴).

8. Odpady silně zapáchající¹⁵).

9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.

10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí¹⁶).

11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.

B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek

1. Využitelné odpady, včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje.

2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.

3. Pneumatiky pouze jsou-li používány jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu s provozním řádem skládky.

4. Kompostovatelné odpady pouze jedná-li se o kompostovatelné odpady v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 8 přílohy č. 4.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku

Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:

D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H 9 - infekčnost.

Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.

D 9 – Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

Pojem solidifikace zahrnuje nejen zpevňování kapalných odpadů, ale je používán i pro popis úpravy pevných odpadů, spočívající v jejich smíchání s pojivy a následnou změnou jejich fyzikálních a často, v návaznosti na druh použitého pojiva, i chemických vlastností. Jako pojiva jsou užívány nejrůznější materiály (i odpady), které někdy chemicky reagují s odpadem, jindy pouze obalují jeho částice bez probíhajících chemických reakcí. Jako aktivní pojiva jsou nejčastěji užívána maltotvorná, hydraulická pojiva - cement, vápno a jejich směsi - doplněná dalšími přísadami, např. křemičitany, popílkem, bentonitem. Jako pasivní pojiva jsou nejčastěji používány síra, asfalt, plasty apod. Při solidifikaci s využitím maltotvorných pojiv jsou pevné odpady mnohdy rozplavovány nebo rozpouštěny ve vodě a následně jsou do roztoku nebo suspenze přidávána pojiva a spolu s nimi pomocné látky (aditiva), které odpad upraví do podoby pevných věcí. Technologie solidifikace jsou uplatňovány v desítkách variant lišících se poměrem použitých přísad a pojiv, které jsou zpravidla charakteristické pro odpady, k jejichž úpravě jsou používány. Tuhnutí, respektive zrání produktu, v něhož se solidifikovaný odpad v průběhu úpravy přetváří, je považováno za součást technologie úpravy odpadu.

Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů.

D 13 Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu – tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.

D 14 Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku

Odpady upravené stabilizací některým ze způsobů uvedených v příloze č. 4 zákona pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí pouze na základě výluhu podle přílohy č.2. Rozbory sušiny podle tabulky 4.1. přílohy č. 4 se neprovádějí. Úprava vzorku odpadu pro účely přípravy jeho vodného výluhu se provádí:

1. pro upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin podle bodu 1 přílohy č. 2,

2. pro upravené odpady, mající konzistenci pevnou, charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) nebo skla, se vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek

1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek:

1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba,

2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít,

3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky,

4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku),

5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5,

6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce.

2) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat.

Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek

Kód odpadu	Název	Popis odpadu	Odpad nesmí obsahovat
10 11 03	Odpadní materiál na bázi skelných vláken		Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva
15 01 07	Skleněné obaly		Použité skleněné obaly se zbytky náplně
17 01 01	Beton¹⁾	Kusy betonu a železobetonu z demolic a rekonstrukcí staveb, který může obsahovat drobné částice kovů (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném	Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky
17 01 02	Cihly¹⁾	Cihly, kusy cihel, cihlové bloky (cihly spojené maltou) z demolic a rekonstrukcí staveb	Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky
17 01 03	Tašky a keramické výrobky¹⁾	Střešní krytina z pálené hlíny, obkládací a podlahové keramické dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb	Betonovou střešní krytinu a střešní krytinu s obsahem azbestu
17 01 07	Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků¹⁾ neuvedené pod číslem 17 01 06	Odpady stavebních výrobků na bázi přírodních materiálů	Odpady s obsahem azbestu a ochranné povlaky s obsahem organických látek a ropné látky
17 02 02	Sklo	Sklo z výplní otvorů staveb	znečištěné
17 05 04	Zemina a kamení neuvedená pod číslem 17 05 03*		Ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality
20 01 02	Sklo	Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto odpadů	Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie
20 02 02	Zemina a kameny	Odpad z údržby zahrad a parků	Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu

Poznámka k tabulce č. 8.1.:

1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Posouzení shody technického zabezpečení stavu skládky s požadavky stanovenými v § 3

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

Tabulka č. 10. 1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů

Ukazatel	Jednotka	Limitní hodnota
Kovy
As	mg/kg sušiny	10
Cd	mg/kg sušiny	1
Cr celk.	mg/kg sušiny	200
Hg	mg/kg sušiny	0,8
Ni	mg/kg sušiny	80
Pb	mg/kg sušiny	100
V	mg/kg sušiny	180
Monocyklické aromatické uhlovodíky(nehalogenované)
BTEX	mg/kg sušiny	0,4
Polycyklické aromatické uhlovodíky
PAU	mg/kg sušiny	6
Chlorované alifatické uhlovodíky
EOX	mg/kg sušiny	1
Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované)
Uhlovodíky C₁₀– C₄₀	mg/kg sušiny	300
Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované)
PCB	mg/kg sušiny	0,2

Poznámka k tabulce č. 10.1.:

Referenční analytické metody pro stanovení jednotlivých ukazatelů jsou stanoveny v příloze č.12.

Použité zkratky

BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny

PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Tab. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů

Testovaný organismus	Doba působení [hodina]	I.	II.
Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio	96	ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba	ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba
Daphnia magna Straus	48	procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus	72	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
semena Sinapis alba	72	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky	neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

Poznámka k tabulce č. 10.2

Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu.

Ekotoxikologické testy jsou uvedeny v příloze č.12.

V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

1. Odpady mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky jestliže:

a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁷), jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I,

b) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1,

c) pro využívání do svrchní rekultivační vrstvy skládky určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění – biologická rekultivace skládky) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod) musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost je prokázána fyzikálními, chemickými a biologickými ukazateli a potvrzena mikrobiologickým rozborem¹⁸),

d) překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmenem a), b) a c) se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a jeho následné využití, geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí a pokud jsou upravené nejvýše přípustné hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených pod písm. a), b) a c), stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení.

2. Odpady mohou být využity k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny) jestliže:

b) obsahy škodlivin v sušině odpadů využívaných do horní rekultivační vrstvy v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1 a zároveň splňují požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem),

c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod) musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost je prokázána fyzikálními, chemickými a biologickými ukazateli a potvrzena mikrobiologickým rozborem¹⁸),

d) překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmenem a), b) a c) se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštními předpisy¹⁹), využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí a pokud budou vždy splněny požadavky stanovené v § 12 odst. 4 a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených pod písmeny a), b) a c), stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení.

3. Odpady mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek) jestliže:

a) v případě využití odpadů v daném místě v množství větším než 1000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě a to přiměřeně jako pro využívání odpadů v důlních dílech v souladu se zvláštními předpisy¹⁹),

b) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁷), jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II,

c) u odpadů využívaných do svrchní vrstvy (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 metr od povrchu terénu obsah škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1 a odpady zároveň splňují požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem),

d) do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění – biologická rekultivace) jsou využívány pouze odpady splňující podmínky stanovené v písm. c) a biologicky rozložitelné odpady využívané jako nositelé živin (např. kaly z ČOV) musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost je prokázána fyzikálními, chemickými a biologickými ukazateli a potvrzena mikrobiologickým rozborem¹⁸),

e) překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmenem b), c) a d) se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí a jsou splněny požadavky stanovené v písmenu a) a v § 12 odst. 4. Využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí. Upravené nejvýše přípustné hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených pod písmeny b), c) a d), jsou stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Technické normy pro analytická stanovení

Stanovení	Norma
stanovení sušiny	prEN 14346 Výpočet sušiny na základě stanovení zbytku po odpařování nebo obsahu vody ČSN ISO 11465 (836635) Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda
příprava výluhu	ČSN EN 12457/1-4 Vyluhování – test splnění kritérií pro vyluhování zrnitých odpadních materiálů a kalů:
Rozklad	ČSN EN 13657 (838015) Charakterizace odpadů - Rozklad k následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské
Rozklad	ČSN EN 13656 (838014) Rozklad za pomoci mikrovlnného záření se směsí kyseliny fluorovodíkové (HF), dusičné (HNO3) a chlorovodíkové (HCl) pro následné stanovení prvků (úplný rozklad tuhého odpadu před prvkovou analýzou)
Analýza výluhu	ČSN EN 12506 (838013) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů - Stanovení pH, As, Ba, Cd, Cl^-, Co, Cr, Cr(VI), Cu, Mo, Ni, NO^2-, Pb, celkové S, SO₄^2-, V a Zn
analýza výluhu	ČSN EN 13370 (838012) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů - Stanovení amoniakálního dusíku, adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX), konduktivity, Hg, jednosytných fenolů, celkového organického uhlíku (TOC), snadno uvolnitelných CN^- a F^-
pH	ČSN ISO 10 523 (75 7365) Jakost vod. Stanovení pH
As	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN EN ISO 11 969 (75 7403) Jakost vod. Stanovení arsenu. Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika) ČSN EN 26595 (757404) Jakost vod. Stanovení veškerého arsenu. Spektrofotometrická metoda s diethyldithiokarbamanem stříbrným
Ba	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie
Cd	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 5961 (757418) Jakost vod. Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií (ISO 5961:1994) ISO 17294-2, Water quality - Application of inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) - Part 2: Determination of 62 elements
Cr celk.	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN EN 1233 (757425) Jakost vod - Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrie
Cu	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie TNV 75 7426 Jakost vod - Stanovení mědi bezplamenovou technikou AAS
Hg	ČSN EN 1483 (75 7539) Jakost vod. Stanovení rtuti TNV 75 7440 Jakost vod Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem
Mo	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ISO 15586 Jakost vod – stanovení stopových prvků atomovou absorpčí spektrometrií s grafitovou kyvetou
Ni	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie TNV 75 7461 Jakost vod Stanovení niklu bezplamenovou technikou AAS
Pb	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie TNV 75 7467 Jakost vod. Stanovení olova bezplamenovou technikou AAS
Sb	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ISO 15586 Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou ISO 17294-2, Water quality - Application of inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) - Part 2: Determination of 62 elements
Se	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ČSN ISO 9965 (75 7480) Jakost vod. Stanovení selenu. Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika) ISO 17294-2, Water quality - Application of inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) - Part 2: Determination of 62 elements
V	ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) ISO 17294-2, Water quality - Application of inductively coupled plasma mass spectrometry (ICP-MS) - Part 2: Determination of 62 elements
Zn	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 11 885 (75 7387) Jakost vod. Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) TNV 75 7497 Jakost vod - Stanovení zinku bezplamenovou technikou AAS
BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny)	ISO 15009:2002 Soil quality -- Gas chromatographic determination of the content of volatile aromatic hydrocarbons, naphthalene and volatile halogenated hydrocarbons -- Purge-and-trap method with thermal desorption (Draft standard) DIN ISO 15009 Bodenbeschaffenheit - Gaschromatographische Bestimmung des Anteils an flüchtigen aromatischen Kohlenwasserstoffen, Naphthalin und Halogenkohlenwasserstoffen - Thermisches Desorptionsverfahren mit Reinigungs-und Auffangschritt (ISO/DIS 15009:2001)
chloridy	ČSN ISO 9297 (75 7420) Jakost vod. Stanovení chloridů. Argentometrické stanovení s chromanovým indikátorem (metoda podle Mohra)
	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných fluoridů, chloridů, dusitanů, fosforečnanů, bromidů, dusičnanů a síranů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 1: Metoda pro málo znečištěné vody
	ČSN EN ISO 10 304-2 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách
	ČSN EN ISO 15 682 (75 7421) Jakost vod. Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí
DOC (rozpuštěný organický uhlík)	ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
EOX (Cl)	(Draft standard) DIN 38414-17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser-und Schlammuntersuchung; Schlamm und Sedimente (Gruppe S); Bestimmung von ausblasbaren und extrahierbaren, organisch gebundenen Halogenen (S 17)
fenolový index	ČSN ISO 6439 (75 7528) Jakost vod. Stanovení jednosytných fenolů. Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci ČSN EN ISO 14402 (757567) Jakost vod - Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA)
fluoridy	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných fluoridů, chloridů, dusitanů, fosforečnanů, bromidů, dusičnanů a síranů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 1: Metoda pro málo znečištěné vody ČSN ISO 10 359-2 (757 430) Jakost vod. Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
kyselinová neutralizační kapacita	Norma není vydána
uhlovodíky C₁₀-C₄₀	ČSN EN 14039 Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií
PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky)	DIN 38414-23 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 23: Bestimmung von 15 polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffen (PAK) durch Hochleistungs-Flüssigkeitschromatographie (HPLC) und Fluoreszenzdetektion (S 23) (Draft standard) DIN ISO 18287 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung der polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffe (PAK) - Gaschromatographisches Verfahren mit Nachweis durch Massenspektrometrie (GC-MS) (ISO/DIS 18287:2003) ISO 13877 Soil quality - Determination of polynuclear aromatic hydrocarbons -Method using high-performance liquid chromatography DIN ISO 13877 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffen - Hochleistungs-Flüssigkeitschromatographie-(HPLC-)Verfahren (ISO 13877:1998) TNV 75 8055 Charakterizace kalů – Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí
PCB (polychlorované bifenyly)	DIN 38414-S20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20) DIN ISO 10382 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von Organochlorpestiziden und polychlorierten Biphenylen - Gaschromatographisches Verfahren mit Elektroneneinfang-Detektor (ISO 10382:2002)
rozpuštěné látky	ČSN 75 7346 (757346) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek
sírany	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných fluoridů, chloridů, dusitanů, fosforečnanů, bromidů, dusičnanů a síranů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 1: Metoda pro málo znečištěné vody ČSN EN ISO 10 304-2 (75 7391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů. Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách
TOC (celkový organický uhlík)	ČSN EN 13137 Stanovení TOC v odpadu, kalu a sedimentech
ztráta žíháním	ČSN EN 12879 Charakterizace kalů - Stanovení ztráty žíháním
Ekotoxicita	Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadù (Věstník MŽP 6/2003)
Ekotoxikologické testy	ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – část 2: Obnovovací metoda ČSN EN ISO 6341 Jakost vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů
Mikrobiologické testy	ČSN ISO 10381 – 6: Kvalita půdy – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři. ČSN ISO 7218: Mikrobiologie potravin a krmiv- Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení ČSN ISO 7218 Změna 1: Mikrobiologie potravin a krmiv- Všeobecné pokyny pro mikrobiologické" zkoušení ČSN EN ISO 6887: Mikrobiologie potravin a krmiv- Úprava analytických vzorků, příprava výchozí suspenze a desetinásobných ředění, Část 1: Všeobecné pokyny pro přípravu výchozí suspenze a desetinásobných ředění ČSN EN ISO 6887: Mikrobiologie potravin a krmiv- Úprava analytických vzorků, příprava výchozí suspenze a desetinásobných ředění, Část 4: Specifické pokyny pro vzorky jiné než mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky a ryby a rybí výrobky Acta hygienica, epidemiologica et mikrobiologica (AHEM)č. 7/2001.

Poznámky:

*) norma pouze v anglickém jazyce

**)německá národní norma

¹) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.
Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle čl. 6 směrnice Rady 1999/31/ES a její přílohy č. II.

²) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

³) Příloha č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.

⁴) Například vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

⁵) Příloha č. 5 vyhlášky č. 376/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

⁶) § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 19 a 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

⁷) § 21 odst. 6 písm. c) nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

⁸) § 41 zákona č. 258/2000 Sb.

⁹) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.

¹²) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.

¹³) Zákon č. 167/1998., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Příloha č. 5 nařízení č. 850/2004/ES, o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.

¹⁵) Například vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší podmínky jejich uplatňování.

¹⁶) § 57 odst. 1 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

¹⁷) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 207/2004 Sb.,o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.

¹⁸) Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

¹⁹) Vyhláška 99//1992 Sb.