HLAVA II
PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, OSVĚDČENÍ A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu
§ 3
(1) Prohlášením o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu (dále jen „prohlášení o mezinárodní ochraně“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.
(2) Za prohlášení o mezinárodní ochraně se nepovažuje projev vůle cizince podle
odstavce 1 učiněný během jeho vycestování, učinil-li cizinec toto prohlášení po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, pravomocném ukončení soudního řízení o žalobě nebo kasační stížnosti, po pravomocném ukončení řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Za prohlášení o mezinárodní ochraně se dále nepovažuje projev vůle cizince podle
odstavce 1, učinil-li cizinec toto prohlášení po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zvláštního právního předpisu
14).
(3) Prohlášení o mezinárodní ochraně lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.
(4) Cizinci, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením, se vydá osvědčení o prohlášení o mezinárodní ochraně (dále jen „osvědčení“).
§ 3a
Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o mezinárodní ochraně
a) policii
1. na hraničním přechodu,
2) nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství
2a),
2. v přijímacím středisku,
3. na odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
4. v zařízení pro zajištění cizinců,
3) s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo právního předpisu Evropských společenství
2a), anebo
b) ministerstvu, je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče nebo vykonává zabezpečovací detenci, vazbu anebo trest odnětí svobody.
§ 3b
(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o mezinárodní ochraně v zařízení pro zajištění cizinců
3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení mezinárodní ochrany na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.
(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.
§ 3c
(1) Osvědčení je platné po dobu v něm stanovenou.
(2) Osvědčení se nevydá, jestliže cizinec učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště nebo v přijímacím středisku.
§ 3d
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je oprávněn pobývat na území do doby podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany; to neplatí, je-li zajištěn podle zvláštního právního předpisu
4) nebo jde-li o cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nebyl mu povolen vstup na území (
§ 73). Ministerstvo je oprávněno pobyt cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, omezit jen na část území (
§ 46 a
46a).
(2) Cizinec je povinen se do 24 hodin od prohlášení o mezinárodní ochraně dostavit do přijímacího střediska určeného ministerstvem.
§ 3e
(1) Oprávnění k pobytu cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, a platnost osvědčení zaniká, nedostaví-li se cizinec do přijímacího střediska ve lhůtě stanovené v
§ 3d; to neplatí, nastala-li překážka na vůli cizince nezávislá, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(2) Platnost osvědčení je prodloužena po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
§ 3f
(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, se pro účely poskytování zdravotních služeb (
§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [
§ 42 odst. 1 písm. a) a
§ 42 odst. 2] hledí do doby podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany
a) po dobu, kdy je oprávněn pobývat na území (
§ 3d), nebo
b) od doby prohlášení o mezinárodní ochraně učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu zabezpečovací detence, vazby anebo trestu odnětí svobody.
(2) Po dobu uvedenou v
odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.
Doprava cizince do azylového zařízení
§ 4
(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.
(2) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na kterém není provozováno přijímací středisko, do ministerstvem určeného jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jiného azylového zařízení s režimem přijímacího střediska na mezinárodním letišti (
§ 73).
(3) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.
§ 4a
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody;
§ 4 odst. 1 zde platí obdobně.
(2) Lhůta podle
odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
§ 4b
Žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.
§ 4c
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo elektronické komunikační zařízení. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se
§ 45 použije obdobně.
HLAVA III
ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANĚ
§ 8
Ministerstvo je příslušné
a) k řízení o udělení mezinárodní ochrany, k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, k řízení o povolení vstupu na území osobám, které učinily prohlášení o mezinárodní ochraně, k řízení o povinnosti setrvat v přijímacím středisku a k řízení o prodloužení doplňkové ochrany,
b) k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
4a).
§ 9
Na řízení vedená podle tohoto zákona se použije
správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,
5) ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,
5a) ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině,
5b) dále ustanovení o úřední desce,
5c) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat,
5d) a o ustanovení zástupce pro doručování,
5e) a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,
5f) o ústním jednání,
5g) o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka,
5h) o lhůtách pro vydání rozhodnutí
5i) a ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu.
5j)§ 10
Zahájení řízení
(1) Řízení o udělení mezinárodní ochrany se zahajuje podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany na tiskopise uvedeném v
příloze č. 1. Podáním žádosti se rozumí vyplnění tiskopisu cizincem s pověřeným pracovníkem ministerstva.
(2) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.
(3) Ministerstvo bez zbytečného odkladu písemně vyzve cizince k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany; výzvu cizinci doručí nejméně 2 pracovní dny předem. Cizinec je povinen dostavit se k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v místě a čase určeném ministerstvem. Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně.
(4) V případě, že řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle
§ 25 písm. a),
d) nebo
h) nebo byla žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle
§ 16 odst. 1 písm. b) nebo
h) nebo
§ 16 odst. 2 a Česká republika je příslušná k posuzování nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany
4a), provede se nové řízení ve věci
5k).
§ 10a
Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany
Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná,
a) byla-li podána občanem Evropské unie
5l), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství
5m),
b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný členský stát Evropské unie
4a),
c) bylo-li cizinci uděleno postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy
1b) jiným členským státem Evropské unie,
d) mohl-li cizinec nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu, nebo
e) podal-li cizinec opakovaně žádost o udělení mezinárodní ochrany, aniž by uvedl nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany.
§ 10b
Doprava žadatele o udělení mezinárodní ochrany na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
Bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle
§ 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
4a).
§ 10c
Doprava žadatele o udělení mezinárodní ochrany v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany
4a), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany z hraničního přechodu do přijímacího nebo ministerstvem určeného pobytového střediska.
§ 11
Řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se zahajuje z podnětu ministerstva.
Důvody udělení azylu
§ 12
Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec
a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
§ 13
Azyl za účelem sloučení rodiny
(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle
§ 12 nebo
§ 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle
§ 12.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle
odstavce 1 rozumí
a) manžel nebo partner azylanta,
b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
c) rodič azylanta mladšího 18 let,
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle
§ 2 odst. 13, nebo
e) svobodný sourozenec azylanta mladší 18 let.
(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny partnerovi azylanta je trvání partnerství před udělením azylu azylantovi.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.
§ 14
Humanitární azyl
Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle
§ 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.
Důvody udělení doplňkové ochrany
§ 14a
(1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle
odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
§ 14b
Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny
(1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle
odstavce 1 rozumí
a) manžel nebo partner osoby požívající doplňkové ochrany,
b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let,
c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let,
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle
§ 2 odst. 13, nebo
e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let.
(3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny partnerovi osoby požívající doplňkové ochrany je trvání partnerství před udělením doplňkové ochrany cizinci.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany.
Důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany
§ 15
(1) Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v
§ 12 nebo
13, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v
odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se
odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Azyl dále nelze udělit, pokud
a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona,
b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle
§ 12.
§ 15a
(1) Doplňkovou ochranu podle
§ 14a nebo
14b nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v
§ 14a, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany,
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný zločin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v
odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se
odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v
odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.
§ 16
(1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel
a) uvádí pouze ekonomické důvody,
b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
c) žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
d) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
e) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v
§ 12 nebo
14a této ochrany využít nemohl,
f) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v
§ 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle
§ 14a,
g) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, nebo
h) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu.
(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.
(3) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.
Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany
§ 17
(1) Azyl udělený z důvodu podle
§ 12 se odejme, jestliže
a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí,
b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,
d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,
e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v
§ 12,
f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,
g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,
h) azylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle
§ 15,
i) existují oprávněné důvody považovat azylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo
j) azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu.
(2) Při posuzování důvodů uvedených v
odstavci 1 písm. f) a
g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné.
(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.
(4) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.
(5) Jestliže azylant, kterému byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů uvedených v
§ 15, nebo byl-li pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu, azyl se mu odejme.
§ 17a
(1) Doplňková ochrana udělená podle
§ 14a se odejme, pokud
a) okolnosti, které vedly k udělení doplňkové ochrany, zanikly nebo se změnily do té míry, že již doplňkové ochrany není zapotřebí,
b) osoba požívající doplňkové ochrany měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v
§ 15a, nebo
c) nesprávné uvedení nebo opomenutí určitých skutečností, včetně použití padělaných či pozměněných dokumentů, bylo rozhodující pro udělení doplňkové ochrany.
(2) Při posuzování důvodů uvedených v
odstavci 1 ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě mající nárok na doplňkovou ochranu již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu.
(3) Zanikne-li důvod, pro který byla udělena doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro její ponechání, doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se odejme.
(4) Jestliže osoba požívající doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v
§ 15a, doplňková ochrana se odejme.
§ 18
Mezinárodní ochrana zaniká
a) smrtí azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou,
b) udělením státního občanství České republiky
6) azylantovi,
c) písemným prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, nebo
d) uplynutím doby, na kterou byla doplňková ochrana udělena.
Společná ustanovení o řízení
§ 19
(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště. Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy nesdělí jakýmkoliv způsobem údajným původcům pronásledování nebo vážné újmy informace o žádosti o udělení mezinárodní ochrany a nezíská v souvislosti s řízením ve věci mezinárodní ochrany informace o žadateli o udělení mezinárodní ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmy.
(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.
(3) Při rozhodování o žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zajistí, aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba.
§ 20
Účastník řízení
Účastníkem řízení podle tohoto zákona je
a) žadatel o udělení mezinárodní ochrany,
b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, nebo
c) osoba požívající doplňkové ochrany, s níž bylo zahájeno řízení o prodloužení nebo odnětí doplňkové ochrany.
§ 21
(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům; ministerstvo přispěje právnické nebo fyzické osobě, která má s ministerstvem uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování právní pomoci, na úhradu nákladů spojených s poskytováním bezplatné právní pomoci.
(2) Ustanovením
odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.
(3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc. V azylovém zařízení lze poskytovat právní pomoc jen v prostorách k tomuto účelu provozovatelem azylového zařízení vymezených.
§ 22
(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na úkony v řízení a s řízením související.
(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
§ 23
Pohovor
(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru sepíše protokol. Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany, není-li pohovor nezbytný ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.
(4) Pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochrany provádí kvalifikovaná osoba.
§ 23a
Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části.
§ 23b
Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení žadatele o udělení mezinárodní ochrany. V čestném prohlášení je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
§ 24
Doručování písemností žadateli o udělení mezinárodní ochrany
(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení mezinárodní ochrany do místa jeho hlášeného pobytu (
§ 77) nebo za podmínek podle
odstavce 2 na adresu pro doručování.
(2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení mezinárodní ochrany a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.
(3) Pokud nebyl žadatel o udělení mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a žadatele o udělení mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(4) Písemnost určená žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
§ 24a
Doručení rozhodnutí
(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ a doložkou „Za správnost vyhotovení“ s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení mezinárodní ochrany doručeno.
(3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.
§ 24b
Úřední deska
Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeních.
§ 25
Zastavení řízení
Řízení se zastaví, jestliže
a) žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět,
b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,
c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,
d) žadatel o udělení mezinárodní ochrany se bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru (
§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,
e) žadatel o udělení mezinárodní ochrany neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,
f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (
§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,
g) žadateli o udělení mezinárodní ochrany bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,
h) žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil, nebo
i) je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.
§ 26
Přerušení řízení
Řízení lze přerušit, jestliže
a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo
b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.
§ 27
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.
(2) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zvláštního právního předpisu
14), vyřídí ministerstvo věc přednostně. Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo bezodkladně, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost.
§ 28
(1) Mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle
§ 12,
13 nebo
14, udělí azyl přednostně.
(2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany.
(3) Zamítne-li ministerstvo žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou z důvodu, že cizinec přicestoval z bezpečné třetí země, vydá současně s rozhodnutím cizinci doklad informující bezpečnou třetí zemi v jejím úředním jazyce, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebylo posuzováno splnění důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
(4) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana.
Právní moc rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany
§ 31a
Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení.
HLAVA X
EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU
§ 71
Evidence
(1) Ministerstvo vede
a) evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o mezinárodní ochraně, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle
§ 4c odst. 1 a
§ 47 odst. 1,
b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů,
c) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, cizinců, kteří podali kasační stížnost
8a), osob požívajících doplňkové ochrany a azylantů,
d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochrany nebo azylantům,
e) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku,
f) evidenci cizinců, o jejichž žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
g) evidenci cizinců, v jejichž případě se postupuje podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství
4a),
h) evidenci správních deliktů projednaných podle tohoto zákona.
(2) V evidenci uvedené v
odstavci 1
a)
písm. a),
c),
f) a
g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním, popřípadě v rozsahu osvědčení,
b)
písm. d) jsou vedeny údaje v rozsahu oznámení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle
§ 88a,
c)
písm. e) jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o poskytnutí finančního příspěvku,
d)
písm. h) jsou vedeny údaje v rozsahu rozhodnutí o správním deliktu.
(3) Ministerstvo pro účely zajištění evidence ubytování a dalších služeb poskytovaných podle tohoto zákona žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení, a ubytovaným osobám, pro účely vedení soustavy souvisejících účetních záznamů a pro účely zajištění práv a právem chráněných zájmů těchto osob vede provozní informační systém, jehož je správcem; provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na jiné informační systémy podle tohoto zákona. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení, a v něm ubytované osoby, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností ministerstva k ochraně zdraví těchto osob a jejich základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů ministerstva souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči uvedeným osobám podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu azylového zařízení, jeho organizací a financováním.
(4) Údaje evidované podle
odstavce 3 se zlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona
o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a evidenčním čísle cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ubytování cizince v azylovém zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v azylovém zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu nebo ubytování cizince v azylovém zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.
(5) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle
odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona.
(6) Údaje z evidencí podle
odstavce 1 se poskytují státním orgánům na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7) Policie vede evidenci
a) víz udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o udělení víza, číslo a série vydaného víza, datum jeho vydání a doba, na kterou bylo vízum vydáno,
b) místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů,
c) daktyloskopických otisků pořízených žadateli o udělení mezinárodní ochrany podle
§ 4c odst. 1 a
§ 47 odst. 1, ve které jsou dále vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, dřívějších příjmeních, datu, místě a státu narození, pohlaví a státním občanství cizince,
d) azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany, kteří jsou držiteli průkazu o povolení k pobytu, a to v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydání a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu.
(8) Ministerstvo vede evidenci azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán průkaz o povolení k pobytu. V této evidenci se vedou údaje v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydaní a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v této evidenci ministerstvo předá do evidence vedené policií podle
odstavce 7 písm. d) neprodleně poté, kdy mu byl výrobcem dodán průkaz o povolení k pobytu.
(9) Zpravodajské služby České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění svých úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů
16) využívat údaje vedené v evidencích podle
odstavců 1 a
7 a policie za stejných podmínek údaje vedené v evidencích podle
odstavce 1, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup; údaje z evidence vedené podle
odstavce 8 poskytuje ministerstvo zpravodajským službám České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů na základě žádosti v rozsahu nezbytném ke splnění daného úkolu.
(10) Ministerstvo je správcem
a) informačního systému o azylantech žádajících o vydání cestovního dokladu azylanta obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji (
§ 61 odst. 2 a
3), a to v rozsahu žádosti o vydání cestovního dokladu azylanta obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji, včetně biometrických údajů,
b) informačního systému o azylantech, kterým byl vydán cestovní doklad podle
§ 61 odst. 4, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání dokladu,
c) informačního systému o azylantech nebo o osobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní průkaz totožnosti podle
§ 65, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání tohoto průkazu.
(11) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle
§ 59 odst. 4 vede provozní informační systém o azylantech a osobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.
(12) Údaje vedené v informačním systému podle
odstavce 11 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany předávají do evidence podle
odstavce 7 písm. d).
(13) Pokud si azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v provozním informačním systému podle
odstavce 11, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.
(14) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě.
(15) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle
odstavců 7 a
10 písm. a) se zlikvidují 5 let po ukončení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území. Pokud jsou údaje vedené na technických nosičích dat, zlikvidují se 20 let po ukončení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti cestovního dokladu nebo po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.
(16) Údaje vedené v informačních systémech podle
odstavce 10 písm. b) a
c) se zlikvidují 15 let po skončení platnosti cestovního dokladu azylanta nebo skončení platnosti cestovního průkazu totožnosti azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.
§ 71a
Předávání osobních údajů do jiných států
Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, osob požívajících doplňkové ochrany nebo azylantů do třetích zemí se na ministerstvo nevztahuje.
12a)§ 71b
Přístup k informačnímu systému smluvních států
V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství
12b) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích
12c) má ministerstvo přístup k údajům vedeným v informačním systému vytvořeném státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie.
§ 72
Pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn pobývat na území po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany; to neplatí, je-li zajištěn podle zvláštního právního předpisu
4) nebo podal-li žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nebyl mu povolen vstup na území (
§ 73). Ministerstvo je oprávněno pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany omezit jen na část území (
§ 46 a
46a).
§ 73
Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti
(1) Cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policie předá, nejsou-li splněny důvody pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu
4), do přijímacího střediska na mezinárodním letišti.
(2) Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízení určené ministerstvem, nelze-li z důvodů bezpečnostních, hygienických, kapacitních či jiných obdobně závažných důvodů cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.
(3) Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle
odstavce 2, je oprávněna po dobu přepravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu cizince,
(4) Ministerstvo o žádosti o udělení mezinárodní ochrany vydá rozhodnutí nejpozději do 4 týdnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem. Nerozhodne-li ministerstvo v uvedené lhůtě, umožní cizinci vstup na území bez rozhodnutí a dopraví jej do azylového zařízení na území. Do pěti dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem ministerstvo rozhodne, zda cizinci povolí vstup na území. Vstup na území nepovolí cizinci,
a) u něhož nebyla spolehlivě zjištěna totožnost,
b) který se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, nebo
c) u něhož se lze důvodně domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu, veřejné zdraví či veřejný pořádek.
(5) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území lze podat žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí; podání žaloby nemá odkladný účinek. Žaloba proti rozhodnutí ministerstva se podává jeho prostřednictvím nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň ministerstvo své vyjádření k žalobě doručí cizinci. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí a ministerstvo nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku, cizinci se bez zbytečného odkladu umožní vstup na území a ministerstvo jej dopraví do azylového zařízení na území.
(6) Cizinec je oprávněn požádat o povolení vstupu na území po uplynutí 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva vydaného v téže věci podle
odstavce 4 nebo rozhodnutí soudu o žalobě podané proti takovému rozhodnutí. Ministerstvo zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl cizinci vstup na území povolen.
(7) Ministerstvo rozhodne o povolení vstupu na území cizinci, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a dopraví jej do přijímacího střediska na území, jedná-li se o nezletilou osobu bez doprovodu, o rodiče nebo rodinu s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi nebo o cizince s vážným zdravotním postižením, o těhotnou ženu, o osobu, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí.
(8) Cizinec, který je umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti v době nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva, jímž se
a) mezinárodní ochrana neuděluje či ji udělit nelze,
b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nebo
c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje,
je povinen, nezrušil-li soud rozhodnutí ministerstva, nejpozději do 30 dnů vycestovat mimo území. Ustanovení
§ 32 odst. 5 pro řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti neplatí.
(9) Doba pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 120 dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem. Nerozhodne-li soud o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany v této lhůtě, umožní ministerstvo cizinci vstup na území bez rozhodnutí a dopraví jej do azylového zařízení na území. Uvedená lhůta může být prodloužena jen z důvodu vycestování cizince podle
odstavce 8.
(10) Ministerstvo poučí cizince při přijetí do přijímacího střediska na letišti o skutečnosti, že podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany mu nevzniká právo na vstup na území a pokud trvá na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, bude povinen, nerozhodne-li ministerstvo jinak, po dobu řízení o jeho žádosti, nejdéle však po dobu 120 dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně, setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. Současně ministerstvo cizince poučí o právu proti rozhodnutí o nevpuštění na území podat žalobu a případně požádat podle
odstavce 6 o povolení vstupu na území.
(11) Pobyt cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízení podle
odstavce 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt cizince v azylových zařízeních podle věty první se
§ 46 odst. 2 a
5 vztahuje obdobně.
(12) Vnější ostrahu jiného azylového zařízení určeného ministerstvem podle
odstavce 2 provádí policie.
(13) Cizince, který požádal o dobrovolnou repatriaci (
§ 54a) v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, nebo který je z tohoto střediska povinen vycestovat, policie dopraví na hraniční přechod.
§ 76
Pobyt azylanta
Azylant má trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
Hlášení místa pobytu
§ 77
(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou útvaru policie místně příslušnému podle nového místa pobytu. K žádosti připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svou obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, potvrzení dále opatří otiskem svého razítka a jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Policie do 15 dnů postoupí žádost spolu se svým vyjádřením ministerstvu.
(3) Ministerstvo neudělí souhlas se změnou místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele pro udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.
(4) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení mezinárodní ochrany ohlásí útvaru policie příslušnému podle místa nového pobytu.
(5) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen
a) sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování,
b) předložit potvrzení podle
odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,
c) předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany,
d) předložit souhlas ministerstva se změnou místa hlášeného pobytu.
(6) Nové místo pobytu se dnem přihlášení stává místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen nejpozději do 3 pracovních dnů po přihlášení předložit ministerstvu ke kontrole průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
(7) Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh vlastníka.
(8) O odvolání proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu rozhoduje Ředitelství služby cizinecké policie.
(9) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle
odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany naposledy hlášen k pobytu.
§ 78
(1) Azylant je povinen přihlásit se k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne
a) doručení rozhodnutí o udělení azylu, nebo
b) změny místa pobytu.
(2) Povinnost stanovená v
odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplňkové ochrany hlásící se k pobytu ministerstvu.
(3) Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů změnu místa pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.
(4) Při hlášení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.
4)
§ 78b
Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území
(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí ministerstvo na žádost cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu
4).
(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.
(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo vycestováním z území. Ministerstvo vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se za účelem vyznačení zániku platnosti víza za účelem strpění pobytu dostavit na ministerstvo bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.
(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,
b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,
c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při podání žádosti o prodloužení doby platnosti, nedošlo-li k podstatné změně jeho podoby.
(5) Na žádost cizince ministerstvo platnost víza za účelem strpění pobytu zruší.
(6) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem
4), nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 78c
Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle
§ 78b, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.
§ 78d
(1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše
a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem
9), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (
§ 42 odst. 3),
b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (
§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,
c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (
§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 4 osoby,
d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (
§ 42 odst. 3), je-li společně posuzováno 5 a více osob.
(3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,
9a)
b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
(5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo v určeném azylovém zařízení.
HLAVA XI
AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ
§ 79
(1) Azylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochrany a azylantů za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti.
(2) Přijímací středisko slouží k ubytování cizince do doby provedení úkonů uvedených v
§ 46 nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon.
(3) Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(4) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů. Integrační azylové středisko dále slouží k přechodnému ubytování osob požívajících doplňkové ochrany, jde-li o rodiče nebo rodinu s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi nebo o cizince s vážným zdravotním postižením, nejdéle však na dobu 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.
(5) Ministerstvo může výjimečně povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v
odstavcích 1 až 3, a to zejména
a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany,
b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany,
c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení mezinárodní ochrany.
(6) Osoba ubytovaná v azylovém zařízení je povinna
a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízení,
b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem,
c) plnit v azylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona a
d) šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.
(7) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení mezinárodní ochrany nebo azylantů s obyvatelstvem.
§ 80
(1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.
(2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo.
(3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.
(4) Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany mají přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem
12c). Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole.
§ 81
(1) Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo
a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,
b) na zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně,
c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,
d) přijímat návštěvy,
e) přijímat balíčky a peníze,
f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení,
g) na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku,
h) za podmínek stanovených v
§ 82 opustit pobytové středisko.
(2) Provozovatel přijímacího nebo pobytového střediska přihlédne ke specifickým potřebám žadatele o udělení mezinárodní ochrany, pokud je jím nezletilá osoba bez doprovodu, osoba mladší 18 let, těhotná žena, osoba se zdravotním postižením, osoba, která byla mučena, znásilněna nebo byla podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, a v případě hodném zvláštního zřetele i jiná osoba. Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle
§ 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.
§ 81a
(1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
(2) Ministerstvo může věci uvedené v
odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.
(3) Osoba ubytovaná v přijímacím středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku přechovávat elektronické komunikační zařízení. Ministerstvo může elektronické komunikační zařízení odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se elektronické komunikační zařízení navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu do pobytového střediska nebo na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, nebo jde-li o cizince umístěného v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, při opuštění tohoto střediska. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o elektronické komunikační zařízení odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.
§ 82
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.
(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v
odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.
(4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou.
§ 83
(1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení.
(2) Ubytovací řád stanoví zejména
a) časový rozvrh výplaty kapesného,
b) časový rozvrh poskytování stravy,
c) časový rozvrh poskytování zdravotních služeb, a
d) režim návštěv.
(3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem.
(4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě.
(5) Ministerstvo nebo provozovatel azylového zařízení je oprávněno kontrolovat dodržování ubytovacího řádu. Do místností určených pro ubytování může zástupce ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.
§ 84
Příspěvek obci
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci na kalendářní rok rozhoduje vláda.
HLAVA XII
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 85
Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,
4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 85a
(1) Prohlášením o mezinárodní ochraně zaniká platnost dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu
4).
(2) Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců
3) není prohlášením o mezinárodní ochraně nebo podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany (
§ 10) dotčeno.
(3) Cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, je za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem
4) povinen strpět umístění v zařízení pro zajištění cizinců.
§ 86
(1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byla pravomocně udělena nebo odejmuta některá z forem mezinárodní ochrany.
(2) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byla udělena některá z forem mezinárodní ochrany, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
(3) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona, počtu azylantů a počtu osob požívajících doplňkové ochrany.
§ 87
(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.
(2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (
§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů
12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.
(3) Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska.
(4) Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.
(5) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, a den a místo učinění prohlášení o mezinárodní ochraně.
(6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle
§ 77 odst. 2.
(7) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo cizince na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo cizince v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince.
(8) Cestovní doklad cizince, který si jeho držitel po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany nepřevzal, předá ministerstvo policii. Policie neplatný cestovní doklad vrátí jako doklad na území nalezený státu, který jej vydal. Obdobně postupuje i v případě cestovního dokladu, jehož držitel se na území nenachází.
§ 87a
(1) Na cizince se po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle
§ 32 odst. 1, která má odkladný účinek, hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle
§ 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (
§ 43) poskytnout nelze.
(2) Cizinec, který podá žalobu po uplynutí lhůty podle
§ 32 odst. 1, nemá nárok na služby podle
odstavce 1. Poskytnout nelze ani finanční příspěvek (
§ 43).
(3) Na cizince umístěného v azylovém zařízení uvedeném v
§ 73 odst. 1 nebo
2 se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle
§ 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (
§ 43) poskytnout nelze.
(4) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle
§ 10a písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle
§ 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (
§ 43) poskytnout nelze.
§ 88
Zdravotní služby
(1) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěti narozenému na území a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítěti narozenému na území se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených ze zdravotního pojištění podle zákona
o veřejném zdravotním pojištění12a) a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle jiného právního předpisu.
12d)
(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle
odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé poskytovateli zdravotních služeb jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území a dítě, které se narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení mezinárodní ochrany nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.
4)
(4) Je-li to nezbytné pro zabezpečení zdravotních služeb žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítěti narozenému na území, cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, nebo jeho dítěti narozenému na území, může ministerstvo obci, na jejímž území se nachází azylové zařízení v majetku ministerstva, nebo jiné osobě přenechat do bezplatného užívání prostory v azylovém zařízení za účelem poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu
12f).
§ 88a
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.
§ 88b
Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště.
§ 89
(1) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu, je jí soudem k ochraně jejích práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu
13). S ohledem na ochranu nezletilé osoby bez doprovodu stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením. Na řízení o ustanovení opatrovníka se nevztahuje zvláštní právní předpis
13a).
(2) Funkci opatrovníka vykonává zletilý příbuzný nezletilé osoby bez doprovodu zdržující se na území; není-li takové osoby nebo nelze-li funkcí opatrovníka takovou osobu pověřit, vykonává funkci opatrovníka jiná vhodná fyzická nebo právnická osoba anebo obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa, kde je nezletilá osoba bez doprovodu hlášena k pobytu.
(3) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Výsledek lékařského vyšetření předloží ministerstvo soudu jako důkaz k řízení o ustanovení opatrovníka podle
odstavce 1. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
(4) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle
odstavce 3 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo nejpozději do 15 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
§ 89a
Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení mezinárodní ochrany školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.
§ 90
Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků.
§ 91
Působnost stanovená podle tohoto zákona krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.
§ 91a
Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy
1b) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 4.
§ 92
Způsobilost k právním úkonům
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.
§ 92a
Požádá-li opatrovník o to, aby bylo jeho ustanovení opatrovníkem zrušeno, ustanoví správní orgán bezodkladně jiného opatrovníka.
§ 92b
(1) Na řízení o udělení víza za účelem strpění pobytu a na řízení o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje
část druhá a
třetí správního řádu.
(2) Po ukončení řízení útvar ministerstvo vízum podle
odstavce 1 vyznačí do cestovního dokladu anebo na hraniční průvodku nebo žadateli sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje.
§ 92c
Úkoly ministerstva podle
§ 4b,
10b,
10c,
§ 34 odst. 2,
§ 42 odst. 1 až 5 a
7,
§ 42a odst. 1 až 3,
§ 43 odst. 6,
§ 45 odst. 3,
§ 46 odst. 6,
§ 48 písm. c),
§ 50a,
§ 53a odst. 2,
§ 54a,
§ 71 odst. 3,
§ 73 odst. 4,
7 a
9,
§ 77 odst. 1,
§ 78c,
§ 78d odst. 5,
§ 79 odst. 5 a
7,
§ 80 odst. 2 a
3,
§ 81a odst. 2,
§ 82 odst. 4,
§ 83 odst. 1 a
5,
§ 88 a
89a lze pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.
Správní delikty
§ 93
Přestupky
(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že
b) odmítne strpět provedení úkonů podle
§ 4c,
c) v rozporu s
§ 41 odst. 1 neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad,
d) poruší zákaz opuštění azylového zařízení podle
§ 46 odst. 3,
f) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle
§ 73 odst. 4, kterým se nepovoluje vstup na území.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že
b) v rozporu s
§ 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo, je-li ubytovaný v přijímacím středisku, neodevzdá elektronické komunikační zařízení,
c) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle
§ 45 odst. 2,
d) v rozporu s
§ 46 odst. 1 opustí přijímací středisko nebo v rozporu s
§ 46 odst. 2 opustí přijímací středisko na mezinárodním letišti,
f) odmítne strpět identifikační úkony podle
§ 47,
g) v rozporu s
§ 48 písm. c) nesplní v azylovém zařízení příkaz nebo pokyn policie nebo ministerstva,
h) nesplní některou z povinností podle
§ 49, nebo
(3) Azylant se dopustí přestupku tím, že
b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle
§ 52 písm. i) a
j) nebo v rozporu s
§ 53 odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle
§ 47, nebo
(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že
c) nedodrží lhůtu 30 dnů pro podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany podle
§ 53a odst. 1, nebo
(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost podle
§ 56,
b) jako osoba ubytovaná v azylovém zařízení nesplní některou z povinností podle
§ 79 odst. 6, nebo
c) jako osoba ubytovaná v přijímacím středisku poruší zákaz podle
§ 81a odst. 1 nebo
3 nebo jako osoba ubytovaná v pobytovém středisku poruší zákaz podle
§ 81a odst. 1.
§ 93a
Správní delikt právnické a podnikající fyzické osoby
(1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
§ 56b neumožní ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany.
(2) Za správní delikt podle
odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 Kč.
§ 93b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.
§ 94
Přechodná ustanovení
(1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.
(2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.