325/1999 Sb.

o azylu

Historické znění01.01.2006 – 31.08.2006

Toto není aktuální verze. Přejít na aktuální znění →

325
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 1999
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

AZYL

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje
a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta na území,
b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,
c) práva a povinnosti žadatele o udělení azylu a azylanta,
d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,
e) státní integrační program,
f) azylová zařízení.
§ 2
Základní pojmy
(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,
a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.
(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,1) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud
na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91.
(3) Žadatelem o udělení azylu se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení azylu v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu správního řízení o udělení azylu a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu,1a) má-li tato žaloba odkladný účinek.
(4) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
(5) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.
(6) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.
(7) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).
(8) Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území1b).
(9) Rozhodnutím ministerstva ve věci azylu se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení nebo neudělení azylu, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu.

HLAVA II

PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL, VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Prohlášení o úmyslu požádat o azyl
§ 3
(1) Prohlášením o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.
(2) Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.
§ 3a
Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu
a) policii
1. na hraničním přechodu,2) nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a),
2. v přijímacím středisku,
3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
4. v zařízení pro zajištění cizinců,3) s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a), anebo
b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.
§ 3b
(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.
(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.
§ 3c
(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení azylu
a) po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení azylu (dále jen „vstupní vízum“),
b) po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
c) od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.
(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.
Vstupní vízum
§ 3d
(1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na útvaru policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo jí osvědčil čestným prohlášením.
(2) Vstupní vízum uděluje policie.
(3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.
(4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.
§ 3e
(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.
(2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
(4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).
§ 3f
Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).
§ 3g
Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec
a) je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu,4) nebo
b) učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
Doprava cizince do azylového zařízení
§ 4
(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.
(2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.
§ 4a
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.
(3) Cizinec je povinen
a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
§ 4b
Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.
§ 4c
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.

HLAVA III

ŘÍZENÍ O AZYLU
§ 8
Ministerstvo je příslušné
a) k řízení o udělení a odnětí azylu,
b) k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), není-li příslušná Česká republika.
§ 9
Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,5) ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,5a) ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině,5b) dále ustanovení o úřední desce,5c) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat,5d) a o ustanovení zástupce pro doručování,5e) a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,5f) o ústním jednání,5g) o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka,5h) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5i) a ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu.5j)
§ 10
Zahájení řízení
(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.
(2) Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu.
(3) Cizinec, který v České republice o udělení azylu již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení azylu nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Dvouletá lhůta neplatí v případě, jestliže řízení o udělení azylu zahájené podáním žádosti o udělení azylu cizincem bylo zastaveno podle § 25 písm. a) nebo g) a Česká republika je příslušná k posuzování jeho nové žádosti o udělení azylu1c).
(4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.
(5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu písemně vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti. Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení azylu a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení azylu v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o azylu.
§ 10a
Nepřípustnost žádosti o udělení azylu
Žádost o udělení azylu je nepřípustná,
a) byla-li podána občanem Evropské unie5k), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství5l), nebo
b) je-li k posuzování žádosti o udělení azylu příslušný jiný členský stát Evropské unie1c).
§ 10b
Doprava žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu
Bylo-li řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu podle § 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c).
§ 10c
Doprava žadatele o udělení azylu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu
V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu1c), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu z hraničního přechodu do přijímacího nebo ministerstvem určeného pobytového střediska.
§ 11
Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva.
Důvody udělení azylu
§ 12
Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec
a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
§ 13
Azyl za účelem sloučení rodiny
(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a) manžel azylanta,
b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
c) rodič azylanta mladšího 18 let, nebo
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 9.
(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.
§ 14
Humanitární azyl
Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.
Důvody vylučující udělení azylu
§ 15
Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení azylu
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil před podáním žádosti o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
§ 16
(1) Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel
a) uvádí pouze ekonomické důvody,
b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
d) v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu,
e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
f) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl,
g) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12,
h) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
i) mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu, nebo
j) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu.
(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení azylu, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.
(3) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu.
(4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.
Důvody odnětí azylu a zánik azylu
§ 17
(1) Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže
a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí,
b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,
d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,
e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,
f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, nebo
g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.
(2) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.
(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.
§ 18
Azyl zaniká
a) smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvého,
b) udělením státního občanství České republiky6) azylantovi, nebo
c) písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu.
Společná ustanovení o řízení
§ 19
(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ve věci azylu.
(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.
§ 20
Účastník řízení
(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je
a) žadatel o udělení azylu, nebo
b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.
(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen. Plnou moc nelze udělit k převzetí rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.
§ 21
(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.
(3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc.
§ 22
(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.
(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
§ 23
Pohovor
(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí pohovor se žadatelem o udělení azylu. O provedeném pohovoru sepíše protokol. Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení azylu zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.
(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení azylu, zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.
§ 23a
Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části.
§ 23b
Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení žadatele o udělení azylu. V čestném prohlášení je žadatel o udělení azylu povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
§ 24
Doručování písemností žadateli o udělení azylu
(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu do místa jeho hlášeného pobytu (§ 77) nebo za podmínek podle odstavce 2 na adresu pro doručování.
(2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení azylu a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení azylu doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení azylu uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o azylu. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.
(3) Pokud nebyl žadatel o udělení azylu v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, a žadatele o udělení azylu o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 3 dnů od uložení, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(4) Nemohl-li si žadatel o udělení azylu pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může namítnout překážku v doručování do 15 dnů ode dne, kdy pominula. Ve stejné lhůtě musí žadatel o udělení azylu písemnost převzít. Překážku lze namítnout do 1 roku ode dne uložení písemnosti.
(5) O tom, zda písemnost byla doručena, vydá ministerstvo rozhodnutí, proti kterému nelze podat rozklad.
(6) Písemnost určená žadateli o udělení azylu, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
§ 24a
Doručení rozhodnutí
(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ a doložkou „Za správnost vyhotovení“ s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azylu doručeno.
§ 24b
Úřední deska
Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeních.
§ 25
Zastavení řízení
Řízení se zastaví, jestliže
a) žadatel o udělení azylu vzal žádost o udělení azylu zpět,
b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,
c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,
d) žadatel o udělení azylu se bez závažného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,
e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,
f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,
g) žadateli o udělení azylu bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,
h) žadatel o udělení azylu v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil, nebo
i) je žádost o udělení azylu nepřípustná.
§ 26
Přerušení řízení
Řízení lze přerušit, jestliže
a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo
b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.
§ 27
Rozhodnutí
Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.
§ 28
Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).
Právní moc rozhodnutí ve věcech azylu
§ 31a
Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nabývá právní moci dnem doručení.

HLAVA IV

PŘEZKUM ROZHODNUTÍ VE VĚCI AZYLU SOUDEM
§ 32
(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu1a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu
a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,
c) podané v zařízení pro zajištění cizinců,3) nebo
d) jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.
(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek s výjimkou žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 a žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. e) a f).
(4) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.
(5) Podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.
§ 33
Soud řízení zastaví, jestliže
a) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení zemřel,
b) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce),
c) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu,
d) žadateli o udělení azylu (žalobci) bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky, nebo
e) žadatel o udělení azylu (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

HLAVA V

Náklady a odměna tlumočníka
§ 34
(1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci azylu.
(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení azylu.
§ 35
Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.8)

HLAVA VI

ÚŘAD VYSOKÉHO KOMISAŘE
§ 36
Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.
§ 37
(1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů
a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,
b) nahlížet do spisu účastníka řízení,
c) být přítomen při pohovoru a ústním jednání.
(2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání.
(3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v azylové oblasti.
§ 38
Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a jinými organizacemi, které se zabývají ochranou práv uprchlíků.
§ 39
Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře
a) kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona,
b) statistické informace o řízení podle tohoto zákona.
§ 40
Při získávání informací o osobách, které učinily prohlášení o azylu (§ 3), postupuje Úřad Vysokého komisaře přiměřeně podle ustanovení této hlavy.

HLAVA VII

PRÁVA A POVINNOSTI

Díl 1

Práva a povinnosti žadatele o udělení azylu
§ 41
(1) Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení azylu odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu. Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení. Cizinec, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen při podání žádosti o udělení azylu předložit svůj cestovní doklad.
(2) Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud
a) nepodal žalobu1a) proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo nemá-li žaloba odkladný účinek,
b) nepodal kasační stížnost8a).
(3) Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.
§ 42
(1) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne
a) ubytování, strava, základní hygienické prostředky a
b) kapesné za podmínek stanovených v § 42a.
(2) Ministerstvo může mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistit psychologické, zdravotní, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení azylu a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeních.
(3) Služby uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 se poskytují v přijímacím středisku bezplatně.
(4) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku nebo v integračním azylovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení azylu, které převyšují částku životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem9).
(5) S ohledem na možnosti azylového zařízení poskytovat stravu lze žadateli o udělení azylu namísto stravy poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu9). Po dobu poskytování finančního příspěvku kapesné nenáleží.
(6) V případě hodném zvláštního zřetele lze služby podle odstavce 1 nebo 2 poskytovat i mimo azylové zařízení na základě smlouvy uzavřené ministerstvem s poskytovatelem služeb.
(7) Ministerstvo vyhláškou stanoví finanční úhradu za poskytnutou stravu a ubytování ve výši průměrných nezbytných nákladů.
§ 42a
(1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení azylu v azylovém zařízení.
(2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení azylu bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká.
(3) Vykonává-li žadatel o udělení azylu starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení azylu, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízení v rozsahu nejvýše 12 hodin měsíčně. Celková výše kapesného po zvýšení může činit až dvojnásobek kapesného stanoveného prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví výši kapesného za kalendářní den podle věku žadatele o udělení azylu a termíny výplaty kapesného pro přijímací a pobytová střediska.
§ 43
(1) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče (§ 88).
(2) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima;9) to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.4) Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení azylu poskytnut finanční příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.
(3) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 2 je příslušné ministerstvo.
(4) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 2 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a)
b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny,
c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností, anebo
d) žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení azylu opakovaně.
(6) Finanční příspěvek zahrnuje:
a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,
b) příspěvek na dietní stravování,
c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
(7) Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem v určeném azylovém zařízení.
§ 44
Žadatel o udělení azylu má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na ubytování společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s jinou osobou blízkou, pokud jsou žadateli o udělení azylu a pokud s tím souhlasí. Za osoby blízké se považují osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah.
Povinnosti žadatele o udělení azylu
§ 45
(1) Žadatel o udělení azylu je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku.
(2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení azylu nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí.
(3) Prohlídku provede policie na žádost ministerstva při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo kdykoliv v průběhu pobytu v azylovém zařízení při zjištění důvodů podle odstavce 2. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam.
(4) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.
(5) Policie odebere na dobu řízení o udělení azylu věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 1, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení azylu nebo při určování členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), a předá ji ministerstvu.
§ 46
(1) Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko do
a) provedení identifikačních úkonů podle § 47,
b) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,
c) doby udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem řízení o udělení azylu (dále jen „vízum za účelem řízení o udělení azylu“) a vydání průkazu žadatele o udělení azylu (§ 57),
d) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku.
(2) Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště ani po ukončení úkonů uvedených v odstavci 1.
(3) Cizinec, jemuž bylo řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti jeho žádosti o udělení azylu podle § 10a písm. b), nesmí opustit přijímací nebo pobytové středisko až do doby, než bude dopraven do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu, s výjimkou opuštění za účelem vycestování z území.
(4) Za opuštění přijímacího střediska podle odstavce 1 se nepovažuje opuštění za účelem poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření, jež nelze v přijímacím středisku provést, zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob.
(5) Za opuštění azylového zařízení podle odstavce 2 nebo 3 se nepovažuje opuštění za účelem účasti žadatele o udělení azylu nebo cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu nebo cizinec netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob v případě, že je nelze v přijímacím středisku provést. V případech opuštění azylového zařízení podle věty první zabezpečí doprovod žadateli o udělení azylu nebo cizinci na žádost ministerstva policie.
(6) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu.
(7) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 47
(1) Žadatel o udělení azylu je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Žadatel o udělení azylu je povinen strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví9b).
§ 48
Žadatel o udělení azylu je povinen
a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízení,
b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem,
c) plnit v azylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona a
d) šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.
§ 49
Žadatel o udělení azylu je povinen
a) prokazovat průkazem žadatele o udělení azylu (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu,
b) chránit průkaz žadatele o udělení azylu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policii,
c) odevzdat průkaz žadatele o udělení azylu, který je neplatný (§ 58),
d) po skončení řízení odevzdat průkaz žadatele o udělení azylu ministerstvu.
§ 49a
Žadatel o udělení azylu je povinen
v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí.

Díl 2

Práva a povinnosti azylantů
§ 50
Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 50a
(1) Ministerstvo poskytne azylantovi, kterému bylo jako žadateli o udělení azylu poskytováno kapesné, na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9).
(2) Ministerstvo azylanta písemně poučí o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.
Povinnosti azylanta
§ 51
Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky.
§ 52
Azylant je povinen
a) chránit průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinen neprodleně je hlásit policii,
b) průkazem povolení k pobytu azylanta prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,
c) požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li dosavadní průkaz svou platnost,
d) požádat před uplynutím platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta policii o prodloužení doby platnosti tohoto průkazu,
e) odevzdat průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu. V případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,
f) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,
g) oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů.
§ 53
Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu.

Díl 3

Povinnost cizince vycestovat z území a povinnosti jiných osob
§ 54
(1) Cizinec je povinen vycestovat z území
a) bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení azylu podle § 10, ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván,
b) ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu podle zvláštního právního předpisu9c).
(2) Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 54a
Dobrovolná repatriace
(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem
a) žadatele o udělení azylu na základě jeho písemné žádosti, nebo
b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané po dobu běhu lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a), po dobu běhu lhůty k podání kasační stížnosti, v průběhu řízení o kasační stížnosti8a) nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti
do země původu nebo do jiného státu.
(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení azylu, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.
Povinnosti jiných osob
§ 55
Právnické nebo fyzické osoby, které žadatele o udělení azylu pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem4) na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto žadatele, pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, s výjimkou nákladů uvedených v § 88.
§ 56
Každý, kdo nalezne průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policie.
§ 56a
(1) Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad.
(2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné nebo zastavení řízení o udělení azylu umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 56b
Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí zdravotnickému zařízení majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.

HLAVA VIII

PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ AZYLU, PRŮKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA, CESTOVNÍ DOKLADY

Díl 1

Průkaz žadatele o udělení azylu
§ 57
(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení azylu průkaz žadatele o udělení azylu nejpozději do 3 dnů od prohlášení o azylu.
(2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení azylu průkaz žadatele o udělení azylu nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení azylu do azylového zařízení, jestliže žádost o udělení azylu byla podána v době výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, nebo v zařízení pro zajištění cizinců3).
(3) Průkaz žadatele o udělení azylu je dokladem prokazujícím totožnost jeho držitele. Skutečnosti zapsané v průkazu žadatele o udělení azylu není jeho držitel povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.
(4) Do průkazu žadatele o udělení azylu se zapíší údaje o totožnosti žadatele o udělení azylu, o jeho státním občanství, místě ubytování a o uděleném vízu (§ 72 a 85b).
(5) Doba platnosti průkazu žadatele o udělení azylu se stanoví shodně s dobou platnosti víza za účelem řízení o udělení azylu. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení azylu lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu je nutná osobní účast žadatele o udělení azylu; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.
(6) Vzor průkazu žadatele o udělení azylu je uveden v příloze č. 2.
§ 58
Neplatnost průkazu žadatele o udělení azylu
(1) Průkaz žadatele o udělení azylu je neplatný, jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo
d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a).
(2) O neplatnosti průkazu žadatele o udělení azylu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

Díl 2

Průkaz povolení k pobytu azylanta
§ 59
(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného pobytu na území.
(2) Do průkazu povolení k pobytu azylanta policie na žádost azylanta zapíše údaje o jeho dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu na území.
(3) Doba platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta je 5 let. Dobu platnosti tohoto průkazu lze prodloužit dvakrát vždy o 5 let.
(4) Průkaz povolení k pobytu azylanta vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta.
§ 60
Neplatnost průkazu povolení k pobytu azylanta
(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je neplatný, jestliže
a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) nebo c).
(2) O neplatnosti průkazu povolení k pobytu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

Díl 3

Cestovní doklady
Cestovní doklad
§ 61
(1) Azylantovi vydá policie na žádost cestovní doklad.
(2) Doba platnosti cestovního dokladu je 5 let a lze ji prodloužit; celková doba platnosti nesmí přesáhnout 10 let. Územní platnost cestovního dokladu zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště.
(3) Dobu platnosti cestovního dokladu policie při vydání zkrátí, pokud by překročila dobu platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta.
(4) Cestovní doklad je veřejná listina.
(5) Cestovní doklad obsahuje fotografii azylanta, údaje o jeho jménu a příjmení, datu a místu narození a státním občanství.
(6) Policie na žádost azylanta zapíše do cestovního dokladu údaje o jeho dětech mladších 15 let, kterým Česká republika udělila azyl.
(7) Cestovní doklad se vydá v českém jazyce a ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
§ 62
(1) Cestovní doklad vydává a jeho dobu platnosti prodlužuje útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta.
(2) O vydání cestovního dokladu a o změně doby jeho platnosti útvar policie neprodleně informuje ministerstvo.
(3) První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání a při prodloužení platnosti tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10)
§ 63
(1) V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí 2 fotografie.
(2) Při provádění změn údajů v cestovním dokladu nebo při prodlužování doby jeho platnosti se postupuje obdobně jako při jeho vydání, fotografie se nevyžadují.
§ 64
Neplatnost cestovního dokladu
(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže
a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) anebo c).
(2) O neplatnosti cestovního dokladu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
§ 65
Cestovní průkaz totožnosti
(1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylanta, který pozbude v zahraničí cestovní doklad, diplomatická mise nebo konzulární úřad (dále jen „zastupitelský úřad“) za účelem návratu azylanta do České republiky.
(2) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů; v odůvodněných případech může být zastupitelským úřadem prodloužena o dalších 30 dnů.
(3) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1.
(4) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti azylant uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo pobytu na území a k žádosti připojí 2 fotografie.
(5) Cestovní průkaz totožnosti se odebere při hraniční kontrole.
(6) Vydání cestovního průkazu totožnosti a změnu doby platnosti oznámí ten, kdo cestovní průkaz totožnosti vydal, neprodleně ministerstvu.
§ 65a
(1) Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla ve 2 cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Zastupitelský úřad zapíše do cestovního průkazu totožnosti na žádost cizince jeho dítě mladší 15 let.

Díl 4

Zadržení dokladu vydaného podle tohoto zákona
§ 66
(1) Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto.
(2) O zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně informuje ministerstvo.
(3) Při zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení.
§ 67
Policie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal.

HLAVA IX

STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM
§ 68
Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a zajištění bydlení.
§ 69
Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót.
§ 70
(1) Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.

HLAVA X

EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU
§ 71
Evidence
(1) Ministerstvo vede
a) evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o azylu,
b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu a místa pobytu azylantů,
c) evidenci žadatelů o udělení azylu, cizinců, kteří podali kasační stížnost8a) a azylantů,
d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení azylu nebo azylantům,
e) evidenci obrazových záznamů podle § 4c a 47,
f) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku,
g) evidenci cizinců, jejichž řízení o udělení azylu bylo zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.
(2) Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 včetně údajů osobních.
(3) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.
(4) Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) a g) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení azylu.
(5) Policie vede evidenci víz udělených podle tohoto zákona, evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, a místa pobytu azylantů a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu. Zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v těchto evidencích včetně údajů osobních.
(6) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 5 v písemné formě policie zničí po uplynutí 5 let od roku ukončení pobytu cizince na území. Údaje uložené na technickém nosiči informací uchovává policie po dobu 20 let od roku ukončení pobytu cizince na území.
§ 71a
Předávání osobních údajů do jiných států
Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení azylu nebo azylantů do třetích zemí se na ministerstvo nevztahuje.12a)
§ 72
Pobyt na vízum za účelem řízení o udělení azylu
(1) Žadateli o udělení azylu udělí policie vízum za účelem řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu4) anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo pokud podal žádost o udělení azylu v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum nejpozději do 3 dnů ode dne, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.
(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu až na dobu 90 dnů, pokud tento zákon nestanoví jinak; dobu pobytu policie na žádost cizince prodlouží až o 90 dnů. Žádost o prodloužení doby pobytu je cizinec povinen podat v době platnosti tohoto víza. Platnost víza za účelem řízení o udělení azylu zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ve věci azylu.
(3) Pobývá-li cizinec mimo azylové zařízení, prodlužuje dobu pobytu podle odstavce 2 útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince a o tomto prodloužení neprodleně informuje ministerstvo.
(4) Není-li cizinec přihlášen k pobytu, je k udělení víza podle odstavce 1 a prodloužení doby pobytu podle odstavce 2 příslušný útvar policie podle sídla azylového zařízení, kde byl cizinec hlášen naposledy.
§ 73
Pobyt v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1) Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o azylu v tomto prostoru.
(2) Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže
a) nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu, nebo
b) soud nevydá rozhodnutí do 45 dnů ode dne podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva.
(3) Cizinec, jenž je v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje, jímž se žádost o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodná, nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1, nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.
§ 76
Pobyt azylanta
Azylant má trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
Hlášení místa pobytu
§ 77
(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.
(2) Žadatel o udělení azylu žádá o změnu hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou útvaru policie místně příslušnému podle nového místa pobytu. K žádosti připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svou obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří otiskem svého razítka a jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Policie do 15 dnů postoupí žádost spolu se svým vyjádřením ministerstvu.
(3) Ministerstvo neudělí souhlas se změnou místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele pro udělení azylu pro účely řízení o udělení azylu v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.
(4) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení azylu ohlásí útvaru policie příslušnému podle místa nového pobytu.
(5) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení azylu povinen
a) sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení azylu a předpokládanou dobu ubytování,
b) předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,
c) předložit průkaz žadatele o udělení azylu,
d) předložit souhlas ministerstva se změnou místa hlášeného pobytu.
(6) Nové místo pobytu se dnem přihlášení stává místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu. Žadatel o udělení azylu je povinen nejpozději do 3 pracovních dnů po přihlášení předložit ministerstvu ke kontrole průkaz žadatele o udělení azylu.
(7) Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh vlastníka.
(8) O odvolání proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu rozhoduje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.
(9) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení azylu naposledy hlášen k pobytu.
§ 78
(1) Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne
a) doručení rozhodnutí o azylu, nebo
b) změny místa trvalého pobytu.
(2) Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta.
(3) Při hlášení pobytu azylanta a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 78a
Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.
§ 78b
Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území
(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí útvar policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Není-li hlášen k pobytu, je příslušným útvar policie podle místa, kde byl cizinec hlášen k pobytu naposledy. Cizinci umístěnému v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště vízum za účelem strpění pobytu udělí referát cizinecké a pohraniční policie s působností na tomto mezinárodním letišti. Vízum za účelem strpění pobytu se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; na žádost cizince policie dobu platnosti víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo o nepřiznání odkladného účinku této stížnosti.
(3) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení jeho doby platnosti je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,
b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,
c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při žádosti o prodloužení doby platnosti, pokud nedošlo k podstatné změně podoby.
(4) O udělení víza za účelem strpění pobytu a prodloužení doby jeho platnosti útvar policie neprodleně informuje ministerstvo.
(5) Právní postavení cizince pobývajícího na území s uděleným vízem za účelem strpění pobytu se řídí zákonem o pobytu cizinců na území České republiky4), pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 78c
Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 78b, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.
§ 78d
(1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima.9)
(3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a)
b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
(5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo v určeném azylovém zařízení.
(6) Finanční příspěvek zahrnuje
a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,
b) příspěvek na dietní stravování,
c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

HLAVA XI

AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ
§ 79
(1) Azylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení azylu a azylantů za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti.
(2) Přijímací středisko slouží k ubytování cizince do doby provedení úkonů uvedených v § 46 nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon.
(3) Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti o udělení azylu.
(4) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů.
(5) Ministerstvo může výjimečně povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména
a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu,
b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu,
c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení azylu, nebo
d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení azylu.
(6) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení azylu nebo azylantů s obyvatelstvem.
§ 80
(1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.
(2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo.
(3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.
(4) Žadatelé o udělení azylu mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky12c). Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci žadatelů o udělení azylu, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole.
§ 81
(1) Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo
a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,
b) na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně,
c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,
d) přijímat návštěvy,
e) přijímat balíčky a peníze,
f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení,
g) na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku,
h) za podmínek stanovených v § 82 opustit pobytové středisko.
(2) Provozovatel přijímacího nebo pobytového střediska přihlédne ke specifickým potřebám žadatele o udělení azylu, pokud je jím nezletilá osoba bez doprovodu, osoba mladší 18 let, těhotná žena, osoba se zdravotním postižením, osoba, která byla mučena, znásilněna nebo byla podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, a v případě hodném zvláštního zřetele i jiná osoba. Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle § 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.
§ 81a
(1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
(2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.
§ 82
(1) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci.
(2) Žadatel o udělení azylu je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení azylu uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení azylu povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.
(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.
(4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení azylu pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou.
§ 83
(1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení.
(2) Ubytovací řád stanoví zejména
a) časový rozvrh výplaty kapesného,
b) časový rozvrh poskytování stravy,
c) časový rozvrh poskytování zdravotní péče, a
d) režim návštěv.
(3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem.
(4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě.
(5) Ministerstvo nebo provozovatel azylového zařízení je oprávněno kontrolovat dodržování ubytovacího řádu. Do místností určených pro ubytování může zástupce ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.
§ 84
Příspěvek obci
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci na kalendářní rok rozhoduje vláda.

HLAVA XII

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 85
Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 85a
(1) Prohlášením o azylu zaniká platnost víza uděleného podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců3) není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.
§ 85b
(1) Platnost víza uděleného podle tohoto zákona může být v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy omezena jen na část území.
(2) Při omezení platnosti víza podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro toto omezení a jeho důsledky. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto omezení do soukromého a rodinného života cizince. Územně omezit platnost víza lze nejdéle po dobu 3 měsíců od zahájení řízení o udělení azylu.
§ 86
(1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byl pravomocně udělen nebo odejmut azyl.
(2) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byl udělen azyl, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
(3) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona a počtu azylantů.
§ 87
(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.
(2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.
(3) Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska.
(4) Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.
(5) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu.
(6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77 odst. 2.
(7) Na žádost ministerstva zabezpečí úkony podle § 10b a 10c policie.
(8) Cestovní doklad cizince, který si jeho držitel po pravomocném ukončení řízení o udělení azylu nepřevzal, předá ministerstvo policii. Policie neplatný cestovní doklad vrátí jako doklad na území nalezený státu, který jej vydal. Obdobně postupuje i v případě cestovního dokladu, jehož držitel se na území nenachází.
§ 87a
(1) Na cizince se po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 odst. 1 nebo 2, která má odkladný účinek, hledí jako na žadatele o udělení azylu pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze.
(2) Cizinec, který podá žalobu po uplynutí lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2, nemá nárok na péči a služby podle odstavce 1. Poskytnout nelze ani finanční příspěvek (§ 43).
§ 88
Zdravotní péče
(1) Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítěti narozenému na území se poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.12b)
(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé zdravotnickému zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
(3) Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 88a
Žadatel o udělení azylu a azylant je povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.
§ 88b
Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště.
§ 89
(1) Je-li žadatelem o udělení azylu nezletilá osoba bez doprovodu, je jí soudem k ochraně jejích práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu13). S ohledem na ochranu nezletilé osoby bez doprovodu stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením. Na řízení o ustanovení opatrovníka se nevztahuje zvláštní právní předpis13a).
(2) Funkci opatrovníka vykonává zletilý příbuzný nezletilé osoby bez doprovodu zdržující se na území; není-li takové osoby nebo nelze-li funkcí opatrovníka takovou osobu pověřit, vykonává funkci opatrovníka jiná vhodná fyzická nebo právnická osoba anebo obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa, kde je nezletilá osoba bez doprovodu hlášena k pobytu. Působnost stanovená krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 89a
Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení azylu školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.
§ 90
Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků.
§ 91
Překážky vycestování
(1) Povinnost ukončit pobyt neplatí,
a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat
1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, nebo
2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo kde je jeho život ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo
b) jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, nebo
c) jestliže v zemi původu nebo v třetí zemi, ochotných přijmout nezletilou osobu bez doprovodu, není po jejím příchodu k dispozici přiměřené přijetí a péče podle potřeb jejího věku a stupně samostatnosti.
(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec
a) může vycestovat do jiného státu, nebo
b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodních závazků; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 91a
Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy1) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3.
§ 92
Způsobilost k právním úkonům
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.
§ 92a
Požádá-li opatrovník o to, aby bylo jeho ustanovení opatrovníkem zrušeno, ustanoví správní orgán bezodkladně jiného opatrovníka.
§ 92b
(1) Na řízení o udělení vstupního víza, víza za účelem řízení o udělení azylu a víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje správní řád.
(2) Po ukončení řízení útvar policie vízum podle odstavce 1 vyznačí do cestovního dokladu anebo na hraniční průvodku nebo žadateli sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje.
Správní delikty
§ 93
Přestupky
(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že
a) po prohlášení o azylu se ve stanovené lhůtě nedostaví do přijímacího střediska,
b) nesplní povinnost vycestovat (§ 54),
c) poruší povinnost zdržovat se v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73 odst. 3,
d) při podání žádosti o udělení azylu neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad,
e) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení,
f) opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat,
g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 4c, nebo
h) odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů nebo pořízení obrazového záznamu podle § 4c.
(2) Žadatel o udělení azylu se dopustí přestupku tím, že
a) neprodleně neodevzdá nebo nepředloží svůj cestovní doklad, který získal až v průběhu azylového řízení,
b) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2,
c) poruší povinnost podle § 46 odst. 1 nebo 2,
d) odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů, pořízení obrazového záznamu nebo zdravotní prohlídku,
e) úmyslně poškodí, zničí, či jinak zneužije průkaz žadatele o udělení azylu, nebo poškození, zničení, ztrátu či odcizení průkazu žadatele o azyl neprodleně neohlásí policii,
f) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz žadatele o udělení azylu policii nebo ministerstvu,
g) nepožádá o prodloužení pobytu za účelem řízení o udělení azylu podle § 72 odst. 2 nebo o prodloužení pobytu požádá až po uplynutí doby platnosti víza,
h) opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 10 dnů v kalendářním měsíci, nebo se nevrátí po uplynutí doby, na kterou se souhlasem ministerstva pobytové středisko opustil,
i) náležitě neoznámí ministerstvu opuštění pobytového střediska, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 24 hodin,
j) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení,
k) opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat,
l) zatají majetkové a finanční poměry,
m) nedostaví se osobně k prodloužení platnosti, k provedení změn či doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu, ačkoliv mu ministerstvem nebyla povolena výjimka z povinnosti osobní účasti,
n) opustí přijímací či pobytové středisko po doručení rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nepřípustnosti žádosti,
o) nesplní v azylovém zařízení příkaz nebo pokyn policie nebo ministerstva (§ 48), nebo
p) úmyslně poškodí majetek azylového zařízení nebo ostatních ubytovaných.
(3) Azylant se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu povolení k pobytu, nebo cestovního dokladu, neprodleně nenahlásí policii,
b) nepožádá neprodleně policii o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li svoji dosavadní platnost, nebo před uplynutím jeho platnosti nepožádá policii o prodloužení doby platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta,
c) neodevzdá neprodleně průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu,
d) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii,
e) neoznámí policii pobyt mimo území delší než 365 dní,
f) nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53), nebo
g) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení.
(4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprodleně neodevzdá ministerstvu nebo policii nalezený nebo jinak získaný průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo
b) poruší zákaz stanovený osobám ubytovaným v přijímacím nebo pobytovém středisku (§ 81a odst. 1).
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 a odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč.
§ 93a
Správní delikt právnické osoby
(1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že neumožní činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu (§ 56b).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 Kč.
§ 93b
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad13b). Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14).
§ 94
Přechodná ustanovení
(1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.
(2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 97
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 325/1999 Sb.
Příloha č. 2 k zákonu č. 325/1999 Sb.
1b) Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
1c) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
5k) Čl. 17 Smlouvy o založení Evropských společenství.
5l) Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.
9) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
12b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) Část druhá hlavy VIII a IX a § 152 správního řádu.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací