o hospodářských stycích se zahraničím — znění k 24.04.1980 – 30.06.1980

ZÁKON

ze dne 10. dubna 1980

o hospodářských stycích se zahraničím

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje

organizování, řízení a kontrolu zahraničně hospodářské činnosti a vymezuje její formy,

zřizování obchodních zastupitelství zahraničních osob na území Československé socialistické republiky,

zřizování organizačních složek československých právnických osob v zahraničí,

postavení obchodních a průmyslových komor na území Československé socialistické republiky a jejich úkoly,

neobchodní vývoz a dovoz,

ochranu obchodně politických zájmů Československé socialistické republiky a

vymezuje působnost ústředních orgánů v této oblasti.

§ 2

Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy Československé socialistické republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé socialistické republiky.

§ 3

Pro účely tohoto zákona

a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí ostatní právnické a fyzické osoby;

b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je hospodářská činnost poskytovaná za úplatu; službou není činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu;

c) organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí podniky zahraničního obchodu (§ 13) a, jestliže jsou socialistickými organizacemi¹) se sídlem na území Československé socialistické republiky, též akciové společnosti²) a sdružení,³) kterým bylo uděleno povolení k zahraničně obchodní činnosti.

ČÁST II

ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST

HLAVA 1

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 4

Zahraničně hospodářská činnost podle tohoto zákona má tyto formy:

a) zahraničně obchodní činnost (§ 6);

b) zahraničně hospodářské služby (§ 17);

c) výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím (§ 23);

d) vědeckotechnická spolupráce se zahraničím (§ 29);

e) nakládání právy k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám (dále jen „průmyslová práva“) a výrobně technickými poznatky ve vztahu k zahraničí (§ 33).

§ 5

Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky.

HLAVA 2

ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ ČINNOST

Oddíl 1

Vymezení zahraničně obchodní činnosti

§ 6

(1) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u československých osob:

a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití ve výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);

b) koupi zboží a jeho přímý prodej v zahraničí bez dovozu do Československé socialistické republiky;

c) poskytování služeb zahraničním osobám na území Československé socialistické republiky s výjimkou přímého uspokojování osobních potřeb fyzických osob nebo obdobných potřeb právnických osob za československou měnu;

d) poskytování služeb v zahraničí;

e) přijímání služeb od zahraničních osob s výjimkou služeb přijímaných československými fyzickými osobami k uspokojování osobních potřeb;

f) prodej zboží a poskytování služeb na území Československé socialistické republiky za devizové prostředky;

g) zprostředkovatelskou činnost vykonávanou pro československé osoby ve styku se zahraničními osobami;

h) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy za účelem vydání kontrolního osvědčení o zboží dodávaném nebo službách poskytovaných v mezinárodním obchodě;⁴)

i) obstarávání přepravy věcí (zásilek) všemi druhy dopravních prostředků a činnosti s tím související, jestliže místo odeslání nebo místo určení nebo obě tato místa jsou mimo území Československé socialistické republiky;

j) provozování námořní plavby.

(2) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u zahraničních osob:

a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití při výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);

b) poskytování služeb na území Československé socialistické republiky;

c) prodej zboží na území Československé socialistické republiky, pokud se neuskutečňuje pouze mezi zahraničními osobami;

d) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy na území Československé socialistické republiky za účelem vydání kontrolního osvědčení.⁴)

(3) Zahraničně obchodní činností je též jednání o uzavření smluv týkajících se činností uvedených v odstavcích 1 a 2, jakož i propagace těchto činností československými právnickými osobami v zahraničí a zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.

(4) Zahraničně obchodní činností je též činnost uvedená v odstavci 1 a 3, prováděná

a) Československým filmem a Československou televizí;

b) Československou tiskovou kanceláří s výjimkou obstarávání a dodávání zpravodajského materiálu na základě smluv.⁵)

(5) Zahraničně obchodní činnost nezahrnuje:

a) dovoz a vývoz hodnot a obchod devizovými prostředky upravený předpisy o devizovém hospodářství⁶) s výjimkou zlata, určeného pro výrobní spotřebu nebo technické účely;

b) činnost uskutečňovanou Státní bankou československou na základě zvláštního zákona⁷) a peněžními ústavy a organizacemi, které Státní banka československá pověřila plněním některých úkolů jí zákonem vyhrazených;

c) poskytování a přijímání právní pomoci v oblasti advokacie;⁸)

d) činnost znalců a tlumočníků uskutečňovanou podle zvláštního zákona.⁹)

Povolování zahraničně obchodní činnosti

§ 7

(1) Zahraničně obchodní činnost mohou provádět pouze

a) podniky zahraničního obchodu (§ 13) v mezích určeného předmětu podnikání;

b) jiné československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje

a) u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s podniky zahraničního obchodu a s československými právnickými osobami, majícími povolení k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;

b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat provádění zahraničně obchodní činnosti na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 9.

§ 8

(1) Povolení k zahraničně obchodní činnosti uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými ústředními orgány.

(2) Při udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti se přihlíží zejména k tomu, aby byly zabezpečeny co nejvýhodnější formy zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce.

(3) Povolení k zahraničně obchodní činnosti může být uděleno, jestliže jsou zajištěny předpoklady pro její řádné provádění.

(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými ústředními orgány změní nebo odejme povolení, jestliže československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, kterým bylo povolení uděleno, porušuje povinnosti stanovené pro provádění zahraničně obchodní činnosti nebo nejsou-li nadále zajištěny předpoklady pro řádné provádění zahraničně obchodní činnosti. Federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými ústředními orgány může též odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení podle odstavce 2.

(5) Udělení povolení k zahraničně obchodní činnosti, jeho změna a odnětí se zapisují u československých právnických osob zapsaných v podnikovém rejstříku do tohoto rejstříku.

§ 9

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení k zahraničně obchodní činnosti a o tom, které zahraničně obchodní činnosti, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být prováděny bez tohoto povolení.

Oddíl 3

Řízení a kontrola zahraničně obchodní činnosti

§ 10

(1) Podniky zahraničního obchodu a československé právnické osoby, které mají povolení k zahraničně obchodní činnosti a jsou socialistickými organizacemi, postupují při jejím provádění v souladu s potřebami národního hospodářství, Československý film a Československá televize též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem postup při provádění zahraničně obchodní činnosti československými právnickými osobami uvedenými v odstavci 1 a její organizování a kontrolu.

(3) Československé právnické osoby jsou povinny postupovat ve styku s československými právnickými osobami uvedenými v odstavci 1 tak, aby jim bylo umožněno plnit jejich povinnosti.

(4) Československé právnické osoby a zahraniční osoby, provádějící kontrolní činnost na základě smlouvy [§ 6 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. d)], jsou povinny provést kontrolu zboží a služeb nestranným způsobem a vydat kontrolní osvědčení odpovídající výsledku kontroly. Úřední opatření, příkazy nebo právní úkony, jež omezují nestrannost provedení této kontroly, jsou neplatné.

§ 11

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu s federálním ministerstvem financí upraví v dohodě se Státní bankou československou a příslušnými ústředními orgány republik obecně závazným právním předpisem právní formu a podmínky pro uskutečňování prodeje zboží a poskytování služeb československými právnickými osobami za devizové prostředky na území Československé socialistické republiky.

§ 12

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu řídí a kontroluje organizace zahraničního obchodu a plní vůči nim úkoly ústředního orgánu státní správy.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány řídí plánem, ekonomickými a obchodně politickými nástroji zahraničně obchodní činnost prováděnou československými právnickými osobami, jež jsou socialistickými organizacemi majícími povolení k zahraničně obchodní činnosti, avšak nejsou organizacemi zahraničního obchodu. Provádění zahraničně obchodní činnosti těmito československými právnickými osobami řídí a kontroluje federální ministerstvo zahraničního obchodu na základě a v rámci prováděcích předpisů vydaných podle § 10 odst. 2.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o dovoleném rozsahu a obsahu, provádění a o kontrole zahraničně obchodní činnosti československých právnických osob a zahraničních osob, kterým k této činnosti bylo uděleno povolení, nebo které mohou tuto činnost vykonávat bez povolení (§ 7 odst. 2).

Oddíl 4

Podniky zahraničního obchodu

§ 13

(1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním majetkem.

(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu, ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu; tím není dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.

(3) Podniky zahraničního obchodu zřizuje po projednání s příslušnými ústředními orgány federace a republik ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky. Zřizovací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, den zřízení, určení předmětu podnikání a výši základního jmění. Zřízení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zřízení.

§ 14

(1) Podnik zahraničního obchodu řídí a jeho jménem jedná jako statutární orgán generální ředitel a v jeho zastoupení náměstek.

(2) Generálního ředitele a jeho náměstky jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel a jeho náměstek dnem jmenování. Účinky jejich odvolání nastávají vůči třetím osobám ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem zřizování provozních rad, případně dalších poradních orgánů podniků zahraničního obchodu a vymezí jejich působnost.

(4) Organizaci podniku zahraničního obchodu upravuje statut, který vydává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.

(5) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků zahraničního obchodu.

§ 15

(1) Ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány federace a republik rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětu jejich podnikání. Ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky může též měnit jejich název, sídlo a výši základního jmění.

(2) Při zrušení podniku zahraničního obchodu se rozhodne o převodu práv a závazků zrušovaného podniku zahraničního obchodu na jinou československou právnickou osobu nebo o provedení jeho majetkové likvidace; v tomto případě se jmenuje likvidátor a po skončení likvidace se rozhodne o převodu zůstatku. Rozhodnutí o majetkové likvidaci a likvidátor se zapisují do podnikového rejstříku. Likvidaci podniků zahraničního obchodu upraví prováděcí předpisy vydané podle § 14 odst. 5.

(3) Při rozdělení podniku zahraničního obchodu přecházejí jeho práva a závazky na nově vzniklé podniky zahraničního obchodu v rozsahu, který je stanoven v rozhodnutí o rozdělení. Není-li takto rozhodnuto o přechodu některého závazku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.

(4) Při splynutí podniků zahraničního obchodu přecházejí všechna práva a závazky podniků zahraničního obchodu na podnik zahraničního obchodu, který vzniká jejich splynutím.

(5) Při sloučení podniku zahraničního obchodu s jiným podnikem zahraničního obchodu přecházejí všechna jeho práva a závazky na podnik, s kterým se slučuje.

(6) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

Oddíl 5

Účelové zahraničně obchodní organizace

§ 16

(1) K zajištění rozvoje a provádění zahraničně obchodní činnosti, zejména k soustředění některých odborných činností, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky zřizuje a zrušuje účelové zahraničně obchodní organizace.

(2) Pro zřizování, převádění, slučování, rozdělování a zrušování a činnost účelových zahraničně obchodních organizací platí obdobně obecné předpisy o státních organizacích.

HLAVA 3

ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÉ SLUŽBY

Oddíl 1

Vymezení zahraničně hospodářských služeb

§ 17

(1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, pojišťovnictví, lázeňské léčby a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány

a) československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu;

b) zahraničními osobami československým osobám na území Československé socialistické republiky.

(2) K zahraničně hospodářským službám patří též

a) poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám

1. při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí,¹⁰)

2. v souvislosti s lázeňskou léčbou v zahraničí;

b) vystavování přepravních dokumentů československými železničními dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními železničními dopravci a československými leteckými dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními leteckými dopravci.

(3) Pro účely tohoto zákona se říčně námořní dopravou rozumí doprava uskutečňovaná po moři a po řece toutéž lodí.

Povolování zahraničně hospodářských služeb

§ 18

(1) Zahraničně hospodářské služby mohou poskytovat pouze

a) československé právnické osoby k tomu účelu zřízené;

b) jiné československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb se nevyžaduje,

a) jestliže se zahraničně hospodářské služby poskytují na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat poskytování zahraničně hospodářských služeb na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.

§ 19

(1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu v oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy federální ministerstvo dopravy;

b) spojů federální ministerstvo spojů;

c) silniční dopravy ministerstva vnitra republik;

d) kultury ministerstva kultury republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) lázeňské léčby ministerstva zdravotnictví republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá.

(2) Pro udělování, změnu a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb platí obdobně ustanovení § 8 odst. 2, 3 a 4.

Oddíl 3

Řízení a kontrola zahraničně hospodářských služeb

§ 20

(1) Československé právnické osoby, které jsou zřízeny nebo mají povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb postupují při jejich poskytování v souladu s potřebami národního hospodářství a v oblasti kulturní též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.

(2) Československé právnické osoby mohou poskytovat zahraničně hospodářské služby, jež souvisejí s vývozem věcí z Československé socialistické republiky nebo dovozem věcí do Československé socialistické republiky, jen za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.

§ 21

Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, majícími k jejich poskytování povolení, řídí a kontrolují ústřední orgány, které toto povolení udělily, pokud neplní vůči těmto právnickým osobám úkoly ústředního orgánu státní správy, na základě a v rámci prováděcích předpisů vydaných podle § 22.

§ 22

V oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy federální ministerstvo dopravy

b) spojů federální ministerstvo spojů

c) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvy vnitra republik

d) kultury ministerstva kultury republik

e) pojišťovnictví ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí

f) lázeňské léčby ministerstva zdravotnictví republik

g) bankovně finanční předseda Státní banky československé

upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o

1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,

2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jež zřídily nebo jim udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy [§ 18 odst. 2 písm. a)], při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,

3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení (§ 18 odst. 2).

HLAVA 4

VÝROBNÍ SPECIALIZACE A VÝROBNÍ KOOPERACE SE ZAHRANIČÍM

§ 23

(1) Výrobní specializací se zahraničím podle tohoto zákona jsou tyto činnosti uskutečňované mezi československými osobami a zahraničními osobami:

a) vzájemné rozdělení výrobních programů týkajících se určitého zboží za účelem výroby jeho jednotlivých druhů jednotlivými zúčastněnými osobami;

b) zastavení nebo omezení výroby určitého zboží u jedné nebo více zúčastněných osob za účelem jejího soustředění u jedné nebo více jiných zúčastněných osob.

(2) Výrobní kooperací se zahraničím podle tohoto zákona jsou tyto činnosti uskutečňované mezi československými osobami a zahraničními osobami:

a) spolupráce při výrobě určitých druhů zboží na základě rozdělení výrobního procesu nebo jeho části za účelem jeho dokončení u jedné nebo více zúčastněných osob;

b) spolupráce při výzkumu a vývoji týkajících se společné výroby určitých druhů zboží nebo její části na základě rozdělení výzkumných nebo vývojových prací za účelem využití jejich výsledků všemi zúčastněnými osobami.

§ 24

Výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím se uskutečňuje zejména za účelem dosažení vyšší efektivnosti a technického zlepšení výrobků na dlouhodobém základě v souladu s koncepcí rozvoje příslušného výrobního odvětví nebo oboru.

§ 25

(1) Výrobní specializace nebo výrobní kooperace se zahraničím se může uskutečňovat pouze na základě smlouvy.

(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo kooperaci se zahraničím mohou uzavírat, měnit a zrušovat pouze československé právnické osoby, a to jen na základě a v mezích uděleného povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení podle § 26.

§ 26

(1) Povolení k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím uděluje, mění a odnímá ústřední orgán, který řídí československou právnickou osobu, jež má smlouvu uzavřít.

(2) Vlády republik stanoví nařízením, které ústřední orgány státní správy republiky jsou příslušné udělovat, měnit a odnímat povolení k uzavření smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím československým právnickým osobám řízeným národními výbory.

(3) Povolení k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím může být uděleno, změněno nebo odňato pouze po předchozím souhlasu federálního ministerstva zahraničního obchodu, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, federálního ministerstva financí, Státní banky československé a Federálního cenového úřadu; pokud jde o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci v oblasti zemědělství, též po projednání s federálním ministerstvem zemědělství a výživy.

(4) Při rozhodování o udělení povolení přihlédnou orgány uvedené v odstavci 1, 2 a 3 v rámci své působnosti k účelnosti navrhované výrobní specializace nebo výrobní kooperace se zahraničím, jakož i k jejich důsledkům v oblasti hospodářských styků se zahraničím, včetně důsledků finančních.

§ 27

Povolení k uzavření nebo změně smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nenahrazuje povolení k zahraničně obchodní činnosti podle tohoto zákona.

§ 28

(1) Orgány příslušné k udělení povolení podle § 26 odst. 1 a 2 stanoví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, federálním ministerstvem financí, Státní bankou československou a Federálním cenovým úřadem podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení a o provádění výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím uzavřít, změnit nebo zrušit bez povolení uvedeného v § 26 nebo upravit odchylně postup při udělování, změně nebo odnímání tohoto povolení.

HLAVA 5

VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM

§ 29

(1) Vědeckotechnickou spoluprací se zahraničím podle tohoto zákona je spolupráce mezi československými právnickými osobami a zahraničními osobami při výzkumu nebo vývoji v oblasti vědy a techniky, zejména společné řešení výzkumných nebo vývojových úkolů nebo vzájemná výměna vědeckých nebo technických poznatků s výjimkou činností uvedených v hlavách 2 až 4 a 6.

(2) Vědeckotechnická spolupráce se zahraničím se uskutečňuje zejména za účelem zabezpečení řešení úkolů zařazených do státního plánu rozvoje vědy a techniky.

§ 30

Ústřední orgány řídí a kontrolují vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím uskutečňovanou právnickými osobami jimi řízenými.

§ 31

(1) Vědeckotechnická spolupráce se zahraničím se může uskutečňovat pouze na základě smlouvy.

(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím mohou uzavřít československé právnické osoby pouze na základě a v mezích povolení, které udělil věcně příslušný ústřední orgán státní správy se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje,

a) jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 32.

(4) Při rozhodování o udělení povolení uzavřít smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím přihlédnou orgány uvedené v odstavci 2 k účelnosti navrhované vědeckotechnické spolupráce a k jejím důsledkům v oblasti hospodářských styků se zahraničím.

§ 32

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím a o jejím provádění a o tom, kdy se povolení věcně příslušného ústředního orgánu státní správy nebo souhlas federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj k jeho udělení nevyžaduje.

HLAVA 6

NAKLÁDÁNÍ PRŮMYSLOVÝMI PRÁVY A VÝROBNĚ TECHNICKÝMI POZNATKY VE VZTAHU K ZAHRANIČÍ

§ 33

Nakládání průmyslovými právy a výrobně technickými poznatky ve vztahu k zahraničí zahrnuje tyto činnosti československých osob ve vztahu k zahraničním osobám:

a) převod nebo nabytí práv k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám nebo poskytnutí nebo přijetí jejich využití;

b) přijetí nebo poskytnutí výrobně technických poznatků k využití.

§ 34

(1) Nakládání průmyslovými právy a výrobně technickými poznatky ve vztahu k zahraničí se může uskutečnit pouze na základě smlouvy (dále jen „licenční smlouva“).

(2) Licenční smlouvu může uzavřít, změnit nebo zrušit československá právnická osoba, která je socialistickou organizací, pouze na základě a v mezích povolení uděleného řídícím ústředním orgánem, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Ostatní československé právnické osoby a československé fyzické osoby mohou licenční smlouvu uzavřít, změnit nebo zrušit pouze na základě a v mezích povolení uděleného federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

(4) Povolení se nevyžaduje,

a) jestliže k převodu nebo využití práv k vynálezům nebo výrobně technických poznatků dochází v rámci smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, jejíž uzavření bylo povoleno podle § 26;

b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření licenční smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 36.

§ 35

Povolení k uzavření, změně nebo zrušení licenční smlouvy uděluje, mění a odnímá ústřední orgán, který řídí československou právnickou osobu, jež má licenční smlouvu uzavřít, se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu a věcně příslušného ústředního orgánu státní správy, neřídí-li tuto československou právnickou osobu, a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, pokud nejde o licenční smlouvy, k nimž uděluje povolení (§ 34 odst. 3).

§ 36

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení k uzavírání, změně a zrušování licenčních smluv, o tom, kdy se povolení nevyžaduje nebo kdy se k jeho udělení nevyžaduje souhlas federálního ministerstva zahraničního obchodu, a o postupu při přípravě a uzavírání licenčních smluv.

ČÁST III

OBCHODNÍ ZASTUPITELSTVÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB

§ 37

(1) Obchodním zastupitelstvím podle tohoto zákona je organizační složka zahraniční osoby zřízená pro její hospodářskou činnost nebo pro podporu této činnosti na území Československé socialistické republiky.

(2) Zahraniční osoba může zřídit své obchodní zastupitelství a provozovat jeho činnost jen na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat zřízení obchodního zastupitelství zahraniční osoby na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 39.

§ 38

(1) Povolení zřídit obchodní zastupitelství uděluje, mění a odnímá v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a federálním ministerstvem financí v oblasti

a) uskutečňování mezinárodní železniční, letecké, říční, říčně námořní a silniční dopravy federální ministerstvo dopravy, v oblasti silniční dopravy též v dohodě s ministerstvem vnitra republiky, na jejímž území má obchodní zastupitelství vyvíjet činnost;

b) bankovně finanční Státní banka československá.

(2) Povolení zřídit obchodní zastupitelství v oblasti pojišťovnictví uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a s ministerstvem financí republiky, na jejímž území má obchodní zastupitelství vyvíjet činnost.

(3) Povolení zřídit obchodní zastupitelství v ostatních oblastech uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(4) Při udělování povolení zřídit obchodní zastupitelství se přihlíží zejména k tomu, aby byly zabezpečeny rozvoj a ochrana zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky.

§ 39

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí, federálním ministerstvem dopravy a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem způsob a rozsah činnosti obchodních zastupitelství a podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení a o tom, kdy se povolení nevyžaduje.

ČÁST IV

ZŘIZOVÁNÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ČESKOSLOVENSKÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB V ZAHRANIČÍ

§ 40

(1) Československá právnická osoba může zřídit svou organizační složku v zahraničí k provádění hospodářské činnosti nebo k její podpoře jen na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat zřízení organizační složky československé právnické osoby v zahraničí na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 42.

§ 41

Povolení zřídit organizační složku československé právnické osoby v zahraničí uděluje, mění a odnímá

a) v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, říční, říčně námořní a silniční federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a federálním ministerstvem financí, v oblasti silniční dopravy též v dohodě s ministerstvem vnitra republiky, na jejímž území má československá právnická osoba sídlo;

b) v oblasti bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

c) v ostatních oblastech federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a ústředním orgánem řídícím organizaci, která žádá o povolení.

§ 42

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí, federálním ministerstvem dopravy a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování, změně a odnímání povolení ke zřízení organizační složky československé právnické osoby v zahraničí a o tom, kdy se povolení nevyžaduje.

ČÁST V

OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY

HLAVA 1

ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA

§ 43

(1) K podpoře rozvoje československých hospodářských styků se zahraničím vyvíjí činnost Československá obchodní a průmyslová komora.

(2) Československá obchodní a průmyslová komora je právnickou osobou sdružující československé právnické osoby, které provádějí zahraničně hospodářskou činnost nebo s ní související výrobní a jinou hospodářskou činnost.

(3) Sídlem Československé obchodní a průmyslové komory je Praha; oblastní ředitelství Československé obchodní a průmyslové komory je v Bratislavě.

§ 44

Československá obchodní a průmyslová komora při výkonu své působnosti rovněž

a) poskytuje odborné konzultace a jinou pomoc svým členům;

b) šíří znalosti o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se hospodářských styků se zahraničím a v souvislosti s tím vydává a rozšiřuje informativní a odborné publikace;

c) vydává osvědčení týkající se skutečností důležitých v právních vztazích vznikajících při uskutečňování mezinárodního obchodu; tato osvědčení mají povahu veřejných listin.

§ 45

(1) Nejvyšším orgánem Československé obchodní a průmyslové komory je valná hromada členů, která zejména přijímá stanovy Československé obchodní a průmyslové komory a stanoví hlavní směry její činnosti a výši členských příspěvků.

(2) Valná hromada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.

(3) V době mezi zasedáními valné hromady řídí Československou obchodní a průmyslovou komoru představenstvo volené valnou hromadou na dobu pěti let.

(4) Jménem Československé obchodní a průmyslové komory jednají jako statutární orgán předseda, jednotliví místopředsedové nebo generální tajemník, kteří jsou voleni valnou hromadou.

§ 46

Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo zahraničního obchodu. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může stanovit způsob, kterým Československá obchodní a průmyslová komora provádí svou činnost.

HLAVA 2

ROZHODČÍ SOUD ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY

§ 47

(1) Rozhodčí soud působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.

(2) V čele rozhodčího soudu je předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu tří let. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.

(3) Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu.

§ 48

Organizační uspořádání rozhodčího soudu a řízení před ním upravuje řád rozhodčího soudu, který na návrh předsednictva rozhodčího soudu vyhlašuje federální ministerstvo zahraničního obchodu ve Sbírce zákonů.

HLAVA 3

SPECIÁLNÍ A SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY

§ 49

(1) Československé právnické osoby, jež jsou socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout na zřízení speciální obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví.

(2) Československé právnické osoby, jež jsou socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout se zahraničními osobami na zřízení smíšené obchodní komory pro rozvoj hospodářských styků ve vztahu k určitému státu nebo několika státům.

(3) Speciální a smíšené obchodní komory se mohou zřizovat pouze se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smíšených obchodních komor podle odstavce 1 a 2, členství, právech a povinnostech členů, o jejich hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které schvaluje federální ministerstvo zahraničního obchodu.

§ 50

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může k rozvoji hospodářských styků se zahraničím v určitém odvětví nebo ve vztahu k určitému státu nebo několika státům zřídit speciální nebo smíšenou obchodní komoru.

(2) Rozhodnutí o zřízení speciální nebo smíšené obchodní komory obsahuje zejména její název, sídlo, předmět činnosti a den zřízení.

(3) Organizaci speciálních a smíšených obchodních komor zřízených podle odstavce 1 upravuje statut, který vydává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.

§ 51

Speciální a smíšené obchodní komory se zapisují do podnikového rejstříku.

ČÁST VI

NEOBCHODNÍ VÝVOZ A DOVOZ

§ 52

Neobchodním vývozem a dovozem je vývoz a dovoz věcí mimo rámec zahraničně obchodní činnosti.

§ 53

(1) Vyžaduje-li to ochrana zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky nebo jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, může se neobchodní vývoz nebo dovoz určitých věcí zakázat nebo vázat na udělení povolení.

(2) Na rozhodování o přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu se vztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád) s těmito odchylkami:

a) podání, kterým se zahajuje řízení, lze učinit i ústně;

b) rozhodnutí o tom, že se neobchodní vývoz nebo dovoz připouští, nemusí mít písemnou formu.

(3) O přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu rozhodují orgány celní správy.

§ 54

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem, které věci a v jakém rozsahu nebo hodnotě je zakázáno vyvážet nebo dovážet, popřípadě kdy je k neobchodnímu vývozu nebo dovozu třeba povolení, a který orgán celní správy a za jakých podmínek je uděluje, a podrobnosti o rozhodování o přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu.

ČÁST VII

OCHRANA OBCHODNĚ POLITICKÝCH ZÁJMŮ

HLAVA 1

ŘÍZENÍ ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKY

§ 55

Federální ministerstvo zahraničního obchodu

a) navrhuje vládě Československé socialistické republiky zásady jednotné zahraniční obchodní politiky;

b) provádí jednotnou zahraniční obchodní politiku ve styku s příslušnými orgány jiných států;

c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahraniční obchodní politiky v souvislosti s činnostmi upravenými tímto zákonem a i v ostatních oblastech hospodářských styků se zahraničím; k tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná opatření.

§ 56

K ochraně důležitých obchodně politických zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky

a) omezit nebo zakázat;

b) vázat na splnění určitých podmínek včetně udělení úředního povolení nebo předložení stanovených dokladů.

HLAVA 2

PREVENTIVNÍ KONTROLA VYVÁŽENÉHO A DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ

§ 57

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je oprávněno kontrolovat jakost a množství vyváženého a dováženého zboží nebo k provádění této kontroly zřídit právnickou osobu nebo prováděním této kontroly pověřit právnickou osobu, kterou řídí (kontrolní organizace).

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je oprávněno

a) po projednání s příslušnými orgány stanovit povinnost československé právnické osoby dodávající zboží pro vývoz opatřit kontrolní osvědčení u některých druhů zboží;

b) požadovat průkaz o použití a využití dováženého zboží.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu nebo kontrolní organizace jsou oprávněny zakázat, aby vadné zboží bylo odesláno do zahraničí, nebo vázat přípustnost odeslání takového zboží na splnění stanovených podmínek.

(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o rozsahu a způsobu provádění kontroly a o vydávání kontrolních osvědčení.

ČÁST VIII

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 58

(1) Podniky zahraničního obchodu zřízené podle dosavadních předpisů se považují za podniky zahraničního obchodu podle tohoto zákona.

(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně hospodářské činnosti, k neobchodním vývozům a dovozům a ke zřízení organizačních složek československých právnických osob v zahraničí udělená podle dosavadních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.

§ 59

(1) Československá obchodní a průmyslová komora, působící podle dosavadních předpisů je Československou obchodní a průmyslovou komorou podle tohoto zákona.

(2) Dosavadní organizační řád Československé obchodní a průmyslové komory platí do dne nabytí účinnosti stanov schválených podle § 46.

(3) Orgány Československé obchodní a průmyslové komory vykonávají své funkce až do zvolení orgánů Československé obchodní a průmyslové komory podle tohoto zákona.

§ 60

(1) Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory rozhoduje spory podle Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory vyhlášeného vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 47/1975 Sb., do dne nabytí účinnosti řádu rozhodčího soudu vyhlášeného podle § 48.

(2) Předsednictvo Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory vykonává své funkce až do zvolení předsednictva Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory podle tohoto zákona.

§ 61

Pokud tento zákon nestanoví jinak, na řízení o vydávání, změně a odnímání povolení a vydávání opatření podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád).¹¹)

§ 62

Vláda Československé socialistické republiky může povolit výjimku z ustanovení o zřizování, zrušování, podřízenosti, organizaci a řízení podniků zahraničního obchodu a řízení akciových společností, pokud je to nezbytné pro ověřování nových forem řízení, organizování a kontroly zahraničně obchodní činnosti za účelem dosažení její vyšší efektivnosti.

§ 63

(1) Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři, se mění tak, že se vypouštějí slova „...a v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu i v oblasti obchodu.“.

(2) Zrušují se

a) ustanovení zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství s výjimkou ustanovení o znárodnění;

b) zákon č. 85/1972 Sb., o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím;

c) § 38 odst. 2 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev;

d) § 3 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě;

e) vládní nařízení č. 11/1959 Sb., o změně působnosti v oboru dovozu a vývozu drahých kovů pro průmyslové, technické nebo spotřební účely;

f) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 103/1960 Sb., o působnosti Československé obchodní komory a její organizaci, ve znění vyhlášek ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1961 Sb. a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1978 Sb.;

g) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 121/1968 Sb., o oprávnění k zahraničně obchodní činnosti, ve znění vyhlášky ministra zahraničního obchodu č. 164/1969 Sb.;

h) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 4/1969 Sb.;

i) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu, ve znění vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 5/1969 Sb.;

j) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu č. 17/1967 Sb., o úpravě sběratelské výměny poštovních známek a ostatních předmětů filatelistického zájmu se zahraničím;

k) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 8/1969 Sb., o povolování při dovozu a vývozu zboží a při některých dalších činnostech v zahraničním obchodě;