Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.12.2006. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění01.03.1993 – 30.06.1994zrušeno 31.12.2006
82/1993 Sb.

o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče

Historické znění
82
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 19. února 1993
o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče

ČÁST PRVNÍ

ÚHRADA ZA POBYT V ÚSTAVECH SOCIÁLNÍ PÉČE PRO DOSPĚLÉ OBČANY
Stanovení úhrady
§ 1
(1) Za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany (dále jen „ústav“), s výjimkou domova-penziónu pro důchodce, hradí občan náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby, které činí denně na jednu osobu
a) za stravu částku ve výši stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního předpisu,1)
b) za bydlení
1. v obytné místnosti pro tři a více obyvatel5 Kč
2. v obytné místnosti pro dva obyvatele 9 Kč
3. v obytné místnosti pro jednoho obyvatele 15 Kč,
c) za nezbytné služby
1. při celoročním a týdenním pobytu v ústavu10 Kč
2. při denním pobytu v ústavu 5 Kč;
za nezbytné služby se považují úklid, praní a vaření.
(2) Částky uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou být podle místních podmínek zvýšeny až o 30 %.
(3) Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že součet částek podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 se při celoročním pobytu v ústavu násobí 30 a při týdenním pobytu v ústavu se násobí 22; při denním pobytu v ústavu se součet částek uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) č. 2 násobí 22.
(4) Občan, kterému bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, kromě úhrady podle odstavce 3, hradí za kalendářní měsíc též náklady za pomoc, která je mu poskytována při základních a nezbytných životních úkonech v ústavu s celoročním pobytem ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost, při týdenním pobytu v ústavu ve výši 75 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost a při denním pobytu v ústavu ve výši 50 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.
§ 2
(1) Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za celoroční pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.2) Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za týdenní pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 60 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem2) a po úhradě nákladů za denní pobyt v ústavu alespoň 75 % této částky.
(2) Jsou-li v témže ústavu umístěni manželé, je základem pro výpočet úhrady nákladů každého z nich jedna polovina úhrnu jejich příjmů.
(3) Příjmem občana se rozumí příjmy uvedené v § 5 zákona o životním minimu.3) Příjem se zjišťuje ke dni vydání rozhodnutí o přijetí do ústavu.
§ 3
Úhrada nákladů při pobytu občana mimo ústav
(1) Při předem oznámeném pobytu mimo ústav s celoročním nebo týdenním pobytem hradí občan za každý takový den náklady za ubytování [§ 1 odst. 1 písm. b), popřípadě odst. 2] a 20 % nákladů za nezbytné služby [§ 1 písm. c)]; při denním pobytu v ústavu hradí 20 % nákladů za nezbytné služby za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav.
(2) Byla-li již úhrada zaplacena v plné výši podle § 1, vrátí ústav za každý den předem oznámeného pobytu občana mimo ústav poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle odstavce 1.
(3) Za den pobytu mimo ústav se považuje den, kdy občan pobývá mimo ústav a neodebral žádné jídlo. Pobyt mimo ústav z důvodu ošetření nebo umístění ve zdravotnickém zařízení se považuje vždy za předem oznámený pobyt mimo ústav.
§ 4
Kapesné
Nemá-li občan umístěný v ústavu s celoročním pobytem příjem alespoň ve výši 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem,2) poskytne mu ústav měsíčně kapesné až do výše této částky.
§ 5
Úhrada nákladů při přechodném pobytu v ústavu
Výše úhrady nákladů za přechodný pobyt v ústavu se stanoví s přihlédnutím k rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb. Takto stanovená výše úhrady však nesmí být nižší, než by činila úhrada podle § 1 a nesmí být vyšší než jedenapůlnásobek této částky.

ČÁST DRUHÁ

ÚHRADA ZA POBYT V ÚSTAVECH SOCIÁLNÍ PÉČE PRO MLÁDEŽ
Stanovení úhrady
§ 6
(1) Za pobyt v ústavu sociální péče pro mládež (dále jen „ústav pro mládež“) hradí náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby dítě, je-li poživatelem důchodu, s výjimkou sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte. Pro stanovení úhrady platí obdobně § 1 až 5.
(2) Není-li dítě poživatelem důchodu nebo je-li poživatelem sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte, hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte.
(3) Výše úhrady v případech uvedených v odstavci 2 činí denně částku stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního předpisu.4) Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že částka stravovací jednotky podle věty první se při celoročním pobytu v ústavu pro mládež násobí 30 a při týdenním a denním pobytu v ústavu pro mládež se násobí 22.
(4) Pokud se ústavu pro mládež vyplácejí podle zvláštních předpisů5) přídavky na děti nebo výchovné a státní vyrovnávací příspěvek, snižuje se o jejich výši úhrada podle odstavce 3.
§ 7
(1) Úhrada podle § 6 odst. 3 a 4 za celoroční pobyt v ústavu pro mládež se na žádost osob uvedených v § 6 odst. 2 sníží nebo se nevyžaduje, jestliže po zaplacení úhrady by jejich příjem nebo příjem jejich rodiny poklesl pod částku životního minima stanoveného zvláštním zákonem.6)
(2) Ustanovení § 2 odst. 3 platí obdobně.
§ 8
Úhrada nákladů při pobytu dítěte mimo ústav pro mládež
(1) Za dobu předem oznámeného pobytu dítěte mimo ústav pro mládež se úhrada nákladů podle § 6 odst. 3 a 4 neplatí.
(2) Byla-li již úhrada podle § 6 odst. 3 a 4 zaplacena, vrátí ústav pro mládež za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav pro mládež částku ve výši stravovací jednotky uvedené v § 6 odst. 3.
(3) Ustanovení § 3 odst. 3 platí obdobně.
§ 9
Kapesné
Dítěti, které plní povinnou školní docházku nebo se připravuje na budoucí povolání a není poživatelem důchodu ani k němu nemá nikdo stanovenu vyživovací povinnost, poskytuje ústav pro mládež měsíčně kapesné ve výši
a) 100 Kč, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let,
b) 200 Kč, jde-li o dítě starší 15 let.

ČÁST TŘETÍ

ÚHRADA ZA POBYT V DOMOVECH - PENZIÓNECH PRO DŮCHODCE A V DOMOVECH PRO MATKY S DĚTMI
§ 10
Za pobyt v domově - penziónu pro důchodce (dále jen „penzión“) a domově pro matky s dětmi (dále jen „domov pro matky“) hradí občan náklady za ubytování a základní péči.
§ 11
Obytné jednotky
(1) Obytné jednotky v penziónu se rozdělují na:
a) jednolůžkové obytné jednotky s jednou obytnou místností, popřípadě s vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí,
b) dvoulůžkové obytné jednotky s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi, popřípadě vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí.
(2) Za obytnou místnost v penziónu a domově pro matky se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 12 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a která je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení, a místnost o ploše menší než 12 m2, jestliže je určena k celoročnímu bydlení a splňuje ostatní podmínky.
(3) Za jednolůžkovou obytnou místnost v penziónu se považuje obytná místnost o podlahové ploše nejvýše 18 m2; má-li obytná místnost větší plochu, považuje se za dvoulůžkovou obytnou místnost. Obytné místnosti, které mají společnou předsíň s jedním společným vstupem z chodby, se dohromady považují za dvoulůžkovou obytnou místnost.
(4) Za vedlejší prostory se považují předsíň, kuchyň nebo kuchyňský kout, komora, záchod, koupelna, koupelnový nebo sprchový kout, spíž, sklep a další místnosti určené ke společnému užívání s obytnou místností.
§ 12
Základní provozní zařízení a vybavení obytné jednotky
(1) Základním provozním zařízením obytné jednotky se rozumí zařízení potřebné k vaření, k uskladnění potravin, hygienické zařízení, sklep, rozvody elektrické energie, plynu a vody a odvod odpadních vod.
(2) Vybavením obytné jednotky se rozumí kuchyňská linka se skříňkami nebo bez skříněk, vestavěná skříň, chladnička, balkón nebo lodžie; vybavením obytné jednotky v domově pro matky jsou dále lůžka pro matku a dítě s pokrývkami, polštáři a ložním prádlem.
§ 13
Základní péče
Základní péče zahrnuje vytápění obytné jednotky, dodávku elektrické, popřípadě jiné energie, vody, užívání výtahu, služby, kterými jsou čtvrtletní úklid obytné jednotky, úklid společných a provozních prostor, praní a žehlení ložního prádla a záclon a vymalování obytné jednotky jednou za tři až čtyři roky.
Výpočet úhrady za ubytování a základní péči
§ 14
(1) Úhrada za ubytování v penziónu a domově pro matky zahrnuje úhradu za podlahovou plochu, úhradu za základní provozní zařízení a úhradu za vybavení obytné jednotky.
(2) Celková úhrada za ubytování a základní péči se pro jednoho obyvatele stanoví měsíční částkou. Za období kratší jednoho měsíce se tato úhrada vypočte podle počtu dnů. Denní částka činí třicetinu celkové měsíční úhrady.
§ 15
Úhrada za podlahovou plochu
(1) Úhrada za podlahovou plochu se stanoví násobkem plochy obytné místnosti a plochy vedlejších prostor a sazeb za 1 m2 těchto ploch.
(2) Sazby za 1 m2 podlahové plochy činí měsíčně:
a)u obytných místností4,40 Kč,
b)u vedlejších prostor2,00 Kč.
Za plochu záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchového koutu, spíže a sklepa se úhrada nevyžaduje.
(3) Jestliže má obytná místnost větší plochu než 25 m2, nepřihlíží se při stanovení úhrady k podlahové ploše přesahující 25 m2.
(4) Ve dvoulůžkové obytné místnosti v penziónu se stanoví úhrada za podlahovou plochu každému uživateli jednou polovinou. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada za podlahovou plochu v plné výši.
(5) U dvoulůžkové obytné jednotky v penziónu tvořící jednu místnost, kterou neobývá manželská dvojice, se úhrada za podlahovou plochu snižuje o 20 Kč pro každého obyvatele.
§ 16
Úhrada za základní provozní zařízení obytné jednotky
(1) Úhrada za základní provozní zařízení obytné jednotky činí 66,60 Kč měsíčně.
(2) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se stanoví úhrada každému obyvateli ve výši jedné poloviny částky uvedené v odstavci 1. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada v plné výši podle odstavce 1.
(3) Částka uvedená v odstavci 1 se snižuje
u obytné jednotky v domově pro matky a u jednolůžkové obytné jednotky v penziónu o Kču dvoulůžkové obytné jednotky v penziónu o Kč
a)není-li v obytné jednotce nebo pro dvě obytné jednotky společné zařízení k vaření5,-3,40
b)není-li v obytné jednotce spíž nebo spížní skříň1,601,20
c)není-li v obytné jednotce nebo pro obytné jednotky společný koupelnový (sprchový) kout10,-6,60
d)není-li v obytné jednotce nebo pro dvě obytné jednotky společný záchod5,605,60
e)není-li součástí obytné jednotky sklep1,601,20.
(4) Za opravu základního provozního zařízení obytné jednotky může být stanovena úhrada až do výše skutečných nákladů; ustanovení odstavce 2 přitom platí obdobně.
§ 17
Úhrada za vybavení obytné jednotky
(1) Úhrada za vybavení obytné jednotky se stanoví podle sazeb, které činí měsíčně
a)za kuchyňskou linku se skříňkami13,40
b)za kuchyňskou linku bez skříněk8,40
c)za jednu vestavěnou skříň3,40
d)za chladničku25,-
e)za 1 balkón nebo lodžii, i když jsou společné pro dvě obytné jednotky3,40;
za další vybavení obytné jednotky může být úhrada zvýšena až o 30 Kč měsíčně.
(2) Za vybavení obytné jednotky v domově pro matky uvedené v § 12 odst. 2 části věty za středníkem se úhrada nevyžaduje.
(3) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se stanoví úhrada každému obyvateli ve výši jedné poloviny sazeb podle odstavce 1. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada v plné výši sazeb podle odstavce 1.
(4) Za opravu vybavení obytné jednotky může být stanovena úhrada až do výše skutečných nákladů; ustanovení odstavce 3 přitom platí obdobně.
§ 18
Úhrada za základní péči
(1) Úhrada za vytápění obytné jednotky pro jednoho obyvatele se stanoví násobkem plochy obytné místnosti a sazby za 1 m2, není-li dále stanoveno jinak; sazba za vytápění za 1 m2 se vypočte podílem průměrných nákladů na vytápění penziónu nebo domova pro matky a jeho celkové podlahové plochy.
(2) Jsou-li obytné jednotky vybaveny poměrovým měřidlem odběru tepla, stanoví se úhrada násobkem skutečného množství odebraného tepla a sazby za jednotku odebraného tepla účtované dodavatelem.
(3) Úhrada za elektřinu a plyn se stanoví podle sazeb, není-li dále stanoveno jinak. Sazba za elektřinu v jednolůžkové obytné jednotce činí 85 Kč měsíčně, ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu 50 Kč měsíčně pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, činí sazba za elektřinu 85 Kč měsíčně. Sazba za plyn činí 50 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.
(4) Jsou-li obytné jednotky vybaveny elektroměry (odpočitadly) a plynoměry, stanoví se úhrada za skutečně spotřebovanou elektřinu a plyn podle cen účtovaných dodavatelem.
(5) Výše sazeb za elektřinu a plyn podle odstavce 3 může být podle místních podmínek určena i odlišně, pokud by se skutečné náklady lišily o 10 % a více od úhrady stanovené podle odstavce 3. Takto určená úhrada však nesmí být vyšší než jedenapůlnásobek úhrady stanovené podle odstavce 3.
(6) Úhrada za dodávku vody a odvádění odpadních vod pro jednoho obyvatele se stanoví podle sazby, není-li dále stanoveno jinak; sazba za dodávku vody a odvádění odpadních vod se vypočte podílem celkové spotřeby vody na jednoho obyvatele, nejvýše však činí 40 Kč měsíčně.
(7) Jsou-li obytné jednotky vybaveny průtokovými měřidly teplé a studené vody, stanoví se úhrada za dodávku vody násobkem skutečného množství odebrané vody a sazby za m3 odebrané vody účtované dodavatelem.
(8) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 stanoví ve výši jedné poloviny pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jeden obyvatel, stanoví se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 v plné výši.
(9) Úhrada za užívání výtahu od druhého podlaží činí 4 Kč pro jednoho obyvatele.
(10) Úhrada za služby základní péče pro jednoho obyvatele se stanoví:
a) za vyprání, vyžehlení, popřípadě mandlování ložního prádla jedenkrát měsíčně ve výši průměrných skutečných nákladů,
b) za vyprání, vyžehlení, mandlování, popřípadě vypínání a zavěšení záclon nebo závěsu jednou za tři měsíce ve výši průměrných skutečných nákladů.
(11) Úhrada za používání automatické pračky v domově pro matky činí 10 Kč měsíčně.
(12) Za vymalování obytné jednotky, čtvrtletní úklid obytné jednotky a úklid společných a provozních prostor se úhrada nevyžaduje.
(13) Pokud penzión nebo domov pro matky zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky 60 Kč a u dvoulůžkové obytné jednotky pro jednoho obyvatele 50 Kč.
§ 19
Úhradu za další služby poskytované v penziónu stanoví zvláštní předpis.7)
§ 20
Po dobu přechodného pobytu obyvatele mimo penzión nebo domov pro matky se úhrada za ubytování a za základní péči nesnižuje, s výjimkou úhrady za elektřinu, plyn a vodu, která se nevyžaduje za každých 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích pobytu obyvatele mimo penzión nebo domov pro matky.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
(1) Úhrada za pobyt v ústavech, ústavech pro mládež, penziónech a domovech pro matky se platí do konce kalendářního měsíce, za který náleží. Při přijetí do ústavu, ústavu pro mládež, penziónu nebo domova pro matky v průběhu kalendářního měsíce se platí za tento kalendářní měsíc ode dne nástupu do ústavu poměrná část úhrady podle počtu dnů pobytu.
(2) Výše úhrady stanovená podle § 1, 3,§ 5 až 7 a § 14 se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.
(3) Změní-li se během kalendářního měsíce skutečnosti rozhodné pro stanovení výše úhrady, úhrada se nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce.
(4) Zaplacená úhrada se nevrací
a) zemře-li občan,
b) za dobu pobytu mimo ústav nebo ústav pro mládež, který nebyl předem oznámen.
§ 22
Příjem podle § 2 odst. 3 a § 7 odst. 2 se u občanů umístěných ke dni účinnosti vyhlášky v ústavu nebo ústavu pro mládež zjišťuje poprvé za měsíc březen 1993; úhrada za tento kalendářní měsíc musí být zaplacena do konce dubna 1993.
§ 23
Zrušují se
2. výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 23. října 1986 č.j. 411-8625 o úhradě za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech pro matky s dětmi (registrován v částce 6/1987 Sb.).
§ 24
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1993.
Ministr:
Ing. Vodička v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací