91
Vyhláška předsedy vlády
ze dne 28. prosince 1958,
kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců
Předseda vlády vyhlašuje podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, připojené opatření Ústřední rady odborů ze dne 22. prosince 1958 o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, vydané se souhlasem vlády Republiky československé.
Široký v. r.
Opatření Ústřední rady odborů
ze dne 22. prosince 1958
o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců
Ústřední rada odborů stanoví se souhlasem vlády Republiky československé podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon“):
Část první
Úvodní ustanovení
§ 1
Organizace a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců se upravuje podle zásady, že nemocenské pojištění spravují pracující sdružení v Revolučním odborovém hnutí a sami v něm rozhodují.
§ 2
Nemocenské pojištění pracovníků a občanů postavených jim v nemocenském pojištění na roveň (dále jen „nemocenské pojištění“) se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí určených v dalších částech tohoto opatření.
§ 3
Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění jsou ve státním socialistickém vlastnictví; příjmy a výdaje jsou součástí státních příjmů a výdajů.
§ 4
Kde se v tomto opatření mluví o zaměstnancích, rozumějí se tím pracovníci, na něž se vztahují předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců.
§ 5
(1) Závodem se pro účely nemocenského pojištění rozumí zaměstnavatel, který má více než 20 zaměstnanců. Závodem se rozumí též zaměstnavatel, který má méně zaměstnanců, jestliže má útvar, v němž je vedena evidence mezd, nebo jestliže evidenci mezd vede pro něho jiná organizace.
(2) Zaměstnavatelé neuvedení v odstavci 1 se pro účely nemocenského pojištění považují za malé závody.
§ 6
(1) V závodě se provádí, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, nemocenské pojištění
a) zaměstnanců závodu, ať pracují v závodě nebo na vysunutém pracovišti anebo byli vysláni na práci mimo závod,
b) zaměstnanců závodu, kteří nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud pracovní poměr k závodu trvá,
c) bývalých zaměstnanců závodu, pokud podle platných předpisů jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého pojištění v závodě,
d) rodinných příslušníků zaměstnanců uvedených pod písm. a) až c) (§ 41 zákona).
(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců malých závodů (§ 5 odst. 2) a jiných občanů, jejichž pojištění nelze provádět v žádném závodě, se provádí v okresních správach nemocenského pojištění; přitom platí odchylky stanovené v části šesté.
Část druhá
Orgány nemocenského pojištění a jejich úkoly
§ 7
Orgány v závodě
(1) Závodní výbor odborové organizace (dále jen „závodní výbor“) řídí provádění nemocenského pojištění v závodě a dbá, aby se uskutečňovalo podle platných předpisů v souladu se zájmy pracujících a aby se s jeho prostředky řádně hospodařilo.
(2) Jako orgán závodního výboru působí při provádění nemocenského pojištění komise národního pojištění. Jsou-li v závodě zřízeny dílenské výbory Revolučního odborového hnutí, působí při provádění nemocenského pojištění jako jejich orgány také dílenské komise národního pojištění. Těmto orgánům náleží zejména rozhodování o dávkách podle dalších ustanovení opatření a podle předpisů o dávkách. *) Není-li komise národního pojištění (dílenská komise národního pojištění) zřízena, vykonává její působnost závodní (dílenský) výbor přímo.
(3) Odborové orgány uvedené v předchozích odstavcích vykonávají v závodě také působnost, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení. **)
(4) O zřizování komisí národního pojištění uvedených v odstavci 2 a o způsobu jednání a usnášení odborových orgánů v závodě ve věcech nemocenského pojištění platí organizační směrnice Revolučního odborového hnutí. Výdaje spojené s činností orgánů podle předchozích odstavců hradí závodní výbor z vlastních prostředků.
(5) Při provádění nemocenského pojištění v závodě spolupůsobí závod způsobem stanoveným v dalších částech opatření a v předpisech o dávkách. *)
(6) Není-li v závodě ustavena odborová organizace, která má svůj výbor, plní její úkoly při provádění pojištění okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle sídla závodu.
§ 8
Správa nemocenského pojištění
(1) Úkoly, které náleží Revolučnímu odborovému hnutí v nemocenském pojištění a uskutečňují se mimo závody, plní Správa nemocenského pojištění (dále jen „Správa“), zřízená Ústřední radou odborů. ***)
(2) Správa se podílí jako orgán Revolučního odborového hnutí také na úkolech, které Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení.
(3) Správa je oprávněna svým jménem nabývat práv a zavazovat se, vystupovat před soudy a jinými státními orgány, žalovat a být žalována.+)
(4) Působnost Správy vykonávají:
- okresní správy nemocenského pojištění zřízené pro okresy (dále jen „okresní správa“),
- krajské správy nemocenského pojištění zřízené pro kraje (dále jen „krajská správa“),
- Česká správa nemocenského pojištění (dále jen „Česká správa“) se sídlem v Praze,
- Slovenská správa nemocenského pojištění (dále jen „Slovenská správa“) se sídlem v Bratislavě,
- Ústřední správa nemocenského pojištění (dále jen „Ústřední správa“) se sídlem v Praze.
(5) Okresní a krajské správy v České socialistické republice jsou podřízeny České správě, ve Slovenské socialistické republice Slovenské správě, přičemž okresní správy jsou přímo podřízeny krajským správám.
(6) Náklady na činnost České správy a okresních a krajských správ v České socialistické republice se hradí z rozpočtu České správy. Náklady na činnost Slovenské správy a okresních a krajských správ ve Slovenské socialistické republice se hradí z rozpočtu Slovenské správy. Náklady na činnost Ústřední správy se hradí z rozpočtů České správy a Slovenské správy.
§ 9
Okresní správa
(1) Okresní správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v okrese, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména
a) řídí provádění nemocenského pojištění;
b) zajišťuje na úseku nemocenského pojištění jednotný postup a dodržování socialistické zákonnosti;
c) vyřizuje připomínky, stížnosti a dotazy občanů a organizací;
d) vyvíjí informační a instruktážní činnost a školí odborový aktiv o otázkách nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení;
e) kontroluje provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v závodech;
f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím orgánů nemocenského pojištění v závodech v dávkových věcech nemocenského pojištění;
g) rozhoduje o otázkách pojistného poměru (§ 43 odst. 1);
h) ukládá placení přirážky k pojistnému nemocenského pojištění podle § 27;
i) hájí zájmy nemocenského pojištění a zastupuje Správu; jedná v těchto věcech se státními orgány a s organizacemi;
j) provádí nemocenské pojištění pracovníků malých závodů;
k) plní další úkoly, které na ni přenesla v rámci své působnosti Česká správa nebo Slovenská správa.
(2) Okresní správa je příslušná pro závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti.
(3) Okresní správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány okresního národního výboru a jinými orgány a společenskými organizacemi v okrese a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole.
(4) V čele okresní správy je správní komise a vedoucí.
(5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v okrese. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje:
a) o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech nemocenského pojištění [odstavec 1 písm. f)];
b) o opatřeních k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona, pokud toto rozhodování je v jednotlivých případech svěřeno okresní správě.
(6) Vedoucí okresních správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za okresní správu a může tím pověřit i jiné pracovníky okresní správy. Vedoucí pozastaví provedení usnesení správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně krajské správě; její stanovisko je pro okresní správu závazné.
§ 9a
Krajská správa
(1) Krajská správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v kraji, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména
a) pečuje o řádné provádění nemocenského pojištění a řídí činnost okresních správ;
b) zajišťuje v nich na úseku nemocenského pojištění jednotný postup a dodržování socialistické zákonnosti;
c) vyvíjí informační a instruktážní činnost a organizuje a provádí školení pracovníků Správy a odborového aktivu o otázkách nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení;
d) kontroluje provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v okresních správách i v závodech;
e) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím okresních správ [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)];
f) hájí zájmy nemocenského pojištění a zastupuje Správu, jedná v těchto věcech se státními orgány a s organizacemi;
g) vede rejstřík závodů, v nichž se provádí nemocenské pojištění, a evidenci malých závodů;
h) vybírá, předpisuje a vymáhá pojistné a penále, vybírá a vymáhá přirážku k pojistnému;
i) zpracovává a kontroluje výkazy předkládané závody, spravuje prostředky nemocenského pojištění, na základě zjištěných závad předpisuje závodům a malým závodům k úhradě částky, o něž byly tyto prostředky zkráceny, a vymáhá je na nich; zjišťuje i jiné škody vzniklé při provádění nemocenského pojištění a vymáhá jejich náhrady;
j) vede účetnictví nemocenského pojištění a sestavuje předepsané účetní výkazy;
k) připravuje podklady pro sestavení rozpočtu nemocenského pojištění a kontroluje jeho plnění;
l) plní další úkoly, které na ni přenesla v rámci své působnosti Česká správa nebo Slovenská správa.
(2) Krajská správa je příslušná pro okresní správy, závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti.
(3) Krajská správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány národních výborů i s jinými orgány a společenskými organizacemi v kraji a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole.
(4) V čele krajské správy je správní komise a vedoucí.
(5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v kraji. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje:
a) o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech nemocenského pojištění [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)];
b) o opatřeních k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona, pokud toto rozhodování je v jednotlivých případech svěřeno krajské správě.
(6) Vedoucí krajských správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za krajskou správu a může tím pověřit i jiné pracovníky krajské správy, popřípadě i vedoucího některé okresní správy v obvodu své působnosti. Vedoucí pozastaví provedení usnesení nebo rozhodnutí správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně nadřízené České správě nebo Slovenské správě; její stanovisko je pro krajskou správu závazné.
(7) Na území hlavního města Prahy náleží působnost krajské správy Pražské správě nemocenského pojištění (dále jen „Pražská správa“); na území hlavního města Slovenska Bratislavy náleží tato působnost Bratislavské správě nemocenského pojištění (dále jen „Bratislavská správa“). Kde se v předpisech o nemocenském pojištění mluví o krajské správě, rozumí se tím i Pražská správa a Bratislavská správa. Pražské správě a Bratislavské správě náleží v obvodech města také působnost okresních správ; provádějí přitom i nemocenské pojištění pracovníků malých závodů. Za tím účelem se pro jednotlivé městské obvody v Praze a v Bratislavě zřizují obvodní komise.
§ 10
Vrcholné orgány nemocenského pojištění
(1) Ústřední rada odborů vykonává funkci vrcholného orgánu nemocenského pojištění stanovenou v § 54 zákona jednak přímo, jednak prostřednictvím vrcholných národních všeodborových orgánů a České správy, Slovenské správy a Ústřední správy.
(2) Ústřední rada odborů
a) projednává zásady základních koncepcí, výhledů a perspektiv nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska;
b) projednává zásady federálních právních úprav v oboru nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska;
c) vydává na základě zákonných zmocnění právní předpisy o nemocenském pojištění;
d) projednává zprávy o stavu a vývoji nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a přijímá k nim závěry;
e) jedná o otázkách, jejichž projednání si vyžádá;
f) jmenuje a odvolává ředitele Ústřední správy a jeho zástupce.
(3) Vrcholné národní všeodborové orgány
a) projednávají koncepční otázky nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení ve své oblasti a zaujímají k nim stanoviska;
b) projednávají návrhy na úpravy nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímají k nim stanoviska;
c) projednávají a schvalují návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a výsledky jeho hospodaření;
d) jednají o otázkách, jejichž projednání si vyžádají;
e) jmenují a odvolávají ředitele České správy a ředitele Slovenské správy a jejich zástupce a členy správních sborů České správy a Slovenské správy z řad odborníků navržených vědeckými a odbornými institucemi.
§ 10a
Česká správa a Slovenská správa
(1) Úkoly Správy, které přesahují působnost krajských a okresních správ, vykonává v České socialistické republice Česká správa, ve Slovenské socialistické republice Slovenská správa. Česká správa a Slovenská správa je v oblasti své působnosti řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění.
(2) Při výkonu své působnosti Česká správa a Slovenská správa zejména
a) řídí nemocenské pojištění a činnost všech podřízených organizačních složek Správy;
b) plní výzkumné úkoly v nemocenském pojištění, provádí rozbory jeho stavu a vývoje a účastní se na perspektivních studiích o jeho rozvoji, na zpracování dlouhodobých výhledů a na přípravě návrhů zásadních úprav;
c) v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, sleduje z hlediska zájmů pracujících jejich uskutečňování a spolupůsobí v těchto věcech a při jejich kontrole; podílí se též na výzkumných úkolech týkajících se těchto oborů i jiných souvisejících otázek životní úrovně a sociální politiky;
d) provádí z hlediska zájmů pracujících rozbory a hodnocení stavu a vývoje nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení, vypracovává návrhy na opatření a úpravy v těchto věcech, vyjadřuje se k návrhům podávaným jinými orgány včetně návrhů právních předpisů, připravuje podklady pro jednání o těchto otázkách a účastní se jejich projednávání včetně mezinárodních styků;
e) dozírá na správné uskutečňování nemocenského pojištění a na dodržování socialistické zákonnosti při jeho provádění; v rámci této působnosti je oprávněna mimořádně zrušit pravomocné rozhodnutí nižšího orgánu nemocenského pojištění, jestliže jím byl porušen zákon a jestliže od nabytí právní moci dosud neuplynuly více než tři roky; její stanovisko je pro nižší orgány závazné;
f) vydává instrukce a metodické pokyny ve věcech nemocenského pojištění;
g) projednává s příslušnými národními orgány otázky nemocenského pojištění, jakož i otázky vyplývající ze součinnosti a kontroly Revolučního odborového hnutí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení;
h) projednává zásady a plán lázeňské péče s příslušnými orgány zdravotní správy, sjednává hospodářské smlouvy o poskytování lázeňské péče, organizuje rozdělování poukazů na ni a kontroluje její poskytování pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům;
i) organizuje a vyvíjí propagační, informační a publikační činnost a vydává odborný časopis pro otázky nemocenského pojištění a pro související otázky, který je zároveň jejím Věstníkem; pečuje o výchovu a školení funkcionářů a pracovníků Správy ve věcech nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v součinnosti s příslušnými orgány odborových svazů též o výchovu a školení odborového aktivu;
j) spravuje prostředky nemocenského pojištění a provádí rozbory a kontrolu hospodaření s nimi;
k) sestavuje návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění, kontroluje jejich plnění a řídí a organizuje plánovací a rozpočtovou činnost podřízených organizačních složek Správy;
l) řídí a organizuje účetní službu nemocenského pojištění, soustřeďuje její výsledky a sestavuje předepsané zprávy a výkazy;
m) odpovídá za závazky Správy, pokud z opatření nebo z jiných právních předpisů nevyplývá něco jiného.
(3) V čele České správy a Slovenské správy je správní výbor a ředitel.
(4) Správní výbor České správy a správní výbor Slovenské správy se skládá z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti jejich působnosti, ze zástupce ministerstva financí a z odborníků jmenovaných vrcholným národním všeodborovým orgánem na návrh vědeckých a odborných institucí. Ze svého středu si správní výbor volí předsedu a místopředsedu. Správní výbor projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti, zprávy o činnosti, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží. Činí také opatření k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona.
(5) Ředitele České správy, ředitele Slovenské správy a zástupce ředitele jmenuje a odvolává vrcholný národní všeodborový orgán příslušný pro oblast její působnosti. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy jedná v rozsahu působnosti této správy za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy. Pověřuje pracovníky Správy funkcí vedoucího a zástupce vedoucího v krajských a okresních správách a odvolává je z ní. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy odpovídá příslušnému odborovému orgánu za řádné plnění úkolů správy, kterou řídí, a podřízených organizačních složek Správy.
(6) V České správě a ve Slovenské správě působí dozorčí výbor složený z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti její působnosti. Dozorčí výbor si volí ze svého středu předsedu. Dozorčímu výboru náleží kontrola hospodaření s prostředky nemocenského pojištění a schvalování výsledků hospodaření.
§ 10b
Ústřední správa
(1) Ústřední správa je společným orgánem nemocenského pojištění s působností pro celou Československou socialistickou republiku. Vykonává rovněž v ústředním měřítku působnost a činnosti, které Správě náležejí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení.
(2) Ústřední správa při výkonu své působnosti
a) zpracovává koncepce nemocenského pojištění, podílí se s příslušnými ústředními orgány na přípravě koncepcí sociálního zabezpečení, na přípravách řešení souvisejících otázek sociální politiky i péče o zdraví a vyjadřuje se k těmto koncepcím a otázkám;
b) připravuje, předkládá a projednává návrhy právních úprav ve věcech nemocenského pojištění i v jiných věcech spadajících do její působnosti, a účastní se projednávání právních úprav navrhovaných jinými orgány;
c) koordinuje iniciativní návrhy orgánů Revolučního odborového hnutí v oblasti nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení;
d) projednává zásadní otázky lázeňské péče;
e) projednává zásady plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky;
f) je členem mezinárodních organizací sociálního zabezpečení, zastupuje v nich nemocenské pojištění a rozvíjí podle vlastního plánu mezinárodní styky v těchto věcech;
g) účastní se příprav, navrhování a sjednávání mezistátních úmluv o sociální politice a o sociálním zabezpečení (pojištění) a spolupůsobí při jejich výkladu.
(3) V čele Ústřední správy je správní výbor a ředitel.
(4) Správní výbor se skládá ze stejného počtu volených zástupců správních výborů České správy a Slovenské správy. Správní výbor si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o činnosti Správy, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží.
(5) Ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává Ústřední rada odborů. Ředitel jedná za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy.
§ 11
Společná ustanovení o orgánech nemocenského pojištění
(1) Podrobnosti o složení správních komisí, správních výborů, dozorčích výborů, obvodních a dávkových komisí v organizačních složkách Správy, o funkčním období těchto orgánů, o způsobu jejich ustavování, jednání a usnášení, o volbě jejich členů a předsedů a o jejich odvolávání upravuje jednací řád Správy, který vydá Ústřední správa. Jednací řád též upraví možnost zřizování a ustavování pomocných a pracovních skupin pro některé otázky a další podrobnosti potřebné pro řádnou funkci Správy.
(2) Členství a předsednictví v orgánech Správy uvedených v odstavci 1, jakož i v odborových orgánech nemocenského pojištění v závodech, je čestnou funkcí. O náhradách ušlého výdělku, cestovních a jiných hotových výloh, které vznikly členům a funkcionářům v souvislosti s výkonem funkce v těchto orgánech, platí ustanovení předpisů o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. *)
(3) Členové a funkcionáři orgánů nemocenského pojištění, jakož i pracovníci závodů a pracovníci Správy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mají zůstat utajeny a o nichž se dověděli v souvislosti s výkonem činnosti v nemocenském pojištění. Tato povinnost trvá i po skončení funkce, popřípadě pracovního poměru.
(4) Všechny orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat podle § 59 zákona od státních orgánů, jakož i od rozpočtových, hospodářských a jiných organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění nemocenského pojištění a jeho správu.
(5) Všechny orgány nemocenského pojištění si navzájem poskytují veškerou pomoc potřebnou k provádění nemocenského pojištění. Tuto pomoc jim poskytují na jejich dožádání i ostatní orgány a složky Revolučního odborového hnutí.
Část třetí
Úkoly závodu při provádění nemocenského pojištění
§ 12
Úkoly a odpovědnost závodu a jeho nadřízených orgánů
(1) Administrativní úkoly spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodech a s hospodařením jeho prostředky včetně výplaty peněžitých dávek obstarává závod (§ 5 odst. 1).
(2) Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je závod povinen pečovat o prostředky nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.
(3) Vedoucí závodu je osobně odpovědný za plnění úkolů uvedených v předchozích odstavcích.
(4) Náklady vzniklé závodu při obstarávání úkolů pro nemocenské pojištění jsou součástí vlastních nákladů závodu a neposkytuje se za ně náhrada z prostředků nemocenského pojištění.
(5) Závod je povinen nahradit škodu, kterou způsobil státu (nemocenskému pojištění) porušením nebo zanedbáním povinností stanovených v této části opatření nebo jiným svým nesprávným postupem.
(6) Nemá-li závod podle organizačních předpisů, které pro něj platí, potřebná oprávnění, aby mohl plnit úkoly pro nemocenské pojištění, plní je za něj organizační složka, která je k tomu povolána podle příslušných předpisů; při tom pro tuto složku a pro jejího vedoucího platí obdobné ustanovení předchozích odstavců.
(7) Ústřední úřady a orgány, národní výbory, pokud jde o závody jimi řízené, a jiné orgány nadřízené závodům zajišťují, aby závody řádně plnily úkoly svěřené jim při provádění nemocenského pojištění a odstraňovaly zjištěné závady. Vydávají k tomu po projednání s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí potřebné pokyny pro podřízené organizace a pečují o soustavné zvyšování kvalifikace hospodářských pracovníků ve věcech nemocenského pojištění.
§ 13
Rejstřík závodů, ve kterých se provádí pojištění
(1) Závod je povinen se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku závodů u příslušné krajské správy nemocenského pojištění; přihlášku je závod povinen podat nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy vznikl nebo kdy se stal závodem ve smyslu § 5 odst. 1.
(2) Závod, jeho právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací závodu, je povinen odhlásit se na předepsaném tiskopise z rejstříku závodů nejpozději do 7 dnů ode dne zániku závodu nebo ode dne, kdy závod přestal být závodem ve smyslu § 5 odst. 1.
(3) Závod je dále povinen hlásit do 7 dnů každou změnu svého názvu, sídla, příslušnosti svých zaměstnanců k odborovému svazu, změnu dne, který je v závodě určen pro výplatu mzdy, popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění.
(4) Zanedbá-li závod povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může mu krajská správa nemocenského pojištění předepsat platebním výměrem penále ve výši od 20 Kčs až do 200 Kčs.
§ 14
Evidence o zaměstnancích
(1) Evidence, kterou závod vede o zaměstnancích, slouží i nemocenskému pojištění a musí obsahovat také tyto údaje:
a) jméno, příjmení a další osobní data zaměstnance a počátek, popřípadě konec jeho pracovního poměru,
b) příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného výdělku pro stanovení peněžitých dávek nemocenského pojištění,
c) jména a osobní data nezaopatřených dětí, na něž se zaměstnanci podle platných předpisů poskytují rodinné přídavky,
d) údaje potřebné k určení délky nepřerušeného zaměstnání v témž podniku,
e) dobu pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc (úraz) nebo mateřství,
f) dobu výkonu vojenské služby zaměstnance,
g) vyplacené dávky nemocenského pojištění a povolení lázeňské péče,
h) neomluvené pracovní dny (směny) zaměstnance,
ch) záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod, jaký druh důchodu a v jaké výši, a jiné údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení.
(2) Zaměstnanec je povinen sdělit závodu údaje potřebné k vedení této evidence, popřípadě předložit o nich potřebné doklady.
(3) Bližší předpisy o evidenci zaměstnanců vydává Státní úřad statistický a ministerstvo financí v dohodě s Ústřední správou, popřípadě Českou správou nebo Slovenskou správou a se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 15
Účetní a statistická evidence
(1) Závod je povinen vést předepsanou účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění.
(2) Závod je povinen předkládat ve stanovených lhůtách předepsané zúčtování o hospodaření s prostředky nemocenského pojištění v závodě; podrobnosti stanoví Ústřední správa, popřípadě Česká správa nebo Slovenská správa.
(3) Pro vedení statistické evidence a předkládání statistických výkazů o nemocenském pojištění platí předpisy vydané Státním úřadem statistickým v dohodě s Ústřední správou, popřípadě Českou správou nebo Slovenskou správou a ministerstvem zdravotnictví.
§ 16
Výplata dávek
(1) Dávky přiznané odborovým orgánem provádějícím nemocenské pojištění vyplácí závod. Závod je povinen vyplácet dávky pravidelně a včas, ve lhůtách a způsobem, jak je stanoví Ústřední správa, popřípadě Česká správa nebo Slovenská správa.
(2) Vedoucí závodu, popřípadě pracovník oprávněný k jeho zastupování, pozastaví výplatu dávky, byla-li přiznána v rozporu s platnými předpisy nebo v nesprávné výši, a předloží věc k rozhodnutí závodnímu výboru. Neuzná-li závodní výbor stanovisko vedení závodu, předloží závod věc k posouzení okresní správě nemocenského pojištění. Její stanovisko je závazné pro závod i pro odborové orgány v závodě.
§ 17
Mzdový účetní
Běžné administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodě vykonává mzdový účetní, popřípadě jiný zaměstnanec závodu s obdobnou působností (dále jen „mzdový účetní“). Mzdový účetní je povinen účastnit se jednání odborových orgánů, které v závodě rozhodují o dávkách; při jednání má hlas poradní. Místo mzdového účetního může se jednání účastnit s hlasem poradním vedoucí účtárny.
§ 18
Kontrolní oprávnění odborových orgánů
(1) Závod je povinen zařídit, aby zmocněným zástupcům odborových orgánů provádějících a spravujících nemocenské pojištění byly v závodě kdykoli v pracovní době přístupny veškeré záznamy a doklady potřebné ke zjištění správnosti výpočtu pojistného a výplaty dávek nemocenského pojištění a aby tito zástupci mohli konat šetření potřebná pro provádění pojištění a pro uplatňování nároků na náhradu vyplacených dávek a na náhradu škody.
(2) Zmocnění zástupci jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Povinnost zachovávat tajemství trvá i po skončení zmocnění.
Část čtvrtá
Hospodaření s prostředky nemocenského pojištění
§ 19
Správa prostředků nemocenského pojištění
(1) Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění spravují orgány Revolučního odborového hnutí oddělené od vlastního jmění Revolučního odborového hnutí.
(2) Závod vykazuje prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastních prostředků závodu.
(3) Prostředků nemocenského pojištění nelze použít k jiným účelům než k účelům nemocenského pojištění.
(4) Na hospodaření s prostředky nemocenského pojištění ve Správě se vztahují předpisy o rozpočtových organizacích; Správa má přitom postavení rozpočtové organizace.
§ 20
Příjmy a výdaje nemocenského pojištění
(1) Příjmy nemocenského pojištění jsou:
a) pojistné nemocenského pojištění (dále jen „pojistné“),
b) přirážka k pojistnému (§ 27),
c) penále pro nezaplacení pojistného (§ 28),
d) penále pro nesplnění jiných povinností uložených závodům (§ 13 odst. 4, § 24 odst. 5, § 50 odst. 3),
e) příjmy z nároků na náhradu vyplacených dávek proti zaměstnavatelům nebo jiným osobám,
f) jiné příjmy (vrácené dávky apod.).
(2) Výdaje nemocenského pojištění jsou:
a) výdaje na peněžité dávky nemocenského pojištění a na rodinné přídavky,
b) úhrady státní zdravotní správě za poskytnutou lázeňskou péči,
c) příspěvky na výběrovou rekreaci Revolučního odborového hnutí a na dětskou rekreaci Revolučního odborového hnutí,
d) příspěvky na dietní stravování v nočních sanatoriích,
e) náklady spojené s prováděním nemocenského pojištění ve Správě,
f) jiné výdaje (náklady školení, instruktáží apod.).
§ 21
Pojistné
(1) Pojistné se určuje stanovenou sazbou z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele. Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této daně osvobozena.
(2) Sazbu pojistného stanoví zákon, popřípadě předpisy podle něho vydané.
§ 22
Zaměstnavatel
(1) Pojistné platí zaměstnavatel.
(2) Pokud jde o úkoly zaměstnavatele vyplývající z předpisů o pojistném, rozumí se zaměstnavatelem závod ve smyslu § 5 odst. 1. Nemá-li závod podle organizačních předpisů, které pro něj platí, potřebná oprávnění, aby sám mohl plnit tyto úkoly, plní je za něj organizační složka, která je k tomu povolána podle příslušných předpisů; při tom pro tuto složku platí, co je jinak stanoveno pro závod.
§ 23
Splatnost pojistného
Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce; je splatné v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné vždy prvního dne každého kalendářního měsíce za všechna výplatní období ukončená v předcházejícím měsíci.
Vykazování, zúčtování a úhrada dávek a pojistného
§ 24
(1) Dávky nemocenského pojištění, které závod vyplatil (zúčtoval) podle § 16, se mu uhrazují z prostředků nemocenského pojištění způsobem dále stanoveným.
(2) Závod je povinen vykázat za každý kalendářní měsíc krajské správě nemocenského pojištění, která je pro něj příslušná (§ 10 odst. 3 a 4), zúčtované dávky. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků nemocenského pojištění.
§ 25
(1) Jestliže závod je organizací, která odvádí pojistné do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru jako součást odvodu z hrubého důchodu nebo zisku **) nebo jako součást odvodu zemědělské daně ***), anebo je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušné krajské správě na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.
(2) Závod předkládá výkaz dávek a vybírá si prostředky na jejich úhradu prostřednictvím pobočky Státní banky československé, u níž má účet prostředků nemocenského pojištění krajská správa nemocenského pojištění pro něj příslušná. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je závod povinen předložit této pobočce za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Státní banka československá neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.
(3) Jestliže závod vybral neprávem úhradu na dávky, které nesmí podle § 24 odst. 2 vykazovat a uhrazovat, předepíše mu krajská správa nemocenského pojištění platebním výměrem*) pojistné ve výši neprávem vybrané úhrady. Toto pojistné je závod povinen uhradit v plné výši nejpozději do 15 dnů od doručení platebního výměru přímo krajské správě nemocenského pojištění ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.
§ 26
(1) Závod, na který se nevztahuje § 25, je povinen sám vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc příslušné krajské správě nemocenského pojištění na předepsaném výkazu pojistného a dávek.
(2) Výkaz pojistného a dávek předkládá závod krajské správě nemocenského pojištění prostřednictvím pobočky Státní banky československé, u níž má závod svůj účet. Zároveň předkládá této pobočce příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušnou krajskou správou nemocenského pojištění. Závod je povinen předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá závod výkaz pojistného a dávek pobočce Státní banky československé, u níž má účet příslušná krajská správa nemocenského pojištění, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného krajskou správou nemocenského pojištění.
(3) Nemá-li závod účet u některé pobočky Státní banky československé, je povinen předložit výkaz pojistného a dávek přímo příslušné krajské správě nemocenského pojištění nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, a nejpozději do téže lhůty jí uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí krajská správa nemocenského pojištění částku vyplývající ve prospěch závodu do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.
(4) Krajská správa nemocenského pojištění předepíše platebním výměrem závodu uvedenému v odstavci 1 pojistné, jestliže závod
a) je nevykázal vůbec nebo je vypočetl a vykázal nesprávně nižší částkou nebo
b) neprávem odečetl od pojistného dávky, které podle § 24 odst. 2 nesmí vykazovat a uhrazovat, a zkrátil tak neoprávněně odvod pojistného.
Neposkytne-li závod podklady potřebné ke zjištění správné výše pojistného, které měl odvést, může mu krajská správa nemocenského pojištění předepsat pojistné podle poměrů v obdobném závodě přibližně stejné velikosti. Předepsané pojistné je závod povinen uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru v plné výši krajské správě nemocenského pojištění ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
§ 27
Přirážka k pojistnému
(1) Nevyhovuje-li zařízení závodu podle pravomocného rozhodnutí orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo podle pravomocného rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy předpisům zdravotnickým nebo není-li podle zjištění těchto orgánů instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků, uloží okresní správa nemocenského pojištění závodu placení přirážky k pojistnému.
(2) Přirážka se ukládá až do 5 % úhrnu mezd určeného podle § 21. Platí se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí nebo ke zjištění o nedostatcích v zařízení závodu. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, platí se přirážka k pojistnému od prvního dne kalendářního měsíce, v němž lhůta bezvýsledně prošla. Povinnost platit přirážku zaniká uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, v němž byly odstraněny nedostatky v zařízení závodu; průkaz o tom se podává potvrzením orgánu, který o nedostatcích rozhodl.
(3) Uloženou přirážku je závod povinen uhrazovat za každý kalendářní měsíc přímo příslušné krajské správě nemocenského pojištění ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
(4) Pro přirážku k pojistnému platí jinak obdobně ustanovení § 21 až 23 a § 28 až 34.
§ 28
Penále
(1) Jestliže závod neuhradil do 8 dnů ode dne splatnosti pojistné, které je podle předchozích ustanovení povinen za jednotlivé kalendářní měsíce uhrazovat krajské správě nemocenského pojištění, nebo neuhradil rozdíl mezi vykázaným pojistným a vykázanými dávkami do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, je povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení ode dne splatnosti, nejméně však v jednom případě prodlení částku 10 Kčs.
(2) S pojistným předepsaným platebním výměrem (§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4) je závod povinen zaplatit penále z předepsané částky ve výši 0,05 % za každý den ode dne, kdy došlo ke zkrácení pojistného, popřípadě ode dne jeho původní splatnosti, až do dne, kdy krajské správě nemocenského pojištění byla platba zúčtována na její účet, nejméně však částku 10 Kčs za každý předpis.
(3) Nezašle-li závod ve stanovené lhůtě řádně vyplněný výkaz dávek (§ 25) nebo výkaz pojistného a dávek (§ 26), může mu krajská správa nemocenského pojištění předepsat platebním výměrem penále ve výši od 20 Kčs do 200 Kčs.
(4) Pro penále podle předchozích odstavců, jakož i pro penále podle jiných ustanovení tohoto opatření (§ 13 odst. 4, § 50 odst. 3) platí ustanovení o vykazování nedoplatků, o vykonatelnosti, vymáhání, promlčení a vracení pojistného (§ 29 až 34).
§ 29
Výkaz nedoplatků pojistného
Pohledávky na pojistném a na penále může krajská správa nemocenského pojištění vykázat závodu výkazem nedoplatků pojistného.
§ 30
Vykonatelnost
Platební výměr na pohledávky podle předchozích ustanovení je vykonatelný bez zřetele na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů; výkaz nedoplatků pojistného je vykonatelný, jakmile byl doručen. Doložku vykonatelnosti připojí krajská správa nemocenského pojištění.
Vymáhání pojistného
§ 31
(1) Vykonatelný platební výměr nebo vykonatelný výkaz nedoplatků pojistného je pravomocným dokladem pro vydání příkazu k vybrání.
(2) Podle příkazu k vybrání vydaného krajskou správou nemocenského pojištění převede peněžní ústav z účtu závodu na účet krajské správy nemocenského pojištění prostředky k úhradě nezaplaceného pojistného a penále až do výše doložené vykonatelným platebním výměrem nebo vykonatelným výkazem nedoplatků pojistného. Úhrada se provede podle předpisů o příkazech k vybrání; úhrada nezaplaceného pojistného má při tom povahu úhrady na mzdy a platy.
§ 32
Na základě vykonatelného platebního výměru nebo vykonatelného výkazu nedoplatků pojistného lze nezaplacené pojistné s příslušenstvím a penále vymáhat soudní nebo správní exekucí.
§ 33
Promlčení pojistného
(1) Právo vyměřit pojistné se promlčuje v 5 letech ode dne splatnosti.
(2) Nepřihlásil-li se závod vůbec k zápisu do rejstříku závodů, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech.
(3) Právo vymáhat pojistné se promlčuje v 5 letech nebo jde-li o případ uvedený v odstavci 2, v 10 letech ode dne splatnosti; bylo-li pojistné vyměřeno, promlčuje se toto právo v 5 letech ode dne, kdy závod byl vyrozuměn o jeho vyměření.
(4) Byl-li proveden úkon, který směřuje ke zjištění výše pojistného, k jeho vyměření nebo vymáhání, počne nová promlčecí doba ode dne, kdy se závod o tom dověděl.
(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně také o penále.
§ 34
Vrácení pojistného
Pojistné nebo penále zaplacené bez právního důvodu se vrátí bez úroků, bude-li požadováno nazpět do 3 let po uplynutí kalendářního roku, v němž bylo zaplaceno, pokud závod nemá jiného splatného závazku z provádění nemocenského pojištění. Náklady na dávky mezitím již poskytnuté se od tohoto pojistného odečtou.
Část pátá
Řízení ve věcech nemocenského pojištění
Oddíl první
Řízení ve věcech dávkových
§ 35
Předmět dávkového řízení
(1) O peněžitých dávkách nemocenského pojištění a o přídavcích na děti (dále jen „dávky“) rozhodují podle opatření a podle předpisů o dávkách nemocenského pojištění orgány v závodě (§ 7) a okresní a krajské správy (§ 9 a 9a).
(2) Podle zvláštních předpisů rozhodují odborové orgány v závodě o lázeňské péči, o výběrové rekreaci Revolučního odborového hnutí a o dětské rekreaci Revolučního odborového hnutí.
(3) Rozhodování o tom, zda je zaměstnanec neschopen práce, přísluší orgánům státní zdravotní správy a platí pro ně zvláštní předpisy.
§ 36
Uplatnění nároku
(1) Nárok na dávky se uplatňuje u pracovníka určeného závodem, zpravidla u příslušného mzdového účetního.
(2) Zaměstnanec je oprávněn uplatnit nárok na dávky pro sebe i své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může sám uplatnit nárok na dávky, které mu podle předpisů o dávkách přímo náležejí.
(3) Podrobnosti o tom, jak se uplatňuje nárok na dávky, stanoví předpisy o dávkách.
Rozhodování v závodě
§ 37
Odborový orgán v závodě rozhoduje o přiznání nebo nepřiznání dávky, o zvýšení, snížení nebo odnětí dávky, o změně nebo zastavení výplaty dávky, jakož i o povinnosti zaměstnance, popřípadě jiného příjemce dávky vrátit přeplatek na dávkách.
§ 38
(1) Přizná-li odborový orgán v závodě dávku, poskytne se dávka a rozhodnutí se žadateli neoznamuje.
(2) Nepřizná-li se dávka vůbec nebo v žádaném rozsahu, jestliže se dávka odejme anebo jestliže se sníží její výše nebo zastaví její výplata, vyrozumí o tom předseda odborového orgánu, který o dávce rozhodl, popřípadě jeho pověřený člen žadatele a výslovně jej upozorní, že může žádat do 15 dnů o písemné rozhodnutí. Požádá-li žadatel o vydání písemného rozhodnutí, musí mu být doručeno nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy o ně požádal.
(3) Rozhodnutí o povinnosti vrátit neprávem poskytnuté nebo přeplacené dávky se vydává vždy písemně.
(4) Písemné rozhodnutí musí obsahovat označení orgánu, který je vydal, rozhodovací výrok, jeho stručné odůvodnění, datum vydání a poučení o odvolání.
(5) Okresní správa je oprávněna učinit rozhodnutí místo odborového orgánu v závodě, jestliže tento orgán odpírá zahájit řízení nebo jestliže sám o věci nerozhodl ve lhůtě, která mu byla okresní správou určena.
Opravné řízení
§ 39
(1) Zaměstnanec se může odvolat proti písemnému rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o dávce pro něho nebo pro jeho rodinné příslušníky; totéž platí i pro rozhodnutí o vrácení dávky.
(2) Odvolat se může rovněž rodinný příslušník zaměstnance nebo jiný oprávněný, jde-li o nárok na dávku, který může sám uplatnit.
(3) V řízení o povinnosti vrátit neprávem poskytnutou nebo přeplacenou dávku se může odvolat také závod, kterému má být dávka vrácena, jestliže návrhu na vrácení přeplatku nebylo plně vyhověno.
(4) Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí u orgánu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Odvolání není podáno opožděně, jestliže bylo podáno po uplynutí této lhůty jen proto, že poučení bylo nesprávné, nebo jestliže bylo podáno ve lhůtě u nepříslušného orgánu.
(5) Odvolání podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka odňata nebo snížena nebo jímž byla zastavena její výplata, nemá odkladný účinek.
§ 40
(1) Rozhodla-li komise národního pojištění nebo dílenská komise národního pojištění, popřípadě dílenský výbor, předloží odvolání závodnímu výboru. Závodní výbor může odvolání sám vyhovět. Jestliže mu nevyhoví v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je neprodleně okresní správě nemocenského pojištění.
(2) Rozhodl-li přímo závodní výbor, předloží odvolání, pokud mu sám v plném rozsahu do 15 dnů nevyhoví, neprodleně příslušné okresní správě nemocenského pojištění.
(3) Okresní správa nemocenského pojištění odvolání projedná a rozhodne o něm.
§ 41
Proti rozhodnutí okresní správy nemocenského pojištění lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení další odvolání ke krajské správě nemocenského pojištění. Rozhodnutí krajské správy nemocenského pojištění je konečné.
§ 41a
O odvolání proti rozhodnutí odborového orgánu v závodě, který je v obvodu hlavního města Prahy nebo hlavního města Slovenska Bratislavy, rozhoduje příslušná obvodní komise (§ 9a odst. 7). O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy. V ostatním platí i zde ustanovení § 40 a 41.
§ 42
Rozhodnutí o odvolání se vydává písemně. Ustanovení § 38 odst. 4 platí obdobně.
Oddíl druhý
Řízení v jiných věcech než dávkových
§ 43
Rozhodování okresní a krajské správy nemocenského pojištění
(1) O vzniku, trvání nebo zániku pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o jiných otázkách pojistného poměru rozhoduje ve sporných případech okresní správa nemocenského pojištění. Okresní správa nemocenského pojištění ukládá také placení přirážky k pojistnému.
(2) Proti rozhodnutí okresní správy nemocenského pojištění ve věcech uvedených v odstavci 1 lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání. Odvolání předloží okresní správa nemocenského pojištění k rozhodnutí krajské správě nemocenského pojištění.
(3) Krajská správa nemocenského pojištění rozhoduje
a) o pojistném a o penále,
b) o odvoláních proti rozhodnutím okresní správy nemocenského pojištění ve věcech uvedených v odstavci 1.
(4) O sporných otázkách pojistného poměru uvedených v odstavci 1 a o placení přirážky k pojistnému rozhoduje v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenska Bratislavě příslušná obvodní komise. O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy.
(5) Rozhodnutí ve věcech uvedených v předchozích odstavcích se vydává písemně. Musí obsahovat označení orgánu, který je vydal, rozhodovací výrok, jeho stručné odůvodnění, datum vydání a poučení o opravném prostředku.
(6) Rozhodnutí podle předchozích odstavců se doručuje občanům a organizacím, jichž se přímo dotýká. Rozhodnutí ve věcech pojistného poměru se doručuje vždy jak občanu, o jehož poměr jde, tak i závodu, pro nějž je nebo byl činný, popřípadě v němž by se mělo provádět jeho pojištění. Rozhodnutí o přirážce k pojistnému se oznamuje také orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka ukládá.
§ 44
Opravné řízení před soudy
Proti rozhodnutí krajské správy nemocenského pojištění v jiných věcech než dávkových lze podat opravný prostředek k soudu. O příslušnosti a řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění).
Oddíl třetí
Společná ustanovení o řízení
§ 45
Všeobecné zásady řízení
(1) Z účasti na rozhodování v odborovém orgánu je vyloučen účastník řízení a osoby jemu blízké. V opravném řízení je z účasti na rozhodování vyloučen také ten, kdo se v téže věci účastnil již dříve rozhodování.
(2) Účastník řízení má být před rozhodnutím zpravidla slyšen.
(3) Odborové orgány jednají bez zbytečných formalit. Přitom všestranně dbají, aby byl co nejúplněji a nejúčelněji zjištěn skutečný stav věci, aby bylo rozhodováno rychle a aby spravedlivým rozhodováním byla upevňována socialistická zákonnost.
(4) Rozhodnutí musí být jasné a určité a musí odpovídat zjištěnému skutkovému stavu a platným předpisům.
§ 46
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Rozhodnutí odborového orgánu ve věcech nemocenského pojištění nabývá právní moci, jestliže je již nelze napadnout opravným prostředkem.
(2) O vykonatelnosti platebního výměru a výkazu nedoplatků pojistného platí ustanovení § 30. Ostatní rozhodnutí odborových orgánů ve věcech nemocenského pojištění jsou vykonatelná, nabyla-li právní moci.
§ 47
Způsobilost k jednání před soudem
(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zastupuje ve věcech nemocenského pojištění Správu v řízení před soudem krajská správa, která je pro projednávanou otázku příslušná podle § 9a odst. 2.
(2) Krajská správa je také oprávněna jménem Správy vymáhat pojistné, přirážku k pojistnému, penále, jakož i náhrady škody a náhrady vyplacených dávek.
(3) Česká správa a Slovenská správa jsou oprávněny převzít v řízení před soudem zastoupení Správy místo příslušné krajské správy nebo pověřit zastoupením místo ní některou jinou podřízenou organizační složku Správy.
Část šestá
Provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů
§ 48
Platnost předpisů
Pro provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů platí ustanovení tohoto opatření s odchylkami určenými v této části. Neplatí však pro ně ustanovení § 12 odst. 1 až 4, § 13 a §§ 15 až 17.
§ 49
Okresní správa nemocenského pojištění
Při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů plní okresní správa nemocenského pojištění kromě úkolů uvedených v § 9 přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění pojištění odborové orgány v závodě, jakož i úkoly, které přitom mají závody. Na území hlavního města Prahy plní i tyto úkoly Pražská správa nemocenského pojištění.
§ 50
Ohlášky k pojištění
(1) Malý závod nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku závodů.
(2) Malý závod je povinen přihlásit u okresní správy nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise zaměstnance k pojištění do 7 dnů ode dne vstupu do zaměstnání a uvést na přihlášce, je-li ke vzniku pracovního poměru předepsán souhlas okresního národního výboru, údaje o udělení tohoto souhlasu. Rovněž je povinen odhlásit u okresní správy nemocenského pojištění zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr nebo který byl přemístěn do jiného závodu (malého závodu), a to do 7 dnů ode dne rozvázání pracovního poměru nebo přemístění. Malý závod na území hlavního města Prahy podává tato hlášení Pražské správě nemocenského pojištění.
(3) Nepřihlásí-li nebo neodhlásí-li malý závod zaměstnance ve lhůtě stanovené v předchozím odstavci, může okresní správa nemocenského pojištění (Pražská správa nemocenského pojištění) uložit malému závodu penále ve výši od 10 Kčs až do 1000 Kčs. Uložené penále je malý závod povinen odvést krajské správě nemocenského pojištění (Pražské správě nemocenského pojištění).
§ 51
Pojistné
(1) Pro výpočet, vykazování a odvod pojistného za zaměstnance malých závodů neplatí ustanovení o odčítání dávek od pojistného. Malý závod předkládá krajské správě nemocenského pojištění výkaz pojistného a odvádí jí celé splatné pojistné.
(2) Nepřihlásil-li malý závod zaměstnance k pojištění, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech ode dne splatnosti.
(3) Jinak platí o pojistném za zaměstnance malých závodů přiměřeně ustanovení §§ 21 až 34.
§ 52
Malé závody soukromého sektoru
(1) V soukromém hospodářství má povinnosti uložené malému závodu zaměstnavatel, a je-li zaměstnavatelů několik, každý z nich.
(2) Za pojistné a penále, které dluží zaměstnavatel a které se staly splatnými v době trvání společné domácnosti, ručí manžel zaměstnavatele.
(3) Pojistné s příslušenstvím a penále, vymáhané soudní nebo správní exekucí, mají v exekučním řízení pořadí pohledávek státu na veřejných dávkách.
Řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů
§ 53
Řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů
Pro řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů platí přiměřeně ustanovení části páté. Pro řízení v dávkových věcech platí tyto odchylky:
a) Nárok na dávky se uplatňuje u okresní správy, na území hlavního města Prahy u Pražské správy, na území hlavního města Slovenska Bratislavy u Bratislavské správy.
b) V dávkových věcech rozhodují dávkové komise, zřízené okresními správami. V Praze a v Bratislavě rozhodují v dávkových věcech obvodní komise.
c) O odvolání proti rozhodnutí dávkové komise rozhoduje správní komise okresní správy; proti jejímu rozhodnutí se lze odvolat ke krajské správě. Její rozhodnutí je konečné.
d) O odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Praze rozhoduje správní komise Pražské správy, o odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Bratislavě správní komise Bratislavské správy. Jejich rozhodnutí jsou konečná.
§ 54
Ustanovení této části platí přiměřeně pro provádění nemocenského pojištění občanů, u nichž není dána příslušnost odborového orgánu v žádném závodě, ani příslušnost okresní správy nemocenského pojištění (Pražské správy nemocenského pojištění) podle sídla malého závodu. Příslušná je zde okresní správa nemocenského pojištění, v jejímž obvodu má takový občan bydliště; má-li bydliště na území hlavního města Prahy, je příslušná Pražská správa nemocenského pojištění.
Část sedmá
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 55
Při exekuci na dávky, pokud je podle povahy věci přípustná, se u zaměstnanců závodů (§ 5 odst. 1) za poddlužníka považuje závod.
§ 56
Ustanovení platných předpisů, podle kterých dřívější nositelé nemocenského pojištění nebyli povinni platit daně, dávky a poplatky, platí pro Revoluční odborové hnutí a jeho orgány, pokud spravují a provádějí nemocenské pojištění.
§ 57
(1) Ústřední rada odborů vydá vyhláškou v Úředním listě podrobnější předpisy
a) v dohodě s ministerstvem financí o rejstříku závodů, o pojistném, o přirážce k pojistnému, o penále a o vybírání prostředků na výplatu dávek nemocenského pojištění v závodech,
b) o řízení a rozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění.
(2) Ústřední rada odborů může upravovat podrobnosti organizace a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, zvláště podrobnosti o působnosti odborových orgánů.
(3) Ústřední rada odborů může v odůvodněných případech stanovit pro organizaci a provádění nemocenského pojištění některých skupin pracovníků odchylky od tohoto opatření.
§ 58
Oprávnění a úkoly, které podle jiných předpisů náleží ve věcech nemocenského pojištění ústředním výborům odborových svazů a které neodpovídají jejich působnosti, jak je vymezena v tomto opatření, přecházejí dnem 1. ledna 1959 na krajské správy nemocenského pojištění; celostátní úpravy provádí Ústřední rada odborů po projednání s ústředním výborem příslušného odborového svazu.
§ 59
(1) Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1959, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1959 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Do řízení vedených ve věcech nemocenského pojištění před soudy vstupují od 1. ledna 1959 místo ústředních výborů odborových svazů příslušné krajské správy nemocenského pojištění.
(2) Rozhodnutí a úpravy provedené ve shodě s ustanoveními tohoto opatření před 1. lednem 1959 se považují za provedené podle tohoto opatření.
§ 60
Zrušuje se opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců uveřejněné vyhláškou předsedy vlády č. 100/1953 Sb., ve znění vyhlášky č. 65/1955 Sb.; rovněž se zrušují předpisy podle něho vydané, pokud odporují úpravě obsažené v předcházejících ustanoveních.
§ 61
Toto opatření nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1959.
Předseda Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
*) Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, a rámcové podmínky hospodaření podniků platné od 1. ledna 1967 č. 63/1966 Sb.
*) Např. vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění, a vyhláška č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků n a děti v nemocenském pojištění.
**) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 51 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a § 87 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení.
***) Usnesení IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968.
†) Právní subjektivita byla Správě udělena podle čl. 42 stanov Revolučního odborového hnutí usnesením IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968.