kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců

(1) Závodem se pro účely nemocenského pojištění rozumí zaměstnavatel, který má více než 20 zaměstnanců. Závodem se rozumí též zaměstnavatel, který má méně zaměstnanců, jestliže evidenci mezd vede pro něho jiná organizace.

(2) Zaměstnavatelé neuvedení v odstavci 1 se pro účely nemocenského pojištění považují za malé závody.

(3) Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet, pokládá se malý závod za závod nebo závod za malý závod až za období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce, může příslušný orgán určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takového závodu (malého závodu).

(1) V závodě se provádí, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, nemocenské pojištění

(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců malých závodů (§ 5 odst. 2) a jiných občanů, jejichž pojištění nelze provádět v žádném závodě, se provádí v příslušných orgánech; přitom platí odchylky stanovené v části šesté.

(1) Úkoly, které náleží v nemocenském pojištění a uskutečňují se mimo závody, plní Správa nemocenského pojištění (dále jen „Správa“), zřízená Ústřední radou odborů. ^***)

(3) Správa je oprávněna svým jménem nabývat práv a zavazovat se, vystupovat před soudy a jinými státními orgány, žalovat a být žalována.⁺)

(4) Působnost Správy vykonávají:

(5) Okresní a krajské správy v České socialistické republice jsou podřízeny České správě, ve Slovenské socialistické republice Slovenské správě, přičemž okresní správy jsou přímo podřízeny krajským správám.

(6) Náklady na činnost České správy a okresních a krajských správ v České socialistické republice se hradí z rozpočtu České správy. Náklady na činnost Slovenské správy a okresních a krajských správ ve Slovenské socialistické republice se hradí z rozpočtu Slovenské správy.

(1) Okresní správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v okrese, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména

(2) Okresní správa je příslušná pro závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti.

(3) Okresní správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány okresního národního výboru a jinými orgány a společenskými organizacemi v okrese a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole.

(4) V čele okresní správy je správní komise a vedoucí.

(5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v okrese. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje:

(6) Vedoucí okresních správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za okresní správu a může tím pověřit i jiné pracovníky okresní správy. Vedoucí pozastaví provedení usnesení správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně krajské správě; její stanovisko je pro okresní správu závazné.

(1) Krajská správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v kraji, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména

(2) Krajská správa je příslušná pro okresní správy, závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti.

(3) Krajská správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány národních výborů i s jinými orgány a společenskými organizacemi v kraji a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole.

(4) V čele krajské správy je správní komise a vedoucí.

(5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v kraji. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje:

(6) Vedoucí krajských správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za krajskou správu a může tím pověřit i jiné pracovníky krajské správy, popřípadě i vedoucího některé okresní správy v obvodu své působnosti. Vedoucí pozastaví provedení usnesení nebo rozhodnutí správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně nadřízené České správě nebo Slovenské správě; její stanovisko je pro krajskou správu závazné.

(7) Na území hlavního města Prahy náleží působnost krajské správy Pražské správě nemocenského pojištění (dále jen „Pražská správa“); na území hlavního města Slovenska Bratislavy náleží tato působnost Bratislavské správě nemocenského pojištění (dále jen „Bratislavská správa“). Kde se v předpisech o nemocenském pojištění mluví o krajské správě, rozumí se tím i Pražská správa a Bratislavská správa. Pražské správě a Bratislavské správě náleží v obvodech města také působnost okresních správ; provádějí přitom i nemocenské pojištění pracovníků malých závodů. Za tím účelem se pro jednotlivé městské obvody v Praze a v Bratislavě zřizují obvodní komise.

(1) Úkoly Správy, které přesahují působnost krajských a okresních správ, vykonává v České socialistické republice Česká správa, ve Slovenské socialistické republice Slovenská správa. Česká správa a Slovenská správa je v oblasti své působnosti řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění.

(2) Při výkonu své působnosti Česká správa a Slovenská správa zejména

(3) V čele České správy a Slovenské správy je správní výbor a ředitel.

(4) Správní výbor České správy a správní výbor Slovenské správy se skládá z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti jejich působnosti, ze zástupce ministerstva financí a z odborníků jmenovaných vrcholným národním všeodborovým orgánem na návrh vědeckých a odborných institucí. Ze svého středu si správní výbor volí předsedu a místopředsedu. Správní výbor projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti, zprávy o činnosti, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží. Činí také opatření k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona.

(5) Ředitele České správy, ředitele Slovenské správy a zástupce ředitele jmenuje a odvolává vrcholný národní všeodborový orgán příslušný pro oblast její působnosti. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy jedná v rozsahu působnosti této správy za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy. Pověřuje pracovníky Správy funkcí vedoucího a zástupce vedoucího v krajských a okresních správách a odvolává je z ní. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy odpovídá příslušnému odborovému orgánu za řádné plnění úkolů správy, kterou řídí, a podřízených organizačních složek Správy.

(6) V České správě a ve Slovenské správě působí dozorčí výbor složený z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti její působnosti. Dozorčí výbor si volí ze svého středu předsedu. Dozorčímu výboru náleží kontrola hospodaření s prostředky nemocenského pojištění a schvalování výsledků hospodaření.

(1) Podrobnosti o složení správních komisí, správních výborů, dozorčích výborů, obvodních a dávkových komisí v organizačních složkách Správy, o funkčním období těchto orgánů, o způsobu jejich ustavování, jednání a usnášení, o volbě jejich členů a předsedů a o jejich odvolávání upravuje jednací řád Správy. Jednací řád též upraví možnost zřizování a ustavování pomocných a pracovních skupin pro některé otázky a další podrobnosti potřebné pro řádnou funkci Správy.

(2) Členství a předsednictví v orgánech Správy uvedených v odstavci 1, jakož i v odborových orgánech nemocenského pojištění v závodech, je čestnou funkcí. O náhradách ušlého výdělku, cestovních a jiných hotových výloh, které vznikly členům a funkcionářům v souvislosti s výkonem funkce v těchto orgánech, platí ustanovení předpisů o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. ^*)

(3) Členové a funkcionáři orgánů nemocenského pojištění, jakož i pracovníci závodů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mají zůstat utajeny a o nichž se dověděli v souvislosti s výkonem činnosti v nemocenském pojištění. Tato povinnost trvá i po skončení funkce, popřípadě pracovního poměru.

(4) Všechny orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat podle § 59 zákona od státních orgánů, jakož i od rozpočtových, hospodářských a jiných organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění nemocenského pojištění a jeho správu.

(5) Všechny orgány nemocenského pojištění si navzájem poskytují veškerou pomoc potřebnou k provádění nemocenského pojištění.

(1) Administrativní úkoly spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodech a s hospodařením jeho prostředky včetně výplaty peněžitých dávek obstarává závod (§ 5 odst. 1).

(2) Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je závod povinen pečovat o prostředky nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.

(3) Vedoucí závodu je osobně odpovědný za plnění úkolů uvedených v předchozích odstavcích.

(4) Náklady vzniklé závodu při obstarávání úkolů pro nemocenské pojištění jsou součástí vlastních nákladů závodu a neposkytuje se za ně náhrada z prostředků nemocenského pojištění.

(5) Závod je povinen nahradit škodu, kterou způsobil státu (nemocenskému pojištění) porušením nebo zanedbáním povinností stanovených v této části opatření nebo jiným svým nesprávným postupem.

(6) Nemá-li závod podle organizačních předpisů, které pro něj platí, potřebná oprávnění, aby mohl plnit úkoly pro nemocenské pojištění, plní je za něj organizační složka, která je k tomu povolána podle příslušných předpisů; při tom pro tuto složku a pro jejího vedoucího platí obdobné ustanovení předchozích odstavců.

(7) Zanikne-li závod, v němž se provádělo pojištění, je jeho vedoucí, popřípadě právní nástupce závodu nebo ten, kdo je pověřen likvidací závodu, povinen zařídit vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku závodu mají nárok na dávky, mohly být tyto dávky vyplaceny nebo dále vypláceny. Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky, popřípadě pro další výplatu dávek závodu nebo orgánu, který převezme provádění pojištění těchto zaměstnanců, předá je neprodleně k dalšímu opatření orgánu nemocenského pojištění příslušnému podle dosavadního sídla závodu.

(1) Závod je povinen se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku závodů u příslušného orgánu nemocenského pojištění; přihlášku je závod povinen podat nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy vznikl nebo kdy se stal závodem ve smyslu § 5 odst. 1.

(2) Závod, jeho právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací závodu, je povinen odhlásit se na předepsaném tiskopise z rejstříku závodů nejpozději do 7 dnů ode dne zániku závodu nebo ode dne, kdy závod přestal být závodem ve smyslu § 5 odst. 1.

(3) Závod je dále povinen hlásit do 7 dnů každou změnu svého názvu, sídla, změnu dne, který je v závodě určen pro výplatu mzdy, popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění.

(4) Zanedbá-li závod povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může mu příslušný orgán předepsat platebním výměrem penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs.

(1) Evidence, kterou závod vede o zaměstnancích, slouží i nemocenskému pojištění a musí obsahovat také tyto údaje:

(2) Zaměstnanec je povinen sdělit závodu údaje potřebné k vedení této evidence, popřípadě předložit o nich potřebné doklady.

(1) Závod je povinen vést předepsanou účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění.

(2) Závod je povinen předkládat ve stanovených lhůtách předepsané zúčtování o hospodaření s prostředky nemocenského pojištění v závodě; podrobnosti stanoví příslušné orgány nemocenského pojištění republik v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

(1) Závod je povinen zařídit, aby zmocněným zástupcům příslušných orgánů provádějících a spravujících nemocenské pojištění byly v závodě kdykoli v pracovní době přístupny veškeré záznamy a doklady potřebné ke zjištění správnosti výpočtu pojistného a výplaty dávek nemocenského pojištění a aby tito zástupci mohli konat šetření potřebná pro provádění pojištění a pro uplatňování nároků na náhradu vyplacených dávek a na náhradu škody.

(2) Zmocnění zástupci jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Povinnost zachovávat tajemství trvá i po skončení zmocnění.

(1) Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění spravují příslušné orgány.

(2) Závod vykazuje prostředky nemocenského pojištění odděleně od vlastních prostředků závodu.

(3) Prostředků nemocenského pojištění nelze použít k jiným účelům než k účelům nemocenského pojištění.

(4) Na hospodaření s prostředky nemocenského pojištění ve Správě se vztahují předpisy o rozpočtových organizacích; Správa má přitom postavení rozpočtové organizace.

(1) Příjmy nemocenského pojištění jsou:

(2) Výdaje nemocenského pojištění jsou:

(1) Pojistné se určuje stanovenou sazbou z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele. Do tohoto úhrnu se započtou pouze mzdy z činností, které zakládají účast na nemocenském pojištění. Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této daně osvobozena.

(2) Sazbu pojistného stanoví zákon, popřípadě předpisy podle něho vydané.

(1) Pojistné platí zaměstnavatel.

(2) Pokud jde o úkoly zaměstnavatele vyplývající z předpisů o pojistném, rozumí se zaměstnavatelem závod ve smyslu § 5 odst. 1. Nemá-li závod podle organizačních předpisů, které pro něj platí, potřebná oprávnění, aby sám mohl plnit tyto úkoly, plní je za něj organizační složka, která je k tomu povolána podle příslušných předpisů; při tom pro tuto složku platí, co je jinak stanoveno pro závod.

(1) Dávky nemocenského pojištění, které závod vyplatil (zúčtoval), se mu uhrazují z prostředků nemocenského pojištění způsobem dále stanoveným.

(2) Závod je povinen vykázat za každý kalendářní měsíc příslušnému orgánu zúčtované dávky. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků nemocenského pojištění.

(1) Jestliže závod odvádí pojistné jako součást odvodu z objemu mezd¹) nebo daně z objemu mezd,²) anebo jako součást daně z objemu mezd a odměn,³) popřípadě je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušnému orgánu na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.

(2) Závod předkládá výkaz dávek a vybírá si prostředky na jejich úhradu prostřednictvím pobočky československého peněžního ústavu, u něhož má účet prostředků nemocenského pojištění pro něj příslušný orgán. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je závod povinen předložit této pobočce za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Peněžní ústav neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.

(3) Jestliže závod vybral neprávem úhradu na dávky, které nesmí podle § 24 odst. 2 vykazovat a uhrazovat, předepíše mu příslušný orgán platebním výměrem⁴) pojistné ve výši neprávem vybrané úhrady. Toto pojistné je závod povinen uhradit v plné výši nejpozději do 15 dnů od doručení platebního výměru přímo příslušnému orgánu ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.

(1) Závod, na který se nevztahuje § 25, je povinen sám vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc příslušnému orgánu na předepsaném výkazu pojistného a dávek.

(2) Výkaz pojistného a dávek předkládá závod příslušnému orgánu prostřednictvím pobočky československého peněžního ústavu, u něhož má závod svůj účet. Zároveň předkládá této pobočce příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušným orgánem. Závod je povinen předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá závod výkaz pojistného a dávek pobočce československého peněžního ústavu, u něhož má účet příslušný orgán, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušným orgánem.

(3) Nemá-li závod účet u některé pobočky československého peněžního ústavu, je povinen předložit výkaz pojistného a dávek přímo příslušnému orgánu nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, a nejpozději do téže lhůty mu uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí příslušný orgán částku vyplývající ve prospěch závodu do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.

(4) Příslušný orgán předepíše platebním výměrem závodu uvedenému v odstavci 1 pojistné, jestliže závod

(1) Nevyhovuje-li zařízení závodu podle pravomocného rozhodnutí orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo podle pravomocného rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy předpisům zdravotnickým nebo není-li podle zjištění těchto orgánů instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků, uloží příslušný orgán nemocenského pojištění závodu platebním výměrem placení přirážky k pojistnému.

(2) Přirážka se ukládá až do 5 % úhrnu mezd určeného podle § 21, popřípadě do 5 % úhrnu mezd zaměstnanců vnitřní organizační jednotky závodu, jestliže se zjištěné nedostatky týkají výlučně této jednotky. Platí se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí nebo ke zjištění o nedostatcích v zařízení závodu. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, platí se přirážka k pojistnému od prvního dne kalendářního měsíce, v němž lhůta bezvýsledně prošla. Povinnost platit přirážku zaniká uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, v němž byly odstraněny nedostatky v zařízení závodu; průkaz o tom se podává potvrzením orgánu, který o nedostatcích rozhodl.

(3) Uloženou přirážku je závod povinen uhrazovat za každý kalendářní měsíc přímo příslušnému orgánu nemocenského pojištění ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.

(4) Pro přirážku k pojistnému platí jinak obdobně ustanovení § 21 až 23 a § 28 až 34.

(1) Jestliže závod neuhradil do 8 dnů ode dne splatnosti pojistné, které je podle předchozích ustanovení povinen za jednotlivé kalendářní měsíce uhrazovat příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nebo neuhradil rozdíl mezi vykázaným pojistným a vykázanými dávkami do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, je povinen platit penále ve výši 0,1 % za každý den prodlení ode dne splatnosti, nejméně však v jednom případě prodlení částku 10 Kčs.

(2) S pojistným předepsaným platebním výměrem (§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4) je závod povinen zaplatit penále z předepsané částky ve výši 0,1 % za každý den ode dne, kdy došlo ke zkrácení pojistného, popřípadě ode dne jeho původní splatnosti, až do dne, kdy příslušnému orgánu nemocenského pojištění byla platba zúčtována na její účet, nejméně však částku 10 Kčs za každý předpis.

(3) Nezašle-li závod ve stanovené lhůtě řádně vyplněný výkaz dávek (§ 25) nebo výkaz pojistného a dávek (§ 26), anebo neuvede-li v převodním příkaze (§ 25) nebo v příkaze k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami (§ 26) správně a úplně všechny náležitosti, může mu příslušný orgán předepsat platebním výměrem penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs.

(4) Pro penále podle předchozích odstavců, jakož i pro penále podle jiných ustanovení tohoto opatření (§ 13 odst. 4, § 50 odst. 3) platí ustanovení o vykazování nedoplatků, o vykonatelnosti, vymáhání, promlčení a vracení pojistného (§ 29 až 34).

(1) Pohledávky na pojistném včetně jeho příslušenství a na penále může příslušný orgán vykázat závodu výkazem nedoplatků pojistného. Příslušenstvím pojistného jsou náklady vymáhání pojistného.

(2) Ve výkazu nedoplatků pojistného se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu závodu k určitému dni. Tento stav vyplývá z částek, které závod sám vykázal (§ 25 odst. 1 a § 26 odst. 1), z částek, které mu byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat označení příslušného orgánu, který výkaz vydává, označení závodu, jemuž se nedoplatky pojistného vykazují, dlužnou částku a den, ke kterému byla zjištěna, případné penále a příslušenství, které má být zaplaceno s vykázaným nedoplatkem, jakož i datum a podpis oprávněných zástupců orgánu, který výkaz vydává. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako rozhodnutí.

(1) Vykonatelný platební výměr nebo vykonatelný výkaz nedoplatků pojistného je pravomocným dokladem pro vydání příkazu k vybrání.

(2) Podle příkazu k vybrání vydaného příslušným orgánem nemocenského pojištění převede peněžní ústav z účtu závodu na účet příslušného orgánu nemocenského pojištění prostředky k úhradě nezaplaceného pojistného a penále až do výše doložené vykonatelným platebním výměrem nebo vykonatelným výkazem nedoplatků pojistného. Úhrada se provede podle předpisů o příkazech k vybrání; úhrada nezaplaceného pojistného má při tom povahu úhrady na mzdy a platy.

(1) Právo vyměřit pojistné se promlčuje v 5 letech ode dne splatnosti.

(2) Nepřihlásil-li se závod vůbec k zápisu do rejstříku závodů, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech.

(3) Právo vymáhat pojistné se promlčuje v 5 letech nebo jde-li o případ uvedený v odstavci 2, v 10 letech ode dne splatnosti; bylo-li pojistné vyměřeno, promlčuje se toto právo v 5 letech ode dne, kdy závod byl vyrozuměn o jeho vyměření.

(4) Byl-li proveden úkon, který směřuje ke zjištění výše pojistného, k jeho vyměření nebo vymáhání, počne nová promlčecí doba ode dne, kdy se závod o tom dověděl.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně také o penále.

(1) Malý závod nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku závodů.

(2) Malý závod je povinen přihlásit u příslušného orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise zaměstnance k pojištění do 7 dnů ode dne vstupu do zaměstnání a uvést na přihlášce, je-li ke vzniku pracovního poměru předepsán souhlas okresního národního výboru, údaje o udělení tohoto souhlasu. Rovněž je povinen odhlásit u příslušného orgánu nemocenského pojištění zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr nebo který byl přemístěn do jiného závodu (malého závodu), a to do 7 dnů ode dne rozvázání pracovního poměru nebo přemístění.

(3) Nepřihlásí-li nebo neodhlásí-li malý závod zaměstnance ve lhůtě stanovené v přechozím odstavci, může mu příslušný orgán uložit penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs. Uložené penále je malý závod povinen odvést příslušnému orgánu.

(1) Pro výpočet, vykazování a odvod pojistného za zaměstnance malých závodů neplatí ustanovení o odčítání dávek od pojistného. Malý závod předkládá příslušnému orgánu nemocenského pojištění výkaz pojistného a odvádí jí celé splatné pojistné.

(2) Nepřihlásil-li malý závod zaměstnance k pojištění, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech ode dne splatnosti.

(3) Jinak platí o pojistném za zaměstnance malých závodů přiměřeně ustanovení §§ 21 až 34.

(1) V soukromém hospodářství má povinnosti uložené malému závodu zaměstnavatel, a je-li zaměstnavatelů několik, každý z nich.

(2) Za pojistné a penále, které dluží zaměstnavatel a které se staly splatnými v době trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, ručí manžel zaměstnavatele.

(3) Pojistné s příslušenstvím a penále, vymáhané soudní nebo správní exekucí, mají v exekučním řízení pořadí pohledávek státu na veřejných dávkách.

(1) Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1959, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1959 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Do řízení vedených ve věcech nemocenského pojištění před soudy vstupují od 1. ledna 1959 místo ústředních výborů odborových svazů příslušné krajské správy nemocenského pojištění.

(2) Rozhodnutí a úpravy provedené ve shodě s ustanoveními tohoto opatření před 1. lednem 1959 se považují za provedené podle tohoto opatření.