Důvodová zpráva k vyhlášce č. 102/2026 Sb.

Předkládaným návrhem vyhlášky se sleduje sjednocení používané terminologie a definic s jinými platnými právními předpisy (§ 215 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“), nebo nařízení vlády č. 443/2024 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 563/2025 Sb.) a její přizpůsobení novým trendům v hygieně práce a ochraně a podpoře zdraví v rezortu Ministerstva obrany (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 243/2025 Sb., o programech podpory zdraví). Současně je nutné provést aktualizaci odkazů na související platnou legislativu.

Návrhem nové vyhlášky se upravuje část vyhlášky, která definuje službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou, pro účely poskytování zvláštní dovolené vojákům z povolání podle § 37 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 221/1999 Sb.“). V navrhovaném znění se služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná definuje mírou expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek při výkonu služby vojáka vyjádřenou kategorií práce, což je současný trend v pracovně-právní legislativě, který přispívá k naplnění stanovených zákonných povinností zaměstnavatelů a větší spolupráci s orgány ochrany veřejného zdraví. V mnohých oblastech byla oproti původnímu znění zpřísněna kritéria pro službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou pro účely zvláštní dovolené, naopak byl rozšířen okruh služebních zařazení, u kterých vzniká nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace. Konkrétně se jedná o služební zařazení v rizikové práci 3. a 4. kategorie. Text stávající vyhlášky týkající se služby zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné je příliš obecný, zahrnuje jak vlastní vymezení, tak oblasti uvedené v § 215 zákona č. 262/2006 Sb. (dodatková dovolená) a také oblasti z § 2 nařízení vlády č. 443/2024 Sb.⁠‌​​‌‌‌‌​​​‌​‌‌‌‌⁠

V neposlední řadě je záměrem návrhu nové vyhlášky rozšířit okruh vojáků z povolání, kteří mohou uplatňovat nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace v délce 14 dnů se zohledněním náročnosti služby vzhledem k jejich služebnímu zařazení. Tímto benefitem se má zatraktivnit služba v Armádě České republiky nejen pro nově rekrutované vojáky, ale především pro stávající vojáky, kteří slouží v náročných podmínkách pravidelného vojenského výcviku v terénu, poskytnout preventivní program k posílení jejich zdravotního stavu a tím zlepšit nejen kvalitu jejich života, ale i prodloužit jejich schopnost kvalitního výkonu vojenské služby. Návrh využívá zmocnění v § 97 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a rozšiřuje seznam služebních zařazení dosud uvedených v nahrazované vyhlášce Ministerstva obrany č. 281/1999 Sb., kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace (dále „vyhláška č. 281/1999 Sb.), a to o služební zařazení, v nichž vojáci vykonávají službu zařazenou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon č. 258/2000 Sb.“), do třetí a čtvrté kategorie.

Poskytnutí preventivní rehabilitace vojákovi však není, s ohledem na současný trend ve vytváření a poskytování programů podpory zdraví pro zaměstnance, chápáno pouze jako benefit, nýbrž i jako účinný program, jehož cílem je upevnit a posílit zdraví. Voják má možnost v rámci této činnosti rozvíjet svou fyzickou kondici nebo naopak cílit na regeneraci či léčbu. Program preventivní rehabilitace má i významné psychosociální aspekty, může se počítat i mezi součásti prevence syndromu vyhoření nebo prevence rizikového chování v rezortu Ministerstva obrany.

Stávající vyhláška z roku 1999 dosud nebyla novelizována. Znění jejího textu je v některých oblastech zastaralé a neodpovídá současně platným právním předpisům, které v době vzniku vyhlášky ještě ani neexistovaly. Například zákon č. 258/2000 Sb., nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (dále jen „vyhláška č. 432/2003 Sb.“), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, aj.

V roce 1999 neexistovala ani legislativní úprava ke kategorizaci prací. V současné době je hodnocení zdravotních rizik prováděno systematicky a kontinuálně na základě ustanovení právních předpisů. Povinnosti zaměstnavatele vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 262/2006 Sb., zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a ze zákona č. 221/1999 Sb. Kategorie práce jsou stanoveny na základě odborného posouzení a objektivního zhodnocení míry expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek a definují stupeň rizikovosti dané práce (zákon č. 258/2000 Sb., vyhláška č. 432/2003 Sb.).

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 79 odst. 3 Ústavy.

Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v § 37 a § 97 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., k jejichž provedení je vydávána.

Návrh vyhlášky je plně slučitelný s právními akty práva Evropské unie. Návrh vyhlášky je slučitelný s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, zejména s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

Návrh vyhlášky nezakládá rozpor s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Náklady na zvláštní dovolenou a preventivní rehabilitaci vojáků z povolání jsou hrazeny z rozpočtu Ministerstva obrany. Návrh vyhlášky předpokládá navýšení nákladů hrazených ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany na zabezpečení poskytnutí preventivní rehabilitace vyššímu počtu vojáků z povolání. Tyto prostředky zabezpečí Ministerstvo obrany v rámci svého rozpočtu na rok 2026 bez požadavku na jeho dodatečné navýšení.

Návrh vyhlášky předpokládá rozšíření nároku na preventivní rehabilitaci o přibližně 2 500 vojáků z povolání. Při současném průměrném příspěvku 1 668 Kč bez DPH na jeden den preventivní rehabilitace jednoho vojáka jde o roční navýšení o 54 mil. Kč bez DPH za rok.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty.

Nenavrhuje se.

Nenavrhuje se.

Návrh vyhlášky vymezuje službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou pro účely poskytnutí zvláštní dovolené a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace vojákům z povolání. Podrobnosti jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy.

Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem.

Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na konkrétní fyzické osoby – vojáky z povolání, kterým vznikne nárok na zvláštní dovolenou nebo na preventivní rehabilitaci. Na práva a povinnosti dalších právnických osob návrh dopady nemá.

Návrh vyhlášky nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Návrh vyhlášky nezakládá veřejnou podporu.

Návrh vyhlášky nemá žádné sociální dopady ani dopady na specifické skupiny obyvatel, včetně osob sociálně slabých a osob se zdravotním postižením, a nemá dopad ani na národnostní menšiny.

Po zhodnocení všech aspektů lze zkonstatovat, že materiál má na rovnost mužů a žen neutrální dopad, neboť se dotkne ve stejném rozsahu vojáků obou pohlaví, resp. dotkne se všech adresátů zcela bez ohledu na jejich pohlaví.

Návrh vyhlášky nemá dopad na životní prostředí.

Návrh vyhlášky nemá dopad na ochranu práv dětí.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na obranu státu. Posiluje totiž zdraví vojáků a tím jejich schopnost plnit služební úkoly.

Návrh vyhlášky nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektů osobních údajů. Návrh není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s., ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh vyhlášky je určen pro vojáky z povolání v souvislosti s výkonem jejich služby. Protože na oblast obrany státu obecně předpisy EU nedopadají, nepodléhá předpis komparaci s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je přímo použitelné od 25. května 2018.

Návrh vyhlášky z hlediska své podstaty nezakládá žádná korupční rizika. Nárok na zvláštní dovolenou nebo preventivní rehabilitaci mají všichni vojáci z povolání, kteří splní stanovená kritéria, kterými jsou výkony konkrétní činnosti v rámci plnění služebních povinností. Jejich nároky tak nepodléhají rozhodování služebních orgánů, protože zařazení jejich činnosti do kategorií podléhá pouze obecným rozhodnutím orgánů ochrany veřejného zdraví.

Navrhovaná vyhláška nemá žádný dopad na rodiny.

Nenavrhuje se.

V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k žádnému lobbování podle zákona o regulaci lobbování.⁠‌​​‌‌‌‌​​​‌​‌‌‌‌⁠

Předmět úpravy vymezuje, na co se vyhláška vztahuje. Jedná se o vymezení služby zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné pro účely poskytnutí zvláštní dovolené. Dále se jedná o stanovení okruhu služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace vojákům z povolání.

Tato část vyhlášky, definující službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou pro účely poskytnutí zvláštní dovolené vojákům z povolání, byla zjednodušena spojením původních paragrafů 1 až 3, kdy původní § 1 obsahoval odkazy na § 2 a § 3.

V nově navrhovaném znění služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná je definována jako výkon rizikové práce, zpravidla odpovídající kategorii čtvrté. Jako práce čtvrté kategorie jsou hodnoceny činnosti, při kterých je vysoké riziko ohrožení života nebo zdraví a vysoká míra pravděpodobnosti vzniku nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví z práce, a toto riziko není vyloučeno ani při používání osobních ochranných pracovních prostředků. U některých faktorů se jedná o práce odpovídající kategorii i nižší, a to z důvodu, že pro daný rizikový faktor neexistuje kategorizační kritérium pro 4. kategorii. Nebo je přihlédnuto ke specifickému působení těchto faktorů, případně i k nutnosti používat takové osobní ochranné pracovní prostředky, jejichž nošení může způsobit značný pracovní diskomfort spojený se zhoršením vidění, dýchání a zvýšenými nároky na fyziologické funkce lidského organismu. V tom lze spatřovat zvláštní obtížnost vykonávané služby.

V návrhu vyhlášky je vypuštěno ustanovení § 1 písm. k) vyhlášky č. 281/1999 Sb., které za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou považuje i službu vojáka z povolání, který vykonává službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil mimo území České republiky. Pojem „jednotky mnohonárodních ozbrojených sil“ byl v zákoně o vojácích z povolání nahrazen pojmem „zahraniční operace“. Podle § 97a odst. 1 zákona o vojácích z povolání může být vojákovi, který konal službu v zahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu.

Oproti dosavadní právní úpravě dochází ke změně znění tohoto ustanovení s odkazem na definici radiačního pracovníka kategorie A podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Podle zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, je práce radiačního pracovníka kategorie A prací rizikovou s možnými nepříznivými vlivy na zdraví.

Navrhovaný text vychází z úpravy a upřesnění dosavadního znění § 3 písm. c) vyhlášky č. 281/1999 Sb., který se týká služby na pracovištích s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity. Navrhovaná úprava se opírá o definici karcinogenů, mutagenů nebo látek toxických pro reprodukci, která je uvedena v § 16 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity jsou uvedeny v příloze č. 2, části C, k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Vzhledem k současnému trendu, kdy přibývá množství takto klasifikovaných chemických látek a směsí, přičemž v rámci rezortu Ministerstva obrany jsou používány zejména v rámci údržby a oprav vojenské techniky, zpravidla jen v minimálním množství a s nízkou četností, je třeba v textu blíže vymezit službu se zvýšeným rizikem, čehož je dosaženo jednak omezením na kategorii 1A (prokázaná karcinogenita u člověka) a dále omezením na práce zařazené na základě komplexního hodnocení expozice osob do kategorie třetí nebo čtvrté (práce riziková ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb.). Podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb. mohou být totiž práce s takto klasifikovanými látkami a směsmi zařazeny jak do kategorie druhé (nerizikové), tak i do kategorie třetí nebo čtvrté, a to právě na základě výsledků komplexního hodnocení expozice osob. Obdobně i u procesů s rizikem chemické karcinogenity bylo nutné použít podmínku zařazení práce do kategorie třetí nebo čtvrté pro faktor chemické látky a směsi, jinak by bylo nemožné vymezit míru rizika (např. u prací zahrnujících expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů).

Jedná se o nově navrhované ustanovení, a to z důvodu, že expozice prachu, odpovídající kategorii čtvrté, je rovněž významným zdravotním rizikem a na základě nošení předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků lze hodnotit tuto činnost i jako práci zvlášť obtížnou, často vyžadující nošení speciálních přetlakových obleků s přívodem vzduchu. V rámci rezortu Ministerstva obrany lze předpokládat pouze velmi nízký počet takto exponovaných vojáků z povolání (např. opravárenské činnosti, pískovací boxy). Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části A, tabulkách 1 až 5.

Navrhované znění navazuje na ustanovení § 3 písm. a) nahrazované vyhlášky č. 281/1999 Sb. (služba, při níž je voják vystaven působení chemických škodlivin, jejichž koncentrace v pracovním ovzduší překračují průměrnou nejvyšší přípustnou koncentraci v pracovním ovzduší nebo dochází k překračování mezní nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší). Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části A, pro směsi chemických látek jsou postupy upraveny v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části B. Nově navrhovaná definice těchto ustanovení vychází z přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., část 2. „Chemické látky a směsi“, přičemž u písm. d) i e) nyní práce odpovídá kategorii čtvrté. Oproti původnímu znění dochází ke zpřísnění. Původní formulace odpovídala práci kategorie třetí. Zpřísnění bylo provedeno zejména na základě srovnání kritérií i pro další faktory pracovních podmínek, které zpravidla odpovídají kategorii čtvrté.

Navrhované znění navazuje na ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 281/1999 Sb. (služba na pracovištích s toxickými látkami, a to alespoň v rozsahu poloviny základní týdenní doby služby). V dosavadním znění je odkaz na přílohy vyhlášky č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. Rozsah prací pro nárok na zvláštní dovolenou podle navrhovaného znění se oproti současnému znění nemění, jen je formulován v souladu s novějším názvoslovím a s odkazem na nyní platný předpis. Jedná se v zásadě o práce s toxickými chemickými látkami (tzv. bojovými otravnými látkami) v rámci výcviku nebo výzkumu.

Navrhované znění navazuje na ustanovení § 1 písm. g) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Dosavadní znění určuje nárok na zvláštní dovolenou při překročení přípustného expozičního limitu 85 dB, což odpovídá službě ve stanoveném riziku hluku (v kategorii třetí a vyšší). Ustanovení současného znění je z hlediska definice nedostatečné a nerozlišuje, zda se jedná o expozici ustálenému a proměnnému hluku či impulsnímu hluku. Vzhledem k tomu, že vojáci z povolání jsou exponováni nejen ustálenému a proměnnému hluku (práce na letištích, dílnách, v souvislosti s obsluhou vojenské techniky), ale zejména i impulsnímu hluku při střelbě ze zbraní, navrhuje se rozšíření o definici rizikové práce z hlediska expozice i impulsnímu hluku a kriteriální hodnoty nově odpovídají přísnějšímu zařazení do 4. kategorie práce (vysoké riziko akutního poškození sluchu, riziko nemoci z povolání při opakovaných expozicích). Práce musí být zařazena rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví.

Navrhované znění je obdobou ustanovení § 1 písm. h) stávající vyhlášky č. 281/1999 Sb. Toto ustanovení vychází z dosavadní praxe v oblasti péče o pacienty s duševními poruchami na lůžkové části psychiatrického oddělení nemocnice.

Navrhované znění nahrazuje § 2 stávající vyhlášky č. 281/1999 Sb. Služba s dílčím faktorem pracovních podmínek biologický činitel je nově definována, přičemž je upřesněno, že se musí jednat o rizikovou práci zařazenou do třetí nebo čtvrté kategorie pro faktor biologický činitel podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Jedná se o činnosti, jejichž obvyklou součástí je vědomý záměr zacházet s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4 anebo jejich zdroji nebo přenášeči (BSL 2, 3, 4). Ve stávajícím znění vyhlášky je použit pojem „přímé nebezpečí nákazy“, který v současné době nemá návaznost na platné právní předpisy v ochraně zdraví, a pro zaměstnavatele je obtížné ho správně interpretovat. Není jasné, zda se má jednat o přímý kontakt s biologickým činitelem, jeho zdrojem nebo přenašečem anebo může k nákaze dojít i jiným způsobem, nebo zda míněné nebezpečí představuje už jen eventuální potenciální riziko nákazy. V případě biologických činitelů je složitější hodnocení míry rizika – vždy na základě individuálního komplexního multifaktorového hodnocení – závisí na druhu biologického činitele, BSL skupině, způsobu přenosu, virulenci, vykonávané pracovní činnosti, délce expozice, četnosti expozice, individuálních a kolektivních opatření k ochraně zdraví, možnostech profylaxe aj.

Práce, při níž dochází ke styku s biologickými odpadními vodami a odpady jsou zařazeny v rezortu Ministerstva obrany ve 3. kategorii práce pro biologické činitele – nárok zůstane nezměněn.

Epidemiologická a epizootologická šetření v ohniscích nákazy provádějí příslušníci hygienické a veterinární služby, šetření nebývá zpravidla v přímém kontaktu s nemocnými jedinci či zvířaty, expozice biologickým činitelům je pro tyto práce hodnocena v kategorii druhé rizikové (potenciálně infekční pro člověka). Práce při provádění ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace (provádějí příslušníci chemického vojska a veterinární služby) jsou také hodnoceny v kategorii druhé rizikové pro práce s biologickými činiteli.

Do návrhu je nově zařazena činnost zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotnické záchranné služby. Návrh vychází z ustanovení § 215 odst. 4 písm. i) zákoníku práce. Důvodem zařazení této činnosti mezi nárokové pro účely zvláštní dovolené je nepřetržitý režim, směnnost, noční práce a značné neuropsychické nároky. Jedná se o tzv. náročnou profesi.

Činnost výkonných hasičů je nově navrhována jako nároková pro účely poskytnutí zvláštní dovolené. Ve stávajícím znění vyhlášky č. 281/1999 Sb. je tato činnost uvedena v § 4 písm. c), mezi služebními zařazeními pro nárok na preventivní rehabilitaci. Ke změně došlo z důvodu, že danou činnost lze zařadit mezi tzv. náročné profese, kde dochází k celkové fyzické zátěži, tepelné zátěži a potenciální expozici nebezpečným chemickým látkám a směsím, včetně karcinogenních. Při této činnosti je nutné používání ochranných obleků a dýchacích přístrojů. V rámci jejich činnosti se jedná o nepřetržitý režim práce, směnnost, noční práci a psychickou zátěž. Při výkonu služby je vysoké riziko ohrožení jejich zdraví a života. Jsou na ně kladeny vysoké nároky na zdravotní způsobilost.

Navrhované ustanovení vychází ze stávajícího znění § 1 písm. e) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Důvodem pro ponechání činnosti potápěčů v této oblasti je skutečnost, že tato služba vykazuje vysoké nároky na zdravotní způsobilost a fyzickou zdatnost. Vojáci jsou při ní vystaveni celkové fyzické zátěži, chladové zátěži, hyperbarickému prostředí. Je nutné používání ochranných obleků, skafandrů a různých typů dýchacích přístrojů. Je zde vysoké riziko ohrožení jejich života a zdraví. Od 1. ledna 2026 novelou vyhlášky č. 432/2003 Sb. práce potápěče odpovídá 4. kategorii bez ohledu na hloubku ponoru a typ prováděných prací pod hladinou. V rezortu Ministerstva obrany se může jednat i o provádění průzkumných a trhacích prací pod hladinou.

Navrhované znění je obdobou znění uvedeného v ustanovení § 1 písm. j) stávající vyhlášky č. 281/1999 Sb. Činnost pyrotechniků odpovídá 4. kategorii práce, při činnosti dochází k expozici vysoce impulsnímu hluku s tlakovou vlnou, a vyskytuje se vysoké riziko ohrožení zdraví a života. Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je nezbytné používání těžkých ochranných obleků a přileb.

Práce s municí a výbušninami se navrhuje přeřadit z oblasti pro poskytnutí preventivní rehabilitace do oblasti pro nárok na zvláštní dovolenou. Jedná se o službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou z důvodu rizika impulsního hluku ve 4. kategorii práce, expozice chemickým látkám a vysokého rizika ohrožení života a zdraví.

Navrhované ustanovení vychází ze stávajícího znění ustanovení § 1 písm. l) vyhlášky č. 281/1999 Sb. s tím, že se doplňuje odkaz na současně platnou a účinnou vyhlášku o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené.

Navrhované ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. b), c), d) a h) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Dané ustanovení bylo rozšířeno o vojáky, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí nebo čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Do této kategorie spadají mj. vojáci speciálních sil a bojových sil a některé prvky bojové podpory na základě rezortní kategorizace práce – výkon služby vojáka z povolání u speciálních jednotek a bojových jednotek s pravidelnou vojenskou přípravou v terénu.

Nově bylo do vyhlášky zařazeno služební zařazení vojáků u útvarů speciálních sil, kteří působí v rámci Armády České republiky. Služba u speciálních sil i pro štábní a zabezpečovací složky je nestandardní, nikoli méně náročná než služba u Hradní stráže, strážních jednotek nebo dokonce u Vojenské policie.

Navrhované ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. e) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Text byl upraven v návaznosti na nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve kterém jsou zpřísněna opatření na ochranu zdraví při práci na pracovištích bez denního světla. V rezortu Ministerstva obrany taková pracoviště existují, jedná se o režimová pracoviště a Ministerstvo obrany na ně uplatnilo výjimku z důvodu zabezpečení obrany státu.

Dané ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. i) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Došlo pouze k úpravě pojmů zde uvedených, a to v návaznosti na vyhlášku č. 581/2025 Sb., o vojenském leteckém personálu, která upravuje základní členění kategorií vojenského leteckého personálu.

Z uvedeného důvodu byl pojem „výkonný letec“ používaný stávající vyhláškou, nahrazen pojmem „výkonný vojenský letec“, a pojem „palubní personál letadel“ nahrazen pojmem „vojenský obsluhující personál“.

Dané ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. j) vyhlášky č. 281/1999 Sb. V praxi se osvědčilo a není důvod ho měnit.

Dané ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. k) vyhlášky č. 281/1999 Sb. V praxi se osvědčilo a není důvod ho měnit.

Dané ustanovení vychází z dosavadního znění § 4 písm. a) vyhlášky č. 281/1999 Sb. Jedná se v podstatě o tzv. „výkonné policisty Vojenské policie“. Oproti původnímu znění se nově navrhuje použít změny v názvosloví služeb Vojenské policie v návaznosti na jejich obsahovou působnost, která vychází z působnosti těchto služeb stanovené zákonem č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. Služební zařazení „kriminalistický technik“, které bylo původně zahrnuto pod ustanovením § 2 písm. c) vyhlášky č. 281/1999 Sb. není již samostatně navrhováno, protože je (příslušníkem) součástí kriminální služby.

Přestože vyhláška Ministerstva obrany č. 281/1999 Sb., kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace, nebyla dosud novelizována, navrhuje se její zrušení. Tento návrh vychází z rozsahu navrhovaných změn.⁠‌​​‌‌‌‌​​​‌​‌‌‌‌⁠

Účinnost předkládané vyhlášky se navrhuje dnem 1. ledna 2027, aby byl dostatečný časový prostor pro opatření, která budou muset být přijata v souvislosti s novou právní úpravou a přípravou plánu pro čerpání nových nároků jednotlivými vojáky.