Důvodová zpráva k vyhlášce č. 105/2026 Sb.

Důvodem předložení návrhu vyhlášky je

1. reakce na změnu branného zákona provedenou zákonem č. 99/2025 Sb. a účinnou od 1. července 2025, kterou došlo ke zjednodušení procesu dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti tím, že byla odstraněna nutnost podávat dvě žádosti (o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a o konkrétní druh vojenské činné služby, případně předurčení); úprava sjednotila tyto procesy do podání jedné žádosti a jednoho rozhodnutí ve věci,⁠​‌‌​‌‌‌‌​​​‌​‌‌​⁠

2. skutečnost, že významná část bývalých vojáků z povolání opětovně žádá o povolání do služebního poměru v relativně krátké době uplynulé od vlastního propuštění z činné služby.

Obsah návrhu směřuje k tomu, aby v případě nových žádostí občanů, kteří nebyli povoláni z jiných než zdravotních důvodů, do služebního poměru (nedošlo např. ke konsensu na služebním zařazení), resp. bývalých vojáků z povolání u nichž byla provedena komplexní lékařská prohlídka zahrnující příslušná odborná vyšetření v předchozích 5 letech, nebylo nutné tuto komplexní prohlídku včetně veškerých odborných vyšetření provést opakovaně v plném rozsahu ve vojenské nemocnici. Naopak je vhodné umožnit absolvování posouzení zdravotní způsobilosti u vojenského poskytovatele zdravotních služeb dislokovaného v místě nabízeného služebního zařazení, tzn. u příslušného centra zdravotních služeb Agentury vojenského zdravotnictví. Dojde tak ke zrychlení rekrutačního procesu a snížení zátěže na občana a vojenského poskytovatele zdravotních služeb, který bude moci vydat posudek o zdravotní způsobilosti rychleji. S ohledem na potřebu ozbrojených sil neodmítat zájemce o vojenskou službu, kteří v nedávné minulosti nesouhlasili s nabídnutým služebním zařazením, je nezbytné přizpůsobit systém posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby novým podmínkám, které budou reflektovat situaci, že vhodné služební zařazení se pro zájemce o službu v armádě může najít i později než za 3 měsíce od vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby.

U bývalých vojáků z povolání, jejichž zdravotní stav je podrobně sledován při všeobecných preventivních lékařských prohlídkách vojáka z povolání u registrujícího vojenského poskytovatele zdravotních služeb prováděných pravidelně nejméně každé 2 roky, se jeví jako účelné posoudit zdravotní způsobilost pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání na základě absolvování lékařské prohlídku rovněž ve zúženém rozsahu, pokud takovému uchazeči zanikl jeho služební poměr v předchozích 2 letech.

Návrh vyhlášky obsahuje výlučně změny v § 9 odst. 2 a 3, který upravuje lékařskou prohlídku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání a na základě žádosti o zařazení do aktivní zálohy. Navrhované změny nemění věcný záměr ani koncepci vyhlášky, jejich účelem je výhradně stanovení zúženého rozsahu lékařské prohlídky u uchazeče o službu vojáka z povolání a žadatele o zařazení do aktivní zálohy.

Novela vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 152/2025 Sb., § 21 odst. 7 a § 29 odst. 6 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, ve znění zákona č. 266/2025 Sb., na jehož základě je vydán návrh vyhlášky, který upravuje způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů při povolávání do služebního poměru, způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro jejich posuzování, způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.

Dosavadní úprava stanovená vyhláškou č. 288/2024 Sb. nepočítá s možností, že v případě občana žádajícího o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti povoláním do služebního poměru vojáka z povolání nebo zařazením do aktivní zálohy, jenž je na základě lékařského posudku uznán zdravotně způsobilým vykonávat vojenskou činnou službu a pro kterého se následně v průběhu rekrutačního procesu nenajde vhodné služební místo, není automaticky vydáno rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, na jehož základě by se stal vojákem v záloze. Dosavadní úprava stanovená vyhláškou č. 288/2024 Sb. umožňuje posoudit zdravotní způsobilost pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání nebo zařazení do aktivní zálohy na základě absolvování lékařské prohlídky v zúženém rozsahu, pouze pokud posuzovaná osoba je vojákem v záloze a zároveň v předchozích 5 letech absolvovala lékařskou prohlídku za tímto účelem v kompletním rozsahu. Pokud však taková osoba není vojákem v záloze, musí opakovaně absolvovat časově i finančně náročnou lékařskou prohlídku v kompletním rozsahu. Návrh vyhlášky tak reaguje na nové podmínky vzniklé v souvislosti s nabytím účinnosti změny branného zákona. Opakované provádění podrobných vyšetření v relativně krátkých časových intervalech nemá z odborného hlediska význam a neopodstatněně tak navyšuje finanční náklady na lékařské prohlídky a zároveň klade zvýšené nároky na dobu, po kterou si občan musí zajistit omluvení absence ve svém dosavadním zaměstnání; v celkovém kontextu je takový systém dlouhodobě společensky i ekonomicky neakceptovatelný.

Novela vyhlášky dále reaguje na skutečnost, že významná část bývalých vojáků z povolání opětovně žádá o povolání do služebního poměru v relativně krátké době uplynulé od vlastního propuštění z činné služby. S ohledem na skutečnost, že zdravotní stav vojáků z povolání je podrobně sledován při všeobecných preventivních lékařských prohlídkách vojáka z povolání u registrujícího vojenského poskytovatele zdravotních služeb prováděných pravidelně nejméně každé 2 roky, jeví se jako účelné rozšířit okruh osob, jejichž zdravotní způsobilost pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání lze posoudit taktéž na základě absolvování lékařské prohlídku v zúženém rozsahu, čímž se opět významně ušetří kapacity rezervované vojenskými nemocnicemi k provádění lékařských prohlídek uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 79 odst. 3 Ústavy, a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Novelou vyhlášky je prováděna úprava právních vztahů na základě a v mezích zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., tedy zákonů, pro něž již v rámci k nim vedených legislativních řízení bylo provedeno zhodnocení slučitelnosti s právem a právními zásadami EU. Slučitelnost je tedy zajištěna právní úpravou, k jejímuž provedení je vyhláška novelizována.

Celkové zhodnocení souladu bylo provedeno rovněž při přípravě samotného návrhu vyhlášky a rovněž pro tuto právní úpravu byla shledána její plná slučitelnost s právem Evropské unie. Jednotlivá navrhovaná ustanovení návrhu vyhlášky nejsou v rozporu s žádným ustanovením práva EU, nevztahují se rovněž k žádné oblasti, pro niž je EU svěřena výlučná pravomoc podle Smlouvy o fungování Evropské unie.

Novela vyhlášky je tedy s právem EU plně slučitelná.

Předkládaná novela vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Vyhláška ovlivňuje státní rozpočet, neboť náklady na provedení lékařské prohlídky při žádosti občana o dobrovolné převzetí branné povinnosti nebo dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti jsou hrazeny ze státního rozpočtu z výdajů kapitoly Ministerstva obrany. Navrhované změny vyhlášky zužují rozsah lékařské prohlídky pro některé specifické případy, čímž lze konstatovat, že náklady související s navrhovanou úpravou mají potenciál mírně snížit výdaje ze státního rozpočtu.

Navrhované změny vyhlášky nemění obsah lékařských prohlídek při odvodním či přezkumném řízení, čímž je návrh vyhlášky v tomto ohledu pro územní samosprávné celky rozpočtově neutrální.

Jedná se o návrh vyhlášky, který se nepředkládá k projednání v Poslanecké sněmovně, zdůvodnění je tedy irelevantní.

Nenavrhuje se, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému datu.

Podle čl. 9 odst. 4 Legislativních pravidel vlády je tento bod obsahem zvláštní části důvodové zprávy.

Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem. Oznamovací povinnost nevzniká.

Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

Návrh vyhlášky nemá z povahy věci přímé dopady na právnické osoby, neboť ty nejsou předmětem zákonné regulace. Zjednodušení obsahu lékařské prohlídky může mít nepřímý pozitivní dopad na vojenské nemocnice (státní příspěvkové organizace), u kterých dojde ke snížení zátěže z provádění komplexní lékařské prohlídky a souvisejících vyšetření. Vyhláška má pozitivní dopady na práva fyzických osob, neboť jim ve vymezených situacích umožňuje jednodušší provedení lékařské prohlídky a odborných vyšetření v návaznosti na žádost o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, a tudíž rychlejší vyřízení této žádosti.

Navrhovaná úprava nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky.

Předmětem vyhlášky je úprava posuzování zdravotní způsobilosti fyzické osoby k výkonu vojenské činné služby. Posuzování zdravotní způsobilosti je u uchazeče o službu vojáka z povolání a žadatele u služby v aktivní záloze prováděno vojenskými poskytovateli zdravotních služeb (vojenské nemocnice), kteří nejsou podnikateli.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.

Věcný předmět návrhu vyhlášky sám o sobě vylučuje vznik jakýchkoliv přímých sociálních dopadů; s přihlédnutím k úpravě provedené v jednotlivých ustanoveních novely vyhlášky je zřejmé, že je adresně naprosto neutrální, vztahuje se vždy k posuzované osobě, pro niž je zdravotní způsobilost zjišťována a posuzována vždy v souvislosti s jejím individuálním rozhodnutím dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, a to na základě jednoznačně stanovených a jednotných kritérií a zásad.

Návrh změny právní úpravy nepřináší dopady na specifické skupiny obyvatel nebo na osoby se zdravotním postižením.⁠​‌‌​‌‌‌‌​​​‌​‌‌​⁠

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti je umožněno každému občanovi. Ve vztahu k národnostním menšinám je tedy neutrální a nepřináší negativní dopady.

Z hlediska principů rovnosti žen a mužů je návrh vyhlášky zcela neutrální, neboť novelizovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Případné rozdíly ve specifických případech vycházejí z fyziologických rozdílů mužů a žen, a v těchto případech naopak úprava zohledňuje objektivní předpoklady vyvolávající rozdílnou právní úpravu nebo přístup k tomu kterému pohlaví právě při respektování jeho odlišností (např. požadavek stávající vyhlášky na gynekologickou prohlídku u žen).

Novelizovaná úprava není úpravou, která by porušovala zásady rovnosti mužů a žen. Novela vyhlášky do principu zákazu diskriminace nezasahuje. Branná povinnost je povinnost každého občana ve věku od 18 do 60 let. Brannou povinnost mají muži i ženy za rovných podmínek. Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti je umožněno každému občanovi.

Vyhláška nepřipouští diskriminační přístup jednak samotným provedením normativní úpravy, jednak respektováním principů obou zákonů, k jejichž provedení je vydávána a pro něž byla provedena podrobná analýza zachování právních podmínek vylučující vytvoření zdrojů možného vzniku diskriminace.

Návrh umožnit posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby na základě absolvování lékařské prohlídky v zúženém rozsahu u osob, které požádaly o povolání do služebního poměru vojáka z povolání nebo žádosti o zařazení do aktivní zálohy, a jež zároveň v předchozích 5 letech absolvovali lékařskou prohlídku za stejným účelem formou komplexního lékařského vyšetření, vychází z odborných poznatků a nelze ho tak považovat za diskriminační. Totéž lze konstatovat o návrhu umožnit posouzení zdravotní způsobilosti za stejným účelem na základě absolvování lékařské prohlídky v zúženém rozsahu u osob, jejichž služební poměr vojáka z povolání byl ukončen před méně než 2 lety.

Návrh změny právní úpravy nepřináší dopady na životní prostředí.

Vyhláška nemá dopad na děti, neboť se vztahuje pouze na osoby, které mají brannou povinnost.

Vyhláška nemá přímý dopad na rodiny.

Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na obranu státu. Účelnější stanovení obsahu lékařské prohlídky uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání a žadatele o zařazení do aktivní zálohy při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby umožní rozšířit kapacitu a dostupnost zdravotních služeb a vytvoří předpoklady pro efektivnější výběr zdravotně způsobilých zájemců o službu vojáka v činné službě.

Nepřijetím návrhu změn bude zachována snížená efektivita posuzování zdravotní způsobilosti s dopadem na vojenské poskytovatele zdravotních služeb s možným dopadem na plnění náborových cílů ozbrojených sil ČR a negativním dopadem na obranyschopnost České republiky.

Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů. Dopady navrhovaného řešení mají na ochranu soukromí občana a jeho osobních údajů pozitivní dopad. Podle současné úpravy je třeba provést znovu komplexní lékařskou prohlídku, která je vždy zásahem do soukromí. Jak vyplývá z účelu navrhované úpravy, kterým je zúžení rozsahu lékařské prohlídky, je od toho zásahu v původním rozsahu upuštěno a tím je i omezen zásah do soukromí. Návrh vyhlášky nemění účel zpracování osobních údajů, nedotýká se změn v plnění zákonných povinností a již nastavených opatření k ochraně osobních údajů v jednotlivých agendách Ministerstva obrany a nemění základní práva subjektů údajů, k nimž se osobní údaje vztahují. Při provádění lékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti podle ustanovení § 41 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a stanovování stupně zdravotní způsobilosti v souladu s ustanovením § 21 odst. 3 zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon, jsou příslušnými poskytovateli zdravotních služeb vedeny o adresátech právní úpravy záznamy pouze ve zdravotnické dokumentaci v souladu se zákonem o zpracování osobních údajů; lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě poskytovatelé předávají krajskému vojenskému velitelství jako podklad pro vydání rozhodnutí o schopnosti či neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu. Dotčení poskytovatelé zdravotních služeb vystupují jako zpracovatelé osobních údajů posuzovaných osob se všemi právy a povinnostmi, které vyplývají z příslušných právních předpisů. Těmito právními předpisy jsou především Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR) (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci. S přijetím návrhu vyhlášky je spojeno zpracování osobních údajů, jejichž úprava je provedena již zákonem č. 585/2004 Sb. a zákonem č. 221/1999 Sb., a to včetně vedení osobních údajů v informačních systémech veřejné správy a sdílení příslušných údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů. Oblast ochrany osobních údajů tak, jak je koncipována uvedenými zákony, zůstává návrhem vyhlášky nedotčena. Ministerstvo obrany a krajská vojenská velitelství jsou podle § 31 branného zákona oprávněny vést vojenské evidence a zpracovávat v nich údaje stanovené tímto zákonem. K validaci takto vedených údajů a pro plnění dalších úkolů souvisejících s výkonem branné povinnosti a dále se zajišťováním obrany státu jsou oba uvedení správci vojenských evidencí oprávněni využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, konkrétně ze základního registru evidence obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců. Rozsah takto sdílených údajů a podmínky jejich poskytování a využívání jsou stanoveny § 31a branného zákona. Doba zpracovávání údajů ve vojenské evidenci je závislá na době, po níž má občan brannou povinnost; údaje se následně převedou do archivu informačního systému, kde jsou uchovány pro účely možného řešení náhrad a požitků po zákonem stanovenou dobu (zpravidla po dobu života subjektu údajů), a to včetně údajů týkajících se zdravotního stavu vojáka. Mezi stávající a novou právní úpravou zpracování osobních údajů není principiální rozdíl. Dopady navrhovaného řešení mají na ochranu soukromí občana a jeho osobních údajů pozitivní vliv. Náročnost poskytování osobních údajů se pro občana oproti stávajícímu právnímu stavu nemění, ověřování údajů a jejich poskytování z informačních systémů veřejné správy plně respektuje koncepci sdílení dat ve veřejné správě i jí stanovené zásady jejich zpracovávání. Bez ohledu na obecné povinnosti správce zpracování osobních údajů lze pro řešení dané problematiky vycházet také ze skutečnosti, že jak zákon č. 585/2004 Sb., tak zákon č. 221/1999 Sb. garantuje vysokou úroveň ochrany osobních údajů zpracovávaných Ministerstvem obrany a krajskými vojenskými velitelstvími v evidencích souvisejících s plněním branné povinnosti, a to jak co do vymezení osob oprávněných ke zpracovávání osobních údajů, tak co do zajištění úrovně bezpečnosti zpřístupňování těchto údajů a sledování a uchování informací o zpracovávání osobních údajů (vedení informací o době a účelu zpřístupnění údaje, identifikaci zpracovatele a záznam o případném bezpečnostním incidentu). Evidence osob podléhajících branné povinnosti je vedena u Ministerstva obrany, krajských vojenských velitelství a vojenských útvarů v analogové (listinné) i elektronické podobě takovým způsobem, aby k osobním údajům, včetně rodného čísla, měly přístup pouze osoby k tomu zmocněné a proškolené. Analogová (listinná) evidence je vedena v k tomu určených úschovnách a elektronická evidence je provozována takovým způsobem, že přístup do této evidence je umožněn pouze určeným osobám a pod heslem, přičemž každý přístup do této evidence je archivován. Při opakovaném posouzení zdravotní způsobilosti budou lékaři využívány osobní údaje obsažené ve zdravotnické dokumentaci, a to za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách, zákonem o specifických zdravotních službách a předpisů vydaných k jejich provedení. Veškeré údaje o zdravotním stavu jsou součástí zdravotnické dokumentace a chráněny dle výše uvedených právních předpisů. Výstupem posouzení lékařem je posudek zdravotní způsobilosti, který slouží jako podklad pro rozhodnutí služebního orgánu, resp. krajského vojenského velitelství. Z navrhované právní úpravy tak neplynou nepříznivé důsledky pro plnění povinností v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů a je jím respektována ochrana osobních údajů v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava s sebou nepřináší žádná korupčního rizika.

Návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený účelu stanovení podrobností k právní úpravě branné povinnosti.

Postup projednání vyhlášky je v souladu s Legislativními pravidly vlády. Nebyly navrženy odchylky od tohoto postupu.

V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.