I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh novely vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), je předkládán v souvislosti se zákonem č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „zákon“). Zákonem dochází k zavedení nového typu elektronického podání zaměstnavatele, tzv. jednotného měsíčního hlášení, prostřednictvím kterého se sdělují stanovené údaje určeným orgánům veřejné moci. Technické podrobnosti tohoto hlášení konkretizuje nařízení vlády č. 417/2025 Sb., k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „nařízení vlády“).
V návaznosti na právní úpravu jednotného měsíčního hlášení se v souvislosti se změnou způsobu plnění informačních povinností zaměstnavatele navrhují legislativně technické úpravy § 24 a § 26 vyhlášky, týkající se oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, jsou poskytovány na základě vyúčtování mzdových nákladů, které zaměstnavatel měsíčně předkládá Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce“). Toto vyúčtování zahrnuje identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele a dále informace o vynaložených mzdových nákladech. Navrhovaná změna vyhlášky se vztahuje výlučně na úpravu způsobu plnění výše uvedených informačních povinností zaměstnavatele, které budou nově oznamovány prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení. Uvedený postup je předvídán v důvodové zprávě zákona, kde jsou v tabulce č. 1 Seznam tiskopisů podávaných zaměstnavateli mezi jednotlivými hlášeními uvedeny mimo jiné „Vyúčtování mzdových nákladů – VPP“ a „Vyúčtování mzdových nákladů - SÚPM vyhrazené“. Údaje nezbytné pro podání uvedených hlášení jsou současně zahrnuty do obsahové struktury podání jednotného měsíčního hlášení (tzv. datové věty) podle nařízení vlády.
V návaznosti na zavedení jednotného měsíčního hlášení je nezbytné novelizovat vyhlášku upravující dotčenou oblast aktivní politiky zaměstnanosti. Současně se této příležitosti využívá k odstranění legislativně technického nesouladu některých ustanovení vyhlášky s aktuální právní úpravou zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Navrhované legislativně technické úpravy směřují k zajištění souladu vyhlášky s platným zněním uvedených zákonů, čímž se posiluje právní jistota a zvyšuje srozumitelnost právní úpravy.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Vyhláška stanoví podrobnosti týkající se příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, chráněného trhu práce, výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu, jakož i o dalších oblastech zaměstnanosti. Od svého přijetí byla opakovaně novelizována, avšak některá její ustanovení již neodpovídají aktuálnímu právnímu stavu.
Dosavadní znění § 24 a § 26 vyhlášky ukládá zaměstnavateli povinnost předkládat úřadu práce vyúčtování vyplacených mzdových nákladů za účelem poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání. Tento postup vychází z dosavadní praxe, kde zaměstnavatelé předkládají vyúčtování mzdových nákladů příslušnému pracovišti úřadu práce samostatně, a to v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím stanoveného formuláře.
S účinností od 1. ledna 2026 se zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, spočívající v povinnosti zaměstnavatele plnit vybrané informační povinnosti prostřednictvím jediného elektronického podání, tzv. jednotného měsíčního hlášení. Stávající vyhláška však zavedení jednotného měsíčního hlášení neodpovídá, neboť nyní vyžaduje předkládání vyúčtování mzdových nákladů v samostatném režimu. Z tohoto důvodu je nezbytné vyhlášku novelizovat tak, aby byla zajištěna její následná návaznost na právní úpravu jednotného měsíčního hlášení.
Vyhláška obsahuje některé legislativní odkazy, které již neodpovídají aktuální právní úpravě. Uvozující věta vyhlášky obsahuje odkaz na § 81 odst. 5 zákona o zaměstnanosti, který byl novelami přečíslován na § 81 odst. 6 zákona o zaměstnanosti. Uvozující věta vyhlášky obsahuje rovněž odkaz na § 130 zákona o zaměstnanosti, který byl zrušen. Dále v § 8 odst. 2 vyhlášky je odkaz na příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti, avšak po novele zákona o zaměstnanosti je právní úprava tohoto příspěvku obsažena v § 78a až 78e zákona o zaměstnanosti. V části třetí vyhlášky (CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE) je v závorce uveden odkaz „K § 78 odst. 11 zákona“, přičemž s účinností od 1. ledna 2026 se bude jednat o § 78 odst. 9.
Ve vyhlášce jsou legislativní odkazy na zrušená ustanovení zákoníku práce. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky a § 15 odst. 2 písm. d) vyhlášky odkazují na „část věty druhé za středníkem“ v § 192 odst. 1 zákoníku práce, která však byla novelou zákoníku práce zrušena a již není součástí právní úpravy.
Vyhláška dále obsahuje neúplnou úpravu týkající se subjektů tzv. náhradního plnění. Ustanovení § 18a vyhlášky ve výčtu příslušných subjektů neobsahuje nový subjekt oprávněný poskytovat náhradní plnění - integrační sociální podnik, který byl od 1. ledna 2025 výslovně zařazen do § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti jako subjekt oprávněný poskytovat náhradní plnění. Proto je nezbytné i v tomto směru příslušné ustanovení vyhlášky odpovídajícím způsobem doplnit.
Vzhledem k potřebě upravit stávající vyhlášku tak, aby navazovala na právní úpravu jednotného měsíčního hlášení, a odpovídala aktuálnímu znění zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, je nezbytné přistoupit k její novelizaci. Přijetím navrhovaných změn vyhlášky bude zajištěn její soulad s dotčenými právními předpisy a zároveň dojde k odstranění možných interpretačních nejasností a posílení právní předvídatelnosti pro adresáty vyhlášky.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh právního předpisu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná vyhláška je vydávána oprávněným subjektem na základě jednotlivých zmocnění uvedených v zákoně o zaměstnanosti.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh právního předpisu nemá žádný dopad na závazky vyplývající pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Návrh není v rozporu s právem Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh právního předpisu je v souladu mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a není s nimi v rozporu.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nebude mít finanční dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, protože se jedná toliko o změny legislativně technického charakteru.
7. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Navrhuje se úprava § 24 a § 26 vyhlášky. Účelem změny § 24 a § 26 vyhlášky je zajistit soulad s nově zavedeným systémem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Dosavadní právní úprava vyhlášky vyžaduje předkládání vyúčtování vyplacených mzdových nákladů samostatně. Nově se proto navrhuje stanovit, že zaměstnavatel zasílá vyúčtování mzdových nákladů podle zákona, čímž se právní úprava vyhlášky harmonizuje s jednotným měsíčním hlášením. Zároveň se vypouští slovo „vyplacených“, aby terminologie odpovídala nové právní úpravě.
Navrhují se úpravy legislativních odkazů vyhlášky. Uvozující věta vyhlášky bude upravena tak, aby odkazovala na aktuální znění § 81 odst. 6 zákona o zaměstnanosti (namísto dosavadního § 81 odst. 5). Dále bude uvozující věta vyhlášky bude upravena tak, aby byl zrušen odkaz na § 130 zákona o zaměstnanosti, protože novelami zákona o zaměstnanosti došlo k jeho zrušení. V § 8 odst. 2 vyhlášky se odkaz na příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti nahradí odkazem na § 78a až 78e zákona o zaměstnanosti, což odpovídá novelizované právní úpravě příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. V části třetí vyhlášky (CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE) je v závorce uveden odkaz „K § 78 odst. 11 zákona“, přičemž s účinností od 1. ledna 2026 se bude jednat o § 78 odst. 9. Bude tedy provedena aktualizace odkazu.
Dále § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky a § 15 odst. 2 písm. d) vyhlášky odkazují na „část věty druhé za středníkem“ v § 192 odst. 1 zákoníku práce, která však byla novelou zákoníku práce zrušena a již není součástí platné právní úpravy. Vzhledem k tomu, že aktuální znění § 192 odst. 1 zákoníku práce již není relevantní pro daná ustanovení vyhlášky, je nezbytné odkazy na něj vypustit.
Navrhuje se také úprava § 18a vyhlášky. Do § 18a vyhlášky bude doplněn nový subjekt - integrační sociální podnik, který je oprávněn od 1. ledna 2025 poskytovat tzv. náhradní plnění, a to vzhledem k tomu, že integrační sociální podnik byl již výslovně zařazen do § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Tím bude zajištěno srozumitelné provedení zákona o zaměstnanosti a jednoznačná aplikace při výpočtu plnění povinného podílu.
8. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a proto se na něj nevztahuje oznamovací povinnost podle tohoto právního předpisu.
9. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou, neboť se netýká oblasti její působnosti.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména:
10.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá žádný dopad na práva a povinnosti fyzických ani právnických osob. Právní úprava harmonizuje zavedení jednotného měsíčního hlášení.
10.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava nemá žádný dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
10.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora, neboť navrhované změny jsou legislativně technického charakteru.
10.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá tedy žádný sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a příslušníky národnostních menšin.
10.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen, neboť neupravuje postavení fyzických osob, ani se tohoto postavení nedotýká.
10.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá žádný dopad na životní prostředí.
10.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá žádný dopad na ochranu práv dětí, neboť neupravuje postavení fyzických osob ani se tohoto postavení nedotýká.
10.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost ani obranu státu.
10.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh se netýká soukromí.
11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a není spojen s žádnými korupčními riziky.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Návrh právního předpisu je legislativně technického charakteru a nemá žádný dopad na zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy. Návrh nezavádí nové digitální procesy ani neomezuje přístup specifických skupin osob k poskytovaným službám, a proto nehrozí riziko digitálního vyloučení.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
V rámci projednání návrhu právního předpisu se nenavrhuje žádná odchylka od standardního legislativního procesu.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh právního předpisu není předmětem zájmu regulovaného lobbování, neboť obsahuje pouze legislativně technické úpravy.
15. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava vzhledem na legislativně technický charakter nemá žádný dopad na rodiny a plnění jejich funkcí.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky č. 518/2004 Sb.)
K úvodní větě
Uvozující větu vyhlášky se navrhuje s ohledem na přechozí novelizace příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti upravit tak, že odkaz na § 81 odst. 5 zákona o zaměstnanosti se nahradí odkazem na § 81 odst. 6 zákona o zaměstnanosti a odkaz na § 130 zákona o zaměstnanosti se z důvodu zrušení tohoto ustanovení vypouští.
K § 8 odst. 2
Navrhuje se upravit § 8 odst. 2 vyhlášky tak, že odkaz na příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti bude nahrazen odkazem na odpovídající aktuální znění zákona o zaměstnanosti, a to na § 78a až 78e zákona o zaměstnanosti, neboť zákonem č. 470/2024 Sb., došlo ke změně příslušných ustanovení týkajících se příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.
K části třetí
V části třetí CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE vyhlášky se text v závorce „K § 78 odst. 11 zákona“ navrhuje upravit tak, aby odpovídal aktuálnímu znění zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. ledna 2026, tedy na § 78 odst. 9 zákona o zaměstnanosti.
K § 11 odst. 2 písm. d) a § 15 odst. 2 písm. d)
Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) a § 15 odst. 2 písm. d) vyhlášky odkazují na „poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce“, přičemž uvedená část věty druhé za středníkem již v zákoníku práce neexistuje. Aktuální znění § 192 odst. 1 zákoníku práce již neobsahuje výjimku, která by v dotčené části vyhlášky opravňovala použít odkaz na § 192 odst. 1 zákoníku práce, a proto se v předmětných ustanoveních vyhlášky navrhuje zrušení příslušné části věty, která obsahuje odkaz na § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce.
K § 18a
Do ustanovení se navrhuje doplnit také nový subjekt - integrační sociální podnik, který je oprávněn od 1. ledna 2025 poskytovat tzv. náhradní plnění, a to vzhledem k tomu, že integrační sociální podnik byl již výslovně zařazen do § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, čímž bude zajištěno srozumitelné provedení zákona o zaměstnanosti a jednoznačná aplikace při výpočtu plnění povinného podílu.
K § 24 a 26
Navrhuje se legislativně technická změna ustanovení související se zavedením jednotného měsíčního hlášení.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou za účelem poskytování příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, hlášeny ze strany zaměstnavatele údaje formou vyúčtování mzdových nákladů, které zaměstnavatel měsíčně předkládá úřadu práce. Toto hlášení obsahuje identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele a dále informace o vynaložených mzdových nákladech. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou součástí datové věty jednotného měsíčního hlášení, bude měsíční vyúčtování mzdových nákladů nahrazeno jednotným měsíčním hlášením.
Hlavní principy právní úpravy vyplývají z definovaných cílů jednotného měsíčního hlášení, tedy zjednodušení nepřehledného systému hlášení různým státním orgánům v různých termínech, odstranění administrativní zátěže vyplývající z vícečetného hlášení stejných údajů, a mohutná digitalizace komunikace se státem, která umožní rychlejší a efektivnější zpracování hlášených údajů.
K čl. II (Přechodné ustanovení)
Navrhuje se přechodné ustanovení, podle něhož se na formu a způsob poskytnutí příspěvku na základě dohody o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací nebo na základě dohody o poskytnutí příspěvku na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vztahuje vyhláška č. 518/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Důvodem navržené úpravy je vysoký počet již uzavřených dohod o poskytnutí příspěvků. Ty obsahují ujednání týkající se způsobu vyúčtování mzdových nákladů pro účely poskytnutí příspěvku podle aktuálně platné právní úpravy. Je tak žádoucí, aby obsah těchto dohod byl i nadále posuzován podle stávající právní úpravy obsažené ve vyhlášce.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
Navrhuje se, aby novela vyhlášky nabyla účinnosti 1. července 2026 tak, aby následně navazovala na zákon a zároveň, aby byl ponechán časový prostor pro technické úpravy a přepis nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v rámci příslušných agendových systémů v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele.