I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Zákonem č. 92/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „zákon č. 92/2026 Sb.“), došlo k posunu účinnosti přesunu některých agend z krajských poboček Úřadu práce České republiky na územní správy sociálního zabezpečení. K převodu agendy průkazu osoby se zdravotním postižením (dále „průkaz“) a dalších agend zaměřených na osoby se zdravotním postižením dochází k 1. červnu 2028. Od 5. června 2028 pak budou účinné právní předpisy, které transponují směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2841 ze dne 23. října 2024, kterou se zavádí evropský průkaz osoby se zdravotním postižením a evropský parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2842 ze dne 23. října 2024, kterou se rozšiřuje působnost směrnice (EU) 2024/2841 na státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členském státě.
Vyhláška č. 441/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále „vyhláška č. 441/2025 Sb.“), promítla změny zákona č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „zákon č. 300/2025 Sb.“), s účinností k 1. červenci 2026. Jak je uvedeno výše, od 10. června 2026 je platný zákon č. 92/2026 Sb., který původně plánované datum převodu agend, se kterým se pojí potřeba změnit vyhlášku č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále „vyhláška č. 388/2011 Sb.“), posunul. Územní správa sociálního zabezpečení bude o průkazu rozhodovat až od 1. června 2028, do té doby půjde o kompetenci krajských poboček Úřadu práce České republiky.
Zákon č. 92/2026 Sb. je tedy nezbytné promítnout do vyhlášky č. 388/2011 Sb. Navrhovaná změna vyhlášky č. 388/2011 Sb. spočívá v tom, že do 1. června 2028 se právní úprava „vrací“ do stavu před přijetím vyhlášky č. 441/2025 Sb., a od 1. června 2028 se reaguje na zákon č. 92/2026 Sb.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Předložení a schválení návrhu vyhlášky je nezbytné pro naplnění zákona č. 92/2026 Sb., který posunuje datum převodu agendy průkazu z krajských poboček Úřadu práce České republiky.
Podmínky nároku na průkaz stanoví zákon č. 329/2011 Sb. (Hlava V). Ustanovení § 34a zákona č. 329/2011 Sb. stanoví společně s vyhláškou č. 388/2011 Sb. rovněž náležitosti a podobu průkazu coby veřejné listiny. Na úpravy zavedené zákonem č. 300/2025 Sb. ve spojení se zákonem č. 92/2026 Sb. je nezbytné reagovat, aby zákon a jeho prováděcí předpis byly v souladu.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná vyhláška je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 34a odst. 7 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, promítá se do ní zákon č. 92/2026 Sb. (část šestá Účinnost).
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Uznání a ochrana práv lidí se zdravotním postižením představují jednu z priorit Evropské unie (dále „EU“). EU je založena na hodnotách lidské důstojnosti, svobody a dodržování lidských práv a zavázala se bojovat proti diskriminaci, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení, jak je stanoveno v článcích 10 a 14 Smlouvy o fungování Evropské unie. V čl. 26 Listiny základních práv Evropské unie EU uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit nezávislost, sociální a profesní začlenění a účast na životě společnosti jako základní právo osob se zdravotním postižením. EU a všechny její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (dále „Úmluva“). Úmluva je prvním právně závazným mezinárodním nástrojem stanovujícím minimální normy pro práva osob se zdravotním postižením a současně první lidskoprávní úmluvou, jíž se EU stala smluvní stranou. Právo EU do otázek podoby průkazů, které členské státy vydávají osobám se zdravotním postižením, nezasahuje. Nezasahuje ani do podmínek jejich nároku, s výjimkou předpisů EU, které upravují rovnost nakládání. Od 5. června 2028 (resp. 5. června 2027) oblast průkazu ovlivňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2841 ze dne 23. října 2024, kterou se zavádí evropský průkaz osoby se zdravotním postižením a evropský parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2842 ze dne 23. října 2024, kterou se rozšiřuje působnost směrnice (EU) 2024/2841 na státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členském státě, resp. právní předpisy, které tyto směrnice transponují. Průkaz spadá do kategorie sociálních výhod, dotýkají se ho zejména tyto předpisy práva EU: · nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř unie, které upravuje rovnost nakládání v oblasti sociálních a daňových výhod, · směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, · směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty a · nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava se nedotýká práv na sociální výhody ani zásady rovného nakládání, které jsou předmětem většiny výše uvedených předpisů. Je v souladu s právem EU, judikaturou orgánů EU, obecnými právními zásadami práva EU i mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhované změny nebudou mít žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Jde o úpravu reagující na časování převodu agendy obsaženou v zákoně č. 92/2026 Sb. Účinnosti dnem následujícího po dni vyhlášení nabývá úprava, která se týká vzoru průkazu. Dnem 1. července 2026 se vrací kompetence krajským pobočkám Úřadu práce a zachovává se podpis na průkazu osoby se zdravotním postižením. Dnem 1. června 2028 pak nabývají účinnosti úpravy reagující na novou kompetenci územní správy sociálního zabezpečení a s tím související změnou vzoru průkazů a jeho náležitostí.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
8.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhované změny nemají dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
8.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhované změny nebudou mít žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky.
8.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovaná vyhláška nezakládá veřejnou podporu.
8.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná vyhláška nemá dopad na národnostní menšiny. Navrhovaná úprava má pozitivní dopady na osoby se zdravotním postižením – držitele průkazu.
8.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, neboť podmínky nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením i podoba průkazu (veřejné listiny) zachovávají genderovou rovnost. O průkaz mohou žádat ženy i muži bez ohledu na pohlaví.
8.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhované změny nemají dopad na životní prostředí.
8.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná vyhláška promítá úpravu obsaženou v zákoně č. 92/2026 Sb., přičemž dopady na rodinu byly zhodnoceny v rámci zákona č. 300/2025 Sb. (v Důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona). Dopady na rodiny má sama změna zákona č. 329/2011 Sb. Navrhovaná úprava zasahující do průkazu jakožto veřejné listiny dopadá na rodiny pouze nepřímo, samotná navrhovaná vyhláška dopady na rodinu nemá.
V tomto směru lze dále uvést:
· Navrhovaná vyhláška cílí na rodiny s dětmi i rodiny bezdětné, jejichž členem je osoba se zdravotním postižením – držitel průkazu, a neopomíjí ani jednotlivce. V případě rodin s dětmi cílí návrh vyhlášky na rodiny úplné i neúplné, rodiny méněčetné i vícečetné. Návrh vyhlášky respektuje rozmanitost rodin, v tomto ohledu je nediskriminační, respektuje volbu každé rodiny. Žádný typ rodin („klasické“ i „méně klasické/jiné“ uspořádání) není vyloučen, typ rodiny nijak neovlivňuje podobu průkazu coby veřejné listiny. Návrh vyhlášky rovněž žádný typ rodiny neznevýhodňuje, typ rodiny nijak nepodmiňuje nárok na průkaz či podobu průkazu (veřejné listiny).
· Návrh vyhlášky se funkcí rodiny (ekonomicko-zabezpečovací nebo socializačně‑výchovné) dotýká prostřednictvím benefitů vyplývajících z průkazu, tj. v důsledku zákona č. 329/2011 Sb. a nikoli v důsledku návrhu vyhlášky.
· Návrh vyhlášky nesměřuje do otázek společenského a ekonomického ocenění plnění funkcí rodiny obecně, ani s ohledem na počet vyživovaných členů. Návrh vyhlášky se týká rodin se specifickými potřebami; primárně nemá za cíl prevenci ekonomických a sociálních problémů rodin. Tomuto cíli může napomáhat zákon č. 329/2011 Sb. a nikoli návrh vyhlášky, který mění podobu veřejné listiny.
· Vzhledem ke svému obsahu návrh vyhlášky necílí do oblasti ekonomické stability rodiny a integrity rodin. V širším kontextu mohou benefity z průkazu příznivě dopadat na finanční jistotu rodin. Pocit finanční jistoty je podstatný pro stabilitu rodin a funkčnost rodiny v harmonii a může posilovat integritu rodiny. Dopad na ekonomickou stabilitu či integritu rodin však vyplývá přímo ze zákona č. 329/2011 Sb. a z benefitů poskytovaných nad jeho rámec, nikoli z podoby veřejné listiny.
· Vzhledem ke svému obsahu návrh vyhlášky také nezasahuje do otázek rovnováhy mezi prací a rodinou, neklade si za cíl podporovat vzájemnou odpovědnost členů rodiny a mezigenerační a širší příbuzenské vztahy nebo zasahovat do otázek důstojnosti nebo autonomie rodiny.
8.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá jakékoliv dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
8.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Účel navrhovaného zpracování osobních údajů se navrhovanou právní úpravou nemění, resp. vrací se před vyhlášku č. 441/2025 Sb. Pokud jde o nezbytnost a přiměřenost ve vztahu ke sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob, lze konstatovat, že z hlediska praxe Úřadu práce, který uvedenou agendu vykonává, nebyla zjištěna žádná nová rizika, jelikož dosavadní zásady a postupy při zpracování osobních údajů zůstanou i po přijetí navrhované vyhlášky totožné.
9. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska korupčních rizik. Korupční rizika nelze spatřovat ani v jedné z navrhovaných změn.
II. Zvláštní část
K čl. I
K bodům 1 až 3, 5 a 7
Reaguje se na zákon č. 92/2026 Sb., tj. na zachování kompetence krajských poboček Úřadu práce České republiky ve věci rozhodování o nároku na průkaz a jeho vydávání.
K bodům 4, 6 a 8
Reaguje se na zákon č. 92/2026 Sb., který od 1. června 2028 svěřuje kompetenci k rozhodování o nároku na průkaz a k jeho vydávání územním správám sociálního zabezpečení. Reaguje se na zákon č. 92/2026 Sb., který ponechává podpis na průkazu až do 1. června 2028 a od 1. června 2028 ho vypouští.
K čl. II
Jde o úpravu reagující na časování převodu agendy obsaženou v zákoně č. 92/2026 Sb. Dnem 1. července 2026 se vrací kompetence krajským pobočkám Úřadu práce a zachovává se podpis na průkazu osoby se zdravotním postižením. Dnem 1. června 2028 pak nabývají účinnosti úpravy reagující na novou kompetenci územní správy sociálního zabezpečení a s tím související změnou vzoru průkazů a jeho náležitostí.