Důvodová zpráva k zákonu č. 113/2020 Sb.

(RIA)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ⁠​‌​​‌​‌‌​‌​‌‌‌‌‌⁠

Usnesením vlády ze dne 7. února 2018 č. 91 byl schválen Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a Výhled legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021. Plán obsahuje i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb. o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem ke změně je rozšíření aktivit stávajícího Státního fondu rozvoje bydlení (dále také jen „Fond“ nebo „SFRB“) o další, které jsou regionálního a lokálního charakteru a jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj (dále také jen „MMR“). Při té příležitosti dochází ke změně názvu Fondu na Státní fond podpory investic (dále také jen „SFPI“), který lépe vystihuje zamýšlené rozšíření záběru na investice v souladu s Programovým prohlášením vlády a úpravu dalších problematických ustanovení zákona, případně rozšíření některých ustanovení (popis problematických okruhů stávající právní úpravy je blíže popsán v bodu 1.2.2).

SFRB vznikl na základě zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č.  171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo zajištění dlouhodobých finančních prostředků potřebných pro bydlení.

V současné době je SFRB zaměřen na poskytování úvěrů. Dotace poskytuje okrajově, a to v případě narození nebo osvojení dítěte, pokud je již splácen úvěr na pořízení bydlení. V tomto případě je částka 30 000 Kč odečtena z nesplacené části jistiny úvěru, tedy dochází ke snížení úvěru (dotace není vyplacena žadateli). Dalším dotačně-úvěrovým programem je program Regenerace sídlišť, který byl přesunut z MMR díky možnosti SFRB dotace pokrýt splátkami z programu Jessica.

Podpora bydlení je zaměřená na zvýšení dostupnosti bydlení pro sociálně vymezené skupiny obyvatel a zvyšování kvality bytového fondu. Podpory jsou poskytovány v souladu s Koncepcí bydlení ČR do roku 2020 (revidovanou) schválenou usnesením vlády ze dne 27. července 2016 č. 673.

Programy cestovního ruchu jsou zaměřeny především na zvýšení informovanosti návštěvníků, růst konkurenceschopnosti regionů, rozšíření návštěvnosti podpořením vzniku regionální i lokální infrastruktury apod.

Podporu regionálního rozvoje poskytuje MMR v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím programů.

Programy územního plánování jsou zaměřeny především na podporu územně plánovacích činností obcí a na podporu kvality staveb a prostředí prostřednictvím dotace na uspořádání architektonických a urbanistických soutěží obcí (program na podporu architektonických a urbanistických soutěží doposud nebyl otevřen, je zaslán Ministerstvu financí ke schválení).

Zacílení programů, které mohou být nově financovány SFPI:

Cílem podprogramu je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Podprogram předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi.

Podprogram je součástí programu financovaného ze státního rozpočtu „Podpora revitalizace území“. Je zaměřen na podporu demolic budov v obcích, které mají ve své blízkosti sociálně vyloučenou lokalitu. Cílem podprogramu je připravit území pro jeho plnohodnotné využití v dalším rozvoji obce. Demolice objektu má být následována celkovou revitalizací prostoru, včetně možné výstavby objektu, který ale bude sloužit jinému účelu než sociálnímu bydlení (školské zařízení, komunitní centrum, sportovní zařízení atd.). Žadatelem o dotace mohou být obce.

Cílem podprogramu je zajistit státní podporu investičních a neinvestičních záměrů při odstraňování bariér v budovách městských a obecních úřadů a v budovách s pečovatelskou službou náležících do komplexních řetězců bezbariérových tras obcí a měst. Podprogram Podpora pro odstraňování bariér v budovách je aplikován v souladu s usnesením vlády ze dne 14. července 2014 č. 568, k Vládnímu plánu financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny na období 2016-2025.

Cílem podprogramu je přispět prostřednictvím dotace z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj k obnově základních funkcí území zabezpečovaných v působnosti územních samosprávných celků a tím odstranit nebo omezit možné důsledky pohrom spočívající v narušení plynulosti, dostupnosti a kvality výkonu veřejné správy. Dotace slouží k rekonstrukci nebo opravě obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Příjemcem dotace je obec nebo kraj.

Podprogram Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách je uplatňován ve větším rozsahu prostřednictvím dotačního titulu 1 pouze na základě strategie obnovy území schválené vládou podle zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, ve znění pozdějších předpisů, a je tedy vázán na vyhlášení stavu nebezpečí podle § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo nouzového stavu podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. V menším rozsahu bývá aplikován každoročně po postižení majetků územních samosprávných celků (zpravidla obcí) živelními pohromami v podobě letních přívalových srážek, lokálních povodní nebo vichřic.

Jednotlivé podprogramy jsou zaměřeny na růst konkurenceschopnosti regionů, rozšíření návštěvnosti podpořením vzniku regionální i lokální infrastruktury, na zvýšení informovanosti návštěvníků apod.

Programy územního plánování jsou zaměřeny na zpracování územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů a na zlepšení architektonické a urbanistické kvality staveb a prostředí vytvářeného výstavbou.

Dotace na pořízení územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů přispívá ke koncepčnímu územnímu rozvoji, zkvalitnění rozhodování veřejné správy o území a zkvalitnění územní přípravy investic. Je významným přínosem pro obce i pro veřejnou správu samotnou, neboť pořízená územně plánovací dokumentace a podklady zefektivňují a činí transparentnějším rozhodování příslušných úřadů v území.

Dotace na uspořádání architektonických a urbanistických soutěží obcí přispějí k častějšímu pořádání architektonických a urbanistických soutěží, což povede ke kvalitnějšímu výběru zpracovatelů architektonických a urbanistických děl a tím k zlepšení architektonické a urbanistické kvality staveb a prostředí vytvářeného výstavbou.

Podpora architektonických a urbanistických soutěží vyplývá z Politiky architektury a stavební kultury ČR, ve které jsou zakotvena opatření na podporu architektonických a urbanistických soutěží (konkrétně opatření č. 2.2.1 a 4.2.1). Vláda Politiku architektury a stavební kultury České republiky schválila usnesením ze dne 14. ledna 2015 č. 22.

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Prováděcími předpisy k zákonu č. 211/2000 Sb. jsou jednotlivá nařízení vlády vztahující se k  podporám, které SFRB poskytuje – blíže jsou popsány v bodu 1.2.1., tab. 1.

Podpora formou dotací (kromě dotací na Regeneraci sídlišť – nařízení vlády č. 390/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je poskytována ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím rozpočtové kapitoly 317 - MMR. Je realizována prostřednictvím programového financování podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Příslušná úprava je obsažena v hlavě III Účast státního rozpočtu na financování programu a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu (§ 12 až 19).

[vložený obrázek]

Kromě přímých dotací a úvěrů jsou vypláceny úrokové dotace dle původního nařízení vlády č. 299/2001 Sb. z vlastních zdrojů SFRB. Jedná se o klíčový výdaj pro rok 2018 ve výši 761 mil. Kč, tedy cca. 1/3 výdajové části rozpočtu SFRB. V letech 2019-2021 budou tyto úrokové dotace bez pokrytí ze státního rozpočtu činit 789, 684 a 602 mil. Kč.

Podpora ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly 317 - MMR činí cca 100 mil. Kč ročně a navíc nebyla pro rok 2019 SFRB přiznána.

Program Podpora bydlení realizuje MMR podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Podrobnější pravidla postupu Ministerstva financí, správců programů a účastníků programů pro přípravu, schvalování a realizaci programů nebo akcí a jejich evidenci v Informačním systému programového financování a pro jejich závěrečné vyhodnocení jsou návazně upravena vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb.

Rozvoj cestovního ruchu na území ČR je upraven Koncepcí státní politiky cestovního ruchu ČR, aktuální Koncepce je platná na období 2014 – 2020, schválena usnesením vlády ze dne 27. března 2013 č. 220. Koncepce obsahuje 4 základní priority: Priorita 1 – Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, Priorita 2 – Management cestovního ruchu, Priorita 3 – Destinační marketing, Priorita 4 - Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj.

Jednotlivé podprogramy jsou zaměřeny na růst konkurenceschopnosti regionů, rozšíření návštěvnosti podpořením vzniku regionální i lokální infrastruktury, na zvýšení informovanosti návštěvníků apod., blíže viz výše Tab. 2 Přehled podpor MMR v roce 2018 a jejich parametry.

Podpora regionálního rozvoje je definována zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, který definuje jednotlivé orgány podpory regionálního rozvoje. Je realizována prostřednictvím programového financování podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Regionální politika státu je politikou, která má usměrňovat sektorové politiky státu tak, aby zohledňovaly specifika jednotlivých typů území (metropolitních území, aglomerací, regionálních center a jejich venkovského zázemí, strukturálně postižených krajů, hospodářsky a sociálně ohrožených území), a která zároveň vytváří vlastní nástroje, kterými ovlivňuje rozvoj specifických území.

Strategie regionálního rozvoje (podle § 6 zákona o podpoře regionálního rozvoje) zejména

Významným rysem současné Strategie je opuštění standardního tematického členění dle tradičního sektorového pohledu. Analýza i návrhová část jsou členěny do prioritních oblastí, které vychází jednak z konceptu udržitelného rozvoje a jednak z návazností na evropské strategické dokumenty.

Podle Zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 (vyhodnocení za roky 2014-2016) schválené usnesením vlády ze dne 24. července 2017 č. 550 nebylo doporučeno současnou strategii aktualizovat, ale potřebné změny promítnout do přípravy nové strategie pro období 2021-2027. Důvody, proč současně platnou Strategii regionálního rozvoje neaktualizovat, jsou z velké části závažného charakteru, zejména po metodické a obsahové stránce. Aktualizace by znamenala zásadní změnu architektury dokumentu, od analytické, návrhové až po implementační část.

Ambicí Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ je stanovit hlavní cíle regionálního rozvoje v horizontu 7-10 let, resp. definovat hlavní cíle regionální politiky státu po roce 2021.

Hlavním smyslem Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ je identifikovat, ve kterých tematických oblastech je potřebný či žádoucí územně specifický přístup, a definovat, jaké (odlišné) intervence by měly být realizovány v odlišných územních kontextech tak, aby docházelo k podpoře konkurenceschopnosti a ke snižování regionálních disparit a nalézání řešení podporujících udržitelný rozvoj území.

Navržené geografické vymezení jednotlivých strategických cílů:

1. Metropolitními územími jsou myšlena pražská a brněnská metropolitní území tak, jak jsou vymezena v Analýze sídelní struktury¹. Znamená to, že do této kategorie spadají jak města Praha a Brno, tak jejich (často venkovská) zázemí.

2. Aglomeracemi jsou myšlena ostatní krajská města (tj. kromě Prahy a Brna) a města Opava a Chomutov, včetně jejich zázemí, a to v souladu s Analýzou sídelní struktury.

3. Regionálními centry a jejich venkovským zázemím jsou myšlena centra vymezená v rámci Analýzy sídelní struktury jako sídla kategorií B, C a D. Některá regionální centra (a jejich zázemí) jsou zároveň zázemím metropolí/aglomerací.

4. Strukturálně postiženými kraji jsou myšleny kraje Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský.

5. Hospodářsky a sociálně ohrožená území budou vymezována vždy pro účely akčních plánů Strategie regionálního rozvoje tak, aby bylo možné lépe reagovat na jejich aktuální socioekonomickou situaci. Strategie regionálního rozvoje ve své implementační části stanoví indikátory, na základě nichž budou hospodářsky a sociálně ohrožená území vymezována. Akční plán Strategie regionálního rozvoje stanoví tato území na úroveň správních obvodů obcí s rozšířenou působností, kraje mohou tato území vymezit na nižší administrativní úroveň.

Mezi další národní strategické dokumenty na podporu regionálního rozvoje, zejména měst a obcí, je dokument Zásady urbánní politiky. Zásady urbánní politiky jsou rámcovým dokumentem urbánní politiky státu, která má průřezový a interdisciplinární charakter. Na jejím vytváření a realizaci se společně a koordinovaně podílejí jednotlivé dílčí politiky, přičemž regionální politika a územní plánování představují pro tuto koordinaci věcný a územní rámec.

Zásady urbánní politiky je třeba vnímat jako souhrn doporučení (zásad) pro rozvoj měst v České republice. Jejich cílem je sjednotit přístupy všech úrovní veřejné správy k rozvoji měst. Tato doporučení ve formě zásad jsou závazná pro ústřední orgány státní správy při tvorbě jejich koncepčních dokumentů, které obsahují nebo budou obsahovat urbánní dimenzi. Zároveň mají doporučující charakter pro města, která budou tvořit své strategické rozvojové dokumenty, ve kterých je důležité reflektovat právě aktualizované Zásady urbánní politiky. Jsou také vodítkem pro kraje, které se v rámci svých strategických rozvojových dokumentů zabývají i rozvojem měst v jimi spravovaném území.

Zásady urbánní politiky byly vydány v roce 2010, poslední aktualizace byla provedena v roce 2017, jejím důvodem bylo promítnutí posledního vývoje a trendů v rozvoji měst, včetně mezinárodního kontextu. Aktualizovaná verze dokumentu byla schválena usnesením vlády ze dne 24. července 2017 č. 549.

Mezi specifické dokumenty k podpoře regionálního rozvoje patří i Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Jedná se o dlouhodobý strategický přístup vlády a příslušných krajů ke změnám, které podpoří, usnadní a zrychlí proces hospodářské restrukturalizace ve výše zmíněných krajích. Návrh Strategického rámce byl zpracován na základě usnesení vlády ze dne 19. října 2015 č. 826 a byl projednán Pracovní skupinou pro restrukturalizaci a Meziresortním týmem pro přípravu, realizaci a vyhodnocování opatření pro podporu rozvoje Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Strategický rámec bude realizován pomocí Akčních plánů, které budou každý rok, k datu 31. května, předkládány v aktualizované podobě.

Centrum pro regionální rozvoj České republiky  je státní příspěvková organizace zřízená zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a řízená Ministerstvem pro místní rozvoj. Založena byla na konci roku 1996 pod názvem Regionální rozvojová agentura ČR, v letech 1997-2015 působila pod názvem Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR), od 1. června 2015 dosud pod názvem Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále také jen „Centrum“). Tato organizace sídlí v Praze a má dále pobočky v každém krajském městě pro program IROP a v každém regionu NUTS II pro programy přeshraniční spolupráce. Aktuálně má Centrum kolem pěti set zaměstnanců.

Již od roku 1999 je hlavní náplní činnosti organizace podpora regionální politiky vlády realizovaná z evropských prostředků. Centrum se věnuje především  administraci a kontrole čerpání evropských fondů. V minulých programovacích obdobích administrovalo projekty předvstupní pomoci z programů PHARE, ISPA a SAPARD, v období 2004-2006 mělo na starosti programy Společný regionální operační program (SROP), Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2) a INTERREG. V programovacím období 2007-2013 mělo Centrum na starosti administraci Integrovaného operačního programu, operačního programu Technická pomoc a všech programů přeshraniční spolupráce, v novém období 2014-2020 se jedná o Integrovaný regionální operační program a opět programy přeshraniční spolupráce. Centrum je také součástí celoevropské poradenské sítě pro malé a střední podnikatele Enterprise Europe Network. V minulých letech se Centrum podílelo také na realizaci vybraných národních programů regionálního rozvoje.

Rozšíření zacílení Státního fondu podpory investic i na podporu regionů vede k potřebě zakotvení této instituce do zákona o podpoře regionálního rozvoje, tj. úpravě daného zákona.

Oblast územního plánování je upravena zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Národní program Podpora územně plánovacích činností obcí byl dne 9. 10. 2015 schválen Ministerstvem financí – č. j. MF-44073/2015/1903-4, pro období 2016 – 2020.

Program Podpora územně plánovacích činností obcí realizuje MMR podle zákona č. 218/2000 Sb., o  rozpočtových pravidlech a o  změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Podrobnější pravidla postupu Ministerstva financí, správců programů a účastníků programů pro přípravu, schvalování a realizaci programů nebo akcí a jejich evidenci v Informačním systému programového financování a pro jejich závěrečné vyhodnocení jsou návazně upravena vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb.

Program Podpora architektonických a urbanistických soutěží je novým programem pro období 2019 - 2023, který vyplývá z Politiky architektury a stavební kultury ČR, ve které jsou zakotvena opatření na podporu architektonických a urbanistických soutěží. Vláda Politiku architektury a stavební kultury České republiky schválila usnesením ze dne 14. ledna 2015 č. 22.

Předpoklad vyhlášení první výzvy pro rok 2019 je konec roku 2018.

Cílem úpravy je koncentrace poskytování zejména investičních podpor a podpor neinvestičního charakteru souvisejících s investiční činností do rozvoje obcí a regionů, tj. do regionálního rozvoje vč.  územního plánování, bydlení a cestovního ruchu, do jednoho místa, a to do Státního fondu podpory investic. Konkrétní podmínky, účel a rozsah jednotlivých podpor budou dány jednotlivými nařízeními vlády. Finanční nároky na dotace budou směrovány do SFPI ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly MMR.

Navrhovanou úpravou nedojde k výrazné změně podpory. Jednotlivé programy budou přesunuty na SFPI pouze tehdy, prokáže-li se jejich fungování na SFPI účelnější a efektivnější vzhledem k rozsahu podpory, stálosti příjmů nebo rozsahu výdajů. Větší investiční celky, které bude vhodné financovat i úvěrovými zdroji, budou administrovány SFPI. Úprava tedy sama o sobě nebude mít vliv na  konkrétní subjekty. Teprve přesun a spuštění jednotlivých programů, který je však možný pouze přijetím jednotlivých nařízení vlády o užití peněžních prostředků na konkrétní účel, bude mít zásadní vliv. Jejich vliv, přímý i nepřímý včetně kvantifikace, bude tedy posuzován až při přípravě konkrétních nařízení vlády na zacílenou podporu.

Konkrétním cílem navrhované úpravy je:

Riziko nepřijetí nové právní úpravy spočívá především v zachování nedostatečné a obtížněji predikovatelné podpory investic do regionálního rozvoje, a to pouze formou dotací, bez možnosti získat státní úvěrové zdroje. Budou existovat stávající nařízení vlády na podporu bydlení, avšak propojení Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení bude stále nedostatečné, přičemž na chod SFRB budou mít vliv osoby, které však nejsou ze své funkce člena výboru Fondu odpovědni za realizaci politiky MMR. Nebude tak moci být plně využit potenciál SFRB.

V případě, že bude nová právní úprava přijata, a následně budou přijata i navazující jednotlivá nařízení vlády k užití prostředků SFPI, tj. dojde tedy k převedení vybraných aktivit MMR na SFPI, může být rizikem na straně státu vznik vyšších požadavků na státní rozpočet, na straně SFPI, vznik delikventních úvěrů, jejichž dopad do hospodaření státu by však neměl být při dostatečném zajištění významný. Preferováno by mělo být poskytování úvěrů obcím nebo krajům na investice velkého rozsahu. Samotné přijetí zákona (bez následného převodu realizace podpor z dosavadních programů MMR) by mělo mít sice velmi malý účinek, ale vliv bude jednoznačně kladný, a to na úpravu postavení MMR v orgánech SFPI a změnu ustanovení, která je třeba upravit v souladu s jinými předpisy nebo z důvodu větší právní jistoty. V případě, že stávající programy podpor MMR přejdou zcela na SFPI, lze předpokládat, že navyšování počtu zaměstnanců SFPI na straně jedné bude provázeno snížením pracovníků na MMR.

Podmínky pro poskytnutí podpory platí beze změny podle stávajících nařízení vlády a programů.

Právní rámec:

Právní forma poskytnuté podpory: programy MMR, programy SFRB podle jednotlivých nařízení vlády.

Právní forma: žádný nový právní předpis.

Veřejná podpora: nejedná se o nepovolenou veřejnou podporu neboje poskytována podle pravidla de minimis.

Pokud bude přijata varianta č. 1:

Novelou dojde k poskytování podpor se širším zacílením i na cestovní ruch, regionální rozvoj vč. územního plánování, podpory budou dále poskytovány na základě jednotlivých nařízení vlády, převedení jednotlivých podpor z MMR bude záviset na rozhodnutí MMR a navazujících nařízení vlády o investiční podpoře dané oblasti.

Právní rámec:

Právní forma poskytnuté podpory: již existující programy SFPI podle jednotlivých nařízení vlády na bydlení, programy MMR na cestovní ruch, regionální rozvoj vč. územního plánování

Právní forma: novela zákona č. 211/2000 Sb.

následné přijetí nařízení vlády, kterými budou upraveny další programy SFPI.

Veřejná podpora: nejedná se o nepovolenou veřejnou podporu nebo je poskytována podle pravidla de minimis.

Tato varianta navrhuje rozšíření možnosti poskytování dotací, případně úvěrů a jejich kombinaci i na cestovní ruch, regionální politiku vč. územního plánování. Při neměnném systému poskytování peněžních prostředků jiným subjektům na podporu pouze na základě nařízení vlády, nebude mít toto opatření přímý vliv. Bude docházet k postupnému převodu programů podle potřeb MMR, což umožní převést na SFPI dlouhodobé podpory většího rozsahu a investičního charakteru. Tím by byl umožněn plynulý převod bez výrazného skokového dopadu na počet pracovníků potřebných k administraci programů obou organizací.

Podpora prostřednictvím dotací uvolňovaných v rámci programového financování vytváří ve srovnání s jinými formami financování vyšší nároky na zdroje státního rozpočtu, i když mohou být regulovány podílem spolufinancování žadatelů (nebo v případě dotací určených obcím i spoluúčastí krajských rozpočtů). Financování ze zdrojů státního rozpočtu vázáné na jeho každoroční schvalování se také může jevit jako problematické, a to zejména v případech velkých projektů s víceletou realizací.

Naproti tomu využití finančních nástrojů může při správné aplikaci vytvořit i s menším množstvím finančních zdrojů potřebný akumulační, resp. pákový efekt a zpřístupnit tak podporu většímu okruhu žadatelů nebo pro náročnější projekty. Vytváří však současně vyšší nároky na odborné řízení a navazující procesní administrativní zabezpečení. Vzhledem k tomu, že ministerstva jako ústřední správní úřady jsou určena především k činnostem koncepčního a legislativního charakteru, jeví se účelné zajistit podpůrné činnosti zejména s aplikací finančních nástrojů prostřednictvím jiných vhodných institucí, zejména státních fondů, jsou-li v daném nebo příbuzném oboru k dispozici.

Z hlediska adresátů podpory bude účelné využití finančních nástrojů v oblasti regionálního rozvoje především pro takové žadatele, kteří budou schopni s ohledem na své rozpočtové možnosti akceptovat podmínky spojené s touto formou pomoci, aniž by to ovlivnilo plnění jejich funkcí nebo úkolů (zejména pokud půjde o zabezpečování veřejných služeb).

Obecné podmínky pro poskytování podpory regionálního rozvoje s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů, stanovuje zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 a 4).

Pro první fázi je možné uvažovat o převedení následujících podprogramů, tj. přijetí nařízení vlády, které budou umožňovat SFPI podporu této oblasti:

Změna v orgánech SFPI je navrhována tak, že dojde k úpravě  § 6 odst. 2 zákona č. 211/2000 Sb. Změna spočívá ve složení výboru. Odpovědnost za realizaci politiky MMR je na MMR, proto se navrhuje posílení jeho vlivu, a to alespoň na 4 zástupce MMR ve výboru SFPI. Další členy výboru může vláda jmenovat na návrh ministra pro místní rozvoj.

Návrh zní: „Výbor má 7 členů. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Výbor je složen ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků.“.

K posílení pozice výboru by také měla sloužit doplňující změna o posuzování návrhu rozpočtu, která je navrhována v obdobném znění, jako v případě Státního fondu životního prostředí, který byl zřízen zákonem č. 388/1991 Sb., kde podle § 1 odst. 8 Rada Fondu posuzuje zejména:

Návrh zní: „Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a po posouzení předkládá ministrovi.“, tak, aby nedocházelo pouze k formálnímu předložení.

Další posílení výboru Fondu spočívá v možnosti přesunu peněžních prostředků mezi položkami rozpočtu se souhlasem Výboru, pokud změna nepřesáhne 5 % rozpočtu. To umožní větší flexibilitu SFPI a rozhodování o rozdělování položek mezi jednotlivými výdajovými položkami schváleného rozpočtu v rámci Výboru, tedy zvýšeného vlivu ze strany MMR.

Varianta 2 upravuje možnost rozšířit poskytování dotací fyzickým osobám i na družstevní podíl, nikoliv pouze družstvu na výstavbu. Se záměrem počítat s podporou vlastního dostupného bydlení např. i formou podpory družstevní výstavby, která je vhodná zejména v menších městech, je nutné rozšířit i tuto možnost. Pokud by k této úpravě nedošlo, nemohly by, mj., být poskytnuty dotace ani při narození dítěte, pokud by se jednalo o úvěr na koupi družstevního podílu.

Varianta 2 navrhuje další změny, které se přímo netýkají záměru poskytování podpor různého druhu a zaměření, ale jsou formálnějšího charakteru. Tyto změny jsou vyvolané nově přijatými zákony nebo dalšími potřebami úprav stávajícího textu zákona. Jedná se o oprávnění SFPI využití údajů z jiných státních infomačních systémů, a dále o vztah k zákonu o finanční kontrole.

Dále je navrhováno, aby byly obsaženy přímo v zákoně základní obecné podmínky použití peněžních prostředků, kterými disponuje SFPI, na které budou navazovat jednotlivá nařízení vlády. Základními obecnými podmínkami se rozumějí podmínky pro použití peněžních prostředků ve formě úvěrů, dotací, úrokových dotací nebo ručení. Jednotlivé podmínky musí zohledňovat formu podpory, vždy však účel podpory, okruh možných žadatelů – příjemců, výši podpory nebo pravidlo pro její stanovení, náležitosti žádosti apod. Při poskytování úvěrů je také nutné určit dobu splácení, úrokovou sazbu apod.

Další okruh podmínek bude závislý na konkrétní podpoře, v případě úvěrů bude například nutné stanovit, po jak dlouhou dobu je daná úroková sazba platná – tj. doba fixace, podmínky pro předčasné splacení, odložení splácení, formu čerpání úvěru apod.

„Fond nejpozději k datu účinnosti příslušného nařízení vlády o použití prostředků Fondu oznámí termín příjmu žádostí nebo zveřejní výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace, úvěru nebo ručení na svých internetových stránkách. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů, lhůta pro podání žádosti, případně další požadavky, které žadatel musí naplnit.“

Úprava obsahuje:

Rozšíření podpory i na regionální rozvoj vyvolává nutnost úpravy zákona č. 248/2000 Sb. Navrhovaná úprava zní: „K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím Státního fondu podpory investic v souladu se zákonem21).

Pokud bude přijata varianta č. 2:

Se zajištěním pravidelného příjmu je možno v rámci jeho omezeného rozpočtu lépe plánovat podporu jednotlivých oblastí podpory, případně jednotlivých subjektů. Nařízení vlády by byla nahrazena podmínkami, které by stanovily programy SFPI, které by byly zveřejněny na webových stránkách.

Právní rámec:

Právní forma poskytnuté podpory: programy SFPI

Právní forma: Přijetí nového zákona o Státním fondu podpory investic

Veřejná podpora: změnou podmínek nedojde k poskytnutí nepovolené veřejné podpory.

Nový zákon by upravoval veškerou státní investiční podporu, která by byla určena na rozvoj obcí a regionů, bydlení apod.

Návrh varianty vychází z následujících předpokladů:

Pokud bude přijata varianta č. 3:

Pro posouzení vhodnosti jednotlivých variant byly identifikovány ve všech variantách řešení základní náklady a přínosy, které jsou uvedeny níže.

Náklady státu jsou posuzovány jako celkové náklady státu v členění na požadavky ze státního rozpočtu, tak i přímé výnosy z daní nebo poplatků.

Náklady státu budou záviset od hospodaření SFRB – potažmo SFPI, ale zejména na rozhodnutí vlády o významu podpory regionálního rozvoje. Pokud by se této prioritě formou investic dostalo slyšení a stát by na investice uvolnil prostředky, buď ze svého rozpočtu (varianta 2) nebo přímo z výnosu některé daně (varianta 3), dopad na stát by mohl být vzhledem k multiplikačnímu efektu investic velmi silný. Pokud budou investice omezeny rozpočtem obdobným jako v současné době, vliv na ekonomiku bude relativně malý, viz tabulka 4, i když ze změny zákona žádné přímé dopady neplynou. Jak již bylo zmíněno, k investicím podpořeným ze státních zdrojů je třeba přijmout jednotlivá nařízení vlády.

¹ Od r. 2015 nahrazeno novým úvěrovým programem SFRB na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou pro fyzické i právnické osoby, nařízení vlády č. 319/2014 Sb.

Rozlišuje se, zda se jedná o pozitivní (P), spíše pozitivní (SP), negativní (N), spíše negativní (SN) dopad a bez dopadu (BD)

Pokud omezíme problematiku pouze na přijetí novely, nemá žádné dopady na žádné skupiny. Dopady budou hodnoceny u jednotlivých programů při procesu tvorby nařízení vlády, kterými budou nástroje zaváděny.

Náklady a přínosy jednotlivých variant řešení jsou rozděleny dle dotčených subjektů.

Zvolený interval pro hodnocení: žádné 0, nízké ±1, střední ±2, významné ±3.

Součtem takto vyhodnocených nákladů a přínosů v jednotlivých variantách určíme, která varianta je z pohledu zpracovatele nejvýhodnější.

Dopady na cílovou skupinu:

Náklady: nízké – relativně omezený vliv SFRB, omezený vliv dotací MMR

Přínosy: nižší – vzhledem k rozsahu záběru SFRB jsou přínosy omezené, přínosy z dotace MMR odpovídají míře intervence

Náklady: nízké – SFRB relativně malé množství poskytovaných úvěrů a dotací, odpovídají tomu nízké náklady na dotace a zdroje, náklady na administraci vzhledem k růstu úvěrů dané nařízením vlády pro mladé osoby, relativní náklady poklesnou v blízké době; MMR – náklady na dotace odpovídají schválenému rozpočtu, administrativní náklady odpovídají nákladům ve státní správě

Přínosy: nižší – odpovídají množství poskytovaných dotací a úvěrů, relativní intervence k HDP je nízká

Dopady na komerční trh:

Náklady: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Přínosy: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Dopady na cílovou skupinu:

Náklady: nízké – relativně omezený vliv SFPI daný národní dotační politikou, snížený podíl dotací z MMR

Přínosy: nižší – vzhledem k rozsahu záběru SFPI přínosy zůstávají omezené, přínosy z dotace MMR odpovídají míře intervence

Náklady: střední – SFPI zvýší počet poskytovaných úvěrů a dotací, odpovídat tomu budou zvýšené náklady na dotace a finanční zdroje na úvěry, náklady na administraci by měly být adekvátní podpoře; MMR – náklady na dotace odpovídají schválenému rozpočtu, administrativní náklady odpovídají nákladům ve státní správě, pokud dojde k uvolnění pracovníků, budou využiti k jiným agendám

Přínosy: nižší až střední – odpovídají množství poskytovaných dotací a úvěrů, relativní intervence k HDP je stále nízká

Dopady na komerční trh:

Náklady: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Přínosy: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Dopady na cílovou skupinu:

Náklady: nízké – relativně omezený vliv SFPI daný národní dotační politikou, snížený podíl dotací z MMR

Přínosy: střední – vzhledem ke zvýšení rozsahu záběru SFPI a zvýšení vlivu SFPI budou přínosy vyšší, přínosy z dotace MMR odpovídají míře intervence

Náklady: střední – SFPI se svým vlastním nezávislým příjmem z výnosu z daní zvýší počet poskytovaných úvěrů a dotací; zvýšené náklady na dotace a finanční zdroje na úvěry budou kryty pouze v tom rozsahu, jaký bude schválený rozpočet včetně příjmové stránky, náklady na administraci by měly být adekvátní podpoře; MMR – náklady na dotace odpovídají schválenému rozpočtu, administrativní náklady odpovídají nákladům ve státní správě, pokud dojde k uvolnění pracovníků, budou využiti k jiným agendám

Přínosy: střední – odpovídají množství poskytovaných dotací a úvěrů, relativní intervence k HDP je stále nízká

Dopady na komerční trh:

Náklady: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Přínosy: žádné – objem podpory státu zanedbatelný

Podle vyhodnocení nákladů a přínosů a rizik u jednotlivých variant vychází nejlépe varianta 2.

K realizaci je doporučována varianta 2. Je tedy zvolena varianta, která vychází z dosavadních zkušeností s fungováním Státního fondu rozvoje bydlení a jeho rozšíření. V případě souhlasu Ministerstva financí a uvolnění pravidelného zdroje z výnosu z daní lze uvažovat o novém zákoně, který by zajistil jak příjem, tak přesné mantinely fungování.

Přímé náklady vzniknou s přejmenováním Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond podpory investic. Náklady vyčíslil Fond následovně:

Výše uvedený rozpočet je možné doplnit i další PR informační kampaní. Odhadované náklady by mohly činit cca 1 mil. Kč. Další náklady implementace vzniknou až při realizaci jednotlivých podpor, tedy po přijetí jednotlivých nařízení vlády, které budou souviset se zaváděním nového dotačního či úvěrového titulu, tj. náklady na samotnou podporu (úvěry, dotace) a administrativní náklady. Vícenáklady by mohly vzniknout MMR až následně při propouštění pracovníků, SFPI při přijímání nových pracovníků a zřizování pracovních míst včetně rozšiřování celkové kapacity budovy, techniky apod. Stávající personální kapacita by měla pokrýt mírný nárůst počtu dotačních a úvěrových případů v souvislost s vyšší informovaností o stávajících programech.

Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné nové úkoly pro obce či kraje, naopak budou moci čerpat dotační a úvěrové prostředky na realizaci svých investičních záměrů. Zvýšením informovanosti o jednotlivých programech Fondu by mohlo dojít ke zvýšení zájmu o dosavadní podpory, tj. mohlo by dojít k vyčerpání plánovaného rozpočtu a tím pádem k pozitivnímu sociálnímu dopadu a dopadu na rozpočty krajů a obcí.

Varianta 1 – nevyžaduje žádný nový předpis.

Varianta 2 – vyžaduje novelizaci zákona.

Varianta3 – vyžaduje přijetí nového zákona z důvodu podstatných změn ve velkém množství ustanovení, kterým se také zruší dotčený zákon o Státním fondu rozvoje bydlení.

Informace ministrovi pro místní rozvoj při předkládání jednotlivých prováděcích předpisů - nařízení vlády k projednání vládě. Indikátorem bude počet programů a objem investic realizovaných Státním fondem podpory investic, a to ve členění podle účelu a podle jednotlivých forem podpor. Po pěti letech od účinnosti novely bude proveden přezkum účinnosti právních předpisů - Ex post RIA, který zhodnotí, zda byly naplněny cíle, tj. zda byla využita možnost daná zákonem zaměřovat podpory i na regionální rozvoj, územní plánování a cestovní ruch, a zda úpravy legislativního charakteru jsou vyhovující a dostatečné.

Záměr RIA byl konzultován se Státním fondem rozvoje bydlení.

Pro identifikaci problémů byly použity tyto zdroje: