I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Sazby puncovních poplatků byly naposledy upraveny jako příloha vyhlášky č. 364/2003 Sb., s účinností od 1. 1. 2004. Od té doby došlo k výrazným změnám ekonomických podmínek, vývoji cen drahých kovů, změně struktury předkládaného zboží i k technologickému vývoji analytických metod používaných při zkoušení a označování zboží. Navrhovaná úprava sazebníku proto reaguje na tyto změny.
Během přípravy návrhu změn Sazebníku puncovních poplatků byla monitorována a analyzována aktuální situace na trhu zboží, zpracovávána cenová hladina prodeje šperků, resp. výrobků z jednotlivých drahých kovů, obvyklá průměrná prodejní cena stříbrných, zlatých a platinových šperků za jeden gram slitiny. Zohledněn byl také světový vývoj ceny drahých kovů v průběhu platnosti stávajícího sazebníku. Do návrhu nových sazeb byl promítnut také nerovnoměrný nárůst cen jednotlivých kovů od počátku účinnosti platného sazebníku. Inflační koeficient za období účinnosti současného sazebníku (2004–2025) dosáhl hodnoty 2,009.
Základem pro posuzování jednotlivých položek nového sazebníku a pro výpočet predikce příjmů dle těchto sazeb byl zvolen rok 2025, v jehož průběhu Puncovní úřad vybral puncovní poplatky ve výši 29,28 mil. Kč. Stěžejními úkony Puncovního úřadu jsou zkoušení a označování. Zpoplatněné jsou podle oddílů I. Zkoušení ryzosti a II. Úřední označení zboží a doznačení přílohy k vyhlášce č. 53/1993 Sb. Tyto dva klíčové oddíly se nejvíce podílejí na příjmech Puncovního úřadu. V roce 2025 zahrnovaly příjmy za zkoušení a označování 95,23 % příjmů celkových, tj. 27,88 mil. Kč.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Puncovní úřad byl zřízen zákonem č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy ČR v oblasti puncovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je organizační složkou státu. Je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
Státní správu vykonává podle zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 19/1993 Sb. Puncovní úřad vybírá puncovní poplatky na základě § 6 odst. 2 zákona č. 19/1993 Sb.
Příjmy za úkony Puncovního úřadu jsou příjmem státního rozpočtu ČR.
Sazby puncovních poplatků jsou stanoveny vyhláškou č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržen, včetně souladu se zákonným zmocněním k jeho vydání.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy ČR v oblasti puncovnictví, ve znění pozdějších předpisů, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání obsaženým v § 3 písm. d), dle kterého má Ministerstvo průmyslu a obchodu prováděcím právním předpisem stanovit výši poplatku za úkony prováděné Puncovním úřadem (tzv. puncovní poplatky).
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná vyhláška není implementačním předpisem. Navrhovaná vyhláška nijak neodporuje právním předpisům EU. Navrhovaná vyhláška není v rozporu ani s jinými právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými zásadami práva EU. Předmětná problematika nespadá do harmonizované oblasti.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Dané oblasti se nedotýká žádná mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika smluvní stranou.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Lze očekávat zvýšení příjmu státního rozpočtu o cca 24 487 tis. Kč. Adekvátně se tak zvýší náklady podnikatelů v daném oboru podnikání.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Nerelevantní z hlediska navrhovaného právního předpisu.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Nerelevantní z hlediska navrhovaného právního předpisu. Účinnost návrhu vyhlášky je stanovena na 1. července 2026.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaný předpis není technickým předpisem, který by podléhal oznámení Evropské komisi a ostatním členským státům.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh vyhlášky takové konzultaci nepodléhá.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnost zaplatit puncovní poplatek vyplývá přímo z českých právních předpisů, které upravují puncovnictví a státní správu v této oblasti. Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů, v § 6 stanoví, že za výkon puncovní kontroly a další specifické úkony (např. tavení drahých kovů, vydávání osvědčení) vybírá Puncovní úřad puncovní poplatky.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Viz bod 6. Lze očekávat zvýšení příjmu státního rozpočtu o cca 24 487 tis. Kč. Adekvátně se tak zvýší náklady podnikatelů v daném oboru podnikání. Navrhovaná úprava puncovních poplatků reaguje na skutečnost, že jejich sazby nebyly více než 20 let valorizovány. Za toto období došlo k výraznému nárůstu cenové hladiny, mzdových nákladů i nákladů spojených se zajišťováním výkonu státní správy v oblasti puncovní kontroly. Stávající výše poplatků již dlouhodobě neodpovídá ekonomickým podmínkám, za nichž je tato činnost vykonávána.
Přestože u některých položek dochází k více než dvojnásobnému zvýšení sazeb, jedná se především o dorovnání dlouhodobého vývoje inflace a nákladů od poslední úpravy sazebníku. Navrhované zvýšení nepředstavuje zavedení nových poplatků ani zásadní změnu systému zpoplatnění, ale aktualizaci dosud nevalorizovaných sazeb.
Puncovní poplatky tvoří pouze velmi malou část nákladů podnikatelských subjektů působících na trhu s výrobky z drahých kovů. Ve vztahu k hodnotě kontrolovaných výrobků a k jejich konečné prodejní ceně je dopad navrhovaného zvýšení relativně omezený. Nelze proto předpokládat významné ovlivnění hospodářské soutěže, narušení trhu ani omezení podnikatelské činnosti dotčených subjektů.
Navrhovaná úprava je nezbytná k zajištění dlouhodobě udržitelného výkonu zákonem stanovených činností Puncovního úřadu a k zachování odpovídající úrovně ochrany spotřebitele na trhu s výrobky z drahých kovů.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh vyhlášky nemá dopad na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná vyhláška nepřináší korupční rizika.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
K navrhované vyhlášce se nenavrhuje žádná odchylka v postupu jejího projednání.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh nebyl předmětem lobbování; při tvorbě tohoto návrhu nedošlo ke kontaktu s lobbistou.
II. Zvláštní část
K čl. I (část první)
K příloze 53 tabulce
Od roku 2004 došlo k výrazným změnám ekonomických podmínek, vývoji cen drahých kovů, změně struktury předkládaného zboží i k technologickému vývoji analytických metod používaných při zkoušení a označování zboží. Navrhují se tedy nové výše puncovních poplatků.
Zároveň dochází ke sjednocení používané terminologie.
K čl. II (Přechodné ustanovení)
Pro zachování právní jistoty subjektů, které objednávají úkony Puncovního úřadu, se stanoví, že na úkony zahájené před nabytím účinnosti této vyhlášky se použije Sazebník puncovních poplatků v dosavadním znění.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se účinnost vyhlášky navrhuje dnem 1. července 2026.