Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva k vyhlášce č. 114/2026 Sb.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 298/2023 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediscích

Údaje o dokumentu

Zákon
č. 114/2026 Sb.
0
Navrhovatel
Ministerstvo obrany

I. Obecná část

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.

Návrh vyhlášky upravuje systém služebního hodnocení vojáků v záloze ve ​službě tak, aby lépe odpovídal praktickým zkušenostem s novým systémem hodnocení zavedeným v roce 2023.

Stávající systém služebního hodnocení vojáků v záloze ve službě je uplatňován v praxi od roku 2023. Na základě zkušeností z hodnotícího procesu za roky 2023 až 2025 se ukázalo, že nově nastavený systém zcela odpovídá zájmům služby a potřebám ozbrojených sil u vojáků zařazených v aktivní záloze. Praxe však zároveň ukázala, že pro ostatní kategorie vojáků v záloze ve službě je žádoucí výrazně zjednodušit zejména realizační fázi hodnocení, tedy vyplňování příslušného formuláře. Tyto poznatky byly získány především při hodnocení studentů středních škol vykonávajících dobrovolné vojenské cvičení.⁠‌​​​​‌​‌​​‌‌​​​​⁠

Z tohoto důvodu se navrhuje rozdělit dosud jednotný formulář služebního hodnocení na dva samostatné formuláře: formulář služebního hodnocení pro vojáky v aktivní záloze a formulář pro ostatní vojáky v záloze ve službě. Pro vojáky v aktivní záloze bude s drobnými úpravami zachována stávající podoba formuláře, zatímco pro ostatní vojáky v záloze ve službě je navržen výrazně zjednodušený formulář. Tento formulář bude odpovídat zájmům služby, potřebám ozbrojených sil i požadavkům § 13 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, a subsidiárně § 17 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Navržené řešení přinese snížení administrativní zátěže při vyplňování formulářů služebního hodnocení u vojáků v záloze, kteří nejsou zařazeni do aktivní zálohy, a tím dojde k celkovému zrychlení a zefektivnění hodnotícího procesu.

Návrh vyhlášky přitom zachovává stejná hodnotící hlediska i stejný postup služebního hodnocení pro všechny vojáky v záloze ve službě. Liší se pouze rozsah údajů vyžadovaných ve formuláři. U vojáků mimo aktivní zálohu se integrací a vypuštěním částí relevantních výhradně pro aktivní zálohu snižuje počet hodnocených oblastí. ​

U vojáků v aktivní záloze se stávající formulář služebního hodnocení zachovává, dochází však k jeho dílčí aktualizaci. Úpravy vycházejí z vyhlášky č. 288/2024 Sb., na jejímž základě se zvyšuje počet stupňů zdravotní způsobilosti ze tří na čtyři zavedením stupně „schopen s omezením“. Současně jsou provedeny drobné formulační úpravy reflektující zúžení určení formuláře pouze na vojáky v aktivní záloze a nový způsob posuzování jejich fyzické zdatnosti, který byl v ozbrojených silách zaveden od 1. ledna 2026.

Cílem navržených změn je zjednodušit systém služebního hodnocení vojáků v záloze, kteří nejsou zařazeni do aktivní zálohy, a tím výrazně snížit administrativní náročnost. Zároveň dochází ke zpřesnění systému hodnocení vojáků v aktivní záloze s ohledem na aktuálně platná pravidla.

2. Zhodnocení platného právního stavu

Stávající vyhláška z roku 2023, která je vydána na základě zákonného zmocnění v § 13 odst. 2 zákona č. 45/2016 Sb., dosud nebyla novelizována. Jak ukázala praxe, znění jejího textu v některých oblastech již plně nereflektuje potřeby ozbrojených sil a neodpovídá současně platným právním předpisům, které v době vzniku vyhlášky ještě ani neexistovaly (vyhláška č. 288/2024 Sb.)

3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zejména respektuje čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, podle něhož mohou ministerstva a jiné správní úřady vydávat právní předpisy pouze na základě zákona a v jeho mezích, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky tuto ústavní podmínku plně naplňuje, neboť obsahuje pouze úpravu podrobností týkajících se služebního hodnocení vojáků v záloze, která je výslovně svěřena Ministerstvu obrany a nepřekračuje rámec právní úpravy stanovené zákonem.

Návrh vyhlášky je současně v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 13 odst. 2 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Toto ustanovení zmocňuje Ministerstvo obrany k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví ​postup ​při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediska.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

Problematika obsažená ve vyhlášce není závaznými předpisy EU upravena. Návrh vyhlášky tak nezakládá rozpor s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a je tak s právem EU plně slučitelný.

5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Na upravenou oblast se nevztahuje žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Návrh vyhlášky tak není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný hospodářský a finanční dopad na rozpočtovou kapitolu Ministerstva obrany, ani na ostatní veřejné rozpočty.

7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.

​ Nenavrhuje se.

8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.

Nenavrhuje se.

9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.

Viz zvláštní část.

10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.

Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména:

12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

Navrhovaná vyhláška nemá přímý dopad na práva a povinnosti fyzických ani právnických osob. Vyhláška nezakládá nové právní povinnosti ani práva, ani stávající práva a povinnosti nemění. Jejím cílem je provedení zákonného zmocnění a upřesnění postupů v mezích již existující právní úpravy. Vyhláška má pouze prováděcí charakter a nezasahuje do právního postavení adresátů nad rámec zákona.

12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh vyhlášky nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora

Návrh vyhlášky nezakládá veřejnou podporu.

12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Návrh vyhlášky nemá žádné sociální dopady ani dopady na specifické skupiny obyvatel, včetně osob sociálně slabých a osob se zdravotním postižením, a nemá dopad ani na národnostní menšiny.

12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká

Po zhodnocení všech aspektů lze zkonstatovat, že návrh má na rovnost mužů a žen neutrální dopad, neboť se dotkne ve stejném rozsahu vojáků obou pohlaví, resp. dotkne se všech adresátů zcela bez ohledu na jejich pohlaví.

12.6 Dopad na životní prostředí

Návrh vyhlášky nemá dopad na životní prostředí.

12.7 Dopad na ochranu práv dětí

Návrh vyhlášky nemá dopad na ochranu práv dětí.

12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na obranu státu. Zefektivňuje systém služebního hodnocení vojáků v záloze, a to plně v souladu s potřebami ozbrojených sil.

12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava mění zpracování osobních údajů, protože dochází k zúžení zpracování osobních údajů (chybí hodnocení hlavních cílů u vojáka nebo hodnocení vojáka, jak spolupracoval při výcviku s ostatními vojáky, jak hospodaří se svěřeným majetkem, ověření fyzické zdatnosti nebo hodnocení organizačních schopností a schopností vést podřízené), z tohoto důvodu je změna pozitivní.

13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu

Při realizaci návrhu vyhlášky v praxi nedojde oproti stávajícímu systému služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze i vojáků v záloze, kteří nejsou zařazení do aktivní zálohy, ke zvýšení korupčního rizika. I nadále platí, že hodnotitelem je zásadně nejbližší přímý nadřízený vojáka v záloze, v jehož velitelské podřízenosti je voják v době zpracování služebního hodnocení a v jehož podřízenosti i vykonal vojenskou činnou službu. Tím se zajistí, aby hodnotitel hodnoceného vojáka v záloze a jeho schopnosti znal, a to v jeho současném služebním zařazení a z pohledu velitele.

Návrhem vyhlášky nedochází ke změně postupu, který umožňuje užití opravného prostředku proti služebnímu hodnocení, se kterým hodnocený voják v záloze nesouhlasí. Hodnocený voják může proti takovému hodnocení podat námitky. Služební hodnocení není považováno za rozhodnutí ve věcech služebního poměru, protože přímo z něj nevyplývá změna v právech a povinnostech vojáka. Je však podkladem pro rozhodování služebních orgánů a je tak nepřímo přezkoumatelné v rámci řízení ve věcech služebního poměru, včetně možnosti soudní ochrany. Proti případu neobjektivního zvýhodnění pak působí pravidla realizace opatření prováděných na základě služebního hodnocení, kdy nadřízený hodnotitele se vždy seznamuje s výsledky hodnocení, a může je v případě, kdy hodnocený podá proti neobjektivnímu závěru námitky, zvrátit.

14. Zhodnocení dopadů na rodiny

Návrh vyhlášky nepřináší žádný dopad na rodiny.⁠‌​​​​‌​‌​​‌‌​​​​⁠

15. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady ani negativní vliv na územně samosprávné celky.

16. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu

Nenavrhuje se.

17. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Úprava nezavádí žádné nové digitální služby, tudíž nevede k žádné z příčin, které vytváří digitální vyloučení.

18. Informace dle zákona o regulaci lobbování

V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k žádnému lobbování podle zákona o regulaci lobbování.

II. Zvláštní část

K § 2

I nadále se stanoví základní forma výstupu procesu služebního hodnocení, kterou je příslušný formulář. Služební hodnocení vypracuje hodnotitel písemně vyplněním formuláře, který je uveden v jedné ze dvou příloh k návrhu vyhlášky.

V odstavcích 1 a 2 se upřesňuje, že stávající zásady zpracování služebního hodnocení uvedené v těchto dvou odstavcích se nově týkají pouze služebního hodnocení vojáka v aktivní záloze. Služební hodnocení vojáka v aktivní záloze bude i nadále zpracováváno 1x za kalendářní rok, za tzv. hodnocené období, a to zpravidla v hodnotícím období od 1. listopadu hodnoceného období do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

V návaznosti na výjimečné případy, které mohou u služebního hodnocení vojáka v aktivní záloze nastat v praxi, se i nadále stanoví výjimky, ve kterých se služební hodnocení tohoto vojáka zpracuje mimo hodnotící období. Cílem těchto výjimek je dodržení legitimního požadavku zakotveného v ustanovení § 1 vyhlášky č. 298/2023 Sb., tj. aby služební hodnocení z důvodu maximální objektivnosti vždy zpracovával ten hodnotitel, v jehož podřízenosti voják v aktivní záloze vojenskou činnou službu vykonal. Stávající příloha k vyhlášce 298/2023 Sb. zůstane s drobnými úpravami vzorem formuláře služebního hodnocení pouze pro vojáky v aktivní záloze.

Nově se do textu § 2 doplňuje ustanovení odstavce 3, které upravuje zásady pro zpracování služebního hodnocení vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy. Služební hodnocení vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, bude obdobně jako u vojáka v aktivní záloze, zpracováváno 1x za kalendářní rok a bude se zpracovávat v rámci jediného, resp. posledního, plánovaného výkonu služby hodnoceného vojáka v kalendářním roce. Hodnotícím obdobím u služebního hodnocení vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, tedy bude doba výkonu posledního plánovaného výkonu služby v kalendářním roce. V případě, kdy bude v kalendářním roce u vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, plánováno 2 nebo více výkonů služby, a tudíž se bude plánovat zpracování služebního hodnocení v rámci posledního výkonu služby a k výkonu poslední plánované služby nedojde, zpracuje hodnotitel služební hodnocení tohoto vojáka mimo výkon služby vojáka. Současně se v odstavci 3 stanovuje, že vzor formuláře služebního hodnocení vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, bude uveden v příloze č. 2.

K § 5 a § 6

Tato ustanovení se upravují tak, aby bylo zcela zřejmé, že na základě průměru číselných stupňů hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí se stanoví celkový závěr služebního hodnocení pouze u vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy.

Vzhledem k charakteru a předurčení vojáka v aktivní záloze je nezbytnou podmínkou k plnění úkolů ozbrojených sil udržování jeho vojensko-odborné připravenosti a odpovídající fyzická zdatnost. Z tohoto důvodu se při stanovení celkového závěru služebního hodnocení tohoto vojáka zohledňuje i délka vykonané vojenské činné služby v hodnoceném období a výsledek jeho pravidelného přezkoušení fyzické zdatnosti. Z těchto důvodů se u vojáka v aktivní záloze bude i nadále celkový závěr služebního hodnocení stanovovat na základě průměru číselných stupňů hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí, a to v závislosti na délce vykonané vojenské činné služby i výsledcích přezkoušení fyzické zdatnosti v hodnoceném období.

U všech vojáků v záloze se i nadále stanoví celkový závěr služebního hodnocení od stupně, kdy je voják v záloze celkově hodnocen jako „výtečný“, až po stupeň „nevyhovující“.

V § 6 se nově doplňuje ustanovení odstavce 2, na základě kterého u vojáka v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, lze v závěru služebního hodnocení, a to v závislosti na potřebách ozbrojených sil, zájmech služby a zájmu hodnoceného vojáka, hodnotitelem uvést doporučení k další kariéře vojáka nebo personálnímu opatření s ním. Tyto části služebního hodnocení se zpravidla využívají pro účely řízení kariér vojáků v záloze (jmenování do vyšší vojenské hodnosti, první zařazení do aktivní zálohy, povolání do služebního poměru vojáka z povolání, změna předurčení v rámci ozbrojených sil apod.).

K příloze č. 1

Pro účely dalšího využití je nezbytné, aby služební hodnocení vojáků v aktivní záloze byla zpracována v jednotné, vzájemně srovnatelné podobě. Z tohoto důvodu se i nadále upravuje jeho forma a obsah právním předpisem. Přílohou č. 1 k vyhlášce bude stanoven vzor formuláře služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze, který s drobnými úpravami identicky vychází ze stávajícího vzoru, a tudíž i nadále bude obsahovat šest částí. Jak ukázaly poznatky z praxe za období 2023 až 2025 tento vzor služebního hodnocení umožňuje, aby hodnotitel mohl posoudit a uvést všechny důležité skutečnosti, které charakterizují vojáka v aktivní záloze a přispějí k maximálně objektivnímu posouzení jeho vlastností a plnění úkolů. Drobné úpravy se týkají pouze zpřesnění textu formuláře, a to v návaznosti na skutečnost, že tento formulář bude určen pouze pro služební hodnocení vojáků v aktivní záloze. Současně se v návaznosti na vyhlášku č. 288/2024 Sb., do tohoto formuláře promítne skutečnost, že pro všechny vojáky v záloze byl rozšířen počet stupňů zdravotní způsobilosti ze 3 na 4, a to přidáním nového stupně zdravotní způsobilosti „schopen s omezením“.

K příloze č. 2

Pro účely služebního hodnocení vojáků v záloze, kteří nejsou zařazení do aktivní zálohy, je nezbytné, aby jejich služební hodnocení byla zpracována v jednotné, vzájemně srovnatelné podobě. Z tohoto důvodu bude příslušný formulář služebního hodnocení (forma a obsah) upraven právním předpisem. Přílohou č. 2 k vyhlášce bude stanoven vzor tohoto formuláře. Tento formulář je oproti formuláři služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze výrazně zjednodušen, což plně odpovídá zaměření, rozsahu a obsahu jednotlivých druhů vojenské činné služby vykonávaných vojáky v záloze, kteří nejsou zařazení do aktivní zálohy. Formulář odpovídá potřebám ozbrojených sil a zájmům služby a současně oproti stávajícímu právnímu stavu umožňuje snížení administrativní náročnosti související s jeho vyplňováním a v důsledku toho se zefektivní a zrychlí činnost celého hodnotícího procesu u těchto vojáků v záloze.

Formulář služebního hodnocení vojáků v záloze, kteří nejsou zařazení do aktivní zálohy, bude obsahovat pět částí. Oproti formuláři služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze je vypuštěna část obsahující obecnou klasifikaci stupňů hodnocení, protože vzhledem k absenci části formuláře věnované vyhodnocování hlavních úkolů, je nadbytečná. Současně je ve formuláři služebního hodnocení vojáků v záloze, kteří nejsou zařazení do aktivní zálohy, oproti formuláři služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze výrazně redukována část 2. obsahující vlastní hodnocení jednotlivých oblastí. Údaje v části 1. a v bodech 5. a 6. časti 2. budou, obdobně jako v případě služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze, zpravidla předem do formuláře služebního hodnocení vygenerovány z příslušného rezortního informačního systému, čímž se hodnotiteli výrazně snižuje administrativní náročnost spojená se zpracováním tohoto formuláře.

Část 1. slouží k identifikaci vojáka v záloze, na něhož je hodnocení zpracováváno /vojenská hodnost, tituly, jméno (jména) a příjmení, datum a místo narození a osobní číslo/, údaje týkající se služebního místa vojáka (název služebního místa, doba vykonání vojenské činné služby a číslo vojenské odbornosti) a údaje důležité pro místní příslušnost k vojenskému správnímu úřadu (adresa místa pobytu a krajské vojenské velitelství). Z osobních údajů vedených o vojákovi ve vojenské evidenci jsou ve služebním hodnocení uváděny jen ty osobní údaje, které jsou potřebné pro zpracování služebního hodnocení.

Část 2. obsahuje popis způsobu hodnocení a vlastní hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí prováděné hodnotitelem. Hodnocené oblasti uvedené ve služebním hodnocení vycházejí z právní úpravy obsažené v § 17 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. Předmětem hodnocení je plnění služebních úkolů a povinností vojáka, jeho odborná a psychická způsobilost ke služebnímu zařazení a zdravotní způsobilost pro výkon služby. Vzhledem k zaměření, charakteru a rozsahu vojenského cvičení vykonávaného vojákem v záloze, který není zařazen do aktivní zálohy, se z důvodu organizační náročnosti přezkoušení fyzické zdatnosti tohoto vojáka explicitně neprovádí. Úroveň jeho fyzické zdatnosti je proto v praxi prověřována a hodnocena jako integrální součást hodnocení celkové úrovně výkonu jeho služby. Vzhledem k tomu, že hodnocení vojáků v záloze provádí velký počet hodnotitelů, a že se s hodnocením vojáka při řízení jeho kariéry může pracovat z centrální úrovně, a je tedy nutná jejich srovnatelnost, jsou jednotlivým hodnoceným oblastem, obdobně jako v případě služebního hodnocení vojáků v aktivní záloze, přiřazena slovně vyjádřená kritéria úrovně jejich splnění s odpovídajícím číselným stupněm hodnocení. Tato kritéria jsou nastavena tak, aby odpovídala obecné klasifikaci stanovené v § 4 vyhlášky.

Hodnotitel tak u každé hodnocené oblasti 1 až 4 vybere adekvátní slovní vyjádření a tomu odpovídající číselný stupeň hodnocení. Tento způsob hodnocení zajišťuje vysokou míru objektivity při porovnávání služebních hodnocení velkého množství vojáků s různými služebními zařazeními.

Závěr této části služebního hodnocení je zaměřen na skutečnosti, které jsou významné pro služební hodnocení, a které nelze bodově ohodnotit, přesto mají při zpracování hodnocení vojáka v záloze význam. Je to zejména počtem dní vyhodnocená délka jednotlivých druhů vojenské činné služby vykonaná vojákem v záloze v hodnoceném období. Dále je zde uvedeno zhodnocení zdravotní způsobilosti vojáka vyjádřené stupněm zdravotní způsobilosti podle vyhlášky č. 288/2024 Sb. Hodnotitel v této části služebního hodnocení může v konkrétním případě, a to v závislosti na potřebách ozbrojených sil, zájmech služby a zájmu hodnoceného vojáka slovně uvést jeho výrazné schopnosti, dovednosti, znalosti a charakteristiky osobnosti, které převyšují běžný rámec a které mohou mít vliv na doporučení k jeho další případné kariéře vojáka.

Část 3. obsahuje závěr služebního hodnocení, a to od stupně „výtečný“ až po stupeň „nevyhovující“, stanovený na základě průměru číselných stupňů hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí. Nastavení podmínek pro stanovení celkového stupně hodnocení těchto vojáků v záloze odpovídá aktuálním potřebám ozbrojených sil.

Součástí této části služebního hodnocení je i možnost, nikoliv povinnost, uvést doporučení k další kariéře vojáka v záloze nebo k předpokládanému personálnímu opatření s tímto vojákem. Tato doporučení jsou podkladem pro další případnou vojenskou kariéru tohoto vojáka v záloze.

Část 4. a 5. obsahují údaje potřebné pro hodnotící proces, kterými jsou datum zpracování služebního hodnocení a údaje o hodnotiteli, potvrzení splnění povinnosti seznámit vojáka s hodnocením. Dále vzor formuláře služebního hodnocení obsahuje informaci o řešení případných námitek, které voják podal proti služebnímu hodnocení. Vzhledem k tomu, že podle § 17 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb. musí voják své námitky odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, předpokládá se, že námitky bude voják podávat volnou formou, a proto nejsou uvedeny v textu vzoru. Na závěr se uvádí, kdy byl hodnocený voják hodnotitelem seznámen s výsledkem posouzení námitek, pokud tyto námitky hodnocený voják podal.

K Účinnosti⁠‌​​​​‌​‌​​‌‌​​​​⁠

Účinnost předkládané vyhlášky se navrhuje standardně k 1. červenci 2026.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací