I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v aktuálně účinném znění stanovuje, že napadlé insolvenční a restrukturalizační věci jsou přidělovány k vyřízení pomocí elektronického informačního systému, který s využitím generátoru náhodných čísel a sofistikovaného matematického algoritmu zajišťuje náhodnost a rovnoměrnost přiřazování případů jednotlivým soudním oddělením.
Vzorec matematického algoritmu náhodného přidělování a jeho vstupní atributy jsou na základě zmocňovacího ustanovení obsaženého v zákoně o soudech a soudcích upraveny prováděcím předpisem, a to vyhláškou č. 213/2019 Sb., o náležitostech generátoru přidělování zajišťujících přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsobu provozování generátoru přidělování a obsahu rozvrhu práce a způsobu jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování (vyhláška o generátoru přidělování).
Ministerstvo spravedlnosti průběžně shromažďovalo poznatky z praxe přidělování případů prostřednictvím předmětného elektronického informačního systému i na základě zpětné vazby zejména od insolvenčních soudů, jež ho využívají na každodenní bázi, přičemž dospělo k závěru, že je vhodné tento elektronický systém minimalisticky revidovat a zvýšit jeho flexibilitu, což vyžaduje i odpovídající úpravu vyhlášky o generátoru přidělování.
Cílem novelizace je poskytnout insolvenčním a restrukturalizačním soudům možnost prostřednictvím schválených změn rozvrhu práce efektivněji řídit distribuci nápadu a zvýšit rovnoměrnost přidělování nových insolvenčních a restrukturalizačních věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, která tyto věci vyřizují, a to v souladu s požadavkem, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo stejné, pokud je to možné, jenž je stanoven § 42 odst. 1 písm. d) bodem 3 zákona o soudech a soudcích.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Za relevantní lze považovat zejména následující ustanovení zákona a prováděcích podzákonných právních předpisů.
V § 41 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích je zakotveno:
„(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.
(2) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.
(3) Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy. Je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna i úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny.“.
Podle § 42a odst. 1 a 5 zákona o soudech a soudcích platí:
„(1) Rozvrh práce sestaví předseda soudu tak, aby k přidělování insolvenčních a restrukturalizačních věcí mohly být použity programové prostředky (dále jen „generátor přidělování“)
(…)
(5) Pravidla přidělování insolvenčních věcí podle předchozích odstavců se stanoví v souladu s § 42 odst. 1 písm. d) a současně tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern nebo jsou manžely, projednávalo stejné soudní oddělení. Rozvrh práce může stanovit pravidla, podle nichž se další insolvenční věc dlužníka přidělí do stejného soudního oddělení, zejména jde-li o opakovaný insolvenční návrh.“.
V § 42 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích je specifikováno:
„(1) V rozvrhu práce soudu se zejména
(…)
d) stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby
1. byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů,
2. věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a
3. pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné,“.
Podle § 42b odst. 1 zákona o soudech a soudcích dále platí:
„ (1) Insolvenční věci se přidělují podle pravidel stanovených v rozvrhu práce jednotlivým soudním oddělením náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělení věcí. Přidělování náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se použije, jsou-li na soudu nebo jeho pobočce pro určitou specializaci zřízena alespoň dvě soudní oddělení. Podmínka náhodného výběru se považuje za splněnou i tehdy, nelze-li soudnímu oddělení dočasně přidělovat věci. Incidenční spory se přidělují náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že je projedná jiný soudce.“.
Ustanovení § 42f zákona o soudech a soudcích dále uvádí:
„ Pro přidělení restrukturalizační věci se § 42b a 42e použijí obdobně. “.
Podle § 42d zákona o soudech a soudcích platí:
„(1) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) spravuje a provozuje informační systém sloužící k automatickému přidělování věcí, jehož součástí je zejména generátor přidělování a elektronická evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí.
(2) Ministerstvo zaznamenává údaje o přidělování jednotlivých věcí prostřednictvím generátoru přidělování tak, aby byla zabezpečena možnost ověření, že věc byla přidělena v souladu se zákonem.“.
V § 45 odst. 3 zákona o soudech a soudcích je v návaznosti na výše uvedenou právní úpravu zakotveno zmocnění Ministerstva spravedlnosti k vydání prováděcího právního aktu. Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti mají dle zmíněného ustanovení být podrobněji upraveny:
1. náležitosti generátoru přidělování zajišťující přidělování insolvenčních a restrukturalizačních věcí náhodným výběrem,
2. způsob provozování generátoru přidělování,
3. obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování.
Předmětná zákonná ustanovení jsou prováděna již zmíněnou vyhláškou č. 213/2019 Sb. o generátoru přidělování.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná úprava je v souladu jak s ústavním pořádkem České republiky, tak i se zákonem o soudech a soudcích, jehož normy detailněji provádí.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány předpisy Evropské unie a návrh není s těmito předpisy v rozporu. Návrh rovněž není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Vyhláškou nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh vyhlášky není s takovými smlouvami v rozporu.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Předkladatel nepředpokládá žádné konkrétní ekonomické dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty.
Jak již bylo popsáno v úvodu, souběžně s novelizací vyhlášky o generátoru přidělování je zapotřebí provést minimalistické úpravy elektronického informačního systému generátoru přidělování, resp. jeho komponent, zejména generátoru přidělování v užším smyslu a elektronické evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí.
S ohledem na relativně malý rozsah potřebných zásahů však lze očekávat, že veškeré náklady na úpravu informačního systému budou plně pokryty z finančních prostředků alokovaných na již existující rozvojové investiční projekty.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Není navrhováno, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení. Jedná se o návrh vyhlášky, který Poslaneckou sněmovnou nebude projednáván.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Je navrhováno, aby předmětná novela vyhlášky nabyla účinnosti k 1. červenci tohoto kalendářního roku, popřípadě pokud by dodržení tohoto data z nepředvídatelných důvodů nebylo možné, k dřívějšímu dni než k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
Na jedné straně je zapotřebí poskytnout přiměřenou legisvakanční dobu, aby se praxe mohla na novou právní úpravu adaptovat. V tomto specifickém případě je rovněž nezbytné zajistit dostatek času na provedení potřebných technologických změn v elektronickém informačním systému generátoru přidělování, které zajistí externí dodavatel specializovaných informačních služeb.
Na druhé straně je dána potřeba postupovat rychle a umožnit co nejdříve v souladu s požadavkem zákona o soudech a soudcích, aby bylo zajištěno rovnoměrnější pracovní vytížení soudních oddělení vyřizujících insolvenční a restrukturalizační věci. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby novely vyhlášky nabyla účinnosti co nejdříve.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
V obecné rovině lze předestřít, že cílem předkládané novely je především poskytnout insolvenčním a restrukturalizačním soudům možnost prostřednictvím změn rozvrhu práce soudu efektivněji řídit distribuci nápadu a zvýšit rovnoměrnost přidělování nových insolvenčních a restrukturalizačních věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, která tyto věci vyřizují, a to v souladu s požadavkem zákona o soudech a soudcích, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo pokud možno stejné.
Způsobu přidělování insolvenčních a restrukturalizačních věcí se navrhovaná novelizace vyhlášky nikterak nedotkne. Existující vzorec matematického algoritmu používaného generátorem přidělování, který je upraven v příloze vyhlášky, lze považovat za plně funkční, a proto rovněž nebude nikterak zásadně revidován.
Detailnější odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu, vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti je provedeno ve zvláštní části důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Předkládaný návrh vyhlášky neobsahuje technické normy ve smyslu předpisů upravujících technické požadavky na výrobky, proto se neuplatňují oznamovací povinnosti podle relevantních právních předpisů.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Předmětný návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou, a proto s uvedenou institucí nebyl konzultován.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrhem nedochází k modifikaci práv a povinností fyzických a právnických osob. Vyhláška o generátoru přidělování je technického charakteru a upravuje přerozdělování nápadu nových případů technickými prostředky uvnitř věcně a místně příslušného soudu.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Nebyly shledány ani přímé, ani nepřímé dopady prezentovaného návrhu vyhlášky na podnikatelské prostředí.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Předkladatel je přesvědčen, že s ohledem na předmět úpravy nemůže být z podstaty věci návrhem novelizace vyhlášky o generátoru přidělování založena žádná veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh není spojen ani se sociálními dopady obecně, ani s dopady na specifické skupiny obyvatel, a to ani na osoby sociálně slabé.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Předkládaná úprava přidělování nápadu soudním oddělením je v souladu s normami upravujícími zákaz diskriminace, zejména se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Předkladatel neidentifikuje žádné bezprostřední, ani zprostředkované dopady tohoto návrhu vyhlášky na rovnost různých skupin osob. Navrhovaná úprava žádné osoby ani nediskriminuje, ani nezvýhodňuje.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Předkladatel rovněž nepředpokládá žádné specifické dopady návrhu vyhlášky na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
U předkládaného návrhu též nebyly identifikovány dopady na ochranu práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nedopadá ani na bezpečnost, ani na obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Předkládaný návrh právní úpravy plně respektuje regulaci ochrany soukromí a osobních údajů, nezasahuje tedy do současným právním řádem garantovaného standardu ochrany soukromí a osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná úprava vyhlášky ani nevede ke zvýšení existujících korupčních rizik ani nezakládá nová rizika.
Přidělování nápadu insolvenčních věcí prostřednictvím elektronického generátoru využívajícího prvky náhodného výběru vyřizujícího soudního oddělení bylo upřednostněno i za účelem snížení možných korupčních rizik. Podrobněji se této problematice věnuje důvodová zpráva k zákonu č. 296/2017 Sb., kterým byl novelizován i zákon o soudech a soudcích a jímž byl zmíněný způsob přidělování zaveden.
Novelizací vyhlášky nejsou odstraňovány prvky směřující k náhodné volbě při přidělování případů jednotlivým organizačním útvarům, jež je mají vyřizovat. Na náhodnost bude kladen důraz i po zavedení prvků umožňujících určité reciproční zvýšení rovnoměrnosti distribuce nápadu.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Vzhledem k tomu, že vyhláška o generátoru přidělování:
1. je čistě technického charakteru,
2. dotýká se pouze specifické otázky přerozdělování nápadu věcí uvnitř soudů,
3. její novelizace reflektuje praktické potřeby justice,
4. navrhované změny byly s vybranými zástupci insolvenčních a restrukturalizačních soudů detailně projednány, a
5. je dána potřeba postupovat rychle a umožnit co nejdříve v souladu s požadavkem zákona o soudech a soudcích, aby bylo zajištěno rovnoměrnější pracovní vytížení soudních oddělení vyřizujících insolvenční a restrukturalizační věci,
lze považovat provedení meziresortního připomínkového řízení v plném rozsahu za limitně nepřínosné.
Dopisem čj. 21001-2026-UVCR, sp. zn. SPIS-2026-2906, bylo podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády rozhodnuto, že se k tomuto návrhu vyhlášky připomínkové řízení neprovede.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou předmětného návrhu vyhlášky nebyly zaznamenány žádné relevantní skutečnosti podle zákona o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (změna vyhlášky o generátoru přidělování):
K bodu 1 (§ 2):
V § 2 vyhlášky jsou stanoveny základní zásady přidělování věcí prostřednictvím elektronického systému generátoru přidělování. Je zde specifikován na jedné straně požadavek na zajištění náhodnosti a na druhé straně potřebnost směřovat k rovnoměrnosti distribuce nápadu.
Oba zmíněné prvky je zapotřebí vyvažovat, protože jsou vzájemně antagonistické. Plně rovnoměrné přidělování případů by totiž v určitých fázích zcela postrádalo prvek náhodnosti, a naopak plně náhodné přidělování by znemožňovalo dosahovat stejnoměrného zatížení justičního personálu. Proto je zapotřebí usilovat o nalezení vybalancovaného řešení kombinujícího jak element náhodnosti, tak element rovnoměrnosti.
Aktuálně účinné znění předmětného ustanovení se tudíž navrhuje doplnit tak, že za účelem zvýšení stejnoměrnosti přidělování může elektronický systém generátoru přidělování zohledňovat nejen velikosti nápadu soudních oddělení, ale i další atributy specifikované úplným zněním rozvrhu práce.
Předmětná změna je v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 45 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, podle kterého má být vyhláškou stanoven možný obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování. Návrh vyhlášky toliko v mezích uvedeného zákonného zmocnění zpřístupňuje potencialitu zohledňovat další atributy stanovené relevantním rozvrhem práce. Nepřipouští se přitom ani nedovolené odchýlení se o závazných právní předpisů, ani nepovolená faktická sub-delegace normotvorby.
K bodům 2-8 (§ 3):
Navrhované doplnění nového § 3 odst. 3 vyhlášky funkčně navazuje na úpravu § 2 vyhlášky a vysvětluje, co se rozumí atributy, které lze specifikovat úplným zněním rozvrhu práce.
Jedná se o parametry, hodnoty parametrů, pravidla pro určení hodnot parametrů a způsoby jejich zohlednění v matematickém algoritmu používaném generátorem přidělování. Jsou-li takové atributy úplným zněním rozvrhu práce stanoveny, budou elektronickým systémem generátoru přidělování zohledněny při distribuci případů jednotlivým soudním oddělením.
Předpokladem přitom je, že elektronický systém generátoru přidělování technicky umožňuje k takovým atributům přihlédnout, tedy že obsah úplného znění rozvrhu práce lze transformovat do jednoznačných logických či matematických pravidel a na jejich základě prostřednictvím existujících programových prostředků vypočítávat zejména pravděpodobnost, s jakou bude určitý případ přidělen konkrétnímu soudnímu oddělení.
V § 3 odst. 4 vyhlášky je zakotveno, co se považuje za úplné znění rozvrhu práce pro účely přidělování věcí prostřednictvím elektronického systému generátoru přidělování. V této souvislosti je zapotřebí připomenout, že se generátorem přidělují zaprvé věci nespadající do žádné specializace podle § 3 odst. 1 vyhlášky, zadruhé věci v rámci specializací podle § 3 odst. 2 vyhlášky. Doplněním úvodní části § 3 odst. 4 vyhlášky je navrhováno pro účely generování separovat jak jednotlivé agendové rejstříky, do nichž jsou zpravidla přidělovány věci nespadající do žádné specializace, tak jednotlivé specializace. Změna pravidel přidělování v určitém agendovém rejstříku nebo specializaci by zásadně neměla ovlivnit přidělování v jiných agendových rejstřících nebo specializacích.
Podle § 3 odst. 4 písm. h) vyhlášky se pro určení relevantního úplného znění rozvrhu práce považuje za rozhodnou též změna nově přípustných atributů podle § 3 odst. 3 vyhlášky.
V § 3 odst. 4 je navrhováno doplnit druhý pododstavec obsahující dvě základní pravidla týkající se zohledňování počtu přidělených věcí.
Podle pravidla uvedeného v první větě je k okamžiku účinnosti rozvrhu práce na daný rok počet přidělených věcí roven nule, nestanoví-li takový rozvrh práce jinak. K datu 1. ledna každého kalendářního roku tedy zpravidla dojde k tzv. nulování počtu přidělených věcí pro účely přidělování elektronickým systémem generátoru, a to ve všech agendových rejstřících a specializacích. Elektronický systém generátoru přidělování tudíž obvykle nebude zohledňovat počty věcí přidělené jednotlivým soudním oddělením v minulých letech. Rozvrhem práce se však od tohoto výchozího pravidla lze odchýlit, jsou-li například v určité specializaci ročně přidělovány pouze nízké jednotky případů, a proto by nulování s roční frekvencí vedlo k nerovnoměrné distribuci nápadu a též k disproporcionálnímu zatížení některých soudních oddělení.
Dle pravidla uvedeného v druhé větě nemá změna rozvrhu práce na daný rok vliv na počet přidělených věcí, se kterým aktuálně elektronický systém generátoru pracuje, ledaže rozvrh práce stanoví jinak. Změny rozvrhu práce přijímané v průběhu kalendářního roku běžně nepovedou k nulování počtu přidělených věcí. Elektronický systém generátoru přidělování bude i po změně rozvrhu práce zohledňovat počty věcí přidělené jednotlivým soudním oddělením od počátku daného roku. Rozvrhem práce se stejně jako v předešlém případě lze od tohoto výchozího pravidla odchýlit například v situaci, kdy změna rozvrhu práce na daný rok přinese rozsáhlé překreslení mapy soudních oddělení a kdy bude dávat smysl přidělovat opět od nuly.
V revidovaném § 3 odst. 6 vyhlášky je umožněno se úplným zněním rozvrhu práce odchýlit od výchozího pravidla, dle kterého generátor přidělování zohledňuje relevantní skutečnosti podle stavu v okamžiku přidělování věci. Rozvrhem práce tudíž lze definovat jiný relevantní okamžik, ke kterému se takové skutečnosti mají zohledňovat, což může být užitečné, vznikne-li potřeba zohledňovat počty přidělených věcí k okamžiku započetí tvorby revize rozvrhu práce, nikoliv až k okamžiku účinnosti revidovaného rozvrhu práce.
Zavedením výše popsaných změn získají insolvenční a restrukturalizační soudy výrazně flexibilnější rámec pro účinné řízení přidělování nápadu, protože budou moci v rozvrhu práce stanovit nové atributy, které budou zohledněny elektronickým systémem generátoru přidělování.
K bodu 9 (příloha k vyhlášce):
V příloze k vyhlášce upravující matematický algoritmus používaný generátorem přidělování je navrhováno v souladu s nastíněnou koncepcí směřující ke zvýšení rovnoměrnosti distribuce nápadu doplnit, že způsob výpočtu počtu přidělených věcí jako proměnné vstupující do navazujících výpočetních operací může být upraven odlišně v souladu s pravidly úplného znění rozvrhu práce.
K čl. II (přechodné ustanovení):
Za účelem zvýšení právní jistoty je návrhem vyhlášky výslovně stanoveno, že ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se podle nových pravidel postupuje i v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti novely.
K čl. III (účinnost):
Navrhuje se stanovit účinnost předkládaného materiálu na 1. července 2026. Od zmíněného data bude možné při přidělování insolvenčních a restrukturalizačních věcí prostřednictvím elektronického informačního systému generátoru přidělování dosahovat vyšší rovnoměrnosti distribuce nápadu.