I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí, a zhodnocení platného právního stavu.
Předkládaný návrh nařízení vlády reaguje na novelizaci krizového zákona provedenou v zákonem č. 266 /2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). Ten byl Parlamentem ČR projednán a schválen jako sněmovní tisk č. 947, resp. senátní tisk č. 147.
Konkrétně na úrovni krizového zákona došlo ke změnám v oblasti plánovací dokumentace. Tyto změny je proto nutné reflektovat i do prováděcí právní úpravy. Jmenovitě se jedná o reakci na zakotvení zcela nové plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky), jakožto i zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
V rámci stávající plánovací dokumentace pak dochází k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky.
2. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, zejména se zákonem, který je návrhem prováděn.
Navrhované nařízení vlády je určeno k provedení krizového zákona. Konkrétně je zmocnění k jeho vydání obsaženo v § 40 odst. 1 krizového zákona, které stanoví, že vláda stanoví nařízením:
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností a plánu krizové připravenosti,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
V návrhu novely navržené změny spadají svým rozsahem do oblasti vymezené v písmeni a).
Je proto možné konstatovat, že předkládané nařízení vlády je vydáváno na základě zmocnění stanoveného zákonem a je v jeho mezích. Je tedy souladné s ústavní zásadou secundum et intra legem . Vzhledem k tomu je připravováno v souladu s ústavním pořádkem.
Návrhem není dotčeno právo územní samosprávných celků na samosprávu, neboť problematika krizového řízení a z ní vyplývající úkoly orgánů krajů a obcí jsou podle § 39a krizového zákona výkonem přenesené působnosti.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh nařízení vlády je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Prostřednictvím návrhu nařízení vlády jsou do právního řádu České republiky implementovány podrobnosti ke zpracování posouzení rizik členského státu v souladu s čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (směrnice CER). Vlastní implementační povinnost však již Česká republika splnila vytvořením tohoto institutu na úrovni zákona. Proto není navržené znění § 18 nařízení vlády výslovně uváděno jako ustanovení implementující zmíněnou směrnici.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Se samotným návrhem nařízení vlády nejsou spojeny hospodářské dopady, ani finanční dopady na státní rozpočet nebo na ostatní veřejné rozpočty nebo dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nová plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky) bude zpracovávána ze strany Ministerstva vnitra, respektive generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky [viz § 10 odst. 1 písm. e) a f) krizového zákona], přičemž se zajištěním jejího zpracování není spjat požadavek na nové prostředky ze státního rozpočtu.
U ostatní plánovací dokumentace dochází pouze k drobným obsahovým změnám, které s sebou nepřináší zvýšené výdajů. Oproti současnému stavu dochází ke zjednodušení struktury a obsahu krizových plánů a plánů krizové připravenosti. Tyto obsahové změny budou do plánovací dokumentace zapracovávány průběžně v rámci její aktualizace, kdy je za tímto účelem stanoveno poměrně dlouhé přechodné období.
6. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnost návrhu je s ohledem na skutečnost, že novela krizového zákona nabyla účinnosti 19. srpna tohoto roku, stanovena na patnáctý den po dni vyhlášení novely nařízení vlády. S ohledem na dosavadní průběh legislativního procesu však bude termín nabytí účinnosti blízký 20. červenci 2026.
7. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Změny jsou odrazem změn v oblasti plánovací dokumentace v krizovém zákoně. Jmenovitě se jedná o reakci na zakotvení zcela nové plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky), jakožto i zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. V rámci stávající plánovací dokumentace pak dochází k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
8.1. Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nařízení vlády se částečně dotýká podnikajících fyzických osob a právnických osob v části týkající se plánu krizové připravenosti. Samotná povinnost zpracovat tento plán vyplývá z krizového zákona (§ 29 odst. 1 krizového zákona), přičemž obsahem návrhu nařízení vlády je toliko stanovení obsahových náležitostí a členění plánu krizové připravenosti. V tomto kontextu lze připomenout, že plán krizové připravenosti je zpracováván již podle dosavadní právní úpravy a v souvislosti s návrhem dochází toliko ke změně v jeho obsahu (zjednodušení jeho struktury a vypuštění některých nadbytečných částí). Blíže viz zvláštní část důvodové zprávy.
V širších souvislostech může návrh přinést pozitivní dopady ve vztahu k podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, neboť zlepšení kvality plánovací dokumentace přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání. To se může projevit snížením negativních dopadů krizových situací na podnikající fyzické osoby a právnické osoby.
Dosavadní nařízení vlády č. 462/2000 Sb. neobsahuje žádné veřejnoprávní povinnosti. Jeho navrhovaná novela také žádné veřejnopárvní povinnosti nevytváří.
8.2. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Se samotným návrhem nařízení vlády nejsou spojeny dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
8.3. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť jím není zakládáno poskytování podpory státem nebo ze státních prostředků, které by narušovalo nebo mohlo narušit hospodářskou soutěž tím, že by zvýhodňovalo určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňovalo obchod mezi členskými státy Evropské unie.
8.4. Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
8.5. Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
8.6. Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá dopady na životní prostředí.
8.7. Dopad na ochranu práv dětí a na rodiny.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá dopady na ochranu práv dětí nebo dopady na rodiny.
8.8. Dopad na územní samosprávné celky.
Negativní dopady na územní samosprávné celky se nepředpokládají. Územních samosprávných celků se dotýká problematika krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností. Oproti dosavadnímu stavu však dochází k jejich zjednodušení, přičemž zpracovatelem této plánovací dokumentace je podle § 15 odst. 1 písm. c) a d) krizového zákona hasičský záchranný sbor kraje.
V širších souvislostech může návrh přinést pozitivní dopady na území, neboť zlepšením kvality plánovací dokumentace přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání. To se může projevit snížením negativních dopadů krizových situací v území.
Zrušení § 15c věnovaného náležitostem krizového plánu obce s rozšířenou působností nebude mít vliv na dosavadní praxi. Všechny 3 odstavce tohoto ustanovení „pouze“ odkazovaly na pravidla uvedená v § 15. Díky změně systematiky dopadají již pravidla uvedená v § 15 na krizové plány obcí s rozšířenou působností přímo, a proto není nutné na ně dále odkazovat. Jde tak pouze o legislativně technickou úpravy bez dopadů na praxi.
8.9. Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu, zejména ve spojení se krizovým zákonem, k jehož provedení je vydáváno, neboť přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání.
8.10. Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh nařízení vlády se netýká oblasti ochrany soukromí, ani nepředpokládá zpracovávání osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
V souladu s Metodikou hodnocení korupčních rizik (CIA) nebyla identifikována žádná významná korupční rizika. Návrh nařízení vlády nestanovuje kompetence orgánů moci veřejné ani neupravuje rozhodovací procesy nebo jiné postupy, při kterých by mohl vznikat korupční potenciál.
10. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu, zejména ve spojení se krizovým zákonem, k jehož provedení je vydáváno, neboť přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání.
11. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V průběhu dosavadní přípravy návrhu nebyl zaznamenán, ani zpracovatelům důvodové zprávy oznámen žádný případ lobbování.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
13. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Předsedkyně Legislativní rady vlády vyhověla žádosti Ministerstva vnitra a svým dopisem č.j. 30772-2025-UVCR ze dne 12. srpna 2025 udělila výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA).
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 462/2000 Sb.)
K úvodní větě
Ke změně názvu nařízení vlády - S ohledem na skutečnost, že z krizového zákona byla vypuštěna ustanovení zmiňovaná v názvu nařízení vlády, je navrhováno název nařízení vlády upravit tak, aby nepůsobil matoucím dojmem.
Ministerstvo vnitra současně směřuje ke zrušení nařízení vlády č. 432/2010 Sb. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. tak bude jediným nařízením vlády provádějícím krizový zákon. Proto by ani obecnější název předpisu neměl vést adresáty právní úpravy k pochybnostem ohledně jeho obsahu.
Ke změně úvodní věty nařízení vlády - S ohledem na skutečnost, že z krizového zákona byla vypuštěna ustanovení zmiňovaná v úvodní větě nařízení vlády, je navrhováno úvodní větu nařízení vlády upravit, aby nepůsobila matoucím dojmem.
K § 14 odst. 2
Poznámka pod čarou č. 12a je vypouštěna pro nadbytečnost, a to zejména s ohledem na kontrolní funkce systému e-legislativa založené na testování vzestupné číselné řady poznámek pod čarou.
K § 14a
Krizový plán České republiky je koncipován jako neveřejný zastřešující národní dokument pro potřeby krizového řízení. Jak ze zkušeností z proběhlých krizových situací, tak ze zahraničí vznikl požadavek na jeho zpracování. Krizový plán České republiky obsahuje základní a pomocnou část.
V základní části je uvedena charakteristika organizace krizového řízení v České republice. Tím je myšlena přehledná struktura krizového řízení na vládní úrovni, včetně uvedení relevantních mezinárodních vazeb. Součástí charakteristiky krizového řízení bude i stanovení, jakým způsobem bude možné předat kompetence orgánů krizového řízení na úrovni vlády v případě přechodu z jednoho vyhlášeného krizového stavu do jiného podle charakteru ohrožení České republiky. Dále bude krizový plán České republiky obsahovat výpis z posouzení rizik České republiky v rámci, kterého jsou analyzována rizika, která mají přijatelný, podmíněně přijatelný a nepřijatelný dopad na území České republiky nebo části jejího území. Základní část dále obsahuje jak seznam právnických osob a podnikajících fyzických osob, poněvadž podle § 29 odst. 1 krizového zákona může orgán krizového řízení vyzvat právnické osoby a podnikající fyzické osoby k podílení se na zpracování krizového plánu a zároveň je podle odst. 2 může zpracovatel krizového plánu zahrnout do příslušného krizového plánu, tak i kategorie právnických a podnikajících fyzických osob na národní úrovni, které zajišťují plnění opatření vyplývající z jiných právních předpisů. Tento seznam kategorií bude vyžádán od jednotlivých ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, které vedou seznam právnických a podnikajících fyzických osob jako součást svého krizového plánu. V tomto případě se bude jednat o seznam a kategorie právnických a podnikajících fyzických osob, které mohou přispět k řešení krizové situace na území České republiky. Dále krizový plán České republiky bude v základní části obsahovat krizová opatření, která budou nutná k překonání vzniklé krizové situace na národní úrovni a způsob jakým bude zajištěno jejich provedení a plnění.
Obsahem krizového plánu České republiky (ale i jiných krizových plánů) mohou být i opatření vyplývající z jiných právních předpisů (např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), která sama o sobě nemají charakter krizových opatření ve smyslu § 2 písm. c) krizového zákona, ale souvisí s případným řešením identifikovaných hrozeb. Ačkoliv je vynutitelnost některých takovýchto opatření ukládaných právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám nyní problematická, je podstatné, aby s nimi plánovací dokumentace počítala.
Součástí základní části krizového plánu České republiky jsou typové plány, které jsou návodem, jak postupovat při situacích vyplývajících z rizik s podmíněně přijatelným nebo nepřijatelným dopadem, která mají potenciál způsobit krizovou situaci. Další částí krizového plánu České republiky budou stanovena všechna regulační opatření napříč resorty a gestory s vysvětlením, kdy a za jakých podmínek je možné tento mechanismus omezení využít.
Součástí základní části krizového plánu České republiky bude stanovení mechanismu zajištění krizové komunikace vlády a přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení nastalé krizové situace, včetně relevantních mezinárodních kontaktů
V pomocné části krizového plánu České republiky bude přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů, který slouží k přehledu dokumentů, které je možno použít při řešení vzniklé krizové situace. S tím souvisí i další dokumentace, která může být nápomocná k řešení krizové situace, a to včetně přehledu právních předpisů využitelných při řešení krizové situace. Součástí krizového plánu České republiky je rovněž Plán nezbytných dodávek ČR a přehled státních hmotných rezerv, které obsahují informace o zabezpečení věcných zdrojů pro řešení krizových situací na všech úrovních krizového řízení státu vedených v informačních systémech Správy státních hmotných rezerv. Pomocná část krizového plánu České republiky bude dále obsahovat zásady manipulace s tímto plánem. V této části se bude zaznamenávat, jak bude s krizovým plánem České republiky manipulováno.
Zároveň se nepředpokládá, že by krizový plán České republiky nebo jiné krizové plány explicitně obsahovaly tzv. plány obnovy, a to z toho důvodu, že tato problematika přesahuje rámec krizového řízení, jak je dán krizovým zákonem, a dále proto, že tyto plány nejsou v současnosti na zákonné úrovni nijak definovány. V rámci vyhodnocení povodní, které proběhly v roce 2024, ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo přípravu na jejich zpracování. Do budoucna tak mohou být uvedeny v pomocné části jako další dokumenty využitelné pro řešení krizové situace.
K celému nařízení vlády
Pro nadbytečnost (a z důvodu rozporu s Legislativními pravidly vlády) je navrhováno zrušení skupinového nadpisu nad dosavadním § 15.
K § 15
Změna § 15 je spíše systematické povahy.
Jelikož se liší pojetí i počet částí Krizového plánu České republiky (§ 14a) a „ostatních“ krizových plánů (od úrovně ministerstev až po úroveň obcí s rozšířenou působností), budou základní požadavky na jejich zpracování uvedeny v § 14a a v § 15. Společbá pravidla uvedená v § 15 se pak přímo použijí na krizové plány ústředních správních úřadů, České národní banky, krajů a obcí s rozšířenou působností. Následující ustanovení § 15a a 15b pak upravují pouze požadavky nad rámec § 15. Protože v případě dosavadního § 15c taková pravidla neexistují, ustanovení § 15c se ruší. Tato změna se však nijak neprojeví v praxi. Pro krizové plány obcí s rozšířenou působností se fakticky pravidla nemění.
K § 15 odst. 3 písm. b)
Odkaz na zákon č. 241/2000 Sb. ztvárněný pomocí poznámky pod čarou č. 15) je nahrazen vhodnějším způsobem odkazu. Stejný způsob odkazování je užit i v nově navrženém § 14a.
K § 17a
K § 17a
Dochází ke zrušení ustanovení upravující náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, neboť tento plán byl zrušen i na úrovni krizového zákona.
K § 18a
Dochází ke stanovení obsahových náležitostí, členění a způsobu zpracování posouzení rizik České republiky, jehož cílem je identifikovat rizika pro Českou republiku – jejich dopad na základní funkce státu z hlediska zajištění jeho bezpečnosti a pro oblast kritické infrastruktury a poskytování základních služeb. Posouzení rizik České republiky zohledňuje požadavky mechanismu civilní ochrany a požadavky směrnice CER, která stanovuje minimální rozsah posouzení rizik a současně respektuje normu ČSN ISO 31 000.
Zpracování posouzení rizik bude rozděleno na dvě části, které se budou věnovat posouzení rizik České republiky a posouzení rizik pro oblast kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře. Obě tyto části budou obsahovat stejné kroky posouzení rizik – identifikaci rizik, analýzu rizik a hodnocení rizik, a to v souladu s procesem nastaveným v ČSN ISO 3 1000. Z tohoto důvodu pak jsou jednotlivé části posouzení rizik nazvány obdobným způsobem, jako je tomu ve zmiňované technické normě.
Identifikace rizik stanoví postup pro vyhledávání a popsání hrozeb, které budou mít dopad na bezpečnost, stabilitu a fungování České republiky. Pro oblast kritické infrastruktury stanoví hrozby, které mohou narušit kritickou infrastrukturu subjektu kritické infrastruktury a v důsledku také poskytování základní služby. Při identifikaci rizik budou zohledněny všechny relevantní přírodní a člověkem způsobené hrozby, včetně ozbrojených konfliktů a nově vznikajících hrozeb. Dále hrozby meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárie, přírodní katastrofy, mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a hybridní působení či jiné nepřátelské hrozby, včetně terorismu. Při identifikaci hrozeb bude vycházeno z Analýzy hrozeb ČR z roku 2016 a dále z relevantních unijních materiálů a ze součinnosti se zástupci ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a České národní banky.
Analýza rizik se věnuje popisu potenciálního rizika ve vnitřním a vnějším bezpečnostním prostředí. Soustředí se na to, za jakých okolností mohou hrozby vzniknout, v jakém měřítku, v jakém časovém rozsahu se mohou realizovat a zejména s jakými dopady. Cílem analýzy rizik je v první části identifikovat působení hrozeb, a to i s možností vzniku kaskádových, meziodvětvových a přeshraničních dopadů, na bezpečnostní zájmy ČR ve vazbě na jejich potenciál vyvolat krizovou situaci, a v druhé části dopady na poskytování základních služeb dle zákona o kritické infrastruktuře. V rámci analýzy rizik tak budou použity multikriteriální postupy k určení míry pravděpodobnosti výskytu a míry dopadů identifikovaných druhů hrozeb, včetně meziodvětvových a přeshraničních dopadů.
Posledním krokem posouzení rizik je hodnocení rizik, ve kterém jsou posouzeny dopady daných hrozeb ve vztahu k bezpečnostním zájmům ČR, a tedy i základním funkcím státu a na poskytování základních služeb. Výsledkem procesu pro posouzení rizik ČR je stanovení hrozeb, které mají potenciál způsobit krizovou situaci a pro které budou následně zpracovány typové plány. Výsledkem hodnocení rizik pro oblast kritické infrastruktury je hodnocení dle systému kritické infrastruktury a rozdělení hrozeb podle úrovně rizika na ty, které mohou vést ke vzniku incidentu a na hrozby, které incident vyvolat nemohou.
K § 19
Jedná se o legislativně-technickou změnu reagující na vyčerpání přechodné povahy odstavce 1 a dále na zavedení krizového plánu České republiky a zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
Pro úplnost lze dále doplnit, že je předpokládáno, že v rámci prvotního schválení krizového plánu České republiky vláda ve svém usnesení, kterým tímto plán schválí, vymezí oblasti, které si vyhradí ke schvalování v rámci dílčích aktualizací tohoto plánu, a oblasti, jejichž schválení s ohledem na méně zásadní charakter deleguje na jiný orgán (nejspíše pracovní orgán vlády – Bezpečnostní radu státu nebo Výbor pro civilní nouzové plánování). V usnesení vlády je dále možno orgánům státní správy (případně územní samosprávy při výkonu státní správy v přenesené působnosti) uložit plnění úkolů z krizového plánu České republiky v souladu s § 9 odst. 2 písm. j), § 13 odst. 1 písm. i), § 14 odst. 2 písm. e), § 14a odst. 1 písm. b) a § 15 odst. 1 písm. e) krizového zákona.
K čl. II (Přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení specifikuje termín pro zpracování krizového plánu České republiky.
Tato lhůta byla stanovena v návaznosti na termín pro zpracování posouzení rizik členského státu podle směrnice CER, které má členský stát zpracovat do 17. ledna 2026.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
Den nabytí účinnosti předloženého nařízení vlády je navrhován patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
S ohledem na skutečnost, že nařízení vlády upravuje některé oblasti související s transpozičním zákonem o kritické infrastruktuře (obsahujícím novelizaci krizového zákona), je potřeba, aby toto nařízení vlády nabylo účinnosti co nejdříve po okamžiku nabytí účinnosti zákona o kritické infrastruktuře (19. srpna 2025). Z tohoto důvodu je navrhován výše uvedený termín nabytí účinnosti.
Ustanovení o změně názvu nařízení vlády je z evidenčních důvodů nutné provést bezprostředně po vyhlášení této novely ve Sbírce zákonů.