Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 127/2026 Sb.

Věcná působnost návrhu nařízení vlády je vymezena pro definování základních služeb v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích základních služeb a kritérií významnosti pro identifikaci subjektů kritické infrastruktury.

Návrh nařízení vlády navazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450 ze dne 25. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 stanovením seznamu základních služeb. Toto nařízení Komise v přenesené pravomoci bylo vydáno na základě čl. 5 odst. 1 směrnice CER. Tím bylo Komisi svěřeno doplnit směrnici CER stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích podle přílohy směrnice CER.

Toto ustanovení odkazuje na přílohu nařízení vlády, neboť stanovení základních služeb přímo v paragrafovém znění návrhu nařízení vlády s ohledem na jejich provázanost s kritérii významnosti, která mají primárně parametrickou povahu, by bylo pro adresáty značně nepřehledné a s ohledem na požadavky na členění právního předpisu ve smyslu čl. 26 Legislativních pravidel vlády by neumožňovalo koncipovat jej v potřebné míře hierarchizace.

Toto ustanovení odkazuje na přílohu nařízení vlády, neboť stanovení kritérií významnosti, která mají primárně parametrickou povahu, v paragrafovém znění návrhu nařízení vlády by s ohledem na jejich provázanost se základními službami bylo pro adresáty značně nepřehledné a s ohledem na požadavky na členění právního předpisu ve smyslu čl. 26 Legislativních pravidel vlády by neumožňovalo koncipovat jej v potřebné míře hierarchizace.

Zrušuje se nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, a jeho pozdější novely.

Den nabytí účinnosti předloženého nařízení vlády je dnem po jeho vyhlášení. S ohledem na skutečnost, že některá ustanovení zákona o kritické infrastruktuře jsou bez vydání tohoto prováděcího právního předpisu neaplikovatelná, je potřeba, aby toto nařízení vlády nabylo účinnosti co nejdříve po okamžiku nabytí účinnosti zákona o kritické infrastruktuře. Z tohoto důvodu je navrhován výše uvedený termín nabytí účinnosti.

V rámci pododvětví Elektřina budou do regulace zahrnuti dodavatelé elektřiny, provozovatelé distribuční a přenosové soustavy, výrobci elektřiny, operátor trhu s elektřinou, poskytovatelé flexibility pro provozovatele přenosové soustavy, agregátoři poskytovatelů flexibility pro provozovatele přenosové soustavy a provozovatelé zařízení na ukládání elektřiny. Regulace se na základě stanovených kritérií významnosti bude vztahovat na nejvýznamnější státní i soukromé subjekty odpovídající výčtu uvedenému v předchozí větě. Samotná kritéria významnosti pak cílí na držení licence na obchod, distribuci, přenos a výrobu elektřiny. Dodávky elektřiny jsou dále podmíněny tím, aby byl subjekt zároveň dodavatelem poslední instance, distribuce elektřiny počtem odběrných míst zákazníků a výroba elektřiny instalovaným elektrickým výkonem provozovaného zařízení. Kritéria významnosti dále zahrnují držení licence na činnost operátora trhu, průměrný hodinový výkon poskytované regulační zálohy a kapacitu zařízení na ukládání elektřiny.

Dodavatel poslední instance (dále jen „DPI“) je obchodník s energiemi, který má v zákonem stanovených případech povinnost dodávat elektřinu zákazníkům. DPI společně mají rovněž za povinnost být schopni v rámci distribuční soustavy pokrýt dodávkami celé území České republiky, z tohoto důvodu jsou klíčovými a nezbytnými subjekty pro zajištění dodávek elektřiny.

Cílem nastavení kritéria je zamezit přerušení dodávek elektrické energie v oblasti distribuce, jehož dopad by postihl neúměrný počet odběrných míst.

Provozovat, udržovat a rozvíjet přenosovou soustavu může podle energetického zákona pouze osoba disponující licencí udělenou Energetickým regulačním úřadem.

Původní hodnota kritéria obsažená v nařízení vlády č. 432/2010 Sb. činila 500 MW. Z důvodu decentralizace výroby elektrické energie a trendu rozmělňování celkového instalovaného výkonu na více zdrojů je nezbytné v předkládaném nařízení vlády původní kritérium ponížit, nově se tak působnost zákona o kritické infrastruktuře bude týkat držitelů licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona provozující zařízení o celkovém instalovaném elektrickém výkonu nejméně 400 MW, kdy zařízením je v tomto ohledu myšlena výrobna elektřiny podle energetického zákona. K udržení výkonové rovnováhy slouží poskytovatelé podpůrných služeb. Jelikož elektřinu nelze ukládat ve velkém množství, jsou poskytovatelé podpůrných služeb klíčovým partnerem pro provozovatele přenosové soustavy. Nastavený minimální celkový instalovaný výkon zařízení cílí na zajištění fungování skutečně klíčových poskytovatelů podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy, přičemž toto kritérium nevylučuje zahrnutí většího počtu zařízení, jejichž jednotlivé výkony lze v rámci naplnění kritéria celkového instalovaného výkonu sčítat.

Organizovat krátkodobý trh s elektřinou a zajišťovat rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou může podle energetického zákona pouze osoba disponující licencí udělenou Energetickým regulačním úřadem.

Nastavený limit regulační zálohy průměrného hodinového výkonu a určení časového období, po které je záloha poskytována, cílí na zajištění fungování skutečně klíčových poskytovatelů flexibility pro provozovatele přenosové soustavy, přičemž toto kritérium nevylučuje zahrnutí většího počtu zařízení, jejichž jednotlivé výkony lze v rámci naplnění kritéria průměrného hodinového výkonu sčítat.

Nastavený limit regulační zálohy průměrného hodinového výkonu a určení časového období, po které je záloha poskytována, cílí na zajištění fungování skutečně klíčových agregátorů poskytovatelů flexibility pro provozovatele přenosové soustavy, přičemž toto kritérium nevylučuje zahrnutí většího počtu zařízení, jejichž jednotlivé výkony lze v rámci naplnění kritéria průměrného hodinového výkonu sčítat.

Nastavená minimální úložná kapacita zařízení cílí na zajištění fungování provozovatelů zařízení na ukládání elektřiny fungujících v rámci poskytování podpůrných služeb, kteří jsou klíčoví pro provozovatele přenosové soustavy.

Regulovanými subjekty v pododvětví Dálkové vytápění budou významní výrobci a poskytovatelé tepelné energie. V souvislosti s výraznou decentralizací této oblasti se předpokládá také regulace některých lokálních poskytovatelů tepelné energie. Kritéria významnosti podmiňují držení licence na rozvod tepelné energie a dále tepelný výkon provozovaného zařízení nebo počet připojených odběrných míst.

Cílem nastavení kritéria je zamezit přerušení dodávek tepelné energie v oblasti výroby, jehož dopad by znamenal významný zásah pro zajištění celkové spotřeby tepla, nově se tak působnost zákona o kritické infrastruktuře bude týkat držitelů licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, kdy zařízením je v tomto ohledu myšlena výrobna elektřiny podle energetického zákona

V rámci členité a separované soustavy pro rozvod tepelné energie nastavený limit v počtu odběrných míst (1500) cílí na předejití výpadku dodávek tepelné energie u 50 000 a více obyvatel vlivem narušení funkce držitele licence na rozvod telené energie obhospodařujícího tento počet odběrných míst.

V souvislosti s pododvětvím Ropa bude regulace dopadat na provozovatele tranzitního a vnitrostátního ropovodu, subjekty těžící ropu, provozovatele rafinérie nebo komplexu zásobníků pro skladování ropy, ústředního správce ropy, a také na provozovatele skladu nebo sítě skladů paliv a provozovatele veřejných čerpacích stanic. Předpokládanými regulovanými subjekty budou státní i soukromé společnosti a ústřední správní úřad. Zohledněnými aspekty v rámci kritérií významnosti jsou provozování tranzitního nebo vnitrostátního ropovodu, objem nebo podíl roční spotřeby vytěžené ropy, kapacita rafinérie zpracovávající ropu, kapacita zásobníků pro skladování ropy, funkce ústředního správce ropy, kapacita skladu paliv nebo počet veřejných čerpacích stanic.

Provoz ropovodů je v rámci zajištění základní služby „přeprava ropy“ kriticky nezbytný pro zajištění základní služby „rafinace a zpracování ropy“ z hlediska výroby paliv a petrochemické výroby na území České republiky. Tuto výrobu zde aktuálně zajišťují dvě rafinérie. Zabezpečení výroby v těchto rafinériích je důležité rovněž pro regionální zajištění bezpečnosti dodávek paliv (Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Polsko).

Těžbu ropy na území České republiky aktuálně zajišťují dvě společnosti. Produkce obou těchto společností se pohybuje na marginální úrovni 1-2 % roční spotřeby ropy v České republice. Stanovené kritérium proto s ohledem na tuzemské možnosti těžby ropy pro naplnění základní služby „těžba ropy“ vychází z celkového požadavku na zásobování ropou pro společnosti provozující rafinérie.

Největší společnosti, které zabezpečují výrobu paliv a petrochemickou výrobu na území České republiky vykazují dlouhodobě zpracování ropy ve výši nad 6 mil. tun ropy ročně (v roce 2024 se jednalo po meziročním poklesu o 6,5 mil. tun). Na základě těchto ukazatelů proto byla v návrhu nařízení vlády stanovena hodnota v návaznosti na roční kapacitu zpracování ropy.

Tento stanovený objem vychází z uskladněných strategických zásob ropy pro Českou republiku a z reálné objemové kapacity zásobníků pro skladování ropy.

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů, včetně ústředního správce zásob ropy a ropných produktů upravuje zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). Zákon stanovuje způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku, postupy pro řešení stavů nouze a práva a povinnosti orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti.

Koeficient se odvíjí od orientační kapacity skladů pro zajištění základní služby „skladování a přeprava pohonných hmot“, kdy uvedená kapacita byla zároveň zvolena pro kapacitu strategických zásob pro Českou republiky propojených produktovody tak, aby bylo možné tyto strategické produkty rychle vyskladňovat v rámci celé České republiky. Stanovený koeficient pro plošné pokrytí sítě čerpacích stanic na území České republiky umožňuje přímé napojení na systém uvolňování strategických zásob na trh. Uvedené kritérium zároveň do regulace vtahuje subjekty, kteří mají v rámci české republiky významné územní pokrytí touto základní službou. Samotné kritérium pak slouží pouze k identifikaci samotných významných subjektů, a základní službou, kterou tyto subjekty poskytují je pak skladování a přeprava pohonných hmot. Kromě tohoto kritéria významnosti je možné subjekty kritické infrastruktury poskytující tuto základní službu možno identifikovat na základě celkového ročního výtoče pohonných hmot v rámci území České republiky, a to ve výši nejméně 200 000 000 litrů.

V pododvětví Plyn budou regulovanými subjekty dodavatelé, distributoři a přepravci plynu, subjekty skladující plyn, provozovatelé zařízení na zkapalněný zemní plyn, výrobci plynu, obchodníci s plynem a provozovatelé zařízení na rafinaci a zpracování zemního plynu. Regulace by se měla dotýkat převážně soukromých společností. V rámci kritéria významnosti je zohledněno držení licence na obchod s plynem, které je současně podmíněno tím, aby byl subjekt také dodavatelem poslední instance, držení licence na distribuci, přepravu a uskladňování plynu, přičemž v souvislosti s distribucí plynu je navíc zohledněn počet přípojných míst zákazníků a uskladňováním plynu připojením zásobníku plynu k přepravní soustavě. Kritéria významnosti dále zahrnují průměrnou roční využitou kapacitu zařízení na zkapalněný zemní plyn, držení licence na výrobu plynu, které je dále upraveno ročním objemem jeho těžby, objem roční nákupu plynu a současné dodávání plynu koncovým zákazníkům a průměrnou roční rafinaci nebo zpracování zemního plynu o stanoveném objemu.

DPI je obchodník s energiemi, který má v zákonem stanovených případech povinnost dodávat plyn zákazníkům. DPI společně mají rovněž za povinnost být schopni v rámci distribuční soustavy pokrýt dodávkami celé území České republiky, z tohoto důvodu jsou klíčovými a nezbytnými subjekty pro zajištění dodávek plynu.

Cílem nastavení kritéria je zamezit přerušení dodávek plynu v oblasti distribuce, jehož dopad by postihl neúměrný počet odběrných míst.

Provozovat, udržovat a rozvíjet přepravní soustavu může podle energetického zákona pouze osoba disponující licencí udělenou Energetickým regulačním úřadem.

Uskladňovat plyn může podle energetického zákona pouze osoba disponující licencí udělenou Energetickým regulačním úřadem. Roční spotřeba zemního plynu v České republice činí cca 7 mld. m3, zatímco kapacita relevantních zásobníků plynu na území České republiky činí cca 3,5 mld. m3. Z tohoto důvodu je nezbytné zajistit fungování všech zásobníků plynu, prostřednictvím kterých lze skrze přepravní soustavu zajistit dodávky zemního plynu.

Nastavená minimální kapacita reflektuje roční spotřebu zemního plynu v České republice (cca 7 mld. m 3 ) a cílí na významné provozovatele zařízení na zkapalněný zemní plyn z hlediska celkové spotřeby České republiky.

Nastavený minimální roční objem těžby zemního plynu reflektuje roční spotřebu zemního plynu v České republice (cca 7 mld. m 3 ) a cílí na významné držitele licence na výrobu plynu z hlediska celkové spotřeby České republiky.

Nastavený minimální roční objem nákupu plynu reflektuje roční spotřebu zemního plynu v České republice (cca 7 mld. m 3 ) a cílí na významné obchodníky s plynem z hlediska celkové spotřeby České republiky.

Nastavený minimální limit průměrné roční rafinace nebo průměrného ročního zpracování zemního plynu reflektuje roční spotřebu zemního plynu v České republice (cca 7 mld. m3) a cílí na významné provozovatele zařízení na rafinaci a zpracování zemního plynu z hlediska celkové spotřeby České republiky.

Regulace je v tomto pododvětví zacílena na držitele výrobce plynu, subjekty uskladňující plyn a přepravce plynu. Stanovené hodnoty kritérií významnosti zde cílí primárně na předpokládaný budoucí rozvoj a vzrůstající význam této oblasti. Definována kritéria významnosti zahrnují držení licence na výrobu, uskladňování a přepravu plynu. Výroba plynu je současně podmíněna celkovým instalovaným výkonem provozovaného zařízení a uskladňování zásobníkem připojeným k přepravní soustavě.

Nastavený minimální celkový instalovaný výkon zařízení reflektuje aktuální roční spotřebu vodíku v České republice (cca 125 kt), chystanou výstavbu zařízení na území České republiky o výkonu nižších stovek MW, a to do 5 let, a cílí na významné držitele licence na výrobu vodíku z hlediska celkové aktuální a budoucí spotřeby České republiky, přičemž toto kritérium nevylučuje zahrnutí většího počtu zařízení, jejichž jednotlivé výkony lze v rámci naplnění kritéria celkového instalovaného výkonu sčítat

Zajištění dodávek vodíku ze zásobníku plynu je proveditelné pouze držitelem licence na uskladňování plynu, jehož zásobník je připojen k přepravní soustavě

Provozovat, udržovat a rozvíjet přepravní soustavu může podle energetického zákona pouze osoba disponující licencí udělenou Energetickým regulačním úřadem.

Regulovanými subjekty v odvětví Letecká doprava budou letečtí dopravci, provozovatelé mezinárodního letiště, provozovatelé pomocných služeb a zařízení souvisejících s provozem letiště a poskytovatel služby řízení letového provozu. Mezi tyto subjekty patří soukromé i státní subjekty. Naplnění kritérií významnosti je poté podmíněno zapsáním letadel v Leteckém rejstříku České republiky a ročním počtem přepravených cestujících nebo hmotností přepraveného nákladu, způsobilostí a charakterem provozovaného letiště, provozem pomocné služby a zařízení související se způsobilostí a charakterem letiště, a funkcí poskytovatele poskytující letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky.

V oblasti služeb obchodní letecké dopravy (osobní a nákladní) bylo zvoleno kombinované kritérium významnosti založené na splnění podmínek tuzemského leteckého dopravce, provozování letadel zapsaných v Leteckém rejstříku České republiky a provozních výkonech za stanovené období (3 roky). Určená hladina průměrných přepravních výkonů za rok (1 000 000 cestujících nebo 3 000 tun nákladu) cílí na významné letecké dopravce, kteří disponují dostatečnou přepravní kapacitou.

V oblasti provoz, správa a údržba infrastruktury letišť a sítě letišť bylo zvoleno kombinované kritérium založené na technicko-provozních parametrech konkrétního letiště a jeho významnosti v rámci sítě letišť České republiky. Kritérium cílí výlučně na mezinárodní letiště způsobilá přijetí letu podle přístrojů s dostatečnou kapacitu pohybových ploch a terminálů, schopná zajistit „obchodní leteckou dopravu“ z bodu A do bodu B.

Pro tuto základní službu bylo zvoleno kritérium poskytovatele oblastní služby řízení, přibližovací služby řízení a letištní služby řízení, který poskytuje letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky.

V rámci pododvětví Železniční doprava je regulace zacílena na provozovatele osobní a nákladní železniční dopravy, provozovatele celostátní nebo regionální dráhy, provozovatele zařízení služeb a subjekty zajišťující provoz, správu a údržbu řízení železničního provozu. Předpokládá se zahrnutí soukromých i státních subjektů. Kritéria významnosti obsahují specifika související s podílem zajištění celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech osobní dopravy, vlastnictvím celostátní nebo regionální dráhy, vazbou zařízení služeb na provozovanou drážní dopravu nebo zajišťováním provozu, správy a údržby řízení železničního provozu.⁠​‌‌‌‌​​​‌​​‌​​‌​⁠

Dotčený provozovatel má uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem celostátní dráhy a ostatních regionálních drah ve vlastnictví státu a zajišťuje služby osobní dopravy v závazku veřejné služby na základě objednávky ze strany Ministerstva dopravy nebo krajů.

Nákladní železniční doprava je plně liberalizovaná. Výběr subjektů zohledňuje významnost typových přeprav zajišťovaných v nákladní dopravě (dodávky energetických surovin do určitého místa - např. elektrárny, rafinerie, sklady pohonných hmot).

Kritérium je zaměřeno pouze na provozovatele celostátní dráhy a ostatních regionálních drah ve vlastnictví státu, a naopak nezahrnuje významně menší provozovatele soukromých regionálních drah v České republice a regionálních drah ve vlastni.

Drážní doprava je chápána jako strategická činnost. Zařízení služeb se týká služeb souvisejících s poskytováním železniční dopravy. Jedná se o železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která slouží k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy. Výběr subjektů zohledňuje rozsah činností a významnost subjektů poskytujících vybrané služby.

Stanovení kritéria vychází ze znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů s tím, že jsou vyjmuty subjekty zajišťující dotčené služby pro provozovatele regionálních drah ve vlastnictví státu pronajatých soukromým osobám.

Pododvětví Vodní doprava bude regulovat státní i soukromé subjekty, které budou provozovateli vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy, provozovateli veřejného přístavu nebo provozovateli pobřežní infrastruktury. Všechny základní služby přitom cílí na subjekty provozující námořní dopravu, což vyplývá také ze směrnice CER. S ohledem na úzké zaměření regulace v tomto pododvětví na subjekty provozující námořní dopravu se při stanovování kritérií významnosti vycházelo přímo ze znění podle směrnice CER.

Jako kritérium významnosti pro tuto základní službu bylo zvoleno provozování vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy u provozovatele, který vykonává mezinárodní námořní plavby ve smyslu, jak je vymezena pro námořní dopravu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004, o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení.

V rámci této základní služby budou regulovanými subjekty provozovatelé přístavu podle čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES, včetně jeho přístavního zařízení podle čl. 2 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004 nebo provozovatelé díla nebo zařízení v rámci přístavu podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES.

Regulací v souvislosti s touto základní službou budou dotčeni provozovatelé služeb lodní dopravě podle čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.

V souvislosti s pododvětvím Silniční doprava budou regulovanými subjekty provozovatelé služeb pro kontrolu řízení provozu a poskytovatelé služeb inteligentního dopravního systému. Kritéria významnosti se zde opírají o podmínku být podstatnou součástí Jednotného systému dopravních informací ČR a poskytování služeb inteligentního dopravního systému na sítích TEN-T.

Za významné narušení poskytování těchto služeb se považuje takový incident, kdy se jeho poskytovatel podílí na majoritním poskytovaní dané služby na národní úrovni či v rámci definované lokality (kraje, městské aglomerace), anebo se jedná o klíčovou část silniční infrastruktury, jejíž ovlivnění by znamenalo vážné dopady na území a jeho obyvatele (např. tunely). Metrika je založena na kvalifikovaném odhadu beroucí v potaz existenci dílčích poskytovatelů služeb plánování, řízení a správy silniční sítě a řízení tunelů, kdy přerušení těchto služeb může znamenat vážné dopady na národní úrovni či v rámci definované lokality, významně ovlivňující pohyb osob a zboží po daném území.

Regulovaným subjektem u této základní služby bude poskytovatel služeb inteligentního dopravního systému podle zákona o pozemních komunikacích, na sítích TEN-T.

Regulovanými subjekty v pododvětví Veřejná doprava budou převážně soukromí dopravci na úrovni státu, kraje nebo obce. Podstatou kritérií významnosti je přeprava cestujících, v některých případech doplněna o počet přepravených cestujících za rok.

Veřejná doprava se od ostatních odvětví, která jsou uvedena v příloze zákona o kritické infrastruktuře, liší svou složitou strukturou. Je nutné rozlišovat veřejnou dopravu železniční, silniční a také další druhy (metro, tramvaje, trolejbusy). Důležitá je také skutečnost, zda se jedná o veřejnou dopravu v závazku veřejné služby nebo veřejnou dopravu komerční, zda je tato doprava vnitrostátní nebo mezinárodní a konečně také, zda je zaměřena lokálně, regionálně nebo celostátně.

Vzhledem k výše uvedenému byl pro potřeby transpozice předpisů Evropské unie do navrhovaného nařízení vlády využit zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, který rozlišuje dopravní obslužnost státu, kraje a obce (§ 3 a § 4 zákona č. 194/2010 Sb.). Tímto způsobem byla dosažena orientace na dopravu v závazku veřejné služby (tedy nikoliv na dopravu komerční) a bylo zajištěno pokrytí v rámci veřejné dopravy v obcích (ve městech), na území krajů i v rámci dopravy dálkové (celostátní).

Pokud jde o dopravu dálkovou, budou pod předmět regulace spadat všichni dopravci, kteří zajišťují dopravní obslužnost státu. Stát objednává pouze železniční dopravu. Na rozdíl od dopravní obslužnosti státu je dopravní obslužnost kraje (tedy regionální veřejná doprava) zajišťována nejen železniční dopravou, ale také dopravou autobusovou, která je charakteristická velkým počtem dopravců a jejich různou velikostí. V zájmu vyloučení těch nejmenších dopravců proto byla definice uvedená v zákoně č. 194/2010 Sb. doplněna o teritoriální prvek, díky čemuž se směrnice nebude vztahovat na dopravce malé velikosti. Výběrová řízení vypisují jednotlivé kraje dle svých potřeb a mohou se týkat malých provozních souborů.

Kromě dopravní obslužnosti státu a kraje figuruje v zákoně č. 194/2010 Sb. ještě dopravní obslužnost obce. Stejně jako v případě dopravní obslužnosti kraje byl i v případě dopravní obslužnosti obce zákon č. 194/2010 Sb. doplněn o omezující prvek (zde se jedná o počet přepravených cestujících), který dopad směrnice omezuje na velká města, která zpravidla disponují tramvajovým, popř. trolejbusovým provozem.

Odvětví Bankovnictví bude regulovat významné soukromé banky. Pro naplnění kritéria významnosti bude stěžejní roční průměr celkové hodnoty jejich aktiv.

Navrhuje se, aby kritériem významnosti byl aritmetický průměr celkové hodnoty aktiv stanovené na individuálním základě ke každému rozvahovému dni posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období. Průměrná hodnota za období posledních čtyř účetních období má zamezit nechtěné volatilitě při vyhodnocování kritéria významnosti na stanovenou prahovou hodnotu (1 000 miliard Kč) v důsledku krátkodobých výkyvů zvoleného ukazatele. Základem pro výpočet hodnoty kritéria významnosti pro jednotlivé banky jsou veřejně dostupné informace o celkových aktivech konkrétní banky z její čtvrtletní rozvahy na individuálním základě, kterou všechny banky uveřejňují na svých internetových stránkách podle části páté vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o informace povinně uveřejňované bankami podle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 163/2014 Sb., čl. 5 písm. a). V příslušné šabloně uveřejnění se jedné o část 6 - Rozvaha povinné osoby podle výkazů předkládaných České národní bance.

Navrhuje se, aby kritériem významnosti byl aritmetický průměr celkové hodnoty aktiv stanovené na individuálním základě ke každému rozvahovému dni posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období. Průměrná hodnota za období posledních čtyř účetních období má zamezit nechtěné volatilitě při vyhodnocování kritéria významnosti na stanovenou prahovou hodnotu (1 000 miliard Kč) v důsledku krátkodobých výkyvů zvoleného ukazatele. Základem pro výpočet hodnoty kritéria významnosti pro jednotlivé banky jsou veřejně dostupné informace o celkových aktivech konkrétní banky z její čtvrtletní rozvahy na individuálním základě, kterou všechny banky uveřejňují na svých internetových stránkách podle části páté vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o informace povinně uveřejňované bankami podle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 163/2014 Sb., čl. 5 písm. a). V příslušné šabloně uveřejnění se jedné o část 6 - Rozvaha povinné osoby podle výkazů předkládaných České národní bance.

Navrhované znění rozšiřuje výčet kritérií základních služeb v odvětví bankovnictví o činnosti České národní banky dle zákona, což odpovídá současné právní úpravě stanovené v nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Česká národní banka je institucí svého druhu jedinečná a není ústředním správním úřadem ani jiným správním úřadem s celostátní působností, proto nelze její činnost zahrnout do základních služeb v části veřejná správa. Stanovení činností České národní banky v odvětví bankovnictví, pro které je sama orgánem s věcnou působností (gestorem), reflektuje specifické požadavky na nezávislost centrální banky.

V rámci odvětví Infrastruktura finančních trhů bude regulace dopadat na státní nebo soukromé subjekty, které jsou organizátorem regulovaného trhu, provozovatelem platebního systému nebo ústřední protistranou. Kritéria významnosti poté specifikují průměrný celkový roční objem obchodů, charakter platebního systému nebo velikost podniku.

Navrhuje se, aby kritériem významnosti byl aritmetický průměr celkových objemů obchodů s finančními nástroji za období 12 měsíců bezprostředně předcházejících rozvahovému dni každého z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období. Průměrná hodnota za období posledních čtyř účetních období má zamezit nechtěné volatilitě při vyhodnocování kritéria významnosti na stanovenou prahovou hodnotu (1 000 miliard Kč) v důsledku krátkodobých výkyvů zvoleného ukazatele. Prahová hodnota kritéria významnosti, kterým je celkový roční objem obchodů (Total Trade Turnover) byla nastavena porovnáním s vybranými zahraničními subjekty v okolních státech. Provozovatelem obchodního systému v České republice je Burza cenných papírů Praha a dále RM systém, který je zaměřen na drobné a střední investory. Hodnota průměrného ročního celkového objemu obchodů Burzy cenných papírů Praha za období posledních čtyř účetních období nedosahuje ani desetiny tohoto ukazatele u vybraných burz v okolních státech. Průměrný denní objem (Average Daily Trade Turnover) jako kritérium nenavrhujeme, protože jeho hodnota závisí na počtu obchodních dnů a zahraniční burzy cenných papírů tento ukazatel nezveřejňují. Hodnoty Total Trade Turnover jsou dostupné na internetových stránkách organizátorů regulovaného trhu.

Vzhledem k absenci ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012 je pro fungování finančního trhu v podmínkách České republiky nezbytný clearingový systém IS CERTIS, který provozuje Česká národní banka. Z tohoto důvodu je navrženo kritérium provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 370/2017 Sb.

Ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou jednou z kategorií subjektů zařazených v odvětví Infrastruktura finančních trhů v příloze směrnice CER. Ačkoli se aktuálně v České republice jedná o prázdnou množinu subjektů, je to služba navržena za účelem řádné transpozice směrnice CER.

V souvislosti s odvětvím Zdravotnictví dojde k regulaci soukromých i státních subjektů. Bude se jednat o poskytovatele akutní lůžkové péče, který má zřízen urgentní příjem I. a II. typu, jehož průměrný počet unikátních ošetřených pacientů v posledních třech letech je nejméně 100 000 za jeden kalendářní rok, jehož celkový počet akutních lůžek dosahuje hodnoty 400 v období posledních tří let, nebo u něhož by narušení základní služby postihlo více než 50 000 obyvatel. Dále se bude jednat o poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotní ústavy, Státní zdravotní ústav, provozovatele národní referenční laboratoře, provozovatele referenční laboratoře Evropské unie, zadavatele klinického hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín, držitele povolení k výrobě léčivých přípravků, výrobce zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, distributory léčivých přípravků, distributory zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a subjekty veřejné správy. Kritéria významnosti v tomto odvětví obsahují specifika související s typem urgentního příjmu, počtem unikátních ošetřených pacientů za jeden kalendářní rok, celkovým počtem akutních lůžek, počtem obyvatel postižených narušením poskytování základní služby, počtem osob, pro něž je základní služba nenahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů, podstatou výkonu funkce daného subjektu, příslušnou akreditací, velikostí podniku a potřebným posouzením a povolením, velikostí podniku a spotřebou denních dávek léčivých přípravků, velikostí podniku a procentuálním zastoupením výroby zdravotnických prostředků v rámci výše celkového obratu podniku, velikostí podniku, velikostí podniku a procentuálním zastoupením distribuce zdravotnických prostředků v rámci výše celkového obratu podniku nebo vykonávanou činností subjektu.

U kritérií významnosti pro základní službu poskytování akutní lůžkové péče byl zohledněn význam narušení poskytování základní služby na základě šesti kritérií uvedených v § 10 zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, na základě kterých byla stanovena ve 4 modalitách, které zahrnují

Uvedené varianty vychází ze zkušeností z aplikační praxe. Jednotlivá kritéria významnosti jsou stanovena alternativně, tedy v situaci, kdy subjekt splňuje pouze jediné z nich, již se stává poskytovatelem základní služby, který by měl být určen subjektem kritické infrastruktury.

Při určování kritérií významnosti byly použity statistické demografické údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem. Směrnice CER definuje v oblasti zdravotnictví subjekt kritické infrastruktury jako poskytovatele zdravotní péče ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU, kde poskytovatelem zdravotní péče je fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt, který zákonným způsobem poskytuje zdravotní péči na území členského státu. V České republice je daným předpisem zákon č. 372/2011 Sb., ze kterého je pro potřeby tohoto nařízení převzata rovněž terminologie a definice druhů a forem zdravotních služeb. V souladu se směrnicí CER budou subjekty kritické infrastruktury určeny pouze takové subjekty, které splní podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb.

Z hlediska zajištění základních funkcí státu proto byly jako nezbytné subjekty kritické infrastruktury určeni poskytovatelé akutní lůžkové péče, a to všichni, kteří splní alespoň jednu z výše stanovených podmínek. Primárním požadavkem je, aby subjektem kritické infrastruktury byli určeni všichni poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří provozují urgentní příjem I. nebo II. typu, pro něž jsou podmínky provozu, věcné a technické vybavení a personální obsazení definovány v zákoně č. 372/2011 Sb. a jeho prováděcích vyhláškách č. 92/2012 Sb. a č. 99/2012 Sb., a dále ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 9/2020 v Metodickém pokynu pro zřízení a vedení urgentních příjmů poskytovateli akutní lůžkové péče v České republice. Seznam poskytovatelů s urgentním příjmem I. a II. typu je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (viz https://mzd.gov.cz/seznam-poskytovatelu-zdravotnich-sluzeb-s-urgentnimi-prijmy/). Součástí zdravotnických zařízení s urgentním příjmem I. a II. typu jsou i specializovaná centra, lékárny, dialyzační oddělení, operační sály, oddělení zobrazovacích metod, laboratoře apod., proto Ministerstvo zdravotnictví nestanovilo pro tato oddělení specifická kritéria významnosti. Dalším neméně důležitým hodnotícím kritériem bylo zohlednění požadavku na zajištění dostupnosti akutní lůžkové péče tak, aby významné narušení základní služby nepostihlo více než 50 000 obyvatel, přičemž toto kritérium vychází z dat Českého statistického úřadu, podle kterého měly téměř všechny okresy v České republice více než 50 000 obyvatel, tzn. že v každém okrese by měla zůstat minimálně 1 nemocnice okresního typu, která by zajišťovala akutní lůžkovou péči. Důležitost poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby, je pak určena celkovým počtem akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech, kdy tento počet byl nejméně 400 lůžek. Jako další kritérium byl zvolen počet unikátních ošetřených pacientů v posledních třech kalendářních letech na nejméně 100 000 pacientů za jeden kalendářní rok. Tímto kritériem je zohledněna kvalita poskytovaných zdravotních služeb u daného poskytovatele.

Stejně jako v případě poskytování akutní lůžkové péče bylo vyhodnoceno, že poskytování zdravotnické záchranné služby, představuje službu, která zajišťuje základní funkce státu. Bez zajištění včasné přednemocniční péče by byly ohroženy životy i zdraví všech pacientů, u kterých by se náhle zhoršil jejich zdravotní stav.

Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou podle zákona č. 374/2011 Sb. zřizováni krajem a jako jediní mají oprávnění poskytovat tuto službu na území kraje. Současně jsou tito poskytovatelé základní složkou integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb. a jako takoví jsou povinni zajistit nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky, resp. kraje. Tyto povinnosti naplňují poskytovatelé zdravotnické záchranné služby zřízením a provozem zdravotnického operačního střediska a Plánem plošného pokrytí výjezdovými základnami poskytovatele zdravotnické záchranné služby kraje, který obsahuje rozmístění výjezdových základem a definování typu a počtu výjezdových skupin na jednotlivých základnách.

Podle § 86 zákona o ochraně veřejného zdraví jsou zřizovány 3 zdravotní ústavy (Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě), které jsou v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb. poskytovatelem zdravotních služeb. Mezi jejich činnosti patří zejména podpora činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, a to zejména prostřednictvím národních referenčních laboratořích, které jsou Ministerstvem zdravotnictví zřizovány podle § 87 zákona o ochraně veřejného zdraví a v souladu s čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 a které poskytují podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. diagnostickou péči.

S ohledem na jedinečnost postavení národních referenčních laboratoří, podpůrnou činnost ve prospěch orgánů ochrany veřejného zdraví a plnění úkolů stanovených evropským předpisem o zdravotních hrozbách, kdy členské státy mají povinnost sdílet informace o zdravotních hrozbách s přeshraničním dopadem a zajistit informování obyvatelstva o dopadech těchto hrozeb na veřejné zdraví, byly tyto subjekty identifikovány jako subjekty poskytující základní službu podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury.

Státní zdravotní ústav navíc zajišťuje pro Ministerstvo zdravotnictví koordinaci sítě národních referenčních laboratoří.

Ustanovení referenčních laboratoří Evropské unie se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU, podle kterého může Evropská komise prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční laboratoře Evropské unie, které budou poskytovat podporu národním referenčním laboratořím za účelem podpory osvědčených postupů a sladění ze strany členských států na dobrovolném základě v oblasti diagnostiky, testovacích metod, používání některých testů pro jednotný dozor, oznamování a hlášení nákaz ze strany členských států. Všechny referenční laboratoře budou vybrány Evropskou komisí na základě vyhlášených výběrových řízení. V současné době není ze strany Evropské komise v České republice určena žádná taková laboratoř, nicméně není vyloučeno, že taková laboratoř může být Evropskou komisí na základě výběrového řízení určena.

Podle Evropské komise se mezi subjekty kritické infrastruktury řadí i subjekty provádějící činnosti v oblasti výzkumu a vývoje léčivých přípravků ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES, kdy poskytovatelem základní služby je subjekt, který je zadavatelem klinických hodnocení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. S ohledem na zajištění bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví, byla identifikována jako zásadní klinická hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín, a to i s ohledem na zkušenosti z poslední pandemie způsobené onemocněním covid-19, kdy bylo potřeba urychleně vyvinout nové vakcíny a léčiva typu antivirotik. Klinický výzkum antibiotik, vakcín a antivirotik tak může zásadně ovlivnit zvládání celosvětových zdravotních hrozeb s pandemickým potenciálem, které mohou mít přeshraniční dopad. Vzhledem k tomu, že velkou výzvou je pro celý svět řešení antimikrobiální rezistence, byla do této skupiny zařazena i antibiotika. Takovéto klinické výzkumy pak provádí zejména velké podniky, nebo poskytovatelé základní služby, kteří zadávají klinická hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín. Mezi takové subjekty patří všichni, kteří splní podmínky stanovené zákonem o léčivech a evropskými předpisy, kdy nezbytnými podmínkami je, že žádost o klinické hodnocení byla posouzena a schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) a nejméně jednou etickou komisí. Každý subjekt, který chce provádět klinický výzkum, je povinen předložit SÚKL příslušné dokumenty a bez jeho souhlasu není oprávněn klinický výzkum provádět.

Povinnosti výrobců a distributorů léčiv jsou dány příslušnými přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie a zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími právními předpisy. Dohledovým orgánem je SÚKL. Mezi subjekty kritické infrastruktury budou zařazeni výrobci, kteří jsou velkým podnikem podle práva Evropské unie, jsou držiteli povolení k výrobě léčivých přípravků podle zákona o léčivech vydaného SÚKL a jako držitelé rozhodnutí o registraci uvádí na trh v České republice kriticky důležitý léčivý přípravek, který v České republice vyrábí v rozsahu výroby jeho účinné látky nebo konečné lékové formy, vyjma výroby pro výzkumné účely, a zároveň se takového kriticky důležitého léčivého přípravku na trhu v České republice spotřebovává

Pro určení použití počtu uživatelů závislých na základní službě byl použit počet denních dávek léčivého přípravku, jež dobře vyjadřuje počet pacientů, kteří jsou zasaženi případnou nepřítomností takových léčivých přípravků na trhu v České republice. Výše uvedené nastavení dávek má za cíl zajistit ochranu pacientů, tzn. že odolnost kritické infrastruktury bude zajištěna u léčivých přípravků, které jsou podstatné a důležité pro řešení zdravotních krizí a při adekvátním rozsahu potenciálního dopadu případného incidentu i zdravotnického systému jako takového. Pro určení okruhu léčivých přípravků, u nichž bude závislost považována za významnou, se bude vycházet z již existujícího seznamu léčivých přípravků nezbytných pro urgentní zdravotní péči vznikajícího u Evropské lékové agentury (EMA) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který bude současně podle příslušného nařízení aktualizován. Nastavené kritérium významnosti zachovává a zajišťuje funkci státu při ochraně zdraví obyvatelstva. Současně ale toto pojetí významnosti zachovává efektivní fungování státních orgánů, které mají mít subjekty kritické infrastruktury ve své působnosti a nepřetěžuje je administrativními úkoly a povinnostmi při posuzování, dozorování a podpoře subjektů kritické infrastruktury, kterou nový zákon stanovuje.

Výrobci zdravotnických prostředků hrají významnou roli během mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Jejich schopnost rychle a efektivně saturovat trh v době zvýšené poptávky po kvalitních zdravotnických prostředcích, jako jsou např. respirátory, testovací sady a jiné přístroje používané ve zdravotnictví, může rozhodovat o záchraně životů a zmírněním dopadů mimořádné situace. V těchto situacích je nezbytná jejich flexibilita, inovace a spolupráce vládou a jinými zdravotními institucemi. Povinnosti výrobců a distributorů zdravotnických prostředků jsou dány příslušnými přímo použitelnými právními předpisy EU i zákonem č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí právní předpisy. Dohledovým orgánem je SÚKL, který je v souladu s § 7 daného zákona zřizovatelem, správcem a provozovatelem Informačního systému zdravotnických prostředků, který není veřejně přístupný. Na rozdíl od výrobců léčiv nepodléhají povolení činnosti SÚKL, avšak do procesu uvádění zdravotnických prostředků jsou do procesu zapojeny tzv. Notifikované osoby. Další odůvodnění se shoduje s výrobci léčiv.

Kritéria pro distributory léčivých přípravků byla zvolena tak, aby subjektem kritické infrastruktury byly pouze takové subjekty, jejichž činnost je stěžejní pro zajištění zásobování trhu v České republice léčivými přípravky, přičemž toto zásobování provádí s využitím vlastní skladovací nebo přepravní kapacity. Tímto vymezením dochází k zacílení právní úpravy na subjekty, které fakticky provádí distribuci léčivých přípravků. Za účelem uvedeného tak jsou stanoveny následující podmínky - subjekt je držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků vydaného SÚKL, je velkým podnikem a v posledním kalendářním roce fyzicky dodával léčivé přípravky osobám uvedeným v § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou distributorů léčiv, prodejců vyhrazených léčivých přípravků a provozovatelů oprávněných k výdeji podle § 82 odst. 2 písm. e) zákona o léčivech, pokud jde o radiofarmaka, a za účelem dodávání léčivých přípravků tyto obstarával a skladoval s využitím vlastní skladovací nebo přepravní infrastruktury. Uvedené výjimky pak zohledňují skutečnost, že předmětné aktivity, nejsou z pohledu zajištění kritické infrastruktury podstatné pro dostupnost léčiv na trhu v České republice.

Nad rámec směrnice CER byla na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví do návrhu zapracována nová kategorie subjektů kritické infrastruktury, a to distributoři zdravotnických prostředků, aby byla zajištěna nejen výroba kritických zdravotnických prostředků, ale také jejich distribuce. K tomuto rozhodnutí bylo Ministerstvo zdravotnictví vedeno zejména zkušenostmi z posledního řešení dlouhodobé krizové situace, kterou bylo řešení pandemie způsobené onemocněním covid-19. Tato globální krize jednoznačně prokázala, že dodavatelský trh se zhroutí, pokud nebude zajištěno dostatečné portfolio distributorů zdravotnických prostředků a léčiv. Zásadní jsou u distributorů jejich znalosti prostředí a schopnost komunikovat s výrobci či dovozci zdravotnických prostředků, dále schopnost udržet v chodu v nezbytném rozsahu i během mimořádné situace samotné dodávání prostředků do lékáren či nemocnic, což je dáno jejich znalostí a úzkou spoluprací s poskytovateli logistických a spedičních služeb, a dále znalost problematiky logistiky a skladování tak specifického zboží, kterým jsou zdravotnické prostředky. Vzhledem k tomu, že ve vleklých krizích mohou zejména obstát velké podniky, které jsou díky své pozici na trhu schopny se rychle a efektivně zorientovat a adaptovat i v situaci narušených dodavatelských vztahů nebo uspokojit i zvýšenou poptávku po tomto typu zboží, aby byla v odpovídající míře zajištěna dostupnost a zdravotnických prostředků a kvalita zdravotní péče, bylo přistoupeno k volbě kritéria velkého podniku podle práva Evropské unie.

Ochrana veřejného zdraví patří mezi základní pilíře zdravotnického systému se zásadním dopadem na základní funkce státu. Správní činnost v této oblasti vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví zřízené podle zákona č. 258/2000 Sb., kdy celostátní působnost náleží Ministerstvu zdravotnictví a místní (krajská) příslušnost krajským hygienickým stanicím a Hygienické stanici hl. m. Prahy. V čele orgánů ochrany veřejného zdraví je hlavní hygienik České republiky, který patří do struktury Ministerstva zdravotnictví. Orgány ochrany veřejného zdraví jsou zodpovědné za vydávání mimořádných opatření na lokální, regionální i celostátní úrovni a hrají tak stěžejní roli při zvládání epidemií. Ministerstvo zdravotnictví, jako orgán ochrany veřejného zdraví je správce Informačního systému infekčních nemocí v České republice.

SÚKL je zřizován podle § 13 zákona o léčivech a je jediným příslušným orgánem České republiky pro plnění úkolů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti výroby, distribuce, povolování a registrace léčiv. Dále zajišťuje informační propojení s Evropskou unií a výměnu informací vyžadovaných předpisy Evropské unie. Posláním SÚKL je v zájmu ochrany zdraví občanů zajistit, aby se v praxi a při klinickém hodnocení používala pouze farmaceuticky jakostní, účinná a bezpečná léčiva, jakostní a bezpečné suroviny pro výrobu a přípravu léčiv a bezpečné a funkční zdravotnické prostředky s informacemi popisujícími jejich objektivně zjištěné vlastnosti a aby údaje z výzkumu léčiv, surovin a prostředků byly věrohodné a byly získávány eticky. SÚKL plní povinnosti dané příslušnými právními předpisy (České republiky i přímo použitelné předpisy Evropské unie). SÚKL spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví, s mezinárodními institucemi a dalšími orgány veřejné správy. Do působnosti SÚKL patří zejména agenda humánních léčivých přípravků, koordinace dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnické prostředky, regulace ceny a úhrady léků a potravin pro zvláštní lékařské účely, informační systém eRecept a Informační systém zdravotnických prostředků.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS“) je organizační složkou státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Je zřizován podle § 70 zákona o zdravotních službách. Podle tohoto zákona je ÚZIS správcem Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS“). ÚZIS při nakládání s osobními údaji NZIS zajišťuje úlohu správce ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a rady 2016/679 (o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES). Osobní údaje z NZIS neposkytuje ÚZIS žádným dalším subjektům, s výjimkou případů stanovených explicitně zákonem. ÚZIS je součástí státní statistické služby (jako organizační složka státu pověřená Ministerstvem zdravotnictví k plnění svých úkolů) a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Spolupracuje s orgány státní statistické služby, především s Českým statistickým úřadem, zajišťuje vazby mezi NZIS a jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb a spolupracuje s provozovateli informačních systémů jiných organizací v resortu i mimo něj. Rovněž spolupracuje s asociacemi nemocnic, odbornými lékařskými společnostmi, sdruženími lékařů, zdravotními pojišťovnami a dalšími organizacemi. V oblasti zdravotnické statistiky spolupracuje ÚZIS na mezinárodní úrovni zejména s organizacemi WHO, OECD, OSN, EUROSTAT a dalšími. Jedinečnost ÚZIS ve vztahu ke kritické infrastruktuře je dána zejména statistickými daty získanými z NZIS. Aktuální statistická data slouží Ministerstvu zdravotnictví k modelování opatření na ochranu veřejného zdraví, sledování zdravotního stavu obyvatelstva a jako podklad pro rozhodování v případě vydávání opatření obecné povahy v době řešení dopadů zdravotních hrozeb na zdraví obyvatelstva.

Nezbytným článkem pro zajištění poskytování zdravotních služeb a udržení zdravotnického systému v chodu i v době krizových situací jsou zdravotní pojišťovny, zřizované podle § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

Ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči) nejsou zdravotní pojišťovny poskytovatelem zdravotní péče, tedy fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt, který zákonným způsobem poskytuje zdravotní péči na území členského státu. Zdravotní pojišťovny nejsou ani poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb. Zdravotní pojišťovnu lze vymezit jako specializovanou zdravotní a finanční instituci, jejímž hlavním úkolem je provádět veřejné zdravotní pojištění. Specifikem provádění veřejného zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami je organizace poskytované zdravotní péče a zajišťování úhrady zdravotních služeb poskytovaných pojištěnců podle zákona č. 48/1997 Sb. poskytovateli zdravotních služeb. Za tímto účelem uzavírají zdravotní pojišťovny s poskytovateli zdravotních služeb smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Cílem je prostřednictvím hrazených zdravotních služeb zlepšit nebo zachovat zdravotní stav či zmírnit utrpení pojištěnce. Odvody pojistného na zdravotní pojištění jsou přerozdělovány jednotlivým zdravotním pojišťovnám, které tyto finanční prostředky shromažďují v pojišťovacích fondech. Postavení zdravotních pojišťoven je tak z hlediska zajištění poskytování zdravotních služeb zcela jedinečné. Zařazení zdravotních pojišťoven mezi subjekty kritické infrastruktury, vyplývá z jejich celostátní působnosti ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb i pojištěncům. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR vede a spravuje Centrální registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny pak samy vedou evidenci svých pojištěnců a smluvních poskytovatelů zdravotních služeb.

Regulace je v tomto odvětví zacílena na provozovatele vodního díla se surovou vodou určenou k úpravě na pitnou vodu, úpravny vody, vodovodu nebo zařízení zajišťující distribuci pitné vody, Předpokládaná je zde regulace především soukromých subjektů. Pro naplnění kritéria významnosti bude stěžejní objem zachycené vody, výkon úpravny vody nebo počet odběrných míst vodovodu nebo zařízení zajišťující distribuci pitné vody. Regulace dále cílí na provozovatele vodních děl poskytujících služby v oblasti akumulace povrchové vody, nadlepšování průtoků, ochrany před povodněmi nebo výroby elektrické energie.

V odvětví Odpadní voda dojde k regulaci převážně soukromých provozovatelů zařízení zajišťujícího odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, kde bude stěžejní kapacita takového zařízení, a provozovatelů kanalizací, kde bude klíčovým hlediskem počet kanalizačních přípojek.

V pododvětví Služby vytvářející důvěru a elektronická identifikace budou regulovanými subjekty poskytovatelé služby vytvářející důvěru a poskytovatel národního bodu elektronické identifikace. V rámci kritérií významnosti je zohledněno hledisko kategorie poskytované služby nebo charakteru vykonávané činnosti subjektu.

Pododvětví Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací bude regulovat subjekty zabývající se provozem veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo veřejné sítě elektronických komunikací. Pro obě kategorie subjektů pak pro zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury bude stěžejní procentuální podíl na trhu České republiky.

Z hlediska posuzování významnosti kritéria poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, byla zvolena hodnota nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet, nebo nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky. Uvedené kritérium reflektuje odpovídajícím způsobem skutečnost, kdy povinnosti subjektu kritické komunikační infrastruktury budou plně reflektovat současný stav a nebudou zbytečně zatěžovat subjekty, jejichž velikost na trhu elektronických komunikací a služby elektronických komunikací nepředstavují při nedostupnosti žádné zásadní potíže pro zajištění služeb elektronických komunikací v rámci kritické komunikační infrastruktury státu.

Z hlediska posuzování významnosti kritéria zajišťování veřejné komunikační sítě, byla zvolena hodnota nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet, nebo nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky. Uvedené kritérium reflektuje odpovídajícím způsobem skutečnost, kdy povinnosti subjektu kritické komunikační infrastruktury budou plně reflektovat současný stav a nebudou zbytečně zatěžovat subjekty, jejichž velikost na trhu elektronických komunikací a služby veřejné sítě elektronických komunikací nepředstavují při nedostupnosti žádné zásadní potíže pro zajištění služeb elektronických komunikací v rámci kritické komunikační infrastruktury státu.

Regulovanými subjekty v tomto pododvětví budou poskytovatelé služby výměnného uzlu internetu, aktivně poskytující veřejně dostupné rekurzivní služby pro překlad doménových jmen koncovým uživatelům internetu nebo autoritativní služby překladu doménových jmen pro použití třetí stranou. Dále se bude jednat o subjekty provozující a spravující registr národní domény nejvyšší úrovně nebo doménu gov.cz, poskytovatele služby cloud computingu, státního poskytovatele cloud computingu v nejvyšší bezpečnostní úrovni, poskytovatele služby datového centra nebo poskytovatele sítě pro doručování obsahu. V souvislosti s kritérii významnosti bude rozhodující počet umožněných propojení nezávislých sítí se stanoveným datovým tokem, průměrný počet DNS dotazů za sekundu v rámci poskytované rekurzivní služby pro překlad doménových jmen koncovým uživatelům internetu, počet domén druhého řádu souvisejících s překladem doménových jmen pro použití třetí stranou, charakter vykonávané činnosti subjektu, počet osob zasažených narušením poskytování služby cloud computingu, počet informačních systémů veřejné správy ve 3. bezpečnostní úrovni v souvislosti s poskytováním služby cloud computingu, hodnota maximálního příkonu datového centra nebo počet uživatelů v rámci sítě pro doručování obsahu.

V České republice tuto službu poskytují pouze jednotky subjektů, přičemž poskytování této služby je zásadní součástí fungování internetu v České republice. Aditivní kritérium počtu nezávislých sítí a datového toku omezuje tuto množinu pouze na velmi důležité subjekty poskytující tuto službu. Objem datového toku je počítán jako měsíční průměr pětiminutových průměrů toku přes všechny přípojky.

Pro účely nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti je hranice kritéria u autoritativní služby překladu doménových jmen posunuta výrazně výše, aby pokryla jen ty nejkritičtější poskytovatele v České republice. U poskytování rekurzivní služby překladu doménových jmen bylo zvoleno jako nejrelevantnější kritérium průměrný počet dotazů, které rekurzivní servery poskytovatele zpracují za dané období, čímž opět pokryje jen ty nejkritičtější poskytovatele. Průměrný počet dotazů bude počítán vždy k poslednímu dni uplynulého kalendářního kvartálu. Hraniční počet těchto dotazů je stanoven tak, aby obsáhl pouze významné a kritické poskytovatele této služby

Služba zahrnuje provoz a správu registru národní domény nejvyšší úrovně. Okruh subjektů v rámci této služby byl zúžen pouze na národní doménu nejvyšší úrovně, jelikož pouze ta je z pohledu regulace identifikována jako kritická. Za správce národní domény nejvyšší úrovně je třeba považovat subjekt, kterému byla dotčená doména nejvyšší úrovně delegována mezinárodní organizací ICANN.

Služba zahrnuje poskytování provozu a správy domény gov.cz. Cílem je zahrnout do regulace subjekt, který provozuje a spravuje doménu gov.cz. Doména gov.cz je po doméně nejvyšší úrovně druhou nejdůležitější doménou v České republice. Na tuto doménu bude postupně přecházet celá státní správa České republiky s cílem sjednotit státní domény a tím i zvýšit kybernetickou bezpečnost, důvěryhodnost a transparentnost komunikace státních institucí k občanům. V případě narušení bezpečnosti této domény by tak mohlo dojít k narušení funkce celé státní správy. Na zahrnutí tohoto subjektu do regulace je tedy dán zřejmý veřejný zájem a lze jej považovat za kritickou součást fungování státní správy

Poskytování služeb cloud computingu je rozděleno do dvou částí. První pokrývá subjekty, které poskytují cloud computing modelem infrastruktura jako služba (IaaS) nebo její nepřímé poskytování v rámci zajištění provozu jiného typu služby cloud computingu. U těchto služeb se pak regulace zaměřuje pouze na služby, jejichž výpadek by způsobil zásah do života rozsáhlé skupiny osob prostřednictvím ohrožení bezpečnosti České republiky, vnitřního pořádku, života a zdraví, majetkové hodnoty nebo životního prostředí. Dalšími jsou služby, jež zajišťují provoz nejméně deseti informačních systémů veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Konkrétněji se jedná se o informační systémy zařazené do 3. bezpečnostní úrovně podle vyhlášky č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci. Narušení funkce více informačních systémů veřejné správy zařazených do této bezpečnostní úrovně by mohlo ohrozit základní činnosti veřejné správy, a proto jsou tyto subjekty do regulace začleněny.

Druhá část míří na poskytovatele státního cloud computingu, tedy poskytovatele, který zajišťuje provoz kritických informačních systémů veřejné správy.

Vzhledem k nutnosti objektivního posouzení a principu samoidentifikace, na němž má být vymezení regulovaných subjektů založeno, jsou regulované subjekty v oblasti poskytování služeb datového centra vymezeny souborem jednoduše ověřitelných technických a provozních kritérií. Zvolená kritéria kombinují ukazatele velikosti (projektovaná elektrická kapacita, počet racků), síťového významu (počet nezávislých přípojek, přítomnost infrastruktury významného internetového výměnného uzlu IXP (např. NIX.CZ, Peering.cz)) a odolnosti provozu (smluvně garantovaná dostupnost, redundance napájení a chlazení). Nastavené prahové hodnoty jsou koncipovány tak, aby do regulace spadala pouze datová centra, jejichž narušení provozu může mít významný dopad na kontinuitu poskytovaných služeb a širší digitální ekosystém, a současně aby nebyli nepřiměřeně zatěžováni menší poskytovatelé.

Projektovaná elektrická kapacita vyjadřuje velikost datového centra podle projektované kapacity elektrické energie a tím i potenciální rozsah dopadů výpadku. Počet racků (při orientační hustotě 7 kW/rack) slouží jako praktický ekvivalent kapacity vyjádřený v počtu kabinetů. Konektivita podle počtu nezávislých přípojek hodnotí síťovou robustnost a odolnost vůči výpadkům připojení. Smluvně garantovaná dostupnost vyjadřuje smluvně garantovanou úroveň dostupnosti infrastruktury a redundance napájení a chlazení stanoví požadovanou úroveň zálohování klíčových technologií pro provoz datového centra, zejména napájecích a chladicích řetězců (např. N+1 jako záložní kapacita pro jednu poruchu, 2N jako plná duplicita), tak aby při výpadku nebo odstávce jednotlivé části nedošlo k omezení nebo přerušení poskytované služby.

Kritéria pro poskytovatele služeb datového centra se posuzují ve vztahu ke konkrétnímu datovému centru. Uplatní se tedy na jednotlivé datové centrum samostatně, nikoliv souhrnně za všechna datová centra, která poskytovatel vlastní nebo provozuje.

Tato služba je v současné topologii internetu nepostradatelnou pro zajištění správného fungování celé internetové sítě. Kritérium pro vymezení kritické služby je nastaveno na uživatele, kterým je tato služba poskytována. Hraniční hodnota uživatelů je stanovena s ohledem na pokrytí větších poskytovatelů těchto služeb, u nichž by výpadek služby při daném počtu uživatelů mohl ovlivnit provoz vnitrostátní internetové sítě.

V rámci veřejné správy budou v souvislosti s výkonem své činnosti regulovány ministerstva v rozsahu stanoveném zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, jiné ústřední správní úřady v rozsahu výkonu jejich působnosti na konkrétně definovaných úsecích vyplývajících z příslušných právních předpisů definujících základní rozsah činnosti těchto ústředních správních úřadů, jiné správní úřady s celostátní působností na úseku působnosti orgánů Celní správy České republiky, působnosti orgánů Finanční správy České republiky, zastupování státu ve věcech majetkových, státní sociální podpory, sociální pomoci, zaměstnanosti, sociálního zabezpečení nebo veterinární správy, Nejvyšší kontrolní úřad, a subjekty zajišťující poštovní infrastrukturu jako službu veřejné správy nebo státní tisk cenin. Uvedené orgány hrají důležitou roli při výkonu správních činností zajišťujících podstatné služby obyvatelstvu. Je proto žádoucí zahrnout je do regulace ve vztahu k jejich hlavním činnostem, aby byla zajištěna kontinuita poskytování základní služby v potřebném rozsahu. K veterinární správě lze zmínit, že rozhodnutí o jejím zahrnutí do předmětu regulace vyplývá převážně z důvodu její role při řešení mimořádných událostí a v systému krizového řízení, např. při řešení hromadných nákaz (např. africký mor prasat 2018, slintavka a kulhavka 2025).

Odvětvím Vesmír budou regulovány potenciální subjekty provozující pozemní infrastruktury podporující poskytování služby využívající kosmického prostoru, s výjimkou základní služby přímo související se zajišťováním obrany České republiky, a dále s výjimkou výzkumné organizace nebo malého a středního podniku, pokud jeho vynětí není v rozporu se zajištěním bezpečnostních potřeb státu, a s výjimkou poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací.

Regulace v pododvětví Výroba potravin se bude dotýkat převážně soukromých provozovatelů potravinářských podniků. Klíčovými prvky pro zařazení subjektů na seznam subjektů kritické infrastruktury budou hmotnost nebo objem konkrétních výrobků.

V tomto pododvětví budou regulováni maloobchodní a velkoobchodní distributoři potravin. Stanovené kritérium významnosti je pak zaměřeno na ty distributory potravin v rámci České republiky, kteří disponují významným tržním podílem v rámci této oblasti. Kritérium je tak zaměřeno jednak na podíl vyjádřený procentuálním zastoupením na trhu v České republice nebo výší ročního obratu, který však vychází z průměrného ročního obratu za období tří let. Uvedená kritéria významnosti jsou pak jak pro maloobchod, tak pro velkoobchod sjednocená. Při posuzování naplnění kritérií významnosti bude stěžejní rozloha distribučního centra nebo procentuální podíl na velkoobchodním trhu s potravinami.

Jedná se o odvětví, které bylo v zákoně o kritické infrastruktuře doplněno nad rámec transpozice směrnice CER z důvodu významnosti v něm poskytovaných základních služeb a s ohledem na zajištění kontinuity s fungováním systému kritické infrastruktury v rozsahu prvků kritické infrastruktury určených podle nařízení vlády č. 432/2010 Sb.

Regulovanými subjekty v pododvětví Požární ochrana a ochrana obyvatelstva budou konkrétní organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky, a to generální ředitelství, hasičské záchranné sbory krajů a záchranný útvar.

V rámci pododvětví Vnitřní pořádek budou regulovanými subjekty vybrané útvary Police České republiky. Konkrétně se bude jednat o policejní prezidium České republiky, krajská ředitelství policie a útvary policie s celostátní působností zajišťující speciální policejní činnosti v oblasti odhalování nelegální migrace, letecké služby, pyrotechnické služby, kriminalistických expertíz, ochrany ústavních činitelů České republiky, dalších určených osob a chráněných objektů nebo boje proti organizovanému zločinu, terorismu a kybernetické kriminalitě

​ Regulovaným subjektem v tomto pododvětví bude Český hydrometeorologický ústav, coby poskytovatel výstražné služby v oblasti operativní meteorologie a hydrologie v rámci systému integrované výstražné služby. Dále pak poskytovatel meteorologické výstražné služby pro civilní letectví. ​

Pododvětví Státní hmotné rezervy bude regulovat ochraňovatele státních hmotných rezerv, přičemž v souvislosti s kritériem významnosti bude klíčový podíl evidenční ceny všech ochraňovaných hmotných rezerv bez DPH k hodnotě zboží za poslední uzavřené účetní období uvedené v bilanci ochraňovatele⁠​‌‌‌‌​​​‌​​‌​​‌​⁠

Kritérium bylo stanoveno na základě modelace koeficientu u stávajících ochraňovatelů státních hmotných rezerv vzhledem k jejich kritické významnosti pro zajištění základní služby ochraňování státních hmotných rezerv v případě narušení odolnosti kritické infrastruktury státních hmotných rezerv.