I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Energetický regulační úřad předkládá k projednání návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh vyhlášky má dvě nosná témata – vyúčtování flexibility a zajištění přístupnosti dokladu o vyúčtování.
V oblasti vyúčtování flexibility je návrh vyhlášky provedením zmocnění stanoveném v § 98a odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého Energetický regulační úřad stanoví „ rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství a poskytnuté flexibility a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování “. Uvedené zmocnění bylo novelizováno zákonem č. 87/2025 Sb. (dále jen „novela energetického zákona“) a návrh vyhlášky na tuto změnu reaguje projevením efektu aktivace flexibility na dokladu o vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice, a nově též stanovením rozsahu a náležitostí vyúčtování poskytnuté flexibility.
Z hlediska zasazení dokladu o vyúčtování poskytnuté flexibility do stávající konstrukce vyhlášky platí, že návrh vyhlášky stanovuje rozsah dokladu o vyúčtování flexibility poskytovaného agregátorem pouze na základní část. Náležitostmi dokladu o vyúčtování jsou údaj o jednotkové ceně za poskytnutou flexibilitu, rozsah poskytnuté flexibility a celková platba za poskytnutou flexibilitu, dále pak identifikační údaje smluvních stran a předávacího místa, vymezení zúčtovacího období a označení produktu agregátora.
Druhou oblastí, kterou se návrh vyhlášky zabývá, je přístupnost dokladu o vyúčtování osobám se zrakovým postižením. Nová úprava se týká pouze množiny zákazníků vymezené § 6 a 10 vyhlášky, tj. u elektroenergetiky se jedná o doklad o vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice v případě připojení na nízkém napětí, v plynárenství jde pak o doklad o vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství v případě zákazníků kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel. Návrh pro tyto zákazníky, pakliže jsou zároveň v postavení spotřebitele, zavádí standard tagged PDF pro elektronické doklady o vyúčtování a dále na písemnou žádost zákazníka možnost uvedení grafického kódu (QR kódu), který obsahuje stěžejní informace dokladu o vyúčtování. Prostřednictvím těchto funkcionalit je zajištěna přístupnost listinného i elektronického dokladu o vyúčtování, který je poté možné prostřednictvím asistivních čteček (pro funkcionalitu tagged PDF) či aplikace (pro grafický kód) zpřístupnit osobám se zrakovým postižením.
Návrh dále obsahuje legislativně-technická zpřesnění textu a opravu chyb.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Novelou energetického zákona došlo ke změně zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování v § 98a odst. 2 písm. j) ve smyslu rozšíření o stanovení rozsahu a náležitostí vyúčtování poskytnuté flexibility. Flexibilita a agregace flexibility jsou novými aktivitami na trhu s elektřinou, novela energetického zákona je zavádí s účinností od 1. srpna 2026.
Návrh vyhlášky tedy reaguje na nové zmocnění a při respektování základních vztahů mezi agregátorem, poskytovatelem flexibility a dalšími účastníky trhu s elektřinou a principů vyúčtování stanovených energetickým zákonem naplňuje v nezbytném rozsahu toto zmocnění určením rozsahu a náležitostí dokladu o vyúčtování poskytnuté flexibility vystaveného agregátorem. Dále návrh též upravuje projev aktivace flexibility na dokladu o vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, obdobně jako to bylo provedeno při zavedení sdílení. U obou institutů může být (v souladu s energetickým zákonem) rozdíl mezi vyúčtovávaným množstvím silové elektřiny a distribuované elektřiny, a to právě na základě projevu existence sdílení nebo aktivace flexibility v příslušném odběrném místě v zúčtovacím období. Pokud tam takový rozdíl je, je nutné v rámci této náležitost dokladu o vyúčtování transparentně uvést obě množství.
V případě přístupnosti dokladu o vyúčtování pro osoby se zrakovým postižením je nutno deklarovat, že v současné době chybí jakýkoliv standard přístupnosti vyúčtování. Doklad o vyúčtování v elektronické podobě je typicky poskytován v základním PDF formátu, který postrádá strukturu umožňující čtení dokladu pomocí asistivních technologií, a tedy neumožňuje přístup k obsaženým informacím pro osoby nevidomé a slabozraké. Návrh vyhlášky stanovuje jednotný formát elektronického dokladu o vyúčtování, který bude za využití k tomu určené technologie přístupný pro osoby se zrakovým postižením. Druhou větví navrhované právní úpravy je pak zavedení standardu pro grafický kód, který poslouží přístupnosti u listinných vyúčtování, kde výše popsaný přístup nelze využít.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona, podle kterého Energetický regulační úřad stanoví „ rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství a poskytnuté flexibility a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování “.
Energetický zákon vymezuje flexibilitu v § 2 odst. 2 písm. a) bodu 25 jako „ schopnost řízené změny dodávky elektřiny do nebo z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v určitém časovém úseku oproti sjednanému nebo předpokládanému průběhu dodávky elektřiny v reakci na změny cen elektřiny na trhu s elektřinou nebo poptávku po poskytnutí takové řízené změny dodávky elektřiny “. Agregací je potom podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 26 míněna „ činnost, při které agregátor sdružuje flexibilitu poskytovanou účastníky trhu s elektřinou v předávacích místech za účelem nabízení flexibility na trhu s elektřinou nebo pro řízení odchylky “. Agregátor je podle § 22 odst. 1 písm. i) energetického zákona dalším účastníkem trhu s elektřinou, činnost agregace vykonává na základě licence na obchod s elektřinou (§ 3 odst. 2 energetického zákona).
Zákonným základem úpravy vyúčtování poskytnuté flexibility je § 11 odst. 1 písm. f) energetického zákona, podle kterého je držitel licence povinen bezplatně vyúčtovávat poskytnutou flexibilitu. Energetický zákon dále upravuje termíny vyúčtování a v případě zákazníků též maximální délky zúčtovacích období (§ 11 odst. 7 a 10). Ustanovení § 28 odst. 1 písm. h) pak dává zákazníkovi právo na bezplatné vyúčtování poskytnuté flexibility.
Energetický zákon dále vymezuje roli datového centra (§ 27c) a s činností datového centra související toky informací o aktivované flexibilitě, tedy dává vymezeným účastníkům trhu s elektřinou právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility od datového centra. Tyto procesy dále podrobně upravuje novela vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů (v současné době též v legislativním procesu, s předpokládanou účinností od 1. srpna 2026).
Pro vyúčtování flexibility je směrodatný až konečný výstup těchto aktivit, tedy naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility, které podle § 27da písm. f) bodu 1 energetického zákona poskytuje datové centrum agregátorovi spolu s dalšími údaji nezbytnými pro vyúčtování aktivované flexibility.
V případě přístupnosti dokladu o vyúčtování je vhodné zmínit zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, ve znění pozdějších předpisů. Zákon sloužil při přípravě návrhu jako inspirativní zdroj a zvolené řešení odpovídá standardu zpřístupnění prostřednictvím více než jednoho smyslu pro osoby se zrakovým postižením zavedeného pro oblasti upravené tímto zákonem.
Návrh vyhlášky je ve všech směrech v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními. Návrh vyhlášky je ve všech oblastech provedením zákonného zmocnění a výše uvedených zákonných ustanovení v nezbytném rozsahu.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Stanovením rozsahu a náležitostí dokladu o vyúčtování poskytnuté flexibility je implementován článek 13 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění).
Návrh vyhlášky dále zasahuje do již vykázaných transpozičních ustanovení ke směrnici 2019/944.
Ohledně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (jejímž gestorem je MPO) je s Českou republikou vedeno řízení pro porušení čl. 258 SFEU z důvodů neoznámení transpozičních předpisů směrnici provádějících. Řízení č. 2022/2033 je v době legislativních prací na návrhu vyhlášky ve fázi poskytnutí doplňujících informací Českou republikou Evropské Komisi. Návrh vyhlášky částečně přispívá požadované transpozici naplněním zmocnění ohledně vyúčtování poskytnuté flexibility.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
V důsledku navrhované právní úpravy se nepředpokládá jakýkoli dopad do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnost návrhu vyhlášky je pro část ustanovení, která se týkají vyúčtování flexibility, nastavena datem 1. srpna 2026. Důvodem je účinnost nadřazené právní úpravy, kdy novela energetického zákona zavádí flexibilitu do právního řádu právě k tomuto datu. Vyhláška je tedy nucena prováděcí právní úpravu termínově sesouladit.
Přístupnost dokladu o vyúčtování prostřednictvím standardu tagged PDF a zavedením grafických kódů jako náležitosti dokladu o vyúčtování je technicky náročnějším požadavkem pro dodavatele elektřiny a plynu, bylo tedy přistoupeno ke značnému odkladu účinnosti pro tato ustanovení, a to až k 1. lednu 2028.
8. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Je obsahem zvláštní části důvodové zprávy.
9. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které je svou povahou technickým předpisem.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
10.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou jsou zakotveny na úrovni zákona. Návrh vyhlášky působí pozitivně na právní jistotu adresátů práva, neboť specifikuje náležitosti a rozsah poskytování dokladu o vyúčtování.
Úprava přístupnosti dokladu o vyúčtování osobám se zrakovým postižením je vedena záměrem posílit práva hendikepovaných osob s ohledem na jejich oslabené postavení na energetickém trhu. Předpokládaným důsledkem zavedení úpravy je narovnání práv těchto zákazníků a posílení jejich informovanosti.
10.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Změna vyhlášky o vyúčtování vždy představuje korelaci s nutností upravit informační systémy povinných osob, které samozřejmě představují možné finanční dopady na tyto osoby. Nutnost změn souvisejících s problematikou flexibility a její agregace vyplývá z energetického zákona, vyhláška tyto důsledky proporcionálně přenáší do otázky rozsahu a náležitostí tak, aby byl smysl a účel zákona podržen.
V případě přístupnosti vyúčtování je též předpoklad nákladů na úpravu IT systémů dodavatelů. S ohledem na technickou náročnost zavedení standardu tagged PDF a grafického kódu jako nové náležitosti vyúčtování je dána výrazná odložená účinnost těchto ustanovení (1. ledna 2028). V dlouhodobém horizontu lze předpokládat spíše úsporu nákladů díky včasné harmonizaci standardu pro zajištění přístupnosti. Vzhledem k povinnostem vyplývajícím z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením lze předpokládat postupné rozšíření působnosti zákona č. 424/2023 Sb. i na sektor energetiky. Dále se nová povinnost týká pouze smluv o sdružené dodávce elektřiny nebo plynu, nebude tedy vyžadována implementace pro raritní případy ostatních smluv.
Návrh znění vyhlášky je současně koncipován ve snaze minimalizovat finanční zátěž na straně dotčených držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích (které se ovšem z povahy vyhlášky nelze vyhnout), včetně konečných zákazníků.
10.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
10.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky je motivován záměrem posílit informovanost osob zdravotně postižených, konkrétně osob se zrakovým postižením, a to prostřednictvím zavedení standardu tagged PDF pro formát dokladu o vyúčtování a dále možností obohatit doklad o vyúčtování o grafický kód obsahující stěžejní informace dokladu o vyúčtování. Oba tyto instituty jsou schopny zajistit přístupnost tištěného i elektronického dokladu o vyúčtování. V dalších oblastech návrh vyhlášky nevyvolává další sociální dopady, nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých a národnostních menšin.
10.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
10.6 Dopad na životní prostředí.
Navržená právní úprava nemá dopady na životní prostředí.
10.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navržená právní úprava nemá dopady na ochranu práv dětí.
10.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů; údaje obsažené v QR kódu nemají povahu osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik). Při zpracování návrhu nové vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci této vyhlášky.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví energetický zákon. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů, ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).
12. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou vyhlášky nedošlo k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.
Zahájení meziresortního připomínkového řízení předcházely konzultace, které se zúčastnil představený podle zákona o státní službě (lobbovaný) a některé osoby zapsané v registru lobbování. Tyto konzultace však byly iniciovány ústředním správním úřadem, potažmo lobbovaným, který se jich zúčastnil.
Lobbovaný v souladu se zákonem o regulaci lobbování poskytnul informace pro zpracování této důvodové zprávy, kdy za použití registru lobbování uvedl informace povinné podle zákona a regulaci lobbování a zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název lobbisty, který byl účasten výše uvedených konzultací předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která byla iniciována, ve smyslu zákona o regulaci lobbování, lobbovaným:
ČEZ, a. s.;
EG.D, s.r.o.;
E.ON Česká republika, s. r. o.;
innogy Česká republika a.s.;
Pražská energetika, a.s.;
Pražská plynárenská, a.s.;
PREdistribuce, a.s.;
Svaz průmyslu a dopravy české republiky;
Svaz energetiky České republiky;
Teplárenské sdružení České republiky;
Komora obnovitelných zdrojů energie, z.s.;
Unie komunitní energetiky, z.s.;
Frank Bold Society, z.s.;
OTE, a.s.;
Elektroenergetické datové centrum, a.s.;
AKU-BAT CZ, z.s.;
ČEPS, a.s.
II. Zvláštní část
K čl. I (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů)
K § 1
Doplnění ustanovení vymezujícího předmět úpravy vyhlášky o rozsah a náležitosti vyúčtování poskytnuté flexibility.
K § 2
Zavedení dokladu o poskytování flexibility definitivně poukázalo na nadbytečnost pojmu „vyúčtování“ ve vyhlášce. Povinnost vyúčtovat je stanovena zákonem, vyhláška má mantinely z hlediska rozsahu a náležitosti dokladu o tomto vyúčtování. Dochází proto k odstranění tohoto pojmu. Správnost tohoto kroku potvrzuje stav, kdy odstranění nemůže způsobit negativní dopady pro praxi – vyúčtovávat jsou povinné subjekty i po tomto odstranění.
K § 3 odst. 3
Ustanovení staví najisto, že doklad o vyúčtování poskytnuté flexibility zahrnuje pouze základní část, kdy dané potvrzuje pak samotné členění jeho náležitostí, které je rozvinuto v § 15 vyhlášky.
K § 3 odst. 4 s účinností dnem 1. ledna 2028
Ustanovení zavádí standard tagged PDF pro elektronický doklad o vyúčtování dodávek elektřiny nebo plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice nebo plynárenství poskytovaný spotřebiteli, pokud se jedná o smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny na úrovni nízkého napětí nebo plynu pro domácnosti a maloodběr. Toto omezení by mělo zajistit pokrytí naprosté většiny cílových zákazníků při současné eliminaci dodatečných nákladů pro dodavatele. Jeho podstata spočítá v povinnosti opatřit PDF soubor, který je typicky využíván pro elektronické vyúčtování strukturální strojově čitelnou vrstvou (podobnou mark-up jazykům typu HTML a XML), která popisuje logickou strukturu dokumentu, tj. např. rozdělení jeho částí podle nadpisů a poskytování údajů formou tabulky a logiky jejího čtení. Předpokládáme, že dodavatelé se při implementaci této povinnosti přidrží norem EN 301 549:2021 a ISO 14289 (PDF/UA).
K § 5 odst. 3
S ohledem na to, že doklad o vyúčtování poskytnuté flexibility zahrnuje pouze základní část (§ 3 odst. 4), dochází k úpravě ustanovení § 5 odst. 3 tak, aby oddělení částí vyúčtování bylo vztaženo pouze na relevantní případy.
K § 6 odst. 2 písm. d)
Zákazník by měl být informován o celkovém množství elektřiny, za které je reálně stanovena platba za distribuci, liší-li se od množství elektřiny dodané. Za tímto účelem je, stejně jako tomu je u sdílení elektřiny, stanoveno pravidlo pro uvedení korektních údajů o množství dodané, resp. distribuované elektřiny do odběrného místa. V případě, že v předávacím místě dochází k aktivaci flexibility podle vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, obsahuje doklad o vyúčtování vedle údaje o celkovém dodaném množství elektřiny též údaj o celkovém množství elektřiny distribuované do odběrného místa zákazníka.
K § 6 odst. 2 písm. h)
Účelem přehledu vyúčtování v elektroenergetice podle přílohy č. 1 je poskytnout informace o spotřebě elektřiny a platbách za spotřebovanou elektřinu. Přehled zohledňuje množství dodané elektřiny založené na údajích z měření podle vyhlášky upravující měření elektřiny. Přehled je tedy nejefektivněji použitelný pouze na situaci, kdy množství elektřiny naměřené měřidlem za zúčtovací období odpovídá množství elektřiny dodané za zúčtovací období. Řádné zohlednění efektu aktivované flexibility by zcela nabouralo strukturu přílohy č. 1 a tato změna by neměla významnější pozitivní přínos pro informovanost zákazníka poskytujícího flexibilitu. Z těchto důvodů bylo přikročeno k rozšíření výjimky u vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice podle § 6 vyhlášky, kdy v části A dokladu o vyúčtování není poskytován přehled vyúčtování podle přílohy č. 1, bylo-li v odběrném místě zohledněno množství aktivované flexibility podle vyhlášky upravující pravidla trhu s elektřinou.
K § 6 odst. 4 písm. a)
Jedná se o legislativně-technické zpřesnění textu. Dochází k odstranění zmínky o zbytkovém energetickém mixu z důvodu nadbytečnosti a potenciální zmatečnosti, když je původ možno prokázat též prostřednictvím uplatněných záruk původu. Samotný postup, jakým způsobem prokazuje dodavatel elektřiny původ a podíly dodané elektřiny z jednotlivých primárních zdrojů, je uveden přímo v energetickém zákoně v § 30 odst. 2 písm. p).
K § 6 odst. 5 s účinností dnem 1. ledna 2028
Ustanovení zavádí QR kód jako náležitost dokladu o vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice v doprovodné části dokladu. QR kód je zaveden jako povinná náležitost pouze v případě, že je zákazníkem spotřebitel a dále pouze pokud je doklad vystaven za jedno odběrné místo a není na něm zohledněno sdílení nebo aktivace flexibility. Obsah grafického kódu je uveden v příloze č. 3.
K § 7 odst. 4 písm. a)
Jedná se o legislativně-technické zpřesnění textu. Dochází k odstranění zmínky o zbytkovém energetickém mixu z důvodu nadbytečnosti a potenciální zmatečnosti, když je původ možno prokázat též prostřednictvím uplatněných záruk původu. Samotný postup, jakým způsobem prokazuje dodavatel elektřiny původ a podíly dodané elektřiny z jednotlivých primárních zdrojů, je uveden přímo v energetickém zákoně v § 30 odst. 2 písm. p).
K § 9 odst. 5
Jedná se o legislativně-technické zpřesnění textu. Dochází k odstranění zmínky o zbytkovém energetickém mixu z důvodu nadbytečnosti a potenciální zmatečnosti, když je původ možno prokázat též prostřednictvím uplatněných záruk původu. Samotný postup, jakým způsobem prokazuje dodavatel elektřiny původ a podíly dodané elektřiny z jednotlivých primárních zdrojů, je uveden přímo v energetickém zákoně v § 30 odst. 2 písm. p).
K § 10 odst. 3 písm. e) bodu 2
Legislativně-technická oprava chyby.
K § 10 odst. 5 s účinností dnem 1. ledna 2028
Ustanovení zavádí QR kód jako náležitost dokladu o vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb v plynárenství v doprovodné části dokladu. QR kód je zaveden jako povinná náležitost pouze v případě, že je zákazníkem spotřebitel, a dále pouze pokud je doklad vystaven za jedno odběrné místo. Obsah grafického kódu je uveden v příloze č. 3.
K § 15
Ustanovení vymezuje rozsah a náležitosti dokladu o vyúčtování poskytnuté flexibility. Stěžejními informacemi dokladu jsou údaje o ceně za poskytnutou flexibilitu, rozsah poskytnuté flexibility a celková platba, kterou agregátor hradí poskytovateli flexibility. V případě, že se v průběhu zúčtovacího období cena za poskytnutou flexibilitu mění, jsou tyto informace dále též uvedeny v podrobném členění za části zúčtovacího období. Doklad o vyúčtování poskytnuté flexibility je dále doplněn o identifikaci agregátora, poskytovatele flexibility a předávacího místa, ve kterém je flexibilita poskytována, vymezení zúčtovacího období a označení produktu agregátora v případě, že je sjednán.
K příloze č. 3 odst. 1 až 3 a příloze č. 4 odst. 1 až 3 s účinností dnem 1. ledna 2028
Omezená kapacita QR kódu a potřeba dostatečné úrovně automatické opravy pro využití u listinných vyúčtování neumožňuje do QR kódu zahrnout všechny údaje z vyúčtování. Bylo proto nutno zvolit ty údaje, které jsou pro zákazníky se zdravotním postižením nejdůležitější, resp. u kterých neschopnost porozumění omezuje prostor pro aktivní participaci na energetickém trhu např. v podobě srovnání nabídek a změny dodavatele. Délka textového řetězce s URL by neměla přesáhnout 300 znaků, QR kódy by tedy mohly být ve verzi 13 s úrovní opravy Q a o fyzické velikosti do 2,5 cm. Přesné parametry QR kódu nejsou stanoveny, protože je respektována volnost dodavatelů při designování grafické podoby vyúčtování.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Účinnost návrhu vyhlášky je pro část ustanovení, která se týkají vyúčtování flexibility, nastavena na 1. srpna 2026. Důvodem je účinnost nadřazené právní úpravy, kdy novela energetického zákona zavádí flexibilitu do právního řádu právě k tomuto datu. Vyhláška je tedy nucena prováděcí právní úpravu termínově sesouladit.
Přístupnost dokladu o vyúčtování prostřednictvím standardu tagged PDF a zavedením grafických kódů jako náležitosti dokladu o vyúčtování je technicky náročnějším požadavkem pro dodavatele elektřiny a plynu, bylo tedy přistoupeno ke značnému odkladu účinnosti pro tato ustanovení, a to až k 1. lednu 2028.