Důvodová zpráva k vyhlášce č. 132/2026 Sb.

Předkládá se návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších právních předpisů.

Hlavními oblastmi návrhu úprav jsou implementace oblasti flexibility a její agregace za účelem zohlednění aktivace flexibility, u které dochází k dodávce regulační energie (tzv. „technická flexibilita“), a úprava v oblasti zohledňovaní ukládání elektřiny, kdy v souladu s čl. XI bodem 83 zákona č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Lex OZE III“), bude určovat množství elektřiny, které bylo provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem elektřiny nebo zákazníkem odebráno z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodáno do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny, Elektroenergetické datové centrum (dále jen „datové centrum“) namísto provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy. K dalším podstatným změnám dochází v oblasti sdílení elektřiny, upravují se postupy při volbě a změně dodavatele a také vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze. V neposlední řadě návrh obsahuje dílčí úpravy zpřesňující některé již vyhláškou zavedené postupy.⁠‌​​‌​‌‌‌​​​​​‌​​⁠

Cílem navrhované úpravy je upřesnit a rozvinout pravidla pro fungování trhu s elektřinou v České republice v návaznosti na zmocnění pro Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) k vydání vyhlášky podle § 98a odst. 2 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“), a § 53 odst. 2 písm. g), h), j), k) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“).

Oproti stávajícímu znění vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou se navrhuje zavedení nových pravidel v této oblasti:

▶ rozsah a termíny předávání údajů pro vyúčtování poskytnuté flexibility,

▶ termíny a postup při volbě a změně agregátora,

▶ rozsah a termíny pro předávání údajů pro zohlednění aktivace flexibility a postupy pro zohlednění aktivace flexibility,

▶ podmínky, termíny a postup zpracování výchozích diagramů dodávek a odběrů elektřiny a

▶ podmínky, termíny a postup registrace předávacích míst pro zohlednění aktivace flexibility, technických údajů elektrických zařízení s možností poskytování flexibility, výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, podružných měřicích zařízení, přiřazení plánované aktivace flexibility a přiřazení výchozího diagramu dodávky nebo odběru elektřiny.

Vyhláškou o Pravidlech trhu s elektřinou tedy budou nově stanoveny podrobnosti tak, aby mohla být v konečném důsledku datovým centrem zohledněna aktivace flexibility v podobě poskytnutí naměřených a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility v jednotlivých předávacích místech. Tyto hodnoty budou v příslušném rozsahu následně předány operátorovi trhu za účelem zúčtování odchylek, provozovateli příslušné soustavy za účelem stanovení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb a dále agregátorovi nebo účastníkovi trhu s elektřinou, který flexibilitu poskytuje přímo, a jejich subjektu zúčtování a také dodavateli a jeho subjektu zúčtování. Návrh úpravy ve vyhlášce respektuje základní principy návrhu zohlednění aktivace flexibility, který byl předložen Úřadu zástupci datového centra. Nad tímto návrhem následně probíhala intenzivní jednání za účasti zástupců datového centra, provozovatele přenosové soustavy a operátora trhu, aby byl výsledný legislativní návrh ve funkčním souladu s navrženým principem fungování celého modelu a možnostmi všech zúčastněných stran. V závěrečné fázi byl ještě návrh úpravy konzultován s ostatními účastníky trhu s elektřinou. Blíže se podrobnostem jednotlivých fází celého procesu zohlednění aktivace flexibility věnuje zvláštní část důvodové zprávy. S ohledem na čl. II bod 16 Lex OZE III a aktuální stav prací na rozšiřování činností, které má podle energetického zákona vykonávat datové centrum, řeší v této chvíli návrh vyhlášky pouze oblast zohledňovaní aktivace flexibility, u které dochází k dodávce regulační energie (tzv. „technickou flexibilitu“). Další úprava zahrnující zohlednění aktivace i tzv. „obchodní flexibility“ bude připravena před spuštěním datového centra v jeho finální podobě od 1. prosince 2027, ve které by již měl být implementován i cílový model sdílení elektřiny, který bude potřeba do vyhlášky taktéž promítnout.

Návrh vyhlášky nově stanovuje termíny a postupy při volbě a změně agregátora. Povinnost registrovat agregátora u předávacích míst je, stejně jako v případě dodavatele, svěřena energetickým zákonem operátorovi trhu. Navržená úprava procesu registrace agregátora je obdobou procesu volby a změny dodavatele s provazbou na zohlednění aktivace flexibility u datového centra. Vazba mezi těmito dvěma procesy spočívá v tom, že nutným předpokladem pro zohlednění aktivace flexibility datovým centrem v předávacím místě je přiřazení konkrétního agregátora k tomuto předávacímu místu. Vzhledem k tomu, že podle energetického zákona je oprávněn poskytovat flexibilitu kromě agregárota i přímo zákazník, výrobce nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny, je ve stejné části vyhlášky rovněž navržena úprava postupu při registraci přiřazení účastníka trhu s elektřinou, který poskytuje flexibilitu přímo (nikoliv prostřednictvím agregátora), k předávacímu místu. Návrh řeší, obdobně jako v případě volby a změny dodavatele, i postup ukončení nebo prodloužení registrace přiřazení poskytování flexibility a situace, kdy dojde ke zkrácení přenesení odpovědnosti za odchylku.

Oproti stávajícímu znění vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou jsou zaváděny podstatné změny v postupech v těchto oblastech:

Zajišťování činností v oblasti zohledňování ukládání elektřiny je přeneseno z provozovatelů soustav na datové centrum. Zohlednění ukládání elektřiny bude prováděno poté, co dojde k registraci předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny u datového centra. Proces registrace bude iniciován na základě žádosti o registraci osobou, která má uzavřenou smlouvu o připojení zařízení pro ukládání elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě. Datové centrum žádost v součinnosti s operátorem trhu a příslušným provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy vyhodnotí a nebudou-li naplněny důvody pro odmítnutí žádosti, dojde k registraci předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny v informačním systému datového centra, a to zpravidla k prvnímu dni následujícího měsíce. Registraci předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny bude možné ukončit, pokud o ukončení registrace požádá osoba, která má uzavřenou smlouvu o připojení zařízení pro ukládání elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě, pokud dojde ke zrušení registrace identifikačního číselného kódu předávacího místa pro odběr nebo dodávku elektřiny v informačním systému operátora trhu nebo pokud provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy informuje datové centrum o zániku závazku ze smlouvy o připojení zařízení pro ukládání elektřiny s osobou, na základě jejíž žádosti je předávací místo pro zohlednění ukládání elektřiny registrováno.

Princip určení množství odebrané a vrácené elektřiny do soustavy zařízením pro ukládání elektřiny zůstává ve srovnání se stávajícím zněním nezměněn. Za účelem stanovení tohoto množství bude provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy předávat datovému centru ve stanoveném termínu po konci vyhodnocovaného měsíce za každý vyhodnocovací interval hodnoty dodávek a odběrů elektřiny v jednotlivých předávacích místech registrovaných pro zohlednění ukládání elektřiny (údaje z fakturačního elektroměru). Jsou-li v předávacím místě připojeny zařízení pro ukládání elektřiny a výrobna elektřiny, osoba, jejíž předávací místo je registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny, bude datovému centru předávat ve stanoveném termínu po konci vyhodnocovaného měsíce údaje z podružného měřicího zařízení, které měří výrobu elektřiny, o počátečním a konečném stavu naměřeného množství vyrobené elektřiny. Jedná se o stejné údaje, které podle stávající úpravy (§ 49 odst. 7) předává příslušnému provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy. Ze zaslaných údajů datové centrum stanoví množství odebrané a vrácené elektřiny do soustavy zařízením pro ukládání elektřiny a výslednou hodnotu předá provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy a současně ji zpřístupní osobě, jejíž předávací místo je registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny. Zaslané údaje mohou být jak provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy, tak osobou, jejíž předávací místo je registrováno pro zohlednění ukládání elektřiny, následně opraveny. V takovém případě datové centrum na základě opravených údajů určí hodnotu množství odebrané a vrácené elektřiny do soustavy zařízením pro ukládání elektřiny opětovně.

Jelikož energetický zákon nedává datovému centru možnost zahájit registraci předávacích míst pro zohlednění ukládání elektřiny před 1. srpnem 2026 a zároveň od tohoto data je datové centrum povinno vyhodnocovat zohledňování ukládání elektřiny, navrhuje se přechodné ustanovení, které umožní zohlednění ukládání elektřiny již od 1. srpna 2026 pomocí zpětné registrace, pokud osoba, která má uzavřenou smlouvu o připojení zařízení pro ukládání elektřiny, podá žádost o registraci předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny v informačním systému datového centra nejpozději do 18. srpna 2026 s požadovaným datem registrace předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny od 1. srpna 2026 a datové centrum žádost pro některý z taxativně uvedených důvodů neodmítne. Tímto přechodným ustanovením bude zajištěna kontinuita zohledňování ukládání elektřiny při přechodu ze stávající právní úpravy. V této souvislosti se navrhuje další přechodné ustanovení, které zajistí, že zohlednění ukládání elektřiny za období do konce července 2026 provede ještě příslušný provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy.

Dále návrh do vyhlášky doplňuje omezení, které bylo původně uvedeno v přechodném ustanovení v čl. II bodu 9 zákona č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Lex OZE II“). Podle tohoto přechodného ustanovení platí, že v období do 30. června 2026 může skupina sdílení mezi předávacími místy ve společenství zahrnovat nejvýše 1000 registračních čísel předávacích míst odběrných míst nebo výroben elektřiny, a to na souvislém území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy, a v období do 30. června 2026 může skupina sdílení mimo společenství zahrnovat nejvýše 1000 registračních čísel předávacích míst odběrných míst nebo výroben elektřiny, nestanoví-li energetický zákon jinak. Jelikož po 1. červenci 2026 bude datové centrum stále ještě provozováno ve své dočasné podobě , je nezbytné na stávající omezení z přechodného ustanovení Lex OZE II navázat i na úrovni vyhlášky, neboť Úřad má ke stanovení limitu pro počet předávacích míst ve skupině sdílení zmocnění. Naopak se po konzultacích s datovým centrem jeví jako nepotřebné výše uvedené územní omezení pro účast ve skupině sdílení, a proto se v návrhu vyhlášky žádné územní vymezení skupiny sdílení nezavádí.

Další změna vyplývá z čl. I bodu 303 Lex OZE III, kterým dochází v § 27f odst. 3 energetického zákona k vypuštění první věty ve znění: „Předávací místa výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazníka je možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství.“, a dále z čl. I bodu 534 Lex OZE III, kterým se rozšiřuje zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou tak, aby mohla stanovit počet skupin sdílení, do nichž lze přiřadit jedno registrační číslo předávacího místa. Po konzultacích s datovým centrem, s ohledem na možnosti stávající IT infrastruktury, není zatím možné toto pravidlo jakkoli rozvolnit. Návrh vyhlášky tedy omezení, které je v současnosti zakotveno na úrovni energetického zákona, převzal bez dalšího.

Navržená právní úprava definuje technický proces změny dodavatele jako soubor postupů, které zajišťují registraci nového dodavatele k příslušnému předávacímu místu u operátora trhu. Tento proces je členěn do návazných kroků, zahrnujících zejména podání a ověření změny dodavatele, potvrzení splnění podmínek pro pokračování procesu změny, provedení technických úkonů spojených s přepsáním dodavatele v systému operátora trhu a informování všech dotčených registrovaných účastníků trhu s elektřinou o provedené změně prostřednictvím operátora trhu. Návrh vyhlášky proto rozděluje dosavadní proces změny dodavatele do dvou částí. První část je zahájena oznámením o změně dodavatele a zahrnuje veškeré nutné ověřovací úkony potřebné pro úspěšné dokončení procesu změny dodavatele. Po jejich završení následuje druhá část – registrace technické změny dodavatele u operátora trhu, která proběhne bez zbytečného odkladu (nejpozději do 24 hodin) poté, co jsou splněny všechny podmínky, viz část první. Do vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou se dále doplňuje ustanovení o tom, že dodavatel po oznámení registrace technické změny dodavatele, kterou je proces změny dodavatele úspěšně dokončen, informuje o této skutečnosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou (typicky svého nového zákazníka).

Současně se navrhuje celková formulační úprava § 31 a 32 za účelem zjednodušení a zajištění flexibilnějšího prostředí pro případné budoucí změny v této oblasti. Návrh v souladu se stávajícím zněním zachovává způsob zúčtování ve zvláštním režimu zúčtování odchylek a postup operátora v rámci tohoto režimu. Vyhláška ale již nebude obsahovat taxativní výčet situací, ve kterých se uplatní zvláštní režim zúčtování odchylek. Konkrétní situace, ve kterých se uplatní zvláštní režim zúčtování v rámci předcházení stavu nouze, budou nově upraveny v příslušných metodikách vypracovaných podle nařízení Komise (EU) 2017/2196, ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy. Evropská právní úprava je s touto problematikou úzce provázána, a proto se jeví jako efektivní ponechat tuto část mimo vyhlášku tak, aby mohla být v případě potřeby flexibilněji upravována prostřednictvím změny metodik. Současně zůstává zajištěno, že případné úpravy zůstanou pod dohledem Úřadu, protože metodiky podléhají příslušnému schvalovacímu procesu.

S ohledem na provedené úpravy v oblasti zúčtování odchylek ve „standardním režimu“, kdy nově má subjekt zúčtování agregátora nebo účastníka trhu s elektřinou, který flexibilitu poskytuje přímo, odpovědnost za odchylku flexibility v době její aktivace, dochází k úpravě pravidel zúčtování odchylek i ve zvláštním režimu zúčtování odchylek. Operátor trhu provádí zúčtování nejen na základě přijatých skutečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny od provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, ale i na základě vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility, které mu předává datové centrum podle § 9g. Jinými slovy, i ve zvláštním režimu zúčtování odchylek bude operátor trhu zohledňovat vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility u předávacího místa s příznakem o možnosti poskytování flexibility. Pokud by operátor trhu neobdržel od datového centra hodnoty podle § 9g, použije pro zúčtování odchylek skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny, které obdržel od provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav.

S ohledem na potřebné úpravy informačního systému operátora trhu, které výše popsaná úprava vyvolává, je navrhováno odložení účinnosti ke dni 1. ledna 2027.

▶ Úprava v oblasti platby za provoz nesíťové infrastruktury, která se týká výpočtu úlevy platby za provoz nesíťové infrastruktury v případě, že je odběr elektřiny uskutečňován pro ukládání elektřiny a zpětnou dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy. Návrh úpravy § 49 odst. 7 pokrývá případy, ve kterých provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny není zároveň výrobcem elektřiny postupujícím podle § 49 odst. 1 (typicky se může jednat o samostatně připojené zařízení pro ukládání elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojené v předávacím místě výrobny, na kterou není vyžadována licence na výrobu elektřiny) a použije v předávacím místě veškeré množství elektřiny odebrané v zúčtovacím období pro ukládání elektřiny a zpětnou dodávku do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Úprava provedená v přílohách č. 9 a 10 pokrývá případy, ve kterých je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno v předávacím místě výrobny elektřiny, kdy výrobce elektřiny postupuje podle § 49 odst. 1 a použije veškerý odběr v předávacím místě pouze pro krytí technologické vlastní spotřeby, pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren a pro ukládání elektřiny a zpětnou dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy. Protože zařízení pro ukládání elektřiny může být připojeno i do lokální distribuční soustavy, je potřeba výše uvedené úpravy promítnout do oblasti předávání dat o odběru a spotřebě elektřiny v lokální distribuční soustavě. Z tohoto důvodu jsou upraveny rovněž přílohy č. 11 a 12.

▶ Úprava způsobu stanovení čtvrthodinového aukčního bonusu na elektřinu v příloze č. 24, která reflektuje zákon č. 223/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Lex plyn“), konkrétně čl. IX tohoto zákona. V něm je stanoveno, že v případě výroben elektřiny využívajících energii větru podporovaných formou aukčního bonusu na základě aukce na podporu elektřiny vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu po nabytí účinnosti Lex plyn má být při stanovení výše čtvrthodinového aukčního bonusu zohledněna průměrná předpokládaná cena odchylky stanovená cenovým výměrem Úřadu. Uvedená odchylka se již zohledňuje v rámci stanovení podpory ve formě zelených bonusů, nově tomu tak bude i u podpory ve formě aukčního bonusu, avšak výhradně pro větrné elektrárny vysoutěžené v aukci vyhlášené od 1. srpna 2025 (zatím jedna aukce vyhlášená 2. prosince 2025). Do přílohy č. 24 se proto doplňuje speciální vzorec pro výše uvedenou skupinu výroben elektřiny.

▶ Úprava v oblasti zavádějící prvky inovující tarifní strukturu pro přenosovou soustavu a distribuční soustavy na hladinách velmi vysokého napětí a vysokého napětí, která vyplývá z aktualizace principů inovace tarifní struktury provedené Úřadem na začátku roku 2026. Jedná se zejména o úpravu § 53a odst. 1, ve kterém jsou stanoveny podmínky, po jejichž splnění jsou příslušní výrobci elektřiny částečně osvobozeni od plateb zajišťování přenosu a distribuce elektřiny. Navržená úprava § 53a odst. 1 písm. b) umožní v případě poskytování služeb výkonové rovnováhy v kladném směru bez ohledu na faktickou aktivaci zálohy započítat do množství elektřiny dodané do elektrizační soustavy také teoretické množství elektřiny, které by bylo dodáno do elektrizační soustavy, pokud by záloha byla aktivována v plném rozsahu. Toto množství odpovídá součtu hodnot sjednaných čtvrthodinových výkonů zálohy pro automatickou regulaci frekvence a zálohy pro služby výkonové rovnováhy v kladném směru převedených na dodanou energii. Daná úprava má za cíl zajistit spravedlivější přístup v situacích, kdy výrobce elektřiny přispívá k řízení elektrizační soustavy poskytováním zálohy pro služby výkonové rovnováhy v kladném směru (drží pohotovost), avšak nemá zajištěno, že bude v daném období aktivován. Navazující úpravy v § 53a a § 49 odst. 11 a 12 mají za cíl zajistit předávání potřebných informací mezi účastníky trhu tak, aby bylo možno v konečném důsledku úlevu vyhodnotit.

Další navrhované změny jsou marginální povahy, jejich účelem je zejména dílčí zpřesnění některých vyhláškou stanovených postupů.

Při přípravě návrhu vyhlášky byl zvolen osvědčený postup, který se opírá o pravidelné konzultace navrhovaných změn s účastníky trhu s elektřinou a jejich postupné zavádění, jelikož i zde je nutné vnímat riziko toho, že i dílčí úpravy mohou na trhu vyvolat takové změny, které se mohou projevit v nákladech účastníků trhu s elektřinou, nebo by mohly vést ke vzniku nerovné hospodářské soutěže.

Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona je Úřad povinen stanovit vyhláškou Pravidla trhu s elektřinou.

Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j), k) a m) zákona o podporovaných zdrojích energie je dále Úřad povinen stanovit vyhláškou

▶ způsob a postup stanovení rozdílu mezi čtvrthodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu,

▶ způsob stanovení čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího,

▶ termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu,

▶ způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav,

▶ postup určení množství elektřiny odebrané z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodané do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny a rozsah údajů předávaných provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem elektřiny nebo zákazníkem z podružného měřicího zařízení.

Na základě výše uvedených zmocňovacích ustanovení vydal v roce 2015 Úřad vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou (č. 408/2015 Sb.), která nahradila vyhlášku č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou byla v následujících letech opakovaně novelizována, a to vyhláškou č. 127/2017 Sb., vyhláškou č. 302/2020 Sb., vyhláškou č. 125/2021 Sb., vyhláškou č. 490/2021 Sb., vyhláškou č. 404/2022 Sb., vyhláškou č. 6/2024 Sb., vyhláškou č. 156/2024 Sb., vyhláškou č. 365/2024 Sb. a naposledy vyhláškou č. 225/2025 Sb.

Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou představuje klíčový podzákonný právní předpis, který upravuje značnou část postupů probíhajících na trhu s elektřinou, které jdou napříč elektroenergetickým trhem. Navrhované změny ve vyhlášce o Pravidlech trhu s elektřinou reagují primárně na změny vyplývající z Lex OZE III. Na změny vyvolané Lex OZE III, které nabyly účinnosti převážně v roce 2025, již reagovala předcházející novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, a to vyhláška č. 225/2025 Sb. Nově navrhované úpravy reflektují druhou fázi změn vyplývajících z Lex OZE III převážně účinných od 1. srpna 2026. Podrobněji viz kapitola 1. obecné části této důvodové zprávy.

Návrh vyhlášky je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, podle kterého mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

K vydání návrhu vyhlášky je Úřad zmocněn na základě § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona. Podle tohoto ustanovení je Úřad povinen stanovit vyhláškou Pravidla trhu s elektřinou, konkrétně:

▶ podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,

▶ termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,

▶ postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

▶ rozsah a termíny předávání údajů pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny, vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny nebo poskytnuté flexibility, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny,

▶ postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,

▶ pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou,

▶ pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,

▶ termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny a agregátora,

▶ postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

▶ postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,

▶ skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,

▶ technické požadavky na provoz pro ověření technologie,

▶ rozsah, termíny a postup zveřejňování, poskytování a zpřístupňování údajů a informací operátorem trhu a datovým centrem,

▶ postup pro stanovení zálohových plateb,

▶ termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,

▶ podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení, počet skupin sdílení, do nichž lze přiřadit jedno registrační číslo předávacího místa, a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,

▶ způsoby alokace sdílené elektřiny,

▶ rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka,

▶ rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,

▶ podmínky, termíny a postup zpracování výchozích diagramů dodávek a odběrů elektřiny,

▶ podmínky, termíny a postup registrace předávacích míst pro zohlednění ukládání elektřiny a aktivace flexibility, technických údajů elektrických zařízení s možností poskytování flexibility, výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, podružných měřicích zařízení, přiřazení plánované aktivace flexibility a přiřazení výchozího diagramu dodávky nebo odběru elektřiny.

Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j), k) a m) zákona o podporovaných zdrojích energie je dále Úřad povinen stanovit vyhláškou

▶ způsob a postup stanovení rozdílu mezi čtvrthodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu,

▶ způsob stanovení čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího,

▶ termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu,

▶ způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav a

▶ postup určení množství elektřiny odebrané z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodané do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny a rozsah údajů předávaných provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem elektřiny nebo zákazníkem z podružného měřicího zařízení.

Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s výše uvedeným zmocněním i s ustanoveními energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, která provádí.

Návrh vyhlášky souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, v platném znění. Transpozice této směrnice je provedena na úrovni energetického zákona v důsledku přijetí Lex OZE III.

Návrh vyhlášky je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, v platném znění. Úprava části šesté (Postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek a regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze) je v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/2196, ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy.

Transpoziční charakter má v návrhu vyhlášky pouze úprava § 37 odst. 2, a to ve vazbě na čl. 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, v platném znění. Kromě toho návrh zasahuje do ustanovení § 33 odst. 2, které je k této směrnici vykázáno jako transpoziční, nejedná se však o věcnou změnu, ale pouze o formulační úpravu, která je pro účely implementace nepodstatná.

Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným dalším právním předpisem EU upravujícím obchod s elektřinou ani jinými předpisy EU. Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.

Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Případné hospodářské a finanční dopady má primárně novela energetického zákona provedená zákonem Lex OZE III. Návrh vyhlášky odráží změny nadřazené právní úpravy, kterou provádí. Návrh vyhlášky provádí a detailněji rozpracovává principy fungování trhu s elektřinou a pravidla interakce mezi účastníky tohoto trhu, přičemž klíčovou úpravou je implementace oblasti flexibility a její agregace za účelem zohlednění aktivace flexibility do stávajících postupů a procesů.

Návrh vyhlášky nepřináší žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků Úřadu. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do veřejných rozpočtů územních samosprávních celků.

K zavedení flexibility a její agregace došlo na úrovni energetického zákona, návrh vyhlášky zákonem stanovená práva a povinnosti související s flexibilitou pouze detailněji upřesňuje tak, aby datovým centrem mohla být v jednotlivých předávacích místech aktivace flexibility, u které dochází k dodávce regulační energie, zohledněna. Jak je již uvedeno v důvodové zprávě, Úřad při přípravě návrhu respektoval základní principy návrhu zohlednění aktivace flexibility, který mu byl předložen zástupci datového centra. Nad tímto návrhem následně probíhala intenzivní jednání za účasti zástupců datového centra, provozovatele přenosové soustavy a operátora trhu, aby byl výsledný legislativní návrh ve funkčním souladu s navrženým principem fungování celého modelu a možnostmi všech zúčastněných stran. Stejně jako jiné činnosti dané příslušným osobám energetickým zákonem, vyhláška specifikuje jejich podrobnější postup, dává je do kontextu a provazeb s dalšími postupy, které má vyhláška obsahovat. Tyto činnosti by dotčené osoby musely realizovat i bez vydání vyhlášky, což dokazuje míru toho, jak může vyhláška náklady realizace ovlivnit.

Zohlednění ukládání elektřiny po přechodném období, kdy bylo svěřeno provozovatelům soustav, nově přechází na datové centrum. Předpokladem zohledňování je podle energetického zákona registrace u datového centra. Veškeré navrhované úpravy (postupy při registraci, předávání údajů pro zohlednění ukládání elektřiny a výměna informací) byly s datovým centrem v rámci přípravy návrhu vyhlášky na pracovní úrovni projednány a zohledňují připravované softwarové řešení informačního systému datového centra tak, aby návrh úpravy nevedl ke zbytečnému nárůstu nákladů spojených s nutnou úpravou informačního systému datového centra. Princip určení množství odebrané a vrácené elektřiny do soustavy zařízením pro ukládání elektřiny pro účely osvobození od platby na podporované zdroje energie se oproti stávající právní úpravě nemění. Tyto činnosti by dotčené osoby musely realizovat i bez vydání vyhlášky, což dokazuje míru toho, jak může vyhláška náklady realizace ovlivnit.

Nové činnosti datového centra (zohlednění aktivace flexibility a ukládání elektřiny) vyvolají na jeho straně zvýšené náklady, které však Úřad nedokáže předem kvantifikovat. Je třeba vycházet z toho, že financování nákladů na činnost datového centra s návrhem vyhlášky nesouvisí, cena za činnost datového centra, která je součástí ceny za provoz nesíťové infrastruktury, je upravena na úrovni energetického zákona, přičemž tuto cenu hradí datovému centru účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy. Jedná se o cenu Úřadem regulovanou, kdy náklady na provoz datové centrum sděluje Úřadu pomocí systému regulačních výkazů, na jejichž základě je v konečném důsledku stanovena cena za činnost datového centra cenovým výměrem. Pro úplnost dodáváme, že cena za činnost datového centra je stanovena v řádu jednotek korun českých - pro rok 2026 činí 5,88 Kč/odběrné místo/měsíc. Vliv nových činností datového centra na výši regulované ceny elektřiny, pokud vůbec nastane, by byl marginální.

Způsob provedení toho, co může vyhláška podle zmocňovacích ustanovení ovlivnit, není nastaven tak, aby to neúčelně zvyšovalo náklady na činnost dotčených osob (což potvrzuje i skutečnost, že tam, kde je to možné, využívají se postupy již vyhláškou pro dané osoby upravené v předchozích verzích vyhlášky).

V případě dílčích změn, které se týkají úpravy sdílení elektřiny, lze uvést, že jsou učiněny ve prospěch účastníků trhu s elektřinou, kteří jsou do sdílení elektřiny zapojeni nebo se zapojit plánují. Oproti stávající právní úpravě návrh předpokládá rozšíření množiny skupin sdílení s možností využití iteračního způsobu výpočtu z 50 na 100 EAN, což umožní lépe nastavit vzájemné vztahy ve skupině sdílení tak, aby elektřina byla sdílena co nejefektivněji, což ve výsledku povede ke zvýšení objemu sdílené elektřiny. Stejný efekt bude mít i odstranění omezení pro počet iterací v nejmenších skupinách sdílení, kdy nově se umožní využití iteračního způsobu výpočtu v 5 iteračních kolech pro skupiny, do kterých jsou přiřazeny alespoň 2 odběrové EAN. Tyto úpravy se zákazníkům, kteří sdílenou elektřinu využijí, promítnou pozitivně ve vyúčtování snížením množství elektřiny dodané obchodníkem, a tím pádem i snížením fakturované platby za komoditu (v případě tzv. sdílení v bytových domech rovněž ve snížení regulované složky ceny elektřiny). Úřad dále nevyužil možnost upravit vyhláškou územní omezení pro účast ve skupině sdílení, čímž dojde k odstranění jedné z bariér dalšího rozvoje sdílení elektřiny. Zohlednění sdílené elektřiny již datové centrum vykonává, nejedná se o novou činnost. Pro datové centrum tyto změny v oblasti sdílení znamenají pouze úpravy informačního systému. Jelikož se však jedná o úpravy dílčí a s předstihem s datovým centrem transparentně komunikované, nebudou na straně datového centra generovat významnější náklady.

Postupné rozšiřování těchto funkcí je v souladu s veřejnými závazky, navíc je v dlouhodobém plánu datového centra a je tak plánováno v nákladech na činnosti datového centra – ovšem mimo přímý režim vyhlášky.

Návrh vyhlášky dále počítá se zrušením § 54a, a to v souvislosti se zavedením prvků inovujících tarifní strukturu na vyšších napěťových hladinách. Na rozdíl od výroby elektřiny, se v případě ukládání elektřiny nepředpokládá na hladině nízkého napětí zavedení institutu „provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny první kategorie“ (tzn. obdoba „výrobce první kategorie“). Důvodem pro tento odlišný přístup je, že na hladině nízkého napětí zařízení pro ukládání elektřiny negeneruje takový přínos distribuční soustavě, který by převyšoval nebo zásadně kompenzoval způsobený náklad, jako tomu je u vyšších napěťových hladin. Vyhodnocení platby ceny za maximální odebraný výkon pro provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny bude uplatňováno odlišně v závislosti na napěťové hladině, do které je zařízení pro ukládání elektřiny připojené. Toto nastavení vychází primárně z nákladů, které obecně účastníci trhu s elektřinou připojení do distribuční soustavy vyvolávají a které se u jednotlivých napěťových hladin významně liší. Průměrné infrastrukturální náklady vztažené na MWh se pohybují na jednotlivých napěťových hladinách následovně - VVN 315,91 Kč/MWh, VN 861,72 Kč/MWh a NN 1 995,81 Kč/ MWh. Z tohoto důvodu Úřad od roku 2027 nepočítá s žádným speciálním vyhodnocením platby ceny za maximální odebraný výkon pro provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny připojeného na hladině nízkého napětí.

V souvislosti se zavedením prvků inovujících tarifní strukturu dále dochází k úpravě podmínek, po jejichž splnění jsou příslušní výrobci elektřiny částečně osvobozeni od plateb zajišťování přenosu a distribuce elektřiny. Výrobcem elektřiny s odlišným vyhodnocením platby ceny za maximální odebraný výkon je pouze specifický výrobce elektřiny, jehož charakter výroby představuje zároveň jinak nevyčíslený přínos elektrizační soustavě. Navržená úprava nově umožní v případě poskytování služeb výkonové rovnováhy v kladném směru, bez ohledu na faktickou aktivaci zálohy, započítat do množství elektřiny dodané do elektrizační soustavy také teoretické množství elektřiny, které by bylo dodáno do elektrizační soustavy, pokud by záloha byla aktivována v plném rozsahu. Cílem této úpravy je zajistit spravedlivější přístup v situacích, kdy výrobce elektřiny přispívá k řízení elektrizační soustavy poskytováním zálohy pro služby výkonové rovnováhy v kladném směru (drží pohotovost), avšak nemá zajištěno, že bude v daném období aktivován.

Ve vztahu k navrženým úpravám v oblasti vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze se předpokládá dopad na operátora trhu v rozsahu nezbytné úpravy informačního systému reagující na zavedení nového vedlejšího kompenzačního základu za poskytování regulační energie v rámci zvláštního režimu zúčtování odchylek a dopad na provozovatele přenosové soustavy, který bude hradit výdaje vzniklé operátorovi trhu v důsledku finančního vypořádání množství elektřiny obstarané provozovatelem přenosové soustavy ve zvláštním režimu zúčtování odchylek. Potřebné finanční prostředky budou provozovatelem přenosové soustavy hrazeny z celkového finančního přebytku ze systému zúčtování odchylek ve standardním režimu, který je zúčtován operátorem trhu provozovateli přenosové soustavy. Popsaný finanční dopad na operátora trhu a provozovatele přenosové soustavy bude však několikanásobně vyvážen zvýšením jistoty v oblasti poskytování regulační energie v situacích, kdy je ohrožena elektrizační soustava České republiky. Jinými slovy, největším benefitem navržené úpravy vyhlášky je zajištění zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny pro celé území státu. Rovněž je potřeba zdůraznit, že se jedná o preventivní opatření vyplývající z aktuálních zkušeností s událostí ze dne 4. července 2025 (blackout), které s ohledem na dosavadní jednotkovou četnost výskytu zvláštního režimu zúčtování za celou dobu existence tohoto režimu bude mít na provozovatele přenosové soustavy značně omezený vliv. Návrh na úpravu byl po diskuzi s oběma dotčenými subjekty nastaven tak, aby je zatížil, pokud možno, co nejméně. Na ostatní účastníky trhu, včetně spotřebitelů, návrh nepředpokládá žádné přímé negativní dopady.

Pro návrh vyhlášky není relevantní.

Navrhuje se nabytí základní účinnosti návrhu vyhlášky k 1. srpnu 2026, což je v souladu s nabytím účinnosti relevantních ustanovení Lex OZE III. Jedná se o termín, od kterého má být datovým centrem jednak zohledňována tzv . „technická flexibilita“, jednak na datové centrum přecházejí činnosti v oblasti zohledňování ukládání elektřiny (dočasně podle čl. XII bodu 1 Lex OZE III činnosti v oblasti zohledňování ukládání elektřiny vykonávají provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav).

Odložení účinnosti k 1. září 2026 se navrhuje v případě vybraných ustanovení, která upravují vlastní zohledňování aktivace flexibility datovým centrem. Nadřazený energetický zákon nevymezuje specifický prostor pro realizaci souvisejících opatření s poskytováním flexibility. Energetický zákon tak během jednoho časového okamžiku z prostoru bez poskytování flexibility vytváří prostor s právy a povinnostmi pro poskytování flexibility, přičemž celou řadu systémových, datových a administrativních požadavků, které musí být po nabytí účinnosti právní úpravy flexibility podle zákona zajištěny, dává k provedení právě vyhlášce. Bez větší opory zákona a z důvodu, že poskytování regulační energie probíhá již podle stávající vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou před datem 1. srpna 2026 a tato množina se bude nově po účinnosti příslušných ustanovení energetického zákona překrývat s množinou poskytování flexibility, u které dochází k dodávce regulační energie, není systémově možné realizovat od 00.00 hodin dne 1. srpna 2026 hromadný přesun poskytování regulační energie z jedné kategorie do druhé kategorie. Zákon nově ingeruje datové centrum do zohledňování, a k tomu vyhláška nově stanovuje registrační postupy a kontrolní mechanismy. Protože zároveň není cílem na přechodnou dobu stornovat poskytování regulační energie mimo režim zohledňování flexibility (jsou zde uzavřené smlouvy a tato činnost generuje systémové přínosy elektrizační soustavě), je dán časový prostor měsíce srpna 2026 pro odpovídající transformaci jak pro stávající poskytovatele regulační energie, tak pro nové poskytovatele flexibility, při níž dochází k dodávce regulační energie. Jejich práva ze zákona se začnou jednotně zohledňovat datovým centrem k 1. září 2026.

Navrhované odložení účinnosti k 1. lednu 2027 a 1. červenci 2027 v případě některých ustanovení je v souladu s požadavkem § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Viz kapitola 1 obecné části důvodové zprávy a zvláštní část důvodové zprávy.

Návrh vyhlášky taková ustanovení neobsahuje.

Pro návrh vyhlášky není relevantní.

Práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou jsou zakotveny na úrovni energetického zákona. Navrhovaná vyhláška je prováděcím právním předpisem, který sám o sobě nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, kdy pouze práva a povinnosti fyzických a právnických osob uvedené v energetickém zákoně konkretizuje. Návrh provádí a detailněji rozpracovává principy fungování trhu s elektřinou a pravidla interakce mezi účastníky tohoto trhu, přičemž klíčovou úpravou je implementace oblasti flexibility a její agregace za účelem zohlednění aktivace flexibility do stávajících postupů a procesů.

Úprava je navržena tak, aby poskytovatel flexibility (agregátor či přímý poskytovatel flexibility) nebyl v příslušném předávacím místě znevýhodněn a nacházel se v rovném postavení vůči dodavateli elektřiny.

Na koncové zákazníky, včetně spotřebitelů, návrh nepředpokládá žádné přímé negativní dopady. Zakotvení oblasti flexibility a její agregace za účelem zohlednění aktivace flexibility na úrovni energetického zákona a následné stanovení detailnějších pravidel pro praktické fungování této nové funkcionality na trhu s elektřinou (registrace, předávání údajů, zohlednění aktivace flexibility apod.) vytváří nové příležitosti nejen pro podnikatele, ale rovněž pro tzv. aktivní zákazníky, kteří mohou být jejími poskytovateli prostřednictvím agregátora nebo přímo. Úpravy v oblasti sdílení elektřiny jsou ve prospěch účastníků trhu s elektřinou zapojených do sdílení elektřiny a mohou vést ke zvýšení množství vzájemně sdílené elektřiny díky vylepšení alokačního klíče a rozšíření množiny skupin sdílení, které mají možnost iteračního způsobu výpočtu.

V důsledku navrhované právní úpravy Úřad předpokládá dopad na podnikatelské prostředí v souvislosti s nezbytnou úpravou/rozšířením informačních systémů dotčených účastníků trhu s elektřinou (týká se především datového centra a operátora trhu). V rámci přípravy návrhu vyhlášky Úřad navrhované změny podrobně konzultoval a připravoval je v součinnosti s účastníky trhu s elektřinou, jichž se nové činnosti podle energetického zákona týkají. Současně byly jednotlivé změny představeny i širšímu plénu účastníků trhu s elektřinou na jednáních pracovní skupiny k vyhlášce o Pravidlech trhu s elektřinou. Při přípravě návrhu Úřad kladl důraz na to, aby se k němu dotčení účastníci trhu s elektřinou měli možnost v předstihu vyjádřit, a to i z hlediska možných finančních nákladů, které jim vzniknou, a časového harmonogramu, v němž budou schopni potřebné úpravy systémů provést. Návrh znění vyhlášky je koncipován ve snaze minimalizovat finanční zátěž na straně dotčených držitelů licence.

Pravidla v oblasti flexibility a její agregace vytváří nové příležitosti k podnikání, ať již pro obchodníky v pozici nezávislých agregátorů, tak pro přímé poskytovatele tzv. „technické flexibility“.

Návrh vyhlášky se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků. Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné územní dopady. V oblasti sdílení elektřiny Úřad nepřistoupil k zavedení žádného územního omezení pro účast ve skupině sdílení.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.

Návrh vyhlášky nepřináší žádné sociální dopady. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin.

Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen ani ve vztahu k zákazu diskriminace.

Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na životní prostředí.

Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na ochranu práv dětí nebo dopady na rodiny.

Návrh vyhlášky negeneruje žádné dopady v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.

Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.

Návrh vyhlášky nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by mohlo být předmětem korupčního rizika.

Není pro návrh vyhlášky relevantní.

Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou a není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Návrh není spojen s rizikem digitálního vyloučení, neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní.

V souvislosti s přípravou návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování. Zahájení meziresortního připomínkového řízení předcházely konzultace iniciované ze strany předkladatele návrhu vyhlášky, jichž se zúčastnil představený podle zákona o státní službě (lobbovaný) a některé subjekty zapsané v seznamu lobbistů. Lobbovaný předal pro účely zpracování důvodové zprávy následující seznam osob zapsaných v registru lobbovaní, které se těchto konzultací zúčastnily:

ČEPS , a. s .; ČEZ, a. s .; E.ON Česká republika, s. r. o .; OTE , a.s .; Pražská energetika, a.s .; Pražská plynárenská, a.s .; PREdistribuce , a.s .; Svaz průmyslu a dopravy České republiky; Teplárenské sdružení České republiky; Komora obnovitelných zdrojů energie, z.s .; Frank Bold Society, z.s. ; Elektroenergetické datové centrum, a.s .; EG.D , s.r.o .; innogy Česká republika a.s .; Unie komunitní energetiky, z.s .; Svaz energetiky České republiky; AKU-BAT CZ, z.s .