I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví zařazení prací do platových tříd. V návaznosti na aplikační potřeby veřejných služeb a správy vznikla potřeba upravit katalog prací ve veřejných službách a správě tak, aby umožňoval systematické zařazení prací vykonávaných tzv. peer pracovníky do platových tříd v rámci platového systému veřejných služeb a správy, a to podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Návrh nařízení vlády je předkládán na pokyn předsedy vlády a v návaznosti na meziresortní jednání k potřebě systémového ukotvení peer pracovníků ve veřejných službách a správě. Návrh představuje rychlé minimální řešení umožňující v krátké době zařazení těchto prací do platového systému veřejných služeb a správy, a to s předpokládanou účinností od 1. srpna 2026.
Na základě dalších jednání a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Platformou pro uživatele péče o duševní zdraví byl návrh upraven do podoby kompromisního řešení, které nově navrhuje zřízení samostatného povolání „1.05.07 Pracovník s žitou zkušeností (peer pracovník)“ a doplnění odpovídajících příkladů prací v rozpětí 6. až 10. platové třídy. Toto řešení představuje kompromisní variantu, která zohledňuje požadavky zúčastněných subjektů při současném zachování základní systematiky katalogu prací ve veřejných službách a správě. S ohledem na meziresortní povahu navrhované úpravy byl návrh projednán v meziresortní Celostátní komisi pro hodnocení prací a tvorbu katalogů prací, která je většinově odsouhlasila.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, je účinné od října 2010. Během jeho platnosti bylo osmkrát novelizováno, a to nařízením vlády č. 399/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, nařízením vlády č. 263/2018 Sb. s účinností od 1. ledna 2019, nařízením vlády č. 352/2019 Sb. s účinností od 1. ledna 2020, nařízením vlády č. 391/2021 Sb. s účinností od 1. ledna 2022, nařízením vlády č. 441/2022 Sb. s účinností od 1. ledna 2023, nařízením vlády č. 395/2023 Sb. s účinností od 1. července 2024, nařízením vlády č. 167/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 a poté nařízením vlády č. 420/2025 s účinností od 1. ledna 2026.
Ve výkonu prací ve veřejných službách a správě dochází v průběhu času ke změnám, které ovlivňují i jejich složitost, odpovědnost a namáhavost a tím i jejich zařazení do platových tříd, z tohoto důvodu je nutné vždy přistoupit i k související úpravě katalogu prací.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, a je vedena snahou reálně zajistit právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci. Návrh v souladu se zmocněním obsaženým v § 123 odst. 6 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, stanoví zařazení prací do platových tříd, a to podle charakteristik platových tříd odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k zákoníku práce.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti), o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby byla spravedlivě oceněna jimi vykonaná práce a aby nedocházelo k neodůvodnitelným rozdílům v jejich odměňování. Předkládaný návrh respektuje principy uvedené v článku 8 SFEU a není ani v rozporu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora EU.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná zařazení do platových tříd byla připravovaná tak, aby nevyvolávala žádné požadavky na dodatečné výdaje ze státního rozpočtu.
Jestliže vyvolají některá opatření vyplývající z návrhu požadavky na dodatečné výdaje, budou uhrazeny z vnitřních zdrojů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z veřejného zdravotního pojištění a z rozpočtů jednotlivých zaměstnavatelů. Zásadně však platí, že změny v zařazení prací do platových tříd se budou týkat jednotlivých zaměstnanců a musí být plně zabezpečené v rámci finančních prostředků schválených pro příslušnou rozpočtovou kapitolu, rozpočet územního samosprávného celku nebo rozpočet samotného zaměstnavatele.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Návrh nařízení vlády je předkládán na pokyn předsedy vlády a v návaznosti na meziresortní jednání k potřebě urychleného systémového ukotvení peer pracovníků ve veřejných službách a správě, a to s předpokládanou účinností od 1. srpna 2026.
8. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Pracovník s žitou zkušeností (peer pracovník) byl vymezen obecně, nikoli pouze pro oblast duševního zdraví, tak aby bylo možné jeho využití v sociálních službách, komunitních službách, na sociálně-zdravotním pomezí, v krizové podpoře, v oblasti zaměstnanosti, ve školském prostředí, v oblasti spravedlnosti, vnitra a v dalších navazujících systémech. Příklady prací byly formulovány tak, aby bylo zřejmé, že peer pracovník nenahrazuje sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách, zdravotnického nebo nelékařského zdravotnického pracovníka, psychologa, pedagoga, policistu, probačního úředníka ani jiné regulované povolání. Jeho role je vymezena jako podpůrná, motivační, doprovodná, edukační, destigmatizační a koordinační, založená na využití vlastní žité zkušenosti při poskytování osobní podpory osobám v obtížné a nepříznivé životní situaci.
9. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.
10. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu:
11.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Právní úprava může mít dopad na právo zaměstnanců na plat.
11.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky, neboť se týká vyhradně zaměstnanců ve veřejných službách a správě odměňovaných platem.
11.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora.
11.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Lze předpokládat pozitivní sociální dopad, zejména ve vztahu k osobám v obtížné a nepříznivé životní situaci. Návrh však sám o sobě nezakládá nový nárok na službu ani dávku.
11.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci, zákaz jejich diskriminace, i zásadu rovnosti žen a mužů.
11.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na životní prostředí.
11.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na problematiku ochrany práv dětí.
11.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na bezpečnost a obranu státu.
11.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobní údaje.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nepřináší s sebou zvýšení korupčního rizika.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není navrhováno.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě)
K čl. I – bod 1
V seznamu povolání a rozpětí platových tříd v písmenu A přílohy k nařízení vlády č. 222/2010 Sb. se doplňuje označení nového povolání – Pracovník s žitou zkušeností (peer pracovník).
K čl. I – bod 2
V části B dílu 1.05 Společné specializované práce se doplňuje nové povolání 1.05.07 Pracovník s žitou zkušeností (peer pracovník), včetně příkladů prací zařazených do 6. až 10. platové třídy. Cílem navrhované úpravy je vytvořit základní systémový rámec pro zařazování prací vykonávaných osobami, které při poskytování podpory využívají vlastní žitou zkušenost s duševním onemocněním, závislostí, sociálním vyloučením, výkonem trestu nebo jinou obdobnou obtížnou životní situací. Navrhované povolání má umožnit zařazení těchto prací do platového systému veřejných služeb a správy v případech, kdy jsou tyto činnosti vykonávány jako samostatný druh práce.
Příklady prací jsou formulovány tak, aby postihovaly zejména podpůrnou, motivační, doprovodnou, edukační, destigmatizační, koordinační a metodickou rovinu této práce. Současně jsou vymezeny tak, aby bylo zřejmé, že nejde o náhradu regulovaných odborných profesí, zejména sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách, zdravotnického pracovníka, psychologa, pedagoga nebo jiného odborného pracovníka, ale o zvláštní podpůrnou roli založenou na využití vlastní žité zkušenosti.
Navržené vymezení sleduje potřebu umožnit praktické uplatnění tohoto typu práce napříč oblastmi sociální podpory, zdravotně-sociálního pomezí a dalších navazujících veřejných služeb, aniž by byla touto novelou předjímána širší zákonná úprava kvalifikačních předpokladů nebo odborné způsobilosti tohoto povolání.