I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Členské státy EU mají podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES možnost poskytovat za stanovených podmínek státní podporu odvětvím ohroženým rizikem úniku uhlíku.
Finanční kompenzace jsou vypláceny průmyslovým subjektům v odvětvích, která jsou energeticky náročná, a to za účelem předejít riziku tzv. úniku uhlíku (carbon leakage). Jde o situaci, která může nastat, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů natolik, že se výroba z EU přesune do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí, kde lze stejnou činnost provádět s nižšími provozními náklady. Celosvětově emise skleníkových plynů v dotčeném odvětví tedy nebudou klesat, ale naopak vzrostou.
Zákonný rámec pro tento postup je stanoven v § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Podmínky pro poskytnutí kompenzací jednotlivým žadatelům a způsob výpočtu výše kompenzace stanovuje nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon předpokládá, že vláda každoročně formou samostatného nařízení určí částku ze státního rozpočtu vyčleněnou za účelem poskytování finančních kompenzací nepřímých nákladů za uplynulý kalendářní rok. Pro kompenzace za rok 2025 byla tato částka na základě provozních údajů poskytnutých jednotlivými provozovateli zařízení ve způsobilých odvětvích vypočtena ve výši 3 768 008 951,18 Kč.
V konečné podobě nařízení byla částka snížena na 3 430 610 088,75 Kč, a to na základě usnesení vlády ze dne 29. června 2026. Kompanzace pro jednotlivé žadatele tedy budou kráceny v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nařízení vlády o stanovení prostředků na kompenzace je vydáváno každoročně. Pro nepřímé náklady vzniklé v průběhu roku 2024 bylo vydáno nařízení vlády č. 260/2025 Sb., o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2024. Nově je třeba s ohledem na ustanovení § 11 odst. 1 zákona stanovit výši prostředků alokovanou pro kompenzování roku 2025.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh je založen na zmocnění zakotveném v § 11 odst. 1 zákona, podle něhož má být nařízením vlády stanovena výše peněžních prostředků určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, za předchozí kalendářní rok. Zákon dále stanoví, že výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Tato podmínka je při navrhované celkové výši kompenzací splněna. Výnosy z dražeb emisních povolenek za předchozí kalendářní rok v součtu s tzv. transfery povolenek podle § 12 odst. 1 věty druhé do Modernizačního fondu činí celkově 37 338 351 927 Kč. Výše prostředků pro poskytnutí kompenzací tedy představuje 10,09 % z této částky. Návrh nařízení vlády je v souladu s prováděným zákonem a zákonným zmocněním.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v posledním znění, (dále také jen „směrnice“) ve svém čl. 10a odst. 6 uvádí, že „[č]lenské státy by měly přijmout finanční opatření v souladu s druhým a čtvrtým pododstavcem ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.“ Toto ustanovení je transponováno rámcově ve výše uvedeném § 11 zákona a podrobněji pak nařízením vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Do něj bylo za účelem ochrany před nepřípustným narušením hospodářské soutěže a dosažení souladu s evropskými pravidly pro státní podporu promítnuto Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1). Podle výše uvedeného článku směrnice by členské státy měly usilovat o to, aby na tento účel nepoužívaly větší objem finančních prostředků, než odpovídá 25 % výnosů z dražeb. Pokud by tato částka byla překročena, musí členský stát podat Evropské komisi zprávu zdůvodnění tohoto překročení. Do českého právního řádu bylo toto pravidlo převedeno zákonem tak, že 25 % výnosů z dražeb je částka maximální, nepřekročitelná. Tato podmínka je při navrhované výši kompenzací splněna, neboť, jak je uvedeno výše, za předchozí rok činil podíl 10,09 %
Evropská komise dne 23. prosince 2025 aktualizovala Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, které podstatně rozšířily seznam způsobilých sektorů o 22 nových průmyslových odvětví již za kalendářní rok 2025.
Vnitrostátní pravidla obsažená v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny budou uvedeny do souladu s Pokyny novela tohoto nařízení je předkládána souběžně s návrhem výše peněžních prostředků na kompenzace za rok 2025.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh představuje výdaj veřejných rozpočtů ve výši 3 768 008 951,18 Kč. Tento výdaj je podle revidovaného znění směrnice 2003/87/ES financovatelný z výnosů z aukcí emisních povolenek. To reflektuje také § 7 odst. 4 zákona. Vyplácení kompenzací za rok 2025 bude hrazeno jednak z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci výdajového limitu kapitoly MPO státního rozpočtu bez nároku na jeho dodatečné navyšování a částečně také ze Státního fondu životního prostředí. Pro případ časového nesouladu mezi realizací výdajů a inkasem budoucích výnosů z dražeb emisních povolenek bude financování zajištěno z dočasně disponibilních peněžních prostředků SFŽP ČR. Nejedná se přitom o změnu zdroje financování daných opatření ani o využití prostředků určených na jiné účely, ale o standardní řízení likvidity SFŽP ČR, přičemž konečným zdrojem krytí zůstávají výnosy z dražeb emisních povolenek v rámci dlouhodobého finančního rámce do roku 2030. V roce 2027 lze očekávat vyšší výnosy z aukcí emisních povolenek, přibližně ve výši 7 mld. Kč, zejména v důsledku nižšího objemu povolenek stahovaných z trhu do rezervy tržní stability (MSR). Na základě aktuálně zveřejněného výpočtu celkového množství povolenek v oběhu (TNAC) se míra stahování povolenek snižuje, což povede k vyššímu objemu povolenek určených k aukci a tím i k vyšším příjmům členských států z jejich prodeje. Současně lze očekávat pokles výdajů na kompenzace nepřímých nákladů za rok 2026, které budou vypláceny v roce 2027. Důvodem je zavedení částečné bezplatné alokace povolenek pro nepřímé emise a postupné zahrnutí nepřímých nákladů do mechanismu CBAM, jenž snižuje potřebu těchto kompenzací. Kombinace vyšších aukčních výnosů a nižších kompenzačních výdajů tak naznačuje dostatečnou disponibilitu prostředků z výnosů aukcí v roce 2027.
Jde o maximální výši prostředků na kompenzace, která nezohledňuje případné snížení kompenzčních částek jednotlivým příjemcům v případě, že dochází k souběhu s jinou veřejnou podporou. Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až na základě jednotlivých správních rozhodnutí vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co posoudí splnění podmínek podle nařízení vlády č. 565/2020 Sb. (včetně případného souběhu s jinou veřejnou podporou).
V roce 2025 byla nařízením vlády č. 260/2025 Sb., stanovena výše prostředků státního rozpočtu pro kompenzace nepřímých nákladů za rok 2024 na 2 239 978 777 Kč, skutečně vyplaceno bylo podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu 2 239 934 028,- Kč (https://mpo.gov.cz/cz/prumysl/prumysl-a-zivotni-prostredi/kompenzace-neprimych-nakladu/informace-o-vyplacenych-kompenzacich-neprimych-nakladu-za-kalendarni-rok-2024--291108/).
Vzhledem k tomu, že Evropská komise od letošního roku nově podstatně rozšířila seznam sektorů způsobilých pro kompenzace, je celková navrhovaná částka pro tento účel vyšší než v předchozích letech.
Způsobilé odvětví - původní Počet provozovatelů zařízení Kompenzační potřeba Podíl Výroba buničiny 4 177 528 075 Kč 4,71% Výroba papíru a lepenky 8 551 558 505 Kč 14,64% Výroba rafinovaných ropných produktů 2 240 026 174 Kč 6,37% Výroba jiných základních anorganických chemických látek 13 321 986 009 Kč 8,55% Výroba surového železa, oceli a feroslitin 7 551 952 282 Kč 14,65% Výroba a hutní zpracování hliníku 2 104 460 392 Kč 2,77% Výroba a hutní zpracování mědi 1 14 655 440 Kč 0,39% Výroba a hutní zpracování ostatních neželezných kovů 1 26 549 859 Kč 0,70% Odlévání železa 12 87 239 345 Kč 2,32% Vodík 4 56 353 327 Kč 1,50% Rohože ze skleněných vláken 2 71 992 500 Kč 1,91% 2 204 301 908 Kč 58,50% Způsobilé odvětví - nová Počet provozovatelů zařízení Kompenzační potřeba Podíl Těžba železných rud 1 65 906 725 Kč 1,75% Výroba olejů a tuků 1 18 580 641 Kč 0,49% Výroba sladu 1 8 061 810 Kč 0,21% Úprava a spřádání textilních vláken a příze 2 18 623 244 Kč 0,49% Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů 1 8 835 606 Kč 0,23% Výroba dýh a desek na bázi dřeva 5 203 555 011 Kč 5,40% Výroba barviv a pigmentů 2 36 672 610 Kč 0,97% Výroba jiných základních organických chemických látek 11 199 718 761 Kč 5,30% Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin 4 43 614 483 Kč 1,16% Výroba plastů v primárních formách(**) 6 170 047 648 Kč 4,51% Výroba syntetického kaučuku v primárních formách 2 37 179 388 Kč 0,99% Výroba chemických vláken 1 8 595 306 Kč 0,23% Výroba plochého skla 1 113 048 560 Kč 3,00% Výroba dutého skla 8 284 346 023 Kč 7,55% Výroba skleněných vláken(**) 1 115 614 662 Kč 3,07% Výroba keramických obkladaček a dlaždic 1 74 580 874 Kč 1,98% Tažení ocelových tyčí za studena 1 5 536 116 Kč 0,15% Tažení ocelového drátu za studena 3 31 543 721 Kč 0,84% Výroba baterií a akumulátorů 1 81 805 499 Kč 2,17% Strusková vlna, horninová vlna a podobné minerální vlny (kromě skleněné vlny) a jejich směsi volně ložené, v listech nebo svitcích 2 37 840 355 Kč 1,00% 1 563 707 042 Kč 41,50%
6. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména
6.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Nařízení stanoví celkovou sumu, která bude alokována na kompenzace nepřímých nákladů v EU ETS, proto nemá přímý dopad na práva a povinnosti osob. Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až na základě jednotlivých správních rozhodnutí vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů (včetně např. případného souběhu s jinou veřejnou podporou).
6.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.
Předpokládá se kompenzace cca 80 subjektů ve vybraných sektorech (přibližně třetina z těchto subjektů je v sektoru výroby železa a oceli, pětina v sektoru výroby papíru a lepenky a dále zejm. odvětví chemického průmyslu nebo výroby hliníku).
6.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh nařízení stanovením vyčleněné celkové peněžní částky za daný kapendářní rok navazuje na zákonný rámec poskytování kompenzací, které jsou státní podporou ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Návrh je v souladu pravidly pro tento typ státní podpory s stanovenými v „ Pokynech EK k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 “, ve znění jejich poslední aktualizace přijaté na konci roku 2025 (C/2026/196). Schéma veřejné podpory je vnitrostátně dáno nařízením vlády č. 565/2020 Sb.
6.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Poskytování kompenzací v obecné rovině může hypoteticky udržovat zaměstnanost v daných podporovaných sektorech. Návrh nemá žádný dopad na specifické skupiny obyvatel ani na ochranu práv dětí.
6.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu postavení fyzických osob, včetně rovného postavení mužů a žen.
6.6 Dopad na životní prostředí.
Řešení rizika úniku uhlíku hypoteticky přispívá k ochraně životního prostředí jednak tím, že účelem podpory je, aby se zamezilo zvyšování celosvětových emisí skleníkových plynů v důsledku přesunů výroby mimo Unii. Z pohledu ochrany životního prostředí je dále pozitivním faktorem podmíněnost kompenzací energetickým auditem a provedením příslušných opatření nebo příslušným podílem bezuhlíkových zdrojů (dle § 4 nařízení 565/2020 Sb. v aktuálním znění). Tato podmíněnost je stanovena v pravidlech EK pro státní podporu tohoto typu (2020/C 317/04).
6.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na práva dětí.
6.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
6.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
S návrhem nejsou spojeny žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
7. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Obecně poskytování kompenzací zvyšuje korupční rizika při administraci, nicméně proces posuzování žádostí je transparentní a bude probíhat na základě verifikovaných údajů.
8. Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné změny relevantní z hlediska digitalizace nebo rizika digitálního vyloučení.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh právního předpisu nebyl předmětem lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Celkový objem peněžních prostředků pro kompenzace za kalendářní rok 2025 byl návrhem stanoven na částku 3 768 008 951,18 Kč, která představuje prostý součet nároků vycházejících z provozních údajů jednotlivých provozovatelů zařízení. Jde o maximální částku, v níž není zohledněno případné snížení kompenzací jednotlivým příjemcům v případě, že došlo např. k souběhu s jinou veřejnou podporou nebo k nesplnění podmínek uvedených v pravidlech pro státní podporu (viz nařízení vlády 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až poté, co Ministerstvo průmyslu a obchodu posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády č. 565/2020 Sb. na základě podání žádosti o poskytnutí kompenzace jednotlivými subjekty.
V konečné podobě nařízení byla částka snížena na 3 430 610 088,75 Kč, a to na základě usnesení vlády ze dne 29. června 2026.
K § 2
Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona lze podávat žádosti o kompenzace nepřímých nákladů od okamžiku platnosti nařízení. Charakter předpisu nevyžaduje delší legisvakanční lhůtu a původně navrhované datum účinnosti k 1. červenci 2026 není vzhledem k termínu předložení vládě již realizovatelné. Stanovená účinnost splňuje požadavek naléhavého zájmu vyjádřený v § 9 odst. 3 zákona č. 22/2016 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)