Důvodová zpráva k vyhlášce č. 137/2026 Sb.

S ohledem na lepší přehlednost vyhlášky jsou uvedeny odkazy na obecnou úpravu v případech, kdy je tato úprava převzata pro potřeby této vyhlášky.

V oblasti vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků a studentů nadaných se přímo přebírá úpravu předloženou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Střední školy, které zřizuje Ministerstvo vnitra, nezbytně musí postupovat při organizaci jednotné zkoušky prováděné v rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání stejně, jako školy zřizované jinými subjekty. Právní normy o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, které jsou zakotvené v návrhu vyhlášky, je tak nutné sjednotit s vyhláškou č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Z technického pohledu bylo zvoleno řešení, kdy návrh vyhlášky přímo odkazem přebírá úpravu předloženou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tímto krokem se zamezí jakýmkoli odlišnostem v celém procesu a do budoucna se zjednoduší i případné změny.

Ustanovení vyhlášky přebírá úpravu stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, s výjimkou podzimních a jarních prázdnin, které jsou upraveny samostatně.

Ve věci stanovování podmínek nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínek výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů v rámci praktického vyučování se Ministerstvo vnitra zcela ztotožňuje s úpravou provedenou prostřednictvím vyhlášky č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů. Návrh vyhlášky tuto úpravu přímým odkazem přebírá.

V případě stanovení požadavků na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, škola a domov mládeže přebírá úpravu stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve vyhlášce č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 160/2018 Sb.

Ministerstva vnitra přebírá z obecné vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, uvedená ustanovení, neboť neshledalo potřebu je samostatně upravovat.

Střední školy, které zřizuje Ministerstvo vnitra, nezbytně musí postupovat pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu jako školy zřizované jinými subjekty. Proto Ministerstvo vnitra přebírá ustanovení obecné úpravy vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů.

Stanovuje se, že pro termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, pro termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí, se použije obdobně vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak pro pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků a dále pro podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a pro počet, výběr a jmenování jejích členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí se obecná úprava použije obdobně. Pokud jde o vybrané oblasti maturitní zkoušky, Ministerstvo vnitra považuje obecnou právní úpravu za dostatečnou pro střední školy. Z tohoto důvodu se též pro podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, pro podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny a pro náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona odkazuje na obecnou prováděcí úpravu ve vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Ustanovení vyhlášky týkající se organizace vzdělávání, hodnocení výsledků vzdělávání studentů, komisionálního přezkoušení a ukončování vzdělávání v akreditovaném i autorizovaném vzdělávacím programu přebírá úpravu stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení vyhlášky týkající se organizace nostrifikační zkoušky přebírá úpravu stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami obdobně.

Obdobně předkládaný návrh vyhlášky odkazuje na použití vyhlášky č. č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenskýh služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, pro využití a poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra.

Podle školského zákona je „škola“ obecný termín, kterým se míní všechny školy, tedy jak základní škola, tak střední, tak i vyšší odborná. Ministerstvo vnitra zřizuje s odkazem na § 7 odst. 3 školského zákona dva druhy škol-střední školu a vyšší odbornou školu, které v souladu se zákonným zmocněním označuje podle jejich zaměření jako střední policejní školu a střední odbornou školu požární ochrany (dále též „střední škola“) a vyšší policejní školu a vyšší odbornou školu požární ochrany Ministerstva vnitra (dále jen „vyšší odborná škola“).

Obsah výroční zprávy o činnosti školy za školní rok se liší oproti úpravě stanovené § 7 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv, a to s ohledem na požadavky Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že školy poskytují jazykové a odborné kurzy v rámci dalšího vzdělávání, obsahuje výroční zpráva o činnosti školy informace o uskutečněných kurzech. Zároveň se zveřejňování údajů o inspekční činnosti rozšiřuje o výsledky kontrolní činnosti. V působnosti Ministerstva vnitra probíhá řada kontrol z různých stupňů řízení, zaměřených do různých oblastí činnosti školy, a je proto vhodné, aby shrnutí výsledků těchto kontrol bylo součástí výroční zprávy o činnosti školy. Termíny pro zpracování a předkládání výroční zprávy o činnosti školy za školní rok Ministerstvu vnitra byly stanoveny s přihlédnutím k výše uvedenému. Problematiku stanovení rámcové struktury, obsahu a postupu zpracování dlouhodobého záměru a termínů jeho předkládání a zveřejňování Ministerstvo vnitra do návrhu vyhlášky nezakotvilo, protože tento dokument nezpracovává.

Stanoví se nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků na 60 žáků a nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků na 20 studentů.

Z důvodu specifičnosti vzdělávání na střední škole a vyšší odborné škole se stanoví odlišně v porovnání s úpravou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku na 5. Ze stejných důvodů se upravuje i nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole na 15.

U vyšší odborné školy je nejvyšší počet studentů ve studijní skupině návrhem vyhlášky stanoven na 15.

Ministerstvo vnitra považuje za důležité zohlednit i případy, kdy dojde k poklesu žáků ve třídě střední školy pod 15, protože i tak je v zájmu žáků i Ministerstva vnitra, aby zbylí žáci, byť v menším počtu, školu absolvovali. Přechod na jinou střední školu není z pohledu žáka ani školy účelný a efektivní, stejné důvody mohou být rovněž na straně žáků. Z tohoto důvodu návrh vyhlášky upravuje i možnost existence třídy střední školy s menším počtem žáků, ale pouze v případě, že není možné třídu spojit s jinou třídou v témže ročníku. Obdobná je úprava u studijní skupiny ve vyšší odborné škole, pokud počet studentů studijní skupiny klesne pod 5.

Úprava druhů, délky a termínů školních prázdnin pro školy zřizované Ministerstvem vnitra, provedená § 1 návrhu vyhlášky, vychází z úpravy, kterou stanovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve vyhlášce č. 16/2005 Sb. V § 5 návrhu vyhlášky je pak s ohledem na specifičnost škol umožněno ředitelům rozhodnout o termínu podzimních a jarních prázdnin.

Školám je za dodržení stanovených podmínek umožněno organizovat kombinovanou výuku. Vyhláška stanovuje poměr synchronní a asynchronní výuky, avšak současně umožňuje řediteli školy úpravu s ohledem na specifičnost zaměření škol a přípravu absolventů na službu u bezpečnostního sboru.

Návrh vyhlášky umožňuje u tříd, resp. studijních skupin, další dělení na skupiny, resp. studijní podskupiny. Zároveň zohledňuje potřebu spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků, pokud to umožňují školní vzdělávací programy střední školy, nebo dělit studijní skupiny na studijní podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a studijní podskupiny v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zdůrazňuje, že je přitom důležité respektovat obecné požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků a studentů, specifika žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků a studentů nadaných, prostorové a materiální zabezpečení výuky a podobně. Při rozhodování o dělení tříd a studijních skupin je nutné také přihlížet k náročnosti předmětu nebo učiva a k efektivitě vzdělávacího procesu.

U výuky cizích jazyků stanovuje návrh vyhlášky nejvyšší počet žáků ve skupině na 23 a nejvyšší počet studentů v podskupině na 15.

Evidence úrazů se vede v knize úrazů. V odstavci 2 tohoto ustanovení je následně uvedeno, které údaje evidence obsahuje. V souladu s obecnými požadavky na ochranu osobních údajů vyhláška zdůrazňuje, že osobní údaje v knize úrazů mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

Návrh vyhlášky v tomto bodě stanoví, ve kterých případech škola vyhotovuje záznam o úrazu. Kromě tří případů výslovně uvedených v odstavci 1 se tato povinnost podle odstavce 3 vztahuje také na případy, kdy o záznam o úrazu požádá zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák, student nebo Ministerstvo vnitra jako zřizovatel školy.

V tomto ustanovení návrhu vyhlášky je stanoveno, že škola bez zbytečného odkladu informuje zákonného zástupce nezletilého žáka o úrazu. Dále je specifikováno, ve kterých případech škola ohlásí úraz Policii České republiky a ministerstvu. Dále jsou v souladu s úpravou stanovenou ve vyhlášce č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů, dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů, stanoveny důvody pro povinnou aktualizaci záznamu o úrazu.

Stanovují se lhůty pro zaslání záznamu o úrazu a dále jsou uvedeny povinní příjemci, kterým je záznam o úrazu zasílán. Na rozdíl od úpravy provedené § 4 odst. 2 vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, nezasílá se záznam o smrtelném úrazu ani jeho aktualizace České školní inspekci, neboť inspekční činnost je prováděna Ministerstvem vnitra a tomu jsou takovéto záznamy zasílány.

Ustanovení uvádí výčet důvodů konání komisionální zkoušky ve střední škole.

Stanovují se podrobnosti ke komisi k provedení zkoušky. Vedle ředitele školy či jím pověřeného učitele je z důvodu snahy o maximální objektivitu členem komise kromě vyučujícího přezkušovaného žáka i jiný vyučující stejného či příbuzného předmětu. Komise o výsledku zkoušky hlasuje, výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. Výsledek komisionální zkoušky musí být předsedou komise prokazatelně oznámen studentovi a zaznamenán do protokolu, který se zakládá do osobní dokumentace studenta.

Zároveň musí ředitel školy po dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka stanovit počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu. V neposlední řadě musí ředitel školy stanovit konkrétní obsah a rozsah zkoušky v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

Ustanovení upravuje také případ, kdy se žák nemůže komisionální zkoušky zúčastnit. Ze závažných důvodů je možné se písemně omluvit se i dodatečně, a to nejpozději do 4 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O stupni závažnosti a uznání důvodů neúčasti rozhoduje ředitel školy. Předpokládá se, že přesný postup podávání omluvy bude upraven ve vnitřních předpisech školy.

Současně jsou upraveny lhůty pro konání komisionálních zkoušek ve druhém pololetí, přičemž je možné po dohodě ředitele školy a zletilého žáka, nebo zákonného zástupce nezletilého žáka stanovit i dřívější termín. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví žádosti ředitel školy vždy.

Ustanovení upravuje podmínky uznávání předchozího vzdělání. Existují dva druhy relevantního předchozího vzdělání, a to vzdělání ucelené a částečné.⁠‌​​​‌‌​‌‌‌​​‌​‌‌⁠

Uceleným vzděláním je především úspěšně ukončené vzdělání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, bez ohledu na to, zda bylo získáno v České republice nebo v zahraničí. Takové vzdělání ředitel školy uzná, pokud bude doloženo standardním dokladem o jeho získání nebo jiným prokazatelným způsobem, např. potvrzením školy, kde bylo získáno apod.

Částečným vzděláním je například absolvování pouze některých ročníků jiné střední, vyšší odborné či vysoké školy, opět bez ohledu na to, zda byly absolvovány v České republice nebo v zahraničí. Za částečné vzdělání lze uznat i jiné absolvované vzdělávání (například odborný kurz, jazyková škola apod.).

Pokud bylo jak ucelené, tak částečné vzdělání získáno v zahraničí, je pro jeho uznání nutné doložit nostrifikační doložku nebo osvědčení o rovnocennosti dosaženého vzdělání. V případě uzavřené mezinárodní smlouvy vysvědčení není nutné nostrifikovat (např. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice vyhlášené pod č. 23/2015 Sb. m. s.).

V neposlední řadě ustanovení upravuje způsob zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčení i v povinné dokumentaci školy.

Podle ustanovení § 65 odst. 1 školského zákona se vzdělávání ve střední škole člení na teoretické vyučování, výchovu mimo vyučování a sportovní přípravu a dále na vyučování praktické, do kterého spadá odborný výcvik, cvičení, učební praxe, odborná nebo umělecká praxe, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Ustanovení § 14 stanoví rozsah teoretického vyučování, které zpravidla začíná v 8 hodin ráno a končí nejpozději ve 20 hodin večer. Dále se stanoví rozsah a doba přestávek ve vyučování.

V § 15 jsou zvlášť upraveny náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování v rámci středního vzdělávání, včetně zajištění podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a také odměňování za produktivní činnost.

V ustanoveních § 16 je popsán způsob provádění odborné praxe probíhajících v rámci středního vzdělávání, přičemž v případě učební i odborné praxe je stanoveno, že se v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem uskutečňuje ve školách, školských zařízeních v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

Odborný výcvik, cvičení, učební praxe nebo odborná praxe jsou charakterem činností, které žáci vykonávají, činností obdobnou výkonu práce. Jsou proto dodržena ustanovení zákoníku práce a směrnice č. 94/33/ES o ochraně mladistvých pracovníků.

Mladistvým musí být dále poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Byla-li přestávka na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.

Ustanovení § 17 zohledňuje, že odborný výcvik je kromě školy a školských zařízení realizován také na pracovištích policejních a hasičských útvarů, případná další pracoviště musí být stanovena školním vzdělávacím programem. Stanovuje, že jej vede pedagogický pracovník, případně instruktor.

Při stanovení rozsahu vyučovacího dne v rámci odborného výcviku, jeho začátku a konce, je použita obdobná úprava úpravě obecné s tím, že odlišně je stanovena maximální délka vyučovacího dne na 8 hodin u všech ročníků.

Tato ustanovení pracovně právních předpisů jsou pochopitelně uplatněna i pro ustanovení § 16, § 18 a § 19.

Obdobná situace je u cvičení, kdy ustanovení § 18 návrhu vyhlášky stanovuje, že cvičení je vedle odborných učeben, laboratoří a dílen na pracovištích fyzických nebo právnických osob možné provádět také v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného sboru.

V ustanoveních § 19 je popsán způsob provádění učební praxe probíhajících v rámci středního vzdělávání, přičemž v případě učební i odborné praxe je stanoveno, že se v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem uskutečňuje ve školách, školských zařízeních v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

V průběhu odborného výcviku se zařazují přestávky na jídlo a oddech v souladu se zákoníkem práce. Mladistvému žákovi musí být přestávka poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržitého odborného výcviku. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovišti fyzické nebo právnické osoby, řídí se organizace přestávek režimem tohoto pracoviště, není-li tím dotčena ochrana mladistvých podle zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne. První přestávka se zpravidla zařadí po druhé hodině odborného výcviku.

V § 20 jsou upraveny podmínky pro realizaci sportovní přípravy, včetně rozsahu tréninkové jednotky v délce 45 minut. Jde zejména o zvyšování fyzické kondice žáků, tréninky hmatů a chvatů sebeobrany, případně zdokonalování střelecké přípravy.

V § 21 je upravena výchova mimo vyučování a jsou vyjmenovány možnosti, jakým způsobem je mohou školy realizovat, aby přispívaly k rozvoji schopností a zájmu žáků.

Upravuje se průběh přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšší odborné škole, který je, pokud jde o proces, přiměřeně shodný s úpravou stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v § 2 vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pouze jsou vzhledem k potřebám Ministerstva vnitra některé termíny ve vztahu k přijímacímu řízení stanoveny odlišně od zmíněného prováděcího právního předpisu.

Přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je nutné řediteli školy podat do 30. dubna příslušného kalendářního roku. Stanoví se, že přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení může proběhnout nejdříve 20. května. Doručování přihlášky ke vzdělávání a v podstatě i následná komunikace proběhne prostřednictvím datové schránky nebo v listinné podobě.

Návrh vyhlášky stanovuje, že pozvánka k vykonání přijímací zkoušky musí být ředitelem školy uchazeči zaslána nejpozději 10 dnů před konáním zkoušky u prvního kola přijímacího řízení a nejpozději 5 dnů před konáním přijímací zkoušky v rámci dalších kol přijímacího řízení. Zároveň je stanoveno, jaké informace musí pozvánka obsahovat.

Umožňuje se konání náhradní přijímací zkoušky, pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemohl zúčastnit řádného termínu a svoji neúčast omluvil stanoveným způsobem.

Stanovují se rovněž povinnosti ředitele ve vztahu k odvolacímu řízení.

Vzhledem k potřebám Ministerstva vnitra jsou odlišně stanoveny některé termíny a lhůty ve vztahu k přijímacímu řízení. Za účelem snížení administrativní zátěže v rámci přijímacího řízení je uchazeči ředitelem školy zaslána pozvánka k vykonání přijímací zkoušky pouze k řádnému termínu, přijímací zkoušku v náhradním termínu může uchazeč konat pouze po řádném zdůvodnění.

V § 23 je stanoveno, že se uplatní obdobný postup, je-li součástí přijímacího řízení do vyššího ročníku přijímací zkouška. Uchazeč přihlášku podává taktéž prostřednictvím datové schránky nebo v listinné podobě.

Stanovují se pracoviště, na kterých se může konat odborná praxe. Se subjektem, na jehož pracovišti se odborná praxe bude konat, musí škola před jejím zahájením uzavřít smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe.

Náležitosti této smlouvy jsou uvedeny v § 25 návrhu vyhlášky. Vyhláška rozšiřuje povinné náležitosti smlouvy a požaduje smluvní ošetření opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Na střední škole lze konat jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky. Na vyšší odborné škole lze konat jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá absolutoriu. Zkušební předměty určuje vždy ředitel školy.

Stanovuje se, že k jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky, která se podává řediteli školy ve dvou termínech – do 1. prosince předchozího kalendářního roku pro jarní zkušební období a do 25. června pro podzimní zkušební období. Součástí přihlášky musí být originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání předchozího vzdělání.

Uvádí se časové rozmezí, v kterém je možné jednotlivou zkoušku v jarním, resp. podzimním, zkušebním období konat, přičemž konkrétní termín zkoušky bude stanoven ředitelem školy. Časové rozmezí je zvoleno s ohledem na zaměření školy. Z důvodu zajištění dostatečného prostoru na přípravu uchazeče se stanovuje zveřejnění termínu zkoušky nejpozději měsíc před jejím konáním, a to na internetových stránkách školy.

Stanovují se povinné údaje pozvánky ředitele školy k jednotlivé zkoušce.

Odkazem na obecnou úpravu (vyhláška č. 177/2009 Sb., resp. vyhláška č. 10/2005 Sb.) je stanoven, jak způsob provedení zkoušky, tak způsob jejího hodnocení i pravidla pro vedení a uchovávání dokumentace o konání zkoušky.

Ustanovení ukládá řediteli školy zveřejnit výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky a v případě úspěšného vykonání zkoušky do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče vystavit osvědčení o jednotlivé zkoušce.

Návrh vyhlášky v souladu se zněním § 113a školského zákona předpokládá, že se za konání jednotlivé zkoušky ve škole platí úplata. Tato úplata pro oba druhy jednotlivé zkoušky, tzn. pro zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky i pro zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá absolutoriu, činí 2 000 Kč. Úplata se hradí před zahájením zkoušky.

Pokud uchazeč uvede v přihlášce k jednotlivé zkoušce, že splnil podmínky pro nižší úplatu tím, že se pro stejné zkušební období hlásí ke zkouškám z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky, snižuje se tato úplata na nejvýše 1 000 Kč.

Odlišně od obecné úpravy se stanovuje, že pokud je uchazeč příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, státním zaměstnancem nebo zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené jiným zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, je od úplaty osvobozen.

Stanovuje se, že ředitel školy stanoví přesnou výši úplaty, včetně jejího případného snížení nebo prominutí, současně se zveřejněním termínu konání jednotlivé zkoušky. Žadatel musí takto stanovenou částku uhradit do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce. Pokud tak neučiní, je přihlášky neplatná.

Stanovuje se, že typem školského zařízení jsou školské účelové zařízení, středisko praktického výcviku a domov mládeže. Školská zařízení musí být zapsána ve školském rejstříku podle § 6 odst. 6 školského zákona. Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží nejen pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů, zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem a zaměstnance ministerstva, ale případně i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil. Středisko praktického výcviku poskytuje praktické vyučování a výcvik pro žáky a studenty, příslušníky policie a hasičského záchranného sboru zaměstnance policie a hasičského záchranného sboru. Domov mládeže slouží k ubytování žáků a studentů a k provádění výchovně vzdělávací činnosti navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy, stejně jako k umožnění využívání volného času formou zájmových činností.

Žáci a studenti jsou zařazováni do skupin, přičemž každou skupinu vede vychovatel. Dále jsou stanovena kritéria, dle kterých se rozdělují ubytovaní, jedná se o pohlaví a případně věk. V neposlední řadě ustanovení vymezuje postup při udělování výchovných opatření žákům ubytovaným v domově mládeže, kdy je postupováno v souladu s vyhláškou č. 13/2004 Sb.

Výchovně vzdělávací činnosti prováděné v domově mládeže navazují na vzdělávání poskytované ve škole.

O umístění žáka nebo studenta do domova mládeže rozhoduje ředitel domova mládeže, přičemž jsou uvedena kritéria. Dále je upraveno, že žáci nebo studenti se do domova mládeže umisťují na základě přihlášky, která se podává pro každý školní rok. Termín pro podání přihlášky stanovuje ředitel domova mládeže a stanovuje se povinnost informovat rodiče nezletilých žáků, zletilé žáky a studenty. Dále se úpravou se stanovují důvody, kdy je žákovi nebo studentovi ukončeno umístění v domově mládeže.

Stanovují se pro výši úplaty 2 kategorie pokojů a z nich vyplývající maximální výše úplaty za kalendářní měsíc. Výši úplaty za ubytování v domově mládeže stanoví ředitel domova mládeže. Přitom musí přihlížet k vybavení domova mládeže a jednotlivých pokojů a k úrovni poskytovaných služeb. Pro tento účel jsou pokoje zařazeny do dvou kategorií. Aktuálně platnou výši úplaty je ředitel domova mládeže povinen zveřejnit na přístupném místě v domově mládeže. Dále jsou uvedeny podrobnosti pro výpočet poměrné úplaty za ubytování a vyúčtování úplaty.

Upravuje stanovení ceny stravného a dále stanovuje, že horní hranice ceny stravného upravuje ministerstvo.

Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání za školní rok se stanovuje na 3 000 Kč s tím, že ředitel školy může ve výjimečných případech tuto úplatu snížit až o 50 %. Pokud bude vzdělání prováděno distančně, není důvod pro vrácení úplaty za vyšší odborné vzdělávání, nebo její části. Odlišně od obecné úpravy se stanovuje, že pokud je student příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, státním zaměstnancem nebo zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, je od úplaty osvobozen.

Stanovují se lhůty pro úhradu školného, přičemž je úplata hrazena na celý školní rok. Dále je upravena výše úplaty v případě přerušení nebo ukončení studia a při přijetí studenta ke vzdělávání v průběhu školního roku.

Vzhledem k tomu, že návrh vyhlášky upravuje některé oblasti s přihlédnutím k podmínkám v rezortu Ministerstva vnitra a v policejním a hasičském školství odlišně od úpravy obecné (ve vyhlášce č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů), je nutné, aby se též na nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou ve školách zřizovaných Ministerstvem vnitra vztahovala speciální úprava zakotvená v navrhované vyhlášce.

Uvádí se právní předpisy, které se navrhují zrušit. V zásadě se jedná o vyhlášku č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, a všechny její následné novely.

Navrhuje se nabytí účinnosti návrhu vyhlášky dnem 1. září 2026, spolu se začátkem nového školního roku.⁠‌​​​‌‌​‌‌‌​​‌​‌‌⁠

Současně se poskytne dostatečná lhůta pro legisvakaci.