I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vydání vyhlášky o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení předpokládá § 99 odst. 4 zákona č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení).
Cílem navrhované právní úpravy je stanovit, jaké informace mají poskytovatelé podpůrných opatření podle zákona o podpoře bydlení uvádět ve vyúčtování přijatých příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Nastavuje se systém zajišťující správné vyúčtování příspěvků, které bude obsahovat nezbytné údaje zakotvené v zákoně. Takto nastavené vyúčtování usnadní jeho kontrolu pomocí předem nastavených položek definovaných v tabulkách návrhu vyhlášky. Navíc transparentní oddělené účtování s jasně definovanými položkami příjemci umožní čerpat prostředky z dalších zdrojů tak, aby nedocházelo ke dvojímu financování. Standardizované vyúčtování dále slouží i jako podklad k případnému vrácení poměrné části příspěvku v případech definovaných zákonem.
Příspěvky čerpají poskytovatelé podpůrných opatření v bydlení podle zákona o podpoře bydlení. Čerpat lze:
● příspěvek na správu bytu,
● příspěvek na poskytování bydlení s ručením,
● příspěvek na poskytování podnájemního bydlení,
● příspěvek na poskytování podporovaného obecního bydlení a
● příspěvek na poskytování asistence v bydlení.
Vyúčtování provádí poskytovatelé jednou ročně vůči krajskému úřadu, na jehož území bylo podpůrné opatření poskytováno. Pokud je poskytovatelem kraj, vyúčtování eviduje v případě poskytování asistence v bydlení Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a v případě poskytování ostatních podpůrných opatření Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
Poskytovatelé podpůrných opatření jsou jako příjemci příspěvků povinni vést oddělené účetnictví poskytnutých příspěvků, a to vzhledem k tomu, že příspěvky slouží k výkonu pověřených služeb obecného hospodářského zájmu podle přímo použitelných předpisů EU v oblasti veřejné podpory. Příjemce je tedy povinen sledovat účetně odděleně výnosy a náklady v rámci jednotlivých úkonů/činností tak, aby mohlo být prokázáno, že byly prostředky vynaloženy účelně, hospodárně a efektivně (a tedy rozpočtově odpovědně). Účelové určení příspěvků v zákoně neumožňuje poskytovatelům generování žádného zisku.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle § 99 odst. 4 zákona o podpoře bydlení.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Ke zhodnocení souladu s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře vizte kapitolu 4 obecné části důvodové zprávy.
4. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Návrh vyhlášky nezakládá veřejnou podporu, pouze specifikuje formu vyúčtování příspěvků.
Samotná podpůrná opatření lze považovat za veřejnou podporu služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, která je při splnění určitých podmínek považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem bez nutnosti předchozí notifikace podle pravidel EU (rozhodnutí Komise 2025/2630 ze dne 16. prosince 2025 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a o zrušení rozhodnutí 2012/21/EU), nebo za podporu malého rozsahu ( de minimis ) podle přímo použitelného předpisu EU (nařízení Komise 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu).
Podrobnější zhodnocení souladu financování s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře vizte v kapitole 5 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení.
Vyúčtování podle této vyhlášky není nástrojem pro ověřování splnění podmínek rozhodnutí Komise (EU) 2025/2630, zejména pro posouzení nadměrné kompenzace. Kontrolu pravidel EU o veřejné podpoře, včetně kontroly překompenzace, zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj podle § 127 zákona o podpoře bydlení. K provedení této kontroly poskytnou orgány veřejné správy Ministerstvu pro místní rozvoj potřebnou součinnost.
5. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky má přímé dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, které budou podle části sedmé zákona o podpoře bydlení pověřeny k poskytování podpůrných opatření v bydlení.
Podle § 99 odst. 1 zákona o podpoře bydlení je poskytovatel podpůrných opatření povinen vždy k 30. dubnu provést roční vyúčtování příspěvků. Podrobné náležitosti tohoto vyúčtování se navrhuje stanovit v tomto návrhu vyhlášky. Poskytovateli podpůrných opatření v bydlení se mohou stát osoby, které podají žádost o udělení pověření k poskytování některého z podpůrných opatření a zároveň splní podmínky uvedené v § 111 zákona o podpoře bydlení.
Dále jsou návrhem vyhlášky vázány krajské úřady a – je-li poskytovatelem kraj – Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Těmto správním úřadům zasílají poskytovatelé vyúčtování, na jehož základě úřady provádějí kontrolu jeho správnosti, vyzývají k vrácení příspěvku za podmínek stanovených zákonem a informují finanční úřad při nevrácení určené částky (§ 101 zákona o podpoře bydlení). Při kontrole vyúčtování přitom úřady vychází z povinných náležitostí stanovených v návrhu této vyhlášky.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá žádný přímý hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet. Stanovuje pouze náležitosti vyúčtování, které budou dokládány krajským úřadům (v přenesené působnosti), Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Transparentní systém vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení slouží jako prevence zneužití veřejných prostředků a zároveň zajišťuje efektivní alokaci veřejných prostředků. Data o čerpání příspěvků budou sloužit k alokaci potřebných finančních prostředků na další roky a jako datová základna při sestavování veřejných rozpočtů.
Příspěvky podle tohoto zákona jsou dalším výdajem podle rozpočtových pravidel (§ 74 zákona o podpoře bydlení), jsou mandatorním výdajem ministerstev.
Agenda krajských úřadů, kam spadá i vyúčtování podle návrhu této vyhlášky, je kraji realizována v přenesené působnosti, a je tedy financována prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky bude mít nepřímý dopad na bytovou situaci zranitelných skupin, a to díky sběru dat o použití veřejných financí na jednotlivá podpůrná opatření. Díky vyhodnocení těchto dat bude možné identifikovat klíčové problémy zranitelných skupin v souvislosti s bydlením a lépe zacílit veřejné finance na konkrétní podpůrná opatření. Data o využití příspěvků budou dále sloužit ke stanovení výše příspěvků, k alokaci potřebných finančních prostředků na další roky, jako datová základna při sestavování veřejných rozpočtů a k evaluaci efektivity podpůrných opatření.
Vyúčtování poskytne také přehled o nákladech na poskytování asistence v bydlení, která se týká zejména osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením, národnostních menšin či dětí z ohrožených rodin. Většině domácností pomohou méně nákladné intervence, jako jsou jednorázová pomoc s úhradou dluhů na nájemném, právní pomoc, mediace ve vztahu s pronajímatelem nebo podpora, jež má předejít odpojení energií (nebo zajistit jejich znovuzapojení). Méně domácností pak potřebuje intenzivnější (a dražší) intervence v podobě podpůrných opatření v bydlení [závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k vládnímu návrhu zákona o podpoře bydlení (sněmovní tisk 729/0 z 9. volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, s. 45)].
Návrh vyhlášky nemá dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Posouzení dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů (DPIA) bylo provedeno již k návrhu zákona o podpoře bydlení. Tento návrh vyhlášky pouze specifikuje náležitosti vyúčtování, povinnost jeho provádění však vyplývá ze zákona. Ve vyúčtovacích tabulkách jsou požadovány pouze takové údaje, které samy o sobě neumožňují identifikovat podporovanou osobu. Za tímto účelem by musela mít osoba náhled zároveň do neveřejné evidence poskytovatele nebo do Evidence podpory bydlení, do které mají přístup pouze oprávněné orgány veřejné správy.
10. Zhodnocení korupčních rizik
U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle vládní metodiky pro hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment ) korupční rizika zjištěna. Potenciální korupční riziko návrhu zákona prováděného touto vyhláškou bylo vyhodnoceno jako nízké. Detaily vizte v bodě 10 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Samotná vyhláška nemá na rodiny přímý vliv.
13. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na regionální rozvoj a územní samosprávu
Krajské úřady budou nově evidovat a kontrolovat vyúčtování týkající se poskytování podpůrných opatření.
Očekává se, že obecně zákon o podpoře bydlení, jehož je tato vyhláška prováděcím předpisem, bude mít pozitivní dopad na regionální rozvoj. Existence bytové nouze negativně dopadá na regionální rozvoj v podobě zhoršené kvality veřejných prostor, možnosti existence sekundárního trhu s bydlením (obchodu s chudobou) a souvisejících společensky patologických jevů. Zákon má spolu s navrhovanou vyhláškou přispět k řešení jmenovaných problémů.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Zákon prováděný touto vyhláškou předpokládá vznik informačního systému podpory bydlení, do nějž se budou zapisovat některé údaje o poskytovatelích podpůrných opatření včetně souhrnného formuláře k vyúčtování. Tento zápis provede příslušný správní orgán, nikoli poskytovatel, tudíž nevzniká žádné omezení přístupu některých poskytovatelů do systému v důsledku digitalizace. Vyúčtování může poskytovatel předat správnímu orgánu osobně, prostřednictvím datové schránky či poštou.
II. Zvláštní část
K § 1
Odstavec 1 vyjmenovává přílohy, ve kterých jsou obsaženy náležitosti vyúčtování jednotlivých příspěvků. Náležitosti vyúčtování jsou upraveny v tabulkách, které jsou součástí jednotlivých příloh. Přílohy č. 1 až 5 stanoví náležitosti vyúčtování příspěvku na správu, bytových podpůrných opatření a asistence v bydlení. Příloha č. 6 stanoví náležitosti vyúčtování výnosů a nákladů vyplývajících z uložení příspěvků na účtu, včetně zaplacené daně z těchto výnosů.
Tabulky ke každému příspěvku obsahují:
● informace o poskytovateli, období a kraji, ke kterému se vyúčtování váže,
● přehled vyplacených příspěvků,
● přehled vrácených poměrných částí příspěvků,
● vyúčtování využitých příspěvků,
● vyúčtování vymožených náhrad nákladů řízení souvisejících s vymáháním pohledávek,
● výslednou částku k vrácení.
Údaje v tabulkách slouží správnímu orgánu (krajský úřad, MMR či MPSV) k identifikaci poskytovatele a ke kontrole vyúčtování vyplacených příspěvků za uplynulý rok. Výsledkem vyúčtování je částka, kterou má poskytovatel povinnost vrátit nejpozději do 31. května daného roku (§ 99 odst. 2 a 3 zákona o podpoře bydlení).
Odstavec 2 stanoví, že další podrobný výčet obsahových náležitostí vyúčtování je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky.
Odstavec 3 stanoví, že výše případného rozdílu mezi výší výsledné částky k vrácení a skutečně vrácenou částkou bude ve vyúčtování odůvodněna. Toto odůvodnění je obdobou komentáře podle § 2 písm. e) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).
K § 2
Ustanovení upravuje účinnost vyhlášky. Vyhláška má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2027, neboť první vyúčtování příspěvků budou poskytovatelé provádět do 30. dubna 2027 za kalendářní rok 2026.
K označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Příloha obsahuje tabulku vyúčtování příspěvků na správu bytu. Účelové určení příspěvku, tedy na krytí kterých nákladů je příspěvek určen, je uvedeno v § 75 odst. 1 zákona o podpoře bydlení. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad či příslušné ministerstvo), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 1A se týká vyplacených příspěvků na správu bytu v období, za které se vyúčtování provádí. Rozhodnutí o přiznání příspěvku či jeho prodloužení vydává v případě bytových podpůrných opatření krajský úřad či Ministerstvo pro místní rozvoj.
Část tabulky 1B se týká vrácených poměrných částí příspěvků na správu bytu, které byly vyplaceny na období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 1C uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady byly příspěvky na správu v rámci poskytování bytových podpůrných opatření v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady na zaměstnance poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle § 75 odst. 1 zákona o podpoře bydlení, tedy například mzda za práci zaměstnance alokovaná na vyhledání způsobilého bytu a jeho zápis do evidence, na komunikaci s podnájemcem či na účast na jednání při hrozbě ztráty bydlení podporované domácnosti.
Část tabulky 1D uvádí, na jaké konkrétní ostatní náklady byly příspěvky na správu v rámci poskytování bytových podpůrných opatření v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny náklady poskytovatele, které nejsou osobními náklady a které spadají do činností podle § 75 odst. 1 zákona o podpoře bydlení. Tedy například náklady spojené s vymáháním pohledávky (skutečný náklad na telefon), či obecně plněním povinností souvisejících s poskytováním bytových podpůrných opatření (alokovaná část nákladu na pronájem kanceláře poskytovatele). Ostatní náklady lze také vyjádřit paušálem ve výši 30 % osobních nákladů podle části tabulky 1C.
Část tabulky 1E uvádí výši vymožených náhrad nákladů řízení, které souvisely s vymáháním pohledávek podle § 75 odst. 1 písm. c) zákona o podpoře bydlení. Jedná se například o případ, kdy poskytovatel v rámci bydlení s ručením za podporovanou osobu uhradil opravu v bytě, k níž byla osoba jakožto nájemce povinna, a zpětně pak tuto částku poskytovatel vymáhal soudně a byly mu přiznány náhrady nákladů takového řízení, které byly úspěšně vymoženy.
Část tabulky 1F uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 1G uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. Ministerstva pro místní rozvoj. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedený u České národní banky či na účet Ministerstva pro místní rozvoj, a to nejpozději do 31. května daného roku.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
Příloha obsahuje tabulku vyúčtování příspěvků na poskytování bydlení s ručením. Účelové určení příspěvku, tedy na krytí kterých nákladů je příspěvek určen, je uvedeno v § 75 odst. 2 zákona o podpoře bydlení. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad či Ministerstvo pro místní rozvoj), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 2A se týká vyplacených příspěvků na poskytování bydlení s ručením v období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 2B se týká vrácených poměrných částí příspěvků na poskytování bydlení s ručením, které byly vyplaceny na období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 2C uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady byly příspěvky v rámci poskytování bydlení s ručením v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady na zaměstnance poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle § 75 odst. 2 zákona o podpoře bydlení, tedy náklady vzniklé v souvislosti se splněním ručitelského závazku podle smlouvy o spolupráci a s opravou bytu, k níž byla povinna podporovaná osoba a zajistil ji poskytovatel.
Část tabulky 2D uvádí, na jaké konkrétní ostatní náklady byly příspěvky na poskytování bydlení s ručením v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny náklady poskytovatele, které nejsou osobními náklady a které spadají do kategorií podle § 75 odst. 2 zákona o podpoře bydlení. Jedná se například o splnění ručitelského závazku vůči pronajímateli, se kterým poskytovatel uzavřel smlouvu o spolupráci v případě, kdy podporovaná osoba neuhradila nájemné, náklady na služby aj. podle § 42 odst. 1 písm. b) zákona o podpoře bydlení.
Část tabulky 2E uvádí vyúčtování vymožených pohledávek podle § 75 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 zákona o podpoře bydlení.
Část tabulky 2F uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 2G uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. Ministerstva pro místní rozvoj. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedený u České národní banky či na účet Ministerstva pro místní rozvoj, a to nejpozději do 31. května roku, ve kterém vyúčtování předchozího kalendářního roku provádí.
K označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Příloha obsahuje tabulku vyúčtování příspěvků na poskytování podnájemního bydlení. Účelové určení příspěvku, tedy na krytí kterých nákladů je příspěvek určen, je uvedeno v § 75 odst. 3 zákona o podpoře bydlení. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad či příslušné Ministerstvo pro místní rozvoj), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 3A se týká vyplacených příspěvků na poskytování podnájemního bydlení v období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 3B se týká vrácených poměrných částí příspěvků na poskytování podnájemního bydlení, které byly vyplaceny na období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 3C uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady byly příspěvky v rámci poskytování podnájemního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady na zaměstnance poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle § 75 odst. 3 zákona o podpoře bydlení. Jde tedy například o mzdu za práci zaměstnance alokovanou na řešení odstranění škod na bytě.
Část tabulky 3D uvádí, na jaké konkrétní ostatní náklady byly příspěvky na poskytování podnájemního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny náklady poskytovatele, které nejsou osobními náklady a které spadají do kategorií podle § 75 odst. 3 zákona o podpoře bydlení. Jedná se například o náklady na nájemné, na služby a na náhrady škody související s poskytováním podnájemního bydlení, na jejichž úhradu vlastníkovi bytu poskytovatel nemohl z důvodu prodlení podporované osoby použít úhradu od podporované osoby.
Část tabulky 3E uvádí vyúčtování vymožených pohledávek podle § 75 odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona o podpoře bydlení.
Část tabulky 3F uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 3G uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. Ministerstva pro místní rozvoj. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedený u České národní banky či na účet Ministerstva pro místní rozvoj, a to nejpozději do 31. května roku, ve kterém vyúčtování předchozího kalendářního roku provádí.
K označení přílohy č. 4 příloze č. 4
Příloha obsahuje tabulku vyúčtování příspěvků na poskytování podporovaného obecního bydlení. Účelové určení příspěvku, tedy na krytí kterých nákladů je příspěvek určen, je vyjmenováno v § 75 odst. 4 zákona o podpoře bydlení. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad či Ministerstvo pro místní rozvoj), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 4A se týká vyplacených příspěvků na poskytování podporovaného obecního bydlení v období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 4B se týká vrácených poměrných částí příspěvků na poskytování podporovaného obecního bydlení, které byly vyplaceny na období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 4C uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady spojené s § 75 odst. 4 písm. b) zákona o podpoře bydlení byly příspěvky v rámci poskytování podporovaného obecního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady na zaměstnance poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle zmíněného ustanovení zákona o podpoře bydlení. Jedná se o osobní náklady, které poskytovateli vznikly v souvislosti s plněním povinností spojených s poskytováním podporovaného obecního bydlení, s vymáháním nájemného a dalších nákladů podle nájemní smlouvy, se zjišťováním výše škod na bytě, s komunikací s nájemcem a s účastí na jednání při hrozbě ztráty bydlení podporované osoby či účastí na metodickém či koordinačním setkání podle zákona o podpoře bydlení. Konkrétně jde tedy například o mzdu zaměstnance za časovou dotaci věnovanou vymáhání nájemného v podporovaném bytě či účasti na zmíněných jednáních.
Část tabulky 4D uvádí, na jaké neuhrazené splatné pohledávky podle § 75 odst. 4 písm. a) zákona o podpoře bydlení a jaké ostatní náklady podle § 75 odst. 4 písm. b) zákona o podpoře bydlení byly příspěvky na poskytování podporovaného obecního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Dále sem patří ostatní náklady podle § 75 odst. 4 písm. b), tedy náklady týkající se činností jmenovaných v pokynech k části tabulky 4C, které však nespadají do osobních nákladů.
Část tabulky 4E uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady spojené s § 75 odst. 4 písm. c) zákona o podpoře bydlení byly příspěvky v rámci poskytování podporovaného obecního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady na zaměstnance poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle zmíněného ustanovení zákona o podpoře bydlení. Jedná se osobní náklady vynaložené na byty ve vlastnictví poskytovatele. V porovnání s ostatními příspěvky je totiž příspěvek na podporované obecní bydlení určen nejen na náklady související s byty, v nichž je přímo poskytováno podpůrné opatření, ale také na náklady související s jakýmikoli byty ve vlastnictví poskytovatele (obce, kraje apod.). Pokud tedy vzniknou osobní náklady poskytovatele v souvislosti s těmito byty, uvedou se tyto výdaje do části tabulky 4E.
Část tabulky 4F uvádí, na jaké ostatní náklady podle § 75 odst. 4 písm. c) byly příspěvky na poskytování podporovaného obecního bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří jiné náklady vynaložené na byty ve vlastnictví poskytovatele vyjma těch osobních, které patří do části tabulky 4E. V porovnání s ostatními příspěvky je totiž příspěvek na podporované obecní bydlení určen nejen na náklady související s byty, v nichž je přímo poskytováno podpůrné opatření, ale také na náklady související s jakýmikoli byty ve vlastnictví poskytovatele (obce, kraje apod.). Jedná se tedy o náklady vynaložené na politiku bydlení obce či kraje a jejich organizací.
Část tabulky 4G eviduje vymožené pohledávky podle § 75 odst. 4 písm. b) bodu 2 zákona o podpoře bydlení a náhrady nákladů řízení, které souvisely s vymáháním těchto pohledávek. Jde například o částky vymoženého nájemného, nákladů na služby, a náhrad škod způsobených podporovanou osobou v důsledku neplnění povinností, jednak o náklady řízení, které byly poskytovateli přiznány. Poskytovatel tak získal část vynaloženého příspěvku zpět.
Část tabulky 4H uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 4I uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. Ministerstva pro místní rozvoj. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedeného u České národní banky či na účet Ministerstva pro místní rozvoj, a to nejpozději do 31. května roku, ve kterém vyúčtování předchozího kalendářního roku provádí.
K označení přílohy č. 5 příloze č. 5
Příloha obsahuje tabulku vyúčtování příspěvků na poskytování asistence v bydlení. Účelové určení příspěvku, tedy na krytí kterých nákladů je příspěvek určen, je vyjmenováno v § 75 odst. 5 zákona o podpoře bydlení. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad či Ministerstvo práce a sociálních věcí), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 5A se týká vyplacených příspěvků na poskytování asistence v bydlení v daném období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 5B se týká vrácených poměrných částí příspěvků na poskytování asistence v bydlení, které byly vyplaceny na období, za které se vyúčtování provádí.
Část tabulky 5C uvádí, na jaké konkrétní osobní náklady byly příspěvky v rámci poskytování asistence v bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny mzdové náklady zaměstnanců poskytovatele (tedy hrubá mzda spolu se sociálním a zdravotním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem), kteří vykonávali činnosti podle § 75 odst. 5 zákona o podpoře bydlení. Jedná se o veškeré činnosti související s poskytováním asistence a s přípravou poskytování asistence a s přípravou osoby, které byla následně asistence poskytována, na nové bydlení, a to až 1 měsíc před zahájením poskytování asistence.
Část tabulky 5D uvádí, na jaké konkrétní ostatní náklady byly příspěvky na poskytování asistence v bydlení v daném vyúčtovacím období použity. Do této části tabulky patří všechny náklady poskytovatele, které nejsou osobními náklady a které spadají do činností podle § 75 odst. 5 zákona o podpoře bydlení. Ostatní náklady lze také vyjádřit paušálem ve výši 30 % osobních nákladů podle části tabulky 5C.
Část tabulky 5E uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 5F uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedený u České národní banky či na účet Ministerstva práce a sociálních věcí, a to nejpozději do 31. května roku, ve kterém vyúčtování předchozího kalendářního roku provádí.
K označení přílohy č. 6 příloze č. 6
Tabulky v příloze č. 6 vychází z § 99 odst. 1 písm. k) zákona o podpoře bydlení, který ukládá všem poskytovatelům podpůrných opatření provést vyúčtování výnosů a nákladů vyplývajících z uložení příspěvků na bankovním či jiném účtu a zaplacené dani z těchto výnosů. První část tabulky slouží k identifikaci poskytovatele, dále správního orgánu, jemuž je vyúčtování určeno (krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo práce a sociálních věcí), a období, ke kterému se vyúčtování váže. První část tabulky dále obsahuje kolonky určené pro podpis, datum podpisu a identifikaci podepisující osoby včetně uvedení jejího vztahu k poskytovateli.
Část tabulky 6A se týká výnosů vyplývajících z uložení příspěvků na bankovním či jiném účtu – jedná se např. o úroky na spořicím účtu či úroky získané z termínovaného vkladu. Možnost určení výnosů alokací je zde proto, aby si poskytovatel nemusel zakládat nový účet zvlášť určený pouze pro příspěvky podle zákona o podpoře bydlení.
Část tabulky 6B se týká nákladů vyplývajících z uložení příspěvků na bankovním či jiném účtu. Zde platí obecný princip efektivního využití finančních prostředků – pokud je poplatek nezbytný k založení a vedení účtu, na kterém jsou uloženy příspěvky, je možné ho z příspěvku hradit. Naopak se doporučuje, aby se poskytovatel vyvaroval nadbytečných poplatků, jako například penále za předčasný výběr termínovaného vkladu či zbytné administrativní poplatky v podobě poplatků za papírové výpisy z účtu či zpoplatněný výběr z bankomatu jiné banky a podobně. Obecně platí, že náklady musí pocházet z období, za které se vyúčtování provádí – tedy např. poplatek za založení účtu určeného k uložení příspěvků, který vznikl před přiznáním příspěvku, nelze do vyúčtování zahrnout. Možnost určení nákladů alokací je zde proto, aby si poskytovatel nemusel zakládat nový účet zvlášť určený pouze pro příspěvky podle zákona o podpoře bydlení.
Část tabulky 6C uvádí výši zaplacené daně vypočtené z výnosů plynoucích z uložení příspěvků na bankovním či jiném účtu. Jedná se o daň plynoucí z výnosů vzniklých v období, za které se vyúčtování provádí – tedy výnosů vzniklých v roce předcházejícím odevzdání vyúčtování správnímu orgánu. Tato daň z příjmu je placena dvěma způsoby – buď formou srážkové daně stržené bankou, nebo zpětně formou platby na základě daňového přiznání .
Část tabulky 6D uvádí částku, kterou je třeba přičíst, aby výsledná částka, kterou poskytovatel odvádí na účet daného správního orgánu, byla zaokrouhlena na celé koruny.
Část tabulky 6E uvádí částku, kterou poskytovatel vrací na účet daného správního orgánu – tedy příslušného krajského úřadu, resp. příslušného ministerstva. Poskytovatel je povinen výslednou částku poslat na účet kraje vedený u České národní banky, nebo na účet příslušného ministerstva, a to nejpozději do 31. května roku, ve kterém vyúčtování předchozího kalendářního roku provádí.
K označení přílohy č. 7 příloze č. 7
Příloha obsahuje podrobný výčet obsahových náležitostí vyúčtování pro jednotlivé příspěvky. Kromě obecných náležitostí týkajících se všech typů příspěvků obsahuje příloha č. 7 i podrobné náležitosti řádného vyúčtování jednotlivých příspěvků. Stanovení podrobných náležitostí vyúčtování v návodných tabulkách předurčuje zpracování vyúčtování jednotným způsobem, což usnadní práci správnímu orgánu, kterému bude vyúčtování předkládáno (obvykle krajskému úřadu).