Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 143/2026 Sb.

Technické požadavky na hračky jsou v rámci EU harmonizovány prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (dále jen “směrnice 2009/48/ES“). Tato směrnice je do právního řádu ČR transponována nařízením vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů, které je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí technických požadavků uvedených ve směrnici 2009/48/ES je zákaz používání látek klasifikovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně naříení (ES) č. 1907/2006, jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (dále jen „CMR“). Látky klasifikované jako CMR kategorie 1A, 1B nebo 2 se nesmí používat v hračkách, v součástech hraček ani v částech hraček rozlišitelných z hlediska mikrostruktury. Výjimku tvoří případy, kdy jsou tyto látky obsaženy v individuálních koncentracích stejných nebo nižších, než jsou příslušné koncentrace stanovené v nařízení (ES) č. 1272/2008 pro klasifikaci směsí s obsahem těchto látek jako CMR, děti k nim nemají přístup nebo bylo jejich použití schváleno. Komise může schválit použití látek klasifikovaných jako CMR kategorie 1A, 1B nebo 2 v hračkách, pokud bylo použití látky zhodnoceno příslušným vědeckým výborem a shledáno jako bezpečné, zejména s ohledem na expozici, pokud použití látky ve spotřebních předmětech není podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 zakázáno a v případě látek klasifikovaných jako CMR kategorie 1A a 1B ještě pokud nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo směsi.⁠‌​​‌‌‌‌​​‌​‌‌​​​⁠

Dodatek A přílohy II směrnice 2009/48/ES obsahuje seznam látek klasifikovaných jako CMR a schválených pro používání stanovenými způsoby.

V roce 2022 Evropská komise pověřila Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SCHEER), aby zhodnotil používání kobaltu v hračkách, zejména s ohledem na expozici, s cílem případně schválit způsoby jeho používání v hračkách, které byly vyhodnoceny jako bezpečné. Ze stanoviska výboru vyplynulo, že součásti kovových hraček obsahující kobalt, které mají vést elektrický proud, mohou být povoleny jako chemicky bezpečné. Kromě toho může být kobalt povolen i v hračkách a součástech hraček vyrobených z nerezavějící oceli a v magnetech na bázi neodymu používaných v hračkách, pokud tyto magnety nelze spolknout nebo vdechnout.

Dne 29. 1. 2026 byla v Úředním věstníku EU publikována směrnice Komise (EU) 2026/192, kterou se mění dodatek A přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o kobalt (dále jen “směrnice 2026/192“). Obsahem směrnice je schválení použití kobaltu v hračkách výše uvedenými způsoby, které nepředstavují pro děti riziko.

Platné znění nařízení vlády č. 86/2011 Sb. neobsahuje změny vyplývající ze směrnice 2026/192. Je proto nutné jej odpovídajícím způsobem novelizovat.

Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána legislativními závazky vyplývajícími z členství České republiky v EU. Nařízení vlády č. 86/2011 Sb. je nutno novelizovat, aby odpovídalo směrnici 2009/48/ES v platném znění, a tak dosáhnout plné transpozice. Tím bude zajištěna potřebná úroveň ochrany dětí před možnými riziky plynoucími z chemických látek v hračkách a zároveň posílena konkurenceschopnost českých výrobců a dovozců.

Návrh nařízení vlády je předkládán na základě zmocnění v § 22 zákona č. 22/1997 Sb. Návrh je s tímto zákonem a zmocněním v souladu.

Návrh představuje plnou transpozici směrnice 2026/192. Obsahuje pouze ustanovení nutná k zajištění řádné transpozice; předkládaný návrh je plně v souladu se zásadou minimalistické implementace ve smyslu Metodické pomůcky pro prevenci nadbytečné regulatorní zátěže při implementaci práva EU. Návrh je tudíž plně v souladu s výše uvedeným předpisem, k němuž není ke dni předložení návrhu evidována žádná relevantní judikatura soudních orgánů EU.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie. Návrh představuje čistě implementaci právních předpisů EU, bez rozšiřování obsahu implementovaných norem.

V souvislosti s novou právní úpravou nedojde k navýšení objemu kontrolní činnosti a vzniku s tím spojených nákladů na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

Účinnost je navrhována dnem 29. srpna 2026.

Účinnost je stanovena podle ustanovení směrnice 2026/192 o účinnosti transpozičních předpisů (čl. 2 odst. 1), proto v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, nelze stanovit datum účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci, jak vyžaduje § 9 odst. 1 tohoto zákona.

Navrhovaný předpis není technickým předpisem, který by podléhal oznámení Evropské komisi a ostatním členským státům.

Návrh nemá dopad na práva a povinnosti osob.

Náklady pro podnikatelské prostředí úpravou nevznikají. Naopak lze předpokládat přínos pro výrobce hraček, vzhledem k rozšíření možností jejich konstrukce s využitím kobaltu k povoleným účelům.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.

Návrh nemá sociální dopady, zejména dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh, stejně jako platná právní úprava, nevytváří žádné rozdíly, které by byly v rozporu se zákazem diskriminace.

Dopad na rovnost žen a mužů byl hodnocen podle „Metodiky hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR“.

Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, který se týká výhradně problematiky dodávání výrobků na trh. Předkladatel proto v souladu s bodem 3.3 této metodiky konstatuje, že materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.⁠‌​​‌‌‌‌​​‌​‌‌​​​⁠

Návrh nemá dopady na životní prostředí.

Návrh nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.

Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nebude mít dopad na ochranu soukromí a možnost zneužití osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky.

Návrh nemá vazbu na digitální agendu.

Návrh nebude mít dopad na plnění funkcí rodiny.

Korupční rizika byla hodnocena v souladu s metodikou C.I.A. – Corruption Impact Assessment.

Při hodnocení korupčních rizik je třeba vycházet ze skutečnosti, že návrh je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Návrh sám nestanoví pravomoci státních orgánů ani neupravuje vztahy; pouze specifikuje podrobnosti zákonné úpravy pro konkrétní skupinu výrobků. Činí tak pouze v míře nezbytně nutné pro naplnění cíle úpravy. Množina upravovaných vztahů a rozsah pravomoci státních orgánů zcela odpovídá stávající právní úpravě. Kompetentní orgány veřejné správy, tj. České obchodní inspekce (orgán dozoru) a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a stání zkušebnictví (oznamující orgán) budou schopny efektivně kontrolovat a vynucovat dodržování nové regulace stejnými postupy, jako je tomu u regulace současné. Oba tyto orgány mají z dosavadní praxe zavedeny dostatečně kvalitní mechanismy vnitřní kontroly u rozhodování, včetně určení konkrétní odpovědné osoby. V procesních záležitostech, včetně opravných prostředků proti rozhodnutí, platí obecná úprava správního řádu.

Návrh nemá vliv na dostupnost informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparenci a otevřenost dat. Informace o veškerých činnostech Úřadu pro technickou normaliaci, metrologii a státní zkušebnictví v této oblasti je součástí každoročně předkládané a zveřejňované výroční zprávy.

Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.

Návrh nebyl předmětem lobbování; při tvorbě tohoto návrhu nedošlo ke kontaktu s lobbistou.