I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví průmyslu, která jsou energeticky náročná, představují nástroj zachování konkurenceschopnosti v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU. V loňském roce byla v ČR kompenzace poskytnuta celkem 32 žadatelům a souhrnná výše vyplacených kompenzací byla 2,24 mld. Kč. Letos dochází k významnému zvýšení počtu provozů způsobilých ke kompenzaci, neboť vydaná aktualizace Pokynů EK k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (Sdělení Komise C/2026/196) rozšířila seznam způsobilých sektorů o 22 nových průmyslových odvětví .
Hlavní změna nařízení vlády tedy spočívá v zahrnutí nových sektorů mezi odvětví způsobilá pro kompenzace (do přílohy č. 1).
Další dílčí změny, které přinesla aktualizace Pokynů EK:
· Mění se maximální míra podpory: Pro sektory, které byly způsobilé před revizí Pokynů EK, se míra podpory zvyšuje z 75 % na 80 %. Nové sektory mají 75 %.
· Je přidána nová alternativa pro splnění podmínek pro přiznání kompenzace: investice alespoň 50 % vyplacené kompenzace do zařízení podporující flexibilitu sítě.
· Je aktualizován emisní faktor pro ČR, s účinností od roku 2027 (tj. pro komenzace žádané v roce 2027 za 2026) je vyšší – 0,89 oproti dosavadnímu 0,85 tCO2/MWh.
Také všechny tyto dílčí úpravy vycházejí z nově vydaných Pokynů EK.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající znění zákona odráží Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, ve znění, které bylo aktuální do konce roku 2025. Nejsou v něm proto obsažena zejména nově zařazená odvětví průmyslu, v nichž mohou subjekty o kompenzace žádat.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání.
Návrh je založen na zmocnění zakotveném v § 11 odst. 5 zákona. Návrh nařízení vlády je v souladu s prováděným zákonem a zákonným zmocněním.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v posledním znění, (dále také jen „směrnice“) ve svém čl. 10a odst. 6 uvádí, že „[č]lenské státy by měly přijmout finanční opatření v souladu s druhým a čtvrtým pododstavcem ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.“ Toto ustanovení je transponováno rámcově ve výše uvedeném § 11 zákona a podrobněji pak nařízením vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Do něj bylo za účelem ochrany před nepřípustným narušením hospodářské soutěže a dosažení souladu s evropskými pravidly pro státní podporu promítnuto Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021.
Předkládaný návrh má za cíl zohlednit poslední aktualizaci těchto Pokynů, kterou Evropská komise schválila dne 23. prosince 2025 (Sdělení Komise C/2026/196).
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Rozšíření kompenzací nepřímých nákladů na další sektory bude znamenat vyšší kompenzační potřebu, jejíž konkrétní celková výše se odvíjí od skutečného počtu subjektů a jejich provozních údajů o spotřebě elektřiny a produkci výrobků. Tyto údaje provozovatelé předkládají vždy do 15. března daného roku Ministerstvu životního prostředí. Z důvodu zvýšení míry podpory ze 75 % na 80 % lze očekávat navýšení celkové kompenzace u původních sektorů o zhruba 6,6 %. Výše kompenzací za daný rok je každoročně určena samostatným nařízením vlády. Za rok 2024 bylo vyplaceno v kompenzacích přibližně 2,24 mld. Kč. Za rok 2025 ministerstvo obdrželo provozní údaje týkající se původních sektorů odpovídající částce 2,2 mld. Kč. Z této částky pak zvýšení míry podpory činí přibližně 138 mil. Kč.
6. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Evropská komise také v aktuálním sdělení C/2026/196 uvedla, že členské státy mohou nové sektory kompenzovat již za kalendářní rok 2025, tj. vyplácet jim kompenzaci již v roce 2026. Aby mohly být již v roce 2026 poskytnuty kompenzace také nově zařazeným odvětvím, je třeba, aby vnitrostátní pravidla obsažená v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů byla uvedena do souladu s novým zněním Pokynů EK do 30. června 2026 .
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu
7.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh rozšiřuje okruh subjektů, které mohou získat kompenzaci nepřímých nákladů v rámci EU ETS. O nárocích jednotlivých subjektů rozhoduje ve správním řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu poté, co posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády (včetně např. případného souběhu s jinou veřejnou podporou).
7.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Po rozšíření způsobilých sektorů se předpokládá kompenzace cca 80 subjektů v ČR (oproti loňským 32 subjektům). Bližší analýza viz RIA.
7.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Poskytování kompenzací představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování EU (SFEU) a návrh tedy je úpravou stávajícího schématu veřejné podpory. Návrh je v souladu s pravidly pro tento typ státní podpory stanovenými v „ Pokynech EK k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 “, ve znění jejich poslední aktualizace přijaté na konci roku 2025 (C/2026/196). Změny v nařízení byly notifikovány Evropské komisi (číslo notifikačního spisu je SA.123662).
7.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Poskytování kompenzací v obecné rovině může hypoteticky udržovat zaměstnanost v daných podporovaných sektorech. Návrh nemá dopady specificky na některé skupiny obyvatel.
7.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k postavení fyzických osob, včetně rovného postavení mužů a žen.
7.6 Dopad na životní prostředí.
Řešení rizika úniku uhlíku hypoteticky přispívá k ochraně životního prostředí , jelikož účelem podpory je, aby se zamezilo zvyšování celosvětových emisí skleníkových plynů v důsledku přesunů výroby mimo Unii. Z pohledu ochrany životního prostředí je dále pozitivním faktorem podmíněnost kompenzací energetickým auditem a provedením příslušných opatření nebo příslušným podílem bezuhlíkových zdrojů (dle § 4 nařízení 565/2020 Sb. v aktuálním znění). Tato podmíněnost je stanovena v pravidlech EK pro státní podporu tohoto typu (2020/C 317/04).
7.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá žádné dopady na práva dětí.
7.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
7.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
S návrhem nejsou spojeny žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
V souvislosti s přijetím návrhu se nepředpokládá zvýšení korupčního rizika. V obecné rovině lze konstatovat, že poskytování kompenzací nese rizika při administraci žádostí, nicméně proces posuzování žádosti je transparentní a probíhá na základě verifikovaných údajů ve správním řízení.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkládaný návrh nařízení nebyl předmětem lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví riziková z hlediska úniku uhlíku)
K § 4 odst. 2
Úprava emisního faktoru ve vazbě na nové znění Pokynů EK po jejich aktualizaci Sdělením komise C/2026/196 (viz nové znění přílohy III Pokynů EK). Vyšší emisní faktor se použije poprvé pro kompenzace za rok 2026.
K § 4 odst. 4
Nové znění Pokynů EK po jejich aktualizaci Sdělením komise C/2026/196 (bod 19 Sdělení) upravuje intenzitu podpory, a sice podle toho, zda se jedná o subjekt působící v některém z dosavadních průmyslových sektorů anebo z nově zařazovaných odvětví. Návrh reflektuje tuto úpravu Pokynů EK.
K § 4 odst. 4 písm. b)
V novém znění písmene b) se do tří alternativních podmínek pro možnost přiznání nároku na kompenzaci sdružují dvě stávající podmínky (nyní nově jako bod 1 a bod 2) a dále se přidává třetí možná alternativa podle nového znění Pokynů EK (bod 23 Sdělení Komise C/2026/196), a sice investování alespoň 50% obdržené kompenzační sumy do popsaných modernizačních opatření.
K § 4 odst. 5
Jelikož byla podmínka související s využíváním bezuhlíkové elektřiny přesunuta do odstavce 4 (viz výše), v odstavci 5 se ke zbylé první větě přidává obsah stávajícího odstavce 6. Odstavec 6 se současně zrušuje.
K § 7 odst. 2 písm. c)
Legislativně technická úprava odkazu v souvislosti se změnami v § 4.
K § 7 odst. 2 písm. d)
Legislativně technická úprava odkazu v souvislosti se změnami v § 4.
K § 7 odst. 2 písm. e)
K žádosti o kompenzaci jsou požadovány doklady nezbytné k prokázání provedené investice podle nové podmínky zakotvené v Pokynech EK a v § 4 odst. 4 písm. b) bod 3.
K příloze č. 1 tabulce
Předkládaný návrh vymezuje okruh nově kompenzovaných odvětví stejně jako nové Pokyny EK a jejich seznam nijak nezužuje ani nerozšiřuje oproti seznamu uvedenému v příloze Pokynů EK. Nově zařazovaná odvětví jsou uvedena ve vkládané tabulce 2.
K označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Nově zařazená alternativa k prokazování nároku na kompenzaci uvedená v § 4 odst. 4 písm. b) bodu 3 se musí odrazit v seznamu příloh žádosti. Do části H. bodu 3 formuláře se přidává řádek e) “Doklad o provedené investici“. Systém e-Legislativy bohužel neumožňuje dílčí změnu v příloze č. 3, proto je příloha vkládána celá nově.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Aby mohly být již v roce 2026 poskytnuty kompenzace také nově zařazeným odvětvím, je třeba, aby vnitrostátní pravidla obsažená v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů byla uvedena do souladu s novým zněním Pokynů EK co nejdříve, pokud možno před začátkem druhého pololetí letošního roku . Charakter předpisu nevyžaduje delší legisvakanční lhůtu a původně navrhované datum účinnosti k 1. červenci 2026 není vzhledem k termínu předložení vládě již realizovatelné. Stanovená účinnost splňuje požadavek naléhavého zájmu vyjádřený v § 9 odst. 3 zákona č. 22/2016 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
K čl. II písm. a)
Změna hodnoty emisního faktoru CO2 pro ČR se použije poprvé pro výpočet kompenzačních částek nákladů za rok 2026, tedy v roce 2027.