I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh vyhlášky“), se předkládá k provedení zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním důvodem této právní úpravy je potřeba modernizace vyhlášky z důvodu adaptace na aktuální podmínky a technologie v zemědělství, zajištění dlouhodobé udržitelnosti produkce, racionální hnojení, zamezení přehnojování a minimalizace negativního dopadu na životní prostředí.
Cílem návrhu vyhlášky je přehodnocení kritérií hodnocení zásobenosti základními živinami, která přesněji klasifikují půdní zásobu a efektivnější plánování hnojení. Zavedení kritérií pro hodnocení mikroprvků a síry, které jsou v agrochemickém zkoušení zemědělských půd již dlouhodobě a standardně stanovovány, přispěje ke komplexnějšímu hodnocení kvality půdy.
V platném znění vyhlášky nelze odstranit úvodní větu vyhlášky, která tam podle našeho názoru být nemá (stejně jako účinnost a jméno ministra, který podepsal „první“ vyhlášku před následnými novelizacemi). Formální vzhled textu platného znění vyhlášky v tomto směru nelze ovlivnit, je tvořen v systému e-Legislativa. Na tuto skutečnost jsme upozornili Státní pokladnu Centrum sdílených služeb, s. p. (zkráceně „SPCSS“), která od 1.1.2026 zajišťuje podporu systému e-Sbírka a e-Legislativa. V případě návrhu vyhlášky to má za následek, že v platném znění nesedí v úvodní větě zmocnění (§ 16 zákona o hnojivech byl již zrušen), ani název zákona o hnojivech (byl změněn). Při zásahu do úvodní věty v platném znění se změny propíší do novely jako novelizační body novelizující úvodní větu vyhlášky, což je nesmyslné, protože úvodní věta není normativní a neexistuje stále stejná, ale váže se vždy ke konkrétní novele vyhlášky a může být variabilní, provádějící různá zmocnění zákona apod. Nicméně jsme nakonec přistoupili k „novelizaci“ úvodní věty, protože jinak by byli čitatelé platného znění zmateni.
V rámci e-Legislativy nelze odůvodnit ve zvláštní části změnu názvu vyhlášky, i když se změna propsala do novely. Dalším problémem je, že ve vztahu k účinnosti je v eLegislativě přednastaveno, že při změně názvu předpisu nabývá tento bod účinnosti dnem po dni vyhlášení automaticky, a nelze se od tohoto data odchýlit. Naším záměrem byla účinnost k 1.1.2027 celé vyhlášky, čehož nelze nijak docílit.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a zmocnění k jejímu vydání je obsaženo v jeho § 10 odst. 8 a § 11 odst. 5. Návrh nepřesahuje rámec uvedeného zmocnění.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Jedná se o národní úpravu, nedochází k transpozici žádného předpisu Evropské unie.
Nově přijatá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2360 ze dne 12. listopadu 2025 o monitorování a odolnosti půdy (právní rámec pro monitorování půdy), s transpoziční lhůtou do 17. prosince 2028, se bude dotýkat vyhlášky č. 275/1998 Sb. Gestorem uvedené směrnice je Ministerstvo životního prostředí, nicméně i Ministerstvo zemědělství počítá s její budoucí transpozicí a s pravami v oblasti hnojiv. Ustanovení vyhlášky č. 275/1998 Sb. (vč. příloh) týkající se monitoringu půd budou transponována do nového předpisu Ministerstva životního prostředí.
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. S ohledem na předmět úpravy vyhlášky nelze rovněž očekávat negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
-
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
-
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb., vyhlášky č. 400/2004 Sb. a vyhlášky č. 335/2017 Sb., stanoví postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů a dále stanoví rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „ÚKZÚZ“) v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování. Rovněž stanoví postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických, fyzikálních a mikrobiologických rozborů ke zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.
Cílem předkládaného návrhu je modernizace vyhlášky z pohledu změny kategorií hodnocení kritérií z důvodu minimalizace přebytků živin v půdě, omezení nadměrného hnojení. Přehodnocení kritérií vede k přesnější klasifikaci půdní zásoby živin a efektivnějšímu plánování hnojení. Úpravu kritérií a intepretaci obsahů živin v půdě si vyžádalo komplexní revizi z důvodu současných změn v péči o půdu a šetrné agrotechnické postupy.
Věcně příslušným správním úřadem s kompetencemi v příslušných oblastech je ÚKZÚZ, který je správním úřadem a organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem, neboť neobsahuje nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu nebude postoupen do notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
-
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
S ohledem na předmět úpravy vyhlášky nelze očekávat negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopadů na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nedotýká se otázek rovnosti mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na ochranu práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, a tudíž na ně nemá žádný dopad.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh vyhlášky je v souladu s předpisy na ochranu soukromí a soukromých údajů. Navrhovaná úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů, nemění již existující zpracování osobních údajů a nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh vyhlášky splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Navrhovaná právní úprava je takového charakteru, že lze v zásadě vyloučit vazbu mezi ní a potencionálním vlivem na vyvolání vzniku korupčního prostředí. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Lze konstatovat, že příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace. ÚKZÚZ má dlouholeté zkušenosti s vedením státní správy v upravované oblasti a má dostatečnou odbornost i personální zajištění potřebné k tomu, aby jeho rozhodnutí v konkrétní věci byla v souladu s právními předpisy a odpovídala skutkovému stavu věci.
Z hlediska a transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
-
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
-
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků)
K § 1 odst. 3 písm. b)
Navrhuje se zrušení vzorkování trvalých travních porostů. Vzhledem k nízké intenzitě jejich hnojení dochází pouze k minimálním změnám v obsahu živin, z tohoto důvodu není nezbytné provádět jejich pravidelné vzorkování a kontrolu stavu živin, jako je tomu u intenzivně obhospodařované půdy. Zrušením vzorkování trvalých travních porostů se předpokládá snížení souvisejících finančních nákladů.
K § 1 odst. 3 písm. b)
Vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se má hodnotit v celém profilu vzorku 0-40 cm, výsledky analýzy tak po navrhované úpravě textu poskytnou přesnější informaci o obsahu živin.
K § 1 odst. 3 písm. d)
Hloubka odběru do 40 cm přesněji odpovídá nárokům na hnojení ovocných stromů.
K § 1 odst. 4
Podle stávajícího znění § 1 jsou odstavce 1 až 3 obecné, na rozdíl od odstavců 5 až 6, které se týkají pouze aktivit ÚKZÚZ. Odstavec 4 reaguje na skutečnost, že se odběry vzorků půd a jejich analýzy na obsah živin podle vyhlášky č. 275/1998 Sb. provádí i mimo oficiální agrochemické zkoušení zemědělských půd zajišťované ÚKZÚZ, např. v rámci precizního zemědělství. Výsledky podrobnějšího vzorkování v hustší síti je např. možné využít i pro ekoplatbu na udržitelné hospodaření se živinami podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. (příloha č. 20, vysvětlivka č. 2). Proto je důležité ponechat ve vyhlášce pravidla odběrů a tabulky s kritérii i pro trvalé travní porosty. Na trvalých travních porostech je sice obecně nízká intenzita hnojení, to však právě vede k jejich ochuzování o živiny, zejména o fosfor. Problém může být i z hlediska půdní kyselosti, proto je důležité ponechat i kritéria pro pH a potřebu vápnění (příloha č. 3).
K § 2
Navrhuje se přeformulování odstavců 1 a 2 s tím, že uvedením extrakčního činidla Mehlich 3 dochází ke zpřesnění metody stanovení prvků fosfor, draslík, hořčík a vápník. V agendě agrochemického zkoušení se doplňují standardně a dlouhodobě měřené prvky bór, měď, mangan, zinek a železo metodou Mehlich 3. Rovněž se v agendě agrochemického zkoušení stanovuje prvek síra metodou Mehlich 3. Naopak došlo k vypuštění stanovení molybdenu (v půdě obvykle stopové koncentrace), což je odůvodněno nedostatečnou citlivostí metody Mehlich 3 vzhledem k detekčním limitům. Novela zcela nově navrhuje kritéria, která pro objektivní hodnocení doposud chyběla.
K § 3 odst. 3
Zpřesňuje se stávající ustanovení s tím, že pro bazální monitoring se odkazuje na kritéria stanovená ve vyhlášce č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 271/2019 Sb.
K § 4 odst. 1
Zpřesnění textu. V některých případech odběr z plochy 25 x 25 cm není možný a odebírá se z jiné plochy.
K § 4 odst. 2
Zpřesňuje se stávající znění ustanovení § 4 co se týká způsobu odběru půdních vzorků, které se v tomto případě odebírají buď jako směsné, což je případ organické vrstvy, nebo podle jednotlivých diagnostických horizontů jako v případě minerální půdy. Organominerální horizont sahá přibližně do hloubky 10 cm a pod ním ležící minerální horizont se vzorkuje maximálně do hloubky 40 cm.
K § 4 odst. 4
Nově se doplňuje odstavec 4, který stanoví základní postup pro vzorkování vegetativních orgánů lesních dřevin, který v dosavadním znění vyhlášky zcela chyběl. Odběry a analýzy vegetativních orgánů lesních dřevin jsou zcela zásadní pro hodnocení úrovně výživy lesních porostů.
K § 5
V ustanovení § 5 byly rozbory půdních vzorků odebraných podle jednotlivých diagnostických půdních horizontů doplněny o rizikové prvky pro hodnocení úrovně kontaminace způsobené lidskou činností. Nově jsou stanoveny základní parametry sledované ve vegetativních orgánech lesních dřevin.
K označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Výčet analyzovaných parametrů se zpřehledňuje a třídí do tří srozumitelných skupin podle jednotlivých agend. Samotný výčet parametrů zůstává beze změn.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
Aktualizace přehledu analytických metod (Jednotné pracovní postupy, ÚKZÚZ), odkazující na metody pro stanovení parametrů uvedených v příloze č. 1.
K označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Z hlediska hnojení fosforem v návrhu dochází k posunu hodnocení kritérií , kdy vedle dobrého obsahu fosforu (kategorie „D“) již vyhovující obsah fosforu (kategorie „VH“) reprezentuje optimální zásobu, kterou je třeba pravidelným hnojením pouze udržovat, tedy hnojit s ohledem na průměrný odběr fosforu nahrazovacím způsobem.
Dalším důvodem úpravy kritérií zejména vysokého a velmi vysokého obsahu je skutečnost, že u svrchní vrstvy půdy při intenzivním hnojení půd hnojivy s jednomocnými kationty (K+, dočasně i NH4+) může docházet k jejich zvýšené koncentraci na povrchu půdy. Tím může dojít ke změně poměru jednomocných ku dvojmocným kationtům (např. Mg2+, Ca2+), což může vést ke zhoršení půdní struktury a rozplavování půdních agregátů.
Nová kategorie P - karbonátové půdy
U fosforu nově dochází k zavedení nové kategorie pouze pro orné půdy , hodnocení tzv. karbonátových půd s pH vyšším než 7,3. Hodnota pH půdy má významný vliv na vazby fosforu. Na půdách s vyšším obsahem vápníku se fosfor váže především ve formě vápenatých fosfátů. Tyto vazby zahrnují různé formy, jako jsou fosforečnan vápenatý, oktokalciumfosfát, hydroxylapatit, fluorapatit. Tyto sloučeniny jsou méně rozpustné, a tedy i fosfor méně dostupný pro rostliny. Fosfor bude nově hodnocen u orných půd dvěma kategoriemi, půdy do pH 7,2 a nad 7,3.
Metody stanovení fosforu
Hodnocení obsahu fosforu metodou spektrofotometrie u všech kultur zůstává zachováno, jsou navržena kritéria stanovení dvěma analytickými metodami – spektrofotometricky (SP) a pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS).
ICP-OES a ICP-MS jsou analytické metody využívané ke stanovení obsahu stopových i vyšších koncentrací jednotlivých prvků ve vzorcích půdy. Důvodem pro ponechání obou metod ve vyhlášce (spektrofotometrické i ICP) je rozdílné přístrojové vybavení analytických pracovišť v privátních laboratořích – ne všechna disponují technologií ICP-OES nebo dokonce ICP-MS, některé využívají i plamenovou atomovou absorpční spektroskopii (FAAS). Výstupy z privátních laboratoří jsou předkládány ÚKZÚZ při rozhodování a schvalování některých činností (například použití upravených kalů).
Spektrofotometrická metoda (SP) poskytuje výsledky rozpustných anorganických fosforečnanů získaných stanovením měřením absorbance světla, nezahrnuje ale formy organicky vázaného fosforu. Naproti tomu metoda ICP-OES umožňuje stanovení fosforu, který zahrnuje fosforečnany, organické sloučeniny fosforu i všechny rozpustné formy. Z tohoto důvodu je navrženo mírně vyšší hodnocení obsahu a rozpětí ve všech kategoriích proti původnímu znění.
Používány jsou čtyři analytické instrumentace:
· ICP OES Inductively Coupled Plasma - Optical Emission Spectrometry - Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem)
· ICP MS Inductively Coupled Plasma - Mass Spectrometry (Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem)
· AAS Atomic Absorption Spectrometry - Atomová absorpční spektrometrie
· SP - spektrofotometrie
Hodnocení síry
Hodnocení síry je zavedeno z důvodu výrazného plošného úbytku síry v půdě v posledních několika dekádách. Příčinami je pokles obsahu síry v atmosférických depozicích, pěstování odrůd s vyššími výnosy a plodinami s vyššími národy na síru v půdě (řepka ozimá, pšenice ozimá). Pro stanovení přijatelné síry v půdě pro rostliny se používá metoda Mehlich 3. Použitím tohoto činidla lze extrahovat frakci vodorozpustné síry a síry vázané na povrchu půdních částic. Ke zjištění aktuálního obsahu a také ke hnojení sírou je potřeba přistupovat podobně jako k dusíku, a to z důvodu její značné mobility a riziku vyplavení do spodních půdních profilů.
Nově navržené hodnocení síry je formulováno do tří kategorií z hlediska rizika nedostatečné výživy rostlin. Pro zjištění aktuálního obsahu síry a pro plánování hnojení sírou se doporučuje stanovení metodou Mehlich 3 s koncovým měřením pomocí ICP. Hodnocení je doplněno slovním komentářem.
Pro určení intenzity hnojení sírou je možné vycházet z výsledků stanovení obsahu síry podle Mehlich 3 a dále z nároků pěstované plodiny na síru a z očekávaného výnosu.
Hodnocení obsahu mikroprvků
V platné vyhlášce č. 275/1998 Sb., v příloze č. 1, jsou vyjmenovány přístupné mikroprvky sledované v monitoringu půd, pro které nebyla doposud stanovena kritéria hodnocení. Stanovení mikroprvků ve všech odebraných vzorcích je do systému agrochemického zkoušení zemědělských půd zavedeno od roku 2014. Kritéria pro hodnocení obsahu mikroprvků v půdě pomohou při optimalizaci hnojení zemědělských plodin , popřípadě plodin se speciálními nároky. Do osevních postupů jsou stále častěji zařazovány plodiny s vysokou náročností jak na makroprvky, tak mikroprvky. Proto je nutná úprava jejich hodnocení. Mikroprvky jsou nezbytné pro zajištění řady fyziologických procesů rostlin, a tedy pro dosažení uspokojivých výnosů.
Mehlich 3 je univerzální nejsilnější extrakční činidlo vhodné pro simultánní stanovení přístupných makro i mikroprvků v jednom výluhu, a pro půdy se značným rozpětím hodnot pH. Výhodou je jeho snadná laboratorní příprava, s možností rutinního využití různé analytické instrumentace (AAS, ICP-OES, ICP-MS, spektrofotometrie), umožňující zapojení co největšího počtu analytických laboratoří, které mohou poskytovat srovnatelné výsledky, ekologickou šetrnost laboratorních odpadů i cenu analýz. Změna kritérií se z pohledu finančních nákladů nijak neprojeví.
Navrhuje se zrušit vzorkování trvalých travních porostů, proto jsou v příloze č. 3 vypuštěna kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů těchto zemědělských půd. Vzhledem k nízké intenzitě jejich hnojení dochází pouze k minimálním změnám v obsahu živin, z tohoto důvodu není nezbytné provádět jejich pravidelné vzorkování a kontrolu stavu živin, jako je tomu u intenzivně obhospodařované půdy. Zrušením vzorkování trvalých travních porostů se předpokládá snížení souvisejících finančních nákladů.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Navrhuje se stanovit termín nabytí účinnosti vyhlášky dnem 1. ledna 2027 v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).