I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Dne 23. července 2026 byl ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlášen zákon č. 130/2026 Sb. , kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "zákon"). Zákon nabývá účinnosti 1. září 2026.
Zákon má za cíl zejména provést transpozici změn provedených směrnicí AIFMD 2. Těmito změnami jsou zejména úprava stávajících požadavků na pověření třetích osob, možnost poskytování nových služeb (činnost administrátora referenční hodnoty, správa nevýkonných úvěrů) nebo zavedení tzv. evropského pasu depozitářů, tj. potenciální rozšíření okruhu osob, které mohou v ČR vykonávat činnost depozitáře, a nové požadavky na náležitosti statutu fondů (zavedení nástrojů pro řízení likvidity).
Další změny v zákoně byly připraveny v reakci na praxí identifikované nedostatky současné právní úpravy a v reakci na podněty ČNB v návaznosti na snahu o odstranění zbytečné administrativní zátěže.
Na základě zákona bylo nutné připravit vyhlášku, kterou se novelizuje:
1. vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Změny týkají zejména některých oznamovacích povinností obhospodařovatele a administrátora investičního fondu vůči ČNB. Doplňuje se oznámení o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti a pověření dalšího pověřenou osobou. Naopak dochází ke zrušení oznámení administrátora investičního fondu o nedosažení fondového kapitálu investičního fondu.
2. vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování
Změny zohledňují zejména nové zákonné požadavky na obsah statutu fondu kolektivního investování, zejm. se doplňuje požadavek na uvedení údajů o nástrojích pro řízení likvidity, které může obhospodařovatel fondu využít.
Dále se činí úpravy ke snížení administrativní zátěže spojené s aktualizací a tvorbou statutu, a to zrušením povinnosti uvádět ve statutu fondu kolektivního investování informace o ostatních fondech, jejichž obhospodařování nebo administraci vykonává obhospodařovatel, resp. administrátor daného fondu. Tato povinnost dosud vyžadovala aktualizaci statutů všech fondů v portfoliu obhospodařovatele nebo administrátora, kdykoliv tento začal provádět obhospodařování nebo administraci nového fondu, případně u některého fondu přestal tuto činnost vykonávat. Nově postačuje, pokud obhospodařovatel ve statutu informuje, kde (mimo statut, např. na webu obhospodařovatele) je dostupný seznam jím obhospodařovaných fondů. Ruší se rovněž povinnost uvádět ve statutu fondu kolektivního investování některé další informace o obhospodařovateli a administrátorovi, které nejsou nezbytné pro zasvěcené posouzení investice do fondu.
3. vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech
V případě tzv. licenční vyhlášky zahrnují změny například novou úpravu souhlasu pro zahraniční banku k výkonu činnosti depozitáře speciálního fondu a fondu kvalifikovaných investorů nebo úpravu stávajících dílčích podmínek pro vydání povolení investiční společnosti a samosprávnému investičnímu fondu. Dále se promítá zrušení požadavku na souhlas ČNB se jmenováním vedoucí osoby a na dodatečné povolení k investičním službám. Vyhláška obsahuje i další dílčí změny požadavků na dotčené subjekty, které vyplynuly z dosavadní praxe ČNB v licenční oblasti. Jde například o úpravu příloh žádosti o povolení přeměny speciálního fondu na standardní nebo o doplnění náležitostí plánu obchodní činnosti investiční společnosti a samosprávnému investičnímu fondu o výhled ziskovosti. Dále se z vyhlášky odstraňuje úprava řízení podle přechodných ustanovení zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZISIF").
4. vyhláška č. 86/2024 Sb., k provedení zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Dílčí a pouze formulační změny v § 6 vyhlášky navazují na změnu textu zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry.
Novela vyhlášek nabývá účinnosti dne 1. září 2026, tedy ke stejnému dni jako účinnost prováděného zákona, s výjimkou novelizačních bodů k § 4 odst. 1 písm. g) a § 16 vyhlášky č. 246/2013 Sb., které nabývají účinnosti 1. července 2027.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nutnost upravit stávající prováděcí vyhlášky plyne přímo ze zákona.
V případě vyhlášky č. 244/2013 Sb. je nutné zohlednit změnu některých oznamovacích povinností obhospodařovatele a administrátora investičního fondu vůči ČNB (doplňuje se oznámení o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti a pověření dalšího pověřenou osobou a naopak se ruší oznámení administrátora investičního fondu o nedosažení fondového kapitálu investičního fondu).
V případě vyhlášky č. 246/2013 Sb. je nutné zohlednit zejména nové zákonné požadavky na statut fondu kolektivního investování (zejm. na uvedení údajů o nástrojích pro řízení likvidity a případně informace, že speciální fond smí spravovat spotřebitelské úvěry). Vyhláška dále provádí další dílčí změny zákonných požadavků (např. zrušení požadavku uvádět ve statutu seznam fondů, které obhospodařovatel, resp. administrátor daného fondu obhospodařuje, resp. jejichž administraci vykonává).
V případě vyhlášky č. 247/2013 Sb. je nutné zejména zohlednit nové zmocnění k přípravě podrobností náležitostí žádosti v souvislosti s tzv. evropským pasem depozitářů. Vyhláška dále provádí další dílčí změny zákonných požadavků (např. v oblasti outsourcingu, vedoucích osob nebo zajišťování shody s předpisy).
V případě vyhlášky č. 86/2024 Sb. se upravuje text § 6 vyhlášky tak, aby odpovídal novelizovanému textu zákona o trhu s nevýkonnými úvěry.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 20 odst. 5, § 22 odst. 6, § 30 odst. 5, § 47 odst. 5, § 49 odst. 4, § 58 odst. 3, § 196 odst. 2, § 220 odst. 3, § 234 odst. 7, § 238 odst. 4, § 291 odst. 3, § 389 odst. 3, § 405 odst. 3, § 478 a § 638 odst. 3 ZISIF. Část návrhu vyhlášky, kterou se upravuje prováděcí vyhláška k zákonu č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry, je v souladu se zmocněním uvedeným v § 15 tohoto zákona.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 130/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Současně se jí transponuje čl. 69 odst. 2 ve spojení s přílohou I, seznamem A, odst. 2 směrnice UCITS.
Předkládaný návrh vyhlášky je slučitelný s právem Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh vyhlášky se nedotýká závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Není relevantní.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Vyhláška nabývá účinnosti 1. září 2026, tedy ke stejnému dni jako prováděný zákon.
Na stanovení účinnosti mimo 1. leden či 1. červenec, jak to primárně předpokládá § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je naléhavý obecný zájem. Ten je dán potřebou sladit účinnost vyhlášky se zákonem.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení podle předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh vyhlášky neukládá nové povinnosti a nezakládá nová práva nad rámec zákonné úpravy. Upravuje pouze podrobnosti výkonu povinností stanovených zákonem.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh vyhlášky nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí, případné administrativní náklady vyplývají již přímo ze zákona. Některé změny budou mít samy o sobě mírně pozitivní dopad na náklady dotčených subjektů (např. omezení okruhu informací ve statutu).
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
Upravovaná pravidla jsou obecné povahy a nevytvářejí selektivní zvýhodnění žádného subjektu ani odvětví hospodářské činnosti.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla diskriminační, ani nemá dopad v oblasti rovnosti mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh vyhlášky je rovněž v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
12.10 Dopad na rodiny.
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny.
12.11 Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Navrhovaná právní úprava nemá územní dopady.
12.12 Dopady na digitální prostředí.
Vyhláška není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh vyhlášky je v souladu s rozsahem zmocnění uvedeným v ustanovení § 454 a § 532 ZISIF. Vzhledem k technické povaze změn vyvolaných změnou prováděného zákona žádná korupční rizika v souvislosti s tímto návrhem vyhlášky nemohou vznikat.
U navrhované vyhlášky tak nebyla ani po jejím vyhodnocení podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Při projednání návrhu se nepředpokládá odchylka od postupu projednání.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s tímto návrhem vyhlášky nebyly identifikovány osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K části první (Změna vyhlášky o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech)
K čl. I
K § 6 odst. 6
V souladu se zákonem se pojem „compliance“ nahrazuje pojmem „zajišťování shody s předpisy“. Zároveň se pouze pro účely této vyhlášky zavádí zkratka „compliance“.
K § 18
V souvislosti s revizí pojmu "compliance" napříč vyhláškou dochází k několika formulačním úpravám v § 18, které mají za cíl zejména terminologicky zpřesnit a sjednotit používání tohoto pojmu a odstranit dílčí formulační nejasnosti.
K § 28b
Z důvodů systematiky se zrušuje původní § 28b a nahrazuje se novým § 30a.
K § 30a
Z důvodů systematiky se zrušuje původní § 28b a nahrazuje se novým § 30a.
Slovo „poplatek“ se nahrazuje slovem „ úplata“. Obdobně, jako se nově upravuje v zákoně, používá se konzistentně slovo poplatek pouze v jeho veřejněprávní konotaci. Pro soukromoprávní vztahy se využívá slovo úplata.
Novelizované znění upřesňuje, že ve statutu fondu je třeba uvést nejen způsob, ale i metodu výpočtu výkonnostní úplaty. Metoda výpočtu výkonnostní úplaty má být popsána obdobně jako ve statutu fondu kolektivního investování, tedy v souladu s požadavky obsaženými v § 13 vyhlášky č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování. Věcně jde v obou případech o promítnutí obecných pokynů ESMA k výkonnostním poplatkům SKIPCP a některých druhů AIF z listopadu 2020 (ESMA34-39-992).
K § 42b
Vypouští se slovní spojení „který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit“ z důvodu sladění s textem zákona.
Doplňuje se odkaz na nový § 26a zákona.
Vypouští se slovní spojení „jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit“ z důvodu sladění s textem zákona.
Doplňuje se odkaz na nový § 53a zákona.
K § 42e
Ustanovení § 42e se zrušuje v souvislosti se zrušením § 465 zákona.
K § 46 odst. 1
Sjednocuje se jazykový režim pro poskytování sdělení klíčových informací investičního fondu s jazykovým režimem pro poskytnutí sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPS. Podle nařízení PRIIPS současně platí, že i pokud ČNB akceptuje poskytnutí sdělení klíčových informací v jiném než českém jazyce, musí být sdělení klíčových informací přesto v českém jazyce poskytnuto, je-li produkt, resp. investiční fond, ke kterému se vztahuje, v České republice propagován pomocí sdělení v českém jazyce.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
V nadpisu se mění odkaz na ustanovení § 234 odst. 1 písm. j) zákona na § 234 odst. 1 písm. k) z důvodu sladění s ustanovením zákona.
K příloze č. 2 písm. h)
V písm. h) se vypouští slovo "investiční" z důvodu zobecnění (fondem kolektivního investování může být i akciová společnost, která investiční akcie nevydává).
K příloze č. 3 bodu 1 písm. f)
Upravuje se terminologie tak, aby byla v souladu s terminologií nově užívanou v zákoně.
Srovnání obsahuje popis rozdílů všech srážek, přirážek, úplat, poplatků a nákladů obou splývajících nebo slučovaných standardních fondů nebo zahraničních standardních fondů.
K části druhé (Změna vyhlášky o statutu fondu kolektivního investování)
K čl. II
K § 4 odst. 1 písm. f) a h)
Ruší se povinnost uvádět ve statutu fondu kolektivního investování některé informace týkající se obhospodařovatele, které v současnosti nejsou nezbytné pro zasvěcené posouzení investice investory a jejichž uvedení nevyžaduje unijní právo.
Pokud by informace o konsolidovaném celku nebo dalších předmětech podnikání obhospodařovatele byla pro investory podstatná kvůli existenci střetu zájmů obhospodařovatele, musí i nadále obhospodařovatel v souladu se svou obecnou povinností podle § 22 odst. 3 písm. i) zákona investory o tomto střetu zájmů zvlášť informovat (nikoliv však nutně ve statutu).
K § 4 odst. 1 písm. h)
V zájmu snížení administrativní zátěže se v písmeni h), resp. původním písmeni j), umožňuje ve statutu fondu pouze informovat, kde je dostupný seznam všech investičních fondů, které obhospodařovatel fondu kolektivního investování obhospodařuje. Odstraňuje se tím potřeba aktualizace statutu fondu při jakékoliv změně v portfoliu fondů obhospodařovaných stejným obhospodařovatelem. Změna je v souladu s požadavkem směrnice UCITS (čl. 69 ve spojení s přílohou 1, seznamem A, bodem 1.3), která pouze požaduje, aby ve statutu byla "indikace" ostatních investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem.
K § 5 odst. 1 písm. b), b), d), e), e), e) a e)
Ruší se povinnost uvádět ve statutu fondu kolektivního investování některé informace týkající se administrátora, které nejsou nezbytné pro zasvěcené posouzení investice investory a jejichž uvedení nevyžaduje unijní právo.
Informace o seznamu investičních fondů, jejichž administraci provádí stejný administrátor, neodpovídá povaze statutu jako konstitutivního a relativně statického dokumentu, neboť musí být aktualizována při každé změně portfolia fondů administrátora. To vede k nepřiměřené administrativní zátěži bez odpovídajících přínosů pro investory. Údaje o předmětu podnikání administrátora a o vedoucích osobách a funkcích, které vykonávají mimo administrátora fondu kolektivního investování, rovněž nejsou nezbytné pro zasvěcené posouzení investice do investičního fondu. Údaje o předmětu podnikání administrátora, o jeho zápisu v seznamu ČNB i o dni jeho vzniku jsou navíc veřejně dostupné v databázi JERRS, kterou vede ČNB, resp. v obchodním rejstříku.
K § 5 odst. 2
Umožňuje se, aby v případě, kdy obhospodařování i administraci investičního fondu vykonává stejná osoba, byly údaje o obhospodařovateli a administrátorovi souhrnně uvedeny v části statutu s údaji o obhospodařovateli. V takovém případě se nepožaduje, aby statut obsahoval samostatnou část s údaji o administrátorovi.
K § 7 odst. 1 písm. b)
Zákon nově stanovuje možnost, aby depozitářem speciálního fondu byla za určitých podmínek i zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která nemá pobočku umístěnou v České republice, rozhodne-li o tom ČNB na základě žádosti obhospodařovatele tohoto fondu. Taková banka však nebude zapsána do seznamu depozitářů, který vede ČNB. Namísto údaje o zápisu v seznamu depozitářů se proto umožňuje v takovém případě uvést ve statutu údaj o příslušném rozhodnutí ČNB.
Ustanovení je potřebné pro formální naplnění zmocnění v zákoně, ale podmínky pro činnost zahraniční banky z jiného členského státu bez pobočky v ČR v současnosti nejsou splněny a v současnosti proto nelze související ustanovení v praxi použít.
K § 8
Doplňují se nové požadavky na obsah části statutu fondu kolektivního investování týkající se investiční strategie fondu
Písm. a) zachovává požadavek na uvedení investiční strategie fondu kolektivního investování a nově zohledňuje požadavek ustanovení § 37f odst. 1 ZISIF, které podmiňuje možnost speciálního fondu spravovat spotřebitelské úvěry uvedením této činnosti ve statutu.
Pro nadbytečnost se odstraňuje výslovný požadavek na uvedení údajů o investování a technikách obhospodařování podle § 215 ZISIF, neboť tyto informace tvoří součást investiční strategie fondu, jejíž uvedení je požadováno v písm. a).
Písm. b) zohledňuje požadavek ustanovení § 413f, aby případné dočasné výjimky z investičních limitů byly rovněž uvedeny ve statutu.
K § 9 odst. 2
Provádí se dílčí úprava, aby text odst. 2 lépe reflektoval skutečnost, že návratnost původně investované částky nemůže být nikdy zcela zaručena.
K § 9 odst. 4
V návaznosti na požadavek v § 37b odst. 1 ZISIF, aby obhospodařovatel otevřeného fondu uvedl ve statutu alespoň dva (případně jeden, jedná-li se o otevřený fond peněžního trhu) nástroje pro řízení likvidity, se stanovuje, že tyto nástroje mají být uvedeny v části statutu, která se týká rizikového profilu fondu, tím není dotčeno, aby tyto nástroje byly uvedeny i v jiných částech statutu, kterých se přímo týkají (např. v informacích o odkupech).
Písm. a) zohledňuje skutečnost, že ustanovení § 37b odst. 7 ZISIF výslovně připouští, aby obhospodařovatel otevřeného fondu uvedl ve statutu fondu i jiné nástroje sloužící k řízení likvidity, než ty zvolené v souladu s povinností zavést alespoň dva (příp. jeden) nástroj pro řízení likvidity definovaný v ZISIF. U nástrojů zvolených v souladu s touto povinností pak však musí podle § 37b odst. 7 ZISIF tuto skutečnost indikovat.
Písm. b) odráží požadavek v ustanovení § 37b odst. 2 písm. b) ZISIF, aby obhospodařovatel zavedl zásady a postupy pro zahájení a skončení používání jím zvolených nástrojů pro řízení likvidity. Jelikož se jedná o informace nezbytné k zasvěcenému posouzení investice investory a součást rizikového profilu investičního fondu, navrhuje se, aby byly tyto informace transparentně uvedeny ve statutu.
K části druhá, § 13 odst. 1 až 5 a 9
Upravuje se použitá terminologie v návaznosti na terminologické úpravy v ZISIF. Slovo „poplatek“ se nahrazuje slovem „ úplata“. Obdobně, jako se nově upravuje v zákoně, používá se konzistentně slovo poplatek pouze v jeho veřejněprávní konotaci. Pro soukromoprávní vztahy se využívá slovo úplata. Dále se doplňuje požadavek na rozlišení úplat za správu pohledávek podle ustanovení § 37e ZISIF v souladu s § 220 odst. 1 písm. i) ZISIF.
K § 16 odst. 3 písm. f) s účinností dnem 1. července 2027
Výslovně se doplňuje požadavek na uvedení popisu možných střetů zájmů, které mohou vyplývat ze vztahu obhospodařovatele k osobě, jejíž název nebo příznačný prvek pro název je s jejím souhlasem obsažen v označení podílového fondu nebo podfondu vytvořeného akciovou společností s proměnným základním kapitálem. Tato informace je nezbytná pro zasvěcené posouzení investice, a požadavek tak bylo možné implicitně dovozovat i doposud. V zájmu větší právní jistoty se však navrhuje jej výslovně uvést ve výčtu doplňujících údajů o fondu kolektivního investování.
K § 16 odst. 3 písm. g) s účinností dnem 1. července 2027
Výslovně se doplňuje požadavek na uvedení informací o osobě (jiné než obhospodařovateli), z jejíhož podnětu je fond obhospodařován (tzv. iniciátor), včetně popisu možných střetů zájmů, které mohou vyplývat ze vztahu obhospodařovatele k iniciátorovi. Iniciátorem fondu je obvykle osoba, která dá investiční společnosti podnět na založení fondu s návrhem konkrétní investiční strategií či jejího zaměření, mnohdy i s využitím vlastního názvu v názvu fondu (typicky finanční skupina iniciující založení fondu, který investuje do jejích obchodních projektů, využívající tzv. white label služby investiční společnosti). Nemusí se přitom vždy jednat o promotéra fondu ve smyslu ZISIF, neboť iniciátor nemusí nutně mít nebo si ponechávat pravomoc rozhodovat o osobě obhospodařovatele, administrátora a depozitáře fondu.
K § 16 odst. 3 písm. h) s účinností dnem 1. července 2027
V souladu se směrnicí UCITS (čl. 69 ve spojení s přílohou 1, seznamem A, bodem 3) se doplňuje výslovný požadavek na uvedení informací o osobách, které pro investiční fond vykonávají poradenskou činnost, která je hrazená z majetku fondu. Součástí těchto informací je i shrnutí pro investory podstatných ustanovení smlouvy, na základě které poradci svou činnost pro fond vykonávají, vyjma ustanovení týkajících se odměn. Těmito informacemi budou zejména domluvené oblasti a rozsah poradenství.
K příloze č. 1 tabulce
Slovo „poplatek“ se nahrazuje slovem „ úplata“. Obdobně, jako se nově upravuje v zákoně, používá se konzistentně slovo poplatek pouze v jeho veřejněprávní konotaci. Pro soukromoprávní vztahy se využívá slovo úplata.
K části třetí (Změna vyhlášky o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech)
K čl. III
K § 1 odst. 2
Jedná se o legislativně technické úpravy v souvislosti s odstraněním některých ustanovení z vyhlášky.
Zrušuje se úprava povolení změn k činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu a odnětí povolení k činnosti podle přechodných ustanovení (§ 642 a § 647 ZISIF), která již nejsou aktuální. V případě změn se nyní postupuje podle § 500 ZISIF, resp. § 7a, § 8a a §11a vyhlášky, zatímco odnětí povolení je upraveno v § 551 ZISIF, resp. § 47 vyhlášky.
Zrušuje se § 13 vyhlášky, který upravoval náležitosti žádosti o dodatečné povolení k výkonu činnosti odpovídající investičním službám, a § 15 vyhlášky stanovující podmínky pro udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby. Obě ustanovení se zrušují v reakci na odstranění zákonného zmocnění (viz zrušení § 507 a § 515 ve spojení s § 532 odst. 1 ZISIF).
K § 1 odst. 4 písm. e)
Vyhláška bude nově upravovat žádost o udělení souhlasu k výkonu funkce depozitáře zahraniční bankou podle § 69 odst. 3 a § 83 odst. 1 ve spojení se zmocněním v § 532 odst. 1 ZISIF.
Dále se v odstavci 4 provádí legislativně technická úprava, kdy se odstraňuje zmínka o žádosti o povolení pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu, které již, v návaznosti na změny zákona, upraveno není. Zároveň se provádí úprava nadpisu části šesté vyhlášky.
K § 1 odst. 5 písm. c)
Viz odůvodnění k § 1 odst. 2
K § 2 písm. e) bodu 2 a 3
V návaznosti na nový § 479 odst. 6 ZISIF se doplňuje požadavek na předložení mezinárodního identifikátoru právnické osoby (LEI), pokud byl investiční společnosti přidělen. Žadatelem o povolení k činnosti investiční společnosti může být i její zakladatel, podává-li se žádost přede dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. V takovém případě není LEI investiční společnosti k dispozici.
Dále se v písm. e) bodě 3 upřesňuje, že název a označení jsou též identifikačními údaji podfondu podílového fondu.
K části druhá
Vzhledem k odstranění některých ustanovení vyhlášky je vhodné aktualizovat nadpis části druhé tak, aby neobsahoval zavádějící odkaz na zrušená ustanovení. Blíže viz odůvodnění k § 1 odst. 1 výše.
K § 3 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. b)
Dochází k legislativně technické úpravě odkazu na zákon v reakci na nový § 29 odst. 4 ZISIF, který nově upravuje počáteční kapitál investiční společnosti.
K § 3 odst. 2 písm. c) bodu 4
Dochází k upřesnění stávajícího požadavku tak, aby bylo patrné, že se doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti dokládá pouze v relevantních případech, tedy, jde-li o osobu podle § 2 písm. c) bodů 1 až 3 vyhlášky.
Obdobná úprava byla provedena v dalších relevantních výskytech ve vyhlášce (v § 8, 11, 16 a 31).
K § 3 odst. 3
V návaznosti na přesun zákonné úpravy předpokladů pro výkon funkce vedoucí osoby je nutno upravit též odkazy ve vyhlášce. Změna v písm. b) bodě 2 vychází ze skutečnosti, že dosavadní úprava v § 515 ZISIF byla zrušena a nahrazena novou v § 21a ZISIF. Věcně se nicméně zákonné požadavky zasádně nemění. Do písm. a) se promítají požadavky zákona na uvedení osob s bydlištěm v členském státě a požadavek na věnování dostatečného času výkonu funkce; zároveň se v písm. b) bodě 4 odstraňuje v navaznosti na úpravu zákona též prohlášení o svéprávnosti.
Na základě § 476 odst. 5 písm. c) ZISIF má stávající obhospodařovatel nebo administrátor provést u každé osoby navrhované do funkce vedoucí osoby nebo do funkce s obdobnými požadavky na její výkon posouzení vhodnosti a spolu s oznámením takové osoby předložit ČNB písemný záznam o tomto posouzení. V této souvislosti se do vyhlášky doplňuje nový požadavek na předložení písemného záznamu o posouzení vhodnosti, který odpovídá záznamu o posouzení vhodnosti podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 ZISIF, a uvádí se, na základě jakých podkladů by měl být připraven. Tím dochází ke sjednocení požadavků na vedoucí osoby a osoby s obdobnou funkcí (podle § 21 odst. 5, § 21a odst. 5 a § 48a odst. 1 ZISIF).
K § 3 odst. 4 písm. b) bodu 8
V bodě 8 se provádí drobná formulační úprava s cílem uvést text tohoto bodu do souladu se zněním písmene a).
K § 3 odst. 5 písm. g)
Nově může žadatel požádat v souladu § 11 odst. 1 písm. g) ZISIF též o výkon činnosti administrátora referenční hodnoty (benchmarku) podle nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (dále jen "nařízení o benchmarcích"). V takovém případě by měl žadatel doložit splnění relevantních požadavků nařízení o benchmarcích (viz. zejm. čl. 4 až 10).
K § 3 odst. 5 písm. h)
Písmeno h) nově upravuje požadavky, které je třeba doložit nad rámec obecné úpravy v § 3 vyhlášky v případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy. Tyto požadavky byly do zákona doplněny na základě transpozice směrnice AIFMD 2. Jak je též uvedeno v důvodové zprávě k novele ZISIF, transpozice neznamená mnoho věcných změn, neboť řada požadavků směrnice je již nyní obsažena ve vyhlášce. Vzhledem k tomu, že jsou informace, které mají být předloženy, již podrobně specifikovány, resp. transponovány přímo v ZISIF, vyhláška pouze odkazuje na příslušná ustanovení zákona. Věcně se nově transponované požadavky týkají pověřování třetích osob výkonem činnosti (outsourcingu) a předpokladů pro výkon funkce vedoucí osoby. Nový zákonný požadavek na uvedení kódu k identifikaci právnické osoby byl promítnut do § 2 písm. e) vyhlášky (viz výše).
K § 3 odst. 6 písm. a) bodu 3
V návaznosti na změnu terminologie v zákoně (zejm. v § 20 odst. 1 písm. d) bodě 2 ZISIF) se ve vyhlášce při prvním výskytu zavádí pro účely této vyhlášky legislativní zkratka "compliance" pro "zajišťování shody s předpisy". Tento postup zohledňuje, že termín compliance je v praxi zažitý a je nadále zmíněn i v zákoně; současně není nutné nahrazovat v textu vyhlášky zavedený pojem delším opisem.
K § 3 odst. 6 písm. d)
V souladu s § 21a odst. 5 zákona se doplňuje, že požadavky na vedoucí osoby žadatele se uplatní též na osobu zmocněnou zastupovat žadatele v individuálním statutárním orgánu investičního fondu.
K § 7
Zrušuje se § 7 vyhlášky, který upravoval změnu povolení k činnosti investiční společnosti podle přechodného ustanovení § 647 ZISIF. Blíže viz odůvodnění k § 1 odst. 2 písm. b) výše.
K § 8 odst. 3
Zrušuje se pro nadbytečnost. Tato osoba je již zahrnuta mezi vedoucí osoby na základě definice podle § 624 odst. 1 ZISIF.
K § 8 odst. 4 písm. j) a k)
Doplňují se nová písmena j) a k), která odpovídají § 3 odst. 5 písm. a) a h), neboť zákonné podmínky pro výkon činnosti zahraniční osoby jako obhospodařovatele jsou stejné (odkaz v § 481 odst. 4 ZISIF). Blíže viz odůvodnění k § 3 odst. 5 písm. g) a h) výše.
K § 10
Zrušuje se § 10 vyhlášky, který upravoval změnu povolení k činnosti investičního fondu podle přechodného ustanovení § 647 ZISIF. Blíže viz odůvodnění k § 1 odst. 2 písm. b) výše.
K § 11 odst. 5 písm. a) a c)
Do písmene a) se doplňuje odkaz na § 3 odst. 5 písm. h) vyhlášky, neboť zákonné podmínky pro výkon činnosti zahraniční osoby jako obhospodařovatele jsou stejné (odkaz v § 481 odst. 1 písm. b) ZISIF). Blíže viz odůvodnění k § 3 odst. 5 písm. h) výše. V případě změny v písmeni c) jde o legislativně technickou úpravu.
K § 13
Zrušuje se § 13 vyhlášky, který upravoval náležitosti žádosti o dodatečné povolení k výkonu činnosti odpovídající investičním službám, neboť dochází ke zrušení související zákonné úpravy v § 507 ZISIF. Povolení k investičním službám je součástí povolení k činnosti investiční společnosti a v případě změn se namísto zvláštního řízení podle § 507 ZISIF se uplatní obecné řízení o změně povolení podle § 500 ZISIF.
K § 15
Obdobně jako v případě § 13 se zrušuje též § 15 vyhlášky stanovující podmínky pro udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby, a to v reakci na zrušení § 515 ZISIF, který obsahoval požadavek na souhlas ČNB s funkcí vedoucí osoby. Materiálně požadavky na vedoucí osoby v zákoně zůstávají, ale byly přesunuty do jiných ustanovení (viz § 21a ZISIF a násl. a § 476 ZISIF). Nově bude v této oblasti vedeno správní řízení jen ve specifických případech, a to ex offo v případě pochybností ze strany ČNB (§ 476a ZISIF).
K § 16 odst. 2
V případě úvodní části dochází k odstranění odkazu na zákon v případě osob podle § 21a odst. 5 ZISIF. Změny těchto osob nejsou dle § 522 odst. 2 písm. d) ZISIF posuzovány.
V případě písmene d) dochází obdobně jako v § 3 k úpravě odkazů na zákon. Blíže viz odůvodnění k § 3 odst. 3 písm. b) výše.
K části čtvrtá A
Obhospodařovatel v rámci žádosti předloží informace o zaměření investiční strategie fondu a statut tohoto fondu, doloží oprávnění banky vykonávat činnost depozitáře (typicky např. pomocí povolení k činnosti vydaném orgánem dohledu domovského státu sídla banky), případně doloží, že banka tuto činnost může vykonávat, pokud takové oprávnění není podle národní úpravy nutné (např. pomocí interního či externího stanoviska s doložením národní právní úpravy). Žadatel dále popíše věcné, organizační a personální předpoklady této zahraniční banky k zajištění činností depozitáře. Tyto předpoklady musí být popsány způsobem, který zohledňuje investiční strategii dotčeného fondu, neboť právě investiční strategie určuje povahu a rozsah činností, které bude depozitář v tomto případě vykonávat. Obhospodařovatel dále doloží, že nabídka služeb osob zapsaných v seznamu depozitářů není s ohledem na investiční strategii dotčeného fondu schopna pokrýt jeho potřeby, a to na základě doložení, že před podáním žádosti oslovil všechny osoby zapsané v seznamu depozitářů investičních fondů, či jiným prokazatelným způsobem zjistil nabídku služeb těchto osob, za účelem zjištění jejich schopnosti vykonávat ve vztahu k tomuto fondu činnost depozitáře s ohledem na jeho investiční strategii. Na základě těchto podkladů, včetně například kopií obdržených odpovědí, pak bude vyhotoveno vyhodnocení schopnosti těchto osob vykonávat činnost depozitáře s ohledem na investiční strategii fondu a zdůvodnění, proč je nabídka služeb těchto depozitářů v ČR nedostatečná a tedy, proč je žádost o souhlas pro zahraničního depozitáře důvodná. Obhospodařovatel také popíše dosavadní zkušenosti zahraniční banky s výkonem činnosti depozitáře u fondů s obdobnou investiční strategií, které umožňují posoudit její vhodnost ve vztahu k investiční strategii dotčeného fondu. Dále se vyžaduje předložení návrhu depozitářské smlouvy, případně smlouvy o smlouvě budoucí, které slouží k ověření způsobu a rozsahu výkonu činností depozitáře.
Tato ustanovení jsou relevantní jen podmíněně, pro případ, že ČR splní podmínky v § 69 odst. 4 písm. b) ZISIF pro činnost zahraniční banky z jiného členského státu bez pobočky jako depozitáře investičního fondu na území ČR (majetek obhospodařovaný podle AIFMD v ČR nesmí přesahovat 50 mld. €). V současnosti tato podmínka splněna není.
K § 23 písm. d) bodu 3 a 4
Návrh zákona obsahuje v § 316 a násl. ZISIF řadu dílčích změn, nicméně většina z nich nemá dopad na znění vyhlášky (např. podmínka podle § 316 odst. 2 písm. c) ZISIF, aby stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel, nebyl označen jako vysoce riziková země). Ve vyhlášce se upravuje pouze rozsah příloh vyžadovaných v případě žádosti o zápis do seznamu zahraničních investičních fondů podle § 597 písm. a) ZISIF. Zákon v případě zápisů do těchto seznamů často vyžaduje existenci mezinárodní smlouvy; nicméně tuto smlouvu nemusí dokládat žadatel, jelikož její existenci může ČNB sama ověřit.
K části šestá
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy dochází k aktualizaci nadpisu části šesté. Blíže viz odůvodnění k § 1 odst. 4 písm. e) výše.
K § 36 odst. 4 písm. d)
Zrušuje se požadavek na předložení souhlasu podle § 515 ZISIF, jelikož tato zákonná úprava byla taktéž zrušena. Blíže viz odůvodnění k § 15 výše.
K § 38 odst. 5
V návaznosti na zrušení § 36 odst. 4 písm. d) vyhlášky se zrušuje též § 38 odst. 5, který odkazoval na přílohy podle tohoto zrušovaného ustanovení.
K § 40
Změny v § 40 souvisejí s novým zněním § 373 ZISIF, podle něhož se ustanovení o přeměně podílového fondu nebo fondů použijí obdobně i tehdy, účastní-li se přeměny (splynutí) jeden nebo více podfondů. Konkrétně se tedy upravuje nadpis § 40, doplňuje se odkaz na § 373 odst. 1 a 2 ZISIF a doplňuje se nový odstavec 4, který upravuje náležitosti žádosti při účasti jednoho nebo více podfondů na přeměně.
K § 41
Stejně jako v případě § 40 vyhlášky, i v § 41 k povolením sloučení dochází ke změnám v souvislosti s novým zněním § 373 ZISIF. Blíže viz odůvodnění k § 40 výše.
K § 44
Žádost o povolení přeměny speciálního fondu na standardní fond nově podle zákona podává obhospodařovatel přeměňovaného speciálního fondu, nikoli jeho administrátor. Zároveň je nově účastníkem řízení také osoba, která se má stát novým obhospodařovatelem nebo depozitářem. Tyto skutečnosti je nezbytné promítnout do textu vyhlášky.
V souvislosti s doplněním nového depozitáře jakožto účastníka řízení se v odst. 2 písmeni e) vyhlášky doplňuje jako příloha žádosti též stanovisko tohoto nového depozitáře.
Nový požadavek na doložení popisu změn poměrů speciálního fondu k zajištění souladu s pravidly, technikami a limity pro standardní fond podle § 215 zákona má za cíl poskytnout informaci o tom, jak bude stávající portfolio přizpůsobeno pravidlům pro standardní fond. Samotné předložení nového statutu nestačí; z popisu musí být zřejmé i to, jakým způsobem a v jakém časovém rámci se přechod na nový statut fakticky provede (např. odprodejem části aktiv).
Dále se v textu § 44 odst. 2 vyhlášky provádějí související formulační úpravy, jejichž cílem je zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti textu.
K § 44b odst. 2 písm. j)
Dochází k úpravě textu vyhlášku na základě nové zákonné terminologie, která má za cíl nahradit zažitý pojem "poplatky" pojmem "úplata" a odlišit tak tuto platbu od veřejnoprávních poplatků obdobných daním.
K § 47 odst. 2 písm. e)
Dochází k formulační úpravě a k úpravě odkazu vzhledem k možnosti žadatele nově požádat též o povolení k výkonu činnost administrátora referenční hodnoty. Blíže viz odůvodnění k § 3 odst. 3 písm. b) výše.
K § 48
Zrušuje se ustanovení, které upravovalo odnětí povolení k činnosti investiční společnosti podle přechodného ustanovení § 646 ZISIF. Blíže viz odůvodnění k § 1 odst. 1 výše.
K části čtvrté (Změna vyhlášky k provedení zákona o trhu s nevýkonnými úvěry)
K čl. IV
K § 6 písm. e) a g)
V souladu se změnou v § 15 odst. 1 písm. e) zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry, se provádí upřesnění textu, na základě kterého má žadatel doložit vyhodnocení, zda je jeho systém správy a řízení vhodný z hlediska dodržování právních předpisů upravujících výkon práv věřitele, a nikoliv ochranu práv dlužníka, jak bylo doposud v textu zákona i vyhlášky.
V případě písmene g) vyhláška provádí formulační změnu, která přesně odpovídá novému textu zákona.
K části páté (Účinnostní ustanovení)
K čl. V
Vyhláška nabývá účinnosti 1. září 2026, tedy ke stejnému dni jako prováděný zákon.
Na stanovení účinnosti mimo 1. leden či 1. červenec, jak to primárně předpokládá § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je naléhavý obecný zájem. Ten je dán potřebou sladit účinnost vyhlášky se zákonem, který vyhláška provádí.