I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Zlatý potok v kategorii „národní přírodní památka“.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) vodních a mokřadních ekosystémů oligotrofních tekoucích vod sestávajících z vodního toku Zlatého potoka a jeho přítoků, včetně jejich pramenišť, koryt vodních toků a břehových pozemků,
b) travinných ekosystémů luk a pastvin,
c) populace perlorodky říční ( Margaritifera margaritifera L.), mihule potoční ( Lampetra planeri Bloch.) a vranky obecné ( Cottus gobio L .), včetně jejich biotopů,
d) lesních ekosystémů lužních lesů a mokřadních vrbin.
Národní přírodní památka Zlatý potok (dále také jen „NPP Zlatý potok“) se navrhuje vyhlásit s ochranným pásmem.
Vyhlašované zvláště chráněné území spolu s ochranným pásmem se nachází na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Křišťanov, Křížovice u Ktiše, Chroboly, Ovesné, Skříněřov, Koryto, Záhoří u Chrobol. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá 429,2725 ha a plocha ochranného pásma 271,846 ha (výměry jsou zjišťovány pomocí GIS na základě polygonu, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu).
Hlavním důvodem vyhlášení NPP Zlatý potok je zajištění územní ochrany biotopu a populace perlorodky říční a zároveň zajištění povinnosti České republiky vyplývající z legislativy Evropské unie spočívající v nutnosti zajistit zvýšenou ochranu části evropsky významné lokality Šumava.
Vyhlášením NPP Zlatý potok bude zajištěna nejen ochrana jedinečného prostředí, ale také ČR přispěje k naplnění Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030 navýšením podílu chráněných ploch na území ČR.
2. Zhodnocení platného právního stavu
V současné době je část území NPP Zlatý potok součástí přírodní památky Pod Ostrou horou. Předmětné území je též součástí evropsky významné lokality Šumava vyhlášené přílohou č. 251 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády). K zajištění ochrany této evropsky významné lokality předepisuje nařízení vlády pro její ochranu zřízení na části území národní přírodní památku.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis respektuje princip dělby moci, když jako právní předpis připravovaný ústředním správním orgánem coby reprezentantem moci výkonné je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydáván na základě a v mezích zákona. Ministerstvo životního prostředí je navrhovaný právní předpis zmocněno vydat ustanovením § 79 odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 35 odst. 1 tohoto zákona.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie.
Navrhovaná vyhláška přispívá k naplňování cílů směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, konsolidovaném znění, byť jejím prostřednictvím nedochází k její přímé transpozici.
Předložený návrh právního předpisu není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Na materii upravovanou navrhovaným právním předpisem nedopadá působnost žádné z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
S vyhlášením zvláště chráněného území a ochranného pásma jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jejich financování je pak zajištěno z kapitoly 315 státního rozpočtu (Ministerstvo životního prostředí). Náklady na péči o předměty ochrany NPP budou hrazeny prostřednictvím dostupných ekonomických nástrojů, především národních dotačních programů v gesci MŽP a evropských dotačních programů. Odhad předpokládané orientační výše těchto nákladů činí cca 35 000 000 Kč/10 let. Navrhovaná právní úprava jen nepatrně zvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti.
7. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání.
Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s ustanovením § 35 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní památku jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území menší přírodní útvar, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní památky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 5 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Není relevantní.
9. Provedení hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA).
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Návrh vyhlášky je předkládán v souladu se Souhrnem návrhů vyhlášek na rok 2025 s vyznačením zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA), zveřejněným ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády, přičemž povinnost zpracování RIA pro tento návrh ze souhrnu nevyplývá.
10. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
Navrhovaný právní předpis není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Navrhovaným právním předpisem není zakládána žádná digitální služba veřejné správy.
Všechna zvláště chráněná území jsou na základě § 42 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d zákona o ochraně přírody a krajiny). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/ Součástí údajů, které se o zvláště chráněných územích v Ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhovaná vyhláška tak po svém přijetí bude kromě publikace ve Sbírce zákonů promítnuta rovněž do příslušných záznamů o dotčených zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
11.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná vyhláška má dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Vyhlášení národní přírodní památky zakládá na předmětném území regulaci, která zčásti vyplývá přímo ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zčásti pak právě z navrhované vyhlášky.
Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje v § 35 základní ochranný limit, který je společný pro všechny národní památky. Jsou zakázány takové činnosti, které by vedly ke změně nebo poškození národní přírodní památky, a rovněž takové jejich hospodářské využívání, kterým by hrozilo jejich poškození.
Z navrhované vyhlášky pak vyplývají tzv. bližší ochranné podmínky národní přírodní památky, které představují činnosti vázané na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.
Navrhovaná právní úprava tak přinese zejména vlastníkům a nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, mírnou administrativní zátěž, spojenou s povinností opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, event. výjimku pro provedení zakázaných činností.
V souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny, byl záměr na vyhlášení národní přírodní památky s dotčenými vlastníky pozemků projednán, stejně jako s dotčenými obcemi a krajem. Námitky k záměru na vyhlášení národní přírodní památky uplatnilo 12 fyzických osob a 5 právnických osob (Obec Chroboly, Obec Zbytiny, Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, Povodí Vltavy, GW Farma s.r.o. společně s dalšími fyzickými osobami). Následně bylo podáno 5 rozkladů (F. Barošová, F. Hundsnurscher, Obec Chroboly, Povodí Vltavy s. p., a GW Farma s.r.o. společně s dalšími fyzickými osobami). Z podaných rozkladů nebylo vyhověno Obci Chroboly, Povodí Vltavy s. p. bylo vyhověno částečně. QW FARMA s. r. o. (společně s dalšími fyzickými osobami) podali rozklad proti prvoinstančnímu rozhodnutí, které ministr životního prostředí zrušil a vrátil k novému projednání (10. 3. 2020). Následně bylo vydáno nové rozhodnutí, proti kterému byl opětovně podán rozklad, toto rozhodnutí ministryně životního prostředí potvrdila (19. 8. 2022). QW FARMA s. r. o. podala žalobu proti rozhodnutí ministryně životního prostředí a Městský soud v Praze dne 26. 10. 2023 žalobu zamítl.
11.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaný právní předpis může mít vliv na podnikatelské prostředí České republiky, a to v rozsahu regulace některých činností popsané v předešlém oddíle a s tím související administrativní zátěže spojené s podáváním žádostí o souhlas k některým činnostem, event. výjimku ze zákazu některých činností v rámci základních ochranných podmínek.
11.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovaným právním předpisem není zakládána veřejná podpora.
11.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
11.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
11.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaný právní předpis předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí. Jeho cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území.
11.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
11.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
11.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh vyhlášky se netýká soukromí.
11.10 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky. Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihočeském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované národní kategorii ochrany bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
S navrhovaným právním předpisem není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. i) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není relevantní.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Při přípravě návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje NPP Zlatý potok.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany přírodního útvaru s výskytem
a) vodních a mokřadních ekosystémů oligotrofních tekoucích vod sestávajících z vodního toku Zlatého potoka a jeho přítoků, včetně jejich pramenišť, koryt vodních toků a břehových pozemků,
b) travinných ekosystémů luk a pastvin,
c) populace perlorodky říční ( Margaritifera margaritifera L.), mihule potoční ( Lampetra planeri Bloch.) a vranky obecné ( Cottus gobio L .), včetně jejich biotopů,
d) lesních ekosystémů lužních lesů a mokřadních vrbin.
Vyhlašovaná NPP Zlatý potok a její ochranné pásmo se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Křišťanov, Křížovice u Ktiše, Chroboly, Ovesné, Skříněřov, Koryto, Záhoří u Chrobol. Její hranice jsou stanoveny v přílohách č. 1 a č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky.
Území NPP Zlatý potok je orientačně graficky znázorněno v příloze č. 3 k předloženému návrhu vyhlášky.
K § 2
Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní památky. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní památky provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek tak lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody
Ad a) povolovat nebo provádět změny druhů pozemků anebo způsobů jejich využití
Změna druhu pozemků nebo způsobů jejich využití mohou způsobit nežádoucí změny dochovaného přírodního prostředí a podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany např. mohou mít přímý vliv na tvorbu a charakter opadu jako zdroje potravy pro perlorodku, na teplotu vody v toku a protierozní stabilitu lokality, což jsou faktory zásadně ovlivňující přežívání populace perlorodky. Vznik rozsáhlejších splavenin na březích nad výskytem perlorodky říční může vést k jejímu masovému úhynu v důsledku prostého zasypání jedinců splavenou zeminou.
Ad b) povolovat nebo provádět stavby, změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením anebo provádět terénní úpravy
Následkem prováděním staveb či jejich změn může dojít ke zvýšené zátěži lokality živinami a znečišťujícími látkami, které mohou zhoršit podmínky pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany. Důsledky mohou být pro předměty ochrany fatální.
Ad c) povolovat nebo provádět změny vodního režimu pozemků
Změna vodního režimu má přímý vliv na ekosystém s výskytem perlorodky říční, může způsobit zásadní změnu složení rostlinného společenstva a tím charakteru detritu – potravy perlorodky, změny v transportu živin a materiálu ve vodním toku mají zásadní vliv na životaschopnost kolonií perlorodky říční.
Ad d) instalovat informační, reklamní nebo propagační zařízení
Tato zařízení mohou přímo i nepřímo ovlivnit přírodní hodnoty v území a přispět ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany.
Ad e) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného nebo obdobného geologického původu a chemického složení
Provádění úpravy povrchu pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu a chemického složení je významným rizikem pro chemismus vody v tocích s výskytem perlorodky.
Ad f) vyznačovat cyklistické nebo turistické trasy
Cílem je umožnit zpřístupnění lokality tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění předmětů ochrany – neúmyslným rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů či přímému poškození předmětů ochrany. Zvýšení počtu návštěvníků představuje zvýšenou zátěž pro lokality v podobě vyššího množství živin a znečišťujících látek na lokalitě. Dále nevhodným vedením trasy může dojít k vážnému poškození či zničení předmětů ochrany.
Ad g) rozdělávat ohně
Rozdělávání ohňů na nevhodných místech zvyšuje riziko destrukce rostlinného krytu a nežádoucího jednorázového uvolnění živin v lokalitě a následné aktivace erozních procesů.
Ad h) vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy; souhlas se nevyžaduje pro vysazování nebo výsev stanovištně původních rostlin při obnově lesa a břehových porostů
Vysazování či vysévání nových druhů může mít významný negativní dopad na populaci zvláště chráněných druhů, především možnou destrukcí fytocenózy potřebné k udržení odpovídajícího prostředí zvláště chráněných druhů, nevhodnou konkurencí a v některých případech i predací.
Ad i) zřizovat přikrmovací zařízení nebo slaniska
Zřízení nových mysliveckých zařízení a přikrmování zvěře způsobuje zvýšenou koncentraci zvěře na dané lokalitě, je zdrojem zvýšeného vnosu živin, dochází k mechanickému poškozování půdního povrchu a vegetace a následně k eutrofizaci a jiným změnám chemismu. Zejména splachy z medicinálních lizů ze slanisek se při kontaktu s vodotečí stávají přímým ohrožením zejména pro perlorodku říční. Nebezpečím je i vnos ruderálních a nepůvodních druhů ze semen obsažených v krmivech.
Ad j) přikrmovat nebo vnadit zvěř mimo přikrmovací zařízení
Přikrmování zvěře způsobuje zvýšení počtu zvěře na dané lokalitě, je zdrojem zvýšeného vnosu živin, dochází k mechanickému poškozování půdního povrchu a vegetace a následně k eutrofizaci a jiným změnám chemismu. Zejména splachy z medicinálních lizů ze slanisek se při kontaktu s vodotečí stávají přímým ohrožením zejména pro perlorodku říční. Nebezpečím je i vnos ruderálních a nepůvodních druhů ze semen obsažených v krmivech.
Ad k) používat chemické prostředky a hnojiva
Hnojení pozemků podporuje růst konkurenčně silnějších druhů rostlin, tím dochází ke změně druhového složení fytocenóz. Použití chemických prostředků způsobuje poškozování fytocenóz i zoocenóz. Splachy hnojiv a chemických látek do toků jsou přímým ohrožením chemismu vody. Důvodem je proto umožnit v nezbytném případě použití chemických prostředků tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění funkcí ekosystému či přímému ohrožení předmětů ochrany.
Ad l) ukládat věci nebo jiné materiály; souhlas se nevyžaduje pro krátkodobé uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích
Nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu může dojít k poškození nebo zničení mikrolokalit druhů tvořících předmět ochrany navržené NPP. Některé materiály jsou v lokalitách zdrojem živin, splavenin, případně semen a oddenků invazních druhů rostlin, které mohou způsobit změnu půdního chemismu a negativně ovlivnit předměty ochrany buď přímo nebo i nepřímo podporou expanzivních bylinných nebo dřevinných druhů. Všechny tyto faktory přímo ohrožují přírodní biotopy v lokalitě.
Ad m) narušovat půdní povrch s využitím strojní mechanizace,
Cílem je umožnit péči o dotčené pozemky tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění předmětů ochrany neúmyslným zvýšením zátěže lokality, v podobě narušení půdního povrchu a s tím souvisejícím vyšším množstvím znečišťujících látek na lokalitě, které mohou nepříznivě ovlivnit stav cenných společenstev.
Ad n) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy; souhlas se nevyžaduje pro vjezd a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Horské služby České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků a správců povodí, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů a povinností, vozidel ostatních složek integrovaného záchranného systému při poskytování plánované pomoci na vyžádání, včetně vozidel osob poskytujících na výzvu velitele zásahu pomoc v souvislosti se zásahem složek integrovaného záchranného systému nebo vozidel potřebných pro zajištění péče na pozemcích a vozidel vlastníků, nájemců a uživatelů nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním, nebo vozidel potřebných pro výkon práva myslivosti uživateli honitby.
Cílem je umožnit zpřístupnění lokality a péči o dotčené pozemky tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění předmětů ochrany – neúmyslným rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Pojezd vozidel mimo silnice a místní komunikace představuje zvýšenou zátěž pro lokality v podobě vyššího množství živin a znečišťujících látek na lokalitě.
Ad (2) Příslušný orgán ochrany přírody souhlas nevydá, jestliže činnostmi uvedenými pod písmeny a) až l) dojde ke zhoršení stavu povrchových vod, který je nutné udržet pro zachování populace perlorodky říční. Ukazatele jakosti povrchových vod a jejich hodnoty určující stav povrchových vod, který je nutné udržet pro zachování populace perlorodky říční, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
Pro jakost vody ve vodních tocích platí limity, které jsou diferencované tak, aby umožnily zachování předmětu ochrany a současně hospodářské využívání zemědělské půdy a lesní hospodaření. Byly stanoveny na základě publikovaných znalostí o nárocích perlorodky říční na chemismus vod a výsledků dlouhodobého monitoringu jakosti povrchových vod. V příloze č. 4 jsou uvedeny cílové limity, nutné pro zachování výskytu druhu, který je hlavním předmětem ochrany, a to včetně jeho vývojových stádií. Tabulka slouží pro posouzení přijatelnosti investičních a dalších záměrů.
K § 3
Ustanovením § 3 navrhované vyhlášky jsou v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
V ochranném pásmu národní přírodní památky lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
Ad a) hnojit pozemky,
Území má velkou rozlohu a je heterogenní ve vztahu k druhu a využívání pozemků. Aby nedošlo k ohrožení funkcí ekosystémů či přímému ohrožení předmětů ochrany, je potřeba vázat případnou intenzivní hospodářskou činnost, kterou používání hnojiv a chemických látek je, na souhlas orgánu ochrany přírody.
Ad b) rozdělávat ohně,
Rozdělávání ohňů na nevhodných místech může poškodit cenná společenstva.
Ad c) ukládat věci nebo jiné materiály, souhlas se nevyžaduje pro krátkodobé uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích Uložením věcí na nevhodných místech může dojít k ohrožení nebo poškození cenných společenstev. Rozpadem materiálů dochází ke změně chemického složení látek, které mohou ohrozit existenci předmětů ochrany (např. změna pH, zvýšení konduktivity).
K § 4
Jako datum nabytí účinnosti předkládané vyhlášky se v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. ledna 2027.