I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“), je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 304/2014 Sb.“) je prováděcím předpisem k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. pak upravuje odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 304/2014 Sb. upravuje odměňování státních zaměstnanců.
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. obsahuje v přílohách č. 1 až 4 stupnice platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatel z příslušné stupnice určí platový tarif zaměstnance na základě jeho zařazení do platové třídy a do platového stupně. Ustanovení § 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. vymezuje okruhy zaměstnanců a stanovuje, podle které ze stupnic platových tarifů, resp. podle které z příloh č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. se určí jejich platový tarif.
Podle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. se platový tarif zaměstnanců jinde neuvedených, tj. neuvedených v § 5 odst. 2 až 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., určí podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., tzv. základní stupnice platových tarifů. Podle § 5 odst. 2 téhož nařízení vlády se platový tarif zdravotnických pracovníků, kteří nejsou lékaři a platový tarif sociálních pracovníků nebo pracovníků v sociálních službách či manželských nebo rodinných poradců, určí podle platových tarifů v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády. Podle odstavce 3 stejného ustanovení se platový tarif lékařů, zubních lékařů, některých farmaceutů a lékařů orgánu sociálního zabezpečení určí podle stupnice platových tarifů v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. obsahuje v příloze č. 1 stupnici platových tarifů státních zaměstnanců. Všem státním zaměstnancům určuje služební orgán platový tarif podle této stupnice.
Podstatou navrženého nařízení vlády je provedení valorizace (navýšení) platových tarifů ve stupnici platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a platových tarifů ve stupnici platových tarifů v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. o 9 %. Dále se navrhuje valorizace stupnice platových tarifů v příloze č. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o 5 % a v příloze č. 3 k témuž nařízení vlády o 2 %. Všechna zvýšení mají být provedena od 1. dubna 2026. Pro úplnost je namístě dodat, že k valorizaci stupnice platových tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol, která je uvedena v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., došlo již od 1. ledna 2026.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Od 1. ledna 2025, byla provedena paušální valorizace všech platových tarifů o částku 1 400 Kč a o 7 % v případě pedagogických pracovníků. S účinností od 1. ledna 2026 došlo zatím pouze k valorizaci platových tarifů pedagogických pracovníků tak, že platové tarify byly do 7. platové třídy včetně valorizovány o pevnou částku 2 000 Kč a platové tarify od 8. do 16. platové třídy včetně budou navýšeny o 7 %. Popsaná omezená míra navyšování platových tarifů, která byla značně nepřiměřená zejména značnému růstu spotřebitelských cen, významně zhoršila postavení veřejné správy na trhu práce. Připomeňme, že v předchozích letech činil růst spotřebitelských cen 15,1 % v roce 2022, 10,7 % v roce 2023, 2,4 % v roce 2024 a 2,5 % v roce 2025, což kumulativně významně snížilo relativní výši platových tarifů všech zaměstnanců a státních zaměstnanců. Provedené valorizace za toto období pokles zdaleka nekompenzovaly.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá za účelem úpravy platových podmínek části zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, aby výše platových tarifů lépe reflektovala existující mzdovou hladinu na trhu práce a posílila konkurenceschopnost veřejné správy na něm. Zároveň dojde alespoň k částečnému zlepšení hospodářského postavení dotčené skupiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců a snížení dopadu inflace na domácnosti těchto zaměstnanců a státních zaměstnanců.
Návrh také směřuje ke snížení významného rozdílu ve výši platových tarifů mezi tzv. základní stupnicí platových tarifů a dalšími stupnicemi platových tarifů pro specifické skupiny zaměstnanců. V současnosti činí rozdíl mezi 1. a 2. stupnicí platových tarifů v průměru 18,8 %; po provedení navržené valorizace dojde k jeho snížení na v průměru 14,5 %. Tím se zároveň sblíží stupnice platových tarifů a sníží rozdíly v jejich výši s ohledem na vzájemnou porovnatelnost složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce ve stejných platových třídách. Návrh rovněž sníží vysoký počet platových tarifů v dotčených platových stupnicích, které jsou momentálně pod úrovní minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Počet platových tarifů, které jsou platné od 1. ledna 2026 (před valorizací), pod minimální mzdou 22 400 Kč a pod nejnižšími úrovněmi zaručeného platu platnými v roce 2026
Stupnice Počet platových tarifů celkem pod MM pod NÚZP počet % počet % Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. 1. 192 66 34,4 143 74,5 2. 168 28 16,7 86 51,2 3. 72 0 0,0 0 0,0 341/2017 432 94 21,8 229 53,0 Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. 304/2014 132 12 9,1 78 59,1 Celkem 341/2017 a 304/2014 564 106 18,8 307 54,4 Zdroj: výpočty MPSV, RV ISPV – Trexima, data o počtu zaměstnanců za rok 2024
Počet platových tarifů, které budou platné od 1. dubna 2026 (po valorizaci), pod minimální mzdou 22 400 Kč a pod nejnižšími úrovněmi zaručeného platu platnými v roce 2026 Stupnice Počet platových tarifů celkem pod MM pod NÚZP počet % počet % Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. 1. 192 52 27,1 122 63,5 2. 168 20 11,9 71 42,3 3. 72 0 0,0 0 0,0 341/2017 432 72 16,7 193 44,7 Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. 304/2014 132 4 3,0 61 46,2 Celkem 341/2017 a 304/2014 564 76 13,5 254 45,0 Zdroj: výpočty MPSV, RV ISPV – Trexima, data o počtu zaměstnanců za rok 2024
Uvedená míra navýšení platových tarifů odpovídá závěrům jednání členů vlády se zástupci sociálních partnerů konaného dne 22. ledna 2026 a lze ji proto považovat i za úspěšné završení sociálního dialogu vedeného mezi vládou a zástupci sociálních partnerů v oblasti platových podmínek zaměstnanců a státních zaměstnanců ve veřejné a státní sféře.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, a je vedena snahou reálně zajistit právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci. Návrh je rovněž v souladu se zmocněním obsaženým v § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a se zmocněním v § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování ve státní správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby nebyly zakládány neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci.
Navrhované změny týkající se zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců jsou zcela v souladu s cíli článku 8 SFEU, neboť jeho účelem je zajistit, aby došlo k větší konvergenci výší platových tarifů a sbližování jejich výše napříč platovým systémem. Zároveň návrh povede ke zlepšení sociálních podmínek dotčených zaměstnanců a státních zaměstnanců.
Návrh tedy plně respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a není v rozporu s právem Evropské unie, tj. ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou jejích soudních orgánů.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Širší práva zaměstnanců v oblasti odměňování zaručují i mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Jsou jimi především Mezinárodní pakt o politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech, Listina základních práv Evropské unie a Evropská sociální charta. Všechny dokumenty zaručují pracovníkům spravedlivou odměnu bez jakéhokoli rozlišování. Spravedlivou odměnou je pojímán jak absolutní požadavek na ekvivalenci vykonané práce a příslušející odměny za ni, tak relativně v rámci porovnání odměny za stejnou práci s odměnou jiného zaměstnance. S uvedenými mezinárodními smlouvami je návrh rovněž v souladu, neboť jeho cílem je, mimo jiné, více sjednotit části platového systému tak, aby za výkon prací spočívající ve srovnatelné náročnosti vyjádřené platovou třídou, byli zaměstnanci také srovnatelně odměňováni. Tomu odpovídá i dlouhodobý cíl spočívající ve sjednocení stupnic platových tarifů.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh nařízení vlády spočívá v navýšení platových tarifů části zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců od 1. dubna 2026. Dopady do veřejných rozpočtů do konce roku 2026 jsou následující.
Pro zaměstnavatele zaměstnanců ve veřejných službách a správě, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu, by schválení dotčeného návrhu představovalo finanční dopady ve výši 5,49 mld. Kč včetně příslušenství. Navýšení platových tarifů státních zaměstnanců, jejichž platy jsou rovněž financovány ze státního rozpočtu, by si vyžádalo dodatečné prostředky ve výši 2,74 mld. Kč včetně příslušenství. Celkové finanční dopady na státní rozpočet by tedy dosáhly 8,23 mld. Kč včetně příslušenství.
Pro zaměstnavatele zaměstnanců ve veřejných službách a správě, jejichž platy jsou financovány z rozpočtů územních samosprávných celků, by navrhované navýšení platových tarifů představovalo finanční dopad 5,73 mld. Kč včetně příslušenství. Pro rozpočty zdravotních pojišťoven, z nichž jsou hrazeny platy části zaměstnanců ve veřejných službách a správě, by přijetí nařízení vlády představovalo finanční dopad 2,94 mld. Kč včetně příslušenství.
Náklady na platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě tedy představují 14,16 mld. Kč včetně příslušenství a náklady na platy státních zaměstnanců představují 2,74 mld. Kč včetně příslušenství.
Celkové finanční dopady přijetí navrhovaného nařízení vlády na veřejné rozpočty tedy představují částku 16,9 mld. Kč včetně příslušenství.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
O návrhu nařízení vlády bude rozhodovat vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnost nařízení vlády se navrhuje na 1. dubna 2026. V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na nutnost valorizovat platové tarify urychleně, navrhuje účinnost již od počátku druhého čtvrtletí rozpočtového roku. Průběžný nárůst spotřebitelských cen, který má valorizace kompenzovat probíhá nepřetržitě, a proto není případné valorizaci platových tarifů odkládat.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicí platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., a to o 9 % tak, aby míra valorizace odpovídala valorizaci základní stupnice pro zaměstnance v pracovním poměru, od níž je stupnice pro státní zaměstnance odvozena.
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicích platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. V případě základní stupnice platových tarifů dochází ke zvýšení o 9 % tak, aby rychlejší navyšování této stupnice postupně vedlo ke snížení rozdílu výše platových tarifů mezi ní a stupnicí v příloze 2 dotčeného nařízení vlády. Valorizace stupnice platových tarifů v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády je navržena o 5 % a platových tarifů v příloze č. 3, která obsahuje v současnosti nejvyšší platové tarify, potom o 2 %.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Právní úprava může mít dopad na právo zaměstnanců na plat v určité výši.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Zvýšení platového tarifu bude mít pozitivní sociální dopady na dotčené zaměstnance.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci ve veřejných službách a správě a státními zaměstnanci, zákaz jejich diskriminace, i zásadu rovnosti mezi muži a ženami. Navržená úprava nezakládá neodůvodněné rozdíly, které by mohly vést k diskriminaci zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, popřípadě jiných osob.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá dopady na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá dopady na problematiku ochrany práv a dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh se netýká soukromí a ochrany osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
S ohledem na to, že nedochází ke systémovým změnám způsobu určení platových tarifů uvedených skupin zaměstnanců, nelze zvýšení korupčních rizik předpokládat.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Dne 22. ledna 2026 ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády v návaznosti na dosaženou dohodu vlády a sociálních partnerů ústně rozhodl, že k předmětnému návrhu nebude zpracováno hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) a meziresortní připomínkové řízení se neprovede.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nařízení vlády identifikoval jako lobbující subjekty:
a) Českomoravskou konfederaci odborových svazů, evidenční číslo: RL7650477952
b) Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, evidenční číslo: RL4218337686.
II. Zvláštní část
K části první (Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců)
K čl. I
K příloze č. 1 tabulce
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicí platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., a to o 9 % tak, aby míra valorizace odpovídala valorizaci základní stupnice pro zaměstnance v pracovním poměru, od níž je stupnice pro státní zaměstnance odvozena.
K části druhé (Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě)
K čl. II
K příloze č. 1 tabulce
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicích platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. V případě základní stupnice platových tarifů dochází ke zvýšení o 9 % tak, aby rychlejší navyšování této stupnice postupně vedlo ke snížení rozdílu výše platových tarifů mezi ní a stupnicí v příloze 2 dotčeného nařízení vlády. Valorizace stupnice platových tarifů v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády je navržena o 5 % a platových tarifů v příloze č. 3, která obsahuje v současnosti nejvyšší platové tarify, potom o 2 %.
K příloze č. 2 tabulce
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicích platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. V případě základní stupnice platových tarifů dochází ke zvýšení o 9 % tak, aby rychlejší navyšování této stupnice postupně vedlo ke snížení rozdílu výše platových tarifů mezi ní a stupnicí v příloze 2 dotčeného nařízení vlády. Valorizace stupnice platových tarifů v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády je navržena o 5 % a platových tarifů v příloze č. 3, která obsahuje v současnosti nejvyšší platové tarify, potom o 2 %.
K příloze č. 3 tabulce
Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnicích platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. V případě základní stupnice platových tarifů dochází ke zvýšení o 9 % tak, aby rychlejší navyšování této stupnice postupně vedlo ke snížení rozdílu výše platových tarifů mezi ní a stupnicí v příloze 2 dotčeného nařízení vlády. Valorizace stupnice platových tarifů v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády je navržena o 5 % a platových tarifů v příloze č. 3, která obsahuje v současnosti nejvyšší platové tarify, potom o 2 %.