Obecná část
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí 9 významných dnů ČR, konkrétně:
27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
8. březen - Mezinárodní den žen
12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
7. duben - Den vzdělanosti
5. květen - Květnové povstání českého lidu
15. květen - Den rodin
10. červen - Vyhlazení obce Lidice
27. červen - Den památky obětí komunistického režimu
11. listopad - Den válečných veteránů
Významné dny jsou dny pracovními a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na standardní život občanů. Jejich význam je tak především symbolický, připomenutím hodnot a historických událostí, které tvoří základní principy demokratického právního státu. Zařazení Dne památky Jana Palacha mezi významné dny ČR je projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu. Tyto dva významy činu Jana Palacha, které mj. vedly k tzv. Palachovu týdnu a následně k revolučním událostem roku 1989, jsou předními hodnotami naší demokracie i naší národní suverenity a právem by tak měly náležet v podobě Dne památky Jana Palacha do výčtu významných dnů ČR.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR.
Zvláštní část
K čl. 1
K dosavadním významným dnům ČR by měl být nepochybně zařazen i 16. leden. V roce 1969 protestoval student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach (1948 – 1969) za cenu nasazení vlastního života proti sílící skepsi a letargii, které zachvátily společnost po okupaci Československa v srpnu 1968. Pro svůj burcující – a v Evropě zcela ojedinělý čin – zvolil Jan Palach formu sebeupálení. Zemřel o tři dny později. Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali absolutní nesouhlas s dobovou politickou realitou.
Protestní Palachův čin vyvolal značný ohlas nejen v tehdejším Československu, ale především v zahraničí. V západním světě se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci. Že jej tato moc považovala za nebezpečného i po smrti, dokázala jeho exhumací, zpopelněním a následným převezením jeho ostatků z původního hrobu na pražských Olšanech do rodné obce. Po roce 1989 byl původní hrob obnoven a Jan Palach byl in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka I. třídy. Jménem Jana Palacha jsou dnes pojmenovány desítky ulic a náměstí u nás i v zahraničí. Jeho čin, který svým významem daleko překročil hranice naší vlasti, by měl být nesporně zvýrazněn a zdůrazněn i zařazením nového významného dne do našeho kalendáře.
K čl. 2
Účinnost zákona se stanovuje k 11. srpnu 2013, což představuje 65. výročí narození Jana Palacha.