Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 164/2026 Sb.

Zákonem č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl zaveden valorizační mechanismus minimální mzdy, přičemž minimální mzda byla podle tohoto mechanismu stanovena poprvé od 1. ledna 2025. Tato novela zároveň upravila povinnosti vlády v rámci procesu aktualizace výše minimální mzdy a zavedla termíny, které jsou závazné při jejím zvyšování. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) určuje mechanismus výpočtu minimální mzdy, definuje podmínky stanovení koeficientu pro výpočet minimální mzdy a jeho frekvence, nutnost zohlednění povinných ekonomických kritérií (kritérií přiměřenosti) a nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Parametrické nastavení valorizačního mechanismu stanovuje nařízení vlády. Vláda má proto povinnost každé dva roky stanovit svým nařízením koeficienty pro výpočet minimální mzdy tak, aby mohlo poté každý rok Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) provést příslušný výpočet (viz kapitolu D) a vyhlásit výši měsíční a hodinové minimální mzdy na následující kalendářní rok sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (do 30. září). Přiměřenost minimální mzdy za uplynulé období je posuzována v Analýze přiměřenosti minimální mzdy v ČR, která se specificky zaměřuje na stanovené kritéria přiměřenosti, které plynou ze zákoníku práce, a jsou následující: - kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, - obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, - tempo růstu mezd, - dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Minimální mzda⁠​‌‌​‌‌​‌​​​‌​​‌‌⁠

Minimální mzda má historicky v ČR ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům dvě základní funkce. Jedná se o funkci sociálně-ochrannou a funkci ekonomicko-kriteriální. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil). Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců. Aby minimální mzda mohla plnit svoje funkce a zejména svoji motivační úlohu, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši. Tato definice funkcí je na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“ nebo „směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU“) rozšířena o princip, že by pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou měl dosahovat takové úrovně, aby zajistil důstojnou životní úroveň, omezil chudobu pracujících, podpořil sociální soudržnost, vzestupnou sociální konvergenci a snížil rozdíly v odměňování žen a mužů (článek 5 směrnice).

Vývoj minimální mzdy v ČR a srovnání s EU

Přes dílčí zlepšení zaznamenané z předchozích let patří úroveň minimální mzdy v České republice i její relativní srovnání s průměrnou mzdou v rámci zemí Evropské unie do skupiny států ve spodní třetině. Navrhované koeficienty pro výpočet minimální mzdy povedou v letech 2027 a 2028 k dalšímu zvýšení minimální mzdy, což posílí výši pracovních příjmů a přiblíží mzdové úrovně v ČR ke mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích, a to i s ohledem na evropské standardy, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě a ve směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Úroveň relace minimální a průměrné mzdy v ČR byla od roku 2000 (tj. za dobu existence srovnatelné časové řady o vývoji průměrné mzdy) velmi proměnlivá a odrážela vývoj úrovně minimální mzdy v jednotlivých letech. Zatímco od roku 2000 do roku 2006 se tato relace postupně zvyšovala až na 39,7 %, vlivem stagnace minimální mzdy v letech 2007 až 2012 došlo k poklesu této relace na historické minimum 31,9 %. S postupným zvyšováním minimální mzdy v následujících letech relace narostla do roku 2020 na 40,6 %. Mezi roky 2020 až 2023 kolísala a od tohoto roku obnovila stoupající tendenci, která odráží cíl MPSV v postupném zvyšování této relace. Podle posledních dostupných údajů za rok 2025 činila relace minimální a průměrné mzdy v ČR 42,7 % a dosáhla ve srovnatelné časové řadě své maximální úrovně. Podrobný přehled o vývoji relace minimální a průměrné mzdy od roku 2000 je uveden v následujícím grafu č. 01.

Graf č. 01 – Relace minimální mzdy k průměrné mzdě od roku 2000

Zdroj: ČSÚ, MPSV, MF, vlastní propočty.

Spodní interval mzdového rozdělení pracovních příjmů je ovlivněn výší minimální mzdy. Zákonem je minimální mzda stanovena ve 22 z 27 států Evropské unie. V ostatních státech (např. skandinávských zemích) je regulace minimálních mezd stanovena závazností kolektivního vyjednávání nebo kombinací kolektivního vyjednávání (pro podnikatelskou sféru) a příslušným právním předpisem (pro nepodnikatelskou sféru). Úrovně minimální mzdy jsou v jednotlivých zemích EU značně rozdílné. K 1. lednu 2026 převyšuje úroveň minimální mzdy podle Eurostatu hranici 2 000 euro v pěti zemích. Minimální mzdu mezi 1 000 až 2 000 euro pobírají zaměstnanci v devíti zemích. V ostatních osmi zemích EU – Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku, Maďarsku, Estonsku, Slovensku, Česku a Maltě se její výše pohybuje v rozmezí 620 až 994 euro. Postavení ČR se v tomto mezinárodním srovnání postupně zlepšuje, poslední meziroční zvýšení (v eurech) patřilo k těm nejvyšším (o 11,9 %), stále se však nepodařilo dosáhnout výraznějšího posunu k zemím s vyšší úrovní minimální mzdy. Minimální mzda činila v ČR podle databáze Eurostatu 924 euro. Nejvyšší úroveň minimální mzdy v rámci tzv. Visegrádské skupiny byla zaznamenána v Polsku (1 139 euro). Podrobný přehled za jednotlivé země je uveden v následujícím grafu č. 02.

Graf č. 02 – Výše minimální mzdy ve vybraných zemích EU v roce 2026

Zdroj: Eurostat

Očekávaný vývoj základních makroekonomických ukazatelů

Predikce a výhledy základních makroekonomických ukazatelů, tj. zejména hrubého domácího produktu (HDP), průměrné hrubé mzdy, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a cenové inflace do roku 2028 jsou uvedeny v následující tabulce č. 01. Jedná se o predikci (výhled), která je sice poslední dostupná v době zpracování materiálu, ale pro samotný výpočet výše minimální mzdy (viz kapitolu D) se použije srpnová predikce Ministerstva financí o průměrné mzdě, která může být odlišná.

Tabulka č. 01 – Predikce a výhled základních makroekonomických ukazatelů Skutečnost Predikce Výhled Rok 2025 2026 2027 2028 HDP v s. c. (sezónně očištěný) - meziroční index (v %) 102,6 102,2 102,2 102,7 Průměrná hrubá měsíční mzda - nominálně (v Kč) 48 670 52 576 55 795 58 711 Zaměstnaní dle Národních účtů - meziroční index (v %) 101,0 100,2 99,9 99,9 Podíl nezaměstnaných osob – dle MPSV 104,4 104,7 104,5 104,2 Průměrná roční míra cenové inflace - meziroční index (v %) 102,5 102,5 102,8 102,3

Zdroj: ČSÚ, MPSV, predikce MF (Makroekonomická predikce – duben 2026)

Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR v roce 2025

V letošním roce v souvislosti s přípravou nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2027 a 2028 byla RILSA zpracována Analýza přiměřenosti minimální mzdy v České republice v roce 2025 (Beran et al., 2026) 1 , která je výsledkem řešení výzkumného projektu Přiměřenosti minimální mzdy a socioekonomická situace domácností v ČR řešeného v rámci institucionální podpory na rozvoj výzkumné organizace poskytnuté MPSV v roce 2026. Tato analýza je součástí přílohy RIA k předloženému návrhu nařízení vlády a bude zároveň základem pro reporting vůči Evropské komisi.

Na základě této aktuální analýzy jednotlivých indikátorů přiměřenosti minimální mzdy lze konstatovat, že minimální mzda v České republice v posledních dvou letech (oproti předchozí analýze) sice vykázala určitá dílčí zlepšení, ale nadále nebyla přiměřená.

Důležitým důvodem pro toto hodnocení ze strany výzkumného týmu bylo kritérium nedostatečné přiměřenosti minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Ačkoliv došlo ke zlepšení relativního vztahu minimální mzdy k životnímu minimu a normativním nákladům na bydlení, tak důvodem byla i stagnace částek životního minima. Pozitivněji lze vyhodnotit obnovení reálného růstu minimální mzdy, ale tento růst pouze částečně kompenzoval předchozí výrazný pokles reálných mezd.

Zvyšování relace minimální mzdy k průměrné mzdě pomohlo posílit relativní postavení minimální mzdy v distribuci pracovních příjmů a umožnilo ovlivňovat širší skupiny nízkopříjmových zaměstnanců. Rozdíl mezi nejnižším příjmem z práce a neaktivitou ale nadále zůstával relativně nízký a nevytvářel dostatečně silnou motivaci k pracovní aktivitě.

Dalším důležitým kritériem hodnocení přiměřenosti minimální mzdy je míra produktivity a její vývoj. Úroveň minimální mzdy rostla v posledních letech rychleji než produktivita práce, ale nadále přetrvával významný odstup mezi její úrovní a produktivitou práce. Rovněž v mezinárodním srovnání vykazuje Česko nesoulad, kdy se produktivita pohybovala přibližně na průměru EU, avšak minimální mzda zůstávala relativně nižší.

Český trh práce se rovněž vyznačoval mimořádně vysokou incidencí nízkých výdělků (zvláště u žen), kdy v mezinárodním srovnání výrazně vybočovala vysokým podílem nízkopříjmových zaměstnanců. Srovnání s ostatními zeměmi nadále ukazují, že česká minimální mzda v klíčových relativních ukazatelích zaostávala. V PPS byla ČR ve spodní části žebříčku EU a její kupní síla zůstávala pozadu i za některými sousedními zeměmi.

Podrobnější shrnutí výsledků analýzy za jednotlivá sledovaná kritéria je součást RIA k tomuto návrhu nařízení.

Principy návrhu

MPSV zohledňuje zejména tři základní principy:

1. Proces aktualizace minimální mzdy se musí řídit kritérii nastavenými tak, aby se podpořila její přiměřenost s cílem dosáhnout důstojné životní úrovně, omezit chudobu pracujících, podporovat sociální soudržnost, vzestupnou sociální konvergencí, snížit rozdíly v odměňování žen a mužů a zároveň tak, aby byly zajištěny rovné podmínky, resp. konkurenceschopnost podniků. Vzhledem k dříve v textu popsaným funkcím minimální mzdy, které se týkají jak zaměstnance, tak situace na trhu práce, a při zohlednění toho, že svou podstatou je minimální mzda kompromisem mezi různými zájmy, navrhuje MPSV, aby byla všechna povinná kritéria zohledňována rovnocenně:

I. Kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady (váha 25 %);

II. Obecná úroveň mezd a jejich rozdělení (váha 25 %);

III. Tempo růstu mezd (váha 25 %);

IV. Dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj (váha 25 %).

2. K hodnocení přiměřenosti minimální mzdy bude použita tzv. orientační referenční hodnota, kterou ČR stanovila zákoníkem práce na úrovni 47 % průměrné hrubé mzdy.

3. Bude přihlédnuto k vyhodnocení kvantifikovatelných, resp. modelově odhadnutelných nákladů a přínosů.

Cíle a zdůvodnění návrhu

Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby zajistil důstojnou životní úroveň, omezil chudobu pracujících, podpořil sociální soudržnost, vzestupnou sociální konvergenci a snížil rozdíly v odměňování žen a mužů.

Střednědobým cílem MPSV je dosažení relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 %. To zároveň odpovídá úrovni orientační referenční hodnoty stanovené zákoníkem práce (viz kapitolu C).

Zároveň je nutné vzít v potaz, že nařízení vlády určuje koeficienty pro výpočet minimální mzdy vždy pro dva následující roky (v předkládaném návrhu na roky 2027 a 2028). Z toho plyne hlavní (krátkodobý) cíl tohoto nařízení – vytvoření podmínek pro plynulé dosažení střednědobého cíle.

V širším kontextu má rovněž nárůst úrovně minimální mzdy podpořit konvergenci výdělkové úrovně zaměstnanců v Česku ke mzdám vypláceným zaměstnancům v ekonomicky vyspělejších evropských zemích.

Návrh nařízení vlády vychází ze střednědobého cíle MPSV (z roku 2024). To znamená navazuje na záměr každoročního zvyšování relace minimální a průměrné mzdy o 1,2 p. b. z předchozího dvouletého období a pokračuje v postupném rovnoměrném zvyšování relace minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo cca 47,0 %.

V roce 2027 by relace minimální a průměrné mzdy dosáhla cca 44,6 % a v roce 2028 by činila cca 45,8 %. Těmto relacím odpovídá koeficient 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028.

Relace minimální a průměrné mzdy v posledním roce tohoto nařízení (2028) bude cca o 1,2 p. b. pod úrovní orientační referenční hodnoty. Ačkoliv její dosažení není povinností členských států EU (není to cíl) a i v případě této varianty se bude skutečně dosažená úroveň od té orientační nadále lišit, tak ale bude zřejmé, že ČR vykazuje snahu dosáhnout úrovně pohybující se v blízkosti orientační referenční hodnoty.

Dle analýzy lze aktuální pozici minimální mzdy v ČR nadále označit jako nedostatečnou. Zřejmé je to zejména u kritérií I a II, avšak při dosažení 45,8 % průměrné hrubé mzdy by mělo být zlepšení situace nízkopříjmových zaměstnanců. Rovněž v případě kritéria III u této varianty dojde ke zřejmému posílení minimální mzdy vůči klíčovým indikátorům v rámci mzdového spektra (Kaitzův index). U kritéria IV analýza konstatuje, že existuje prostor pro zvýšení minimální mzdy bez negativního dopadu na konkurenceschopnost ekonomiky a v tomto ohledu nelze při současném ekonomickém výhledu předpokládat, že by při dosažení 45,8 % průměrné hrubé mzdy došlo k překročení hospodářských limitů ČR. Lze tedy očekávat, že ex post vyhodnocení přiměřenosti po roce 2027 bude vycházet lépe než výsledky analýzy za rok 2025, resp. 2023. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění.

Účelem navrhované právní úpravy je pro rok 2027 stanovit koeficient ve výši 0,446 a pro rok 2028 ve výši 0,458. Návrh nařízení vlády je tak v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 9 zákoníku práce:

„Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období uvedeného ve větě první, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“

Pro stanovení výše navržených koeficientů byla hodnocena všechna zákonem vyžadovaná kritéria, blíže viz kapitolu A, především část Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR v roce 2025, Principy návrhu a Cíle a zdůvodnění návrhu. Návrh nařízení vlády je tedy rovněž v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 3 zákoníku práce:

„Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“

V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy, které povedou ke zvýšení úrovně minimální mzdy v ČR, tyto cíle naplňuje.

Podle čl. 153 SFEU Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v oblasti pracovních podmínek, ale nezasahuje do stanovování odměny za práci. Není tedy v rozporu s předloženým návrhem.

V případě směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, která upřesňuje proces stanovování a aktualizace minimální mzdy, lze konstatovat, že tento návrh je přímou aplikací zákonného rámce pro stanovení a aktualizaci přiměřené minimální mzdy. V kontextu tohoto návrhu nařízení vlády je klíčový článek 5 směrnice, se kterým je v souladu. A to přesto, že došlo po zásahu Soudního dvora EU na základě žaloby Dánska podpořené Švédskem (ve věci C-19/23) k úpravě článku 5 směrnice (vypuštěním odst. 2 a úpravě odst. 3), není ČR s aktuálním zněním § 111 zákoníku práce v rozporu s revidovanou směrnicí. Členským státům nic nebrání aplikovat různě zvolená kritéria přiměřenosti nebo zamezovat poklesu minimální mzdy. Členské státy EU se zákonem stanovenými minimálními mzdami mají nadále povinnost vyhodnocovat přiměřenost minimální mzdy v procesu stanovení a aktualizace minimální mzdy. Lze tedy konstatovat, že žádná analýza přiměřenosti minimální mzdy se v praxi neobejde bez vyhodnocení kupní síly minimální mzdy, úrovně a dynamiky mezd v národní ekonomice <br/>a zohlednění vývoje a úrovně produktivity.

Dále je třeba mít na zřeteli také směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Návrh je s uvedenou směrnicí Rady 2000/78/ES plně v souladu. Návrh není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů EU či obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Garance určité minimální mzdy je závazek vyplývající z Charty základních sociálních práv pracujících Evropských společenství, která se z hlediska úpravy a obsahu práv shoduje s těmi, která jsou upravena v Evropské sociální chartě. Návrh zároveň v konečném důsledku povede ke zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě a usiluje o dosažení souladu s požadavky Charty v duchu závěrů kontrolního výboru Rady Evropy.

Navrhovaná právní úprava minimální mzdy je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná změna způsobu stanovování minimální mzdy je v souladu s Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 26 o zavedení metod stanovení minimálních mezd a Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 99 o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství. Návrh je v souladu s ostatními mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Dne 1. srpna 2024 nabyl účinnosti zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který zavedl tzv. valorizační mechanismus minimální mzdy. Minimální mzda je upravena v § 111 zákoníku práce a je definována jako nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 zákoníku práce.

Mechanismus výpočtu měsíční minimální mzdy je uveden v § 111 odst. 3 zákoníku práce – viz kapitolu B výše. K posouzení přiměřenosti se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.⁠​‌‌​‌‌​‌​​​‌​​‌‌⁠

Parametrické nastavení valorizačního mechanismu stanovuje nařízení vlády. Vláda má povinnost každé dva roky stanovit svým nařízením koeficienty pro výpočet minimální mzdy tak, aby mohlo každoročně MPSV provést příslušný výpočet a vyhlásit výši měsíční a hodinové minimální mzdy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Právní úprava předpokládá pro vyhlášení minimální mzdy následující postup: - Nejpozději do 31. srpna 2026 bude sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Ministerstvem financí vyhlášena predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok. - Vláda svým nařízením (tento návrh) stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. - MPSV na základě nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy (tento návrh) vypočte (součin predikce průměrné hrubé mzdy pro rok 2027 a koeficientu pro rok 2027), zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2026 výši minimální mzdy pro kalendářní rok 2027 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. - Nejpozději do 31. srpna 2027 bude vydána sdělením Ministerstva financí predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok. - MPSV na základě nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy (tento návrh) vypočte (součin predikce průměrné hrubé mzdy pro rok 2028 a koeficientu pro rok 2028), zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí sdělením do 30. září 2027 výši minimální mzdy pro kalendářní rok 2028.

Vláda tedy musí stanovit nařízením koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Toto nařízení musí nabýt účinnosti tak, aby MPSV mohlo nejpozději dne 30. září 2026 vyhlásit výši minimální mzdy pro rok 2027 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Dosavadní aktuální parametrické nastavení valorizačního mechanismu určuje nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Podle tohoto nařízení vlády koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 činil 0,442 a koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2026 činí 0,434.

Podle sdělení MF č. 251/2024 Sb. prognóza průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 činila 49 233 Kč a podle sdělení MF č. 312/2025 Sb. prognóza průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2026 činila 51 497 Kč.

MPSV vyhlásilo pro rok 2025 výši minimální mzdy svým sdělením č. 286/2024 Sb. a podle tohoto sdělení činila měsíční minimální mzda 20 800 Kč a hodinová minimální mzda 124,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin). Pro rok 2026 MPSV vyhlásilo výši minimální mzdy svým sdělením č. 356/2026 Sb. a podle tohoto sdělení činí měsíční minimální mzda 22 400 Kč a hodinová minimální mzda 134,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin).

Tímto nařízením se nestanovuje výše minimální mzdy, ale pouze koeficienty pro budoucí výpočet její úrovně. Odhadované kvantifikovatelné dopady uvedené dále v textu vycházejí z Makroekonomické predikce Ministerstva financí zveřejněné v dubnu 2026.

Dne 20. srpna 2026 Ministerstvo financí zveřejnilo v materiálu Makroekonomická predikce České republiky (srpen 2026) novou predikci průměrné hrubé měsíční mzdy pro následující roky. Následně dne 26. srpna 2026 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno sdělení Ministerstva financí č. 150/2026 Sb., o vyhlášení predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2027, s částkou 55 627 Kč. Tato aktualizace predikce však nemění odhadovanou výši minimální mzdy pro roky 2027 a 2028 vypočtenou podle navrhovaných koeficientů. Náklady a přínosy modelově kvantifikované v této kapitole proto nadále zůstávají aktuální.

Úroveň minimální mzdy pro rok 2027 bude možné vypočítat po zveřejnění sdělení Ministerstva financí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do konce srpna 2026. Úroveň minimální mzdy pro rok 2028 bude obdobně vypočitatelná po zveřejnění příslušného sdělení v srpnu 2027.

Dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty

Po nadcházející změně výše minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře prostřednictvím institutu zaručeného platu definovaného v § 112. Přehledy o nárůstu odhadovaných mzdových nákladů jsou uvedeny v souhrnné tabulce dále v textu (tabulka č. 02).

Změna výše minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu, se na druhé straně zejména projeví ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Přehledy o nárůstu odhadovaných příjmů sociálního a zdravotního pojištění jsou rovněž uvedeny v souhrnné tabulce dále v textu (tabulka č. 03).

Zdrojem financování případných finančních dopadů vyšší minimální mzdy v roce 2027, resp. 2028 budou rozpočty jednotlivých zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (v případě zaměstnavatele, kterým je stát - Česká republika, příslušné kapitoly státního rozpočtu České republiky). Konkrétní vyčíslení dopadů budou moci zaměstnavatelé provést až v návaznosti na zveřejnění Sdělení MPSV o vyhlášení výše minimální mzdy na rok 2027, resp. na rok 2028, ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, k němuž podle zákonného zmocnění musí dojít do konce září 2026, resp. 2027.

Dopady na podnikatelské subjekty

V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou. Ani v letech, kdy byl aplikován výraznější nárůst minimální mzdy, nebyl zaznamenán negativní vliv na zaměstnanost.

Studiu vlivu zvýšení minimální mzdy na zaměstnanost se v ČR věnovalo několik odborných prací, např. IDEA – CERGE EI (2019) 2, Chytilová & Frejlich (2020) 3 nebo Fialová & Myslíková (2021) 4 . Tyto odborné práce konstatují jen velmi malý, nebo žádný vliv růstu minimálních mezd na zaměstnanost.

To je plně konzistentní se zahraničními studiemi, včetně výsledků odborných prací, které shrnují výsledky dosavadního výzkumu vlivu minimálních mezd na trh práce – Dube (2024) a pro členské státy EU Eurofond (2025) 6 .

Dle materiálu OECD (2022) 7 byl dosažen konsenzus mezi akademiky, že na úrovni stanovené ve většině zemí OECD mělo zvýšení minimální mzdy (i výrazné) pozitivní dopady na nízké příjmy, ale žádné nebo jen omezené negativní dopady na zaměstnanost.

Výsledkem provedeného šetření Evropské centrální banky, které zahrnovalo podniky ze střední a východní Evropy, bylo zjištěno, že reakcí na zvýšení minimální mzdy bylo snížení nemzdových nákladů, zvýšení cen a nárůst produktivity. Podle zjištěných údajů zvýšení minimální mzdy vede k růstu produktivity v sektorech s nízkopříjmovými zaměstnanci – viz Bodnár a kol. (2018) 8 .

Po nadcházející změně výše minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře. Přehledy o nárůstu odhadovaných mzdových nákladů jsou uvedeny v souhrnné tabulce č. 02 níže.

Náklady

Přehledy odhadu nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů v souvislosti s očekávanou změnou výše minimální mzdy za mzdovou (podnikatelskou) a platovou (nepodnikatelskou) sféru jsou uvedeny v následující tabulce č. 02.

Tabulka č. 02 – Odhadovaný meziroční nárůst mzdových a platových nákladů Nárůst měsíčních mzdových nákladů na 1 zaměstnance 1) vč. odvodů na SP a ZP zaměstnavatelů Nárůst ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře vč. odvodů na SP a ZP Nárůst ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře 2) vč. odvodů na SP a ZP 2027 3 345 Kč 5,9 mld. Kč 20,61 mld. Kč 2028 2 676 Kč 4,7 mld. Kč 25,67 mld. Kč

Přínosy

Přehled předpokládaného nárůstu příjmů systému sociálního a zdravotního pojištění (od zaměstnavatelů i zaměstnanců) v souvislosti s očekávanou změnou výše minimální mzdy zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce č. 03.

Tabulka č. 03 – Odhadovaný meziroční nárůst výběru pojistného Za zaměstnance odměňované minimální mzdou, resp. na úrovni zaručeného platu v 1. skupině prací Za zaměstnance odměňované nejnižšími úrovněmi zaručeného platu ve 2. až 4. skupině prací Nárůst příjmů sociálního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů Nárůst příjmů zdravotního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů Nárůst příjmů sociálního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů Nárůst příjmů zdravotního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů 2027 1 480 mil. Kč 630 mil. Kč 6,57 mld. Kč 2,78 mld. Kč 2028 1 170 mil. Kč 500 mil. Kč 8,19 mld. Kč 3,47 mld. Kč

Nárůst příjmů ze SP a ZP je vypočten z odhadu dopadů na zvýšení nejnižších úrovní zaručeného platu v letech 2027 a 2028.

Z návrhu nařízení vlády nevyplývá žádná veřejná podpora.

Navrhovaná úprava nezakládá další dodatečné práva a povinnosti pro fyzické a právnické osoby.

Sociální dopady

Jedním z povinných kritérií pro stanovení přiměřené minimální mzdy je i zohlednění kupní síly zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady. Dle analýzy (2025) zatím nebylo možné v minulých letech konstatovat naplnění tohoto kritéria. Současný návrh nařízení vlády však vychází ze stanovených střednědobých cílů, které zohledňují a vytváří výchozí bod pro budoucí dosažení úrovně minimální mzdy odpovídající 47 % průměrné hrubé mzdy. Vyšší úroveň sledované relace (Kaitzův index) v letech 2027 a 2028 je jednoznačně klíčovým základem pro posílení kupní síly zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady.

Minimální mzda, která zajišťuje důstojnou životní úroveň a splňuje tak tuto dimenzi přiměřenosti, přispívá podle dopadové studie pro odkazovanou směrnici k udržení domácí poptávky a zachování kupní síly, zvyšuje motivaci k práci, snižuje mzdové nerovnosti, rozdíly v odměňování žen a mužů, redukuje výskyt chudoby pracujících a omezuje pokles příjmu během hospodářských útlumů.

Dopady na životní prostředí

Navrhovaná úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj žádný vliv.

V článku 23 Listiny základních práv Evropské unie je stanoveno právo na rovnost žen a mužů ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci. Návrh nařízení vlády plně respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci, zákaz jejich diskriminace i zásadu rovnosti mezi muži a ženami.

Vzhledem ke struktuře mužů a žen odměňovaných nízkými mzdami může pravidelné předvídatelné zvyšování minimální mzdy, která je vypočtena na základě navrhovaných koeficientů pro výpočet minimální mzdy, více pomoci ženám a přispět ke snížení rozdílu v oblasti odměňování mezi muži a ženami. Zvyšování minimální mzdy, přestože je genderově neutrální, má ve svém důsledku dle odborné literatury pozitivní dopad na rovnost žen a mužů.

Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná úprava nepředstavuje žádná korupční rizika.

Navrhovaná úprava nemá žádný vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

Při naplnění cílů tohoto návrhu bude pozice nízkopříjmových zaměstnanců (a jejich domácností) posílena, protože současná zákonná úprava znamená pravidelné zvyšování minimální mzdy – například oproti období 2007-2012, kdy minimální mzda zvyšována nebyla – což lze jednoznačně považovat za stabilizační prvek a zároveň by mělo dojít i postupnému dosažení přiměřené výše minimální mzdy.

V případě domácností, kde jsou osoby s příjmem plynoucím z pracovněprávního vztahu, lze dopady návrhu vyhodnotit totožně jako u sociálních dopadů.

Navrhovaná úprava nezakládá rozdíly v dopadech mezi jednotlivými územními samosprávními celky.

Předkládaný návrh není spojen s rizikem digitálního vyloučení.

Navrhovaná právní úprava je projednávána zcela v souladu se zákonem č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování (dále jen „zákon o lobbování“). Konzultace s lobbisty ve smyslu zákona o regulaci lobbování jsou zaznamenávány. Během přípravy návrhu právní úpravy předkladatel neevidoval kontakt so lobbisty.

1 Beran, V., Špeciánová, J. & Vyhlídal, J. (2026). Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR: 2025. Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v.v.i. 2 Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013 až 2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA – CERGE EI), duben 2019. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_04_2019_Dopady_zvysovani_minimalni_mzdy/IDEA_Studie_04_2019_Dopady_zvysovani_minimalni_mzdy.html 3 Chytilová, H., & Frejlich, P. (2020). Concept of Minimum Wage Controversy: The Case of the Czech Republic. Politická ekonomie, 68(4), 423–442. https://doi.org/10.18267/j.polek.1285 4 Fialova, K., & Mysikova, M. (2021). Do low minimum wages disserve workers? A case study of the Czech and Slovak Republics. BALTIC JOURNAL OF ECONOMICS, 21(1), 43–59. https://doi.org/10.1080/1406099X.2021.1917844 5 DUBE, Arindrajit; LINDNER, Attila S. Minimum Wages in the 21st Century. Cambridge: National Bureau of Economic Research, 2024. NBER Working Paper No. 32878. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w32878 6 Eurofound. (2025). Minimum wages in 2025: Annual review. https://www.eurofound.europa.eu/en/publications/all/minimum-wages-2025-annual-review 7 OECD (2022, „Minimum wages in times of rising inflation“, Coping With the Cost of Living Crisis, OECD, Paris, https://www.oecd.org/employment/Minimum-wages-in-times-of-rising-inflation.pdf 8 Bodnár, K., L. Fadejeva, S. Iordache, L. Malk, D. Paskaleva, J. Pesliakaitė, N. Todorović Jemec, P. Tóth & R. Wyszyński. (2018): “How do firms adjust to rises in the minimum wage? Survey evidence from Central and Eastern Europe” IZA Journal of Labor Policy, Volume 7.