Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 167/2026 Sb.

Důvodem předložení návrhu nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, a některá další související nařízení vlády, je zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítají ve snížení byrokratické zátěže v rámci implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, a některá další nařízení vlády, je předkládán zejména v návaznosti na programové období Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP). Návrh je předkládán v návaznosti na modifikaci Strategického plánu SZP České republiky.

Cílem navrhovaného materiálu je předložení úprav, které reagují na poznatky a zkušenosti s implementací a se zaměřením na další zjednodušení a zpřesnění provádění Společné zemědělské politiky (SZP) v souladu se schváleným Strategickým plánem SZP. Dalším cílem návrhu je snižování administrativní zátěže na straně zemědělců i kontrolních organizací, harmonizace podmínek s dalšími národními právními předpisy společně se zohledněním zkušeností z implementace nových pravidel SZP a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z administrace těchto žádostí a z provedených kontrol za předchozí období administrace podpor podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. V oblasti sankční konstrukce se úprava zaměřuje na její zpřesnění a zjednodušení tak, aby sankční důsledek zůstal navázán na tu složku podpory, u níž bylo porušení podmínek zjištěno. Tím se posiluje proporcionalita, předvídatelnost a srozumitelnost sankčního systému.⁠‌‌‌‌​​​​​‌‌​​‌‌​⁠

Součástí návrhu nařízení vlády jsou i novely nařízení vlády č. 63/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 140/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu novely nařízení vlády č. 81/2023 Sb. je zrušení podmínky absolvování školení o nejvhodnějších praktikách hospodaření v ekologickém zemědělství jednou v průběhu závazku, přičemž odstraněním této podmínky se sníží podstatně byrokratická zátěž pro žadatele o dotace.

Cílem novelizace je zjednodušení podmínek, snížení rizika pochybení a administrativní zátěže. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že šíře 6 m je pro účely předělení monokultur, a tedy přispění k biodiverzitním cílům podmínky, dostatečná, zatímco zvýšení na 12 m by komplikovalo organizaci pozemků bez zjevného přínosu. Zemědělské osevní postupy se připravují v dlouhodobém předstihu a časové posloupnosti, a jakékoliv posuny hranic parcel pak vyžadují komplikované přehodnocení osevního plánu, a je tedy vhodnější zachovat kontinuitu nastavení.

Cílem novelizace nařízení vlády č. 63/2023 Sb., a č. 140/2023 Sb. je prodloužení termínu příjmu žádostí o poskytnutí dotace na založení lesního porostu a založení agrolesnického systému.

S ohledem na časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 1. září 2026, byl požádán ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).

Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 4. června 2026, čj. 23065-2026-UVCR.

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím. Podrobné podmínky opatření, která mají charakter platby na plochu nebo platby na hospodářská zvířata, jsou předmětem jednotlivých nařízení vlády.

Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování přímých plateb zemědělcům pro období 2023–2027 podle čl. 20 až 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 a § 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 a § 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úprava nařízení vlády č. 83/2023 Sb., č. 63/2023 Sb., č. 81/2023 Sb. a č. 140/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:

Vlastní předkládaný návrh novely se týká jen prohloubení implementace:

Výše uvedené předpisy vytvářejí základní rámec, stanovují pravidla a podmínky pro poskytování přímých plateb, nicméně pro řadu postupů umožňují alternativy. Na členském státu je pak volba konkrétního postupu, případně stanovení specifických národních podmínek. Tato adaptace zabraňuje přímému opakování přímo aplikovatelných evropských předpisů v národním právním předpisu, ale umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení v předpisech Evropské unie nebo je doplňovat v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ovšem tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Návrh není vázán na žádnou mezinárodní smlouvu, jíž by byla Česká republika vázána.

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází primárně z alokace Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) určené pro Českou republiku a dále z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním ze státního rozpočtu. S ohledem na svůj charakter předpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé zejména v souvislosti se SP SZP podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“). Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky nad rámec již schválených.

Přidělenou finanční alokaci přímých plateb pro daný členský stát uvádí příloha IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 854,9 mil. EUR ročně, tj. cca 21 mld. korun ročně. Po odpočtu převodů do II. pilíře a ve prospěch SOT je pro přímé platby vyčleněno celkem 823,6 mil. EUR ročně (cca 20,6 mld. korun ročně). Toto je částka, z níž jsou dále určitým procentem odvozeny jednotlivé přímé platby. Tato výše odpovídá národnímu stropu pro přímé platby a je plně kryta z příjmů EU.

Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 jsou kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % celkových veřejných výdajů. Částka na rozvoj venkova byla dále navýšena o finanční prostředky převedené z 1. pilíře SZP, celková částka určená pro rozvoj venkova tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR (cca 93,5 mld Kč), což je ročně přibližně 0,76 mil. EUR (cca 18,7 mld Kč).

Finanční dopad na státní rozpočet se předpokládá pouze v rozsahu technických úprav ve stávajících administrativních a informačních systémech, přičemž náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně ze smlouvy PRAIS, a to v průběhu roku 2026. Předpokládané náklady však povedou ke snížení administrativní zátěže zemědělců, usnadní postupy podávání žádosti a prokazování podmínek. Rovněž přispějí ke snazšímu ověřování plnění podmínek a efektivnějším kontrolám.

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány, veškeré výdaje související s návrhem nařízení vlády budou pokryty v rámci stanovených rozpočtových limitů kapitoly 329-MZe bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.

x

Navrhuje se, aby návrh nařízení vlády nabyl účinnosti dne 1. září 2026, a to s ohledem na naléhavý obecný zájem zjednodušit právní předpisy a přiblížit podmínky Společné zemědělské politiky směrem k praxi. Důvodem je zejména potřeba bezprostřední úpravy nařízení vlády po provedené modifikaci Strategického plánu SZP a rovněž nutnost zajištění včasné informovanosti zemědělců a podmínkách hospodaření.

Viz zvláštní část důvodové zprávy.

Návrh neobsahuje ustanovení, které by představovalo technický předpis.

Návrh nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.

Navrhované změny mají převážně zpřesňující, zjednodušující a technicko – administrativní charakter a vycházejí z poznatků získaných při dosavadní implementaci přímých plateb a souvisejících administrativních a kontrolních postupů. Jejich cílem není zavést novou systémovou povinnost pro žadatele ani změnit základní rozsah podpor, ale odstranit výkladové nejasnosti, snížit administrativní zátěž a zvýšit předvídatelnost právní úpravy.

Právní úprava se uplatní vůči všem žadatelům shodně, bez ohledu na velikost obhospodařované výměry nebo právní formu příjemce. Případné rozdíly ve finančním dopadu nevyplývají z odlišného právního zacházení s jednotlivými skupinami žadatelů, ale z objektivních parametrů konkrétní žádosti, zejména z rozsahu způsobilé výměry, výše nároku na příslušnou platbu, zapojení do jednotlivých intervencí a míry splnění stanovených podmínek. U změn, které mohou mít vliv na výši vyplacené podpory, je rozhodující především vazba mezi konkrétní podmínkou, příslušnou platbou a rozsahem jejího případného nesplnění. Návrh proto zachovává rovný přístup k příjemcům, neboť stejné podmínky, kontrolní postupy i důsledky jejich nesplnění se uplatní podle jednotných pravidel.

Stejný princip se uplatní také z hlediska četnosti či závažnosti porušení podmínek, neboť případné snížení nebo neposkytnutí platby je vázáno na rozsah a povahu zjištěného nesplnění, nikoli na typ příjemce. Navrhovaná úprava současně zachovává kontrolní mechanismy, pravidla pro stanovení způsobilé výměry i sankční nebo platební důsledky tam, kde dochází k nesplnění podmínek příslušné platby.

Navrhovaná úprava proto nezakládá systematické zvýhodnění ani znevýhodnění určité velikostní skupiny žadatelů; případné rozdíly v dopadech vyplývají z objektivních parametrů konkrétní žádosti, rozsahu způsobilé výměry, struktury hospodaření, zapojení do jednotlivých intervencí a míry plnění stanovených podmínek.

Nedochází k rozšíření ani omezení práv nebo povinností fyzických nebo právnických osob, pouze k upřesnění a zjednodušení některých procesů.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Navrhovanou úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož nenaplňuje kumulativní znaky stanovené unijním právem – zejména neposkytuje hospodářskou výhodu, není selektivní povahy a neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje hospodářskou soutěž.

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny. Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť způsoby hospodaření musí být v souladu s podmínkami podmíněnosti, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí a lesního hospodářství. Z hlediska hodnocení vlivů Strategického plánu České republiky SZP na životní prostředí (Vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9) jsou prvky obsažené ve Strategickém plánu SZP 2023–2027 hodnoceny pozitivně z hlediska očekávaných vlivů na půdu jako složku životního prostředí. Identifikována byla i některá rizika, která jsou však spíše nevýznamná, nebo řešitelná výběrem vhodných aktivit, technologií nebo projektů, které budou podpořeny. Podle tohoto hodnocení Strategický plán přináší řadu dílčích pozitivních vlivů v porovnání se současnou situací a jeho cíle a intervenční strategie reflektují hlavní problémy životního prostředí spojené se zemědělstvím a jsou v souladu s relevantními cíli ochrany životního prostředí.

Návrh se nedotýká oblasti ochrany práv dětí.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Navržené změny nemají charakter, který by zvyšoval prostor pro korupci – neumožňují větší diskreci úředníků, nerozšiřují možnosti individuálního posuzování, naopak některé postupy zpřesňují a zjednodušují. Nedochází k zavádění nových subjektivních kritérií ani k rozšiřování pravomocí správních orgánů, které by mohly být zneužity.

x

V rámci přípravy návrhu nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení.

Lze proto konstatovat, že navrhovaná úprava nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.