Obecná část
Cílem navrhované úpravy je rozšíření možnosti čerpat mateřskou dovolenou v případech, kdy bylo dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu převzato do péče nahrazující péči rodičů. Jedná se zejména o případy osvojení, pěstounské péče a poručnictví. Podle dnešní úpravy je možnost čerpat mateřskou dovolenou v délce 22 týdnů, resp. 31 týdnů omezena věkovou hranicí dítěte, která činí 8 měsíců (nebo, je-li dětí převzatých do péče více, je takovou hranicí věk 8 měsíců nejmladšího z nich). Domníváme se, že je v zájmu jak pečujících rodičů, tak i dítěte rozšířit možnost čerpat mateřskou dovolenou i na případy dětí, které jsou starší než oněch 8 měsíců. Vytvoření rodičovské (citové) vazby mezi náhradním rodičem a dítětem totiž vyžaduje určitý čas, bez ohledu na věk dítěte. Aby si noví rodiče a dítě na sebe zvykli a aby se dítě adaptovalo na nové prostředí, je třeba vytvořit podmínky pro to, aby v počáteční fázi náhradní rodinné péče spolu nová rodina mohla trávit co nejvíce času. Proto považujeme za důležité umožnit, aby si náhradní rodič v případě potřeby vzal na počátku náhradní rodinné péče mateřskou dovolenou spojenou s peněžitou pomocí v mateřství, a měl tak příležitost trávit v tomto rozhodujícím období s dítětem více času než kdyby musel nadále chodit do zaměstnání. Potřeba rodiče vzít si několikaměsíční mateřskou dovolenou může vyvstat i u starších dětí například v případě obtíží při získávání sociálních návyků či výchovných problémů. Je i v zájmu společnosti vytvořit náhradním rodičům takové podmínky, které jim umožní vychovat ze svěřeného dítěte člověka schopného se v dospělosti zařadit se do běžné společnosti.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR i s mezinárodními závazky a netýká se oblasti upravené komunitárním právem.
Navrhované rozšíření případů, kdy je možno čerpat peněžitou pomoc v mateřství, bude financováno ze systému nemocenského pojištění v rámci státního rozpočtu. Návrh zákona neklade nároky na rozpočty krajů a obcí.
Zvláštní část
K Čl. I
V zákoníků práce se navrhuje vypustit část věty, která znemožňuje čerpání mateřské dovolené v případech, kdy svěřené dítě dosáhlo věkové hranice 8 měsíců.
K Čl. II
V zákoně o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění se navrhuje vypustit ustanovení, které váže poskytování peněžité pomoci v mateřství na věkovou hranicí 8 měsíců svěřeného dítěte.
K Čl. III
Účinnost zákona se stanoví k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Znění části zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn:
㤠159
Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte
(2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a převzala-li zaměstnankyně dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, po dobu 31 týdnů, .
Znění části zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění s vyznačením navrhovaných změn:
㤠11
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10 odst. 2,