Důvodová zpráva k vyhlášce č. 170/2026 Sb.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela vyhlášky č. 72/2005 Sb.“), nově upravuje v návaznosti na změny zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), provedené zákonem č. 267/2025 Sb., financování školských poradenských zařízení (dále jen „ŠPZ“). Základem nového systému financování ŠPZ je soustava celostátních normativů, které s účinností od 1. 1. 2027 upravuje § 161 odst. 1 písm. f) školského zákona. Zákonná i podzákonná úprava konstrukce těchto normativů a jejich použití má za cíl více zohledňovat reálný objem poskytovaných poradenských služeb ŠPZ v oblasti pedagogické, než je tomu u dosavadního systému financování prostřednictvím republikových a krajských normativů.

Cílem je⁠‌‌‌​​​​​​​​‌​‌‌​⁠

Dále návrh obsahuje částečnou úpravu výčtu standardních činností pedagogických pracovníků podílejících se na poskytování poradenských služeb ve školách a legislativně-technické úpravy zacílené na sjednocení terminologie v textu.

Navržená účinnost je v návaznosti na zákonnou úpravu k 1. 1. 2027.

Ve vztahu k financování ŠPZ je nově od 1. 1. 2027 stanoveno zmocnění v § 161c odst. 2 školského zákona:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) stanoví prováděcím právním předpisem (…)

Zároveň je v § 161 odst. 1 písm. f) školského zákona stanoveno, že MŠMT vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro ŠPZ zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí

1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 dítě, žáka nebo studenta ¹ , jemuž jsou individuálně poskytovány poradenské služby, a to podle náročnosti poskytování těchto poradenských služeb,

2. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 skupinu, v níž jsou poskytovány poradenské služby,

3. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 pedagogického pracovníka v souvislosti se zajištěním činností neuvedených v bodech 1 a 2.

Normativ v § 161 odst. 1 písm. f) bodě 3 nebude upraven ve vyhlášce č. 72/2005 Sb.

Členění individuálně poskytovaných poradenských služeb v ŠPZ do skupin podle náročnosti

Náročnost je v novele vyhlášky č. 72/2005 Sb. definována dvěma stupni:

1. v prvním stupni náročnosti jsou zařazeny individuální poradenské služby poskytované dětem, žákům a studentům, kterým ŠPZ nevydalo doporučení;

2. ve druhém stupni náročnosti jsou zařazeny individuální poradenské služby poskytované dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým ŠPZ vydalo doporučení.

Skupinově poskytované poradenské služby v ŠPZ

Za skupinu se pro účely použití normativů podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 2 školského zákona považuje každé setkání skupiny v délce alespoň 45 minut spočívající ve vyšetření, diagnostice včetně diagnostiky sociálního klimatu, depistáži, reedukaci, prevenci rizikového chování, psychologické, speciálně pedagogické nebo logopedické intervenci nebo krizové intervenci.

V souladu s touto změnou došlo k úpravě výkazů Z 23-01 a Z 33-01 v oddílech V.

Zajištění dalších činností, které nespadají pod individuálně nebo skupinově poskytované poradenské služby

Zahrnuty jsou zejména:

Základem pro výpočet normativu je u PPP počet dětí a žáků ve spádových mateřských, základních a středních školách, kterým PPP poskytuje metodické vedení podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb. v platném znění.

U SPC bude východiskem:

Metodické vedení se zaměřuje zejména na koordinaci a odbornou kvalitu činnosti pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb při podpoře dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, ohrožených předčasnými odchody ze vzdělávání a s výchovnými problémy, včetně dětí a žáků s obtížemi v adaptaci na školní prostředí a sociálně-vztahovými problémy, v diagnostice dětí a žáků nadaných a mimořádně nadaných ve škole a aktivitách zaměřených na duševní zdraví dětí a žáků, včetně primární prevence rizikového chování.

Činnosti související s metodickým vedením lze blíže specifikovat jako zejména supervize, workshopy, případové konference, nastavení zásad komunikace pracovníků školy poskytujících poradenské služby ve škole se ŠPZ a zákonnými zástupci, koordinace a metodická podpora školních metodiků prevence, organizace pracovních porad a seminářů, poskytování individuálních odborných konzultací, metodická pomoc při tvorbě preventivních programů rizikového chování a participace na preventivních programech školy, vyhodnocování realizovaných preventivních programů škol, koordinace a metodické vedení práce dalších pedagogických pracovníků škol podílejících se na poskytování poradenských služeb ve škole. Legislativně bude upřesněno v Přílohách č. 1 a 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb. na základě výstupů pilotního ověřování v rámci výzvy Podpora poradenského systému vyhlášené v Operačním programu Jan Amos Komenský.

Výslovně se přitom vylučuje zajišťování metodického vedení škol ze strany PPP a SPC zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí za úplatu.

S účinností od 1. 1. 2026 jsou v § 120a školského zákona specifikovány poradenské služby ve školách. V návaznosti na tuto změnu musela být provedena částečná úprava poradenských služeb poskytovaných pedagogickými pracovníky ve školách.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. respektuje základní zásady práva EU (včetně zásady zákazu diskriminace) a základní svobody vnitřního trhu (volný pohyb osob a svoboda usazování) podle článků 45 až 55 SFEU.

V širších souvislostech se některé části návrhu dotýká:

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky a je také plně slučitelná s právem EU.

Stávající znění vyhlášky č. 72/2005 Sb. neodráží změny, které zavádí novela školského zákona s účinností od 1. 1. 2027, a to členění individuálně poskytovaných poradenských služeb v ŠPZ do skupin podle náročnosti a pravidla započítávání jednotek výkonu stanovených v § 161 odst. 1 písm. f) bodech 1 a 2 školského zákona.

V současném systému financování jsou z rozpočtu MŠMT prostřednictvím republikových normativů rozepisovány a poskytovány na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost školských zařízení (s výjimkou školních družin). Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „KÚ“) rozepisují a poskytují jednotlivým právnickým osobám vykonávajících činnost školských zařízení (kromě školních družin) finanční prostředky prostřednictvím krajských normativů (§ 161a odst. 2 a § 161b odst. 2 školského zákona), jejichž stanovení a použití je v přenesené působnosti výkonu státní správy KÚ. Členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení apod. stanoví vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Do objemu neinvestičních výdajů určeného republikovými normativy jsou zahrnuty výdaje na školské služby s výjimkou pedagogické práce ve školních družinách, které poskytují např. ŠPZ, domovy mládeže, internáty, zařízení pro zájmové vzdělávání, dětské domovy.

MŠMT zveřejnilo porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými KÚ pro krajské a obecní školství v roce 2025 ² .

Z výše uvedeného grafu je znatelná velká nejednotnost ve stanovování krajských normativů PPP. Jednotlivé KÚ používají odlišný způsob stanovování krajských normativů, v důsledku pak dochází mezi jednotlivými kraji k rozdílům ve finančních prostředcích poskytovaných PPP, ale i SPC, a vyskytují se problémy např. ve značném nepoměru počtu klientů na pedagogického pracovníka, což může mít vliv na kvalitu poskytovaných poradenských služeb.

Krajské normativy se mezi kraji liší. Každý KÚ stanovuje rozdílné:

Nový systém financování ŠPZ nahradí dosavadní krajské normativy. Dochází ke změně způsobu financování, kdy rozhodné budou počty dětí, žáků a studentů vykázané k 30. 9. ve výkazech Z 23-01, o PPP, podle stavu k 30. 9. 2026 (dále jen „Z 23-01“), a Z 33-01, o SPC, podle stavu k 30. 9. 2026 (dále jen „Z 33-01“), a to zejména v oddílech VIII. a VII. Z 23-01 a v oddílech II. a VII. Z 33-01. Zároveň bude vykazován počet skupin, jimž byly poskytovány skupinové poradenské služby. Pro stanovení normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 budou rozhodné rovněž celkové počty dětí, žáků a studentů se zdravotním znevýhodněním uvedeným v § 116 odst. 6 školského zákona v „běžných“ třídách i třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona v celé ČR uváděné v matričních výkazech. Každé ŠPZ tak obdrží peněžní prostředky odpovídající reálně poskytovaným poradenským službám, nikoli pouze dle celkového počtu dětí, žáků a studentů, kterým byla poskytnuta služba, či regionálním podmínkám, což odstraní dosavadní rozdíly mezi kraji a umožní přesnější, předvídatelné a spravedlivé financování pedagogické práce.

² https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/porovnani-krajskych-normativu-mzdovych-prostredku-a-13

V souvislosti se změnou financování, kdy bude objem peněžních prostředků pro ŠPZ zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí stanoven na základě soustavy celostátních normativů na dítě, žáka, studenta, kterému jsou individuálně poskytovány poradenské služby se zohledněním jejich náročnosti, na skupinu, které jsou poskytovány poradenské služby, a na pedagogického pracovníka, lze předpokládat finanční dopad.

Pokud by byly jednotlivé normativy stanoveny tak, aby byl zachován rozsah pedagogické práce financovaný prostřednictvím krajských normativů v roce 2026), pak by bylo nutné daný objem peněžních prostředků „přerozdělit“ mezi jednotlivá ŠPZ. Některá ŠPZ by tak zřejmě neměla dostatečný objem peněžních prostředků na poskytované poradenské služby a bylo by tak nutné utlumit část služeb poskytovaných dětem, žákům, studentům. Lze tedy předpokládat, že by došlo v důsledku takto stanovených normativů k utlumení zejména skupinových poradenských služeb (např. depistáže školní připravenosti nebo narušené komunikační schopnosti, reedukace poruch učení, kariérové poradenství, logopedická intervence, prevence rizikového chování). Tento negativní dopad by se promítl zejména v krajích, kde jsou nyní krajské normativy stanoveny tak, že na jednoho pedagogického pracovníka připadá méně dětí, žáků, studentů.

V souladu s prioritami vlády České republiky je záměrem MŠMT posilovat poradenský systém hlavně v oblasti primární prevence či podpory duševního zdraví (realizováno zejména v rámci skupinových poradenských služeb) a metodické podpory pro školy (realizováno pedagogickými pracovníky ŠPZ, zejména psychology a speciálními pedagogy). V posledních letech je evidován nárůst závažných bezpečnostních incidentů na základních i středních školách. Z toho důvodu PPP v jednotlivých krajích vytváří krizové intervenční týmy, které mají v takto závažných situacích zasáhnout přímo ve škole, omezit dopady těchto incidentů na žáky i pedagogický sbor a podpořit návrat k běžnému fungování školy. Zároveň je nezbytné zaměřit se nejen na řešení důsledků, ale také na primární prevenci rizikového chování a podporu duševního zdraví žáků. Kvalitní preventivní aktivity, jež jsou v souladu se zásadami efektivní primární prevence, mohou zabránit nejen projevům rizikového chování jako je agrese, zneužívání návykových látek či sebepoškozování, ale ve svém důsledku mohou prostředky vynaložené na podporu duševního zdraví žáků zabránit i budoucím výdajům v podobě nákladnějšího řešení závažnějších typů rizikového chování, např. diagnostiku, léčbu či způsobené společenské škody. ŠPZ poskytují metodickou podporu školním metodikům prevence například při tvorbě a vyhodnocování preventivních programů rizikového chování, podílí se na preventivních programech škol aj. Případné posílení financování ŠPZ je z uvedených důvodů zásadní. Tyto oblasti tedy MŠMT předpokládá financovat nad rámec dosud normativně financované pedagogické práce prostřednictvím krajských normativů.

Případné posílení financování segmentu ŠPZ je také v souladu s Akčním plánem realizace Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2026-2027, které bude v nejbližší době předloženo vládě České republiky. Konkrétně naplňuje opatření C.1.2 „Optimalizovat standardní činnosti MP v PPP a školních metodiků prevence v kontextu úpravy vyhlášky 72/2005 Sb.“ a C.1.3. „Nastavit principy spolupráce specializovaných pedagogických pracovníků v poradenských službách školy“.

Přesné finanční dopady novely vyhlášky č. 72/2005 Sb. bude možné určit až na základě údajů vykázaných k 30. 9. 2026, zejména ŠPZ ve výkazech Z 23-01 a Z 33-01, a opatření obecné povahy vydaného podle § 171a školského zákona s účinností od 1. 9. 2026. Ve výkazech Z 23-01 a Z 33-01 k 30. 9. 2026 byly v oddíle V. lépe specifikovány skupinově poskytované poradenské služby a upraveno vykazování skupin podle nové definice ve vyhlášce.

V roce 2025 dosáhl počet skupinových činností v PPP celkem 7 792 skupin (oproti 4 996 v roce 2020, tj. +56 %) a počet setkání 10 698 (oproti 6 587 v roce 2020, tj. +62 %). Specificky v posledních třech letech (2023–2025), je patrný stabilní a kontinuální růst: počet skupin se zvýšil ze 7 009 na 7 792 (+11 %) a počet setkání z 9 541 na 10 698 (+12 %). Tento vývoj naznačuje postupné posilování role skupinových forem práce v činnosti PPP.

V období 2020–2025 vykazují SPC kolísavý, avšak celkově mírně rostoucí trend skupinových činností. Po poklesu v roce 2021 (1 437; -796 oproti roku 2020, tj. -36 %) došlo v letech 2022–2024 k výraznému obnovení a postupnému růstu až na 3 028 skupin v roce 2024, což představuje nárůst o 795 skupin oproti roku 2020 (+36 %). V roce 2025 však počet skupin poklesl na 2 406, tedy o 622 skupin oproti roku 2024 (-21 %). Ve srovnání s rokem 2020 je však rok 2025 stále mírně vyšší o 173 skupin (+8 %).

Celkový přepočtený počet pedagogických pracovníků v PPP a SPC zřizovaných krajem a obcí v roce 2025 financovaných ze státního rozpočtu činil 1 437 pedagogických pracovníků (zdroj: čtvrtletní výkaz P 1‑04 o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství za 1. – 4. čtvrtletí 2025).

V roce 2025 bylo ŠPZ zřizovaným krajem nebo obcí poskytnuto na pedagogickou práci cca 1,24 mld. Kč (vč. příslušenství). Průměrný plat pedagogického pracovníka v ŠPZ v roce 2025 činil 53 247 Kč.

Pokud by tedy byly celostátní normativy pro ŠPZ zřizovaná krajem nebo obcí stanoveny tak, aby změna financování neměla finanční dopad (tj. zůstal by zachován celkový počet pedagogických pracovníků jako v roce 2025), znamenalo by to pravděpodobně zhoršení poskytovaných poradenských služeb v některých krajích. Pokud předpokládáme, že cca 20 % pedagogických pracovníků ŠPZ zajišťuje poradenské služby nezahrnuté do individuálních a skupinových poradenských služeb, pak by bylo nutné, aby každý další pedagogický pracovník ročně poskytl individuální poradenské služby 250 žákům nebo uskutečnil 250 skupinových setkání žáků.⁠‌‌‌​​​​​​​​‌​‌‌​⁠

Na základě dat vykázaných ŠPZ ve výkazech Z 23-01 a Z 33-01 k 30. 9. 2025 je odhadována potřeba na zajištění poradenských služeb ŠPZ ve výši 1 707 pedagogických pracovníků, z toho 290 na poradenské služby nezahrnuté do individuálních a skupinových poradenských služeb. Tento počet pedagogických pracovníků je nastaven tak, aby pedagogický pracovník ročně poskytl individuální poradenské služby 200 žákům nebo uskutečnil 200 skupinových setkání žáků.

Oproti roku 2025 se tedy předpokládá, že v roce 2027 bude normativně financováno o 270 pedagogických pracovníků více, což představuje při nárůstu průměrného platu pedagogického pracovníka oproti roku 2025 (tj. na úroveň roku 2026) o 5 % zvýšenou potřebu cca 244 mil. Kč (vč. příslušenství).

Pro soukromé ŠPZ MŠMT v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, stanoví normativy jako roční objem neinvestičních výdajů připadajících na 1 žáka ve srovnatelné školské službě, a to jak za oblast pedagogické práce, tak za oblast nepedagogické práce a ostatních běžných výdajů (vč. provozních). Pro církevní ŠPZ budou stanoveny stejné normativy jako pro soukromé ŠPZ. Finanční dopad této změny do soukromého a církevního školství bude možné určit, až po stanovení normativů MŠMT pro ŠPZ zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí na pedagogickou práci.

V roce 2025 bylo poskytnuto soukromým ŠPZ celkem cca 105 mil. Kč a církevním ŠPZ celkem cca 26 mil. Kč. U soukromých ŠPZ však může v důsledku změny financování z tzv. „potenciálního“ klienta na skutečné výkony dojít k nárůstu poskytovaných poradenských služeb a tím i ke zvýšené potřebě na finanční zajištění. K obdobné situaci může dojít i u církevních ŠPZ.

Novelou vyhlášky č. 72/2005 Sb. není zakládána veřejná podpora.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. se dotkne zejména ŠPZ. Nově jsou individuální poradenské služby ve vztahu k dítěti, žákovi a studentovi jako jednotce výkonu rozděleny do stupňů podle náročnosti těchto poradenských služeb.

V souvislosti s potřebou získat údaje pro stanovení finančních prostředků pro ŠPZ od roku 2027 byly změněny výkazy Z 23-01 a Z 33-01 v oblasti skupinově poskytovaných poradenských služeb. Legislativní úprava i mírné změny ve vykazování mohou pro ŠPZ alespoň zpočátku znamenat zvýšenou administrativní zátěž a přechodnou nejistotu při implementaci legislativních změn do praxe. Za účelem snížení negativních důsledků spojených s implementací bude připravena metodická podpora k vykazování dat, s bližším vysvětlením ke skupinově poskytovaným poradenským službám aj.

V důsledku však tato změna povede ke sjednocení způsobu financování ŠPZ bez ohledu na jejich zřizovatele v rámci celé ČR a zohlednění struktury skutečně vykonávaných poradenských služeb.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. předpokládá pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení kvality poskytovaných poradenských služeb v ŠPZ.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nebude mít žádný bezprostřední dopad na životní prostředí.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a rovněž se nijak netýká rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi nijak nerozlišuje.

Nedochází k novému zpracování osobních údajů ani ke změně stávajícího. Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nemá v tomto směru žádný dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nemá dopad na korupční rizika.

Změny obsažené v novele vyhlášky č. 72/2005 Sb. žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nebude mít žádný bezprostřední dopad na rodiny.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. nemá dopad na územně samosprávné celky.

Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb. ctí zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy a ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří překážky.

Žádné informace k uvedení.