Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 172/2026 Sb.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 63/2026 Sb., o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci cen pohonných hmot vládou“), může vláda regulovat ceny pohonných hmot v případě, kdy nastane mimořádná tržní situace na trhu s pohonnými hmotami, případně za situace, kdy to vyžadují její důsledky. Nařízení vlády se navrhuje vydat v souvislosti s existencí mimořádné tržní situace.

Mimořádná tržní situace začala opětovně eskalovat dne 10. září 2026 napadením ropovodu East-West v Saudské Arábii, kterým je dopravována ropa Arab Light, do přístavu Yanbu v Rudém moři. V souvislosti s tímto útokem byla současně pozastavena nakládka tankerů. Pozastavení nakládky se týká i České republiky.⁠​​‌​​‌‌​​​​​​​​​⁠

Dne 18. září 2026 došlo k dalšímu zásadnímu zlomu, a to když společnost Saudi Aramco oznámila nedodání ropy provozovatelům rafinérií v rámci dlouhodobých smluv, a to v době kdy přetrvává nevyřešená krize v Hormuzském průlivu a trvá bezpečnostní riziko v oblasti Rudého moře a průlivu Báb al‑Mandab se současným omezením vývozu nafty z Ruska. Souběh všech těchto skutečností významně narušil globální dodávky ropy a vedl k prudkému růstu jejích cen na světových trzích.

Na komoditních trzích proto došlo k výraznému růstu cen pohonných hmot, a to právě v důsledku kombinace omezení dodávek, očekávání budoucího vývoje a spekulativních tlaků. Tento vývoj se rychle promítl do cen na velkoobchodních trzích a následně i do cen na čerpacích stanicích, které na vývoj na burzách bezprostředně reagují. Situace na velkoobchodním i maloobchodním trhu tak byla prokazatelně nestandardní a mimořádná a v tento stav byl výše uvedenou událostí obnoven.

Proces cenotvorby pohonných hmot v České republice je zásadně navázán na vývoj cen ropy na globálních komoditních trzích (zejména na typ ropy Brent) a na velkoobchodní kotace na rotterdamské burze. Vzhledem ke skutečnosti, že je česká ekonomika v kontextu obchodu s ropnými produkty cenovým příjemcem, je tuzemský trh značně zranitelný vůči vnějším nabídkovým a cenovým šokům. Geopolitická nebo tržní volatilita se tak z velké míry promítá do tuzemského ekonomického prostředí, čímž hrozí vznik asymetrického rizika, které nemají domácí subjekty možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit.

Citlivost maloobchodního prodeje pohonných hmot v České republice na změny světové ceny ropy a maloobchodním prodejem pohonných hmot v České republice lze pozorovat na cenách paliv a jejich změn v důsledku přetrvávajícího geopolitického napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Následná vizualizace časových řad [data pro průměrnou týdenní cenu pohonných hmot v CZK/l pro ČR získána z šetření ČSÚ ( https://csu.gov.cz/produkty/setreni-prumernych-cen-vybranych-vyrobku-pohonne-hmoty-a-topne-oleje-casove-rady ); denní cena ropy Brent, která byla později upravena na týdenní průměrnou cenu v USD/bbl získána z databáze Federal Reserve Bank of St. Louis ( https://fred.stlouisfed.org/series/DCOILBRENTEU )] cen pohonných hmot za kalendářní rok 2026 názorně ilustruje strmý nárůst globálních cen ropy, který je s odstupem jednoho týdne téměř identicky kopírován českými maloobchodními cenami. Z tohoto grafu tak názorně vyplývá, že maloobchodní ceny pohonných hmot v ČR s minimální časovou prodlevou následují vývoj na globálních trzích a jakákoliv korekce na domácím trhu se do výsledné ceny na čerpacích stanicích samovolně nepromítne.

Níže přiložená korelační matice vycházející z dat od roku 2022 prokazuje extrémně rychlý přenos globálních cenových šoků do tuzemského prostředí. Hodnoty korelace přesahující 0,91 ukazují velmi silnou závislost mezi maloobchodními cenami a cenou ropy Brent zpožděnou o pouhý jeden týden. Z toho vyplývá, že mezinárodní cenové výkyvy se do českých cen propisují prakticky okamžitě a čerpací stanice aplikují přecenění podle aktuálních globálních cen..

Pro prokázání mimořádné tržní situace lze využít také statistickou metodu z-score (Chunying Wu, Jianzhou Wang, Yan Hao, Deterministic and uncertainty crude oil price forecasting based on outlier detection and modified multi-objective optimization algorithm, Resources Policy. Volume 77, 2022, 102780, ISSN 0301-4207, https://doi.org/10.1016/j.resourpol.2022.102780 ). Tento nástroj objektivně měří odchylku aktuálního cenového vývoje od jeho dlouhodobého rovnovážného průměru. Klíčovým parametrem je definován trojnásobek směrodatné odchylky (+3 σ, v grafu znázorněno červenou linií). V souladu se statistickou teorií platí, že za podmínek standardně fungujícího tržního mechanismu spadá 99,7 % veškeré cenové distribuce pod tuto kritickou úroveň. Zatímco oscilace uvnitř tohoto intervalu představují běžnou tržní volatilitu, překročení této hraniční linie je statisticky vysoce signifikantní anomálií.

Z níže přiložené vizualizace časových řad je evidentní, že zatímco v období let 2023 až 2025 cenový vývoj plně respektoval statisticky definované limity běžné volatility, po 1. březnu 2026 lze identifikovat bezprecedentní zlom. Exponenciální nárůst maloobchodních cen vyústil v případě motorové nafty až v proražení kritické hladiny spolehlivosti. Takto extrémní hodnota jednoznačně potvrzuje závažnou dysfunkci alokačních mechanismů. Trh v daném segmentu zcela ztratil svou autoregulační schopnost a vykazuje znaky selhání, čímž je materiálně naplněna legislativní definice mimořádné tržní situace. Tento stav objektivně opodstatňuje a vyžaduje bezodkladnou intervenci státu prostřednictvím nástrojů přímé cenové regulace, aby se zamezilo dalším distorzím v hospodářství.

Do výše popsaného stavu trhu, jenž byl probíhajícími konflikty již zásadně ovlivněn, se nyní, tj. dne 10. září a dne 18. září 2026, navíc promítly výše popsané události, tedy poničení klíčového ropovodu East-West v Saudské Arábii a nakládky ropy v přístavu Yanbu v Rudém moři a dále oznámení Saudi Aramco o nedodání ropy provozovatelům rafinérií v rámci dlouhodobých smluv, která vrací situaci do mimořádného stavu a potenciálního rizika nedostatku ropných produktů.

Růst cen ropy a ropných produktů se postupně promítá do celé ekonomiky, a to jak přímo (například v zemědělství), tak nepřímo prostřednictvím zvýšených nákladů na dopravu, tj. nedílně i do výsledné ceny koncových produktů. Nepředvídatelný a náhlý růst pohonných hmot má jednoznačně negativní dopady jak na podnikatelské subjekty, tak na domácnosti. Při delším trvání by tak šlo o významný nákladový šok s dopady napříč ekonomickými sektory, s hrozícím rizikem vzniku sekundárních inflačních tlaků a omezení výroby v některých sektorech ekonomiky. Sekundární dopady lze sledovat zejména u nafty, která je jedním ze základních vstupů pro většinu činností v zemědělství a v průmyslu a propisuje se tak do cenové úrovně takřka v celé ekonomice.

V případě mimořádné tržní situace se nelze plně spolehnout pouze na působení tržních mechanismů. V době náhlých a nepředvídatelných cenových šoků jsou základní ekonomické funkce ceny výrazně omezeny, a to zejména funkce informační a signalizační. V důsledku toho je na straně poptávky velmi snížena možnost orientace v cenové oblasti a strana nabídky tak může snadněji realizovat vyšší než přiměřený zisk na úkor méně informovaných subjektů na straně poptávky. Bez zásahu státu by pak hrozilo další zvyšování nákladů napříč většinou odvětví.

Ministerstvo financí proto nejprve v I. kvartálu letošního roku přistoupilo ke kontrole cen pohonných hmot prostřednictvím denního reportingu cen na čerpacích stanicích. Toto opatření se však ukázalo jako nedostatečné, zjištěné indikativní marže vykazovaly individuální extrémní hodnoty a svou podstatou tak v některých případech působily zcela proti snaze na stabilizaci cen pohonných hmot. Zmiňované opatření v podobě reportingu v důsledku stále trvající krize na trhu pohonných hmot totiž mohlo být postupně degradováno vlivem výše zmíněné oslabené informační funkce ceny a některé subjekty tak mohly začít využívat dlouhotrvající nepřehledné cenové situace k postupnému navyšování svých marží, hlavně v oblastech, kde mohou zneužít své výhodné lokace (např. hlavní dálniční a silniční tahy, příhraniční oblasti se zahraniční klientelou). Tento negativní individuální jev se teoreticky mohl postupně přelévat i na další subjekty na straně nabídky a pozdější zastropování marží by pak muselo působit znatelně razantnější měrou. Předcházení nekontrolovatelnému cenovému nárůstu za cenu nižších celospolečenských nákladů v počátku této krize se tak jevilo jako vhodnější alternativa a v souvislosti s dalšími zaváděnými opatřeními (snížení spotřební daně) se stalo i nutností pro efektivní promítnutí do finálních cen (riziko toho, že některé subjekty by mohly případné snížení spotřební daně promítnout do zvýšení svých marží). I z tohoto důvodu Ministerstvo financí přistoupilo na přesnější monitoring reálných marží prodejců pohonných hmot.

Ministerstvo financí jako příslušný regulační cenový orgán z uvedených důvodů následně vydalo dne 2. dubna 2026 cenový výměr č. 1/2026, kterým se regulovala cena pohonných hmot. Ministerstvo financí v tomto případě přistoupilo k cenové regulaci formou stanovení maximální ceny. Nastavení dostatečné výše regulované marže bylo odůvodněno tím, že má přitom i nadále umožnit fungování tržních mechanismů pod úrovní maximální ceny a dosahování obvyklého zisku. Cenová regulace pouze zamezovala vzniku nepřiměřeného zisku a cenovým extrémům. K ukončení regulace došlo k 20. července 2026, kdy se již další pokračování regulace jevilo jako nepotřebné.

Následně došlo z pozice Ministerstva financí k dalšímu monitorování cen. V průběhu měsíce července byla stále zřetelná vysoká volatilita cen ropy Brent, kterou kvantitativně odrážela vyšší hodnota směrodatné odchylky, než byl její dlouhodobý průměr. Až poničení ropovodu East-West a oznámení Saudi Aramco o nedodání ropy provozovatelům rafinérií v rámci dlouhodobých smluv však opětovně natolik ovlivnilo situaci, že vyvolalo mimořádnou tržní situaci na trhu v intenzitě, při které je žádoucí přistoupit k cenové regulaci. V rámci hrozící eskalace považuje vláda za nezbytné znovu zavést cenovou regulaci, a to než dojde k škodám na české ekonomice. Další důvod k zavedení cenové regulace souvisí s prominutí spotřební daně u nafty, které je vydáváno současně s tímto cenovým výměrem a je preventivním opatřením, aby si čerpací stanice snížení spotřební daně nemohly promítnout do zvýšení svých marží. Právě toto souběžné vydání je důvodem pro účinnost tohoto cenového výměrů od 1. října 2026 (rozdílné vydání by mohlo způsobit technické problémy).

Tento cenový výměr vychází z cenových výměrů vydaných nařízením vlády č. 65/2026 Sb., kterým se vydává cenový výměr regulující ceny některých pohonných hmot pro období od 20. května 2026 do 31. května 2026, nařízením vlády č. 79/2026 Sb., kterým se vydává cenový výměr regulující ceny některých pohonných hmot pro období od 1. června 2026 do 30. června 2026 a nařízením vlády č. 120/2026 Sb., kterým se vydává cenový výměr regulující ceny některých pohonných hmot pro období od 1. července 2026 do 19. července 2026.

Vláda jako cenový orgán shledala, že jsou opět naplněny podmínky pro vydání cenového výměru podle § 2 odst. 1 zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou, neboť mimořádná tržní situace byla opětovně dosažena, a to souběhem přetrvávajících důvodů s novým omezením trhu. Situace může opět rychle eskalovat. Z tohoto důvodu vyhodnotila vláda, že je nutné, aby byly ceny pohonných hmot byly opětovně regulovány.

Cílem tohoto opatření je zajistit kontinuitu fungování trhu. Účinnost tohoto cenového výměru je omezena do 31. října 2026.

V navrhované formě, nastavení a dopadu na tržní prostřední je cenová regulace adekvátní opatření s ohledem na možné negativní dopady mimořádné cenové situace. Mimořádnost situace odpovídá rovněž výkladu uvedenému v důvodové zprávě k zákonu č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen „zákon o cenách“), která uvádí výkyvy na trhu s pohonnými hmotami jako jeden z příkladů okolností odůvodňujících cenovou regulaci.

Pohonné hmoty představují vedle elektřiny a plynu jednu ze základních surovin pro chod ekonomiky. Jako takové jsou nezbytné pro podnikatelské prostředí. Cenově efektivní a rovný přístup k nim je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti České republiky, udržitelnosti české ekonomiky a vyvážení postavení prodávajícího a kupujícího. Cílem cenové regulace je zajistit odpovídající cenu pohonných hmot bez možnosti jejího spekulativního navyšování nebo jiných negativních dopadů mimořádné tržní regulace.

S ohledem na skutečnost, že maximální cena není dána jako pevná částka, ale je stanovena formou vzorce, kdy se bude pro každý pracovní den lišit v návaznosti na aktuální aritmetický průměr nabídkových cen bez DPH největších velkoobchodních dodavatelů veřejně přístupným čerpacím stanicím, je zajištěno, že cenová regulace plně reflektuje možné výkyvy na komoditní burze tak, aby byla zajištěna přiměřenost tohoto opatření ve vztahu k regulovaným subjektům.

Vzhledem k mimořádné tržní situaci je nezbytné uplatnit cenovou regulaci, která zajistí transparentní a ekonomicky odůvodněné podmínky pro všechny účastníky na trhu. Regulace zajišťuje uplatňování ceny, která nebude zjevně vyšší, než odpovídá ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku. Prodej pohonných hmot nyní podléhá mimořádné tržní situaci. Absence cenové regulace by mohla vést ke zneužívání mimořádné tržní situace a ke vzniku nepřiměřeného zisku na straně některých prodávajících. Tomu čelí vláda i tím, že reguluje jak cenu automobilového benzínu 95 oktanů (E5/E10), tak i motorové nafty (B7), aby předešlo situacím, kdy by snížení marže u motorové nafty vedlo ke kompenzaci v ceně automobilového benzínu, a tím k jejímu dalšímu růstu.

Do dne přijetí zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou nebylo možné k řešení nastalé mimořádné tržní situace na trhu s pohonnými hmotami vydávat cenové výměry ve formě nařízení vlády. Cenové výměry mohly být vydávány pouze ve formě opatření obecné povahy, pokud to vyžadovala mimořádná tržní situace na trhu s pohonnými hmotami. Oproti tomu cenový výměr ve formě nařízení vlády je možné vydat v případě, kdy na tomto trhu nastala mimořádná tržní situace, a dále, pokud to vyžadují její důsledky.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu.

Návrh je vydáván na základě a v mezích zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou. V současné době existuje mimořádná tržní situace popsaná výše. Zvolená metoda cenové regulace spočívající ve stanovení maximálních cen vládou je plně v souladu s tímto zákonem.

Ve vztahu k ostatním právům zakotveným v ústavním pořádku nedochází předloženým návrhem nařízení ke změně.

Navrhovaná právní úprava nezapracovává žádný předpis sekundárního práva Evropské unie. Navrhovaná právní úprava taktéž nevyplývá z žádné povinnosti uložené České republice právem Unie.

Předmětem návrhu je výlučně stanovení maximálních cen vymezených pohonných hmot vládou. Tyto pohonné hmoty jsou zbožím ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie a jejich trh se pohybuje v rámci základních svobod vnitřního trhu zaručených Smlouvou o fungování Evropské unie, zejména volného pohybu zboží podle čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie, svobody usazování podle čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie a volného pohybu kapitálu podle čl. 63 Smlouvy o fungování Evropské unie. Relevantní jsou rovněž pravidla hospodářské soutěže, zejména čl. 101 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie. Cenová regulace pohonných hmot jako taková je institutem, který může být za určitých okolností v rozporu s čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie ve věci Keck a Mithouard (spojené věci C-267/91 a C-268/91, rozsudek ze dne 24. listopadu 1993) dovodil, že vnitrostátní opatření omezující způsoby prodeje zboží (selling arrangements) nespadají do působnosti čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie, jsou-li uplatňována na všechny dotčené obchodníky působící na území státu a právně i fakticky stejným způsobem ovlivňují uvádění na trh domácího i dováženého zboží. Navazující judikatura, zejména rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ve věci Komise proti Itálii (C-110/05, rozsudek ze dne 10. února 2009), pak dále upřesnila, že opatření bránící přístupu výrobku na trh členského státu (včetně pravidel omezujících jeho použití) je třeba považovat za opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to i tehdy, pokud se vztahuje na veškeré zboží bez ohledu na jeho původ. Z hlediska těchto východisek je rozhodné, jaké formy regulace zákon připouští a jaké záruky přiměřenosti při jejich uplatňování stanoví. Zákon o regulaci cen pohonných hmot vládou vylučuje stanovení minimální a pevné ceny – tedy forem regulace, které by nejintenzivněji omezovaly tržní mechanismus a nejhůře obstávaly v testu proporcionality. Přípustné jsou výlučně regulace maximální cenou a věcné usměrňování cen, tedy nástroje, které hospodářským subjektům ponechávají prostor pro tvorbu ceny a nijak nebrání jejich vstupu na trh ani setrvání na něm, přičemž návrh nařízení vlády stanovuje cenovou regulaci právě stanovením maximální ceny, a to za existence mimořádné tržní situace a na omezenou dobu kratší než 1 kalendářní měsíc. Vláda je i při tomto krátkém období účinnosti povinna cenový výměr bezodkladně zrušit nebo změnit, pominou-li důvody pro jeho vydání nebo změní-li se situace. Tato omezení zajišťují, že výkon pravomoci bude věcně vázán na podmínky, jež odpovídají požadavkům na legitimní cíl, nezbytnost a přiměřenost, jak je ve vztahu k čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje judikatura Soudního dvora Evropské unie. Navrhovaná cenová regulace proto obstojí jako opatření ospravedlnitelné ve smyslu čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie. Současně zde jsou dány naléhavé důvody obecného zájmu uznané judikaturou Soudního dvora Evropské unie, neboť zákonný rámec, v jehož rámci je přijímána, vylučuje excesy, které by soulad s právem Evropské unie ohrožovaly.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, s judikaturou Soudního dvora Evropské unie i s obecnými právními zásadami práva Unie.

Návrh nařízení je slučitelný s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána.

U předkládaného návrhu se nepředpokládá žádný přímý vyčíslitelný dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí. Nepřímé dopady nelze předem vyčíslit, avšak platí, že se dotknou distributorů a výrobců pohonných hmot na straně jedné a uživatelů pohonných hmot (tedy i státu) na straně druhé. S ohledem na závislost ekonomiky na strojích poháněných pohonnými hmotami lze očekávat, že se bude jednat alespoň o nepřímé dopady napříč celou společností. Přiměřená cena zajistí, že mimořádná tržní situace se nepřiměřeně nepropíše do uvedených rozpočtů.

Podle § 10 odst. 6 zákona o cenách se uplatní zvláštní právní úprava nabývání účinnosti nařízení vlády, kterými se vydává cenový výměr. Takové nařízení vlády nabývá účinnosti šedesátým dnem ode dne vyhlášení. Vyžaduje-li to veřejný zájem, může vláda stanovit dřívější počátek účinnosti cenového výměru, nejdříve však den následující po dni jeho vyhlášení. Tento veřejný zájem je z výše uvedených důvodů naplněn.⁠​​‌​​‌‌​​​​​​​​​⁠

Návrh nařízení vlády není technickým předpisem upravujícím technické požadavky na výrobky.

Prodávající pohonných hmot nemohou prodávat pohonné hmoty s nepřiměřeným majetkovým prospěchem a zneužívat mimořádné tržní situace. Tento stav je docilován cenovou regulací, kterou přebírá vláda pro případ zhoršení situace a potřeby aktivně kombinovat opatření v působnosti vlády.

Opatření chrání podnikatelské prostředí před neodpovídajícími cenami pohonných hmot, zatímco prodávajícím pohonných hmot brání ve zneužívání mimořádné tržní situace k získávání nepřiměřeného majetkového prospěchu.

Nařízení, ani zákon ze kterého vychází, neobsahují kompenzace. Nejedná se ani o selektivní tržní regulaci, protože se nařízení uplatní na celé tržní odvětví prodeje regulovaných pohonných hmot. Navrhovaná právní úprava tak nezakládá veřejnou podporu.

Cenová regulace je neutrální, proto nemá specifické dopady na vyjmenované kategorie.

Právní úprava nemá dopady ve vztahu k diskriminaci a rovnosti mužů a žen. Regulace podnikání i výkonu státní správy u pohonných hmot se vztahuje obecně na vztahy mezi státem, podnikateli a zákazníky bez jakéhokoliv aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací.

Cenová regulace je neutrální, proto nemá dopad na životní prostředí.

Cenová regulace je neutrální, proto nemá dopad na ochranu práv dětí.

Návrh využívá nové právní úpravy, která zvyšuje akceschopnost státu v případě mimořádné situace, a tedy může mít pozitivní vliv na bezpečnost a obranu státu.

Cenová regulace nezavádí ani neupravuje sběr soukromých dat ani osobních údajů, tedy nemá dopad na jejich ochranu.

Návrh nezakládá žádná nová korupční rizika. Příprava cenového výměru ve formě nařízení vlády umožňuje lepší veřejnou kontrolu než v případě přípravy opatření obecné povahy, protože nařízení vlády musí být schváleno vládou jako kolektivním orgánem a snižuje se tak riziko ovlivnění individuálního správního orgánu při vydávání opatření obecné povahy.

Kontrolu dodržování uvedeného nařízení má v působnosti Specializovaný finanční úřad, a tedy nevznikají ani žádná nová rizika při kontrole.

V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k lobbování.