I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2027 byl připraven na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 schváleného usnesením vlády č. 175 ze dne 23. března 2026.
Důvodem pro vydání nařízení je zvýšení důchodů od ledna 2027, neboť příplatky k důchodu se podle právních předpisů upravujících příplatky k důchodu zvyšují vždy, pokud se zvyšují procentní výměry důchodů, a to ve stejném termínu.
Na základě zmocnění v § 8 odst. 1 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 198/1993 Sb.“) vláda napravila některé křivdy spáchané na odpůrcích komunistického režimu a na osobách, které byly postiženy jeho perzekucemi, v oblasti sociální v nařízení č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb. Toto nařízení upravuje poskytování příplatku k důchodu státním občanům České republiky, kteří v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 byli odsouzeni a vykonali trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin, za který byli soudně rehabilitováni nebo jejichž odsouzení bylo zrušeno, a kteří pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění ve výši 50 Kč za každý započatý měsíc výkonu trestu odnětí svobody, jeho části nebo výkonu vazby. Příplatek k důchodu se poskytují dále některým pozůstalým po těchto oprávněných osobách. Nařízení vlády č. 622/2004 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. S účinností od 1. srpna 2016 je vláda zmocněna na základě § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb. zvýšit příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona upravujícího důchodové pojištění.
Příplatky k důchodu se dále poskytují podle § 2 odst. 1 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, státním občanům České republiky, kteří mají osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění; výše příplatku činí 50 Kč za každý i započatý měsíc odbojové činnosti (nejméně však 200 Kč měsíčně). Podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 357/2005 Sb. se příplatky poskytují též některým pozůstalým po uvedených oprávněných osobách. Zákon č. 357/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 19. září 2005.
Podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., vláda zvýší nařízením příplatky k důchodu, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
Vláda přitom procentní výměru důchodu zvyšuje nařízením podle pravidel obsažených v § 67 zákona o důchodovém pojištění.
Vzhledem k tomu, že se od ledna 2027 zvyšují procentní výměry vyplácených důchodů, jsou zároveň splněny podmínky pro zvýšení příplatků k důchodu.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákony, k jejichž provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění
Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými zákony a svým předmětem nevybočuje z rozsahu zákonných zmocnění.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky; zhodnocení se provede způsobem podle čl. 9 odst. 2 písm. e)
Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie ani obecné právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast, která je předmětem navrhované úpravy, nevztahují.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny, je-li navrhována novela nařízení vlády
Podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1992 Sb. vláda zvýší nařízením příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Obdobně podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., vláda zvýší nařízením příplatky k důchodu, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Dojde-li tedy ke zvýšení procentní výměry důchodu, vydá vláda příslušné nařízení zvyšující příplatky k důchodu. Jelikož na základě výše uvedených zmocnění byla vydána již řada nařízení, kterými je dána aktuální výše příplatků k důchodu, je nezbytné tato nařízení nadále ponechat v platnosti (součástí právního řádu) a navázat na ně vydáním dalšího nařízení vlády, které na ně kontinuálně naváže, když stanoví od 1. ledna 2027 zvýšení výše příplatků k důchodu přiznaných přede dnem 1. ledna 2027.
Dosavadní právní úprava nebude upravována ani na úrovni zákona, ani na úrovní dosud vydaných nařízení vlády. V souladu s dosavadní legislativní praxí bude vydáno nové nařízení vlády, které zvýší příplatky k důchodu s účinností od 1. ledna 2027.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Zvýšení procentních výměr důchodů od ledna 2027 jde nad rámec minima stanoveného zákonem a je definováno zmocněním podle § 67 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění. Dodatečné zvýšení procentních výměr důchodů má sekundárně také vliv na výdaje na příplatky k důchodům. Vlivem použití zmocnění vyvolá zvýšení příplatků k důchodu dodatečný růst výdajů státního rozpočtu o přibližně 4 mil. Kč.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na podnikatelské prostředí ČR ani na územní samosprávné celky.
6. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Jelikož je nařízení vlády prováděcí právní předpis, nemá dostatečnou právní sílu zákona, čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, aby mohlo uložit osobám nové povinnosti či dosud uložené povinnosti zákonem měnit. Návrh nařízení neukládá osobám nové povinnosti ani nijak nemění povinnosti vyplývající osobám ze zákonné právní úpravy. Zvýšením výše příplatků k důchodu jsou upraveny nároky na tyto příplatky podle pravidel daných příslušným zákonem pro jejich zvýšení. Návrh nařízení vlády upravuje nároky osob v mezích mu daných zákonnou úpravou.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení bude mít pozitivní sociální dopady, neboť zvyšuje příplatky k důchodu a tím zlepšuje příjmovou situaci těch důchodců, kteří spolu s důchodem pobírají tyto příplatky. To se pozitivně dotkne zejména specifických skupin obyvatel a rodin s dětmi, pokud se jedná o příjemce důchodů, s nimiž se vyplácejí příplatky k důchodu. Tento dopad však bude vzhledem k nízké výši navrhovaného zvýšení jen omezený.
Návrh nařízení nemá dopad na životní prostředí.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť se stejným způsobem dotýká vdov i vdovců, resp. žen a mužů.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Návrh nařízení nemá dopad na ochranu soukromí či osobní údaje. Vzhledem k tomu, že příplatky k důchodu se vyplácejí spolu s důchodem, je u těchto příplatků včetně jejich zvýšení zaručena ochrana osobních údajů stejně jako u důchodů.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nařízení vlády neskýtá žádná korupční rizika; výše zvýšení příplatků k důchodu je pevně dána zákonnými pravidly.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh nařízení nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
Na rodiny bude mít návrh nařízení pozitivní sociální dopady, neboť zvyšuje důchody a tím zlepšuje příjmovou situaci všech důchodců. V případě rodin s dětmi se navrhované zvýšení pozitivně projeví v případě, že některý člen rodiny je poživatelem důchodu, včetně pozůstalostního důchodu.
Na ochranu práv dětí nemá návrh nařízení vlády žádný specifický vliv; pokud bude mít dítě nárok na důchod (zejména sirotčí), týká se zvýšení též těchto důchodů.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení nemá dopad na územní samosprávné celky.
15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh nařízení je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
16. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislostí s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K § 1
Navrhuje se příplatek k důchodu zvýšit o 0,2 %, tj. stejným způsobem, jakým se zvyšují procentní výměry důchodů. Termín zvýšení příplatků je stejný jako termín zvýšení vyplácených důchodů, tj. leden 2027; tento termín je vymezen splátkou důchodu splatnou po 31. prosinci 2026.
K § 2
Účinnost navrhovaného nařízení vlády vyplývá z § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb. a dále z § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb. a je shodná s účinností nařízení vlády upravujícího zvýšení důchodů v roce 2027.