I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2027, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2027 a o zvýšení důchodů v roce 2027 byl připraven na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 schváleného usnesením vlády č. 175 ze dne 23. března 2026.
Navrženým nařízením vlády se realizuje zmocnění obsažené v § 107 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Na základě tohoto zmocnění se podle pravidel obsažených v příslušných ustanoveních zákona stanoví nařízením vlády jednak příslušné hodnoty potřebné pro výpočet důchodů přiznávaných v roce 2027, tj. výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výše redukčních hranic, výše základní výměry důchodu a nejnižší částky procentních výměr důchodů pro rok 2027, jednak výše zvýšení vyplácených důchodů.
Většina hodnot platných pro rok 2027 a zvýšení důchodů v roce 2027 se stanoví podle statistických údajů sdělených Českým statistickým úřadem nebo jsou určeny na základě zákona. Zvýšení procentních výměr je stanoveno z rozhodnutí vlády na základě zmocnění podle § 67 odst. 7 zákona.
Výši hodnot všech parametrů a výši zvýšení důchodů je třeba, jak vyplývá ze zákona, stanovit každoročně do 30. září, tj. pro rok 2027 do 30. září 2026.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění
Navrženým nařízením vlády se realizuje zmocnění obsažené v § 107 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Na základě tohoto zmocnění se podle pravidel obsažených v příslušných ustanoveních zákona stanoví nařízením vlády příslušné hodnoty potřebné pro výpočet důchodů přiznávaných v roce 2027, tj. výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výše redukčních hranic a výše základní výměry důchodu a výše minimálních procentních výměr důchodů. Výše zvýšení vyplácených důchodů je dále ovlivněna zmocněním podle § 67 odst. 7 zákona.
Navrhovaná úprava je v souladu se zákonem a svým předmětem nevybočuje z rozsahu zákonného zmocnění.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky; zhodnocení se provede způsobem podle čl. 9 odst. 2 písm. e)
Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie ani obecné právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast, která je předmětem navrhované úpravy, nevztahují.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny, je-li navrhována novela nařízení vlády
Není navrhována změna platné právní úpravy (ani na úrovni zákona, ani na úrovni dosud vydaných nařízení vlády). Navrženým nařízením vlády se realizuje zmocnění obsažené v § 107 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Na základě tohoto zmocnění se podle pravidel obsažených v příslušných ustanoveních zákona stanoví nařízením vlády jednak příslušné hodnoty potřebné pro výpočet důchodů přiznávaných v roce 2027, tj. výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výše redukčních hranic, výše základní výměry důchodu a výše minimálních procentních výměr důchodu, jednak výše zvýšení vyplácených důchodů. Zároveň je nezbytné, aby dosud vydaná nařízení vlády na základě výše uvedeného zmocnění zůstala v platnosti, neboť jsou nezbytná pro stanovení současné výše důchodů.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Zvýšení důchodů od ledna 2027 jde nad rámec minima stanoveného zákonem a je definováno zmocněním podle § 67 odst. 7 zákona. Takto stanovená valorizace důchodů přináší, nad rámec povinného zákonného zvýšení důchodů, dodatečné výdaje státního rozpočtu a to v závislosti na konkrétně stanoveném zvýšení. Předložený návrh si vyžádá dodatečných 1,1 mld. Kč ve výdajích státního rozpočtu. Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh nařízení žádný vliv.
Navrhované zvýšení důchodů se na výši starobního důchodu vypláceného v průměrné výši v červnu 2026 (§ 67 odst. 9 zákona) projeví zvýšením o 304 Kč na 22 196 Kč, tj. o 1,4 %.
Podíl základní výměry důchodu na celkové výši důchodu po zvýšení důchodu v roce 2027 vzroste z 22,4 % na 23,3 %. Odhaduje se, že v roce 2027 klesne reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu prostřednictvím valorizace důchodů o přibližně 1,3 %. Relace průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě se odhaduje v roce 2027 na úrovni 40,3 % (51,6 % k čisté mzdě), tj. o 1,6 procentního bodu méně než v roce 2026.
Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient se kromě důchodového pojištění používají i v jiných právních předpisech (zejména pro účely pojistného na sociální a zdravotní pojištění). Růst průměrné mzdy, podle kterého se tyto parametry stanoví, má tak význam i pro jiné oblasti. V oblasti pojistných systémů (sociální a zdravotní pojištění) dojde u osob samostatně výdělečně činných ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu (z něhož odvádí pojistné většina osob samostatně výdělečně činných) a tím ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z pojistného na sociální pojištění a příjmů zdravotních pojišťoven.
Návrh nařízení nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
6. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Jelikož je nařízení vlády prováděcí právní předpis, nemá dostatečnou právní sílu zákona, čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, aby mohlo uložit osobám nové povinnosti či dosud uložené povinnosti uložené zákonem měnit. Návrh nařízení neukládá osobám nové povinnosti ani nijak nemění povinnosti vyplývající osobám ze zákonné právní úpravy. Úprava hodnot nezbytných pro výpočet důchodů a zvýšení důchodů je provedeno podle pravidel daných příslušným zákonem a podle faktických údajů zjištěných Českým statistickým úřadem. Návrh nařízení vlády upravuje nároky osob v mezích mu daných zákonnou úpravou.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení bude mít pozitivní sociální dopady, neboť zvyšuje důchody a tím zlepšuje příjmovou situaci všech důchodců. To se pozitivně dotkne zejména specifických skupin obyvatel a rodin s dětmi, pokud se jedná o příjemce důchodů. Tento dopad je diferencován v závislosti na druhu a výši důchodu; např. v případě dvoučlenné domácnosti důchodců s průměrným starobním důchodem budou posíleny příjmy této domácnosti v ročním vyjádření o přibližně 7 300 Kč. V případě rodin s dětmi se navrhované zvýšení pozitivně projeví v případě, že některý člen rodiny je poživatelem důchodu, včetně pozůstalostního důchodu.
Návrh nařízení nemá dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh nařízení vlády neutrální, neboť právní úprava je shodná pro obě pohlaví.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Návrh nařízení nemá dopad na ochranu soukromí či osobní údaje.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nařízení vlády neskýtá žádná korupční rizika; výše zvýšení důchodů je pevně dána zákonnými pravidly a konkrétní částky vyplývají ze statistických údajů a jsou v rozsahu povoleném zmocněním podle § 67 odst. 7 zákona.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh nařízení nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
Na rodiny bude mít návrh nařízení pozitivní sociální dopady, neboť zvyšuje důchody a tím zlepšuje příjmovou situaci všech důchodců. V případě rodin s dětmi se navrhované zvýšení pozitivně projeví v případě, že některý člen rodiny je poživatelem důchodu, včetně pozůstalostního důchodu. Na ochranu práv dětí nemá návrh nařízení vlády žádný specifický vliv; pokud bude mít dítě nárok na důchod (zejména sirotčí), týká se zvýšení též těchto důchodů.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení nemá dopad na územní samosprávné celky.
15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh nařízení je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Vzhledem k obsahovému zaměření se návrh nařízení vlády těchto zásad nedotýká.
16. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislostí s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K § 1
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 se stanoví v částce 48 900 Kč podle zjištění Českého statistického úřadu o výši průměrné měsíční mzdy. Údaj o průměrné měsíční mzdě zjištěné Českým statistickým úřadem za rok 2025 odpovídá ve smyslu § 17 odst. 2 zákona srovnatelné řadě údajů o průměrné mzdě, které jsou podle zákona pro účely důchodového pojištění používány, tj. z údajů nezahrnujících údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (počínaje rokem 2003 publikuje Český statistický úřad údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách včetně části těchto resortů a od roku 2009 i včetně podniků s méně než 20 zaměstnanci). Při stanovení všeobecného vyměřovacího základu podle průměrných mezd zjišťovaných různou metodikou by podíl jejich výší neodpovídal růstu mezd, ale byl by ovlivněn i změnami ve způsobu jejich zjišťování.
Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 se stanoví ve výši, která odpovídá podílu průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2026 (tj. kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, jímž je rok 2027) a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2025 (tj. kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu). Přepočítací koeficient je třeba podle zákona stanovit s přesností na čtyři platná desetinná místa. Obdobně jako při stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu jsou použity údaje ze srovnatelné řady údajů o průměrné mzdě.
Průměrná měsíční mzda zjištěná Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2026 činila 50 616 Kč, a průměrná měsíční mzdy zjištěná za první pololetí roku 2025 pak 47 908 Kč. Výpočtem včetně zaokrouhlení vychází hodnota přepočítacího koeficientu 1,0565 (50 616 : 47 908 = 1,05653).
K § 2
Výpočtový základ pro vyměřování důchodů se podle § 15 zákona stanoví prostřednictvím redukčních hranic, jejichž výše se určí zákonem stanoveným počtem procent průměrné mzdy. V kalendářním roce činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Za průměrnou mzdu se pro účely důchodového pojištění považuje podle § 15 odst. 4 zákona částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. Potřebné hodnoty pro určení průměrné mzdy pro rok 2027 jsou obsaženy v § 1. Průměrná mzda pro rok 2027 činí tedy 51 663 Kč (tj. 48 900 x 1,0565) po zaokrouhlení na celé koruny nahoru. Takto stanovená průměrná mzda je vyšší než průměrná mzda pro rok 2026, která byla stanovená podle stejného principu a činí 48 967 Kč.
Výpočtem (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) vycházejí pro rok 2027 tyto částky redukčních hranic: a) 22 732 Kč jako první redukční hranice, tj. 0,44 x 51 663, b) 206 652 Kč jako druhá redukční hranice, tj. 4,00 x 51 663.
K § 3
Výše základní výměry důchodu je navázána na výši průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy stanovené pro účely důchodového pojištění (§ 15 odst. 4 zákona) s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. Výpočtem pro rok 2027 vychází jako základní výměra částka 5 170 Kč (0,10 x 51 663 = 5 166,3) po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru.
K § 4
S účinností od 1. ledna 2027 stanovuje zákon nejnižší částky procentních výměr pro jednotlivé druhy důchodů (§ 33 odst. 2, § 41 odst. 3 a § 67 odst. 14 písm. c) a d)). Tyto částky jsou vázány na vývoj průměrné mzdy, resp. základní výměry důchodů, která je s průměrnou mzdou pevně spojena. Je proto nutné částky každoročně stanovit v nařízení vlády.
Minimální částky procentních výměr jsou odstupňovány tak, že činí 100 % základní výměry důchodu pro důchody starobní a invalidní III. stupně, polovinu základní výměry důchodu pro důchody invalidní II. stupně, vdovské a vdovecké důchody, 40 % základní výměry důchodu pro sirotčí důchody a třetinu základní výměry důchodu pro invalidní důchody I. stupně. Výše jednotlivých částek (ve vazbě na základní výměru důchodů) a jejich vzájemné poměry jsou odvozeny z rozdílných výpočtů jednotlivých druhů důchodů a zachovávají jejich vzájemné proporce.
Minimální částky procentních výměr byly tedy stanoveny ve výši 5 170 Kč (1 * 5 170) pro důchody starobní a invalidní III. stupně, 2 585 (0,5 * 5 170 = 2 585) pro důchody invalidní II. stupně, vdovské a vdovecké důchody, 2 068 (0,4 * 5 170 = 2 068) pro sirotčí důchody a 1724 (5 200 : 3 = 1 723,333, tj. 1 724 po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) pro invalidní důchody I. stupně.
K § 5
Od roku 2012 je způsob stanovení výše zvýšení vyplácených důchodů přímo definován zákonem. Základní výměry vyplácených důchodů (4 900 Kč v roce 2026) se zvyšují podle § 67 odst. 5 zákona tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru, tj. na 5 170 Kč. Výše zvýšení základní výměry vyplácených důchodů od ledna 2027 tedy činí 270 Kč.
Pro stanovení zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů je podstatný růst cen a růst reálné mzdy.
Pro zjišťování růstu cen je rozhodným obdobím podle § 67 odst. 3 zákona období, jehož prvním měsícem je červenec 2025, tj. kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při zvýšení důchodů od ledna 2026, a posledním měsícem tohoto období je červen 2026. Výpočet růstu cen se podle § 67 odst. 4 zákona provádí z originálního bazického úhrnného indexu životních nákladů domácností důchodců. Hodnoty indexu v rozhodných měsících činily 100,3 pro červen 2025 a 101,0 pro červen 2026. Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců tedy činil 0,7 % (101,0 : 100,3 = 1,00697). Pro výpočet zvýšení důchodů se tedy použije hodnota růstu cen 0,7 %.
Vzhledem k tomu, že při stanovení zvýšení důchodů od ledna 2026 se k růstu reálné mzdy nepřihlíželo a naposledy byl růst reálné mzdy použit při zvýšení důchodů od ledna 2023, je rozhodným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy kumulace let 2022 až 2025. Růst reálných mezd se podle § 67 odst. 11 zákona stanoví z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, který činí 38 294 Kč, výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, který činí 48 900 Kč, a z ročních indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem, které činí 74,8 pro rok 2021 a 100,0 pro rok 2025. V letech 2022 až 2025 došlo k poklesu reálné mzdy, který činí – 4,5 % ({48 900 : 38 294} : {100,0 : 74,8} = 0,9552). Pro stanovení zvýšení důchodů od 1. ledna 2027 se proto růst reálné mzdy nepoužije, neboť k němu nedošlo.
Procentní výměry vyplácených důchodů se podle § 67 odst. 6 zákona při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v lednu 2027 zvyšují o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle § 67 odst. 4 zákona a jedné třetiny růstu reálné mzdy. Vzhledem k tomu, že růst cen činil 0,7 % a k růstu reálné mzdy nedošlo, je tedy třeba, aby zvýšení průměrného starobního důchodu činilo 0,7 % (tj. 0,7 + 0,0 = 0,7).
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činila průměrná výše starobních důchodů vyplácených v červnu 2026 (§ 67 odst. 9 zákona) částku 21 892 Kč (při základní výměře důchodu 4 900 Kč a procentní výměře důchodu 16 992 Kč). Zvýšení průměrného starobního důchodu činí 0,7 %, tj. 153,24 Kč.
Základní výměra důchodu se zvýší z 4 900 Kč na 5 170 Kč, tj. o 270 Kč. Toto zvýšení samo o sobě překračuje částku vypočtenou použitím průměrného starobního důchodu a procenta zvýšení důchodu.
V souladu s § 67 odst. 7 může vláda stanovit jiné zvýšení procentní výměry důchodů, a to té míry, aby celkové zvýšení průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu činilo maximálně 2,7 %.
Pro zvýšení důchodů od ledna 2027 se navrhuje zvýšení procentních výměr o 0,2 %. Takového zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídá částce 34 Kč. Úhrnné zvýšení u průměrného starobního důchodu podle § 67 zákona bude činit 304 Kč. Uvedená částka dosahuje 1,39 % (304/21 892 = 0,01389), což je méně než 2,7 % a navržené zvýšení důchodů je vyhovující z pohledu rozsahu zmocnění vlády.
K § 6
Účinnost nařízení vlády se stanoví od 1. ledna 2027 v souladu s ustanovením § 67 odst. 2 zákona a s § 107 odst. 1 zákona upravujícím zmocnění ke stanovení příslušných hodnot a ke zvýšení vyplácených důchodů.