I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Důvodem předložení iniciativního materiálu mimo Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 je včasné zajištění implementace nového prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě.
Česká republika obdrží z evropské zemědělské rezervy částku 10,874 milionu eur (v přepočtu cca 263,7 mil. Kč), která bude určena na kompenzaci škod zemědělcům vyplývají z krize na Blízkém východě.
Podpora je podle prováděcího nařízení EU reakcí na zásadní omezení provozu v Hormuzském průlivu, které představuje mimořádnou geopolitickou událost s přímými dopady na světový obchod s energetickými surovinami a zemědělskými vstupy. Hormuzský průliv patří mezi klíčové dopravní uzly, kterými prochází významná část světového obchodu se zemním plynem, ropou, amoniakem a surovinami pro výrobu minerálních hnojiv. Omezení tranzitu vede ke zvýšení cen energií, narušení dodavatelských řetězců a růstu cen hnojiv nejenom na českém, ale i na evropském trhu.
Mimořádné opatření je přijímáno EU podle článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013, který umožňuje reagovat na výjimečné situace ohrožující ekonomickou stabilitu zemědělských podniků.
Návrhem nařízení vlády bude v souladu s tímto novým předpisem EU poskytována v roce 2026 mimořádná podpora zemědělcům, kteří obhospodařují zemědělskou půdu o minimální výměře 1 ha jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, nebo trvalá kultura, při tomto obhospodařování používají motorovou naftu, a současně v roce 2026 si podali žádost o některou z podpor stanovených nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům.
Podpora je koncipována jako plošné opatření zaměřené na zemědělce obhospodařující zemědělskou půdu, u nichž došlo ke vzniku zvýšených nákladů v souvislosti s růstem cen pohonných hmot a dalších vstupů nezbytných pro zemědělskou výrobu. Zvolený způsob poskytnutí podpory prostřednictvím výměry zemědělské půdy umožňuje rychlé, transparentní a administrativně realizovatelné rozdělení finančních prostředků mezi dotčené podniky.
Podle ekonomických odhadů se v důsledku prudkého nárůstu cen hnojiv a pohonných hmot odhadují celkové škody českých zemědělců přibližně na 2,475 mld. Kč, přičemž samotná mimořádná podpora z rozpočtu Evropské unie ve výši 10,874 mil. eur představuje pouze částečnou kompenzaci vzniklých nákladů. Poskytnutí podpory má proto především částečně přispět ke stabilizaci hospodaření zemědělců a k zachování zemědělské produkce v České republice.
S ohledem na charakter opatření a potřebu jednoduché a rychlé administrace je navrhováno poskytovat podporu na výměru zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Výše podpory bude stanovena formou sazby na hektar příslušné zemědělské kultury tak, aby byly zohledněny dopady zvýšených nákladů souvisejících s obhospodařováním zemědělské půdy a používáním motorové nafty při zemědělské činnosti.
Návrh současně vychází z požadavku cíleného a administrativně realizovatelného poskytnutí podpory zemědělcům, kteří jsou aktivními příjemci zemědělských podpor a kteří v roce 2026 podali žádost o některou z podpor podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. Tím bude zajištěno využití již existujících administrativních a kontrolních mechanismů Fondu a rychlé vyplacení podpory v termínech stanovených právem Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava sleduje zejména zachování ekonomické stability zemědělských podniků, zmírnění negativních dopadů mimořádné geopolitické situace na zemědělský sektor, zachování konkurenceschopnosti českých zemědělců a podporu potravinové bezpečnosti České republiky.
Předkládaný návrh nařízení vlády pouze reaguje na nové prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě. Podle tohoto nového prováděcího nařízení Komise mají členské státy povinnost vyplatit tuto mimořádnou podporu již do 28. února 2027.
Vzhledem k tomu, že Fond, jako akreditovaná platební agentura, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády již dnem 15. října 2026, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu nejpozději do dne 31. října 2026.
Předmětem návrhu nařízení vlády je obdobná právní úprava jako byla například provedena nařízením vlády č. 264/2024 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024, nařízením vlády č. 156/2022 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích v roce 2022, nařízením vlády č. 306/2023 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy, které mají dopad na hospodářskou životaschopnost zemědělců v roce 2023, nařízením vlády č. 264/2024 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024, nebo nařízením vlády č. 326/2025 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v České republice.
Návrh nařízení vlády je vládě předkládán jako iniciativní materiál ministra zemědělství k adaptaci právního řádu ČR na prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě.
S ohledem na časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 15. října 2026, byl požádán ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g), i) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).
Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 30. července 2026, čj. 29928-2026-UVCR.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen EK prováděcím rozhodnutím.
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Proto je návrhem nařízení vlády adaptováno pouze následující:
- prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě.
Uvedený předpis vytváří základní rámec, stanovuje pravidla a podmínky pro poskytování přímých plateb, nicméně pro řadu postupů umožňují alternativy. Na členském státu je pak volba konkrétního postupu, případně stanovení specifických národních podmínek. Tato adaptace zabraňuje přímému opakování přímo aplikovatelných evropských předpisů v národním právním předpisu, ale umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení v předpisech Evropské unie nebo je doplňovat v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ovšem tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh nařízení vlády je i s ohledem na bod 4 v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním nové mimořádné finanční podpory zemědělcům postiženým konkrétními problémy, které mají dopad na jejich ekonomickou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Fondu.
Právní úprava Evropské unie umožňuje České republice poskytnout z unijního rozpočtu částku ve výši 10,874 milionu eur (v přepočtu cca 263,7 mil. Kč), která bude určena na kompenzaci škod zemědělcům vyplývají z krize na Blízkém východě.
V návaznosti na přijetí předkládaného návrhu nařízení vlády bude v rámci rozpočtu Ministerstva zemědělství navýšen specifický ukazatel: „Podpora agrárního sektoru, v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu“ a specifický ukazatel „Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem, v tom příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem“.
Dále bude navýšen průřezový ukazatel: „Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem, v tom společná organizace trhu – podíl rozpočtu Evropské unie“.
Finanční prostředky na financování mimořádné finanční podpory budou převáděny z Ministerstva zemědělství na Fond na základě vydaných rozhodnutí. Fond bude dále vyplácet tyto finanční prostředky konečným příjemcům. Fond následně vykáže vyplacené prostředky do EU. Prostředky z rozpočtu EU budou přijaty do rozpočtu Ministerstva zemědělství. Prostředky budou začleněny do části „SOT – mimo Strategický plán 2023+“.
Případné kofinancování z národních zdrojů, které je Evropskou komisí umožněno případně až do výše 200 %, v případě tohoto nařízení vlády je řešeno samostatným nelegislativním materiálem Ministerstva zemědělství „Zajištění národního financování v rámci mimořádné finanční podpory a využití dočasného rámce státní podpory při řešení pomoci zemědělcům postiženým specifickými problémy, které vyplývají z krize na Blízkém východě“ (čj. MZE-59400/2026-13123), který bude souběžně projednáván.
Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
x
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
S ohledem na naléhavý obecný zájem se navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dne 15. října 2026. Důvodem je zejména plnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU a z nich plynoucí skutečnost, že podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě, mají členské státy povinnost vyplatit tuto dodatečnou podporu již do 28. února 2027.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu nařízení vlády je uveden ve zvláštní části důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh neobsahuje ustanovení, které by představovalo technický předpis.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nařízení vlády plošně nezakládá nová práva a povinnosti fyzických a právnických osob, s ohledem na jeho dotační charakter.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě, přičemž podpora je financována z prostředků EU a národní právní úprava upravuje pouze podmínky její administrace a distribuce v ČR.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh se nedotýká oblasti ochrany práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.
Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.
Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.
Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.
Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.
Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
x
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V rámci přípravy návrhu nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná úprava nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.
II. Zvláštní část
K Celé Nařízení vlády
K § 1
V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie se vymezuje předmět navrhované právní úpravy k poskytnutí mimořádné finanční podpory zemědělcům postiženým konkrétními problémy, které mají dopad na jejich ekonomickou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě. Platba podpor se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě, uskuteční nejpozději do 28. února 2027.
K § 2
Stanoví, že Fond poskytne mimořádnou podporu na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, která podá Fondu žádost o poskytnutí této podpory do 31. října 2026 a která ke dni 15. května 2026 obhospodařovala zemědělskou půdu o minimální výměře 1 ha dle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.
K § 3
Stanoví, že žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory může být fyzická nebo právnická osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu o minimální výměře 1 ha vedenou na ni k 15. květnu 2026 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, nebo trvalá kultura a používá při obhospodařování této zemědělské půdy motorovou naftu. Žadatelem může být pouze osoba, která v roce 2026 podala žádost o některou z podpor stanovených nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů. Dále stanoví, že Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části vedené v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na žadatele s výše uvedeným druhem zemědělské kultury přepočtenou k úhradě části nákladů cen energií ve formě motorové nafty.
K § 4
Stanoví se, že Fond zveřejní výše sazeb nejpozději do 30. listopadu 2026 na svých internetových stránkách. Sazby mohou být stanoveny až po obdržení všech žádostí o mimořádnou podporu.
K § 5
Při nesplnění podmínek podle tohoto nařízení vlády může Fond žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítnout.
K § 6
S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti již dnem 15. října 2026. Důvodem je zejména plnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU a z nich plynoucí skutečnost, že podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1894 ze dne 27. července 2026, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělce postižené zvláštními problémy, které mají dopad na jejich hospodářskou životaschopnost a které vyplývají z krize na Blízkém východě, mají členské státy povinnost vyplatit tuto dodatečnou podporu již do 28. února 2027. Vzhledem k tomu, že Fond, jako akreditovaná platební agentura, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován tento mimořádný termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu nejpozději do dne 31. října 2026.